Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany

Podobné dokumenty
Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 5. AFLP

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis.

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky

Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Genetika vzácných druhů zuzmun

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca druhů)

AFLP. protokoly standardizace AFLP hodnocení primárních dat dnes používané metody hodnocení fylogenetický signál v AFLP datech

World of Plants Sources for Botanical Courses

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 2. Přehled aplikací a otázek

PhD. České Budějovice

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Pleistocénní glaciace a biogeografie

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár

Typy fylogenetických analýz

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Hodnocení multilokusových molekulárních dat II. Tomáš Fér & Filip Kolář Katedra Botaniky PřF UK, Praha

CLP ANALYSIS OF MOLECULAR MARKERS DIGITAL IMAGE ANALYSIS OF ELECTROPHOEROGRAMS CZECH VERSION

Cytotypová variabilita, kryptická diverzita a hybridizace u lakušníků (Ranunculus sect. Batrachium)

Genetická variabilita. rostlinných populací

PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace

Populační genetika III. Radka Reifová

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 6. RFLP, cpdna

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Problémy malých populací

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

Genetic variation and reproduction strategy of Gentiana pannonica in different habitats

Genetické rozdíly mezi populacemi aneb něco o migracích a genovém toku. Genetické rozdíly mezi populacemi

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

World of Plants Sources for Botanical Courses

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Obsah Úvod Kapitola 1 Než začneme Kapitola 2 Práce s hromadnými daty před analýzou

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship

Zajímavost -mtdna a Y v R

Genové zdroje rostlin teorie a praxe (Pracovní kolekce rodu Lactuca L. Katedry botaniky PřF UP) Ivana Doležalová

Motýli jako duchové mamutí stepi

RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.

Systém a evoluce obratlovců I.Úvod

Náklady a přínosy firemní diverzity

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Invazní ekologie II. Transport Evžen Tošenovský FRVŠ F4b 2863/2010

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Systematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.).

Genetická variabilita pracovní kolekce genových zdrojů Lactuca aculeata

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Systém rizikové analýzy při sta4ckém návrhu podzemního díla. Jan Pruška

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea

Systém a fylogeneze strunatců

Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Statistika. Základní pojmy a cíle statistiky. Roman Biskup. (zapálený) statistik ve výslužbě, aktuálně analytik v praxi ;-) roman.biskup(at) .

ISSR (Inter simple sequence repeat) Jiří Košnar

Konzervační strategie

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

LIFE15 NAT/CZ/ Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i.

Ledovcové sedimenty (s.l.) geneticky spjaty s ledovcem

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Věc: VZ: CEITEC Software k vyhodnocení výsledků pulzní gelové elektroforézy, dodatečné informace č.1 odpověď na dotaz uchazeče

Speciace a extinkce. Druh

Numerická taxonomie - Fenetika

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Screening kolorektálního karcinomu: vývoj a aktuální stav

Vypracovaly: Mirka Hladilová, Kateřina Pecová, Petra Pospíšilová

Genetika kvantitativních znaků

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 10. Další metody

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Vyhodnocování multilokusových dat I verze (T. Fér, F. Kolář)

matematika v biologii: fylogenetika David Černý

1. seznámení s on-line databázemi, nástroji a softwarem (databáze, vyhledání sekvencí, základní manipulace se sekvencemi, navržení primerů)

Taxonomický systém a jeho význam v biologii

fytopatogenů a modelování

MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM

LIFE15 NAT/CZ/ Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i.

Strom života. Cíle. Stručná anotace

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Analysis of population subdivision

Heritabilita. Heritabilita = dědivost Podíl aditivního rozptylu na celkovém fenotypovém rozptylu Výpočet heritability

Dlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

STATISTICKÉ METODY; ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z DRUHOVÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH DAT

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

Vícerozměrné statistické metody

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

World of Plants Sources for Botanical Courses

Transkript:

Populační studie Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany 89(12): 2024 2033

Proč to studovali? změny rozšíření způsobené zaledněním kde byla glaciální refugia? přežívání na nunatacích uvnitř souvislého zalednění? jsou isolované populace produktem dlouhodobé isolace nebo současného dálkového šíření?

Metody a analýza dat 33 populací, 5 jedinců / populace AFLP test 9 kombinací selektivních primerů 3 kombinace zvoleny Shannonůvindex diverzity H Sh vzácné fragmenty f r (u méně než 20 jedinců) unikátní fragmenty f u (jen v 1 populaci) UPGMA (Nei) Popgene NJ (Nei & Li) TreeCon PCoA (Jaccard) SPSS Manteltest R Package AMOVA

Výsledky 3 kombinace primerů 223 fragmentů H Sh vzrůstá od Z k V (Fig. 2) vzácnéa unikátní fragmenty hlavně na V (Fig. 3) UPGMA, PCoA 4 skupiny v souladu s geografickým rozšířením (E, CE, CW, D) (Fig. 4+5) AMOVA (Table 4) asi 50% diversity v rámci populace 22% mezi populacemi v rámci regionu 27% mezi regiony Mantelůvtest (Fig. 7) R M = 0.44 (isolation by distance) signifikantní rozdíly mezi E a ostatními skupinami

Diskuse 4 skupiny (PCoA) 4 isolovaná refugia? NE region E částečně pokryt ledem refugium CW kompletnězaledněn žádné refugium největší hranice E CE vápencovýhřbet bariéra hluboké údolí zalesněné části drastické postupné ochuzení od V k Z bottleneck (pleistocenní isolace) nebo founder effect (recentní dálkové šíření)? rozlišitelné přítomností unikátních markerů

Geografické pattern genetické diversity East (E) vysoká vnitropopulační diversita, mnoho unikátních markerů tj. refugium populace 33 vysokéf r, nízké H Sh, tj. typická dávno ochuzená populace, v současnosti izolovaná Center West (CW) geneticky ochuzená bez unikátních fragmentů recentní rekolonizace (pozitivní korelace s CE a D) Center East (CE) nejasné pattern signifikantně odlišná od E střední až vysoká vnitropopulační diversita 9 unikátních markerů spíše refugium (periferní nunataky) než postglaciální rekolonizace Dolomity (D) středně vysoké H Sh, vzácné fragmenty pravděpodobně refugium populace 1 extrémně ochuzená recentně

Rekonstrukce rozší šíření dlouhodobé centrum ve vých. Alpách jen částečné zalednění opakovanépřežívání in situ kolonizacece před posledním glaciálem rozšíření během posledního glaciálu východní okrajové refugium (E) periferní nunataky (CE) jižní Dolomity (D) během postglaciálu šíření na krátké vzdálenosti bez ztráty variability zastavena vápencovým masívem (v rámci E) nejvýchodnější části fragmentace nejzápadnější části recentní long distance dispersal genetické ochuzení

Systematická studie Koopman W.J.M et al. (2001): Species relationships in Lactuca s.l. (Lactuceae, Asteraceae) inferred from AFLP fingerprints. American Journal of Botany 88(10): 1881 1887

Proč to studovali? taxonomicky kontroversní skupina vztahy mezi sekcemi a druhy vztahy v rámci blízce příbuzných druhů ITS 1(předchozí studie) neschopen rozlišit vztahy u blízce příbuzných druhů využití AFLP pro systematické studie

Metody 95 vzorků 20 druhů AFLP test 10 kombinací primerů 2 vybrány radioaktivně značené primery absence/prezence fragmentů všechny fragmenty do jedné matice

Analýza dat dva datové soubory 1. Lactuca sativa a L. serriola like 2. všechna data fenetické analýzy (NTSYS, TreeCon) clusterové analýzy 4 metody 3 koeficienty kofenetické koeficienty korelace mezi maticí a stromem goodness of fit PCoA (Jaccard) kladistické analýzy (PAUP) heuristické vyhledávání MP (most parsimonious) tree bootstrap consensus tree

Výsledky 544 a 521 fragmentů všechny polymorfní nejlepší je kombinace Jaccardova koeficientu s metodou UPGMA (nejvyšší kofenetický koef.) PCoA 1. osa (18%) 3 skupiny 2. osa (12%) oddělení L. aculeata všechna data všechny druhy své větve (kromě L. sativa a L. serriola) subsect. Lactuca signifikantní podpora (99%) kladogram topologie srovnatelná s fenogramem

Diskuse L. serriola like like group L. sativa L. serriola neodlišitelné taxony (PCoA i clusterová analýza) konspecifické druhy L. dregeana endemit J. Afriky, zřejmě unikla z kultury konspecifická s předchozími L. altaica asi také konspecifická L. aculeata jasně oddělená od serriola like (PCoA i clusterová analýza) tohle všechno signifikantně definovaná skupina

Diskuse pozice L. saligna a L. virosa nejasná nesouhlas s daty z předchozích studií pouze cluster L. tatarica/l. sibirica/l.quercina signifikantně definován L. tatarica a L. sibirica blízce příbuzné potvrzeno křížením pozice dalších blízce příbuzných taxonů nejasná AFLP je příliš variabilní marker

Srovnání fenetiky a kladistiky kritika AFLP pro kladistické analýzy anonymní marker problém homologie? dominantní marker nezávislost fragmentů? vliv chyb na určení mezidruhových vztahů topologie fenogramu a kladogramu odlišné nízká podpora takovýchto větví (interní konflikt definice větví) dobře podporované větve topologie shodná s fenogramem tj. chyby neovlivní vyvozované závěry (pouze podporované větve jsou uvažovány )