ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.9.2016 COM(2016) 584 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o přezkumu v polovině období týkajíím se provádění rozhodnutí č. 466/2014/EU, pokud jde o záruku EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančníh operaí na podporu investičníh projektů mimo Unii {SWD(2016) 294 final} {SWD(2016) 295 final} CS CS

1. ÚVOD Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 19 rozhodnutí 466/2014/EU ( rozhodnutí ), které bylo přijato dne 16. dubna 2014. V článku 19 se uvádí, že: Komise do 31. prosine 2016 ve spoluprái s EIB předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu v polovině období, hodnotíí provádění tohoto rozhodnutí v počátečníh leteh, doplněnou případně o návrh na změnu tohoto rozhodnutí. Zpráva v polovině období vyhází z nezávislého externího hodnoení a příspěvku EIB. Tato zpráva zahrnuje zejména: a) posouzení provádění politiky přidělování; b) posouzení podávání zpráv EIB a případná doporučení na jeho zlepšení; ) posouzení ráme pro měření výsledků, včetně ukazatelů a kritérií výkonnosti a jejih přínosu k dosažení ílů tohoto rozhodnutí; d) podrobný popis kritérií posuzovanýh pro účely doporučení ohledně případného úplného nebo částečného uvolnění nepovinné dodatečné částky. Tato zpráva vyhází z nezávislého externího hodnoení provedeného externím konzultantem a příspěvku EIB. Popisuje hodnoení výsledků externího hodnoení Komisí a shrnuje závěry tvoříí základ navrhované změny rozhodnutí. Zpráva konzultanta je k dispozii na následujíí adrese: http://e.europa.eu/dgs/eonomy_finane/evaluation/ompleted/index_en.htm Komise spolu s touto zprávou předkládá: legislativní návrh revize rozhodnutí, který odráží navrhované změny pro zbývajíí období mandátu; praovní dokument útvarů Komise týkajíí se hodnoení v polovině období; další praovní dokument útvarů Komise, který tvoří výroční zprávu o operaíh vnějšího finanování EIB v roe 2015. 2. SITUACE MANDÁTU K POSKYTOVÁNÍ ÚVĚRŮ TŘETÍM ZEMÍM NA KONCI ROKU 2015 Mandát k poskytování úvěrů třetím zemím podporoval agendu vnější politiky Unie a prokázal dostatečnou flexibilitu a shopnost reagovat na geopolitiké problémy, jak se ukázalo během případů na Ukrajině (Ukrajinská krize), v Egyptě a Maroku ( Arabské jaro ) a v Jordánsku (uprhliká krize). Tento mandát hrál roli v ekonomiké a tudíž politiké stabilizai zemí zasaženýh politikou krizí 1. 1 Viz strana 13 praovního dokumentu útvarů Komise o hodnoení uplatňování mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období. 2

Po 1,5 roku finanování činností v rámi mandátu na období 2014 2020 (uplynulo 21 % doby provádění) dosáhly konem roku 2015 kumulativně sjednané úvěry v rámi mandátu 6,9 miliard EUR, ož odpovídá 26% míře využití. Míra využití v zemíh výhodního sousedství již překročila 50 %, následuje Asie a Latinská Amerika se 41 % a Jižní Afrika s 36 %. Nízkou míru čerpání v regionu zemí usilujííh o přistoupení k EU zatím pohánějí ykliké faktory, které se již vytráejí a neodrážejí očekávané potřeby. Nízká míra čerpání v regionu Středomoří je dána skutečností, že banka v roe 2014 sjednala téměř 1 miliardu EUR operaí na úplné využití předházejíího mandátu. Tak zbyl jen velmi malý prostor na zaúčtování operaí v roe 2014 v rámi aktuálního mandátu k poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014 2020 a následně se v některýh regioneh dramatiky snížila kapaita tohoto mandátu reagovat na priority Unie a možné nadházejíí problémy. Tabulka 1. Využití stropů mandátu na období 2014 2020 po 1,5 roe k 31. 12. 2015 v milioneh EUR Region působnosti Strop Čisté sjednané úvěry Čisté sjednané úvěry jako % ze stropu mandátu Země usilujíí o přistoupení k EU 8 739 1 157 13 % Středomoří 9 606 1 656 17 % Země výhodního sousedství, Rusko 4 831 2 571 53 % Asie a Latinská Amerika 3 407 1 386 41 % Jižní Afrika 416 150 36 % Celkem 27 000 6 920 26 % Unie dále v březnu 2014 slíbila poskytnout finanční balík na podporu Ukrajiny a požádala EIB o investiční příspěvek v řádu 3 miliard EUR na období 2014 2016. Je třeba uvést, že slib zvýšit úvěrové činnosti na Ukrajině v hodnotě 3 miliard EUR během tří let EIB do kone 2016 s největší pravděpodobností splní. Prognóza EIB týkajíí se využití mandátu ve výši 27 miliard EUR v různýh regioneh je uvedena v tabule 1. Je zřejmé, že přispěním k takovému úvěrovému podílu na Ukrajině EIB vyčerpává strop pro region zemí výhodního sousedství ryhleji, než se při původní přípravě stropů očekávalo. Stropu pro země výhodního sousedství bude dosaženo v polovině roku 2017 a EIB by již nemohla poskytovat úvěry v tomto regionu po elou dobu trvání mandátu k poskytování úvěrů třetím zemím. Například pokračování činností na současné úrovni 1,5 miliardy EUR v zemíh výhodního sousedství do roku 2020 (zejména na Ukrajině) by vyžadovalo navýšení mandátu o 5,2 miliard EUR. Při zvážení hodnoení rizik zemí výhodního sousedství jsou naví možnosti spoléhat se na úvěrové nástroje EIB poskytované na vlastní riziko (ORF) v tomto regionu omezené. 3

Tabulka 2. Aktuální mandát k poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014 2020 Čerpání a prognózy Mandáty k poskytování úvěrů třetím zemím Země usilujíí o přistoupení k EU Sousedství a partnerství 2014 (od červene) 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkem 2014 2020 v milioneh EUR Strop mandát u 200 957 1 400 1 532 1 550 1 550 1 550 8 739 8 739 1 480 2 757 3 000 2 370 1 610 1 610 1 610 14 437 14 437 Středomoří 390 1 276 1 500 1 610 1 610 1 610 1 610 9 606 9 606 Země výhodního sousedství Asie a Latinská Amerika Asie (mimo střední Asii) 1 090 1 481 1 500 760 0 0 0 4 831 4 831 415 971 752 590 508 171 0 3 407 3 407 45 433 260 140 58 0 0 936 936 Střední Asie 70 70 42 0 0 0 0 182 182 Latinská Amerika 300 468 450 450 450 171 0 2 289 2 289 Jižní Afrika 0 150 100 70 70 26 0 416 416 Celkový součet 2 095 4 835 5 252 4 562 3 738 3 357 3 160 27 000 27 000 Komise na základě uvedeného hodnoení navrhuje v době přezkumu v polovině období uvolnit nepovinné 3 miliardy EUR se stejným rozdělením stropů v regioneh, jako dříve. Dále se považuje za nezbytné zvýšit flexibilitu EIB při přesouvání částek v rámi přidělování regionálníh stropů (ze současnýh 10 % mezi regiony na úroveň 20 %), ale pouze v případě potřeby řešit naléhavé a krizové situae, které se mohou v průběhu mandátu objevit a které mají vysokou prioritu pro vnější politiku Unie. Jedná se zejména o Ukrajinu a regiony spojené s reakí na migrai či jakékoli budouí problémy v rámi zbývajíí části mandátu na období 2014 2020 2. Přerozdělení se netýká nového mandátu pro soukromý sektor v hodnotě 2,3 miliardy EUR souvisejíího s migraí a částky 1,4 miliardy EUR na projekty veřejného sektoru vztahujíí se k migrační krizi. 3. AKTUÁLNÍ POLITICKÝ KONTEXT VČETNĚ INICIATIVY EIB NA PODPORU ODOLNOSTI V nedávné době se vyskytly a vyvinuly jasné faktory politiky pro vnější činnosti Unie, které se mají zvážit při přezkumu v polovině období trvání mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím, zejména: 2 Viz též kapitola 3. 4

Urgentní práe týkajíí se vnějšíh rozměrů migrační krize EU a potenionální role EIB; Širší práe týkajíí se ílů udržitelného rozvoje a finanování rozvoje (akční program z Addis Abeby potvrzujíí potřebu jít při podpoře investi nad ráme ofiiální rozvojové pomoi); Agenda v oblasti změny klimatu, zejména po pařížské konfereni smluvníh stran (COP 21); Práe týkajíí se hospodářské diplomaie podporujíí internaionalizai podniků v EU. 3.1 Vnější rozměry migrační krize v EU EIB navrhla v nedávné době na žádost Evropské rady ze dne 18. března 2016 iniiativu, která mobilizuje další finanční prostředky na podporu udržitelného růstu, klíčové infrastruktury a soiální soudržnosti v zemíh jižního sousedství a západního Balkánu zasaženýh migrační krizí. Dne 16. června 2016 projednal v reaki na závěry Evropské rady ze dne 18. března 2016 panel EIB dokument, který tvořil základ návrhu EIB Evropské radě. Evropská rada ve svýh závěreh ze dne 28. června 2016 uvedla, že iniiativa Evropské investiční banky v zemíh jižního partnerství a západního Balkánu představuje první krok v novém rámi spolupráe, přispěje ke stimulai investi v partnerskýh zemíh a má naši plnou podporu. Potřeby zemí jižního partnerství a západního Balkánu jsou v důsledku uvedené krize různorodé a EIB uvažuje o účasti ve dvou oblasteh, které přispějí k ekonomiké odolnosti a zabezpečení udržitelného rozvoje: Zaměření se na rostouí infrastrukturu a souvisejíí služby potřebné pro zásobování náhlého nárůstu obyvatel prostřednitvím podpory EIB zaměřené na veřejný sektor (včetně úřadů místní samosprávy a subjektů veřejného sektoru). Zvyšování praovníh příležitostí pro hostitelské a uprhliké komunity, ož podpoří ekonomikou integrai a umožní uprhlíkům, aby se stali soběstačnými. Tato výzva by měla být řešena podporou EIB zaměřenou na soukromý sektor (MSP, podniky, mikrofinane). Návrh EIB (tzv. Iniiativa na podporu odolnosti ) je založena na třeh základníh pilíříh: Základní pilíř 1: Zintenzivnění činností, které jsou uskutečnitelné ve stávajíím rámi. Základní pilíř 2: Zlepšování řady produktů nabízenýh v regioneh na podporu zejména veřejného sektoru. Základní pilíř 3: Zlepšování řady produktů nabízenýh v regioneh na podporu zejména soukromého sektoru. Základní pilíř 1 (úvěrové prostředky ve výši 2 miliard EUR) by se provedl v rámi stávajííh mandátů a nástrojů navýšením úvěrů na úroveň, jež plně využije dostupné stropy nastavené stávajíím mandátem. Pro základní pilíř 2 (úvěrové prostředky ve výši 1,4 miliardy EUR) EIB předpokládá zvýšení elkovýh stropů mandátu o 1,4 miliardy EUR. 5

Základní pilíř 3 znamená nárůst objemu úvěrovýh prostředků o 2,3 miliardy EUR a rozšíření záruky EU tak, aby pokrývala komerční rizika. Jak je popsáno v rozhodnutí, je záruka EU pro úvěry EIB v soukromém sektoru v současnosti omezena na politiká rizika. Základní pilíře 2 a 3 by měly být zela směrovány na pomo uprhlíkům a hostitelským komunitám v oblasteh zasaženýh krizí. Pokud jde o elkový strop mandátu, navrhuje Komise na základě zjištění přezkumu v polovině období a s ohledem na Iniiativu EIB na podporu odolnosti následujíí: Uvolnit nepovinné 3 miliardy EUR s takovou distribuí stropů v regioneh, jak navrhuje tabulka 3. Komise navrhuje, aby podpora EIB pro veřejný sektor ve výši 1,4 miliardy EUR pro uprhlíky a hostitelské komunity (základní pilíř 2 iniiativy na podporu odolnosti) byla zahrnuta do nepovinného aktivovaného mandátu ve výši 3 miliard EUR. Vytvořit dodatečný maximální strop mandátu EIB pro soukromý sektor ve výši 2,3 miliard EUR (základní pilíř 3 iniiativy EIB na podporu odolnosti) a zavést komplexní záruku pro operae soukromého sektoru, které přímo souvisejí s uprhlíky a hostitelskými komunitami, a rozšiřit tak krytí zárukou EU na komerční rizika. Umožnit zvýšenou flexibilitu EIB při přesouvání částek v rámi přidělování regionálníh stropů (ze současnýh 10 % mezi regiony na úroveň 20 %), avšak pouze směrem k regionům s vysokou prioritou pro Unii, zejména Ukrajině a regionům souvisejíím s reakí na migrai nebo jakýmkoli dalším problémům v rámi zbývajíí části mandátu na období 2014 2020. Zvýšená flexibilita se netýká nového mandátu EIB pro soukromý sektor v souvislosti s iniiativou EIB na podporu odolnosti. Výsledkem těhto změn by bylo elkové zvýšení záruky o 5,3 miliardy EUR, včetně nepovinné dodatečné částky ve výši 3 miliard EUR. Komise navrhuje zahovat v rámi nepovinné částky podíly pro regiony Asie, Latinské Ameriky a Jižní Afriky. Na základě prognózy EIB navrhuje dále Komise v rámi této částky rozdělit navýšenou částku 1,4 miliardy EUR v rámi iniiativy na podporu odolnosti mezi země usilujíí o přistoupení k Unii (500 milionů EUR, pouze země západního Balkánu) a země Středomoří (900 milionů EUR). Zbývajíí část nepovinné částky bude přidělena zemím výhodního sousedství (1 177 milionů EUR), čímž se jejih podíl víe než zdvojnásobí a umožní se alespoň částečné pokračování vyšší úrovně podnikání v regionu, zejména na Ukrajině. Nakone se, rovněž podle prognózy EIB, částka ve výši 2,3 miliardy EUR pro operae EIB v soukromém sektoru pro uprhlíky rozdělí mezi země usilujíí o přistoupení k Unii (440 milionů EUR, také jen země západního Balkánu) a země Středomoří (1 860 milionů EU). (Viz navržené regionální a subregionální rozdělení v tabule 3). 6

Tabulka 3. Návrh na regionální rozdělení v milioneh EUR Mandát k poskytování úvěrů třetím zemím (32 300 milionů EUR) Regionální rozdělení Rozhodnutí 2014 Rozdělení 27 mld EUR v % Nepovinná dodatečná částka (+ 3 mld) 3 Rozdělení 3 mld EUR v % Regionální rozdělení 30 mld EUR Základní pilíř 3 2,3 mld EUR Regionální rozdělení 32,3 mld EUR Země usilujíí o přistoupení k EU 8 739 32 % 500 17 % 9 239 440 9 679 Sousedství a partnerství 14 437 53 % 2 077 69 % 16 514 1 860 18 374 Středomoří 9 606 36 % 900 30 % 10 506 1 860 12 366 Země výhodního sousedství 4 831 18 % 1 177 39 % 6 008 0 6 008 Asie a Latinská Amerika 3 407 13 % 378 13 % 3 785 0 3 785 Asie (mimo střední Asii) 936 3 % 104 3 % 1 040 0 1 040 Střední Asie 182 1 % 20 1 % 202 0 202 Latinská Amerika 2 289 8 % 254 8 % 2 543 0 2 543 Jižní Afrika 416 2 % 46 2 % 462 0 462 Celkový součet 27 000 100 % 3 000 100 % 30 000 2 300 32 300 3.2 Cíle udržitelného rozvoje Unie se od roku 2015 zavázala přispívat k dosažení ílů udržitelného rozvoje. V roe 2016 byla ofiiálně spuštěna Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, kterou přijali v září 2015 na půdě OSN čelní světoví představitelé. Tato nová agenda vyzývá k zahájení úsilí o dosažení 17 ílů udržitelného rozvoje během následujííh 15 let. Přesněji řečeno jsou íle a operae mandátu k poskytování úvěrů třetím zemím široe propojeny s íli udržitelného rozvoje a očekává se, že budou přímo přispívat k dosažení některýh ílů, jako je čistá voda a kanalizae, enově dostupná a čistá energie, průmysl, inovae a infrastruktura, udržitelná města a komunity, opatření v oblasti klimatu, důstojná práe a hospodářský růst. K těmto ílům udržitelného rozvoje dále nepřímo přispívá mandát k poskytování úvěrů třetím zemím, a to zejména rozvojem infrastruktur v odvětvíh (zemědělství, vzdělávání, atd.), od nihž se očekává, že budou mít vliv na tyto íle: žádná hudoba, žádný hlad, dobré zdraví a pohoda, kvalitní vzdělání, rovnost pohlaví, snižování nerovností, odpovědná spotřeba a produke, život pod vodou, mír, spravedlnost a silné institue a partnerství pro dosažení těhto ílů. V tomto kontextu by mandát EIB měl zlepšit svůj příspěvek k dosažení ílů udržitelného rozvoje, zejména se zaměřením na udržitelný ekonomiký rozvoj, ož je jeden ze tří prioritníh ílů mandátu. 3 Částky zahrnují úvěrové prostředky ve výši 1,4 miliardy EUR ze základního pilíře 2 iniiativy EIB na podporu odolnosti. 7

3.3 Pařížská dohoda o klimatu V Pařížské dohodě o klimatu vlády souhlasily s omezením globálního oteplování výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před industrializaí a na základě toho se závazkem rapidního snížení emisí skleníkovýh plynů pomoí nejlepšíh dostupnýh tehnik. Rovněž se zavázaly podporovat rozvojové země v jejih úsilí přizpůsobit se klimatiké změně. Unie v tomto rámi již podniká kroky k uskutečnění svého íle snížit do roku 2030 emise alespoň o 40 %. Součástí tohoto úsilí jsou finanční operae EIB prováděné na základě mandátu. Mandát výrazně přispívá k dosažení ílů v oblasti změny klimatu (jeden ze tří prioritníh ílů) s objemem finanování, který představuje 40 % elkovýh finančníh operaí EIB, se silným zaměřením na činnosti zmírňujíí změnu klimatu (92 % operaí EIB) a na přizpůsobení se změně klimatu (8 % operaí EIB). Mandát je v souladu s probíhajíím úsilím Unie a mezinárodního společenství směřujíím k dosažení ílů v oblasti změny klimatu (snížení emisí skleníkovýh plynů). 3.4 Hospodářská diplomaie Současné probíhajíí diskuze o strategii Unie týkajíí se internaionalizae evropskýh podniků se zaměřují na podporu těh, kteří htějí podnikat v zahraničí, na podporu společnýh norem pro podniky a zároveň na přitahování investi do Unie. Současná jednání se zaměřují na potřebu koordinae, sladění a zefektivnění úsilí Unie v oblasti politik, subjektů a nástrojů, které již k hospodářské diplomaii přispívají. Za druhé, přístup k finanování je klíčovou překážkou internaionalizae podniků v Unii. Hospodářská diplomaie Unie by se měla rovněž zaměřit na podmínky finanování s ílem odstranit překážky, jako je omezení přístupu k finanování internaionalizae podniků v EU. V tomto ohledu se od EIB očekává, že bude sehrávat klíčovou úlohu, zejména proto, že se mandát EIB zaměřuje na činnosti mimo Unii a podporuje hospodářské subjekty EU, včetně malýh a středníh podniků, v zahraničí. 4. ZJIŠTĚNÍ PŘEZKUMU V POLOVINĚ OBDOBÍ Z externího hodnoení vyplynulo, že: Mandát k poskytování úvěrů třetím zemím je v souladu s prioritami Unie, poskytoval dostatečnou flexibilitu při reaki na krizové události díky dostatečné rezervě u regionálníh a subregionálníh stropů v prvníh leteh provádění mandátu, avšak vedl k nadměrnému využívání stropů v některýh regioneh (výhodní sousedství, Asie a Střední Asie). Finanční operae probíhaly podle pravidel postupu přidělování, přičemž užitek zemí, které dosahují požadovaného investičního stupně, ze záruky EU je diskutabilnější. Ráme pro měření výsledků (ReM) EIB je po čtyřeh leteh provádění dobře přizpůsoben operačním ílům. 8

Vyplynulo rovněž, že v kontextu přípravy výroční zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o finančníh operaíh prováděnýh podle rozhodnutí 466/2014/EU bylo v hlášení EIB pro Unii možno provést zlepšení. Koordinae s jinými mezinárodními finančními instituemi a delegaemi EU v kontextu mehanismu kombinovaného finanování byla účinná. Pokud jde o přidanou hodnotu finančníh operaí EIB v kontextu mandátu k poskytování úvěrů třetím zemím, byla EIB shopna finanovat projekty v zemíh s nízkým hodnoením. Přidaná hodnota finanování EIB je obzvlášť relevantní z hlediska úrokové sazby a splatnosti (zejména při podpoře malýh a středníh podniků), jakož i z hlediska nefinančníh výhod, jako je tehniká pomo, propagae osvědčenýh norem nebo normy pro zadávání veřejnýh zakázek. Zpráva poukazuje na to, že nedostatek finanování v místní měně představuje omezení přidané hodnoty, neboť dlužník pak nese výměnné riziko. Co se týče změny klimatu, výsledky na koni roku 2015 překročily íl 25 % elkovýh finančníh operaí EIB s objemem finanování představujíím 40 % z elkového množství. Ve zprávě se usuzuje, že viditelnost Unie na úrovni konečnýh příjemů by se mohla zlepšit. 5. HLAVNÍ PRVKY NÁVRHU KOMISE Nové prvky, které se mají zavést novým rozhodnutím na základě hodnoení zjištění Komise týkajííh se přezkumu v polovině období uvedenýh v kapitole 4 a politikého kontextu, včetně iniiativy EIB na podporu odolnosti, uvedeného v kapitole 3, lze shrnout následovně: Aktivae nepovinné dodatečné částky ve výši 3 miliard EUR: tento nepovinný mandát proporionálně zvýší regionální stropy, včetně 1,4 miliard EUR iniiativy EIB na podporu odolnosti (základní pilíř 2) pro operae zahrnujíí protistrany z veřejného sektoru. Přidává se nový horizontální prioritní íl týkajíí se reake na migrační krizi. Nepovinná dodatečná částka ve výši 3 miliard EUR bude zahrnovat částku 1,4 miliardy EUR souvisejíí s iniiativou EIB na podporu odolnosti (základní pilíř 2) pro operae zahrnujíí protistrany z veřejného sektoru. Částka 1,4 miliardy EUR bude rozdělena mezi země usilujíí o přistoupení k Unii a středomořské země. Zvýšení elkového stropu na finanční operae EIB v soukromém sektoru o 2,3 miliardy EUR (základí pilíř 3), které se budou moi použít na projekty na podporu uprhlíků a/nebo hostitelskýh komunit. Tato částka bude rovněž rozdělena v souladu s prognózami EIB mezi země usilujíí o přistoupení k Unii a středomořské země. V tomto kontextu a pro uvedenou částku bude krytí zárukou EU pro tyto operae rozšířeno na všehny platby splatné EIB, které ještě EIB neobdržela ( souhrnná záruka ), a nejen na záruky politikého rizika, jak je uvedeno v současném rozhodnutí. Souhrnná záruka souvisejíí s tímto novým mandátem bude nahrazena. Příjmy se 9

budou hradit do Záručního fondu pro vnější vztahy. Maximální strop operaí EIB na základě záruky EU se proto zvyšuje na 32,3 miliardy EUR. Pokud jde o ráme pro měření výsledků, má EIB vytvořit a zavést ukazatele pro projekty poskytujíí strategikou reaki na migrační krizi. Hodnoení dopadu finančníh operaí EIB v reaki na migrační krizi je zahrnuto v kontextu výroční zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o finančníh operaíh EIB. Přezkum seznamu způsobilýh zemí: odstranění zemí s vysokými příjmy a vysokým investičním stupněm, jako je Brunej, Island, Singapur, Chile a Jižní Korea, jakož i zvláštníh administrativníh oblastí Čínské lidové republiky Hongkong a Maao, ze seznamu způsobilýh zemí. Zavedení větší flexibility tím, že bude EIB umožněno zvýšit přerozdělení finančníh zdrojů mezi regiony a subregiony v průběhu mandátu. Větší flexibilita je potřeba k umožnění řešení naléhavýh případů a v reaki na krizové situae, ke kterým může v tom či onom regionu během období mandátu dojít. Přerozdělení mezi regiony se zvyšuje z 10 % na 20 %. Přerozdělení se netýká částky 2,3 miliardy EUR přidělené mandátu pro soukromý sektor a částky 1,4 miliardy EUR souvisejíí s projekty soukromého sektoru reagujíí na migrační krizi. Posílení aspektu klimatiké změny mandátu. Objem operaí EIB pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně by měl přispět ke zvýšení podílu úvěrů EIB na podporu investi souvisejííh s klimatem v rozvojovýh zemíh z 25 % na 35 % do roku 2020. Minimální objem těhto operaí by měl během doby, na kterou se vztahuje rozhodnutí odrážejíí nové priority mandátu, i nadále představovat 25 % elkovýh finančníh operaí EIB, přičemž EIB by se zároveň měla zaměřovat na udržování současného vysokého výkonu. Zavádí se odkaz na Pařížskou dohodu přijatou na základě Rámové úmluvy Organizae spojenýh národů o změně klimatu. Je třeba zvýšit podporu EIB pro malé a střední podniky v Unii (internaionalizae podniků v EU). Zdůrazňuje se přímý příspěvek mandátu EIB k dosahování některýh ílů udržitelného rozvoje. 6. VLIV ZVÝŠENÍ CELKOVÉHO STROPU NA ROZPOČET V návrhu se předpokládá zvýšení elkového stropu finančníh operaí EIB v rámi záruky EU během období 2014 2020 aktivaí nepovinné částky 3 miliard EUR uvedené v rozhodnutí a přidáním nového úvěrového mandátu pro soukromý sektor na projekty reagujíí na migrační krizi v hodnotě 2,3 miliardy EUR. Celkový strop dosáhne elkové částky 32,3 miliardy EUR, která bude rozdělena mezi regionální stropy a podstropy. Dodatečné rozpočtové potřeby pro finanování Záručního fondu spojené s elkovým zvýšením elkového stropu mandátu (+ 5,3 miliardy EUR) se budou finanovat z rozpočtové položky Unie pro poskytování prostředků pro Záruční fond v kontextu víeletého finančního ráme. Dopad na potřeby finanování Záručního fondu se vypočítává podle očekávanýh 10

vzorů pro poskytování a spláení zaručenýh úvěrů, které budou rozvrženy do současného a budouího makrofinančního ráme (MFF), jak popisuje tabulka 4. Tabulka 4. Celková výše pohledávek za období 2014 2026, pokud jde o úvěry EIB, MFA a EUROATOM POHLEDÁVK Y CELKEM (EIB + MFA + EURATOM) Sénář elkového mandátu 27 mld Sénář elkového mandátu 32,3 mld Provádění 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Prognózy 2021 2022 2023 2024 v milioneh EUR 2025 26 353 28 451 30 695 32 377 34 277 35 074 35 365 35 359 34 752 33 435 31 135 29 249 27 192 26 353 28 451 30 744 32 730 35 198 36 654 37 713 38 278 37 981 36 841 34 568 32 562 30 320 Snížení výše pohledávek v roe 2021 a dále je spojeno s absení prognóz EIB pro následujíí období mandátu. 2026 Tabulka 5 zobrazuje dodatečné roční rozpočtové potřeby vyplývajíí z dopadu zvýšení elkového stropu mandátu na 32,3 miliardy EUR. Dodatečné rozpočtové potřeby v období 2018 2020 (v rámi současného makrofinančního ráme) by proto měly být omezeny na 115 milionů EUR (viz Tabulka 5). Tabulka 5. Dodatečné potřeby finanování v rámi stropu 32,3 miliardy EUR Roční rozpočtové potřeby 27 mld Roční rozpočtové potřeby 32,3 mld Potřeby dalšího finanování Rozpočet 2014 2016 2014 2015 2016 Návrh rozpočt u 2017 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Prognózy 2023 2024 2025 2026 v milioneh EUR 58 144 257 241 229 185 171 103 2-71 -104-138 -229-257 -215 58 144 257 241 234 216 249 209 99-29 -132-191 -254-239 -190 - - - - 4 32 78 106 97 42-27 - 54-25 18 25 2027 2028 Celkové dodatečné potřeby ve výši 296 mil. EUR Potřeby dodatečného finanování ve výši 114 mil EUR nad současný makrofinanční ráme Potřeby dodatečného finanování ve výši 182 mil EUR po roe 2020 Pokud jde o dopad rozšíření záruky EU (elková záruka) na některé projekty EIB v soukromém sektoru spojené s migrační krizí do hodnoty 2,3 miliardy EUR (základní pilíř 3), byl by rizikový profil riskantnější, než při současném vystavení mandátu pro operae soukromého sektoru. Dopad by byl niméně zmírněn rizikovou přirážkou, kterou by EIB účtovala soukromým dlužníkům. Příjmy z rizikové přirážky poházejíí z finančníh operaí EIB v soukromém sektoru v kontextu podpory pro migrační krizi by se vložily zpět do Záručního fondu a představovaly by pro fond nový zdroj příjmů, ož je předmětem úpravy nařízení (EC, Euratom) č. 480/2009 4, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy. Cílem těhto novýh toků je zajistit, aby byly stropy finančníh operaí EIB na základě rozhodnutí po zbývajíí část období 2014 2020 udrženy na přiměřené úrovni. 4 Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10. 11