KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

V Ý Z K U M NÉ CENTRUM VŠE RS, O.P.S. KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ (SBORNÍK Z VĚDECKÉ KONFERENCE)

Vzor citace: KAVAN Š. (ed.) Krizové řízení a vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2013, 96 s. ISBN 978-80-87472-63-7 Ediční rada VŠERS Dr. Milena BEROVÁ; doc. JUDr. PhDr. Jiří BÍLÝ, CSc.; Ing. Jiří DUŠEK, Ph.D.; RNDr. Růžena FEREBAUEROVÁ; PhDr. Jan GREGOR, Ph.D.; PhDr. Lenka HAVELKOVÁ, Ph.D.; doc. Ing. Marie HESKOVÁ, CSc.; doc. Dr. Lubomír PÁNA, Ph.D. (předseda); doc. Ing. Oldřich PEKÁREK, CSc.; doc. Ing. Ladislav SKOŘEPA, Ph.D. Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. České Budějovice ISBN 978-80-87472-63-7

OBSAH Úvod... 4 Modelovanie povodňového rizika údaje a nástroje... 6 Vzdělávání v krizovém řízení a spolupráce s odborníky... 18 Vzdělávání v oblasti vodního hospodářství... 23 Činnost jednotek požární ochrany při povodních... 31 Voda jako veřejný statek ve Středočeském kraji... 46 Škodlivé účinky vody... 58 Environmentální výchova ve vzdělávání na základních a středních školách... 64 Protipovodňová ochrana rakouské obce Leopoldschlag česká povolovací řízení... 69 Rozvoj středního vzdělávání rybářů a vodohospodářů v Třeboni... 78 Kořenové čistírny odpadních vod jako prostředek ochrany kvality vod... 86 3

ÚVOD Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury (zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Krizové řízení neboli řízení krizí má svá vlastní specifika v oblasti vodohospodářských opatření a rovněž klade zvláštní nároky na jednotlivé záchranné složky a celý systém spolupráce všech angažovaných subjektů. Sborník příspěvků byl zpracován v rámci konference s názvem Vzdělávání vodohospodářů v regionu Dunaj Vltava, která se konala v rámci realizace projektu Podpora dalšího vzdělávání pracovníků vodního hospodářství v Jihočeském kraji (registrační číslo projektu CZ.1.07/3.2.08/02.0043). Jednotlivé příspěvky reflektují problematiku krizového řízení, vzdělávání v oblasti krizového řízení a vodohospodářské tématiky jak z hlediska prevence tak také z hlediska činnosti při řešení mimořádných událostech a krizových stavech. Projekt Podpora dalšího vzdělávání pracovníků vodního hospodářství v Jihočeském kraji se zabývá komplexní přípravou vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. Svým zaměřením tak chce napomoci řešit problematiku danou zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Holistické pojetí a uspořádání celého projektu a návazně i sborníku má za cíl nabídnout odborné veřejnosti příspěvky k jednotlivým tématům. V rámci projektu je realizováno několik klíčových aktivit. První aktivitou je tvorba 8 studijních textů. Jedná se o vytvoření publikací: 1. Základy technických znalostí ve vodním hospodářství. 2. Právní předpisy a technické normy ve vodním hospodářství. 3. Provozování a bezpečnost zdrojů, úpraven a rozvodů pitné vody. 4. Provozování a bezpečnost stok a čistíren odpadních vod. 4

5. Provozování a bezpečnost hydrotechnických staveb na vodních tocích a nádržích. 6. Likvidace havarijního znečištění povrchových a podzemních vod. 7. Řízení záchranný a zabezpečovacích prací při povodních a z hlediska vodohospodářských zařízení. 8. Základy toxikologie pro obor vodního hospodářství. Druhou aktivitou je vytvoření e-lerningového prostředí projektu, kde budou umístěny veškeré vytvořené publikace, kontrolní otázky, testy k jednotlivým kurzům a kde bude možné veškeré vytvořené publikace využít k dalšímu vzdělávání. Třetí aktivitou je vytvoření online konference projektu, kde mohou uživatelé klást dotazy do 13 tematicky zaměřených oblastí. Čtvrtou aktivitou je pilotní ověření kurzů, které přímo navazují na jednotlivé vytvořené publikace. Jelikož je projekt spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky jsou kurzy bezplatné. Kurzy jsou vždy jednodenní a probíhají v budově Centra celoživotního vzdělávání Vysoké školy evropských a regionálních studií v Žižkově ulici. Účastníci kurzů obdrží osvědčení i tištěnou publikaci. Uspořádáním konference a publikování odborných příspěvků v rámci tohoto sborníku je završena jedna z etap realizovaného projektu. Myšlenky prezentované v rámci jednotlivých přednášek jsou zpracovány do textové podoby a nabídnuty zájemcům k dalšímu využití. Doufáme, že předložený sborník zaujme odbornou veřejnost, ale rovněž přispěje k posílení prevence, tedy předcházení negativních jevů ve vztahu ke krizovému řízení. Vzdělávání obecně zlepšuje postavení a konkurenceschopnost osob na trhu práce. Zvyšuje jejich kvalifikaci a zmenšuje riziko nezaměstnanosti. Díky průběžnému vzdělávání se člověk dokáže lépe a rychleji zorientovat v neustále se měnícím prostředí, ve kterém se pohybuje. Je důležité vnímat vzdělávání jako flexibilní systém reagující na měnící se požadavky společnosti. Kurzy v rámci tohoto projektu rozšiřují znalosti pracovníků obcí a organizací, které se danou problematikou zabývají. Štěpán Kavan, Růžena Ferebauerová 5

MODELOVANIE POVODŇOVÉHO RIZIKA ÚDAJE A NÁSTROJE MODELING OF FLOOD RISK DATA AND TOOLS Peter Blišťan, Monika Blišťanová Abstrakt Výskyt povodňových udalostí je z časového hľadiska a z hľadiska lokalizácie v istej miere možné predvídať, je modelovanie samotných inundačných procesov aktuálne prioritou vedeckých štúdií a projektov komerčného charakteru. Poznanie zákonitostí povodní a veľkosti povodňovej vlny dáva predpoklad na lepšie zvládanie povodne, ale pre efektívne zvládanie povodní je potrebné sa okrem modelovania povodňovej vlny zamerať aj na logistické modelovanie povodní zamerané na ochranu osôb a majetku. Kľúčové slová povodeň, modelovanie, riziko, mapa povodňového ohrozenia, mapa povodňového rizika, geografické informačné systémy ÚVOD Problematike modelovania povodňových simulácií je v súčasnosti venovaná výrazná pozornosť, ktorá je daná predovšetkým rapídnym rozvojom informačných technológií, umožňujúcich generovanie prehľadných grafických výstupov vo veľmi krátkom časovom horizonte. Z tohto dôvodu sa v posledných rokoch dostali do popredia nástroje geografické informačné systémy (GIS), ktoré sú vhodné na analýzu povodňových rizík preto že poskytujú širokospektrálnu funkcionalitu v rámci jedného softvérového balíka. Na území Slovenskej republiky majú zodpovednosť za identifikáciu a analýzu rizík územia, majúcich taktiež podobu povodňových udalostí, vo vybraných územných celkoch pre prípad možného vzniku mimoriadnych udalostí vo verejnej správe príslušné orgány štátnej správy v súlade so zákonom NR SR č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva (1). Uvedené subjekty nemajú zákonnú povinnosť pri identifikácii a analýze rizík používať 6

jednotné mapové podklady. Stále operačné strediská základných a ostatných zložiek integrovaného záchranného systému, ale aj informačné strediská krízových štábov orgánov krízového riadenia využívajú separátne stacionárne informačné systémy s rozdielnym, a teda nekompatibilným mapovým podkladom (2). 1. LEGISLATÍVNE POZADIE Dňom 1. 2. 2010 nadobudol účinnosť zákon č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami, na ktorom sa Národná rada Slovenskej republiky uzniesla 2. 12. 2009 (3). Dôvodom na prijatie zákona bola povinnosť Slovenskej republiky transponovať do právneho systému Smernicu Európskeho parlamentu a Rady 2007/60/ES zo dňa 23. októbra 2007 o hodnotení a manažmente povodňových rizík (4). Smernica 2007/60/ES nadobudla účinnosť 26. 11. 2007 a podľa jej článku 17 ods. 1 boli členské štáty Európskej únie povinné najneskôr do 26. 11. 2009 uviesť do účinnosti všetky zákony, právne predpisy a správne opatrenia, ktoré sú potrebné na dosiahnutie súladu so smernicou. Zákon č. 7/2010 Z. z. bol uverejnený 12. 1. 2010 v Zbierke zákonov č. 7/2010, čiastke číslo 3/2010. Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2007/60/ES o hodnotení a manažmente povodňových rizík a zákon č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami spolu so všeobecne záväznými predpismi, ktoré ustanovujú podrobnosti jeho vykonávania, ustanovujú komplexný systém plánovania manažmentu povodňových rizík: 1. Na celom území Slovenskej republiky vykonať najneskôr do 22. 12. 2011 predbežné hodnotenie povodňového rizika s cieľom určiť oblasti, v ktorých existujú potenciálne významné povodňové riziká alebo možno predpokladať ich pravdepodobný výskyt. Predbežné hodnotenie povodňového sa prehodnotí a v prípade potreby aktualizuje do 22. 12. 2018 a potom každých 6 rokov. 2. Pre oblasti, v ktorých bola identifikovaná existencia významných povodňových rizík a oblasti s predpokladom ich pravdepodobného výskytu, najneskôr do 22. 12. 2013 vyhotoviť: a) mapy povodňového ohrozenia, ktoré zobrazia rozsah záplav územia povodňami s priemernou dobou opakovania od raz za tisíc rokov (Qmax.1000) aţ po raz za päť rokov (Qmax.5), 7

b) mapy povodňového rizika, ktoré zobrazia pravdepodobné následky povodní na obyvateľstvo, životné prostredie, kultúrne dedičstvo a hospodársku činnosť,. Mapy povodňového ohrozenia a mapy povodňového rizika sa prehodnotia a v prípade potreby aktualizujú do 22. 12. 2019 a potom každých 6 rokov. 3. Pre oblasti, v ktorých boli identifikované existujúce alebo potenciálne povodňové riziká, stanoviť na základe vyhodnotenia informácií z predbežného hodnotenia povodňového rizika a máp povodňového ohrozenia a povodňového rizika vhodné ciele manažmentu povodňových rizík a najneskôr do 22. 12. 2015 vypracovať plány manažmentu povodňových rizík. Plány manažmentu povodňových rizík sa prehodnotia a v prípade potreby aktualizujú do 22. 12. 2021 a potom každých 6 rokov. V zmysle uvedených zákonov a smerníc zákona sme teda povinní do konca tohto kalendárneho roku zostaviť mapy povodňového ohrozenia a mapy povodňového rizika. Na ich tvorbu je potrebné využiť rôzne kategórie a typy vstupných údajov ako aj vhodné softvérové produkty. 2. MODELOVANIE POVODNÍ 2.1. Softvérové nástroje na tvorbu povodňových analýz a modelov V rámci softvérového rozhrania GIS sa pre potrebu tvorby povodňových modelov v súčasnosti využívajú predovšetkým dva produkty komerčnej a nekomerčnej povahy: MIKE - vyvinutý Dánskym Inštitútom pre Hydrauliku (DHI) (5). Ide o súhrnný názov pre komerčne predávané programové nástroje hydrologického, hydraulického a hydrografického modelovania. Okrem základnej funkčnej verzie MIKE 11, ktorá je zameraná na jednorozmerné hydrodynamické modely, sú k dispozícií aj verzie MIKE 21 (2D a 2.5D modely), MIKE SHE (komplexné modelovanie povodí a rozvodí) a MOUSE (modelovanie mestských drenážnych, resp. odvodňovacích systémov). Kľúčovou výhodou nástrojov MIKE je v porovnaní s konkurenčnými produktmi jeho univerzálne zameranie s množstvom osobitných modulov, pričom prehľadné a intuitívne programové rozhranie umožňuje aj menej skúseným užívateľom tvorbu komplexných povodňových a s povodňami súvisiacich modelov. Nevýhodou súboru 8

aplikácií MIKE je jeho komerčný charakter, daný predovšetkým vysokou vstupnou investíciou a vyššia miera nepresnosti pri modelovaní simulácií ustáleného, komplexného charakteru. HEC RAS - vyvinutý Centrom pre hydrologické inžinierstvo (HEC), tvoriacim súčasť Ministerstva obrany USA (6). Keďže ide o voľne dostupný produkt, od svojho predstavenia verejnosti v roku 1995 si získal stabilnú základňu užívateľov, či už z vedeckej sféry alebo sféry komerčnej. Podobne ako MIKE, HEC-RAS je taktiež tvorený sériou komponentov, každý svojim zameraním určený na inú oblasť štúdia povodňovej problematiky. Pomocou nadstavby HEC-GeoRAS je možné v prostredí v súčasnosti najpoužívanejšej GIS aplikácie, ArcGIS, spracovať priestorové dáta a následne ich preniesť do materskej aplikácie HEC-RAS. Funkcionalitou je HEC- RAS vhodný predovšetkým na experimentálne vyhodnocovanie a simulácie presných a komplexných hydraulických fenoménov. Práve v oblasti presnosti pri modelovaní permanentných problémov je skrytá najväčšia výhoda tejto aplikácie. Z toho dôvodu je preto menej vhodný na analýzu hydrodynamických procesov, v ktorých dosahuje vyššiu mieru presnosti produkt MIKE (7). 2.2. Vstupné údaje povodňových modelov a analýz Medzi základné údajové vrstvy povodňových modelov patria: digitálny model terénu alebo reliéfu, satelitné snímky, výsledky fotogrametrie a DPZ, GNSS merania, katastrálne mapy, výsledky geodetických meraní, hydrologické mapy, mapy zrážok. Na území Slovenskej republiky zabezpečuje prístup k príslušným priestorovým dátam viacero štátnych inštitúcií. Ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre geodéziu, kartografiu a kataster nehnuteľností je Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky. Bol zriadený zákonom SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev 9

a ostatných ústredných orgánov štátnej správy SR v znení neskorších predpisov (8). Na zabezpečenie úloh vyplývajúcich zo zákona si Úrad zriadil a priamo riadi: Geodetický a kartografický ústav, Bratislava, Katastrálny ústav, Žilina, Výskumný ústav geodézie a kartografie, Bratislava. V oblasti geodézie a kartografie poskytuje informácie aj Topografický ústav sídliaci v banskej Bystrici, kotí je pod správou Ozbrojených síl SR - rezort Ministerstva obrany SR. Tento poskytuje predovšetkým nasledujúce podklady: údaje z Centrálne priestorovej databázy, analógové topografické mapy v mierkach od 1:25 000 1:1 000 000, unifikované topografické mapy v mierke 1:50 000, letecké navigačné mapy v mierkach 1:250 000 a 1:500 000, vektorovú mapu úrovne 1, vektorovú mapu SR, DMT tretej úrovne (DMT level 3), katalóg súradníc geodetických polôh bodov, letecké snímky a pod. Všetky hlavné produkty rezortu majúce charakter geodetických a geografických informácií sú upravované a poskytované na základe legislatívneho rámca zákona NR SR č. 215/1995 Z. z. o geodézii a kartografii (9). Medzi súčasné projekty Úradu geodézie, kartografie a katastra SR, zamerané na poskytovanie prístupu k priestorovým informáciám, patria: CPD VISÚ (centrálna priestorová databáza Vojenského informačného systému o území), ZB-GIS (základná báza geografických informačných systémov), Geoportál, Katastrálny portál, SKPOS (10). 10

Ďalším poskytovateľom priestorových dát na území Slovenska je Ministerstvo vnútra SR, ktoré je prevádzkovateľom REGIS, Regionálneho Geografického Informačného Systému. Začatie budovania geografického informačného systému na Ministerstve vnútra SR sekcii verejnej správy vyplynulo už dávnejšie z potrieb prípravy nového územnosprávneho usporiadania Slovenskej republiky v roku 1996. V tomto roku sa začal modelovo budovať v Nitrianskom kraji Regionálny informačný systém štátnej správy pre všetky stupne jej riadenia. V 1. a 2. etape bol riešený pod názvom NIRIS - Nitriansky regionálny informačný systém. Na základe rozhodnutia vedenia Ministerstva vnútra SR zo dňa 26. marca 1997 sa realizácia 1. a 2. etapy v ďalších krajoch Slovenskej republiky uskutočnila do konca roku 1997 pod novým názvom Regionálny geografický informačný systém štátnej správy. Projekt REGIS rešpektuje zákon Národnej rady SR č. 221/1996 Z. z. o územnom a správnom usporiadaní Slovenskej republiky, zákon č. 222/1996 Z. z. o organizácii miestnej štátnej správy a zákon č. 261/1995 o štátnom informačnom systéme, bol vypracovaný v gescii sekcie verejnej správy MV SR. REGIS je medzirezortný projekt, ktorý bol schválený a podpísaný 16. júla 1997. Celoplošné nasadenie projektu REGIS na krajských a okresných úradoch zahrňovalo hardvérové, softvérové vybavenie a geodátový model pre každú z inštalácií. REGIS je systém spájajúci geografický informačný systém ArcView GIS for Windows firmy ESRI a databázové a geografické údaje vytvorené firmou ErasData-Pro, spol. s r. o. Umožňuje vizualizovať, skúmať a analyzovať priestorové údaje na obrazovke, poskytuje výkonné prostredie pre tvorbu máp, integráciu rôznych typov údajov a vzťahov medzi nimi. Projekt REGIS poskytuje základné vektorové vrstvy: katastre obcí, okresy, kraje, zastavané územia, sídla obcí, cesty, uličné systémy miest, vodné toky, vodné plochy, železnice. 11

Vzhľadom na realizáciu prechodu kompetencií štátnej správy na samosprávu v roku 2002 a po reforme verejnej správy k januáru 2004 licencie REGIS-u z OÚ a KÚ prešli do pôsobnosti Úradu civilnej ochrany Ministerstva vnútra SR a stali sa základom pre budovanie a ďalšie rozširovanie projektu CIPREGIS (špeciálnej nadstavby REGIS pre civilnú ochranu). Na základe dohody o poskytovaní dát v rámci projektu REGIS/CIPREGIS sú aktualizované dátové modely a dopĺňané dáta z projektu CIPREGIS pre potreby najnovších analýz a aktualizáciu webovských GIS aplikácií (11)11). 2.3. Úskalia tvorby hydrologických modelov Samotný proces tvorby hydrologických simulácií je charakterizovaný úzko špecifickými požiadavkami na vstupné dáta. Potreba kvalitných a presných údajov je výrazne obmedzujúcim atribútom profesionálnych povodňových analýz a modelov, ktoré sú preto vhodnejšie iba v rámci komplexného štúdia úzko špecifickej záujmovej lokality. Navyše, aj napriek optimalizovaným užívateľským rozhraniam príslušných softvérových riešení je proces generovania grafických výstupov výpočtovo a spracovateľsky náročný, pričom výsledná zostava poznatkov vždy popisuje iba konkrétny región a konkrétny vodný tok. Poznatky o stave povodňového rizika v modelovanej lokalite majú nesporne mnoho výhod, ako napríklad: poskytujú komplexný prehľad povodňových faktorov vo vybranom území so zreteľom na zložku vodného režimu, tvorenú lokálnymi vodnými tokmi a lokálnymi vodnými zdrojmi, s vysokou presnosťou dokážu na monitorovaných a analyzovaných vodných tokoch predpovedať povodňovú vlnu, v rámci simulácií berú do úvahy všetky zložky (hydrologické stavby, charakter riečneho koryta, prietoky, brehové čiary, mieru údržby koryta a pod.) modelovaného vodného toku a s ním súvisiacej povodne, popisujú inundačný proces aj na základe vyhodnotenia povodňových udalostí minulých, čím spresňujú výsledné odhady. Negatívom záplavových máp je ich obmedzený hodnotiaci faktor náchylnosti územia na vznik povodní, pretože analyzujú iba osobitné vymedzený priestor bez ohľadu na popis faktorov z globálneho hľadiska. Práve neexistencia univerzálneho vyhodnotenia povodňových 12

premenných núti jednotlivé regióny k nadbytočným investíciám do niekedy možno až zbytočne podrobných modelov, modelov, vhodných skôr pre toky veľkého hospodárskeho významu než rieky, majúce menší hospodársky potenciál. Odborným posúdením významnosti jednotlivých premenných procesu povodní z globálneho hľadiska by sa zbytočným projektom povodňového modelovania mohlo predísť na úkor realizácie konkrétnych protipovodňových opatrení, ktoré by mohli riziko vzniku záplavy minimalizovať na zanedbateľnú úroveň. Posúdenie prírodných a neprírodných pomerov krajinného celku bez ohľadu na jeho lokalitu dokáže poskytnúť dostatok relevantných informácií o stave vodného režimu do takej miery, aby príslušné orgány štátnej správy, majúce vo svojom portfóliu činností aj program protipovodňovej ochrany, vedeli veľmi rýchlo a účinne v regióne vytvoriť podmienky, zamedzujúce alebo obmedzujúce vznik povodňovej udalosti. 3. LOGISTICKÉ MODELOVANIE PRE EFEKTÍVNE ZVLÁDANIE POVODŇOVEJ HROZBY PRÍKLAD RIEKA BODVA Prioritnou úlohou logistickej podpory riešenia krízových situácií je komplexná materiálno-technicko a odborná podpora všetkých činností zameraných na zníženie negatívnych dopadov krízovej situácie na životy ľudí, zvierat i materiálne hodnoty (12). V zmysle tejto priority bola v rámci riešenia projektu FLOODLOG Flood modeling and logistic model development for flood crisis managment, definovaná aj skupina kľúčových geodát, ktorá okrem iného obsahuje aj údaje o materiálno - technických prostriedkoch, ktoré sú k dispozícii krízovému štábu pri riadení povodňovej situácia. Jednotlivé kategórie materiálno technického vybavenia ako aj odborná podpora sú rozdelené do nasledujúcich celkov tabuľka 1. Zdrojom uvedených kategórií dát sú predovšetkým: karty civilnej ochrany, protipovodňový plán obce, štatistický úrad, dotknuté úrady miestnej samosprávy, prevádzkovatelia distribučných sietí. 13

Z takto zozbieraných údajov bola zostavená jednoduchá databáza, ktorú je možné ako externú databázu pripojiť ku GIS projektu. V ňom sú dáta následne analyzované a vizualizované. Ukážka vytvorenej databázy je na obrázku 1 a vizualizácia týchto údajov v prostredí ArcGIS je na obrázku 2. Tab. 1. Definovanie základných skupín geodát a ich špecifikácia. Prostriedky budovy infraštruktúra priemyselné oblasti Údaje o prostriedkoch v obývaných častiach obytné budovy, dôležité objekty, (školy, domovy dôchodcov, a.i) cestná a riečna sieť, voda, elektrika, plyn and telekomunikačné siete Špecifikácia adresa, počet obyvateľov, vek adresa, typ, kapacita kategória, typ klasifikácia (i.e. zraniteľnosť) Prostriedky Údaje k záchranným kapacitám Špecifikácia budovy (+ iné objekty) zdroje a sklad materiálov stretávacie body ľudské zdroje dopravné prostriedky a nástroje, materiál nemocnice, úkryty, sklady, stravovanie piesok, lomový regulačný kameň a pod. Policajné stanice, Hasičský a záchranný zbor, oddelenia civilnej ochrany a krízového plánovania, vodohospodársky podnik vozidlá, špeciálna technika typ, názov, kapacita, štruktúra typ, názov, kapacita typ adresa, počet osôb, kontaktná osoba adresa, typ, meno vlastníka 14

Obr. 1. Databáza vytvorená pre potreby logistického plánovania. Obr. 2. Údaje z databázy pripojené a vizualizované spolu s ďalšími informačnými vrstvami v prostredí ArcGIS. 15

ZÁVER Modelovanie povodňovej vlny je dôležité pri predvídaní nepriaznivých javov. Na efektívne zvládanie povodní je ale ďalej potrebné mať k dispozícii aj bázu dát pre logistické modelovanie. Kvalitné a komplexné dáta sú prvým predpokladom pre efektívnu prácu krízového štábu. GIS systémy ponúkajú širokú škálu možností na ďalšie analýzy dát, ktorých výsledky môžu byť využité pri rozhodovacom procese. Možnosti využitia sú široké počnúc komplexnou bázou dát, ktorá je v digitálnej podobe kedykoľvek prístupná aj online v teréne, cez klasické ale aj špeciálne priestorové analýzy, až po tvorbu výstupov presne na základe požiadaviek jednotlivých zložiek integrovaného záchranného systému. Modelovaním povodňovej vlny sa spoločnosť snaží mimoriadnym udalostiam ako sú aj povodne predchádzať, odvracať ich alebo aspoň znižovať a zmierňovať ich následky. Záchranné činnosti môžu byť efektívne realizované na základe aktuálnych poznatkov a vytvárať tak primerané bezpečnostné podmienky pre zachraňované osoby, ako aj pre záchranné zložky (13). POUŽITÁ LITERATÚRA 1) Zákon č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva. 2) ŠIMÁK, L., FILIP, S.: Geografická podpora manažérstva rizík a krízového manažmentu, Zborník TOPÚ 2007, Banská Bystrica, 2007. http://topu.army.sk/aktivity/zbornik2007/ simak.pdf/ 3) Zákon č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami. 4) Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2007/60/ES z 23. októbra 2007 o hodnotení a manažmente povodňových rizík. 5) www.1.: http://www.mikebydhi.com 6) www.2.: http://www.hec.usace.army.mil/software/hec-ras/ 16

7) SHAHROKHNIA, M. A., JAVAN, M., KESHAVARZI, A. R.: Application of HEC-RAS and MIKE 11 models to Doroodzan irrigation system, Iranian Hydraulic Association, Shiraz University, Shiraz, Iran, 2008. 8) Zákon č. 347/1990 Z.z. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy SR 9) Zákon č. 215/1995 Z. z. o geodézii a kartografii. 10) FERIANC, D., LEITNMANNOVÁ, K., ŠALÁTOVÁ, E.: SKPOS- Slovenská Priestorová Observačná Služba, GKÚ Bratislava, 2007. Dostupné na internete: http://www.gku.sk/docs/referaty/2007/ferianc_spcgeodetickedni2007.pdf 11) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky GIS aplikácie a mapy. Dostupné na internete: <http://www.minv.sk/?gis-aplikacie-a-mapy> 12) Sventekova, E. - Dvorak, Z.:Information provision of logistics support in civil Protection. Journal of engineering management and competitiveness (JEMC) Vol. 2, no. 1, 2012, 1-5 13) Kavan Štěpán. Baloun Jiří. Řízení záchranných a zabezpečovacích prací při povodních z hlediska vodohospodářských zařízení. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2013, 116 s. ISBN 978-80-87472-55-2 doc. Ing. Peter Blišťan, PhD. Ústav geodézie, kartografie a geografických informačných systémov Technická univerzita v Košiciach Fakulta BERG Ing. Monika Blišťanová, PhD. Ústav občianskej bezpečnosti Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach 17

VZDĚLÁVÁNÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ A SPOLUPRÁCE S ODBORNÍKY EDUCATION IN CRISIS MANAGEMENT AND COOPERATION WITH PROFESSIONALS Lenka Brehovská Abstrakt Problematika krizového řízení je zpracována z pohledu vzdělávání. Důraz je kladen na personální kvalitu managementu krizového řízení. Krizový pracovník se musí vzdělávat v proběhu celého života. Krizový management je vnímán jako souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizace a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací. Vzdělávání odborníků je základním krokem zvyšování přípravy na řešení a řízení krizí. Klíčová slova Bezpečnost, krizové řízení, krizový management, spolupráce, vzdělávání. ÚVOD Potřeba a význam krizového managementu vzrůstá ve všech sektorech života díky nárůstu četností mimořádných a krizových situací. Ze světového pohledu leze připomenout velký rozsah teroristických akcí, která se po útocích na WTC 11. září 2001začaly objevovat po celém světě. Z české historie lze zmínit ničivé povodně na Moravě v roce 1997, v Čechách v roce 2002 a 2013. Kromě těchto událostí je možno uvést lokální ničivé události, jako přívalové deště, větrné mrště či v ČR nový fenomén tornáda (1). 18

Při všech těchto událostech záleží na schopnostech a dovednostech orgánů krizového řízení, kteří tyto události řeší. Jejich připravenost je významným faktorem připravenosti ČR na mimořádné události. Eliminují vzniklá rizika a urychlují proces obnovy zasaženého území. Schopný krizový pracovník se musí vzdělávat v proběhu celého života. Prvotní informace získá studiem na vysoké škole, která je místem sdružování vědeckých kapacit a podílí se na celkovém vývoji vědy (2). KRIZOVÝ MANAGEMENT Krizový management je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizace a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací. Krizové řízení zahrnuje veškeré manažerské funkce vedoucích pracovníků krizového managementu. Řízení probíhá buď ve stavu klidu, kde se uplatňuje především v oblasti prevence a korekce krizových situací (řízení rizika), nebo za krizových situací popřípadě krizí jako specifický postup vedoucí k opětovnému návratu do běžného stavu (řízení krizové situace resp. krize) (3). Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce. Je záležitostí správy státu na všech úrovních, soukromých organizací, nevládních organizací i všech občanů. Zahrnuje soubor postupů a procedur pro hledání a řešení problémů spojených se zajištěním udržitelného rozvoje společnosti. Skládá se z plánování, vedení lidí, organizace sil a prostředků, hodnocení a kontroly. Krizové řízení má umožnit správně diagnostikovat či specifikovat každý problém, racionálně rozhodnout, rozhodnutí akceptovat a realizovat v daných konkrétních podmínkách. Vychází z výsledků rizikové analýzy a z principů a zásad řízení bezpečnosti. Snižování jakéhokoli rizika je spojeno se zvyšováním nákladů, s nedostatkem znalostí, technických prostředků apod. (3) 19

Proto se v praxi hledá hranice, na kterou je únosné riziko snížit tak, aby vynaložené náklady byly ještě rozumné. Skončení studené války, rozpad Varšavské smlouvy a zánik bipolárního světa znamenal převrat v oblasti bezpečnostní politiky. Mnozí se domnívali, že skončily problémy a budeme dále žít v bezpečí, toto nadšení však trvalo jen krátce. Vývoj ukázal, že 20. století se stalo jedním z nejdramatičtějších období. Mnohé události a vývojové směry měly silně krizový charakter. Tyto změny vyvolaly proces přezkoumávání podstaty a významu krizového managementu. Stále větší pozornost politiků, ekonomů i krizových manažerů upoutávají nové bezpečnostní hrozby. Mezi které můžeme zařadit zděděné problémy. Nejdůležitějším zděděním problémem zůstává hrozba jaderných zbraní a jaderný terorismus. Zkušenosti posledních desetiletí ukazují, že bezpečnost je nejlépe zajištěna tam, kde státy směřují k spojení na základě svobodně sdílených hodnot a ekonomických a politických zájmů. Nebude-li včas řešeno dilema bezpečného světa poroste reálné nebezpečí katastrofy, vedoucí až ke zničení lidské civilizace a života na Zemi. Otázky ekonomického zajištění nevojenských forem ohrožení tvoří nedělitelnou součást ekonomické bezpečnosti státu. Předcházení přírodním katastrofám, antropogenním haváriím a sociálním formám ohrožení, je úkolem, který se nedá provádět bez potřebných zdrojů. VÝUKA KRIZOVÉHO MANAGEMENTU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Základním principem vysokých škol je výuka studentů, až po té nastupuje věda a výzkum pomáhající nacházet nové principy a metody vědění. Je proto žádoucí, aby veškeré obory na vysokých školách byly učeny jak akademickými pracovníky tak i lidmi z praxe, kteří přinášejí nový náhled na studovanou problematiku a seznamují studenty i vědecké pracovníky s praktickými stránkami zkoumaného objektu. Na vysokých školách v ČR je pouze 6 oborů zaměřených na výuku krizového managementu. Velkou devizou absolventů je setkávání s praxí během studia, proto se všechny obory snaží propojit výuku budoucích krizových pracovníků s praktickými nácviky, které jsou v těchto případech velice potřebné. Jednou z možností jak tuto skutečnost naplnit je výuka předmětů samotnými lidmi z praxe. Lze toho uplatnit např. u předmětů zaměřených na Analýzu, metody a nástroje řešení krizových situací, aplikace psychologie u pracovníků IZS, 20