Ekonomický vývoj a měnová politika po ukončení kurzového závazku ČNB Tomáš Holub ředitel sekce měnové seminář ICC Eliminace měnových rizik v mezinárodních kontraktech Praha, 29. května 217
Obsah prezentace Kurzový závazek ČNB krátká retrospektiva Aktuální ekonomický vývoj Makroekonomická prognóza ČNB a výhled měnové politiky Shrnutí 2
Kurzový závazek ČNB krátká retrospektiva 3
Kurzový závazek ČNB, vývoj kurzu a intervencí 3 2 29 16 28 12 27 8 26 4 25 24 1/13 4 7 1 1/14 4 7 1 1/15 4 7 1 1/16 4 7 1 1/17 4 4 Devizové intervence (pravá osa, mld. EUR) CZK/EUR (levá osa) Klientské operace(pravá osa, mld. EUR) Kurzový závazek (levá osa) Závazek ČNB přinesl bezprecedentní míru kurzové stability, a to zejména poté, co se koruna počínaje červencem 215 přimkla k hladině kurzového závazku. Velmi hladký z hlediska vývoje kurzu je zatím i vývoj po exitu. Intervence od července 215 do března 217 v souhrnu dosáhly 67,7 mld. EUR. 4
HDP a inflace naplnění původních očekávání 6 HDP (mzr. v %, s.o.) 5 Inflace (mzr. v %) 4 4 2 3 2 Cíl ČNB 1-2 Zpráva o inflaci IV/213 (alternativa) pozorovaná data -4 I/12 III I/13 III I/14 III I/15 III I/16 III -1 I/12 III I/13 III I/14 III I/15 III I/16 III I/17 Oživení ekonomické aktivity bylo oproti predikci z listopadu 213 dokonce o něco rychlejší (v roce 215 s výrazným přispěním dočerpávání EU fondů a příznivého nabídkového efektu propadu ceny ropy). Naproti tomu inflace se dostala do horní poloviny tolerančního pásma cíle o dva roky později vlivem protiinflačního vývoje v zahraničí. 5
Prodlužování kurzového závazku od r. 213 218 217 216 prognóza ukončení kurzového závazku duben "měkký" závazek BR 215 214 zavedení kurzového závazku listopad 213 "tvrdý" závazek BR 7.SZ 213 8.SZ 213 1.SZ 214 2.SZ 214 3.SZ 214 4.SZ 214 5.SZ 214 6.SZ 214 7.SZ 214 8.SZ 214 1.SZ 215 2.SZ 215 3.SZ 215 4.SZ 215 5.SZ 215 6.SZ 215 7.SZ 215 8.SZ 215 1.SZ 216 2.SZ 216 3.SZ 216 4.SZ 216 5.SZ 216 6.SZ 216 7.SZ 216 8.SZ 216 1.SZ 217 2.SZ 217 Kurzový závazek trval podstatně déle, než bylo původně předpokládáno a veřejně avizováno. Příčinou byly zejména setrvalé deflační tlaky ze zahraničí. Komunikace načasování exitu byla nejen znakem transparence, ale i důležitým nástrojem ČNB. 6
Zahraniční cenový vývoj během trvání závazku 4 Ceny průmyslových výrobců v eurozóně (mzr. v %, efektivní vyjádření) 3 2 ZoI IV/213 1-1 -2-3 skutečnost ZoI I/217-4 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 Propad cen průmyslových výrobců v eurozóně se od podzimu 213 dále prohluboval a spolu s tím se odkládal jejich očekávaný návrat k růstu. To byl hlavní faktor nízké inflace v ČR, a tedy i prodlužování kurzového závazku. S rychlým obratem ve vývoji zahraničních výrobních cen na přelomu minulého a letošního byly vytvořeny podmínky pro udržitelné plnění 2% cíle ČNB. 7
Situace ekonomiky na podzim 213 a nyní Hrubý domácí produkt (s.o.) - průměrný růst meziročně v % Dostupné k 7.11.213 Dostupné k 24.5.217 průměr 212-213 -,6 průměr 214-215 Hrubý domácí produkt (s.o.) II/13-1,3 IV/16 1,9 Výdaje domácností na konečnou spotřebu (s.o.) II/13, IV/16 2,9 Průmyslová produkce (s.o.) 9/13 1,8 3/17 4,3 Stavební produkce (s.o.) 9/13-12,7 3/17,2 Tržby v maloobchodě vč. motoristického segmentu (s.o.) 9/13,3 3/17 6,3 Index spotřebitelských cen 9/13 1, 4/17 2, Měnověpolitická inflace 9/13,2 4/17 2,1 Ceny průmyslových výrobců 9/13,6 4/17 3,2 Obecná míra nezaměstnanosti - věk 15-64 let (s.o., v %) III/13 7, I/17 3,4 Celková zaměstnanost v NH - VŠPS (s.o.) III/13,7 I/17 1,6 Celková zaměstnanost v NH - VŠPS (s.o.), počet osob III/13 4937 tis. I/17 5169 tis. Počet volných pracovních míst (s.o.) 9/13 39 tis. 4/17 159 tis. Průměrná nominální mzda II/13 1,2 IV/16 4,2 Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků II/13 1,3 IV/16 8,6 Souhrnný indikátor důvěry (index) 1/13 88,9 4/17 97,4 3,7 Oproti listopadu 213 se zlepšily všechny klíčové ukazatele ekonomického vývoje (samozřejmě nejen s přispěním kurzového závazku). 8
Trh práce a jeho vliv na vývoj inflace Beveridgeova křivka (počty v tisících, sezonně očištěné údaje, u korigované inflace mzr. v %) Trh práce se z pohledu Beveridgovy křivky dostal do podobné situace, v jaké byl na vrcholu minulého cyklu počátkem roku 28. Počet nezaměstnaných osob výrazně klesl, počet volných pracovních míst dále roste. Tento vývoj na trhu práce přispívá k postupnému zvyšování mezd a návazně jádrové inflace. 9
Aktuální ekonomický vývoj 1
Vývoj inflace 3, (meziročně v %, příspěvky v p.b.) 2,5 2, 1,5 1,,5, -,5-1, 1/15 4 7 1 1/16 4 7 1 1/17 4 Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny pohonných hmot Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Regulované ceny Jádrová inflace Celková inflace (v %) Měnověpolitická inflace (v %) Inflace počátkem roku 217 vzrostla nad 2% cíl ČNB, v dubnu se na něj vrátila. Ke zvýšení inflace přispělo nečekaně rychlé oživení růstu cen potravin (který však v dubnu opět zvolnil) spolu s nárůstem jádrové inflace. Dle očekávání došlo k překmitu cen pohonných hmot do meziročního růstu. 11
Faktory zrychlení jádrové inflace Příspěvky jednotlivých skupin k růstu cen neobchodovatelných statků (mzr. v %, resp. příspěvky v p.b., neočištěno o vliv daňových změn) K rychlému zvýšení došlo u jádrové inflace a v jejím rámci u cen služeb. V odvětví restaurace a kavárny se projevil (zejm. koordinační) efekt EET. V imputovaném nájemném je vidět vliv růstu cen (nových) nemovitostí. 12
Ekonomický růst 6 5 4 3 2 1-1 -2-3 -4 HDP (meziroční změny v %, příspěvky v p.b.) I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Spotřeba domácností Čistý vývoz Tvorba hrubého fixního kapitálu Spotřeba vlády Změna stavu zásob Výdaje neziskových institucí Hrubý domácí produkt Růst HDP se ve druhém pololetí roku 216 nacházel těsně pod 2 %. Počátkem letošního roku však podle rychlého odhadu zrychlil na 2,9 %. Stabilním tahounem růstu je spotřeba domácností a čistý vývoz. Loni pokračoval znatelný pokles fixních investic. 13
Vývoj fixních investic podle sektorů 12 (meziroční změny v %, příspěvky v p.b.) 9 6 3-3 -6-9 -12 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Nefinanční podniky Domácnosti Finanční instituce Vláda Neziskové instituce Gripeny Tvorba hrubého fixního kapitálu K výraznému propadu docházelo loni u investic vlády vlivem cyklu čerpání fondů EU a tento propad se ve čtvrtém čtvrtletí (překvapivě) dále prohloubil. Faktor fondů EU se promítl i do útlumu dynamiky investic nefinančních podniků v prvním pololetí. V závěru roku se však již obnovil jejich růst. 14
Růst hrubé přidané hodnoty (meziročně v %, s.o.) 5 4 3 2 1-1 -2-3 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba, výroba a rozvod energií Stavebnictví Ostatní služby Obchod, pohostinství, doprava Peněžnictví a podnikatelské služby Zpracovatelský průmysl Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách (mzr. změny v %) Na růstu přidané hodnoty se v závěru loňského roku nadále nejvýrazněji podílel zpracovatelský průmysl. Přispěla i většina odvětví služeb (s výjimkou obchodu, pohostinství a dopravy). Maloobchodní tržby v letošním prvním čtvrtletí nadále rychle rostly. 15
Makroekonomická prognóza ČNB a výhled měnové politiky 16
Předpoklady o zahraničním vývoji 3 HDP eurozóny (mzr. v %) 6 PPI eurozóny (mzr. v %) 2 4 1 2-1 -2-2 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18-4 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 Eurozóna v efektivním vyjádření Eurozóna Eurozóna v efektivním vyjádření Eurozóna Meziroční růst ekonomické aktivity v efektivní eurozóně počátkem roku 217 ještě mírně zpomalí, poté se vrátí ke 2 %. Silný růst cen průmyslových výrobců v eurozóně zpočátku letošního roku postupně zvolní, zůstane ale kladný (kolem 2 %). 17
Prognóza celkové inflace 6 5 (meziročně v %) Horizont měnové politiky 4 3 2 Inflační cíl 1-1 II/15 III IV I/16 II III IV I/17 II III IV I/18 II III IV 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Inflace se letos bude pohybovat v horní polovině tolerančního pásma 2% cíle ČNB, k němuž se vrátí počátkem příštího roku. Na horizontu měnové politiky se bude nacházet v těsné blízkosti cíle. V dubnu byla inflace mírně nižší než prognózovaná vlivem vývoje cen potravin. 18
Prognóza složek inflace (meziročně v %) 5 18 4 12 3 6 2 1-6 -12-1 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18-18 Jádrová inflace Ceny potravin Ceny pohonných hmot (pravá osa) Ceny pohonných hmot a posléze i ceny potravin zvolní svůj růst v souvislosti s vývojem světových cen komodit. Ke stabilizaci jádrové inflace dle prognózy přispěje posílení kurzu koruny, na zvyšování cen bude naopak nadále působit vývoj domácí ekonomiky. 19
Prognóza HDP 1 (meziroční změny v %) 8 6 4 2-2 II/15 III IV I/16 II III IV I/17 II III IV I/18 II III IV 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Růst české ekonomiky v letošním roce zrychlí na necelá 3 %, kde setrvá i v roce 218. Ekonomika bude těžit z obnoveného růstu vládních investic a pokračujícího růstu zahraniční poptávky. Měnové podmínky se posunou do neutrální polohy. 2
Prognóza složek HDP Silný růst spotřeby domácností bude odrážet další zvýšení dynamiky objemu mezd a platů i jiných zdrojů příjmů. Aktuálně pozorovaný pokles tvorby hrubého kapitálu odezní především vlivem obnoveného čerpání fondů EU. Dynamika vývozu i dovozu se z nízké výchozí hodnoty zvýší. 21
Prognóza trhu práce 2,5 Zaměstnanost a nezaměstnanost (zaměstnanost mzr. v %; obecná míra nezaměstnanosti v %, s.o.) 8 8 Průměrná nominální mzda (mzr. v %, podnikatelská sféra s.o., nepodnikatelská sféra sezonně neočištěno) 2, 7 6 1,5 6 4 2 1, 5,5 4-2, I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 Zaměstnanost 3-4 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 Nominální mzdy celkem Nominální mzdy v tržních odvětvích Nominální mzdy v netržních odvětvích Celková zaměstnanost se bude dále zvyšovat, ale významně pomalejším tempem než doposud. Pokles míry nezaměstnanosti se zmírní, protože již naráží na přirozené limity. Růst mezd v tržních odvětvích dále zrychlí vlivem sílícího nedostatku volné pracovní síly při pokračujícím zvyšování poptávky po práci. Dynamika mezd v netržních odvětvích zůstane vysoká vlivem politiky vlády. 22
Prognóza domácích úrokových sazeb 3 3M PRIBOR (v %) 2 1 II/15 III IV I/16 II III IV I/17 II III IV I/18 II III IV 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí 217 a poté i v průběhu příštího roku. Zvyšování sazeb však bude zhruba do poloviny příštího roku výrazně brzděno aktuálně pokračujícím kvantitativním uvolňováním ECB. 23
Kurzový vývoj po exitu Faktory možného posílení Mírně kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně. Kvantitativní uvolňování ECB. Obnovení dlouhodobé konvergence a s tím i rovnovážného reálného posilování kurzu (ale podstatně pomalejšího než před krizí, dle ČNB kolem 1,5 % ročně). Faktory proti posílení Kurz byl před zavedením závazku ČNB mírně nadhodnocený. V mezidobí se oslabený kurz promítl do cen, mezd a dalších nominálních veličin. Hedging exportérů před exitem a vybírání zisků finančními investory z jejich masivních korunových pozic ( překoupenost trhu ). Po ukončení kurzového závazku provedeném na počátku dubna bude měnový kurz dle prognózy posilovat (viz faktory uvedené výše na levé misce vah ). Prognóza kurzu ovšem nebere do úvahy, že jeho posilování může být i v dalších čtvrtletích výrazně tlumeno tzv. překoupeností trhu. 24
Prognóza celkových měnových podmínek,4,3,2,1, -,1 -,2 -,3 -,4 RMCI (index, kladné hodnoty znamenají uvolněné a záporné hodnoty přísné měnové podmínky) I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 Kurzová složka Úroková složka RMCI Ukončení kurzového závazku bylo prvním krokem k postupnému návratu celkových měnových podmínek k normálu. Prognóza předpokládá, že k němu dojde v kontextu nadále velmi uvolněné politiky ECB zejména prostřednictvím posílení kurzu. Vývoj kurzu je nicméně hlavní nejistotou prognózy. Pokud by kurz zůstal na slabší úrovni vůči prognóze, vznikal by větší prostor pro zpřísnění měnových podmínek jejich úrokovou složkou. 25
Shrnutí 26
Shrnutí Kurzový závazek byl účinným mimořádným nástrojem měnové politiky, jeho opuštění proběhlo velmi hladce a transparentně. ČNB ho opustila poté, co došlo k naplnění podmínek pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle do budoucna dle prognózy se inflace bude příští rok nacházet v těsné blízkosti cíle. Ukončení kurzového závazku je prvním krokem k postupnému návratu celkových měnových podmínek k normálu. I při tomto posunu v nastavení měnových podmínek letos růst HDP zrychlí na necelá 3 %, a to zejména díky oživení vládních investic. Nejistotou prognózy zůstává zejména vývoj měnového kurzu. Česká národní banka je nadále připravena v případě potřeby zmírňovat možné nadměrné kurzové výkyvy svými nástroji. 27
Děkuji za pozornost. Tomáš Holub Tomas.Holub@cnb.cz