Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE
Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Městská hromadná doprava v Brně Datum: 20.3.2014 Cílová skupina: student gymnázia Vzdělávací obor: geografie Anotace: Prezentace podává přehled o prostorové organizaci městské hromadné dopravy v Brně. Na základě přiložených schémat vývoje tramvajové dopravy a mapy města studenti doplňují názvy zastávek MHD.
PROSTOROVÁ ORGANIZACE MHD V BRNĚ Brno třetím městem v Rakousku Uhersku s pouliční koněspřežkou na poč. 20. st. poč. obyv. přesáhl 100 tis. vliv na rozvoj MHD provoz zahájen 17.8.1869 (jako první v bývalém Československu) po vzniku Velkého Brna (1919) počet obyv. zvýšen na 210 tis. vliv na budoucí expanzi MHD výstavba sídlišť na obvodu města (od 60. let 20. st) postupně vzniká hvězdicovitý typ městské zástavby podstatně ovlivnilo trasování MHD
17.8.1869 slavnostně zahájen PROVOZ POULIČNÍ KONĚSPŘEŽKY v trase Kiosk (Morav. Nám.) - Kartouzy (Semilasso),viz obr. č. 1 do léta 1870 v provozu další 3 linky (vedeny centrem města) vysoká cena + málo pasažérů 1875 zastavení provozu 1877 obnoven provoz na trati Pisárky Katouzy doprava byla provozována pouze v letním období po čtyřech letech opět zastavena dnes trasa linky č. 1 (z větší části) také v současnosti páteřní tramvajová trasa
PARNÍ TRAMVAJ (1884-1899) obnovena trať Pisárky Kartouzy (1884) zavedena trať Ugartova (Václavská) Ústřední hřbitov (1900) obě linky označeny barvou (bílá a zelená) ELEKTRICKÁ TRAMVAJ (od 1900) provoz zahájen r. 1900 (na obou výše uvedených linkách) postupné zavádění dalších linek: žlutá červená modrá Velké nám. (nám. Svobody) Zábrdovice, most Jatky Tivoli Křenová - Komárov
vedení většiny linek následně neustále měněno a prodlužováno linky propojovaly centrum s nejbližším okolím (mimo česká předměstí) zvolen radiální systém tratí s provozem 5-ti linek hlavní uzlový bod Velké nám., kde se sbíhaly 4 linky (kromě bílé) hlavní kolejové úseky v provozu až do dnešní doby elektrická tramvaj již masově využívána obyvatelstvem tramvaj nevedla do českých předměstí (dík německé správě města)
Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
ZA I. REPUBLIKY připojování českých předměstí na kolejovou síť MHD, např.: Husovice Maloměřice Obřany Žabovřesky Židenice Juliánov výstavba zpětných smyček (končí otáčení na kolejové spojce) zvoukolejnění většiny sítě koleje situovány u chodníků (ve středu ulice až od konce 30. let) otevření 1. autobusové linky (1930) v trase Lažanského (Moravské) nám. - Černá Pole
NACISTICKÁ OKUPACE další expanze kolejové sítě (také díky nedostatku benzínu a nafty) vybudována trať do Černých Polí (1940) zprovozněn tzv. malý městský okruh (1942) (viz obr. č. 2, obvodové spojení mezi body A a B ) k MHD přičleněna i lokální železnice do Líšně vzrůst frekvence elektrické dráhy (nedostatek benzínu a nafty) na konci války (dík náletům) značné poškození kolejové sítě provoz obnoven až koncem května 1945
Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
POVÁLEČNÁ KOLEJOVÁ SÍŤ odpojení Líšně dík zchátralému kolejovému svršku (1964) koncem 40. let otevřeny nové úseky (viz obr. č. 3), např. napojeny: Bystrc Židenice Fučíkova (Štefánikova) čtvrť otevření 1. trolejbusové linky (1949) v trase Hl. nádraží - Slatina v 50. letech zlepšování funkčnosti systému ve středu města, např.: navýšení počtu kolejí před hlavním nádražím (1957) snesení kolejí z ul. Kobližné (dík tzv. malému městskému okruhu) v 60. letech další prodlužování, ale i zkracování kolejové sítě napojení záp. části Králova Pole (1961)
propojení tratí mezi Židenicemi a Maloměřicemi (1968) v 70. letech výstavba sídlišť na JZ, SZ, S, SV a V města prodlužování stávajících linek zavádění nových linek budování dalších spojovacích úseků ve středu města v 80. letech na kolejovou síť MHD postupně napojena velká sídliště: Bohunice 1980 a 1982 ve dvou etapách Bystrc 1983 a 1984 ve dvou etapách Líšeň sídliště1986 odpojeno: úsek Maloměřice Židenice (1985), viz obr. č. 4
Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
AUTOBUSOVÁ DOPRAVA vždy plnila roli doplňkové dopravy ke stěžejní tramvajové v 60. letech upřednostňování autobusů dík flexibilnosti vedení tras v 70. letech ropná krize = konec expanze autobusů v září 1995 ukončeny v přestupních uzlech na obvodu města v 9. letech budování autobusových okružních linek (např. 44 a 84) poč. 21. st. autobusy zcela převzaly noční dopravní obsluhu města
TROLEJBUSOVÁ DOPRAVA vždy plnila roli doplňkové dopravy ke stěžejní tramvajové v 60. letech uvažováno o její likvidaci (nepružnost trasování) v 70. letech ropná krize = opětovný vzestup trolejbusové dopravy v 80. letech snaha po návaznosti na tramvajovou dopravu v uzlech 1994 vzniká první trolejbusová tangenciální linka 1995 vzniká první trolejbusová peážní trolejbusová linka
TRAMVAJOVÁ DOPRAVA V 90. LETECH 1995 snížení počtu linek na 13 (+ snížení jízdních intervalů) 1995 vybudován nový úsek přes Renneskou do Bohunic 1998 prodloužení v Líšni na ulici Jírovu (zakončeno úvratí) po r. 2000 byly prodlouženy pouze dva kolejové úseky: v Líšni na úvraťovou zastávku Mifkova v Medlánkách na konečnou Technologický park
Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
NEVÝHODY BRNĚNSKÉ DOPRAVY noční autobusová doprava místo tramvajové cílem DPMB vypravit méně vozů a tím ušetřit (učiněno dík auditu) linky vedeny závlekem, tzn: ztrácejí přímý směr dochází k prodloužení jízdní doby neustálé prodlužování intervalů linek zdražování jízdného
HODNOCENÍ SOUČASNÉ BRNĚNSKÉ DOPRAVY zhoršení kvality městské dopravy (dík výše uvedeným skutečnostem) krom výkonného vnitřního okruhu chybí široké obvodové komunikace petrifikovaný radiální systém tratí městské kolejové dopravy zvýšený počet závleků nedostatečný počet tangenciálních linek MHD nedostatečný počet segregovaných tras linek MHD
Na základě porovnání přiložených schémat (obr. 1 5) a mapy Brna zjisti názvy označených tramvajových zastávek brněnské sítě kolejové MHD 1 2 3 4 Líšeň Černá Pole Žabovřesky Horní Heršpice Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
Na základě porovnání přiložených schémat (obr. 1 5) a mapy Brna zjisti názvy označených tramvajových zastávek brněnské sítě kolejové MHD Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. 1 2 3 4 Líšeň 1Černá Fučíkova Pole (Štefánikova) čtvrť 2Žabovřesky Řečkovice 3Horní Pisárky Heršpice 4 Ústřední hřbitov
Na základě porovnání přiložených schémat (obr. 1 5) a mapy Brna zjisti názvy označených tramvajových zastávek brněnské sítě kolejové MHD 1 1 Stránská skála 2 1 2 Královo Pole, nádraží 3 2 3 Komárov 4 3 4 Bohunice 4 Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
Zdroje : HRŮZOVÁ, S.: Možnosti nahrazování autobusových linek v Brně trolejbusovou dopravou. Diplomová práce PřF UJEP, Brno 1985. MIRVALD, S.: Geografie dopravy, I. Vysokoškolská skripta. Západočeská univerzita, Plzeň 1993. ŠLAMPA, O.: Všeobecná geografie dopravy. SPN, Praha 1967. TRÁVNÍČEK, R.: Vývoj prostorové organizace MHD v Brně. Disertační práce Př.F MU, Brno 2001 TRÁVNÍČEK, R.: Vývoj tramvajové dopravy v Brně. Sborník PedF ZČU, Plzeň 2001. TRÁVNÍČEK, R.: Alle Wege führen zur Mitte, In: Strassenbahn Magazin, 31, Nr. 7, München 2000. TRÁVNÍČEK, R.: Die Entwicklung des Straßenbahnnetzes in Brünn, In: Nahverkerspraxis, 51, Nr. 11, Dortmund 2003. Autorem materiálů a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.