Kosmetika a kosmetologie Přednáška 5 Stratum corneum, stavba a funkce.

Podobné dokumenty
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 8 Funkční látky péče o kůži II

Moderní směr v péči o kůži ekzematiků

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 10 Funkční látky péče o kůži IV

Anatomie a fyziologie kůžk

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Kožní pokrývka integumentum commune

Lékařská chemie -přednáška č. 8

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Lipidy a biologické membrány

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Suchá kůže. Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Diplomovaný farmaceutický asistent. Vedoucí práce : Mgr.

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Chemické složení buňky

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 6 Stárnutí kůže

9. Lipidy a biologické membrány

Anatomie kůže. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Kosmetické gely s hydratačními účinky. Lenka Pučálková

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Andrea Pokorná, Romana Mrázová. Kompendium hojení ran pro sestry

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II

Vlasová kosmetika. Šárka Dosedělová

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

SZZ MGR. ( ) Studijní obor: Technologie tuků, tenzidů a kosmetiky. Předměty magisterských SZZ. Povinné:

Variace Soustava tělního pokryvu

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Lipidy. VY_32_INOVACE_Ch0202. Seminář z chemie.

Bílkoviny - proteiny

Struktura a funkce lipidů

KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA

SUCHÁ A DEHYDRATOVANÁ PLEŤ

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace:

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2

LIPIDY Michaela Jurčáková & Radek Durna

Kožní soustava. Funkce: c) podkožní vazivo obsahuje..buňky (zásoba energie) Pokožka (epidermis) obsahuje kožní pigment, který nás chrání

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

prokaryotní Znaky prokaryoty

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7


Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

POKYNY TUKY ROZDĚLENÍ TUKŮ

Vybrané funkční vlastnosti bílkovin v potravinách. Aleš Rajchl Ústav konzervace potravin

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

BIOPEPTIDY PŘELOM V OBLASTI KOSMETOLOGIE

Lipidy. biomembrány a membránový transport

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 13 Konzervace kosmetických přípravků III

Opakování

Aktivujte regeneraci tkání působením na srdce dermy

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

F1190: Lipidy. Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století

aminokyseliny a proteiny

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Substituční deriváty karboxylových kyselin

Bílkoviny, tuky prezentace

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

Lipidy charakteristika, zdroje, výroba a vlastnosti

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Micelární koloidní roztoky. Proč je roztok mýdla zakalený a odstraňuje špínu? Jak fungují saponáty? Jak funguje bublifuk?

Polysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje

Stanovení kvality humusu spektrofotometricky

SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 13

5. Lipidy a biomembrány

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Corrective Serum V každé kapsli je chutná porce krásy... Dějiny kosmetických sér: z profesionálních salonů na toaletní stolky.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Biochemie kůže. Jana Novotná. Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol 2016

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

1. ročník Počet hodin

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

Charakteristika Teorie kyselin a zásad. Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce. Významné kyseliny. Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Netkané textilie. Materiály 2

Lipidy Ch_049_Přírodní látky_lipidy Autor: Ing. Mariana Mrázková

CHEMIE - Úvod do organické chemie

Mendělejevova tabulka prvků

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

Steroidy. Biochemický ústav (E.T.) 2013

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

AMINOKYSELINY REAKCE

Transkript:

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 5 Stratum corneum, stavba a funkce. Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem Zvyšování exkluzivity výuky technologie tuků, kosmetiky a detergentů, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0132.

Stratum corneum nejsvrchnější část epidermis přímý styk s prostředím koncentrovány nejdůležitější funkce epidermis bariérová funkce epidemis ochrana organizmu před vlivem vnějšího prostředí regulace vnitřního prostředí spodních vrstev kůže funkci je uzpůsobena struktura SC tvořeno především korneocyty (15 20 vrstev) sekret lamelárních tělísek uspořádání cihla malta chemické složení 50 % skleroproteiny (hl. keratin) 20 % lipidů 20 % látek rozpustných ve vodě 10 % vody

Stratum corneum semipermeabilní blána hydrofobní povahy schopnost odpuzovat vodu, mikroorganizmy a chemické látky chrání dělící se keratinocyty v živých vrstvách epidermis zvýšení ochranného efektu SC povrch pokryt kyselým filmem složky potu, seba a jejich rozkladných produktů, antimikrobiální peptidy apod

Korneocyty přeměna keratinocytů na korneocyty začíná ve stratum granulosum SG keratohyalinová granula obsahující profilaggrin proteolýza profilaggrinu vznik menších molekul filaggrinu současně přesun keratinocytů do stratum corneum funkce filoaggrinu síťování keratinových filament vznik nerozpustných strukturních keratinových vláken část filaggrinu přechází do SC hydrolýza a vznik hydrofilních látek další bílkoviny vytvořené v nižších vrstvách epidermis (loricrin, involucrin a další) jsou v SC síťovány enzymem tranglutaminázou nerozpustný obal buněk sekret keratohyalinových granulí postupná destrukce jader a organel keratinocytů

Korneocyty korneocyty neobsahují jádro, jsou vyplněny makrofibrilami zesíťovaného keratinu uzavřenými v zesíťovaném obalu tloušťka obalu 15-20 nm, 2 části: 12-15 nm zesíťovaných bílkovin 5 nm vrstva ceramidů, které se kovalentně vážou na bílkovinnou část korneocyty spojeny korneodesmozomy

Lipidy stratum corneum lipidy vznikají už v nejnižších vrstvách epidermis, tj. stratum basale a stratum spinosum (Malpigiho vrstva) ve SS lamelární tělíska bohatá na lipidy ve stratum granulosum zvyšování počtu tělísek směrem ke SC rozhraní SG a SC rozpad tělísek a uvolnění obsahu do mezibuněčných prostor díky chemickému charakteru lipidů tvorba organizované dvojvrstvy (ochranná bariéra SC) díky působení enzymů postupné změny ve složení lipidů v tab. mezi ceramidy započítány i glykosylceramidy (ty ale pouze v SS a SG)

Lipidy stratum corneum zastoupení lipidů ve stratum corneum Vrstva Zastoupení lipidů (%) Vrstva ceramidy volné MK TAG cholestero l fosfolipidy uhlovodík y s. spinosum 2-5 10 20 8 55-60 5 s. granulosum 25 15 3-5 20-25 25-30 - s. corneum 30-40 20 > 10 20-25 - 0-3

Ceramidy založeny na sfingosinu, vznik N-acylací volné OH skupiny mohou být glykosylovány (cerebrosidy) nebo fosforylovány (sfingomyeliny) vs SC 9 typů ceramidů, děleny do dvou skupin: volné ceramidy (ceramid 1-7) ceramidy vázané na proteiny (ceramid A a B) jednotlivé ceramidy se liší délkou řetězce navázané kyseliny a jeho polaritou (přítomnost OH skupiny nebo esterové skupiny) většina ceramidů má delší kyselinový řetězec než kyseliny zastoupené v lidském tuku ceramid 6 - jediný obsahuje 2 zbytky MK (jeden s amidovou a jeden s esterovou vazbou)

Ceramidy ceramidy A a B obsahují -hydroxyskupiny schopnost tvorby kovalentní vazby s bílkovinami buněčného obalu fixace lipidové vrstvy ke korneocytům všechny ceramidy jsou amfipatické typická orientace v polárním prostředí - dvojvrstvy v SC ceramidy uspořádány do lamelární struktury s nepolárními řetězci orientovanými kolmo na rovinu dvojvrstvy

Další lipidy SC cholesterol funkce ve SC není jasná pravděpodobně usnadňuje mísení jednotlivých komponent a přispívá k rovnováze mezi krystalickou a kapalně krystalickou strukturou dvojvrstvy volné MK v bariérových lipidech především nasycené MK součást krystalické části lipidů estery cholesterolu cholesteryl oleát - homogenizace lipidové vrstvy díky relativně přímému tvaru řetězce, vytváří snadno různé formy kapalných krystalů

Látky zadržující vlhkost ve SC SC = uzavřená struktura s mrtvými buňkami a lipidovou dvojvrstvou přesto obsahuje 10 % vody voda zde má velmi důležitou roli vliv na elasticitu SC, bariérovou funkci, vzhled kůže hydratace je ovlivněna: a) množstvím vody, která se do SC dostane ze spodních vrstev epidermis b) odpařováním vody z kůže c) vnitřní schopností SC zadržovat vodu nejdůležitějším faktorem zabezpečujícím optimální hydrataci kůže je schopnost korneocytů zadržovat vodu (díky směsi nízkomolekulárních látek, tzv. NMF natural moisturizing factor)

NMF složení: asi 50 % volných aminokyselin (alanin, glycin, prolin, serin) 10 % kyseliny mléčné 10 % mukopolysacharidů 10 % kyseliny pyrrolidon karboxylové (PCA) 5 % močoviny 3 % kyseliny urokanové důležitý je obsah kationtů (Na, K) - zvýšení sorpční kapacity systému vznik složek NMF z komplexu filaggrin - keratin, který je v SC rozkládán hydrolýza filaggrinu proteázami amk některé z AMK dále enzymaticky přeměňovány na další složky NMF

NMF pyrrolidon karboxylová kyselina (PCA) vznik cyklizací glutaminu váže velké množství vody kyselina urocanová (UCA) vznik z histidinu (histidáza) absorpce UV záření klíčová role NMF pro funkci SC udržení optimálního obsahu vody v corneocytech význam pro biochemické procesy ve SC

Deskvamace korneocytů ve SC korneocyty v těšném uspořádání spojené desmosinovými spoji korneocyty vznikají keratinizací keratinocytů nárůst nových řad korneocytů deskvamace (desquamation) = postupné odlupování nejhornějších vrstev přerušení kovalentních vazeb mezi korneocyty, tzn. odstranění korneodesmosinů (specifické proteázy)

Deskvamace korneocytů faktory ovlivňující deskvamaci: voda nutná pro činnost proteáz kritická hranice vlhkosti pod kterou deskvamace neprobíhá ph správný průběh deskvamace je důležitý pro vzhled kůže

Mazové žlázy součástí dermis, ústí na povrchu kůže (vlasu) vylučují sekret ochranný povrchový film SC výskyt: v blízkosti vlasového folikulu na hlavě, hrudníku, zádech, popř. tváři v dětství malé, zvětšující se, aktivace v pubertě hroznovitý tvar produkce kožního mazu (sebum) holokrinní sekrece - rozpad buněk, uvolnění obsahu na povrch vlasu množství vyloučeného seba 2 g/den (vliv hormonů)

Sebum lipidní povaha dvě hlavní funkce: ochrana povrchu vlasu ochrana pokožky (součást ochranné lipidové vrstvy) bod tání cca 30 C při vylučování na povrch vlasu je tekutý souvislý film s vzrůstající vzdáleností od pokožky tuhne, přesto zůstává plastický ochrana vlasu, zlepšení jeho fyzikálních vlastností

Sebum část seba se na povrchu pokožky mísí s produkty rozkladu corneocytů a zbytky bariérových lipidů směs lipidů odlišná od původního složení seba i bariérových lipidů SC Složení lipidů seba a povrchové vrstvy kůže Typ lipidu (%) skvalen steroly vosky TAG FFA parciáln í AG sebum 12 1 20 60 0 0 povrch pokožky 10 5 15 25 25 10 hydrolýza TAG na parciální acylglyceroly a volné MK (FFA) vyšší obsah FFA snížení ph (ochrana před mikroorganizmy) převaha nasycených a monoenových MK (nejčastěji k. myristová, palmitová a kyseliny 6-hexadecenová a 8-oktadecenová) polární složky usnadňují tvorbu filmu na pokožce

Potní žlázy 2 typy: malé potní žlázy (ekrinní) velké potní žlázy (apokrinní) apokrinní žlázy výskyt: podpaží, oblast pohlavních orgánů apod. ústí do vlasového folikulu součástí sekretu jsou kromě potu i bílkoviny (mikrobiální rozklad zdroj zápachu)

Potní žlázy ekrinní žlázy nejfrekventovanější žlázy původ v dermis ústí na povrch pokožky výskyt: po celém těle (nejčetnější na dlaních a chodidlech) produktem je pot odlišné složení od sekretu apokrinních žláz velké množství Na + (30-70 meq/l) a Cl - (30-70 meq/l) K + (až 5 meq/l) kyselina mléčná a její soli (4-40 meq/l) močovina, amoniak, aminokyseliny ph potu 4-6,8

Potní žlázy složení potu je značně individuální (vliv konkrétní aktivity) množství potu 0,5-10 l/den funkce: termoregulace (odpařování) složky potu jsou součástí ochranného filmu pokožky udržování vlhkosti SC snižování ph