SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV



Podobné dokumenty
SVĚTLO A TMA HRANÍ SE SVĚTLEM

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

5.3.1 Disperze světla, barvy

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Optika. Zápisy do sešitu

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Optika nauka o světle

5.1.3 Lom světla I. Předpoklady: 5101, Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka,

3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla.

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102

Při demonstraci lomu bílého světla pozorujeme jev, kdy se při lomu bílé světlo rozloží na barevné složky. Tento jev se nazývá disperze světla.

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

3. Optika III Přímočaré šíření světla

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1

ZRCADLA A KALEIDOSKOP

Řízení robota pomocí senzoru barev. Tematický celek: Světlo. Úkol:

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

IAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr

5.1.2 Odraz světla. Př. 1: Nakresli průchod paprsku soustavou zrcadel na obrázku:

Přednáška č.14. Optika

Uspěchané světlo

2. Optika II Zobrazování dutým zrcadlem

SVĚTLO / ZÁKON. EU OPVK III/2/1/3/17 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace

2.1.7 Zrcadlo I. Předpoklady: Pomůcky: zrcadla, laser, rozprašovač, bílý a černý papír, velký úhloměr

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

F - Lom světla a optické přístroje

7.ročník Optika Lom světla

5.3.5 Ohyb světla na překážkách

5.1.2 Odraz světla. Př. 1: Nakresli průchod paprsku soustavou zrcadel na obrázku. Předpoklady: 3105, 5101

DUM č. 2 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Lom světla II.část Číslo DUM: III/2/FY/2/3/18 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Optika

Autorka: Pavla Dořičáková

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Elektromagnetické vlnění

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

OTÁČENÍ a TOČENÍ Točte kbelíkem Pomůcky:

Název: Odraz a lom světla

ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

Fyzika aplikovaná v geodézii

O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4

Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou

3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění

Metodické poznámky k souboru úloh Optika

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

Optika OPTIKA. June 04, VY_32_INOVACE_113.notebook

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305

Rozklad světla DUHA. Řešení:

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:

Rozhledy matematicko-fyzikální

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

27. Vlnové vlastnosti světla

8. Optická soustava je tvořena spojkou a dutým zrcadlem. Narýsuj obraz svíčky.

Optika pro mikroskopii materiálů I

Barevné prostory. RGB, CMYK, HSV a Lab gamut

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

SADA PERFORMANCÍ Pokusy z geometrické optiky

Barvy a barevné modely. Počítačová grafika

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

Grafické systémy. Obrázek 1. Znázornění elektromagnetického spektra.

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

(15) Výstupní zařízení

VY_52_INOVACE_2NOV67. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

Konstrukce zdroje záření a jeho využití ve výuce optiky

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Digitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely

Pokusy z geometrické optiky Kapitola: Duté zrcadlo

5. Studium vlastností vlnění na vodní hladině

6. Geometrická optika

Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie

Úvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

FYZIKA Světelné vlnění

Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední

RYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

Digitální učební materiál

Transkript:

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV Světlo vypadá jako bezbarvé, ale ve skutečnosti je směsí červené, žluté, zelené, modré, indigové modři a fialové barvy. Jednoduchými pokusy můžeme světlo rozkládat a promíchávat.

ROZKLAD A MÍCHÁNÍ SVĚTLA Potřeby: kapesní svítilna, černý papír na zakrytí konce svítilny, nůžky, průhledná krabice z umělé hmoty, zrcadlo, lepící páska, silný bílý papír Postup: prořízneme malou štěrbinu uprostřed černého papíru a přilepíme ho na konec svítilny Krabici naplníme do poloviny vodou. Do vody dáme zrcadlo a opřeme ho o okraj krabice Namíříme rozsvícenou kapesní svítilnu proti zrcadlu ve vodě. Umístíme bílý papír tak, aby odrážel světlo přicházející ze zrcadla

Co se děje? Světlo se šíří po přímkách, které se nazývají paprsky. Když světlo svítí do vody, paprsky se zpomalují a ohýbají. Rozdílné barvy se ohýbají v mírně rozdílných úhlech. Výsledkem je, že se světlo rozdělí na barvy duhy. Ty se odrážejí od zrcadla na papír, kde je můžeme vidět.

Různé barvy světla se pohybují nepatrně odlišnou rychlostí a při opakovaném lomu se od sebe oddělí Nejméně se láme barva červená, nejvíce fialová Rozklad světla

Vznik duhy Část světla se po dvojím lomu a odrazu uvnitř kapky dostává k pozorovateli rozložená do barev spektra Zvětšená kapka vody

ROZKLAD SVĚTLA Tato závislost se výrazně projevuje při lomu světla, kdy dochází k odlišnému lámání různých barevných složek světla. Jevy, které vznikají v důsledku závislosti indexu lomu na vlnové délce se nazývají disperzí = rozkladem světla. Disperze je tedy jev, při němž dochází během průchodu světla látkou k rozložení bílého světla na jednotlivé barvy.

BAREVNÝ KOTOUČ Potřeby: silný papír nebo kartón, červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, tmavě modrá a nachová barva nebo fix, malířský štětec, tužka, provázek Postup: Od středu kruhu narýsujeme téměř až k okraji šest čar. Dostaneme tak sedm částí. Každou část vybarvíme jinou barvou duhy. Do kolečka uděláme dva otvory vzdálené od sebe 1 cm. Protáhneme jimi provázek asi 1 m dlouhý. Svážeme konce uzlem.

BAREVNÝ KOTOUČ Uchopíme smyčky provázku. Nadhazováním otáčíme kotoučem dokola, aby se provázky zavíjely. Když od sebe ruce odtáhneme, bude se otáčet. Co se děje? Když se kotouč točí velkou rychlostí, naše oči vidí rozdílné barvy. Ty se však v mozku míchají. Protože mozek vnímá směs sedmi barev, je výsledkem vjem barva bílá.

JAK VIDÍME RŮZNÉ BARVY? Ve skutečnosti nevidíme barvy, ale odražené světlo. Červené předměty například pohlcují kromě červené všechny barvy světla. Červené světlo odrážejí, proto je vidíme jako červené. Bílé předměty jsou bílé proto, protože odrážejí zpět všechny odstíny světla. Černé věci všechny barvy světla absorbují.

MÍCHÁNÍ BAREV Při míchání malířských barev a při mísení barevného světla dostaneme velmi rozdílné výsledky. Potřeby: červená, zelená, žlutá a modrá barva, malířský štětec, bílý papír, 2 gumy na zavařování, červený, modrý, zelený, žlutý celofán, 2 kapesní svítilny o stejné intenzitě

MÍCHÁNÍ BAREV Postup: malířským štětcem smícháme na bílém papíru stejné množství červené a zelené barvy. Zakryjeme dvě kapesní svítilny kusem červeného a zeleného celofánu a připevníme je gumou. Svítíme svítilnami na bílý povrch. Jaké barvy uvidíme v místě, kde se červená a zelená barva překrývají? To samé provedeme se žlutou a modrou malířskou barvou a potom použijeme modré a žluté světlo. Jaký výsledek dostaneme?

CO SE DĚJE SE SVĚTLEM? Červená, zelená a modrá jsou hlavní barvy světla. Pokaždé, když přidáme jednu k druhé, je výsledek blízko bílé. Jestliže smícháme všechny tři dohromady, vytvoří se bílá. Mísením červeného, zeleného a modrého světla různé sytosti můžeme vytvořit jakoukoliv barvu.

CO SE DĚJE S MALÍŘSKÝMI BARVAMI? Barvy pohlcují všechny barvy duhy kromě jedné, a tu odrážejí. Například červená barva odráží červené světlo. Pokaždé, když přidáme jednu barvu k druhé, přiblížíme se k černé, která neodráží vůbec žádné světlo.

MÍCHÁNÍ BAREV Míchání barev je takový způsob míchání barev, kdy se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Pracuje se se třemi základními barvami: červená, zelená a modrá. Míchání barev odpovídá vzájemnému prolínání tří barevných kuželů světla ze tří reflektorů na bílém plátně. Každý reflektor má filtr odpovídající základní barvě. Část plátna, která je osvětlená rovnoměrně všemi třemi reflektory, je bílá. Když smícháme jen dvě barvy světla, např. červené a zelené, dostaneme barvu žlutou. Budeme-li clonou měnit poměr intenzity obou světel, dostaneme různé barevné odstíny mezi těmito barvami. Modrá a zelená barva ve stejném poměru dávají azurovou barvu, červená a modrá dávají barvu purpurovou. Smícháním dvou základních barev vznikne třetí, základní barva, která je barvou doplňkovou Princip míchání barev se uplatňuje například na počítačových monitorech a TV obrazovkách.

7. Lom světla na rozhraní optických prostředí Vzduch nebo vakuum α β Paprsek světla se při přechodu opticky řidšího prostředí do opticky hustšího prostředí láme ke kolmici Platí: α > β Důsledek: Např. při pohledu z břehu do vody dochází ke zkreslení předměty jsou posunuté a zdeformované Voda nebo sklo

Voda nebo sklo α β Při přechodu z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího prostředí láme od kolmice Platí: α < β Vzduch nebo vakuum