LMC INTERNATIONAL HODNOCENÍ OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH PODLE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY NA ODVĚTVÍ BÍLKOVINNÝCH PLODIN Shrnutí Listopad 2009 New York 1841 Broadway New York, NY 10023 USA Tel.: +1 212586-2427 Fax: +1 212397-4756 analysis@lmc-ny.com LMC INTERNATIONAL Oxford 14-16 George Street Oxford OX1 2AF Spojené království Tel.: +44 1865791737 Fax: +44 1865791739 analysis@lmc.co.uk www.lmc.co.uk Kuala Lumpur Level 2, No 33 Jalan Tengku Ampuan Zabedah B 9/B Seksyen 9, 40100 Shah Alam Selangor Darul Ehsan Malajsie Tel.: +603 55135573 Fax: +603 55100092 analysis@lmc-kl.com
Tuto studii financovala Komise Evropské unie. Závěry, doporučení a stanoviska uvedené v této zprávě odrážejí stanoviska konzultanta a ne nezbytně stanoviska Komise.
Obsah Obsah Shrnutí......S1 S.1 Opatření SZP uplatňovaná na odvětví bílkovinných plodin...s1 S.2 Rozpočtové náklady opatření SZP v odvětví bílkovinných plodin...s1 S.3 Plochy bílkovinných plodin...1 S.4 Rovnováha nabídky a poptávky bílkovinných plodin...1 S.5 Ceny...1 S.6 Nástroje a metodika...1 S.7 Omezení v údajích...3 S.8 Vliv na produkci bílkovinných plodin...3 S.9 Dopady na dodávky pro zpracovatelský průmysl...4 S.10 Konkurenceschopnost bílkovinných plodin....5 S.11 Udržení příjmů zemědělců...6 S.12 Efektivnost v dosahování cílů opatření...6 S.13 Soulad s reformou SZP z roku 2003...7 S.14 Soulad s potřebami producentů a spotřebitelů...7 S.15 Celkový závěr...8 S.16 Doporučení...8
Tato zpráva je hodnocením dopadů opatření společné zemědělské politiky (SZP) v odvětví bílkovinných plodin. Zaměřuje se na opatření zavedená nařízením Rady č. 1782/2003. Přihlíží ke dřívějším opatřením uplatňovaným podle čl. 4 odst. 3 nařízení Rady č. 1251/99 (Agenda 2000). Toto hodnocení zahrnuje období po reformě (2004 2008), ale období před reformou je rovněž zohledněno (2000 2003). S.1 Opatření SZP uplatňovaná na odvětví bílkovinných plodin Reforma z roku 2003 zavedla tato opatření zaměřená na bílkovinné plodiny. V členských státech EU-15 byla podpora přijímaná podle Agendy 2000 částečně začleněna do režimu jednotné platby a byla zavedena zvláštní podpora ve výši 55,57 EUR na hektar, která podléhá maximální zaručené ploše pro platby. Členským státům EU-12 bylo umožněno provádět doplňkové vnitrostátní přímé platby za určité plodiny v rámci vnitrostátních rozpočtových položek. Ty se mohly vztahovat na bílkovinné plodiny. S.2 Rozpočtové náklady opatření SZP v odvětví bílkovinných plodin Roční rozpočtové náklady na vázané podpory bílkovinných plodin činily v letech 2000 2004 v průměru 494 milióny EUR. V případě členských států, které neuplatňují režim jednotné platby, se náklady v letech 2005 2008 snížily na 58 milionů EUR. Roční vázané podpory na základě doplňkových vnitrostátních přímých plateb činily 2 miliony EUR. Podpora byla převedena na oddělené platby. S.3 Plochy bílkovinných plodin V letech 2006 2008 bílkovinné plodiny pokrývaly pouze 1,5 % z celkových ploch COP (obiloviny, olejnatá semena a bílkovinné plodiny) EU (1,02 milionu hektarů), o 25 % méně než v letech 2000 2003. S.4 Rovnováha nabídky a poptávky bílkovinných plodin Produkce bílkovinných plodin se v období 2000 2003 až 2006 2008 snížila ze 4,3 na 2,8 milionu tun. Poptávka klesala trochu rychleji, ze 4,7 na 2,9 milionu tun, nejvíc v krmivech. Dovozy se značně snížily; vývozy, většinou drahý potravinářský bob polní a hrách polní, se držely lépe. S.5 Ceny Hrách polní je jedinou bílkovinnou plodinou s pravidelnou řadou cen v EU a ve světě. Za období od ledna 2000 do července 2006 se ceny hrachu polního v Ardenách a Rotterdamu pohybovaly v rozmezí 140 175 EUR za tunu. V letech 2007/2008 se zvýšily nad 250 EUR, ale v letech 2008/2009 znovu klesly. Dovozní cla jsou velmi nízká, takže místní ceny sledují světové trhy. S.6 Nástroje a metodika Analýza se opírala o šest hlavních zdrojů údajů: Zemědělská účetní datová síť FADN, Eurostat, Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO, vnitrostátní a regionální databáze, dotazníky (pro zemědělce a podniky produkující krmiva) a rozhovory a S1
kanadská případová studie. Praktická část analýzy byla prováděna ve Francii, Německu, Maďarsku, Polsku, Španělsku a Spojeném království. Jako hlavní ekonometrický nástroj se používá lineární regresní analýza. Jelikož se ve všech regionech uplatňuje meziodvětvově, její výsledky postrádají statistickou významnost. Analýza časových řad cen bílkovinných plodin má velkou statistickou významnost. Používané modely jsou jednoduché modely s jednotlivými nezávislými proměnnými a v každém případě vylučují úvahy o změnách na světových zemědělských trzích po roce 2003. Používají se rovněž simulace, např. za účelem posouzení vlivu ukončení zvláštních podpor. S2
S.7 Omezení v údajích Mezi hlavní problémy týkající se údajů patří: Sběr údajů členských států není jednotný, takže údaje si vyžadují úpravu. Údaje FADN jsou k dispozici pouze do roku 2006 a uvádějí se podle podniku a nikoli podle plodiny. Konečné údaje FAO nebyly aktualizovány od roku 2004. Údaje o obchodu z databáze COMEXT neodpovídají dovozům a vývozům na vnitřním trhu EU. Komplexní řady cen existují pouze pro hrách polní. Agronomové se liší v rozsahu přínosů ze střídání plodin. S.8 Vliv na produkci bílkovinných plodin Otázka 1: Do jaké míry opatření SZP použitelná na odvětví bílkovinných plodin ovlivnila produkci bílkovinných plodin, pokud jde o výběr plodin a plochu, výnos, ceny placené producentům a zeměpisné rozšíření? Do jaké míry byla zvláštní podpora pro bílkovinné plodiny pobídkou ke zvýšení produkce těchto plodin? (Zvláštní pozornost se bude věnovat dopadům spojeným se střídáním plodin.) Plochy bílkovinných plodin EU-27 se po reformě zmenšily. Avšak zatímco plocha hrachu polního se v období 2000 2003 až 2004 2008 zmenšila o 24 %, plochy bobu polního a sladké lupiny se zvětšila o 8 % a 18 %. U hrachu polního bylo největší riziko z hlediska koeficientů kolísání výnosů. Zvláštní podpora ve výši 55,57 EUR na hektar byla v rámci dřívějších opatření odvozena jako vážený průměrný rozdíl mezi vázanými platbami na plochu za bílkovinné plodiny a za ostatní obilniny v členských státech EU-15. Celkové příjmy průměrných zemědělců produkujících bílkovinné plodiny na hektar v EU-15 se tedy po reformě neměly za jinak stejných podmínek změnit, takže v plochách bílkovinných plodin by se očekávala minimální změna. Hlavní příčiny změn ploch po reformě byly vnější. Zahrnovaly změny světových cen plodin na orné půdě, škody napáchané houbou aphanomyces ve Francii, zákaz masokostní moučky ve většině krmiv od roku 2001, který odstranil doplněk bílkovinných plodin v krmivu, a opatření SZP týkající se energetických plodin, která podporují pěstování řepky a tím i dodávky řepkového šrotu. Změny v rozšíření ploch bílkovinných plodin v období 2000 2003 do 2004 2008 byly mezi EU-15 a EU-12 rozdílné. Plochy hrachu polního a sladké lupiny se v EU-15 zmenšily, ale plochy bobu polního se zvětšily. Plochy hrachu polního a bobu polního v EU-12 klesly, ale plochy sladké lupiny se téměř ztrojnásobily. Analýza poskytla slabé, statisticky nevýznamné důkazy, že došlo k mírné změně v zeměpisném rozšíření produkce do regionů s nižšími výnosy. Celkové výnosy bílkovinných plodin se po roce 2003 snížily. Největší pokles byl zaznamenán u hrachu polního, po němž následuje sladká lupina. Výnosy bobu polního zůstaly celkem stabilní. Vliv měly vnější faktory, např. aphanomyces. Nebyl žádný důkaz, že by zemědělci po roce 2003 snížili využívání vstupů. S3
Nižší výnosy bílkovinných plodin by mohly být způsobeny přesunem ploch z vysoce výnosných do málo výnosných regionů, ale regresní analýza, která ověřovala tuto hypotézu, nepřinesla žádné významné výsledky. Nedostatek jasných důkazů, které by opatření z roku 2003 spojovaly se snížením ploch a výnosů, znamená, že nemůžeme stanovit vztah mezi reformou a změnami v produkci bílkovinných plodin. Databáze FADN ukázala, že bílkovinné plodiny se obvykle pěstují většinou ve velkých podnicích. V průměru zabírají méně než 10 % plochy zemědělských podniků. Neexistuje žádný důkaz, že reforma z roku 2003 vedla ke změně ve struktuře podniků. Údaje FADN nejsou po roce 2006 k dispozici, takže zahrnují pouze jeden rok, kdy se režim jednotné platby uplatňoval ve všech členských státech EU-15. Vnitřní ceny bílkovinných plodin sledovaly světový trh díky minimálním dovozním clům. Většina produkce bílkovinných plodin se používá v krmivu, ale menší část produkce hrachu polního a bobu polního získala prémiové ceny i za potravinářské využití. S.9 Dopady na dodávky pro zpracovatelský průmysl Otázka 2: Do jaké míry opatření SZP použitelná na odvětví bílkovinných plodin ovlivnila dodávky pro odvětví výroby krmných směsí, pokud jde o plodiny (bob, hrách, sladká lupina), množství, ceny a zeměpisné rozšíření? Do jaké míry tyto dodávky odpovídaly potřebám rostlinných bílkovin v odvětví výroby krmných směsí a ovlivnily náhradu jinými zdroji rostlinných bílkovin? Využívání bílkovinných plodin v krmných směsích se po roce 2003 snížilo. Dopad na všechna krmiva nebyl stejný. Krmiva v zemědělských podnicích utrpěla menší škody než v odvětví výroby krmných směsí. Existují určité důkazy, že bílkovinné plodiny mají zvláštní místo na trhu v geneticky nemodifikovaných a ekologických segmentech, ale ekologická produkce jako podíl na výrobě ve Francii poklesla, zatímco v Německu její podíl rostl. Prémiový prodej potravin určených k lidské spotřebě a krmiv pro zvířata se udržoval dobře, přičemž v případě potravin určených k lidské spotřebě šlo většinou o vývoz do severní Afriky a jižní Asie. Kanadský růst v oblasti produkce hrachu polního byl založen hlavně na vývozu. Nižší produkce bílkovinných plodin po roce 2004 snížila nabídku krmiv, ale vnější faktory rovněž snížily poptávku po krmivech z bílkovinných plodin. Jedním z faktorů byl zákaz masokostní moučky v mnohých krmivech v roce 2001, který odstranil 50 60 % výrobků obsahujících bílkoviny, což bylo vykompenzováno 21% a 26% obsahem bílkovin v hrachu polním a bobu polním. Dalšími faktory byla pohotová nabídka sojové moučky, aby se uspokojila poptávka po krmivech s vysokým obsahem bílkovin, snížení intervenčních cen obilovin od 90. let, podpora míchání krmné pšenice se sojovou moučkou, aby se získal produkt s podobným složením aminokyselin jako u hrachu polního, a zvýšení produkce řepkového šrotu jako reakce na opatření SZP týkající se energetických plodin. Jejich 38% obsah bílkovin je činí zajímavé pro výrobce směsí. Opatření z roku 2003 nesnížilo používání bílkovinných plodin v krmivech, ale nabídka náhražek za konkurenční ceny znamenala, že na výrobce směsí měla nižší produkce bílkovinných plodin malý vliv. Od 90. let se sídla podniků pro krmné směsi přesunula z regionů, kde se pěstují plodiny, do oblastí poblíž přístavů umístěných příznivě pro dovozy. Tím se snížilo používání S4
bílkovinných plodin a zvýšily jednotkové náklady. Neexistuje žádný důkaz, že důvodem těchto strukturálních změn byla reforma z roku 2003. Úzký vzájemný vztah od roku 1993 mezi cenami hrachu polního a váženým průměrem cen krmné pšenice a sojové moučky má za následek, že ceny hrachu polního zůstaly konkurenční. V potravinářském využití je prémie vyplácená za žlutý hrách určována poptávkou po dovozu v jižní Asii. Klíčovými určujícími prvky cen bílkovinných plodin jsou proto tržní faktory a ne opatření politiky z roku 2003. Nabídka bílkovinných plodin ovlivňuje ochotu výrobců směsí využívat tyto plodiny. Kritické množství se často uvádí jako omezení. Výrobci směsí a obchodníci mají zvláštní síť prodejen pro bílkovinné plodiny s vyhrazenými skladovacími kapacitami. Pokles nabídky zvýšil jejich jednotkové transakční náklady a vedl k tomu, že jejich využívání je dražší. S.10 Konkurenceschopnost bílkovinných plodin. Otázka 3: Do jaké míry opatření SZP použitelná na odvětví bílkovinných plodin přispěla k podpoře konkurenceschopnosti a zaměření produkce bílkovinných plodin na trh? Relativní konkurenceschopnost produkce bílkovinných plodin ve srovnání s alternativami bude analyzována před reformou, po reformě a s úplným oddělením, včetně související odezvy z výroby. Analýza hrubých obchodních rozpětí a příjmů na hektar ve vybraných regionech ukázala, že v letech 2000 2003 a 2006 2007 byly bílkovinné plodiny v konkurenci s plodinami COP (obiloviny, olejnatá semena a bílkovinné plodiny) v nevýhodě. V letech 2006 2007 se jejich konkurenceschopnost snížila v šesti ze sedmi regionů zkoumaných ve vztahu ke změnám plodin. Výjimkou byl zkoumaný region Castilla-La Mancha s nejnižšími výnosy. Zjistilo se rovněž, že bílkovinné plodiny jsou rizikové, pokud jde o jejich celková hrubá obchodní rozpětí (měřena koeficientem změn). Kontrast mezi Castilla-La Mancha a jinými regiony nasvědčuje tomu, že reforma z roku 2003 měla určitý vliv na rozložení produkce v rámci EU-15 (Španělsko vykázalo po roce 2003 největší růst ploch hrachu polního mezi členskými státy EU-15), ale z analýzy změn ploch nevyplynuly žádné statisticky významné výsledky. Bílkovinné plodiny ztratily po roce 2003 konkurenceschopnost jako podíl na poptávce po krmivech. Jak bylo uvedeno výše, důvody tohoto poklesu nesouvisejí s novými opatřeními. Simulovali jsme vliv úplného oddělení, které snižuje celkové příjmy na hektar z bílkovinných plodin. S využitím výsledků dotazníků pro zemědělce a ekonometrické analýzy vztahu mezi ziskovostí bílkovinných plodin a změnami v osázených plochách (z nichž žádný přístup není statisticky spolehlivý) analýza ukázala, že plné oddělení by snížilo plochy bílkovinných plodin o 2,9 % až 8,6 % ve srovnání s úrovněmi let 2008/2009. Další simulace byla připravena s cílem určit, zda změny, např. nižší intervenční ceny, v širším rámci SZP a ve světových tržních cenách zamezily v EU-15 produkci hrachu polního ve srovnání s pšenicí. To naznačuje, že vysoce výnosné regiony EU-15 by byly shledaly produkci hrachu polního po roce 2001 ve zvýšené míře nekonkurenční. Málo výnosné oblasti považovaly po roce 2003 hrách polní pouze za nezajímavý. Tyto výsledky jsou v souladu se změnami zaznamenanými ve výsadbách. S5
Nižší produkce bílkovinných plodin snížila počet semenářských společností, pro které bílkovinné plodiny zůstávají životaschopným odvětvím. Mnozí uváděli, že už nemohou dál zdůvodnit velké výzkumné úsilí. Problém je nejvýraznější u hrachu polního. S.11 Udržení příjmů zemědělců Otázka 4: Do jaké míry opatření SZP použitelná na odvětví bílkovinných plodin přispěla k udržení/zvýšení příjmů zemědělců? Po plném zavedení režimu jednotné platby v roce 2006 se vázané podpory v členských státech EU-15 snížily. Pokles byl nižší ve Francii a Španělsku, které si zachovaly 25 % vázaných podpor pro plodiny na orné půdě. Nové oddělené podpory vyrovnaly pokles ve vázané podpoře. V letech 2006 2007 kombinované vázané a oddělené podpory bílkovinných plodin na hektar byly v naší analýze nižší, ačkoli ne o moc, než (plně vázaná) podpora v letech 2001 2003 v šesti ze sedmi regionů/kombinacích bílkovinných plodin. Jedinou výjimkou byla produkce hrachu polního v Castilla-La Mancha. Přínosy ze střídání bílkovinných plodin se po roce 2003 zvýšily z důvodu vyšších cen dusíkatých hnojiv a obilovin, jejichž výnosy vzrostly, když se střídavě vysazovaly po bílkovinných plodinách. Bílkovinné plodiny měly v přímých nákladech prospěch z nízkého používání hnojiv, ale ztratily konkurenceschopnost v celkových příjmech na hektar, protože byly malé výnosy a vyšší ceny konkurenčních plodin. Po roce 2003 se celkové příjmy producentů bílkovinných plodin nezvýšily natolik jako příjmy získané na hektar z jiných plodin COP (obiloviny, olejnatá semena a bílkovinné plodiny), což však neměla za následek reforma z roku 2003. S.12 Efektivnost v dosahování cílů opatření Otázka 5: Do jaké míry jsou opatření SZP použitelná na odvětví bílkovinných plodin po reformě z roku 2003 účinná v dosahování cílů těchto opatření? Celková podpora na hektar (vázaná a oddělená podpora) pro zemědělce, kteří pěstují bílkovinné plodiny, se v období 2006 2007 ve srovnání s obdobím 2001 2003 mírně snížila v šesti ze sedmi zkoumaných regionů. Jediný region s vyšší celkovou podporou na hektar byl region Castilla-La Mancha. Jelikož celková podpora na hektar se po reformě moc nezměnila, opatření i nadále zajišťují stabilitu v příjmech zemědělských podniků produkujících bílkovinné plodiny. Analýza ukazuje, že opatření nebyla nikterak přítěží, neboť snížení plochy a produkce bílkovinných plodin by bylo bývalo větší, pokud by neexistovaly všechny zvláštní podpory. Rozpočtová efektivnost nákladů týkající se opatření na udržení produkce bílkovinných plodin byla hodnocena z dotazníků producentů a lineárních regresních analýz vztahu mezi ziskovostí výsadeb a plodin, i když žádné z nich nemají statistickou významnost. To ukazuje, že čisté rozpočtové náklady na udržení jednoho nepříliš výnosného hektaru bílkovinných plodin činily 650 1 950 EUR, což vypovídá o neefektivnosti opatření. Byly odvozeny tak, že zvláštní podpora ve výši 55,57 EUR byla dělena odhady snížení ploch bílkovinných plodin způsobeného plným oddělením (2,9 8,6 %, uvedené v S.10). Analýza rozšíření ploch bílkovinných plodin zajistila slabé důkazy, že opatření poskytla omezenou podporu výsadbám v nízko výnosných regionech a že je omezovala ve vysoce výnosných oblastech. Vysvětluje se to jako nezamýšlený vedlejší účinek S6
opatření. Zvláštní podpory skončí na základě kontroly stavu reformy, ale jednotlivé členské státy si mohou zachovat vázanou podporu podle opatření v článku 68 nařízení 73/2009. Naše analýza zjistila, že reforma z roku 2003 nezpůsobila žádnou změnu v administrativní zátěži producentů bílkovinných plodin a vládních agentur. S.13 Soulad s reformou SZP z roku 2003 Otázka 6: Do jaké míry se opatření SZP použitelná na odvětví bílkovinných plodin po změnách z roku 2003 shodují s celkovou koncepcí a zásadami reformy SZP z roku 2003? Z hlediska konkurenceschopnosti s nabídkami bílkovinných plodin z nečlenských zemí EU zůstal trh EU na základě opatření z roku 2003 velmi otevřený. Po roce 2003 se konkurenceschopnost ve srovnání s jinými plodinami COP (obiloviny, olejnatá semena a bílkovinné plodiny) ve většině regionů zhoršila jako důsledek nepříznivých vnějších faktorů a ne opatření týkajících se bílkovinných plodin. Využívání bílkovinných plodin ze strany výrobců krmných směsí bylo ovlivněno vnějšími faktory jako zákaz používání sojové moučky a vyšší nabídkou řepkového šrotu jako důsledek opatření SZP týkajících se energetických plodin. Opatření z roku 2003 nehrála žádnou roli v poklesu využívání bílkovinných plodin. Existují určitá výrazná místa. Ke zvýšení (ve srovnání se zbytkem odvětví) došlo ve třech segmentech: ekologická produkce, bílkovinné plodiny v zemědělských podnicích a produkce bílkovinných plodin za prémiové ceny. Tento vývoj zase nesouvisel s opatřeními z roku 2003. Bílkovinné plodiny představují velmi malý podíl práce využívané v zemědělských podnicích na bílkovinné plodiny. Ve výrobě krmných směsí mají bílkovinné plodiny také pouze malý podíl na produkci. Nebyl žádný důkaz, že reformy z roku 2003 ovlivnily zaměstnanost v nějaké činnosti. Bílkovinné plodiny vytvářejí vnější environmentální faktory prostřednictvím nižšího využívání vstupů a vyšších výnosů následných plodin. Analýza využívání vstupů na vzorku producentů bílkovinných plodin nezjistila žádné známky změny od roku 2003 do roku 2008. V Německu se podíl ekologického zemědělství v oblasti bílkovinných plodin zvýšil, ale ve Francii se snížil. Důkazy týkající se ekologického zemědělství jsou tedy smíšené. Dotazníky pro producenty ukázaly, že podstatná menšina se domnívá, že agroenvironmentální platby SZP byly v jejich rozhodnutí pěstovat bílkovinné plodiny důležité. S.14 Soulad s potřebami producentů a spotřebitelů Otázka 7: Do jaké míry cíle reformy SZP odpovídají potřebám producentů, odvětví výroby krmných směsí a chovatelům hospodářských zvířat? Celkové příjmy producentů bílkovinných plodin na hektar se po roce 2003 moc nezměnily, ale ve srovnání s jinými plodinami COP (obiloviny, olejnatá semena a bílkovinné plodiny) ztratily konkurenceschopnost. Neexistuje žádný důkaz, že tyto výsledky způsobila reforma z roku 2003. S7
Poptávka po bílkovinných plodinách v krmivech se od roku 2000 snížila z důvodu vyšší nabídky přísad s vyšším obsahem bílkovin a zákazu používání sojové moučky. Nesouviselo to s opatřeními z roku 2003 týkajícími se bílkovinných plodin. Vnitřní trh a mezinárodní ceny jsou úzce spojeny s prospěchem spotřebitelů díky faktické neexistenci obchodních překážek. Tato situace byla před rokem 2003 zřejmá a nebyla ovlivněna reformou. Opatření byla pro producenty důležitá ze dvou hlavních hledisek, že pomohla po reformě udržet příjmy producentů a poskytla trvalou stabilitu pro příjmy producentů. S.15 Celkový závěr Pokles v odvětví a ztráta konkurenceschopnosti nebyly způsobeny opatřeními z roku 2003, ale vnějšími faktory. Snížení, zejména co se týče hrachu polního, vytváří kritické množství v síti prodejen a snižuje zájem semenářských a agrochemických společností a obchodníků. Všechno však není skličující. Největší pokles byl u hrachu polního a v členských státech EU-15. Zkušenosti v EU-12 jsou více povzbudivé; celkové plochy bílkovinných plodin po roce 2004 rostly a v čele byla sladká lupina, kterou zemědělské podniky v krmivech preferují (je to stále víc důležité, protože sledovatelnost se pro spotřebitelé stává větším předmětem zájmu). Bob polní je v EU-15 rostoucí odvětví, kterému napomáhá rozvoj šlechtěných odrůd a stabilní vývozní trhy s vysokou přidanou hodnotou pro potravinářské využití. Zdá se, že v budoucnosti se na vhodné místo zařadí tři odvětví: výroba pro potravinářské využití zejména ve třetích zemích, využití pro krmiva v zemědělských podnicích jako odezva na zájem o sledovatelnost a ekologická produkce. S.16 Doporučení Produkce bílkovinných plodin pro využití v objemových krmivech bude nadále klesat, pokud nebudou překonány agronomická omezení. Potřeba zdokonalených odrůd je nejvyšší prioritou, má-li odvětví přežít a případně se oživit. Rozhodující je růst výdajů na výzkum, aby se zvýšila technická konkurenceschopnost tohoto odvětví ve srovnání s jinými plodinami COP (obiloviny, olejnatá semena a bílkovinné plodiny). Mělo by se vzít poučení z úspěchu Kanady ve vývozech bílkovinných plodin za prémiové ceny. Podle článku 68 kapitoly 5 nařízení 73/2009 členské státy v rámci kontroly stavu reformy poskytují zemědělcům zvláštní podporu za účelem zvýšení jakosti zemědělských produktů a zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh, včetně bílkovinných plodin. Tato možnost by se měla aktivně podporovat. S8