SEVERNÍ TŘEBOŇSKÁ PÁNEV - BILANČNÍ HODNOCENÍ ČASOVÉHO VÝVOJE ZÁSOB Z PODZEMNÍCH VOD Ondřej Zeman Stanislav Čurda
Hydrogeologický rajón 215 Třeboňská pánev severní část se nachází v jižních Čechách mezi Bechyní, Veselím n.l., Lomnicí n.l., Lišovem a Ševětínem.
-30000-32000 Sudoměřice -34000-36000 -38000-40000 Třeboňská pánev severní část -42000-44000 Borkovice Veselí n. Luž. hranice hydrogeologického ho rajónu -46000-48000 (stínový nový povrch) -50000-52000 Mazelov -54000-56000 Lomice n. Luž. -58000
Plochá sníženina o velikosti cca 290 km 2 Výšky 405 550 m n.m. (krystalinické okraje pánve) p Hlavní odvodnění toky směru SZ-JV: Blatská stoka, Bechyňský potok a Olešenský enský potok a v jižní části menší přítoky směru Z-V Z V oddělen lené nízkými hřbety. h Malá část na SZ odvodňov ována Sudoměř ěřickým potokem do v oblasti Bechyně. Dominantní odvodnění Blatská stoka. Morfologická charakteristika
Geologická a hydrogeologická charakteristika Prostorový pohled na stavbu dna pánve p od JV (tektonická verze ) struktura svrchnokřídových a terciérn rních sedimentů převládají svrchnokřídov dové sedimenty klikovského souvrství (senon) pískovce, prachovce a jílovce j s písčitým vývojem Největší mocnosti dosahuje klikovské souvrství u Dolního Bukovska cca 145 metrů střídání propustných a nepropustných sedimentů (jezerní sedimentace - čočkovitý vývoj) nelze spojitě vymezit jednotlivé kolektory a izolátory jediný kolektor s výrazným rozdílem mezi horizontáln lní a vertikáln lní propustností: Horizontáln lní průto točnost 10-4 až 10-2 m 2.s -1, koeficient filtrace 10-5 až 10-4 m.s -1
Hladiny a směry proudění podzemní vody Podzemní voda je do pánevnp nevních sedimentů infiltrována na ze srážek především m v ploše e pánevnp nevní výplně Přítoky z nesedimentárn rních okrajů úměrné jejich rozloze (v podstatě totožné s hydrogeologickým povodím) Dva hlavní směry proudění podzemní vody: 1) od jihu s počátkem v oblasti ševětínského granodioritu a 2) od severozápadu z oblasti Černické obory u Sudoměř ěřic Hlavní regionáln lní drenážní oblast: Borkovice -28000-30000 -32000-34000 -36000-38000 -40000-42000 -44000 Sudoměřice 6.1 Hodětín 433.37 11.1 428.76 Hartmanice 425.31 Hor.Bukovsko 452.07 427.36 Klečaty 424.52 424.79 Komárov Blatská stoka Zálší 422.08 Mažice 415.92 416.01 Vyhnani ce 443.55 421.16 415.83 414.83 Svinky 424.59 Hl avatce Debrník Vl astiboř 430.36 421.37 421.26 PR Borkovická blata 421.45 420.27 414.27 420.84 415.06 PR Kozohlůdky 412.98 412.53 411.99 412.48 Bo rkovice 412.68 411.79 412.73 Želeč Záluží 413.25 Bechyňský p. 412.55 to ky hranice krystalinika zájm ové územ í p ro mo de lo vé řeše ní mažický zlom rozvodnice ryb níky ob la sti přírodních rezervací lesy Horusice ob ce 414.28 m ěře né hladiny na konci hydrol. roku 2005 význam né odb ěry 24.4 p odzem ní vo dy (l/s) r. 20 05 414 o blast EVL - N atu ra 200 0 hydroizohypsy smě ry proudění po dzem ní vod y Žíšov Soběslav S 418.19 416.21 Sviny 414.97 0.8 415.39 414.43 Veselí.n.L. Nežárka -46000 Dol.Bukovsko 417.52 415.47 415.01-48000 419.17 0.6 22.6 415.13 22.5 415.37 415.23 29.5. 22.2. Horusice Horusický r. 2.9 420.27 Bošilec 413.88 Vlkov -50000 Bošilecký r. 417.82-48000 -46000-44000 -42000-40000 -38000-36000 0 10 00 2 000 300 0 40 00
Hladiny a směry proudění podzemní vody -28000-30000 Želeč to ky hranice krystalinika zájm ové územ í p ro mo de lo vé řeše ní mažický zlom rozvodnice ryb níky o blast EVL - N atu ra 200 0 S Proud podzemní vody od jihu je lokáln lně drénov nován n do rybníků při východním m okraji pánve; p tato drenáž se zmenšuje o cca 110 l.s -1 vody odebíran rané vrty horusické jímací linie Boční přetoky východním m směrem do minimalizovány ny malou mocností pánve při p i jejím východním m okraji a malými propustnostmi terciérn rních sedimentů šalmanovicko soběslavsk slavského příkopup Proudění podzemní vody - především m pod vlivem průlinov linové propustnosti. Významnější podíl puklinové propustnosti nebyl prokázán. V omezené míře e lze předpoklp edpokládat dat existenci preferenčních směrů proudění podzemní vody. -32000-34000 -36000-38000 -40000-42000 -44000-46000 -48000-50000 Sudoměřice 6.1 Hodětín 433.37 11.1 428.76 Hartmanice 425.31 Hor.Bukovsko Dol.Bukovsko 452.07 418.19 419.17 0.6 427.36 Klečaty 424.52 424.79 420.27 417.52 Komárov Blatská stoka Zálší 422.08 Mažice 415.92 416.01 22.6 Vyhnani ce 443.55 421.16 415.83 414.83 416.21 Svinky Hl avatce Sviny 414.97 Bošilec Debrník Vl astiboř 430.36 421.37 421.26 PR Borkovická blata 412.98 412.53 411.99 412.48 Bo rkovice 412.68 Záluží Horusice 412.55 Bošilecký r. 417.82-48000 -46000-44000 -42000-40000 -38000-36000 424.59 421.45 420.27 414.27 420.84 0.8 415.39 415.13 22.5 415.37 415.23 29.5. 22.2. 415.06 PR Kozohlůdky 411.79 412.73 413.25 414.43 415.47 Bechyňský p. Horusický r. 415.01 ob la sti přírodních rezervací lesy Horusice ob ce 414.28 m ěře né hladiny na konci hydrol. roku 2005 význam né odb ěry 24.4 p odzem ní vo dy (l/s) r. 20 05 414 hydroizohypsy smě ry proudění po dzem ní vod y Žíšov 2.9 413.88 Veselí.n.L. Nežárka Vlkov Soběslav 0 10 00 2 000 300 0 40 00
V regionu severní části třebot eboňské pánve lze schematicky rozlišit: it: 1) MělkM lké proudění (lokáln lní) - ve svrchních partiích pánevnp nevní výplně a směř ěřuje do lokáln lních drenážních bází, b, které tvoří povrchové vodoteče. e. 2) Hlubší (regionáln lní) ) do regionáln lních drenážních bází, b především m do Blatské stoky a menší ším m dílem d do Významnou nehomogenitou ovlivňuj ující proud podzemní vody od severozápadu je mažický zlom s výrazně nepropustnou funkcí - proud podzemní vody jej přetp etéká ve svrchní části pánevnp nevní výplně,, a to při i výrazné drenáži i do rašelin mažických blat a Kozohlůdek dek.. V hlavní drenážní oblasti Borkovice jsou podzemní vody drénov novány ny hlavně do Blatské stoky mezi rašelini eliništěm Kozohlůdky a soutokem s Bechyňským potokem. Nelze vyloučit že e z drenážní oblasti Borkovice dochází i k bilančně významnému mu odtoku podzemní vody přes p krystalinikum do. nice. -28000-30000 -32000-34000 -36000-38000 -40000-42000 -44000-46000 -48000-50000 Sudoměřice 6.1 Hodětín 433.37 11.1 428.76 Hartmanice 425.31 Hor.Bukovsko Dol.Bukovsko 452.07 418.19 419.17 0.6 427.36 Klečaty 424.52 424.79 420.27 Komárov Blatská stoka 417.52 Zálší 422.08 Mažice 415.92 416.01 22.6 Vyhnani ce 443.55 421.16 415.83 414.83 416.21 Svinky Hl avatce Sviny 414.97 Bošilec Debrník Vl astiboř 430.36 421.37 421.26 PR Borkovická blata 412.98 412.53 411.99 412.48 Bo rkovice 412.68 Želeč Záluží Horusice 412.55 Bošilecký r. 417.82-48000 -46000-44000 -42000-40000 -38000-36000 424.59 421.45 420.27 414.27 420.84 0.8 415.39 415.13 22.5 415.37 415.23 29.5. 22.2. 415.06 PR Kozohlůdky 411.79 412.73 413.25 414.43 415.47 Bechyňský p. Horusický r. 415.01 to ky hranice krystalinika zájm ové územ í p ro mo de lo vé řeše ní mažický zlom rozvodnice ryb níky ob la sti přírodních rezervací lesy Horusice ob ce 414.28 m ěře né hladiny na konci hydrol. roku 2005 význam né odb ěry 24.4 p odzem ní vo dy (l/s) r. 20 05 414 o blast EVL - N atu ra 200 0 hydroizohypsy smě ry proudění po dzem ní vod y Žíšov 2.9 413.88 Veselí.n.L. Nežárka Vlkov Soběslav S 0 10 00 2 000 300 0 40 00
Srážkov ková dotace 1000 900 800 roční srážkové úhrny (mm) 1970-2005 klouzavý průměr za 4 roční období (mm) 700 600 500 400 300 200 100 0 S [mm] 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Srážkov ková dotace je sledována ve stanici ČHMU Borkovice Dlouhodobý srážkový úhrn 598 mm.rok -1 (období 1971 2005) Velikost a časová distribuce srážek mají zásadní význam pro doplňov ování zásob podzemních vod Infiltrace srážek do podzemních vod je nerovnoměrn rná a závisz visí především m na časové distribuci srážek, akumulační schopnosti nenasyceného pásma p a na evapotranspiraci Kumulace suchých a mokrých roků jsou hlavní příčinou víceletv celetého cyklu kolísání hladin podzemních vod
Základní situace s hydrogeologickými objekty a s objekty režimn imního sledování Dlouhodobý monitoring hladin a chemismu podzemních vod a průtok toků v povrchových vodotečích v současnosti měřm ěří Vak JČ. J. (Měř ěření od 70.let) Dlouhodobý monitoring hladin a chemismu podzemních vod ČHMU Individuáln lní jímaní podzemních vod Vodárensk renské odběry podzemních vod -28000-30000 -32000-34000 -36000-38000 -40000-42000 -44000 Příloha 1.2 Základní situace s hydrogeologickými objekty a s objekty režimního měření hladin podzemních vod Hj4a-Ho Hv1-2-Brz Hv7-BCh Ck9-10 Ck2a-5 Sudoměřice B12 Hodětín Hv50-53-B B16 B4 B10 B11 Hartmani ce V1 Hor.Bukovsko V18 BS1-2 B1 Hv1-Sud Hv1-Har Hv2-2a Klečaty B5 B2 Komárov Blatská stoka Zálší B15 B6 Hv3 H8 VH1B B18 VH2 Mažice Ch1-3,Ck1 H9a Hj3-Skr Vyhnanice VH3 Hv1-Hla Hv1-Skr B1 4 Hv1 Svinky B13 ZA-ZT Hv9 V20b Hv1g-Svi Sviny Hlavatce Ch7-8 PR Borkovická blata B17 JZD-Bor Debrník Vlastiboř BH2 Borkovice Hv1b-Svi Hv6 V20 H2 Hj 1-Hla Hv1-Vls B23 Ch4-5 B2 2 B8a B7a B8 Ch11-12 BP4 Z1-2 PR Kozohlů dky B9 BH3 BH1 Hv5 Hj1-Zel Želeč Záluží Hv4 Bechyňský p. B3 Hj1-Vsc Hv2-3-Ves Horusice Hv1 BH1 Hv9 Hj 1-Ned Žíšov Hv1-Vsc Třeboňská pánev - severní část to ky hra nice krystalinika zájmové území pro modelové řešení mažický zlom rozvodnice silnice rybníky ob la st EVL - N atu ra 200 0 ob la sti přírodních rezervací le s y obce Hj1-4-Dra L užnice Veselí.n.L. Soběslav 91-Dra Hv1-Dra Hj1-Ves VS1-4 V1015 Hj1-5-Ves -46000-48000 -50000 Dol.Bukovsko V17ab Hv8 H10 Hv7 W18 Ch9-10 DB1 H4 Hv11 V24 W31 Ck6-8 H3 V16abc DIS6 DIS7 Horusice W28 DIS5 V11 DIS1,2,3,4 Horusický r. H7 Hj1-Dyn Hv1-Dyn Bošilec Hv1-Nep W36 Bošilecký r. H1 V3 V6-8,11 V12-13 V1 Hj2-Vlk Vlkov -48000-46000 -44000-42000 -40000-38000 -36000 Nežárka L užnice hydro geo lo gické ob je kty obje kt y Č HM Ú (d enn í m ěřen í) objekty VaK (sezónní záměr) S Nově navržen ené jímání podzemních vod (plán n rozvoje vodovodů a kanalizací JČ) Konflikt zájmz jmů s EVL s. r.o. 0 1000 2000 3000 4000
Časové průběhy hladin podzemní vody Kolísání tlaků ve zvodni pánevnp nevní výplně i v přilehlých p oblastech krystalinika odráží tranzientní proces přirozenp irozeného i umělého doplňov ování a vyprazdňov ování zásob této t to zvodně Kolísání hladin vlivem změn atmosférick rického tlaku (v neuzavřených ených vrtech) není významné a nemá vztah k bilanci podzemních vod. V případp padě objektů ovlivněných ných odběry podzemní vody jsou poklesy nebo vzestupy hladin zapříčin iněné těmito odběry resp. jejich změnami superponovány ny s režimn imním m víceletým v a sezónn nním cyklem kolísání hladin podzemních vod a přirozenp irozené extrémy jsou překrývp ekrývány poklesy hladin podzemní vody vlivem odběrů 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 418 417 416 415 414 413 412 B13 B6 B14 B7a V20 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 H8 Hv3 CH11 Hv1 V20 CH5 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07
Časové průběhy hladin podzemní vody Z hlediska průběhů hladin podzemních vod a ovlivnění těchto hladin odběry podzemní vody dělíme d region severní části třeboňské pánve na 3 základnz kladní oblastí (řazených od severu k jihu): 1. oblast nad mažickým zlomem, 2. oblast mezi mažickým zlomem a horusickou jímacj mací linií, 3. oblast jižně od horusické jímací linie. 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 B13 B6 B14 B7a V20 V oblasti 1 (oblast nad mažickým zlomem) pak vyčle leňujeme jako dílčí oblast: 4. povodí Blateckého a Sudoměř ěřického potoka, a v oblasti 3 vyčle leňujeme jako dílčí oblast: 5. povodí rybníka Dvořiště. 418 417 416 415 414 413 412 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 H8 Hv3 CH11 Hv1 V20 CH5 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07
30000 32000 6.1 Sudoměřice Vyhnanice Hlavatce Že leč Průměrn rné roční a měsíčním odběry podzemní vody a jejich lokalizace průměrné roční odběry podzemní vody v l/s období hydrologických roků 1974-2005 součtový graf 34000 11.1 Svinky D ebrník 140 120 100 Horusice-Bukovsko B4 Nová Ves studny Sudoměřice 36000 Ho dětín Ko máro v Vlastiboř 80 Soběslav 60 38000 Záluží 40 Klečaty 20 40000 42000 44000 46000 48000 50000 Zá lší Mažice Ha rtman ice Hor.Bukovsko Dol.Bukovsko 0.6 0.0 22.6 22.5 Dynín Neplachov 0.8 Sv iny Bošilec Bo rk ov ic e 29.5. 22.2 0.4 Horusice Žíšov 2.9 0.2 Ponědrážka Q [l/s] 0 160 150 140 130 120 110 Veselí.n.L. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 Vlkov 10 0 1974 11.73 11.74 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 j.ú. Horusice-Bukovsko B4 Hodětín, Nová Ves odběry celkem studny Sudoměřice 11.75 11.76 11.77 11.78 11.79 1982 11.80 11.81 1983 1984 11.82 11.83 1985 1986 11.84 11.85 1987 11.86 11.87 1988 1989 11.88 1990 1991 11.89 11.90 1992 11.91 11.92 1993 1994 11.93 11.94 1995 1996 11.95 11.96 1997 1998 1999 11.97 11.98 11.99 2000 2001 11.00 11.01 2002 2003 2004 11.02 11.03 2005 11.04 11.05 52000 54000 Vitín Ševětín Mazelov 1.1 Záblatí Ponědra ž Frahe lž 1.1 Informace převzaty p od provozovatelů jímání a z evidence odběrů Povodí Vltavy Současn asné celkové odběry cca 120 130 l. s-1 56000 2.6 Lomnice.n.L. 58000
Sledování průtok toků v povrchových vodotečích Informace převzaty p od VaK JČ Měřeny profily na Bechyňsk ském m p. Blatské stoce a Olešensk enském p. Závěrný profil V12 na Bechyňsk ském potoce osazen limnigrafem 300 250 200 150 100 50 0 V-4 Blat.stoka V-5 Blat.stoka V-6 Blat.stoka V-7 Oleš. p. V-11 Bech.potok V-12 Bech.potok 11.74 10.76 11.78 10.80 11.82 10.84 11.86 10.88 11.90 10.92 11.94 10.96 11.98 10.00 11.02 10.04 11.06
Bilance statických zásob z podzemních vod V sedimentech pánevnp nevní výplně se tvoří vodohospodářsky sky významná akumulace podzemní vody. Zvodněné prostřed edí křídových sedimentů pánevní výplně představuje nádrn drž podzemní vody s orientačním m obsahem cca 600 milionů m 3 (při i uvažovan ované 5% pórovitosti sedimentů) Okolí je tvořeno horninami s řádově menší šími odporovými a kapacitními parametry (na severu, západě a jihu horniny krystalinika, permokarbonu a žuly ševětínského granodioritu; východní omezení této to nádrn drže tvoří z hydraulického ho hlediska málo propustné terciérn rní sedimenty šalmanovicko - soběslavsk slavského příkopu). p
Bilanční hodnocení časového vývoje dynamických zásob z podzemních vod V rámci r hydrologického ho hodnocení pro Změnu č.1 PRVKÚJčK jsme aktualizovali bilanční hodnocení základního odtoku z povodí Bechyňsk ského potoka vycházíme z dlouhodobého měření průtok toků podzemní vody Bechyňsk ského potoka v profilu V12 Veselí n.l. Výchozí hodnotou pro separaci základního odtoku jsou denní průměry ry a měsíčním průměry ry celkového odtoku, tj. odtoku vyčíslen sleného v profilu V12 Veselí n.l.
Bilanční hodnocení časového vývoje dynamických zásob z podzemních vod Separaci základnz kladního odtoku provádíme souběž ěžně následujícími metodami: 1. digitáln lní separací časové řady průměrných rných denních průtok toků (jednoparametrická rekurzivní filtrace), 2. digitáln lní separací časové řady průměrných rných měsíčních m průtok toků (jednoparametrická rekurzivní filtrace), 3. metodou Kille (rozbor řady minimáln lních průtok toků v měsíci), m 4. metodou Kliner-Kn Kněžek (vztah mezi průtoky a hladinami podzemních vod).
Bilanční hodnocení časového vývoje dynamických zásob z podzemních vod Qz-KK [m3/s] 0.3 0.2 0.1 0.0 Vývoj přírodnp rodních zdrojů podzemních vod hlubší šího oběhu: 11.72 11.73 11.74 11.75 11.76 11.77 11.78 11.79 11.80 11.81 11.82 11.83 11.84 11.85 11.86 11.87 11.88 11.89 11.90 11.91 11.92 11.93 11.94 11.95 11.96 11.97 11.98 11.99 11.00 11.01 11.02 11.03 11.04 11.05 11.06 11.07 11.08 11.09 Q-KK Polynomický (Q-KK) Jako velikost základnz kladního (podzemního) odtoku včetnv etně odběrů podzemní vody přijímáme me přírodnp rodní zdroje v rozmezí 260 l.s -1 až 320 l.s -1 V tomto intervalu se nachází i velikost přírodních zdrojů stanovená ČHMÚ pro rok 2005-307 l.s -1. Déle členíme: přírodnp rodní zdroje mělkm lkého oběhu ve velikosti 120 l.s -1 a přírodnp rodní zdroje hlubší šího oběhu ve velikosti 140 až 200 l.s -1. Jako využiteln itelné zásoby vystupují především m přírodnp rodní zdroje hlubší šího oběhu Jímání vody v centráln lní části pánve p v konfliktu zájmz jmů s ochranou přírody p EVL a PR Maximáln lní množstv ství podzemní vody které lze jímat j z konkrétn tního hydrogeologického ho objektu z hlediska ovlivnění EVL a PR je závislé na konkrétn tním m umíst stění objektu, jeho hloubce, otevřen eném úseku, velikosti plánovan novaného odběru a situaci další ších jímacích ch objektů v okolí.. Toto množstv ství je menší než stanovené přírodní zdroje.
Děkuji za pozornost