RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 31. ledna 2008 (OR. en) 5723/08 EDUC 29 SOC 46

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 31. ledna 2008 (OR. en) 5723/08 EDUC 29 SOC 46 ZPRÁVA Odesílatel: Coreper (část I) Příjemce: Rada Č. předchozího 5585/08 EDUC 24 SOC 46 dokumentu: Č. návrhu Komise: 15292/07 EDUC 211 SOC 460 + ADD 1 Předmět: Návrh společné zprávy Rady a Komise pro rok 2008 o pokroku v provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 Celoživotní učení jako základ znalostí, kreativity a inovací přijetí Návrh zprávy uvedený v příloze se setkává s podporou všech delegací i Komise a předkládá se Radě k přijetí. 5723/08 ebk/eh/ij 1 DG I - 2A LIMITE CS

PŘÍLOHA 1. ÚVOD Vzdělávání a odborná příprava mají zásadní význam pro hospodářské a sociální změny. Flexibilita a jistota, jichž je třeba k dosažení většího počtu pracovních příležitostí a kvalitnějších pracovních míst, závisejí na tom, jak se podaří zajistit, aby si všichni občané osvojili klíčové kompetence a po celý život si zdokonalovali své dovednosti. 1 Celoživotní učení podporuje kreativitu a inovace a umožňuje plné zapojení do hospodářského života i do života společnosti. Z tohoto důvodu si Rada v rámci pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 stanovila ambiciózní cíle. Tyto cíle pak napomáhají uskutečnění hlavních lisabonských směrů pro zaměstnanost a růst. Uvedených cílů lze dosáhnout pouze vytrvalým a dlouhodobým úsilím. Pokrok při jejich naplňování však bude nevyhnutelně nerovnoměrný. Rada a Komise proto každé dva roky připravují společnou zprávu, aby poskytly přehled o dosažených výsledcích a zaměřily úsilí na oblasti, které se ukazují jako složitější. Tento příspěvek ke třetí společné zprávě 2 poukazuje na významný pokrok i problémy v reformách vzdělávání a odborné přípravy. Zvláštní úsilí bude třeba věnovat těmto oblastem: Zvýšení úrovně kvalifikace. Lidé s nízkou kvalifikací jsou vystaveni riziku hospodářského a sociálního vyloučení. Nadále vysoká míra předčasného ukončování školní docházky, nízká účast starších a méně kvalifikovaných pracovníků v procesu celoživotního učení a dosahování nízké kvalifikace v případě přistěhovalců vyvolávají ve většině zemí obavy. Budoucí trhy práce ve znalostních ekonomikách budou kromě toho od klesajících počtů pracovních sil vyžadovat stále vyšší úroveň kvalifikace. Nízká kvalifikace bude představovat stále větší problém; 1 2 Sdělení Komise K obecným zásadám flexikurity: větší počet a vyšší kvalita pracovních míst prostřednictvím flexibility a jistoty KOM(2007) 359. Zpráva je založena zejména na rozboru zpráv jednotlivých států a výsledcích měřených souborem ukazatelů a směrodatných cílů. Viz příloha 2 a dokument SEK(2007) 1284 Pokrok při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Ukazatele a kritéria 2007. Současně navazuje na výsledky otevřené metody koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména na využití referenčních nástrojů EU, a vzájemného učení podporujícího reformy v členských státech, jakož i na podobné výměny uspořádané v rámci kodaňského a boloňského procesu. První společnou zprávu lze nalézt v dokumentu Rady 6905/04 EDUC 43, druhou v Úř. věst. C 79, 1.4.2006, s. 1. 5723/08 ebk/eh/ij 2 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

Strategie celoživotního učení. Většina zemí učinila pokrok ve vymezování jednotných a komplexních strategií. V jejich rámci bylo dosaženo zjevného pokroku v oblasti předškolního vzdělávání, rámců kvalifikací a validace neformálního a informálního učení. Avšak inovativní partnerství v oblasti vzdělávání a udržitelné financování vysoce kvalitního, účinného a spravedlivého vzdělávání a odborné přípravy 3 se stále v mnoha zemích nedaří zabezpečit, a to tím spíše, že růst investic se patrně zpomalil. Zvláštní pozornost je třeba věnovat rovněž celoživotnímu poradenství. Zajistit účinné provádění reforem představuje důležitý úkol pro všechny; Znalostní trojúhelník (vzdělávání, výzkum a inovace). Při zvyšování zaměstnanosti a růstu hraje významnou úlohu znalostní trojúhelník. Je tedy velmi důležité reformy urychlit, ve vysokoškolském vzdělávání a v partnerství univerzit a podniků podporovat špičkovou úroveň a zajistit, aby všechna odvětví vzdělávání a odborné přípravy důsledně plnila svoji úlohu při podpoře kreativity a inovací. 2. V ŘADĚ OBLASTÍ BYL UČINĚN POKROK Evropa zaznamenala v řadě oblastí pokrok. To však neznamená, že pokrok je všude stejný nebo že je možné v úsilí polevit. Hlavní výzvou je i nadále tempo reforem. V následujících oblastech ale většina zemí reformy provedla nebo je právě provádí. 2.1 Strategie celoživotního učení a systémy kvalifikací Většina zemí 4 vypracovala konkrétní strategie celoživotního učení 5, které určují priority jejich vnitrostátní politiky a vztahy mezi jednotlivými odvětvími. 3 4 5 Sdělení Komise Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy KOM(2006) 481. Rada se usnesla, že by členské státy měly do roku 2006 vypracovat soudržné a ucelené strategie celoživotního učení (usnesení Rady o celoživotním učení z června roku 2002, společná zpráva pro rok 2004 a zasedání Evropské rady na jaře roku 2005). Viz příloha 1. 5723/08 ebk/eh/ij 3 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

Většina z těchto strategií obsahuje ucelenou vizi celoživotního učení, která zahrnuje všechny druhy a stupně vzdělávání a odborné přípravy. Některé strategie se nicméně soustředí na formální systémy vzdělávání a odborné přípravy nebo na rozvoj určitých fází celoživotního učení. Objevují se signály, že dochází k posilování faktických základů politik vzdělávání a odborné přípravy. 6 To je nezbytné pro celkovou soudržnost systémů a optimální rozdělování zdrojů. Soudržnost je posilována též díky prioritní pozornosti, kterou některé země věnují podpoře flexibilních způsobů vzdělávání a přechodu mezi různými částmi systému. Rámce kvalifikací a validace neformálního a informálního učení Ve většině zemí 7 jsou vytvářeny celostátní rámce kvalifikací, které souvisí se zavedením evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení. 8 V souvislosti s nimi se začíná klást důraz na vzdělávací výsledky. Postupně, třebaže pomaleji 9, jsou zaváděny také systémy pro validaci neformálního a informálního učení. Důležitým úkolem současnosti je přejít v rámci celostátních systémů kvalifikací od experimentu k plnému využívání, včetně lepšího přístupu k vysokoškolskému vzdělání a přístupu ke všeobecným a odborným kvalifikacím pro málo kvalifikované a starší či nezaměstnané pracovníky. 6 7 8 9 BE nl, DE, EE, EL, HU, UK, BG, CY, ES, IE, TR ji považují za podmínku své strategie. Viz též dokument SEK(2007) 1098 Více znalostní politiky a praxe ve vzdělávání a odborné přípravě. KOM(2006) 479. Viz příloha 1. Viz příloha 1. 5723/08 ebk/eh/ij 4 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

V Portugalsku byla v roce 2000 vytvořena celostátní síť center pro uznávání, validaci a certifikaci kvalifikací. V současnosti probíhá validační proces u téměř 250 000 dospělých osob. Centra zajišťují hodnocení a validaci kompetencí pro konkrétní druhy kvalifikací. Certifikační proces zahrnuje posouzení externí komisí a v případě potřeby také doplňující odbornou přípravu. 2.2 Předškolní vzdělávání Význam předškolního vzdělávání je v celé Evropě stále více uznáván. Jeho schopnost přispívat k efektivitě i spravedlnosti se odráží v rozvoji nových přístupů a politik. Patří sem zejména přezkum obsahu výuky 10, budování kapacit učitelů 11, rozšíření povinné školní docházky i na určitou část předškolního vzdělávání 12, hodnocení kvality 13 a rostoucí investice, například prostřednictvím většího počtu zaměstnanců předškolních zařízení 14. V mnoha zemích úspěšně proběhly různé pilotní projekty a programy. Úkolem současnosti je přejít od pilotních činností k plošnému provádění, a to s podporou investic, zejména do kvalifikovaného personálu. V letech 2000 2005 stoupla účast čtyřletých dětí na vzdělávání v EU 27 o přibližně tři procentní body a překročila 85 15. 10 11 12 13 14 15 DE, DK, EL. CZ. CY, DK, EL, PL. ES, LT, HR, NO. AT, BE nl, CY, DE, DK, EL, ES, HU, MT, NL, PL, SE, SK, UK, HR, IS, NO. Viz příloha 2. 5723/08 ebk/eh/ij 5 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

2.3 Vysokoškolské vzdělávání: důležitý bod lisabonské agendy Pro znalostní trojúhelník i pro Lisabonskou strategii má zásadní význam modernizace vysokoškolského vzdělávání. Na evropské i vnitrostátní úrovni se věnovala zvýšená pozornost otázkám řízení, financování a atraktivnosti. Tyto otázky doplňují boloňské reformy. Byl zaznamenán značný pokrok, pokud jde o posílení samosprávy vysokých škol. Týká se to mimo jiné větší finanční nezávislosti a nových mechanismů odpovědnosti. Zkoušejí se nové formy zapojení zúčastněných stran, zejména co se týče řízení vysokoškolských institucí, ale také přípravy studijních programů 16 nebo vymezení vzdělávacích výsledků 17. Skupina odborníků pro vysokoškolské vzdělávání připravuje v současné době soubor osvědčených postupů v oblasti modernizace univerzit určený tvůrcům politik i široké veřejnosti. 2.4 Vzdělávání a odborná příprava v širším kontextu politiky EU Ve svých národních programech reforem pro období 2005 2008 vypracovaných v rámci Lisabonské strategie přikládá velká většina členských států vzdělávání, odborné přípravě a rozvoji dovedností velký význam. Důvodem je jejich významný přínos k plnění integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost. Bylo dosaženo značného pokroku v propojení operačních programů v rámci strukturálních fondů s prioritami pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Tento pokrok je znatelný zejména v přístupu k oblastem, v nichž byly dohodnuty ukazatele a směrodatné cíle. 16 17 CY. BG, LU, SE, TR. 5723/08 ebk/eh/ij 6 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

Pokroku bylo rovněž dosaženo při vytváření evropských referenčních nástrojů na podporu reforem. V letech 2006 a 2007 přijaly Evropský parlament a Rada doporučení v oblasti klíčových kompetencí, kvality mobility a zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání a nyní dosáhly dohody ohledně evropského rámce kvalifikací. Obecně lze uvést, že Komise a členské státy také podstatně pokročily v provádění opatření oznámených v akčním plánu pro jazyky na období 2004 2006. 18 3. OBLASTI, V NICHŽ JE POKROK I NADÁLE NEDOSTATEČNÝ 3.1 Celoživotní učení v praxi Provádění strategií celoživotního učení zůstává největším problémem. Vyžaduje pevné odhodlání ze strany orgánů, koordinaci a partnerství se všemi příslušnými zúčastněnými stranami. Vytrvalým úsilím mohou být záměry převedeny do politik, které potom přinášejí výsledky. Zásadní význam mají vhodné mechanismy šíření a lepší investice. Stále však zbývá mnoho práce. Zdá se, že pozitivní vývoj veřejných výdajů na vzdělávání z let 2000 2003 se v roce 2004 zastavil. Celkové veřejné výdaje na vzdělávání jako procento HDP se v EU mezi rokem 2000 (4,7 %) a 2003 (5,2 %) zvýšily, avšak v roce 2004 opět klesly na 5,1 %. Výše výdajů se i nadále v jednotlivých zemích velice liší (od 3,3 % HDP v Rumunsku až po 8,5 % v Dánsku). Soukromé výdaje na vzdělávací instituce jako procento HDP se od roku 2000 mírně zvýšily, nicméně tento pokrok se v roce 2004 zpomalil. 19 18 19 Pracovní dokument Komise: Zpráva o provádění akčního plánu Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti 2004-2006 KOM (2007) 554 v konečném znění/2. Viz příloha 2. 5723/08 ebk/eh/ij 7 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

Oblasti, v nichž jsou stanoveny směrodatné cíle EU, byly do jisté míry zohledněny v cílech jednotlivých států, avšak ne všechny země si takové cíle stanovily. 20 3.2 Základní dovednosti všem Hlavními problematickými oblastmi je i nadále předčasně ukončovaná školní docházka, dosahování vyššího středoškolského vzdělání a klíčové kompetence. Pokrok, jehož bylo od roku 2000 dosaženo, není dostatečný pro splnění směrodatných cílů EU do roku 2010. V některých zemích se výsledky za období 2000 2006 dokonce zhoršily. V několika zemích byla v roce 2006 míra předčasného ukončování školní docházky stále velmi vysoká, více než 20 %. Výsledky žáků, kteří mají problémy s porozuměním psanému textu, se nezlepšily, ale naopak zhoršily. V Evropě je příliš mnoho mladých lidí, kteří ukončují vzdělání, aniž by měli dovednosti potřebné pro zapojení do znalostní společnosti a pro hladký přechod do zaměstnání. 21 Hrozí jim riziko sociálního vyloučení. Navíc jsou již v počátečních fázích svého života z procesu celoživotního učení v podstatě vyřazeni. 20 21 Viz příloha 1. Sdělení Komise Podpora plnohodnotné účasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti a ve společnosti KOM(2007) 498. 5723/08 ebk/eh/ij 8 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

Předčasné ukončování školní docházky: Stále platí, že každý šestý mladý člověk (15,3 %) ve věku 18 až 24 let v EU-27 ukončuje školní docházku pouze s nižším sekundárním vzděláním a poté se neúčastní žádného dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy. Má-li být do roku 2010 dosaženo směrodatného cíle EU ve výši 10 %, je třeba pokrok urychlit. V případě dosahování vyššího sekundárního vzdělání byl zaznamenán pomalý, avšak stabilní pokrok. V posledních letech došlo k určitému zrychlení, avšak pokrok stále není dostatečný pro dosažení cíle roku 2010 (nejméně vyššího sekundárního vzdělání by mělo dosáhnout alespoň 85 % 22letých). Zatímco směrodatným cílem EU je do roku 2010 snížit o 20 % podíl patnáctiletých, kteří mají problémy s porozuměním psanému textu, a to v porovnání s rokem 2000 a na celém území EU, tento podíl se v letech 2000 2006 ve skutečnosti zvýšil. 22 V oblastech, v nichž byly stanoveny směrodatné cíle EU, mají ve většině zemí horší výsledky migranti a znevýhodněné skupiny s odlišným kulturním zázemím. 23 Těmto osobám a skupinám je třeba věnovat zvláštní pozornost. Jejich zapojení do předškolního vzdělávání by zlepšilo jejich osvojování jazyka a zvýšilo šance na úspěšné absolvování školní docházky. Je třeba doplnit iniciativy v oblasti předčasného ukončování školní docházky a sociálně ekonomického znevýhodnění. Přínosem by byly mimoškolní aktivity (například v oblasti kultury nebo sportu), partnerství na místní úrovni, lepší zapojení rodičů, řešení studijních potřeb rodičů a zlepšování prostředí a života ve škole, jak pro studenty, tak i učitele. 22 23 Viz příloha 2. SEK(2007) 1284, s. 50, 75. 5723/08 ebk/eh/ij 9 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

3.3 Vzdělávání a odborná příprava učitelů Žádný jiný aspekt v rámci školy neovlivňuje výsledky studentů tak jako kvalita vzdělávání učitelů. 24 Učitelé a školitelé se musí vyrovnávat s rostoucí různorodostí školních tříd, s požadavky na nové schopnosti a s nutností věnovat zvláštní pozornost individuálním studijním potřebám. Nové úkoly s sebou přináší rostoucí samospráva škol. V blízké budoucnosti bude třeba nahradit početné skupiny starších učitelů. Učitelské povolání je třeba učinit přitažlivějším. Stávající systémy vzdělávání a odborné přípravy učitelů však často nedokáží učitelům poskytnout potřebnou průpravu. To se týká zejména dalšího vzdělávání učitelů a jejich odborného rozvoje. Další vzdělávání učitelů při zaměstnání je povinné v jedenácti členských státech. 3.4 Vysokoškolské vzdělávání: špičková úroveň, partnerství a financování Země věnují větší pozornost posílení úlohy univerzit v oblasti výzkumu a inovací a stále častější jsou partnerství univerzit a podniků. Mnoho zemí však čeká v tomto směru ještě hodně práce 25. Opatření pro dosažení špičkové úrovně vysokých škol by se ve stejné míře měla soustředit na vzdělávání, výzkum a předávání znalostí. V současné době se výuce dostává menší pozornosti. Navrhovaný Evropský inovační a technologický institut 26 bude pro vzdělávací a výzkumné instituce sloužit jako inspirace ke změně, jelikož bude představovat referenční vzor pro integraci vzdělávání, výzkumu a inovací. 24 25 26 Sdělení Komise Zlepšování kvality vzdělávání učitelů, KOM(2007) 392. V severských zemích a ve Spojeném království se můžeme setkat s osvědčenými postupy. KOM(2006) 604 v konečném znění/2. 5723/08 ebk/eh/ij 10 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

V Německu zahájila federální vláda spolu s vládami spolkových zemí iniciativu pro dosažení špičkové úrovně, která během let 2006 2011 poskytne univerzitám vybraným na základě soutěže 1,9 miliardy EUR navíc s cílem posílit výzkum nejvyšší kvality. Tato iniciativa zahrnuje tři směry činností: instituce poskytující postgraduální vzdělávání; skupiny určené k propojení výzkumu na univerzitách, výzkumu mimo univerzity a podniků; a komplexní strategie pro univerzity, které provádějí špičkový výzkum. Otázkou dále zůstává růst investic, včetně investic ze soukromých zdrojů. Současně musí být zajištěn rovný přístup k různorodým studijním a výzkumným programům. Některé vlády mají k dispozici nástroje na podporu soukromých investic, jako například daňové pobídky 27, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo sponzorské programy 28, a některé zavedly nebo zvýšily školné či zápisné. 29 Veřejné výdaje na instituce terciárního vzdělávání v EU, včetně vzdělávání a výzkumu, představovaly v roce 2004 1,1 % HDP EU-27. Podíl těchto výdajů na HDP se pohyboval v rozpětí od 0,6 % na Maltě do 2,5 % v Dánsku. Celkové výdaje však zdaleka nedosahují výše výdajů ve Spojených státech. Hlavním důvodem je zejména skutečnost, že míra soukromého financování je ve Spojených státech více než sedmkrát vyšší. Výdaje na vysokoškolského studenta představovaly v USA více než dvojnásobek průměru EU 30. Zatímco v posilování samosprávy a zvyšování odpovědnosti univerzit byl učiněn pokrok, o podpoře poskytované zaměstnancům a vedoucím pracovníkům univerzit, která by jim pomohla tento náročný úkol řešit, existují jen sporé informace. 27 28 29 30 ES, SE, SI, SK, TR. AT, FR, HU, IE, LU, LV, UK. AT, DE, IE, NL, SI, UK, HR. SEK(2007) 1284, s. 67. 5723/08 ebk/eh/ij 11 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

3.5 Účast dospělých na celoživotním učení Dosavadní vývoj, k němuž došlo v účasti dospělých na celoživotním učení, již neumožňuje dosáhnout směrodatného cíle EU. V zájmu zvýšení kvalifikační úrovně populace a dosažení flexibility a jistoty na trhu práce je třeba vyvinout ještě větší úsilí. Až do roku 2005 se situace vyvíjela tak, že směrodatného cíle EU (12,50 %) 31 bylo možné více méně dosáhnout. Nicméně v roce 2006 se vzdělávání a odborné přípravy v průměru účastnilo 9,6 % Evropanů ve věku 25 64 let, což je o něco méně než v roce 2005. V tomto souhrnném údaji je však skryta významná nerovnováha: pravděpodobnost účasti na celoživotním učení je u dospělých s vysokou úrovní dosaženého vzdělání více než šestkrát vyšší než u osob s nízkou kvalifikací. Nízká účast starších pracovníků a osob s nízkou kvalifikací je problémem zejména tam, kde je míra účasti celé populace již nízká. 32 Vysoký podíl osob s nízkou kvalifikací se dále vyskytuje ve skupinách přistěhovalců. Demografické trendy a vývoj na trhu práce povedou ke zvýšené poptávce po vysoké kvalifikaci a k méně příležitostem pro méně kvalifikované osoby. Odborné přípravě těchto skupin bude třeba věnovat více pozornosti. 31 32 Situace se však vyvíjela víceméně podle plánu pouze z důvodu změn v metodice šetření v několika zemích, které dosažený pokrok nadhodnotily. Viz příloha 2. SEK(2007) 1284, s. 81. 5723/08 ebk/eh/ij 12 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

3.6 Atraktivnost, kvalita a význam odborného vzdělávání a přípravy Je třeba udělat víc pro zlepšení kvality a atraktivnosti odborného vzdělávání a přípravy. Jde o jednu z hlavních priorit kodaňského procesu. 33 Některé země již zavedly vyspělé a ucelené systémy zajišťování kvality 34, zatímco jiné jsou teprve ve fázi jejich přípravy. 35 Větší využití přístupů založených na vzdělávacích výsledcích v rámci programů odborné přípravy a kvalifikací zvyšuje význam odborného vzdělávání a přípravy na trhu práce. Obnovený důraz na učňovskou přípravu, spolupráci škol s podniky a studium založené na pracovní praxi je dalším krokem vpřed. Malého pokroku však bylo dosaženo v oblasti předvídání potřeb, pokud jde o dovednosti a kvalifikace. V některých případech odborné vzdělávání a příprava trpí tím, že jsou nedostatečně integrovány do celkového systému vzdělávání. Tato integrace může přispět k tomu, že v systému vzdělávání a odborné přípravy se udrží studenti, kteří by z něj potenciálně mohli vypadnout, a to v případě, kdy klíčové kompetence potřebné k přijetí do programů vzdělávání a odborné přípravy lze získat již na nižších úrovních vzdělávání. Ačkoliv některé členské státy 36 si celoživotní poradenství stanovily jako hlavní politickou prioritu, zvláštní pozornost je třeba stále věnovat posilování poradenství pro dospělé. Je třeba učinit další pokrok také ve snižování překážek znesnadňujících přechod od vzdělávání a odborné přípravy k vyššímu nebo vysokoškolskému vzdělávání. 33 34 35 36 Závěry Rady o budoucích prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Dokument Rady 14474/06 ze dne 30. října 2006. AT, DE, DK, FI, IE, SE, NO. BG, CZ, ES, FR, LU, MT, SI. FR, IT. 5723/08 ebk/eh/ij 13 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

3.7 Nadnárodní mobilita Dobrého pokroku bylo dosaženo v oblasti provádění a využívání Europassu. 37 Nadnárodní mobilitu studentů však stále umožňují zejména programy EU. Většina opatření jednotlivých států se týká až vysokoškolského vzdělávání. Zvláště obtížná je mobilita v rámci odborného vzdělávání a přípravy. Na univerzitě v Lucembursku je mobilita povinná. Všichni studenti bakalářských programů musí strávit část svých studií v zahraničí. 4. CESTA VPŘED 4.1 Prosazováním celoživotního učení k dosažení účinnosti a spravedlnosti Přetrvávají závažné nedostatky, pokud jde o soudržnost a komplexnost strategií celoživotního učení. Úkolem současnosti je zajistit jejich provádění. V mnoha případech se s prováděním právě začalo. Důvěryhodnost strategií závisí na jejich propojení s politickými opatřeními. Závisí též na schopnosti orgánů cíleně přidělovat zdroje. A závisí na jejich schopnosti mobilizovat pomocí studijních partnerství vnitrostátní orgány a zúčastněné strany na všech úrovních. Zlepšování znalostní základny Je nutné zlepšit znalosti hospodářských a sociálních dopadů politik vzdělávání a odborné přípravy. 38 Zaměření na účinnost i spravedlnost by mělo být přispět k vytvoření evropské a vnitrostátní výzkumné základny pro oblast politiky a praxe ve vzdělávání a odborné přípravě. 37 38 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6). SEK(2007) 1098 5723/08 ebk/eh/ij 14 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

Vzájemné učení a výměna zkušeností mezi tvůrci politik a zúčastněnými stranami jsou důležitým zdrojem know-how a měly by se podporovat. Sledování rozvoje a provádění strategií celoživotního učení by mělo nadále pokračovat a postupně vést ke zhodnocení pokroku ve společné zprávě roku 2010. Udržitelné financování Rozhodujícím faktorem je i nadále výše, účinnost a udržitelnost financování. Mnoho zemí zkouší nové nástroje a pobídky pro soukromé investice. To zahrnuje zaměření na jednotlivce, domácnosti a zaměstnavatele. Toto úsilí je nutné zvýšit. Zvýšení úrovně kvalifikací Nejvyšší návratnost, pokud jde o účinnost a spravedlnost, vykazují zvýšené investice do předškolního vzdělávání. 39 Včasné osvojení klíčových kompetencí je účinným prostředkem k vytvoření základu pro budoucí vzdělávání, větší spravedlnost výsledků a celkovou úroveň dovedností. Usnadní se přechod na trh práce a nebudou chybět kvalifikace. Je zde trvalá poptávka po inženýrech a absolventech přírodovědných oborů. Pozornost je proto nutné nadále věnovat zvyšování počtu zájemců o studium přírodovědných a technických oborů. Je však třeba zlepšit obraz, postavení a atraktivnost odborného vzdělávání a přípravy. Pro usnadnění vstupu do základního odborného vzdělávání a přípravy, mobility a návratu do vzdělávacího systému by měly být vytvořeny pružné a modulární struktury. Všichni občané by měli mít přístup k integrovaným systémům celoživotního poradenství. Zvláštní pozornost je nezbytné věnovat vzdělávání dospělých. 39 KOM(2006) 481, s. 5. 5723/08 ebk/eh/ij 15 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

Řešení sociálně-ekonomického znevýhodnění Vzdělávání a odborná příprava mohou přispět k překonání sociálně-ekonomického znevýhodnění. Mohou ovšem také přispívat k jeho zachování. Nespravedlnost ve vzdělávání a odborné přípravě s sebou přináší obrovské náklady. Tyto náklady jsou často skryté, nejsou však o to méně skutečné. Zajištění spravedlnosti v dostupnosti, účasti, zacházení a výsledcích musí proto zůstat prioritou. Využití potenciálu migrantů Rostoucí rozmanitost evropské společnosti představuje z hlediska zajišťování vzdělávání a odborné přípravy další náročné úkoly. Úroveň studijních výsledků migrantů, míra jejich účasti a úroveň dosaženého vzdělání jsou obvykle podprůměrné. Přestože lze tuto skutečnost do určité míry vysvětlit faktory, jako je sociálně-ekonomický původ nebo neznalost jazyka, je prokázáno, že politiky a systémy vzdělávání a odborné přípravy na tyto otázky nereagují a samy o sobě mohou k problému přispívat. 40 V zájmu prosazení hospodářského i sociálního začlenění migrantů a posílení interkulturního dialogu je třeba věnovat této situaci zvláštní pozornost. Výuka vysoké kvality Učitelé potřebují lepší odbornou průpravu a nepřetržitý rozvoj. To bude přinášet lepší výsledky ve vzdělávání a odborné přípravě. Velmi důležité je také zapojení učitelů a školitelů do inovací a reforem. V této souvislosti Komise určila hlavní úkoly, kterým je třeba věnovat pozornost 41. Vede také veřejnou konzultaci o školách 42. Pro řešení uvedených úkolů poskytuje pracovní program vhodný rámec. 40 41 42 SEK(2007) 1284, s. 51. Sdělení Komise Zlepšování kvality vzdělávání učitelů, KOM(2007) 392. SEK(2007) 1009, Školy pro 21. století. 5723/08 ebk/eh/ij 16 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

4.2 Inovace a kreativita: vzdělávání jako základní prvek znalostního trojúhelníku Vzdělávání je základem znalostního trojúhelníku, a tedy i posilování zaměstnanosti a růstu. Středem tohoto trojúhelníku jsou univerzity. Zásadní význam mají centra špičkové úrovně, která se zaměřují na výuku, výzkum a předávání znalostí. Je však třeba udělat mnohem víc pro to, aby vysoké školy a podniky mohly pracovat ve vzájemném partnerství. Výzkum a inovace vyžadují širokou základnu dovedností v celé populaci. Špičková úroveň a klíčové kompetence, zejména kompetence v oblasti podnikání, kreativita a schopnost učit se musí být rozvíjeny ve všech systémech a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy. K usnadňování inovací mohou významným způsobem přispět jak školy, tak instituce odborného vzdělávání a přípravy. Vysoce kvalitní odborné vzdělávání a příprava může například přispět k inovacím na pracovišti. 4.3 Kvalitnější řízení: využívání výsledků programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 Pracovní program přináší výsledky na evropské úrovni i na úrovni členských států. Rozvoj evropských referenčních nástrojů, činnost různých uskupení a aktivity vzájemného učení představují zdroj informací a podpory reforem v jednotlivých zemích. Ve většině členských států zaujímají otázky vzdělávání a odborné přípravy a rozvoj lidských zdrojů významné místo v jejich národních programech reforem přijatých v rámci Lisabonské strategie. Účinnost otevřené metody koordinace ve vzdělávání a odborné přípravě, její dopad i politickou odpovědnost za ni lze dále zvýšit. Na vnitrostátní i evropské úrovni je třeba zaměřit pozornost zejména na: společnou politiku vzdělávání a odborné přípravy z perspektivy celoživotního učení, v níž jsou strategické priority stanoveny pro celý systém; zlepšování propojení s oblastmi příslušných politik, například inovační politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky, podnikání, výzkumu a strukturálních fondů; integraci rozvoje politik v oblasti vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých v rámci celkového pracovního programu; 5723/08 ebk/eh/ij 17 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

úzkou návaznost mezi prováděním a rozvojem lisabonských integrovaných hlavních směrů a pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 a větší zviditelnění celoživotního učení v rámci Lisabonské strategie; vzájemné sledování vývoje prováděné dobrovolně jednotlivými zeměmi prostřednictvím vzájemného učení či vzájemného hodnocení; zajištění, aby o výsledcích vzájemného učení byli informování tvůrci politik a ministři; větší účast občanské společnosti; další rozvoj ukazatelů a směrodatných cílů v souladu se závěry Rady z května roku 2007; maximální využití finančních prostředků a programů Společenství, zejména v rámci nového programu celoživotního učení 2007 2013 a nástrojů politiky EU zaměřené na soudržnost. Je třeba se zabývat konkrétními úkoly stanovenými ve společné zprávě z roku 2006 s cílem zajistit, aby při tvorbě politik jednotlivých států byly plně zohledněny dohodnuté priority pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Měly by existovat mechanismy pro provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 a strategií celoživotního učení. Je potřeba úzké koordinace se subjekty odpovědnými za obecněji pojatou sociálně-ekonomickou politiku, zejména za lisabonské reformy a národní strategie sociálního začleňování. Je třeba dále rozvíjet vnitrostátní cíle a ukazatele. Ty by měly vycházet z evropských cílů a směrodatných hodnot. Politika i praxe by měly být založeny na využívání poznatků a hodnocení. Společné zásady, hlavní směry a doporučení dohodnuté na evropské úrovni nabízejí referenční ukazatele pro přípravu reforem v jednotlivých státech. 5723/08 ebk/eh/ij 18 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

4.4 Příprava na období po roce 2010 Pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010 poskytuje praktickou podporu reformám vzdělávání a odborné přípravy v jednotlivých členských státech. Od jeho zahájení v roce 2002 bylo dosaženo značného pokroku. Přesto potřebují reformy vzdělávání a odborné přípravy více času, aby se mohl projevit jejich přínos. Přetrvávají závažné problémy a objevují se nové. Je třeba pokračovat v této činnosti, včetně spolupráce v rámci boloňského a kodaňského procesu, a zvýšit její účinnost. O aktualizovaném strategickém rámci pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by se proto mělo začít uvažovat již teď. Vzhledem k zásadní úloze vzdělávání a odborné přípravy ve strategii pro zaměstnanost a růst, musí být tento proces úzce spjat s budoucím rozvojem procesu lisabonského. 5723/08 ebk/eh/ij 19 PŘÍLOHA DG I -2A LIMITE CS

PŘÍLOHA 1 Situace jednotlivých zemí, pokud jde o přijetí konkrétní strategie celoživotního učení, rámce kvalifikací, validaci neformálního/informálního učení a vnitrostátních cílů v oblastech, v nichž byly stanoveny směrodatné cíle Y = Země má strategii, rámec, systém validace nebo vnitrostátní cíle D = Země připravuje strategii, rámec nebo systém validace N = Země nemá rámec, systém validace nebo vnitrostátní cíle P = Země má politiku celoživotního učení, ovšem nikoliv konkrétní strategii Konkrétní vnitrostátní strategie celoživotního učení Systém validace neformálního a informálního učení Vnitrostátní cíle stanovené ve všech nebo některých oblastech, v nichž byly stanoveny směrodatné cíle EU Vnitrostátní Země rámce kvalifikací AT Y D D N Be fr Y D Y Y Be nl Y D Y Y BG D D D N CY Y N D Y CZ Y D D N DE Y D N N DK Y D Y Y EE Y D D Y EL Y N D Y ES Y D D Y FI Y D Y Y FR P Y Y Y HR Y D N Y HU Y D N Y IE D Y Y Y IS P N D N IT P D D N LI P N N N LT Y D D Y LU P D D N LV Y D D Y MT D Y N Y NL P D Y Y NO Y N Y N PL D D D Y PT P D Y Y RO D D D Y SE Y N D N SI D D Y Y SK Y D D Y TR D D N N UK Y Y D Y 5723/08 ebk/eh/ij 20 PŘÍLOHA 1 K PŘÍLOZE DG I -2A LIMITE CS

PŘÍLOHA 2 (STATISTICKÁ PŘÍLOHA) POKROK VE SROVNÁNÍ S PĚTI REFERENČNÍMI ÚROVNĚMI PRŮMĚRNÝCH VÝKONŮ (SMĚRODATNÝMI CÍLI) A DALŠÍ KLÍČOVÉ UKAZATELE V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY Na základě pracovního dokumentu Komise Pokrok v dosahování lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy SEK(2007) 1284 Kódy zemí EU Evropská unie PT Portugalsko BE Belgie RO Rumunsko BG Bulharsko SI Slovinsko CZ Česká republika SK Slovensko DK Dánsko FI Finsko DE Německo SE Švédsko EE Estonsko UK Spojené království EL Řecko ES Španělsko EHP Evropský hospodářský prostor FR Francie IS Island IE Irsko LI Lichtenštejnsko IT Itálie NO Norsko CY Kypr LV Lotyšsko Kandidátské země LT Litva HR Chorvatsko LU Lucembursko TR Turecko HU Maďarsko MT Malta Ostatní NL Nizozemsko JP Japonsko AT Rakousko US/USA Spojené státy americké PL Polsko 5723/08 ebk/eh/ij 21 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

DOSAVADNÍ VÝVOJ V PĚTI OBLASTECH, V NICHŽ BYLY STANOVENY SMĚRODATNÉ CÍLE 140 130 120 110 100 90 40 30 20 10 0-10 -20-30 -40-50 -60-70 -80 Pokrok při dosahování 5 směrodatných cílů (průměr EU) 80 70 Směrodatné cíle pro rok 2010 = 100 60 50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 (pod 0 = Výsledky se zhoršují) VŠ absolventi v oboru 173matematika, věda a technologie Rok Požadovaný pokrok Účast na celoživotním učení Osoby s nedokončeným vzděláním Ukončené vyšší středoškolské vzdělání Žáci s problémy s porozuměním psanému textu 5723/08 ebk/eh/ij 22 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

Klíčové výsledky: * Počet vysokoškolských absolventů v oboru matematika, věda a technologie je větší než počet stanovený ve směrodatných cílech; požadovaného pokroku bylo dosaženo již v letech 2000 2003. * V účasti na celoživotním učení bylo dosaženo určitého pokroku. Z velké části je však výsledkem změn v metodikách šetření několika členských států, jež vedly k vyšší početní účasti, čímž došlo k celkovému zveličení pokroku. * Pokud jde o osoby s nedokončeným vzděláním, situace se neustále zlepšuje, pro dosažení směrodatných cílů je však třeba rychlejšího pokroku. * V souvislosti s ukončeným vyšším středoškolským vzděláním bylo dosaženo pouze nepatrného pokroku. * Výsledky žáků s problémy s porozuměním psanému textu se měly v souladu se směrodatným cílem zlepšit, avšak naopak se od roku 2000 zhoršily. Metodologické poznámky: výchozí bod v roce 2000 je v grafu uveden jako nula a směrodatným cílem je 100. Výsledky dosažené v jednotlivých letech jsou tedy měřeny oproti směrodatnému cíli pro rok 2010. Úhlopříčka ukazuje požadovaný pokrok, tj. pro splnění směrodatného cíle by bylo zapotřebí každý rok dosáhnout pokroku o dalších 10 %. Pokud se křivka nachází pod úhlopříčkou, pokrok není dostatečný. Pokud jde o účast na celoživotním učení, časové řady byly mnohokrát přerušeny: v období mezi rokem 2002 a 2003 některé země přepracovaly své metody shromažďování údajů. Použití nových metod vedlo v roce 2003 k vyšším výsledkům, a tím v letech 2002 až 2003 došlo ke zveličení pokroku. Křivka pro roky 2002 a 2003 zobrazující celoživotní učení je tedy tečkovaná. V případě osob s problémy s porozuměním psanému textu (údaje z průzkumu PISA) jsou k dispozici pouze dva ukazatele (2000 a 2006) pro devatenáct zemí, jež byly součástí srovnání (srovnávací výsledky z roku 2003 pouze ze šestnácti zemí). 5723/08 ebk/eh/ij 23 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

DOSAVADNÍ VÝVOJ V PĚTI OBLASTECH, V NICHŽ BYLY STANOVENY Stav (poslední dostupný rok) a pokrok dosažený od roku 2000 SMĚRODATNÉ CÍLE Přehled směrodatných cílů pro tři úrovně škol Žáci s problémy s porozuměním textu (OECD/PISA) (15letí, %) Osoby s nedokončeným vzděláním (Eurostat/LFS) (18 24, %) Dosažení vyššího středoškolského vzdělání (Eurostat/LFS) (20 24, %) Průměr EU v roce 2006 24,1 15,3 77,8 Průměr EU v roce 2000 21,3 17,6 76,6 Zdroj OECD (PISA) Eurostat (LFS) Eurostat (LFS) Belgie 0 0 0 Bulharsko - + ++ Česká republika - 0 0 Dánsko ++ + ++ Německo ++ + - Estonsko / + ++ Irsko 0 ++ ++ Řecko - + ++ Španělsko - - - Francie - + 0 Itálie - ++ ++ Kypr : 43 ++ ++ Lotyšsko ++ + ++ Litva / ++ ++ Lucembursko 0 - - Maďarsko ++ + 0 Malta : ++ ++ Nizozemsko - ++ ++ Rakousko - + 0 Polsko ++ + ++ Portugalsko ++ + ++ Rumunsko - ++ + Slovinsko / (++) ++ Slovensko - - - Finsko ++ + - Švédsko - - + Spojené království / ++ + Chorvatsko : ++ ++ Turecko ++ ++ ++ Island - + ++ Norsko - ++ - 43 Vzhledem k nejednomyslnému postoji členských států OECD se CY nemohl účastnit. 5723/08 ebk/eh/ij 24 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

Současné výsledky (nejnovější údaje) Tmavá/zelená Nad průměrem EU Světlá/růžová Pod průměrem EU Bílá Bez údajů Ve srovnání s rokem 2000 ++ Došlo k většímu zlepšení než u průměru EU + Došlo ke zlepšení, avšak menšímu než u průměru EU 0 Změna menší než 1 % hodnoty údaje nebo v případě žáků s problémy s porozuměním psanému textu nízká pravděpodobnost významu změny - Došlo ke zhoršení () Výsledky nejsou srovnatelné nebo jsou nespolehlivé : Údaje neexistují / Časové řady neexistují V případě LU, NL, SK a TR bylo u žáků s problémy s porozuměním psanému textu učiněno srovnání za období 2003 až 2006. Další údaje viz poznámky k tabulkám týkajícím se oblastí, v nichž byly stanoveny směrodatné cíle. 5723/08 ebk/eh/ij 25 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

KLÍČOVÉ KOMPETENCE Procento žáků s úrovní dovednosti 1 a níže, pokud jde o porozumění psanému textu (podle měřítka používaného průzkumem PISA pro porozumění psanému textu) 2000 2006 2000 2006 5723/08 ebk/eh/ij 26 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

% s nízkým porozuměním psanému textu Celkově 2000 2006 Dívky 2006 Chlapci 2006 EU 21,3 24,1 17,0 30,4 Belgie 19,0 19,4 13,3 24,9 Bulharsko 40,3 51,1 40,4 60,9 Česká republika 17,5 24,8 16,9 30,8 Dánsko 17,9 16,0 11,4 20,7 Německo 22,6 20,0 14,2 25,5 Estonsko : 13,6 7,0 19,9 Irsko 11,0 12,1 7,7 16,6 Řecko 24,4 27,7 16,2 38,6 Španělsko 16,3 25,7 18,9 32,3 Francie 15,2 21,7 16,5 27,3 Itálie 18,9 26,4 19,9 33,0 Kypr : : : : Lotyšsko 30,1 21,2 12,8 30,1 Litva : 25,7 16,6 34,5 Lucembursko (35,1) 22,9 17,4 28,2 Maďarsko 22,7 20,6 13,2 27,3 Malta : : : : Nizozemsko (9,5) 15,1 11,6 18,5 Rakousko 19,3 21,5 15,4 27,4 Polsko 23,2 16,2 10,2 22,4 Portugalsko 26,3 24,9 19,6 30,7 Rumunsko 41,3 53,5 43,5 63,5 Slovinsko : 16,5 7,9 25,2 Slovensko : 27,8 20,1 35,0 Finsko 7,0 4,8 1,6 8,1 Švédsko 12,6 15,3 9,6 20,7 Spojené království (12,8) 19,0 14,1 24,0 Chorvatsko : 21,5 12,6 30,5 Turecko : 32,2 21,5 41,0 Island 14,5 20,5 12,5 28,3 Lichtenštejnsko 22,1 14,3 11,1 18,0 Norsko 17,5 22,4 14,9 29,4 Japonsko 10,1 18,4 13,3 23,5 Spojené státy 17,9 : : : Zdroj: OECD (PISA) V roce 2000 byl v EU podíl patnáctiletých se špatnými výsledky ve čtení 21,3 % (údaje dostupné pouze z osmnácti členských států). Podle směrodatného cíle by se tento podíl měl snížit do roku 2010 o pětinu (a tudíž dosáhnout 17 %). Přestože uvedený podíl se v některých členských státech snížil (zejména v Německu, Polsku a v Lotyšsku), ve většině členských států se zvýšil a výsledky na úrovni EU se zhoršily (2006: 24,1 %). Dodatečné poznámky: Údaj EU: vážený průměr vycházející z počtu zapsaných žáků a údaje devatenácti zemí (údaje LU, NL a UK nejsou v roce 2000 typické, a proto jejich výsledky jsou uvedeny v závorkách a do výpočtů nejsou zahrnuty). MT se nemohla studie PISA zúčastnit. CY se nemohl účastnit vzhledem k nejednotnému postoji členských států OECD. 5723/08 ebk/eh/ij 27 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

OSOBY S NEDOKONČENÝM VZDĚLÁNÍM Podíl obyvatelstva ve věku 18 24 let, které má pouze nižší střední vzdělání a nestuduje, ani se neúčastní odborné přípravy, 2000 2006 Osoby s Celkově Ženy Muži nedokončený m vzděláním, 2000 2006 2006 2006 % EU-27 17,6 15,3 13,2 17,5 Belgie 12,5 12,6 10,2 14,9 Bulharsko 20,3 18,0 17,9 18,2 Česká republika 5,5 5,5 5,4 5,7 Dánsko 11,6 10,9 9,1 12,8 Německo 14,9 13,8 13,6 13,9 Estonsko 14,2 13,2 10,7 (u) 19,6 (u) Irsko 14,7 12,3 9,0 15,6 Řecko 18,2 15,9 11,0 20,7 Španělsko 29,1 29,9 23,8 35,8 Francie 13,3 13,1 11,2 15,1 Itálie 25,3 20,8 17,3 24,3 Kypr 18,5 16,0 9,2 23,5 Lotyšsko 19,5 19,0 (p) 16,1 (p) 21,6 (p) Litva 16,7 10,3 7,0 (u) 13,3 (u) Lucembursko 16,8 17,4 14,0 20,9 Maďarsko 13,8 12,4 10,7 14,0 Malta 54,2 41,7 38,8 44,6 Nizozemsko 15,5 12,9 10,7 15,1 Rakousko 10,2 9,6 9,8 9,3 Polsko 7,9 5,6 3,8 7,2 Portugalsko 42,6 39,2 (p) 31,8(p) 46,4(p) Rumunsko 22,3 19,0 18,9 19,1 Slovinsko 7,5 5,2 (u) 3,3(u) 6,9(u) Slovensko 5,6 6,4 5,5 7,3 Finsko 8,9 8,3 (p) 6,4(p) 10,4(p) Švédsko 7,7 12,0 10,7 13,3 Spojené 14,6 království 18,4 13,0 11,4 Chorvatsko 8,3 5,3 (u) 5,3(u) 5,3 (u) Turecko 58,8 50,0 42,7 56,6 Island 29,8 26,3 (p) 22,0(p) 30,5(p) Lichtenštejnsko : : : : Norsko 13,3 5,9 4,3 7,4 Zdroj: Eurostat (LFS, údaje z jara) (u) Nedůvěryhodné či nejisté údaje (p) Prozatímní hodnota V roce 2006 představovaly osoby s nedokončeným vzděláním V EU 27 přibližně 15 % mladých lidí ve věku 18 24 let. V posledních letech se snižování tohoto podílu neustále zlepšovalo, ale k dosažení směrodatného cíle EU, 10 % v roce 2010, je zapotřebí rychlejšího pokroku. Procentní podíl několika členských států, zejména severských zemí a mnoha nových členských států, je však již nyní nižší než 10 %. Dodatečné poznámky: BG, PL, SI: výsledky za rok 2001 místo za rok 2000. CZ, IE, LV, SK, HR: 2002 výsledky za rok 2002 místo za rok 2000. CY: existuje řada specifických národních faktorů, jež mají vliv na mezinárodní srovnatelnost údajů, včetně velkého počtu Kypřanů studujících v cizině. Z toho důvodu jsou výsledky CY nižší než ve skutečnosti. EE: u žen jsou uvedeny výsledky za rok 2005 místo za rok 2006. 5723/08 ebk/eh/ij 28 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

UKONČENÍ VYŠŠÍHO STŘEDOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ U MLADÝCH LIDÍ Procentní podíl obyvatelstva ve věku 20 24 let, které dokončilo alespoň vyšší středoškolské vzdělání, 2000 2006 Dosažené Celkově Ženy Muži vyšší 2000 2006 2006 2006 středoškolské vzdělání EU-27 76,6 77,8 80,7 74,8 Belgie 81,7 82,4 85,6 79,1 Bulharsko 75,2 80,5 (p) 81,1(p) 80,0 (p) Česká republika 91,2 91,8 92,4 91,1 Dánsko 72,0 77,4 81,5 73,4 Německo 74,7 71,6 73,5 69,8 Estonsko 79,0 82,0 89,8 74,1 Irsko 82,6 85,4 89,1 81,8 Řecko 79,2 81,0 (p) 86,6(p) 75,5 (p) Španělsko 66,0 61,6 69,0 54,6 Francie 81,6 82,1 84,3 80,0 Itálie 69,4 75,5 (p) 79,4(p) 71,7 (p) Kypr 79,0 83,7 (p) 90,7(p) 76,1(p) Lotyšsko 76,5 81,0 86,2 75,9 Litva 78,9 88,2 91,2 85,3 Lucembursko 77,5 69,3 74,5 64,0 Maďarsko 83,5 82,9 84,7 81,2 Malta 40,9 50,4 (p) 52,8(p) 48,1 (p) Nizozemsko 71,9 74,7 79,6 69,9 Rakousko 85,1 85,8 86,7 84,9 Polsko 88,8 91,7 93,8 89,6 Portugalsko 43,2 49,6 58,6 40,8 Rumunsko 76,1 77,2 (p) 77,8(p) 76,6 (p) Slovinsko 88,0 89,4 91,4 87,7 Slovensko 94,8 91,5 91,7 91,2 Finsko 87,7 84,7 (p) 87,0(p) 82,3 (p) Švédsko 85,2 86,5 88,6 84,5 Spojené 77,3 království 76,6 78,8 80,3 Chorvatsko 90,6 93,8 94,9 92,8 Turecko 38,6 44,7 51,7 38,9 Island 46,1 50,8(p) 57,7(p) 44,5 (p) Lichtenštejnsko : : : : Norsko 95,0 93,3 (p) 95,4 (p) 91,2 (p) Zdroj: Eurostat (LFS) (p) Prozatímní hodnota HR: 2002 místo 2000, 2005 místo 2006 Podíl mladých lidí (ve věku 20 let), kteří dokončili vyšší středoškolské vzdělání, se od roku 2000 zlepšil jen mírně. Při plnění směrodatného cíle, jímž je zvýšení procentního podílu do roku 2010 alespoň na 85 %, došlo tedy jen k malému pokroku. V nedávné době však některé země s relativně nízkým procentním podílem, zejména Portugalsko a Malta, dosáhly značného pokroku. Je třeba uvést, že mnohé z nových členských států již dosáhly výsledků lepších než stanovených směrodatným cílem pro rok 2010 a že ve čtyřech z nich, v České republice, Polsku, Slovinsku a na Slovensku, a dále v Norsku a Chorvatsku procentní podíl již odpovídá 90 % a více. Dodatečné poznámky: CY: existuje řada specifických národních faktorů, jež mají vliv na mezinárodní srovnatelnost údajů, včetně velkého počtu Kypřanů studujících v cizině. Z toho důvodu jsou výsledky CY nižší než ve skutečnosti. Od zveřejnění zprávy dne 5. prosince 2005 Eurostat používá přesnou definici úrovně dosaženého vyššího středoškolského vzdělání, aby se zlepšila srovnatelnost výsledků v EU. V údajích od roku 1998 (včetně) programy úrovně ISCED 3c trvající méně než dva roky již nespadají pod vyšší středoškolskou úroveň, ale pod úroveň nižší středoškolskou. Vzhledem k této změně je třeba přehodnotit výsledky DK (z roku 2001), ES, CY a IS. Definice se však nemůže zatím uplatňovat v EL, IE a AT, kde jsou veškeré úrovně ISCED 3c ještě zahrnuty. 5723/08 ebk/eh/ij 29 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

VYSOKOŠKOLŠTÍ ABSOLVENTI V OBORU MATEMATIKA, VĚDA A TECHNOLOGIE Nárůst počtu absolventů v oboru matematika, věda a technologie na úrovni terciárního vzdělávání v %, Průměrná roční míra růstu 2000 2005 5723/08 ebk/eh/ij 30 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

Absolventi Průměrn Podíl ženabsolventek VŠ ve věku ý roční 20 29, na nárůst VŠ, % 1000 2005 2000-05 2000 2005 EU-27 13,1 4,7 30,8 31,2 Belgie 10,9 1,8 25,0 27,3 Bulharsko 8,6 3,8 45,6 41,1 Česká rep. 8,2 7,1 27,0 27,4 Dánsko 14,7 2,1 28,5 33,9 Německo 9,7 3,1 21,6 24,4 Estonsko 12,1 10,0 35,7 43,5 Irsko 24,5 3,0 37,9 30,5 Řecko 10,1 : : 40,9 Španělsko 11,8 3,8 31,5 29,6 Francie 22,5 3,0 30,8 28,4 Itálie 13,3 11,3 36,6 37,1 Kypr 3,6 4,7 31,0 38,1 Lotyšsko 9,8 6,2 31,4 32,8 Litva 18,9 6,6 35,9 35,2 Lucembursko : : : : Maďarsko 5,1 1,8 22,6 30,0 Malta 3,4 2,1 26,3 30,1 Nizozemsko 8,6 6,3 17,6 20,3 Rakousko 9,8 6,1 19,9 23,3 Polsko 11,1 12,1 35,9 36,6 Portugalsko 12,0 13,1 41,9 39,9 Rumunsko 10,3 6,7 35,1 40,0 Slovinsko 9,8 2,0 22,8 26,2 Slovensko 10,2 14,7 30,1 35,3 Finsko 17,7 3,1 27,3 29,7 Švédsko 14,4 5,1 32,1 33,8 Spojené král. 18,4-0,1 32,1 30,8 Chorvatsko 5,7 1,5 : 32,7 Turecko 5,7 6,0 31,1 28,5 Island 10,1 4,1 37,9 37,2 Lichtenštejn. 12,7 : : 28,6 Norsko 9,0 1,0 26,8 26,0 Japonsko 13,7-1,1 12,9 14,7 USA 10,6 3,1 31,8 31,1 Zdroj: Eurostat (UOE) a výpočty vycházející z údajů Eurostatu UK: vnitrostátní údaje použité pro rok 2000. LI: 2003 2004: údaje nezahrnují studenty v terciárním vzdělávání, kteří absolvují studium v zahraničí. Počet vysokoškolských absolventů v oboru matematika, věda a technologie v EU-27 se od roku 2000 zvýšil o více než 170 000 neboli o více než 25 %. EU již tedy dosáhla směrodatného cíle, jímž je zvýšení počtu studentů v uvedených oborech do roku 2010 o 15 %. V případě druhého cíle, tedy snížení nerovnoměrného zastoupení žen a mužů, došlo k omezenějšímu pokroku. Podíl žen, které absolvovaly uvedené obory, se zvýšil z 30,8 % v roce 2000 na 31,2 % v roce 2005. Zatímco na Slovensku, v Portugalsku a v Polsku došlo k největšímu ročnímu nárůstu počtu absolventů těchto oborů (> 12 %), Bulharsko, Estonsko, Řecko a Rumunsko prokazují nejlepší výsledky, pokud jde o rovnoměrné zastoupení žen a mužů. Dodatečné poznámky: V případě zemí, jejichž časové řady byly přerušeny, byla míra růstu vypočítána za roky bez těchto přerušení. PL: nárůst vychází z let 2001 2005, RO: nárůst vychází z let 2000 2002 a 2003 2005. HR: nárůst za rok 2003 2005, SE: nárůst za rok 2000 2003, HU: nárůst za rok 2000 2003. BE: údaje vlámské komunity nezahrnují druhou kvalifikaci v neuniverzitním terciárním vzdělání; údaje rovněž nezahrnují nezávislé soukromé instituce (kterých je však málo) a německy mluvící komunitu. EE: vnitrostátní údaje za rok 2000. IT: výsledky za rok 2005 odhadované Komisí. CY: údaje nezahrnují studenty v terciárním vzdělávání, kteří absolvují studium v zahraničí. Více než polovina celkového množství kyperských studentů v terciárním vzdělávání studuje v cizině. LU: Lucembursko nemá úplný univerzitní systém, většina studentů v oboru matematika, věda a technologie studuje v zahraničí a absolvuje tam VŠ. AT: 2000: úroveň ISCED 5B se týká předchozího roku. HU: 2004: změny ve shromažďování údajů o absolventech podle oblastí vedly k přerušení časových řad. PL: údaje za rok 2000 nezahrnují pokročilé výzkumné programy (úroveň ISCED 6) RO: údaje za rok 2000 2002 nezahrnuje druhé kvalifikace a pokročilé výzkumné programy (úroveň ISCED 6). Časové řady byly tudíž v roce 2003 přerušeny. SE: 2004: změny ve shromažďování údajů o absolventech podle oblastí vedly k přerušení časových řad. 5723/08 ebk/eh/ij 31 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

ÚČAST NA CELOŽIVOTNÍM UČENÍ Procento obyvatelstva ve věku 25 64 let, které se v době čtyř týdnů před průzkumem účastnilo vzdělávání a odborné přípravy, 2000 2006 5723/08 ebk/eh/ij 32 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

Účast na programu Celkově Ženy Muži celoživ. vzděl., % 2000 2006 Zdroj: Eurostat 2006 2006 EU-27 7,1 9,6 10,4 8,8 Belgie 6,2 7,5(p) 7,6 (p) 7,4 (p) Bulharsko 1,4 1,3 1,3 1,3 Česká republika 5,6 5,6 5,9 5,4 Dánsko 19,4 29,2 33,8 24,6 Německo 5,2 7,5 7,3 7,8 Estonsko 6,5 6,5 8,6 4,2 (u) Irsko 5,5 7,5 8,9 6,1 Řecko 1,0 1,9 1,8 2,0 Španělsko 4,1 10,4 11,5 9,3 Francie 2,8 7,5 7,8 7,2 Itálie 4,8 6,1 6,5 5,7 Kypr 3,1 7,1 7,8 6,5 Lotyšsko 7,3 6,9(p) 9,3 (p) 4,1 (p) Litva 2,8 4,9(p) 6,6 (p) 2,9 (u) Lucembursko 4,8 8,2 8,7 7,6 Maďarsko 2,9 3,8 4,4 3,1 Malta 4,5 5,5 5,6 5,5 Nizozemsko 15,5 15,6 15,9 15,3 Rakousko 8,3 13,1 14,0 12,2 Polsko 4,3 4,7 5,1 4,3 V roce 2006 procentní podíl obyvatelstva v produktivním věku, které se účastnilo vzdělávání a odborné přípravy (v době čtyř týdnů před průzkumem), činil 9,6 %. Jelikož přerušením časových řad dochází k zveličení pokroku, skutečný nárůst byl omezený. K dosažení směrodatného cíle, tedy 12,5 % míry účasti v roce 2010 1, je zapotřebí většího úsilí. V současnosti je největší míra účasti v severských zemí, Spojeném království, Slovinsku a v Nizozemsku. 1 Údaje použité pro vyhodnocení směrodatného cíle se týkají čtyřtýdenní účasti (LFS 2004). Pokud by se užilo delšího období, míra by byla vyšší. Údaje Eurostatu z modulu ad hoc zaměřeného na celoživotnímu učení a tvořícího součást průzkumu LFS, jenž byl proveden v roce 2003 (a týká se dvanáctiměsíčního období), poukazují na 42% míru účasti (4,4 % ve formálním vzdělávání, 16,5 % v neformálním vzdělávání a téměř jeden ze tří Evropanů uvedl, že se určitým způsobem vzdělával informálně). Dodatečné poznámky: Vzhledem k tomu, že do průzkumu byly zavedeny harmonizované pojmy a definice, v několika zemích byla v různých letech (mezi rokem 2000 a 2006) zaregistrována přerušení časových řad. BG, PL, SI: rok 2001 místo roku 2000. CZ, IE, LV, SK, HR: rok 2002 místo roku 2000. SE, HR, IS: rok 2005 místo roku 2006. Portugalsko 3,4 3,8(p) 4,0 (p) 3,7 (p) Rumunsko 0,9 1,3 1,3 1,3 Slovinsko 7,3 15,0 16,3 13,8 Slovensko 8,5 4,3 4,6 4,0 Finsko 17,5 23,1 27,0 19,3 Švédsko 21,6 32,1 36,5 27,9 Spoj. král. 20,5 26,6 31,2 (p) 31,2 Chorvatsko 1,9 2,1 2,1 2,0 Turecko 1,0 2,0 2,4 1,6 Island 23,5 25,7 29,8 21,6 Norsko 13,3 18,7 20,2 17,2 Zdroj: Eurostat (LFS), P= prozatímní, U= nedůvěryhodné či nejisté údaje 5723/08 ebk/eh/ij 33 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

ÚČAST NA PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Míra účasti čtyřletých dětí na vzdělávání, 2000 2005 5723/08 ebk/eh/ij 34 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

Účast 4letých dětí v % 2000 2004 2005 EU-27 82,8 84,6 85,7 Belgie 99,2 99,9 100 Bulharsko 67,0 72,6 73,2 Česká republika 81,0 91,2 91,4 Dánsko 90,6 93,4 93,5 Německo 81,4 84,3 84,6 Estonsko 78,2 83,9 84,2 Mezi lety 2000 a 2005 se účast čtyřletých dětí na vzdělávání (především předškolním, v některých zemím již v základním) v EU-27 zvýšila přibližně o 3 procentní body, a tím přesáhla 85 %. V roce 2005 se ve Francii, Belgii, Itálii a ve Španělsku téměř všechny čtyřleté děti (více než 99 %) účastnily vzdělávání, zatímco v Irsku, Polsku a ve Finsku byla míra účasti nižší než 50 %. Irsko 51,1 46,6 45,4 Řecko 53,9 57,2 57,8 Španělsko 99,0 100 99,3 Francie 100 100 100 Itálie 100 100 100 Kypr 55,7 61,2 61,4 Lotyšsko 60,6 69,1 72,2 Litva 51,0 54,5 56,8 Lucembursko 94,9 83,5 96,3 Maďarsko 89,5 92,3 90,7 Dodatečné poznámky: Údaje zahrnují účast na předškolním i základním vzdělávání. BE: údaje nezahrnují nezávislé soukromé instituce, které však navštěvuje jen velmi omezený počet dětí. Chybí údaje německy mluvící komunity. IE: vzdělávání na úrovni ISCED O se oficiálně neposkytuje. Mnoho dětí navštěvuje určitý druh vzdělávání této úrovně, ale u většiny z nich údaje chybí. NL: v roce 2002 bylo referenční datum pro shromažďování údajů posunuto z 31. prosince na 1. října. FI: údaje zahrnují děti v mateřských školkách, ne však jiná zařízení denní péče. Malta 100 97,5 94,4 Nizozemsko 99,5 74,0 73,4 Rakousko 79,5 82,1 82,5 Polsko 33,3 35,7 38,1 Portugalsko 72,3 79,9 84,0 Rumunsko 60,3 75,2 76,2 Slovinsko 67,7 77,8 75,9 Slovensko : 71,7 74,0 Finsko 41,9 46,1 46,7 Švédsko 72,8 87,7 88,9 Spojené království 100 92,9 91,8 Chorvatsko : 42,4 44,7 Turecko : 3,4 5,0 Island 90,9 95,1 95,3 Lichtenštejnsko : 52,2 50,6 Norsko 78,1 86,9 88,9 Japonsko 94,9 95,2 94,7 USA 61,7 64,1 65,3 Zdroj: Eurostat (UOE) 5723/08 ebk/eh/ij 35 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS

VZDĚLÁNÍ DOSAŽENÉ DOSPĚLÝM OBYVATELSTVEM Dospělé obyvatelstvo (ve věku 25 64 let) s dosaženým terciárním vzděláním % dospělých (25 64) s dosaženým terciárním vzděláním 2000 2006 EU-27 19,4 22,9 Belgie 27,1 31,8 Bulharsko 18,4 21,9 Česká rep. 11,5 13,5 Dánsko 25,8 34,7 Německo 23,8 23,9 Estonsko 28,9 33,3 Irsko 21,6 30,8 Řecko 16,9 21,5 Španělsko 22,5 29,9 Francie 21,6 25,5p Itálie 9,6 12,9 Kypr 25,1 30,5 Lotyšsko 18,0 21,1 Litva 22,4 26,8 Lucembursko 18,3 24,0 Maďarsko 14,0 17,7 Malta 5,4 12,0 Nizozemsko 24,1 39,5 Rakousko 14,2 17,6 Polsko 11,4 17,9 Portugalsko 9,0 13,5 Rumunsko 9,2 11,7 Slovinsko 15,7 21,4 Slovensko 10,2 14,5 Finsko 32,6 35,1 Švédsko 29,7 30,5 UK 28,1 30,7 Chorvatsko 15,4 16,3 Island 23,7 29,5 Norsko 31,6 33,6 Zdroj: Eurostat (LFS) V roce 2006 dosáhlo terciárního vzdělání 23 % obyvatelstva EU v produktivním věku, což ve srovnání s rokem znamená nárůst o více než 3 procentní body. Finsko, Dánsko a Estonsko byly zeměmi s největším podílem obyvatelstva s dosaženým terciárním vzděláním, zatímco procentní podíl v některých členských státech byl stále ještě méně než 15 %. V některých těchto zemích se však v nedávné době počet zapsaných v terciárním vzdělávání značně zvýšil. Dodatečné poznámky: Terciární vzdělávání zahrnuje úrovně ISCED 5 a 6. LT: výsledky za rok 2001 místo za rok 2000. HR: výsledky za rok 2002 místo za rok 2000. 5723/08 ebk/eh/ij 36 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG I - 2A LIMITE CS