Zápis ze 4. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby

Podobné dokumenty
Zápis z 1. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby

Zápis ze 4. diskusního fóra č. 9 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem

Zápis z 3. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby

Zápis ze 7. diskusního fóra č. 9 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem

Zápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně terapeutické dílny, Centra denních služeb, Služby následné péče

Zápis z 5. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby

Zápis ze 7. diskusního fóra skupiny č. 5 denní stacionáře, sociálně zdravotní služby. PhDr. Michal Panáček PhD., Mgr.

Metodika k naplňování SQSS 1

1. Název organizace:.

Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE

Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ ODLEHČOVACÍ SLUŽBY

Zápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 9 v rámci

Domov pro osoby se zdravotním postižením

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

Odbor sociálních služeb a sociální práce

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Rodinná pohoda, o.s.

Standard č. 1. Cíle a způsob poskytování služby

Sociální rehabilitace

Model sociální služby Sociální rehabilitace

Zápis z prvního diskusního fóra domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Téma: personální zajištění služby

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Příloha A Obsah a rozsah služby

Zápis z 6. diskusního fóra č. 9 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem

Model sociální služby Pečovatelská služba

Město Jičín Městský úřad Jičín odbor sociálních věcí a zdravotnictví

KVALITA SOCIÁLNÍ PRÁCE. Radka Michelová

Veřejný závazek. Odlehčovací služba

SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Domov se zvláštním režimem

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

Model sociální služby Osobní asistence

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

zjištění potřeb a zajištění souladu poslání, cílů a role daného typu sociální služby se zjištěnými potřebami.

Příloha 1A Obsah a rozsah služby

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Dotazník pro uživatele sociálních služeb: Zdravotně postižení

VYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ

Systém sociálních služeb v České republice

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Tento dokument je majetkem Městského ústavu sociálních služeb Jirkov Strana 1

Zápis z 5. diskusního fóra pracovní skupiny č. 1 (sociální služby pro osoby bez přístřeší)

Zápis z diskusního fóra pracovní skupiny č. 15 (Terénní programy dále jen TP) Mgr. Lucie Škvaridlová, Ing. Mgr. Štěpánka Syrovátková

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu ze dne

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3

STÁRNUTÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA JINDŘICHOHRADECKU SOUČASNOST A PERSPEKTIVY

Vyhodnocení dotazníkové akce: Pečující osoby

Transformační plán Zámku Nová Horka, p. o. na léta

Krajská síť sociálních služeb Moravskoslezského kraje

Domov pro seniory. Název vnitřního předpisu. Veřejný závazek Domov pro seniory VZ 02. Účinnost od: Strana / Počet stran: 1/5 Verze číslo: 3

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Zápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 10

Vyhodnocení I. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm na období

Cílová skupina Lidé s mentálním, kombinovaným a jiným zdravotním postižením (lidé s psychickým onemocněním) ve věku od let z okresu Třebíč.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOCIÁLNÍ SLUŽBĚ POSKYTOVANÉ V CHRÁNĚNÉM BYDLENÍ

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Vnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017

Strategie Královéhradeckého kraje

Vyhlášení dotačního řízení pro rok 2017 v oblasti poskytování sociálních služeb v Libereckém kraji

Model sociální služby Tlumočnické a předčitatelské služby

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Model sociální služby Centrum denních služeb

Raná péče / intervence

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

Raná péče Popis realizace služby

Vyhlášení dotačního řízení pro rok 2016 v oblasti poskytování sociálních služeb v Libereckém kraji

Popis realizace poskytování sociálních služeb. Středisko rané péče Educo Zlín z. s. Chlumská 453, Zlín

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Návrh modelu sociální služby TÝDENNÍ STACIONÁŘE

Model sociální služby Podpora samostatného bydlení

v souladu s Registrem poskytovatelů sociálních služeb dle 78 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Metodické setkání zástupců škol KIPR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

Oblastní charita Strakonice

Zpráva o činnosti. za období od do

AKČNÍ PLÁN 2018 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DOKSY

c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: upevňování získaných psychických a

Vykazování sociálních služeb

ZÁPIS. z jednání PS SENIOŘI

Vyhlášení mimořádného kola dotačního řízení pro rok 2017 v oblasti poskytování sociálních služeb v Libereckém kraji

Struktura a pracovní profily pracovních míst v rámci terénních programů LRS (personální standard č. 9 Standardů kvality sociálních služeb LRS)

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOCIÁLNÍ SLUŽBĚ POSKYTOVANÉ V CHRÁNĚNÉM BYDLENÍ

Příloha č. 1 k Metodice. Principy, priority a pravidla pro stanovení výše účelové dotace na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2018

Model sociální služby Chráněné bydlení

Chráněné bydlení LONGEVITA

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY

Sociální rehabilitace

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

Metodické doporučení č.j / k zabezpečení logopedické péče ve školství

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Činnosti vedoucí k podpoře osob s PAS. workshop

Transkript:

Diskusní fórum pracovní skupiny č. 5 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis ze 4. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby Datum konání: 9. 5. 2017 Facilitátoři: Květa Staňková, Michal Panáček Téma: Provozní podmínky denních stacionářů Provozní doba Personální zajištění služby I. Účastníci v úvodu setkání vyjadřovali své představy týkající se obecného pojetí provozních podmínek: - Provozní podmínky se odvíjejí od toho, jaká je cílová skupina. - Zajištění více specifických podmínek pro lidi se zrakovými, dalšími smyslovými, tělesnými aj. potížemi. - Každá služba má jiné nastavení, jiná specifika. Starat se o to, aby provozní podmínky byly optimální s ohledem na potřeby uživatelů, opatrovníků a rodin. - Týká se prostoru, času, personálního zajištění. Jak jsou zajišťovány požadavky na dietetickou aj. ne-běžnou stravu. - Jaké jsou vhodné materiálně-technické podmínky týká se budovy, prostorového řešení ad. s tím související. - Prostupnost služeb - možnosti návaznosti na další zdroje, např. školy, zdravotní služby ad. Účastníci rovněž přišli z důvodu: srovnání, chtěli se dovědět, jak to mají jinde, popřípadě, co jim chybí, co zlepšit, nechat se inspirovat; jaké podmínky by bylo vhodné zajistit, získat zkušenosti. II. Optimální provozní doba Úvahy diskutujících se odvíjely od těchto otázek: - Jak by měla vypadat s ohledem na potřeby klientů a rodin? - Potřeby klienta vs. možnosti služby? - Jaká je využitelnost provozní doby klienty? - Jak reagovat na potřeby klientů i jejich rodin (zástupců) a být efektivní? Návrhy řešení situací, které přítomni poskytovatelé řeší v praxi: - Klient požaduje službu mimo provozní dobu: je to otázka kompromisu, najít řešení mezi potřebou klienta a možností služby: částečně se přizpůsobit. - Denní stacionář pro děti předškolního věku má provozní dobu od 6,30 13 h. Cca 20% rodiče (matky) pracují a uvítali by delší odpolední provoz. Poskytovatel se snaží reagovat 1

na potřebnost a najít cestu. Prodlouží odpolední provoz o hodinu a v objektu, kde je stacionář, bude pravděpodobně působit další subjekt, který by mohl zajistit návaznost. - Provozní doba denních stacionářů se pohybuje vesměs v rozmezí od 6 do 17 hodin s tím, že nejvíce využívána je doba mezi 9 14 hodinou. (U jednotlivých služeb je posun frekvence využívání cca o 1 hodinu dříve ráno a o 1 hodinu déle odpoledne.) - Poskytovatel denního stacionáře pro seniory má provozní dobu od 6 do 17,30 hodin. Vycházejí vstříc potřebám rodin. Zajišťují dopravu, doprovod, návazné služby. Orientačně může posloužit grafické znázornění, jak klienti využívají provozní dobu, kterou provozuje organizace MIKASA. Službu využívají mladí lidé s vysokou mírou podpory (s autismem, s kombinovaným postižením, s vysoce náročnými projevy chování ad.): Příklad využitelnosti provozní doby MIKASA denního stacionáře 2

Potřebnost pracovníků v sociálních službách (v přímé péči) je vyšší v průběhu dne cca od 9 hodin do 15 hodin bez ohledu na potřeby pracovníků či finanční možnosti. Důležitý komentář k uvedené kapacitě využívání služby: je zavádějící měřit a zobecnit kapacitu na základě tohoto jednoho modelu. Klienti potřebují péči i v jiný čas. Otázkou je: kdo zajistí přesčasovou službu, kdo tuto práci zaplatí ad.? Možné důvody, proč klienti více nevyužívají či nemohou využívat službu denního stacionáře: Vysoká nemocnost, zvlášť v období epidemie chřipky aj. virových onemocnění. Klienti absolvují častá vyšetření u lékařů. Služby denního stacionáře jsou pro mnohé rodiny drahé, klient tak využívá službu méně, než ji skutečně potřebuje. Klient využívá i jiné služby, takže službu denního stacionáře využívá např. pouze 1x týdně. Služba nemá stanovený žádný minimální rozsah, v jakém by ji měl klient využívat. Z důvodu efektivity zajišťování a využívání služby někteří poskytovatelé zvýšili kapacitu. Otázky k ujasnění: - Je možné naplnit cíl, např. nácvik potřebné dovednosti, která podporuje klienta v samostatnosti a směřuje ho k začlenění, když ji dotyčný využívá 1x týdně nebo 2 3x týdně pokaždé na dobu 2-3 hodin? - Potřebuje tento klient službu denního stacionáře nebo stacionář nahrazuje jiný, místně nedostupný typ služby? 3

Další příklady praxe zajišťování provozní doby: - Organizace, která provozuje jak denní stacionáře, tak školy, řešila neslučitelnost dvojího financování. Zároveň posiluje spolupráci a návaznost sociální služby a školy. Klienti, kteří chodí do školy, mohou využívat sociální služby denního stacionáře po vyučování. V rámci individuálního plánu je jim v denním stacionáři poskytována potřebná rehabilitace, O.T.A. terapie a jsou jim zajišťovány další činnosti dle individuálních potřeb, které však již nejsou v gesci školy, ale jsou záležitostí denního stacionáře. Pokud probíhá rehabilitace v době školního rozvrhu, je tento čas adekvátně nahrazený delším pobytem ve škole. Doprovod na rehabilitaci zajišťuje asistent pedagoga. - Pracovníci denních stacionářů využívají dobu, kdy je nejméně klientů, k intenzivnější individuální práci (nácviky, tréninky potřebných dovedností atd.) s přítomnými klienty, ke zpracovávání individuálních plánů, přípravě, výrobě potřebných pomůcek (např. komunikačních). Rovněž ke vzdělávání a dalších nezbytných činností, které souvisí se zajišťováním přímé péče. - Někde mají pracovníci vyčleněnou dobu na zpracovávání individuálních plánů v rozmezí 30-120 minut v rámci pracovní doby. Řešení provozu, když mají pracovníci školení: Denní stacionář je ten den zavřený. Pracovníci se školí v odpoledních hodinách. Školení probíhá v době prázdnin, kdy není stacionář v provozu. Provoz zajišťují pracovníci, se kterými jsou uzavřené dohody (jsou zaškoleni, splňují podmínky, jsou ochotni vypomoci). Mají denní stacionáře prázdniny? V některých stacionářích mají nepřetržitý provoz (těch je minimum). Většinou jsou 2 4 týdny (výjimečně i déle), zavřené. Zaměstnanci v době prázdnin čerpají dovolenou. Provádějí se údržbářské aj. nutné práce a úpravy, které nelze zajistit během provozu. Skutečnost, že je přerušený provoz, je zveřejněna v Registru i na webových stránkách organizace. Je provozní doba přizpůsobená potřebám klientů a rodin nebo se oni přizpůsobují provozní době, která je daná? Při nastavování provozní doby je třeba brát v úvahu, že se může jednat i o naučenou bezmocnost rodičů, kteří mají strach vůbec něco říci, aby se to neobrátilo vůči nim. Nabízí se sice paralela se školstvím, kdy v době prázdnin a dalšího školního volna jsou rodiče schopni se o své děti postarat. Je však třeba mít na zřeteli, že se jedná o děti před- a školního věku, avšak klienty stacionářů jsou mladí i starší lidé. Dalším faktem je, že děti i mladí lidé bez zdravotního postižení jsou schopny využívat samostatně různé volnočasové nabídky včetně táborů, pobytů u příbuzných aj. Kdežto se zdravotním postižením vyžadují stále přítomný doprovod asistenci. Kdy má nárok na dovolenou rodič či opatrovník, který se stará o svého člena s postižením? Zde se nabízí návaznost na odlehčovací službu či službu osobní asistence. 4

Při diskuzi vznikla polemika, zda hlídání, čisté doprovody, tj. bez souvislosti s nácviky posilující samostatnost - aj. činnosti, jsou ještě sociální službou, kterou mají zabezpečovat denní stacionáře? Poskytovatelé tyto situace, které jsou pro klienta i jeho rodinu potřebné a důležité, řeší v praxi odlišně. Předkládáme námět jako průřezové téma: Kdy se už jedná o suplování jiné služby a co je ještě legitimní? Do jaké míry má služba vycházet vstříc přání klientů a rodičů? Kde je ta hranice, jak dalece se má služba přizpůsobovat v duchu: Když jsme schopni tu službu poskytnout, tak ji poskytneme. Jedná se o situace, kdy není místně dostupná návazná služba a její zřízení je ekonomicky náročné. Jak tuto situaci pak také obhájit před inspekcí kvality - není ve finančních možnostech kraje a obce zajistit návaznou službu. Otázka zajišťování podávání jídla jak ji kdo řeší, když musí být 1 zaměstnanec k 1 klientovi: - Jídlo se podává od 11 h, zapojují se i vedoucí pracovníci, mají úvazek v přímé péči. - V organizaci, kde je více služeb, chodí vypomáhat pracovníci jiné služby. - Klienti, kteří chodí do školy, obědvají ve škole. Ti, kdo potřebují na jídlo delší čas, někdy až hodinu, obědvají ve stacionáři. III. Optimální personální zabezpečení služby denního stacionáře Úvahy diskutujících se odvíjely od těchto otázek: - Optimální složení týmu - požadavky na odbornost s ohledem na cílovou skupinu (specifikace pracovních pozic) - Požadavky na pracovníky v sociálních službách odbornost - Proměnné působící na snahu o zvyšování odbornosti (kladné i záporné) Počty pracovníků v poměru k počtu klientů nelze mezi jednotlivými denními stacionáři srovnávat mimo jiné také z důvodu různých druhů postižení a míry potřeb klientů. Legislativa je vágní, obecně se uvádí, aby počet pracovníků odpovídal potřebám klientů. V sociálních službách nejsou žádná kritéria. Byla zmíněná možná paralela se školstvím, kde jsou dané normativy. Optimální složení týmu požadavky na odbornost s ohledem na cílovou skupinu: - Kromě požadavků na vzdělání, které jsou dané zákonem - - pracovníci absolvují odborné kurzy: např. bazální stimulace, metoda Snoezelen, zvládání náročného chování, AAK, KBT, práce se strukturou, sexualita a další. - Některé denní stacionáře mají (nebo požadují) speciálního pedagoga, rehabilitačního pracovníka, fyzioterapeuta ad. zaměstnance se speciálním zaměřením. - Některé stacionáře spolupracují s psychologem, logopedem aj. odborníky v rovině poradců, školitelů aj. Obecně však platí, že denní stacionáře tyto služby přímo nezajišťují. - Existuje praxe, kdy do stacionáře přichází zvenčí speciální pedagog, zdravotní sestra. - Některé stacionáře nejsou speciálně zaměřené, s tudíž ani vzdělávání není zaměřené na konkrétní oblasti. - Na výběr vzdělávání má vliv ne/dostatek finančních prostředků, a také ne/dostupnost a kvalita školení. 5

Co má vliv na úroveň i stabilitu personálu: - Platové ohodnocení pracovníků, které však nemusí být vždy určující, byť je nesporně významným faktorem jak pro ženy, tak pro muže. - Pracovníky motivuje, zda jsou dobré vztahy v zařízení, jak s nimi komunikují nadřízení, zda projevují o ně zájem. - Vliv má dobré jméno organizace, možnost zvýšení své profesionální úrovně. - Zavedený systém oceňování pracovníků při různých příležitostech včetně slovního ocenění. - Ke škále benefitů patří i možnost kvalitního vzdělávání, spolupráce se zahraničím. Motivováni pracovníci jsou ochotni finančně si přispět. - Motivátorem je rovněž týden dovolené navíc, zkrácení pracovní doby, aniž je mu krácená mzda či plat. - Pracovník je pověřený důležitou věcí, např. zajištěním potřebné činnosti, zavedením metody, kterou dobře ovládá. - A další. IV. Závěr, reflexe účastníků: - Obohacující byly zkušenosti a praxe druhých. - Personální zabezpečení služby nelze srovnávat. Každý denní stacionář je zaměřený na jinou cílovou skupinu, potřeby lidí a míra podpory jsou rozdílné. - Denní stacionáře často nahrazují jiné služby. - Diskuze pomohla k jasnější vizi do budoucna, kam směřovat. - Možnost využívání služeb odborníků zvenčí, např. speciální pedagog, zdravotník. - Zlepšuje se úroveň školství v oblasti vzdělávání dětí i mladých lidí s postižením. Zlepšuje se úroveň i dalších běžných služeb. Stávají se čím dál tím více i díky evropskému financování dostupné lidem se zdravotním postižením. - Stacionáře nemohou být spolkem, klubem, družinou pro lidi s lehkým mentálním aj. postižením. Poznámka na závěr: Zápis nemůže obsahovat všechny myšlenky a úvahy, které na diskuzním fóru zazněly. Mimo jiné mnohé z názorů a osobních pohledů byly již diskutovány a ujasňovány na předcházejících setkáních. Charakter služby denního stacionáře byl rovněž definován v rámci aktivity, na kterou současný projekt úzce navazuje. Z této předcházející aktivity vzešel i návrh modelu denního stacionáře, kde si všichni zájemci mohou ozřejmit obecně platné a respektované pojetí této služby. Doporučujeme také pročíst si zápisy z předcházejících třech diskuzních setkání, které jsou zveřejněné na webových stránkách Moravskoslezského kraje: http://www.msk.cz/cz/dotace_eu/pracovni-skupina-c--5-76153/ 11. 5. 2017 Zapsala Květa Staňková, připomínkoval a doplnil Michal Panáček 6