Rada SAS od do hod. Účast: viz prezenční listina

Podobné dokumenty
e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health

Připomínky ČLK k materiálu Pracovní skupiny pro reformu primární péče s názvem Koncepce změn primární péče v ČR

Reforma zdravotnictví Milan Kubek

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha,

České zdravotnictví pohled ANČR. Konference 2018 Pardubice

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

ehealth aneb přišel čas skutečně elektronického zdravotnictví?

Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o.

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

Zdravotnictví Pardubice Tomáš Julínek

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

Petr Kocian Praha, Brno, Bratislava. IVD - Vize českého zdravotnictví Praha, 23. května 2012

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

1. Všemi legálními dostupnými prostředky chránit opodstatněné existenční a ekonomické zájmy svých členů.

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha,

Principy úhradové vyhlášky Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Zdravotní péče v segmentu lůžkové péče v roce 2019 a dále z pohledu SZP ČR. Ing. Ladislav Friedrich, CSc. prezident SZP ČR

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví

Problémy, které se dlouhodobě neřešily

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner

PROGRAM AKORD 2G VZP. e-health Day únor 2011

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

REFORMNÍ OPATŘENÍ MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ - ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ. PhDr. Lucie Bryndová

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru praktický lékař pro dospělé NZIS REPORT č. K/17 (09/2016)

Jan Hlaváček, ředitel Divize ambulantní software CompuGroup Medical Česká republika. Pokračuje ehealth v ambulancích?

Informovaný souhlas z pohledu pacienta

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru praktický lékař pro děti a dorost za období NZIS REPORT č.

ZAJIŠTĚNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE, POHLED VZP

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE

HCM - Tržiště zdravotní péče

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

SEMINÁŘ. Výsledky soutěže o návrh konceptu Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví. 11. prosince 2012 Praha

Nemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost

Zdravotnické systémy - 1

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

Přínosy sdílení zdravotnické dokumentace v reálném čase prostřednictvím regionálního klinického IS ve skupině zdravotnických zařízení

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Kontroverzní témata z pohledu primární péče. Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc

Primární péče o děti a dorost v ČR současnost a budoucnost. MUDr. Ilona Hülleová Předsedkyně SPLDD ČR PSP, Praha

ehealth na Vysočině Regionální rezervační systém kraje Vysočin

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Pluralita zdravotních pojišťoven. Sdružení Občan 3/2017 Ladislav Friedrich

GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta

Návrh novely zákona č. 48/1997. JUDr. Jan Mach ředitel právní kanceláře ČLK

Jak dál v českém zdravotnictví?

Reforma zdravotnictví

Název výkonu, event. číslo: I. Tento registrační list je předložen jako: (odpovídající zaškrtnout)

Lékaři léčí, my se staráme

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska

Standard, nadstandard v ošetřovatelství. Lenka Hejzlarová

Model systémového zajištění urgentní péče v České republice. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví Roman Prymula, náměstek pro zdravotní péči

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách

Dodatek č. CU/1/2018 Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb Dohoda o ceně varianta kombinovaná kapitačně výkonová 5K primární péče

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví

Koncept úhrad v roce Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Po ukončení editace ZÁZNAMU HOSPIZALIZACE můžeme vytisknout potřebné formuláře prostřednictvím ikony tisku z dolní nástrojové lišty.

Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče. MUDr. Pavel Hroboň, M.S.

Práva a povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb

OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ NA ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE. Praha,

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Jak stanovit rozsah bezplatné péče? JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

1. Obecné informace. 2. Podoba potvrzení

Zdravotnická dokumentace SHRNUTÍ

Reforma zdravotnictví

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Aktuální údaje ze zdravotnictví

98/2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 22. března 2012

Informační systémy v zubním lékařství

Právní dostupnost inovativní terapie v léčbě lymfomů. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

OMBUDSMANA PRO ZDRAVÍ PRÁVO PRO: PACIENTY ZDRAVOTNÍKY ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ

Programové teze ČLK. MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK

Úhradová vyhláška pro rok Ing. Helena Rögnerová Ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Ministerstvo zdravotnictví

Zdravotnická zařízení v České republice v 1. pololetí 2003

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Mgr. Michal Hojný. HospiCon - Konference českých nemocnic, Tábor

Ošetřovatelství v primární péči. Miroslava Kyasová Katedra ošetřovatelství

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

VNITŘNÍ ŘÁD ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Ústavní stížnost skupiny senátorů proti úhradové vyhlášce. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.

Systémy zdravotní péče

Základní termíny interní propedeutiky, pohled na lékařskou dokumentaci. Lenka Hodačová Ústav sociálního lékařství Lékařská fakulta v Hradci Králové

Telemedicína a asistivní technologie pro praxi

Aktuality z Ministerstva zdravotnictví. Celostátní konference sester domácí péče Brno Mgr. Alena Šmídová

Transkript:

Rada SAS 15.11.2018 od 17.05 do 19.30 hod. Účast: viz prezenční listina Rada bere na vědomí informaci: 1. o vývoji projednávání našeho podnětu u Evropské komise, kterým žádáme spravedlivé srovnání úhrad nemocničních a mimonemocničních ambulancí. 2. o vývoji jednání o úhradách na rok 2019. Vyhláška MZ již vyšla, přičemž příloha č. 3, která se týká AS, zcela ctí text dohody z příslušného DŘ. Všechny ZP slíbily, že v uplatňování bonifikací budou postupovat podle s námi dohodnuté metodiky. Aktuálně nám začínají posílat návrhy jednotlivých úhradových dodatků. S nimi plánujeme stejný postup jako každý rok, tj. po oboustranném odsouhlasení je s komentářem dáme k dispozici členům na náš web. 3. o vývoji jednání o narovnání úhrady spirometrie (kódů 25213, 25215, 25217, 25225, 25227 a 25231) pro odbornosti 205 a 207. Jednání dopadlo úspěšně a na našem webu je pod datem 12.10.2018 již návod pro dotčené poskytovatele jak postupovat. K němu dodáváme, že jsme registrovali potíže našich členů v jednání s Vojenskou ZP o výkonech z roku 2017. Se zdravotní ředitelkou VoZP jsme domluveni, že v takovém případě se mají lékaři obrátit přímo na ústředí této pojišťovny. 4. o dalším vývoji jednání o nové rámcové smlouvě (RS). Dne 9.10.2018 byla našimi zástupci (Dr.Jojko, jehož poradci byli JUDr. Mach a PhDr. Koblic) dosaženo dohody o novém textu. Jsme rádi, že se nám podařilo ubránit původní strukturu textu a dosáhnout formulace, která ochrání platnost stávajících smluv v otázce jejich trvání. Kompletní dohodnutý text je vyvěšen na našem webu pod datem 10.10.2018. Věříme, že MZ jej jen bez jakýchkoli změn překlopí do své vyhlášky. 5. o jednání Dr. Jojka a dr. Duřpektové se zástupci ASL SR a účasti Dr.Jojka na Valném shromáždění ASL SR. Rada SAS schválila koncepci další spolupráce s ASL. 6. O přeřazení kys. hyaluronové v novele zákona o zdravotnických prostředcích do skupiny 11 nekategorizované, tj. bez úhrady ZP, což znamená závažné ohrožení péče u pacientů artrosou kyčelních a kolenních kloubů. Rada SAS 1) projednala věcný záměr návrhu zákona o e. health a přijímá k němu stanovisko, které je přílohou č. 1 tohoto zápisu. 2) projednala aktuální informace o stavu přípravy reformy primární péče. Naše požadavky k ní formuloval sjezd SAS 2.11.2018 ve svém usnesení. K nim připojuje Rada SAS stanovisko ke gate-keepingu. Toto je přílohou č. 2 tohoto zápisu.

Příští jednání Rady SAS: 13.12. 2018, 10.1., 7.2., 7.3., 11.4., 16.5., 13.6., 25.7.2019. Zapsal a předsedajícím byl Dr. Jojko. Příloha č. 1: Požadavky na racionální elektronizaci českého zdravotnictví. aktualizace schválená Radou Sdružení ambulantních specialistů ČR, o.s. (SAS) dne 15.11.2018 Rada SAS je toho jednoznačného názoru, že jakýkoli systém elektronizace českého zdravotnictví musí plnit následující kritéria: 1. Bezpečnost proti úniku, zneužití, prodeji dat - bez užití centrálního úložiště dat - bez potřeby trvalého napojení PC užívaného ZZ na internet. - data by byla uložena na čipové kartě, kterou by měl pacient u sebe. - pokud by se lékaři či ostatní zdravotníci měli potřebovat jakkoli v rámci nového systému přihlašovat k PC nebo k nějaké databázi, je nezbytné aby šlo o systém (čipových karet, hesel nebo elektronických klíčů), který užívají čistě a jen v rámci své profese, nikoli v soukromém životě. Zdůvodnění: Ve výše uvedeném smyslu nejsou v současné době bezpečná žádná existující data, která jsou kdekoli centrálně shromažďována nebo uložena v kterémkoli PC napojeném na internet (nejbezpečnější jsou dnes ta data, která vůbec neexistují). Z tohoto pohledu se jeví jako nejbezpečnější, aby data byla uložena na mediu, které bude mít pacient u sebe (např. čipová karta, jesp. Karta pojištěnce s čipem), které ale nebude využíváno k žádným jiným účelům, než ke komunikaci pacienta se zdravotnickým zařízením. Přístup k datům by byl podmíněn souhlasem (sdělením přístupových hesel) pacienta. Případy nouze (bezvědomí pacienta) by musely být ošetřeny ve zvláštním režimu. Je možno uvažovat např. tak, že by existoval základní soubor dat (která jsou nutná pro zajištění jeho přežití) o pacientovi. Samozřejmě s jeho souhlasem. Přístupové heslo tohoto souboru by bylo lékařské veřejnosti obecně známé pro všechny občany. Zde by byla jen zásadní data, např. alergie na včelí jed. dg diabetes mellitus apod. Zdravotníci nesmí být ohroženi tím, že by někdo mohl zneužít jejich profesionální přihlašovací data v jejich osobním životě. 2. Dobrovolnost pro pacienty i zdravotnická zařízení (lékaře) - toto lze zajistit jen tehdy, pokud bude systém nastaven tak, že bude třeba aktivního přihlášení všech dotčených (pacienta i lékaře),

- jakékoli jiné smlouvy musí být řešeny mimo - na zvláštním papíře či elektronicky myslí se jakékoli jiné smlouvy a dodatky (např. mimo smlouvy a úhradové dodatky mezi ZZ a ZP), pokud by v dané věci chtěla být ZP aktivní. 3. Použitelnost bez rizik plynoucích z právní odpovědnosti - údaje zapsané v systému musí mít charakter zdravotnické dokumentace, musí být jasně stanoven rozsah dat, které mají být do systému zadány (např. soupis diagnos a užívané medikace včetně dávkování), musí být stanovena právní odpovědnost za škody způsobené tím, že v systému budou neplatná data nebo mylná data. - pro každého pacienta musí být jeden jediný lékař (nejspíše registrující praktický lékař), který bude garantovat, že data uvedená v systému jsou platná a lze se na ně spolehnout. Tento lékař by jako jediný měl právo vpisovat do hlavního chorobopisu. Ostatní by v tomto směli jen číst, sami by mohli vypisovat jen do vedlejších souborů s tím, že lékař s vyššími právy by jako jediný data přepisoval právě do hlavního chorobopisu. 4. Finanční rentabilita. - Všechny výdaje a práce spojené se zápisem a evidencí dat v systému musí být řádně a plnohodnotně zaplaceny. Tím je myšleno: náklady na čipové karty, interface pro napojení do PC, software, školení, čas strávený zadáváním dat atd. - Měl by být zajištěn cenový dohled státu nad tím, aby obsluha této komunikace nebyla nepřiměřeným ziskem jak privátních firem, tak zdravotních pojišťoven. - Cena práce lékaře v souvislosti se zápisem dat by nesměla být nižší, než je cena práce za jinou zdravotnickou péči. 5. Maximální uživatelský komfort. - Práce s elektronicky uloženými daty musí lékaři pomáhat a šetřit čas, nikoli situaci komplikovat a zdržovat jej. - Uživatelsky nejpříjemnější nám přijde systém, kdy data s sebou do ambulance přinese sám pacient (např. na kartičce pojištěnce s čipem). Lékař by se pak nemusel probojovávat komplikovaně přes různá hesla do různých serverů a nemusel by trvale být online. Prostě by dal kartičku s čipem do čtečky, pacient by zadal PIN a data by byla okamžitě k dispozici. Mimo přítomnost pacienta v ambulanci by měl ke čtení a úpravám lékař k dispozici jen vlastní zdravotnickou dokumentaci o tomto pacientu, event. s papírovými kopiemi zpráv odjinud, pokud mu pacient udělil souhlas s jejich nakopírováním. 6. Ochrana know-how lékařů/poskytovatelů zdravotní péče - Systém musí počítat s tím, že lékaři jsou v současném režimu de facto podnikateli, kteří sice spolupracují v péči o pacienta, zároveň ale také o něj

soutěží hlavně kvalitou své práce, jejíž nedílnou součástí je i kvalita jimi vedené dokumentace a jimi psaných zpráv. - Představa, že všichni lékaři začnou dávat všechna data, své úvahy, diagnostické závěry atd. volně k dispozici na jakékoli medium, resp. do jakéhokoli univerzálního úložiště, je jistě falešná a jistě neplatí. Jakýkoli tlak na lékaře tímto směrem povede jen k degradaci rozsahu veřejné části dokumentace. - systém musí dát právo lékaři chránit své know-how. 7. Financování oddělené od systému veřejného zdravotního pojištění. - financování systému musí být zajištěno z jiných zdrojů, než je solidární zdravotní pojištění. Buď přímými platbami pacientů nebo formou jejich připojištění na tuto službu. - musí být jednoznačně zajištěno, aby služby spojené s tímto systémem nekonsumovaly peníze vybrané od občanů ČR k zajištění zdravotní péče o ně. 8. Požadavek na elektronizaci zdravotnictví musí být určen výhradně zájmem pacienta. - na elektronizaci mají zájem různé zájmové skupiny, napojené na zdravotnictví. Vidí v tom obrovský zdroj příjmu typu rozsáhlé státní zakázky. Tomuto základnímu zájmu podřizují představy o realizaci a dalších podmínkách. V konečném důsledku by důslednou elektronizací mohli dosáhnout stavu, kdy bez nich nebude možno vůbec poskytovat jakoukoli léčebně preventivní péči. Tedy stavu totální závislosti systému. To není možno připustit. - výčet hlavních zájmových skupin : a/ pacienti- mohou mít profit, je třeba odfiltrovat potenciální rizika b/ poskytovatelé- v některých případech časový profit, zkrátí se doba potřebná na anamnesu, zápisy mohou být zdrojem příjmu, ale převažují negace v případě centrálního úložiště dat, c/ zdravotní pojišťovny- potřebná data mají, ale nevyužívají je. Vnucovaná teorie o úsporách a možnostech kontrol je zakrývající skutečný účel, což jsou další zdroje příjmu pro zainteresované jedince. d/ IT firmy- výrazný zájem ekonomický, zajištěný příjem na léta dopředu, jsou schopny ovládnout zdravotnictví. e/ farmaceutické firmy a dodavatelé zdravotnické techniky- výrazný zájem, vyplývající z kompletní informační databáze, v případě centrální databanky. Úniku dat nelze zabránit. Souhrn k bodům 6. až 8.: - Elektronizace má být v první řadě prospěšná pacientům a zvyšovat komfort práce lékařům, resp. zdravotnickým zařízením bez zbytečného prodražování poskytování zdravotní péče. - Nemá jít o shromažďování dat, ale výměnu dat a to bez bezplatného předávání know-how lékařů.

- Skutečná úspora nebude v nějaké pomyslné redukci počtu zdvojených vyšetření (kterých je tak málo, že náklady na jejich redukci by byly vyšší, než ta sama péče), ale ve zrychlení práce s daty bez potřeby je přepisovat z papíru na papír při zachování záruky, že data, která lékař ze systému dostane, jsou platná a pravdivá. Rada SAS. Příloha č. 2: Stanovisko Rady Sdružení ambulantních specialistů ČR, z.s. (SAS) k myšlence jakékoli formy gate-keepingu. Přijato 15.11.2018. Rada SAS registruje, že vedení ministerstva zdravotnictví ČR bez bližšího upřesnění uvažuje o nějaké formě gate-keepingu, která by měla mít přinejmenším tu podobu, že péče ambulantního specialisty (AS) doporučená praktickým lékařem (PL) by byla ze strany zdravotních pojišťoven (ZP) hodnocena lépe, než ta, kterou AS indikuje sám. Zatím neexistuje žádný ucelený a odborníky prodiskutovaný návrh, který by toto řešil. Rada SAS se obává, že absence kvalitní na opravdu odborné úrovni vedené diskuse může mít za důsledek - nežádoucí snížení dostupnosti zdravotní péče v ČR, - významné zkomplikování situace opravdu nemocných lidí za cenu prodražení této péče (i pro samotné pacienty), - nežádoucí nárůst počtu pacientů v čekárnách PL, - významný nárůst administrativní zátěže všech lékařů, zvláště PL. - kritické omezení práva pacienta na svobodnou volbu lékaře, resp. poskytovatele. Rada SAS vyhlašuje, že je připravena podpořit všechny návrhy změn českého systému zdravotnictví, které budou plnit následující kriteria: 1. Potřebnost takového kroku. - Na tomto místě musí Rada SAS konstatovat, že argumenty t.č. dohledatelné v tisku neplatí. Péče AS není v sumě o nic dražší, než péče PL. Všechny dosavadní souhrny vytvořené hlavně ZP vycházejí tak, že počet lidí, kteří mají tendenci s jednou diagnosou navštěvovat více ambulantních specialistů jedné odbornosti, je tak malý, že náklady na jejich usměrňování by vysoce převýšily možný profit. Prostý údaj, že máme větší návštěvnost pacientů u lékařů než např. Rakousko nebo Švédsko, musíme odmítnout, protože naše zdravotnictví i tak spotřebovává významně méně peněz, než je tomu v obou vyjmenovaných zemích.

- Rada SAS doporučuje, aby systém počítal i s opravdu nemocnými lidmi (zítra jím může být kdokoli z nás), aby jim situaci jen zbytečně nekomplikoval a péči neprodražoval. - Rada SAS požaduje, aby pravidla přístupu k ambulancím mimo nemocnice a v nemocnicích byla stejná, aby systém nemotivoval pacienty k vyhledávání hospitalizací, neboť je-li problém řešitelný ambulantně, je ambulantní léčba vždy levnější, než pobyt v nemocnici. - Rada SAS nebude souhlasit s žádnou změnou, jejímž výsledkem by bylo omezování rovnosti subjektů poskytujících zdravotní péči. Mezi takové změny řadí Rada SAS i jakoukoli formu gate-keepingu. - Jakékoli změny systému musí být nutně provázeny změnou motivací jednotlivých subjektů v systému pracovat a o nemocné pacienty opravdu pečovat. Jinak nebude možné od nich očekávat pro občany ČR žádoucí efekt. 2. Únosnost takového kroku ve vztahu ke kapacitě ambulancí PL, a to hlavně s ohledem na - fakt, že PL je málo a stárnou, že již dnes mají v systému předepsanou mimo jiné funkci preventivní, což se nejčastěji pro malou motivovanost pacientů nedaří plnit v rozsahu, který požaduje dnes platná legislativa. - to, že případné navýšení práv PL bude jistě provázeno navýšením jejich odpovědnosti včetně nárůstu administrativní zátěže, neboť má-li mít doporučení medicínský smysl, nesmí jít o prostý výměnný list, ale o solidní zprávu obsahující výsledky všech do té doby provedených vyšetření. V této souvislosti máme za to, že zvažovaná tzv. trojcestná žádanka ke splnění potřebného medicínského účelu v žádném případě nebude stačit. Poskytne ZP údaje, které již dávno zná z jiných zdrojů, ale pro kontinuitu péče bude nepoužitelná. 3. Sociální únosnost takového kroku Za klíčové Rada SAS považuje, že systém musí dát možnost pacientům se na jakékoli nově vniklé vícenáklady, které jim jistě v rámci gate-keepingu vzniknou, připojistit. 4. Příslušným opatřením v žádném případě nesmí dojít k poškození zdraví pacientů nebo ke zbytečnému prodloužení jejich léčby. Systém musí - počítat tím, že AS má ve vztahu ke konkrétní diagnose vždy větší znalost a zkušenost než PL. - jasně stanovit odpovědnosti všem, kteří budou na péči spolupracovat nebo ji jakkoli usměrňovat a to včetně odpovědnosti trestně-právní.

- v případě potřeby zajistit dostupnost jiného specializovaného event. superspecializovaného pracoviště, a to včetně řešení urgentních stavů vzniklých mimo klasickou ordinační dobu. - motivovat všechny dotčené skupiny lékařů o pacienty opravdu pečovat. Rada SAS konečně k zahájení diskuse, výsledkem které bude opravdová racionalizace systému zdravotní péče v ČR s pro pacienty žádoucím vyhověním všem výše uvedeným kritériím. Rada SAS