Teorie frézování Geometrie břitu frézy zub frézy má tvar klínu ostřejší klín snadněji vniká do materiálu vzájemná poloha ploch břitu nástroje a

Podobné dokumenty
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Teorie frézování

Podstata frézování Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Princip a podstata frézování. Geometrie břitu frézy

Základní pojmy obrábění, Rozdělení metod obrábění, Pohyby při obrábění, Geometrie břitu nástroje - nástrojové roviny, nástrojové úhly.

OBRÁBĚNÍ I. Zpětný zdvih při těchto metodách snižuje produktivitu obrábění. Proto je zpětná rychlost 1,5x - 4x větší než pracovní rychlost.

Vrtání děr na soustruhu

Základy soustružení, druhy soustruhů

Řezání závitů na soustruhu

Základy obrábění. Obrábění se uskutečňuje v soustavě stroj nástroj obrobek

6. Geometrie břitu, řezné podmínky. Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami:

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - F R É

Práce s tabulkami, efektivní využití v praxi

Frézování. Hlavní řezný pohyb nástroj - rotační pohyb Přísuv obrobek - v podélném, příčném a svislém směru. Nástroje - frézy.


--- STROJNÍ OBRÁBĚNÍ --- STROJNí OBRÁBĚNí. (lekce 1, 1-3 hod.) Bezpečnostní práce na obráběcích strojích

K obrábění součástí malých a středních rozměrů.

Broušení rovinných ploch a úkosů 1.část

Práce a síla při řezání

1 Výpočty řezných podmínek při soustružení

Výpočet silové a energetické náročnosti při obrábění

HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ

Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc. Druhy fréz a jejich upínání Upínání obrobků Síly a výkony při frézování

VY_52_INOVACE_H 02 23

08 Technické informace

EMCO Sinumerik 810 M - frézování

KONVENČNÍ FRÉZOVÁNÍ Zdeněk Zelinka

Zvyšování kvality výuky technických oborů

22. STT - Výroba a kontrola ozubení 1

Soustružení složitých vnějších válcových ploch s osazením


Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.

VY_52_INOVACE_H 02 28

10. Frézování. Frézováním obrábíme především rovinné nebo tvarové plochy nástrojem s více břity.

Vznik třísky, tvorba třísky


Nové typy nástrojů pro frézování, frézovací hlavy, rozdělení frézek podle konstrukce

VY_32_INOVACE_C 08 08

NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

TECHNOLOGIE FRÉZOVÁNÍ

Střední škola technická Žďár nad Sázavou. Autor Milan Zach Datum vytvoření: Frézování ozubených kol odvalovacím způsobem

HSC obráb ní, tepelné jevy p Definice, popis obráb Nevýhody Otá ky v etena ezné rychlosti pro HSC Strojní vybavení obráb

OPOTŘEBENÍ A TRVANLIVOST NÁSTROJE

Soustružení - řezné podmínky - výpočet

Evropský sociální fond Praha & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI. VÝROBNÍ KONSTRUKCE, 4. ročník - CVIČENÍ

Frézování tvarových ploch I

Teorie třískového obrábění

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Hoblování, obrážení. Téma: Ing. Kubíček Miroslav. Autor:

Upínání obrobků na soustruhu

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, , Karlovy Vary Autor: BOHUSLAV VINTER Název materiálu:

1 VRTAČKY Stroje určené pro vrtání, vyvrtávání, vyhrubování, vystružování a zahlubování. Hlavní pohyb a posuv koná vřeteno stroje s nástrojem.

Frézování tvarových ploch II

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC. Kapitola 03 Frézování kontur

Broušení rovinných ploch

TECHNOLOGIE VRTÁNÍ, VYHRUBOVÁNÍ, VYSTRUŽOVÁNÍ A ZAHLUBOVÁNÍ

PROTAHOVÁNÍ A PROTLAČOVÁNÍ

Určení řezných podmínek pro frézování v systému AlphaCAM

Výroba ozubených kol

NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vrtání je obrábění vnitřních rotačních ploch zpravidla dvoubřitým nástrojem Hlavní pohyb je rotační a vykonává jej obvykle nástroj.

5.FRÉZOVÁNÍ. Frézováním se obrábějí rovinné i tvarové plochy otáčejícím se vícebřitým nástrojem, tj. frézou.

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

Frézování spojených ploch

NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Technologie frézování pracovní listy

Výroba závitů. Řezání závitů závitníky a závitovými čelistmi

Cvičebnice programování ISO - frézka

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

02 Soustružení tvarových ploch

EMCO Sinumerik 810 T - soustružení

Technologický proces

NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - V R T

PŘESNÉ VRTÁNÍ. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY

Minimaster Plus Minimaster Plus 398

Broušení děr na planetové brusce

Výroba ozubení - shrnutí

Plošné měření a orýsování - test

20 Hoblování a obrážení

DRUHY A UTVÁŘENÍ TŘÍSEK

KATALOG NÁSTROJŮ PRO OBRÁBĚNÍ

Řezné podmínky při broušení

Základy vrtání 2.část

2. TVORBA A TVAROVÁNÍ TŘÍSKY

14.11 Čelní válcová soukolí se šikmými zuby

OZUBENÁ KUŽELOVÁ KOLA

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Počítačem řízené stroje. Název zpracovaného celku: CAM obrábění

Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ

=10. Vrtání a vyvrtávání. Vrtání a vyvrtávání. Základní pojmy:

ConeFit TM nabízí maximální flexibilitu.

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Teorie soustružení

(06) Frézování. > Frézování je obrábění rovinných nebo tvarových ploch, vnitrních nebo vnějších, vícebřitým nástrojem. < b) Proces frézování

Frézování. Frézování válcovými frézami: Kinematika řezného pohybu:

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Návrh rozměru čelních ozubených kol je proveden podle ČSN ČÁST 4 PEVNOSTNÍ VÝPOČET ČELNÍCH A OZUBENÝCH KOL.

NÁSTROJE A TECHNOLOGIE ČESKÉ VÝROBKY VE ŠPIČKOVÉ KVALITĚ

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ _ C N C P R O G R A M O V Á N Í _ P W P

Technologie výroby ozubení II.

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Soustružení. Téma: Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Číslo: VY_32_INOVACE_19 08 Anotace:

Technologie výroby ozubení I.

Transkript:

Geometrie břitu frézy zub frézy má tvar klínu ostřejší klín snadněji vniká do materiálu vzájemná poloha ploch břitu nástroje a obrobku vytváří soustavu úhlů, které říkáme geometrie břitu hodnoty jednotlivých úhlů jsou závislé na druhu obráběného materiálu všeobecně platí, že čím je materiál obrobku měkčí, tím menší úhel břitu β použijeme

Základní pojmy Teorie frézování Obráběná plocha - jedná se o plochu, z níž se odebírá vrstva materiálu, která se mění v třísku Plocha řezu - plocha, která se vytváří na obrobku hlavním a vedlejším břitem nástroje a tvoří přechod mezi obráběnou a obrobenou plochou Obrobená plocha - nově vytvořený povrch, vzniklý odebráním vrstvy materiálu Řezná rychlost - jedná se o rychlost hlavního rotačního pohybu, kterou při frézování vykonává nástroj

Složky řezných podmínek Posuv s : (mm/min), (m/min) Je to dráha, kterou urazí nástroj za určitou časovou jednotku. Hloubka řezu h (a p ) : (mm) Je závislá na způsobu obrábění hrubujeme nebo frézujeme na čisto c) Řezná rychlost v : (m/min) Pokud nelze otáčky přesně nastavit, nastavují se otáčky nejbližší nižší

Základní řezné úhly - rovina ortogonální úhel hřbetu α (alfa) - je úhel svíraný mezi hřbetem zubu frézy a tečnou k obvodu nástroje, ovlivňuje tření mezi nástrojem a obrobkem úhel břitu β (beta) - je úhel svíraný plochou hřbetu a plochou čela. Čím menší tento úhel je, tím je snadnější jeho vnikání do materiálu úhel čela γ (gama) - je úhel mezi plochou čela břitu a spojnicí špičky břitu, po čelní ploše odchází tříska úhel řezu δ (delta) - je úhel, který svírá plocha čela a tečna k obvodu frézy, je součtem úhlů břitu a hřbetu

Základní řezné úhly - rovina ostří úhel sklonu ostří λ (lambda) - je úhel, který svírá osa otáčení frézy a tečna k šroubovici břitu vyskytuje se u nástrojů s břity šikmými, šroubovitými, střídavými a šípovými

Sousledné frézování : Fréza se otáčí ve smyslu posuvu, zuby se postupně zařezávají do maximální tloušťky a končí na obrobené ploše Výhody: obrobená plocha je hladší příznivé působení řezné síly vyšší trvanlivost nástroje Nevýhody: silové rázy (odstraníme šikmými zuby) vymezení vůle u posunového mechanismu požadavek na tuhost soustava S-N-O u polotovarů s tvrdou kůrou nevhodný

Nesousledné frézování Fréza se otáčí ve smyslu posuvu, průřez třísky se postupně zvětšuje od nuly do maximální tloušťky Výhody: nepůsobí rázy ( klidný záběr ) nižší požadavek na tuhost soustava S-N-O vhodný pro polotovary s tvrdou kůrou Nevýhody: kvalita obrobené plochy je nižší nepříznivé působení řezné síly nižší trvanlivost nástroje

Výpočet posuvu, výkonu a strojního času Posuv je dán délkou vzájemného posunutí obrobku a nástroje Používáme: posuv na zub s z (mm) posuv na otáčku frézy s (mm) posuv za minutu s min (mm) Vzájemný vztah těchto posuvů vypočteme s min = n. s = n. s z. z

Výpočet výkonu Teorie frézování Potřebný výkon pro frézování se počítá buď z obvodové řezné síly, nebo z množství odebraných třísek užitečný výkon příkon motoru kroutící moment

Výpočet strojního času Teorie frézování Strojní čas při obrábění při obrábění válcovou i čelní frézou vypočítáme z posuvu frézy za minutu. Strojní čas L..celková dráha frézy smin.posuv (mm) i počet záběrů

Použité zdroje: KOCMAN, Karel. Technologické procesy obrábění. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 330 s. ISBN 80-7204-722-2. ŘÍČKA, Jaroslav a Vladimír BULLA. Technologie obrábění. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1979, 179 s. ISBN 80-7204-722-2. KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s.r.o., 2001. 274 s. ISBN 80-214-196-2. PŘIKRYL, Zdeněk. Teorie obrábění. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1966, 227 s. Učební texty vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze). LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978-80-7361-081-4. CHLADIL, Josef. Teorie obrábění: Příklady a cvičení. 1. vyd. Brno: VUT Brno, 1983, 64 s. Učební texty vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze). ISBN 80-214-0370-5.