PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zápis ze setkání Termín konání: středa 1. 2. 2017 Časové rozvržení: 14:00 16:00 Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod 2. Diskuze na základě výstupů z analýzy FSS MU 3. Stanovení prioritních oblastí (na základě diskuze) 4. Závěr ad 1. Úvod Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné a vedoucí pracovní skupiny E. Janáčkovou. Cílem setkání je vygenerovat prioritní oblasti, na základě kterých na třetím setkání vyplynou konkrétní priority, opatření a jejich realizátoři (opatření se budou týkat sociálních služeb, ostatní témata budou zpracována v rámci tzv. Přesahových oblastí, neřešených oblastí a trendů do budoucna ). 5. KPSS bude zpracován na dva roky (2018 2019), ale kvůli Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2018 2020 je potřeba uvažovat v tříletém horizontu. Informace týkající se výhledu do roku 2020 budou předány na JMK. E. Janáčková stručně shrnula informace z Analýzy deklarovaného rozvoje sociálních služeb v ORP Brno, kterou zpracovala Společnost AUGUR Consulting s.r.o. Analýza byla vypracována jako dílčí součást projektu Analýza potřebnosti sociálních služeb v Jihomoravském kraji. Poskytovatelé sociálních služeb vyplňovali pro účely analýzy dotazníky. Cílem projektu bylo efektivně analyzovat primární data kumulovaná v rámci Krajského informačního systému sociálních služeb Jihomoravského kraje (KISSoS JMK). První část projektu se zabývala geografickým rozložením, resp. působností jednotlivých registrovaných sociálních služeb s terénní formou poskytování v Jihomoravském kraji. V druhé části byla analyzována nákladovost vybraných druhů sociálních služeb s ohledem na geografické rozložení služeb ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje. Třetí část projektu Analýza deklarovaného rozvoje sociálních služeb v ORP Brno byla zaměřena na rozvojové plány všech registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji. Tato dílčí aktivita souvisela s přípravou nového Střednědobého plánu sociálních služeb Jihomoravského kraje na období 2018-2020. Dotazníkové šetření se věnovalo především případným změnám ve fungování jednotlivých sociálních služeb do roku 2020. Číselné údaje se vztahují ke všem sociálním službám, výstup neobsahuje data týkající se přímo cílové skupiny OZP. Cílovou skupinu tvořili všichni poskytovatelé sociálních služeb v Jihomoravském kraji, respektive pověření zástupci jednotlivých sociálních služeb. Celkem bylo osloveno 535 sociálních služeb, které působí v Jihomoravském kraji. Vyplněný dotazník zaslalo celkem 507 sociálních služeb. Z ORP Brno vyplnilo dotazník celkem 223 sociálních služeb. Dotazník pro sociální služby poskytované pobytovou a
ambulantní formou vyplnilo celkem 132 sociálních služeb. Dotazník pro sociální služby poskytované terénní formou vyplnilo celkem 91 sociálních služeb. Nabídka a poptávka po sociálních službách Necelé dvě třetiny respondentů (62,8%) uvedly, že v případě jejich sociální služby je v katastru ORP Brno poptávka větší než nabídka. Více než čtvrtina poskytovatelů sociálních služeb (27,9 %) uvedla, že nabídka a poptávka po jejich službě jsou v ORP Brno vyrovnané. Možnost, že nabídka je větší než poptávka, připustila necelá desetina poskytovatelů sociálních služeb. Rozvoj sociálních služeb Sociální služby byly dotázány, zdali plánují, či neplánují rozšířit kapacity své služby do roku 2020. Více než tři čtvrtiny respondentů (78,9 %) uvedly, že své kapacity do roku 2020 rozšířit neplánují. Více než pětina poskytovatelů sociálních služeb (21,1 %) naopak uvedla, že rozšíření kapacit plánuje. Více než polovina zástupců sociálních služeb (55,2 %) uvedla, že se počet úvazků v přímé péči do roku 2020 pravděpodobně navýší. Více než třetina respondentů (34,4 %) uvedla, že počet úvazků pravděpodobně zůstane stejný. Více než desetina dotázaných (10,4 %) nedokázala odhadnout. Dalším indikátorem zjišťování byly limitující faktory, které brání službám v tom, aby nabídly své služby dalším klientům. Jako nejvíce limitující faktor byl necelými dvěma pětinami poskytovatelů sociálních služeb (39,4 %) vyhodnocen nedostatek finančních prostředků z kraje. Respondenti dále uvedli, že je limituje i nedostatek finančních prostředků z MPSV (32,6 %) a z obcí (32,6 %). Případnému rozšíření služby u více než pětiny dotázaných (20,5 %) brání také nedostatek kvalifikovaného personálu na trhu práce. Jen 0,8 % respondentů uvedla za limitující faktor nezájem ze strany klientů. Zástupci sociálních služeb mohli uvést tři priority, které by měl Jihomoravský kraj přednostně řešit ve vztahu k jejich cílové skupině klientů do roku 2020. Navýšení kapacit služeb pro OZP (denní stacionáře, odlehčovací služby, služby pro klienty s těžkým kombinovaným postižením, v kombinaci s psychiatrickým onemocněním a agresivitou, poruchy chování, chráněné bydlení pro osoby se zrakovým postižením a hluchotou, kapacity pro přechodné pobyty při čekání na službu, služby pro stárnoucí klienty). Jednoduché, kvalifikované, spravedlivé a systémové nastavení financování sociálních služeb. Zajištění finanční stability a udržitelnosti stávajících služeb. Podpora sociálních a obecních bytů. Podpora samostatného bydlení, bezbariérových bytů, zaměstnávání OZP a návazných a komunitních služeb pro tuto cílovou skupinu. Věnovat se klientům v přirozeném prostředí, podpora humanizace služby. Zvyšování počtu pracovníků v přímé péči, možnost rozšířit službu. Zaměřit se na kvalitu a dostupnost u služeb odborného sociálního poradenství (včetně poskytování kvalitní pomoci při zadlužení). Do roku 2020 se asi 15% respondentů chystá zaregistrovat novou sociální službu, investiční rozvoj do r. 2020 plánuje ¼ poskytovatelů. Analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením - na pracovní skupině dne 16. 1. 2017 ji představila vedoucí týmu pro osoby se zdravotním postižením Mgr. et Mgr. Zdeňka Dohnalová, Ph.D. spolu s Mgr. Pavlem Sochorem, Ph.D. a Mgr. Milošem Votoupalem, Ph.D. Prezentující uvedli výzkumná zjištění a doporučení. Poté Mgr. Martin Žižlavský, Ph.D. představil
strukturu dílčí zprávy, výzkumné otázky, výběr cílových skupin, metody dotazování, sociodemografickou charakteristiku, doporučení a další. Shrnutí E. Janáčkové: Nevýhoda: šířeji pojatá cílová skupina zahrnovala všechny typy zdravotního postižení smyslové, mentální, PAS, kombinované a tělesné, jakýkoli věk, klienti různých zařízení a malý vzorek uživatelů i poskytovatelů, takže některé pro pracovní skupinu OZP důležité oblasti vzdělávání, bydlení, zaměstnávání se ve vzorku respondentů neobjevily s takovou vahou, jaká by byla v širším výzkumu. Praktický přínos studie pro cílovou skupinu OZP: i přes výše uvedené nedostatky jsou v analýze dobře popsaná specifika různých typů postižení s ohledem na vznik postižení, sociální zázemí rodinné zázemí, věk i rozdílné potřeby a životní styl osob po úrazech míchy na rozdíl od osob s vrozeným postižením. Lidé s tělesným postižením nejčastěji ve výzkumných rozhovorech hovořili o problémech přímo souvisejících s jejich zdravotním stavem, bydlením, zaměstnáním, osobním životem, navazováním vztahů s lidmi z majoritní společnosti a obavám ze sociální izolace. Také mluvili o obavách z toho, že neformální pečovatelé jsou již z poskytování péče unaveni a nenacházejí dostatečnou pomoc a podporu. Další problém stárnoucí rodiče, kteří už nedokáží pečovat. Problém přechod z institucionálního do přirozeného prostředí někdo musí pomoct a naučit, co je třeba, malá nabídka služeb s nácvikem soběstačnosti a ergoterapií. Vše více méně souhlasí s poznatky z procesu KPSS. Další závažné poznatky z výzkumu: místa označená jako bezbariérová takovými vždycky nejsou. Dopravní podnik má řadu velmi neochotných řidičů, kteří dávají najevo svou nechuť k pomoci vozíčkáři. Osoby s tělesným postižením si nepřejí být v rámci jedné služby zároveň s osobami s mentálním postižením, objevuje se zájem (teoretický?) o sexuální asistenci. Nové zjištění: účastníci výzkumu opakovaně zdůrazňovali, že jim v životě chybí spontaneita, jejich program musí být kvůli využívání služeb pečlivě naplánován. Služby jsou v tomto ohledu nedostatečně flexibilní. Problémy v poskytování služeb formulované poskytovateli Poskytovatelé uváděli, že by uvítali možnost zapojit do poskytování služeb i např. rodinné příslušníky. Poskytovatelům nevyhovuje současné nastavení dotačního systému je těžko předvídatelný a znemožňuje kvalitní strategické plánování rozvoje organizace. Vadí i neaktuálnost zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, fluktuace zaměstnanců, nízké finanční ohodnocení a nezajištěná podpora neformálních pečovatelů. Problematická je spolupráce s klienty nemotivovanými ke změně své životní situace. Doporučení pro poskytovatele, vzešlé z Analýzy potřebnosti rozvoje sociálních služeb. Doporučení věnovat větší pozornost mezirezortní spolupráci Potřeba posílení dostupnosti terénních služeb typu osobní asistence a dalších pro zvýšení zastoupení tzv. sdílené péče jako prevence vyhoření pečujících osob Kladení důrazu na celistvý přístup k rodině, v rámci něhož jsou služby koncipovány jako služby pro rodinu. Potřeba informovanosti rodin a mezirezortní spolupráce při jejich podpoře. Non stop dopravní služby (taxi) pro osoby s tělesným postižením
Rozšíření nabídky služeb a zlepšení informovanosti o možnostech sportovních aktivit pro osoby s tělesným postižením a také služeb spojených s kariérovým poradenstvím Větší podpora přechodu mezi pobytem v instituci a přirozeným prostředím klienta Stanovení paušální platby za služby osobní asistence (např. na celý víkend) Zvýšení kapacity požadovaných služeb dle potřeb klientů (opět záleží na personální situaci) ad 2. Diskuze na základě výstupů z analýzy FSS MU L. Janků, OSP MMB. Jako problematický fakt vidí příliš malý vzorek respondentů. Závěry výzkumu jsou v podstatě známé. Nedostatek vhodného bydlení (krizová lůžka, sociální bydlení, bezbariérové byty, chráněné bydlení), nedostatek míst v pobytových sociálních službách, nedostatek osobních asistentů atd. Problém s obtížně umístitelnými klienty zdravotně postižení, např. po amputacích a zároveň bez domova. R. Janík, OSP MMB. Fakt, že analýza z velké části potvrdila to, co již z procesu plánování víme, je v pořádku. Jednak tyto poznatky byly empiricky potvrzeny a pak výsledky výzkumu slouží mimo jiné i jako argumentační materiál směrem k zastupitelům města, případně kraje. M. Najmonová, Svaz tělesně postižených v ČR městská organizace Brno. Organizace poskytuje odborné sociální poradenství a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. M. Najmonová je vedoucí služby SAS. Dotazník s klienty vyplňovali pracovníci organizace. Klienti se nechtěli bavit s cizími lidmi. Dle jejího názoru by bylo pro příště dobré, aby byl dotazník srozumitelnější pro "obyčejné" lidi. Největším problémem, který organizace vnímá, je doprava a bezbariérovost objektů a ulic. Dalším problémem je pro klienty malá flexibilita služeb, kdy služby fungují od - do. Klienti, kteří mají to štěstí, že jsou zaměstnaní, by potřebovali využívat služby v odpoledních hodinách. H. Svobodová, Liga vozíčkářů. Stalo se, že některý klient vyplňoval dotazník 2x. Jednou v rámci pečovatelské služby a podruhé v rámci osobní asistence. Pro klienty byl dotazník hodně složitý. P. Panovká, Sdružení Filia, z.s. Ztotožňuje se s předchozími příspěvky. I. Petrášková, Diecézní charita Brno, Chráněné bydlení sv. Anežky. Problém je pro klienty doprava. Klienti využívají taxi nebo doprovod zaměstnanců při cestování MHD, ale je to pro ně finančně náročné (platí za hodinu péče). V rámci služby probíhá rekonstrukce některých bytů na bezbariérové, buduje se další výtah. M. Pasková, Hospic sv. Alžběty, o.p.s. Poskytované služby odborné sociální poradenství a terénní odlehčovací služby. Ze strany klientů je zájem o dlouhodobé návštěvy, o dohledy. Tyto požadavky nemůže služba uspokojit z důvodu nedostatečné personální kapacity. V rámci lůžkového Hospice se objevily případy, kdy pacient nebyl schopen pobyt zaplatit. Dala by se tato situace řešit individuální dotací? R. Janík, OSP MMB. Tato situace bohužel individuální dotací řešit nelze (nejedná se jistě zdaleka o jediný případ, je nutné toto řešit systémově, nikoliv individuálními dotacemi). Určité řešení, co se týče financování paliativní péče, by měla přinést novela zákona o soc. službách. J. Vokálová, Domov pro mne, z.s. Organizace poskytuje osobní asistenci a od ledna také chráněné bydlení pro osoby se zdravotním postižením. Dva byty po dvou klientech. Organizace má v plánu získat další byt, musí ovšem napřed proběhnout jeho rekonstrukce. Organizace se potýká s fluktuací
zaměstnanců. To se negativně projevuje na flexibilitě služby. Pro klienty je náročné zorganizovat si život na několik týdnů dopředu. S. Poliaková a J. Vítámvásová, SanaTra z.s. Organizace plánuje vznik Domova pro osoby se zdravotním postižením pro osoby ve věku 19 let až neomezeně, po úrazu mozku (mozková dysfunkce) různých etiologií, kteří s tracheostomií nejsou sami schopni si zajistit základní životní potřeby a vyžadují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby a jejichž zdravotní stav je natolik stabilizovaný, že není podmíněn umístěním na lůžkové oddělení ve zdravotnickém zařízení. Organizace chce vytvořit komplexní systém poskytování péče zahrnující spolupráci s logopedy a ergoterapeuty v rámci fakultativních služeb, konzultace s klinickým farmaceutem pro optimální nastavení medikamentů, konzultace výživy s nutričním lékařem. Služby by poskytovala 24 hodinou péči, ošetřovatelskou péči, individuální fyzioterapii, zapojení členů rodiny do denního režimu zařízení, edukace členů rodiny při zvládání denních činností spojených s péčí o příbuzného atd. M. Odstrčil, ParaCENTRUM Fenix. Cílovou skupinou organizace jsou lidé po poranění míchy. Jako velký problém vnímá organizace neprovázanost sociální a zdravotní oblasti. Mezirezortní spolupráce by byla více než potřebná. Zákon o sociálních službách je neaktuální. Pečující nespadají do cílové skupiny dle zákona, organizace jim tak nemůže službu poskytnout musí tak činit fakultativně. Finančně jde tato situace za organizací, která je schopná tuto situaci z jiných než-li veřejných zdrojů ufinancovat. Co se týká personálních kapacit, nechystá organizace žádné velké změny. Na začátku roku 2018 má organizace v plánu sloučit sociální služby sociální rehabilitaci a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Rozdělení je odkazem minulosti, v současné době organizaci toto rozdělení personálně a administrativně zatěžuje. Organizace má již několik let v plánu uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou a také plánuje výstavbu pobytového centra. H. Jelínková, Občanské sdružení LOGO z.s. Ve službě raná péče se organizace potýká s fluktuací zaměstnanců. Služba by potřebovala navýšit o 0,5 úvazku v přímé péči. Ve službě chybí speciální pedagogové. V sociální rehabilitaci klesl počet klientů, ale počet intervencí je v limitu. Pro případné zájemce je tedy volná kapacita. Organizace spolupracuje s ÚP. V plánu je posílení počítačové gramotnosti klientů. Klienti centra denních služeb vznesli požadavek na výuku angličtiny. Organizace spolupracuje s Ligou vozíčkářů. H. Svobodová, Liga vozíčkářů. Organizace spolupracuje s jazykovou školou Jílek. Škola pořádá kurzy za nákladovou cenu, Liga vozíčkářů poskytuje prostory. Spolupráce je velmi dobrá. Organizace se momentálně zaměřuje na zlepšení kvality kariérního poradenství a koučování. V rámci sociální rehabilitace je klientům k dispozici psycholožka, která se věnuje oblasti kariérového poradenství. M. Holá, Sdružení Veleta, z.s. Dvě sociální služby, domov pro osoby se zdravotním postižením a denní stacionář. S výsledky analýzy souhlasí, zdůraznila by problematiku stárnoucích rodičů. V denním stacionáři byla věková hranice prodloužena na pětašedesát let. Potvrdila také, že klienti mají problém s dopravou v MHD. E. Janáčková ze zkušenosti ví, že pokud je ve voze už jeden vozík, zejména elektrický, nechce řidič dovolit přistoupení dalšího vozíku. Pokud se na zastávce sejde vozíčkář a maminka s kočárkem, dávají řidiči přednost kočárku. Řidiči se netváří vstřícně, pokud musí vstát a jít vysunout plošinu. Pod "vousy" si na vozíčkáře stěžují. Pokud se podá stížnost na DPMB, odpověď je taková, že vedení o této situaci ví a že si s řidičem promluví. Řidiči vozíčkáři pomoci musí, ale jde také o to, jakým způsobem. Jsou místa, kde už z principu nastupuje více vozíčkářů najednou. DPMB má, co se týká řidičů, podstav. S. Pavlíčková, Centrum Kociánka. Potvrzuje, že neochotných řidičů MHD je celá řada, svoji neochotu dávají najevo nevhodným způsobem.
M. Odstrčil, ParaCENTRUM Fenix. Zeptal se, jak to vypadá se Seniorbusem, zda bylo pořízeno auto s plošinou a také se zeptal zástupce Ligy vozíčkářů, jak je vytížená jejich služba bezbariérová doprava. R. Janík, OSP MMB. Dle jeho informací by vůz měl být přizpůsoben pro vozík. H. Svobodová, Liga vozíčkářů. Dle jejích informací byl klient na elektrickém vozíku odmítnut. Dále odpověděla M. Odstrčilovi, že v rámci bezbariérové dopravy volné rezervy organizace má, doprava není plně vytížená. Současně organizace hledá nového řidiče, neboť stávající odešel. Také jde o cenu. Seniorbus je levnější než doprava prostřednictvím Ligy vozíčkářů. Cena dopravy u Ligy vozíčkářů je 60 Kč za přistavění vozu, poté 10 Kč/km. Tato cena platí v okruhu 30 km od sídla organizace. Řidiče lze po dohodě využít i jako doprovod (např. při čekání na úřadě, u lékaře apod.) za cenu 25 Kč/15 min. Pojištěnci VZP a ZP MV mohou zaplatit poukazem na sanitku, kterou jim vystaví lékař - cesta k lékaři nebo do lázní. Informovala také o tom, že organizace v Tišnově pořádala školení pro řidiče jak zacházet s vozíkem. S. Pavlíčková, Centrum Kociánka. Dle jejích informací se do auta jeden elektrický vozík s obtížemi vejde. R. Janík, OSP MMB. Po službě Seniorbus je obrovská poptávka. Občané města Brna si občas stěžují, že je služba nedostupná, že se musí objednávat velmi dlouho dopředu. Služba funguje od léta, v podstatě je pořád ještě v pilotním/testovacím provozu. Vysledovaným problémem je, že zhruba 10% klientů službu odmítne v momentě, kdy pro ně vůz přijede (nevolnost, stane se něco nepředpokládaného apod.). Předem bylo jasné, že dva vozy nebudou stačit. DPMB má v plánu vozový park rozšířit. Jeden z podnětů od občanů je takový, aby byl jeden vůz vyčleněn pouze pro zdravotně postižené. E. Janáčková situaci vidí tak, že pro seniory je Seniorbus výhodný finančně, ale zdravotně postižení na elektrickém vozíku nemohou využít taxi a nemají tak jinou možnost dopravy. P. Brabcová, Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Sociální pracovnice. Dvě registrované sociální služby - odlehčovací služby a osobní asistence. Klienti si stěžují na proces vyřizování příspěvku na péči. Musí k lékaři, ke kterému se ale nemají jak dopravit. Nemají finanční prostředky na zaplacení taxi. T. Hodinářová, Sanus Brno z.s. Organizace poskytuje pečovatelskou službu, terénní a pobytovou odlehčovací službu a domácí zdravotní péči. Organizace registruje zvýšenou poptávku po službách o víkendu, kterou ale není z důvodu personální kapacit schopna uspokojit - tři "víkendové" pečovatelky. O rozšiřování pečovatelské služby organizace neuvažuje. Dopravu zajišťuje organizace pro svoje klienty v rámci pečovatelské služby. Do auta se vleze i invalidní vozík, ale pouze mechanický. Cena je 10 Kč/km plus čas pečovatelky. Organizace také eviduje zvýšenou poptávku po pobytových odlehčovacích službách o víkendech. Oba dva domy (Dům domácí péče Babice nad Svitavou a Dům domácí péče Bílovice nad Svitavou) jsou obsazené. Služba je schopna poskytnout kromě sociální části péče také péči zdravotnickou a ošetřovatelskou. V plánu je zařazení pobytové odlehčovací služby do sítě a kofinancování města Brna. Velké procento klientů je z Brna. R. Janík, OSP MMB. Službu musí do své sítě zařadit ORP Šlapanice, Brno pak může případně "převzít" dané procento brněnských klientů a to kofinancovat (budou-li schváleny prostředky). I. Petrášková, Diecézní charita Brno, pečovatelská služba. Organizace má k dispozici dvě pečovatelky na víkend a také nestačí pokrýt poptávku. M. Sedláčková, Svaz tělesně postižených v ČR městská organizace Brno. Odborné sociální poradenství organizace nemá v plánu rozšiřovat. Prodlužují se intervence. Dotazy a životní situace jsou složitější. Služba klade velké nároky na vzdělávání zaměstnanců. Při odvolání u příspěvku na péči je
nutné mít právní znalosti, aby se člověk "někam dostal". Pokud o zvýšení příspěvku na péči žádá pobytové zařízení, tak problém není. Je malý počet posudkových lékařů. Lidé upoutaní na lůžku se nemají jak dostat k odborným lékařům. Pokud se podaří a dostanou poukaz na sanitku, není nikdo, kdo by měl povinnost snést člověka z x-tého patra bez výtahu. Někdy toto dělají hasiči. Zkušenost organizace je taková, že i praktičtí, natož odborní, lékaři odmítají chodit k pacientům k nim domů. Další oblastí je minimální mzda a práce na černo, díky čemuž se lidé ocitají v dluhové pasti. Zaměstnavatel muže propustí, manželka je na rodičovské dovolené. Dluhové poradenství organizace poskytuje. Situace jsou navzájem propojené, návaznost na daňové zákony apod. Chybí dostupné informace. Školení existují, ale jsou drahá, organizace na ně nemá finanční prostředky. Dle slov M. Sedláčkové, pokud mám radit, musím nejprve vědět co. Organizace si nemůže dovolit ASPI (Automatizovaný systém právních informací). M. Kubeševá, Slezská diakonie. Tři registrované sociální služby - osobní asistence, odlehčovací služby a raná péče. Cílovou skupinou osobní asistence jsou děti a mladí dospělí. V odpoledních hodinách personální kapacita nestačí na pokrytí poptávky. Službu také trápí fluktuace zaměstnanců. Rodiče vnímají službu jako nepružnou. O spontaneitě nemůže být ani řeč. Organizace spolupracuje s Ligou vozíčkářů - odkazuje na projekt Umím a pečuji, v rámci něhož mohou pečující využít psychologickou pomoc a podporu. Rodiče svoje potřeby upozaďují na úkor dítěte, cítí se vyčerpaní. Raná péče - zdravotnická oblast neposkytuje informace o oblasti sociální. Chybí návaznost služeb s ohledem na věk klientů. "Kam s nimi" (bydlení v dospělosti) řeší již rodiče malých dětí. Po ukončení školy zůstávají děti doma, rodiče o ně pečují, ale zároveň uvažují nad tím, "co s nimi bude, až my tu nebudeme". T. Chytková, Liga vozíčkářů, centrum denních služeb. Služba momentálně nabízí volnou kapacitu pro případné zájemce. Pečující osoby někdy nechápou snahu služby vést klienty s postižením k soběstačnosti. Objevují se názory typu: "Vy ho něco učíte, on to pak chce dělat doma a já na to nemám čas." Rodiče si stěžují, že jsou vyčerpaní, že nemají podporu a služby. Přitom organizace realizuje projekt Umím a pečuji spolufinancovaný z EU. Cílem projektu je podpora neformálních (rodinných) pečujících. Podpora je poskytována ve dvou oblastech. Vzdělávání (Strategie přesunů a využití prvků kinestetiky při péči; Měj se ráda šetři záda (Ergonomie a autorehabilitace); Zvládání psychické zátěže při péči, psychohygiena; Sám sobě fundraiserem; První pomoc; Právní minimum; Sociální zabezpečení osob se zdravotním postižením; Finanční gramotnost, domácí rozpočet; Specifika péče o osobu s postižením, komunikace a Etika a lidská práva). A v oblasti psychologická pomoc a podpora (Individuální konzultace, setkávání s psychologem a skupinová supervize, svépomocná skupina). Kurzy jsou pro pečují zdarma a přitom kapacita není naplněná. Organizace spolupracuje s Unií pečujících z.s. a s organizací Klára pomáhá z.s. Zkušenost organizace je bohužel taková, že lidé po něčem "volají", ale když je to potom k dispozici a pečující mají možnost využít pomoci, tak nemají zájem. Organizace nabízela pečujícím, že po dobu trvání kurzu bude o jejich dítě postaráno v centru denních služeb. J. Vokálová, Domov pro mne, z.s. V roce 2016 organizace pečujícím nabízela Koučování pro pečující zdarma díky podpoře KrÚ JMK. Po dobu sezení zajišťovala organizace osobní asistenci pro blízkého v péči zdarma. Zájem pečujících nesplnil očekávání organizace. Bylo by důležité "odchytit" pečujícího člověka dřív jak po dvaceti letech péče. E. Janáčková. Pečovala devatenáct let o dceru s tělesným postižením a byla tak "umlácená", že by se nezvedla a nikam na kurz by nešla (v době, kdy jí bylo nejhůř). Štěstí bylo, že se dcera odstěhovala a osamostatnila se. Využívá služby chráněného bydlení organizace Domov pro mne z.s. Jinak dle slov E. Janáčkové, neví, "jak by dopadla". Otázkou je, jak tuto pomoc "dostat" k lidem, kteří ji potřebují, tak, aby ji dokázali přijmout. T. Chytková, Liga vozíčkářů. Psychologická podpora může probíhat i v domácím prostředí pečujícího.
M. Suková, Liga vozíčkářů, odborné sociální poradenství. Organizace nabídne službu, řešení, ale když klient zjistí, co musí udělat, tak ztratí zájem. Když zjistí, jaký se s vyřešením jeho situace nebo požadavku pojí byrokratický proces. Lidé nemají finance na potřebný rozsah osobní asistence - 24 hodin. Problémem je také bydlení, stárnoucí rodiče přestávají zvládat péči. Klienti i rodiče neví, co s nimi bude. V rámci odborného sociálního poradenství vznikla jako nová poradenská služba intimní poradna. Zaměřuje se na oblast partnerských vztahů a sexuality osob se zdravotním postižením. Poradenství je určeno jak pro zdravotně postižené, tak také pro rodiny, pečující osoby a pomáhající profese, které se s touto problematikou setkávají. Poradna zatím není dostatečně využívaná, téma buď není pro klienty aktuální nebo se také možná stydí. M. Odstrčil, ParaCENTRUM Fenix. Zeptal se, zda není problém třeba v tom, že pracovník intimní poradny je muž. Možná by bylo pro klienty lepší mluvit se ženou, protože většina dotazů přichází od žen. M. Odstrčil upozornil na smlouvu s JMK, podle které odměny nemůžou být hrazeny z dotace. Takto formulovanou smlouvu považuje za problematickou, nerozumí této změně oproti minulým letům. MMB toto ve smlouvě nemá. R. Janík reagoval, že o problému ví a že se snad nějakým způsobem toto na JMK řeší. Potvrdil, že OSP MMB toto ve své smlouvě neaplikuje. H. Svobodová, Liga vozíčkářů. Organizace má v plánu spojit se s dalšími organizacemi a vyvolat jednání na JMK. Dále H. Svobodová informovala o nové paní ředitelce Mgr. Lenka Uldrijanová. Zakladatel a bývalý ředitel Zdeněk Škaroupka zůstává členem správní rady. R. Waleczková, Liga vozíčkářů, osobní asistence. Služba se potýká, tak, jak již bylo řečeno, s nedostatkem osobních asistentů. Klienti řeší problémy s bydlením. S. Pavlíčková, Centrum Kociánka. Vedoucí sociálně terapeutických dílen, chráněného bydlení a osobní asistence. Nejaktuálnějším problémem v osobní asistenci je nedostatek zaměstnanců. Do výběrových řízení se nehlásí žádní nebo jen minimum uchazečů. Problematika chráněného bydlení chybí návazné služby. Vyměnila se cca třetina uživatelů. Začínají převažovat klienti s mentálním postižením. Chráněné bydlení je na tři roky, slouží k nácviku soběstačnosti. Ovšem po třech letech není, kam by se klienti dále posunuli. Co se týká sociálně terapeutických dílen, tak tam se služba potýká s problémem pokud by se mohlo podařit klienta posunout dál, na chráněné pracoviště, tak rodina se tomu brání. ad 3. Stanovení prioritních oblastí (na základě diskuze) Pracovní návrh prioritních oblastí: 1. Bydlení - krizová lůžka - sociální bydlení - obtížně umístitelní klienti - bezbariérové byty - chráněné bydlení 2. Terénní služby - osobní asistence, odlehčovací služby - nedostatečné kapacity odpolední hodiny, víkendy jedním z důsledků nepružnost služby, klienti příliš nalinkovaný čas podle možností služeb - zájem o dlouhodobější dohledy, problém příspěvků na péči - nedostatek financí na službu - fluktuace pracovníků - nepružnost služby
3. Doprava - Senior bus - problémy v MHD (neochota řidičů, upřednostňování kočárků) - do 14. 2. poslat podněty k problematice přepravy v MHD na e-mail: fam.janacek@volny.cz - potřeba podpořit bezbariérovost - potřeba dopravy u služeb (klienti se nemohou přepravit - bariéra) 4. Oblast pečujících - vyčerpanost - pečující upozaďují svoje potřeby + vyčerpání a rezignace při možnostech přijetí pomoci (pomoc potřeba směřovat blíže k pečujícím, aby pro ně byla dostupná) - problém stárnoucích pečujících + problém kam poté umístit své rodinné příslušníky příjemce péče - nedostatek financí na odlehčovací služby - www.umimapecuji.cz informace pro pečující 5. Propojení sociální a zdravotní oblasti - raná péče lékaři neposkytují informace o sociálních službách, neochota lékařů docházet do domovů, do služeb, neposkytnutí návazných informací o tom, na které služby se mohou diagnostikovaní a rodiny dál obrátit - lékaři odmítají docházet ke klientům do domácího prostředí 6. Doplňující informace: - chybí následná péče a krizová lůžka - sociální rehabilitace požadavky klientů na PC kurzy, AJ (spolupráce s Ligou vozíčkářů) - zlepšení kvality kariérního poradenství a koučování - poradenství intervence se prodlužují, témata jsou na delší vyřízení, komplikovanější intervence Výstupy analýz potřeb FSS MUNI pro město Brno a AUGUR pro JMK Analýza potřeb - FSS - zdravotní stav - zaměstnávání, bydlení - vztahy, pečující, izolovanost - nácviky, rehabilitace (motivace klientů) - bezbariérovost (pouze avizovaná) - potřeba flexibility v životě časová flexibilita, částečně i nedostatek financí na zajištění - problém stárnutí klienti i rodiče - potřeba posílit meziresortní spolupráci, rodiny Analýza potřeb - Augur - denní stacionáře, odlehčovací služby -> terén - nároční klienty (kombinované diagnózy) - stabilní financování - oblast bydlení Představení spolku Sanatra - mozková disfunkce (tracheostomie pomezí zdravotnictví) - zdravotní oblast -> nízká sociální podpora - chybí zařízení s péčí
- základ služby zdravotní potřeba fyzioterapie - do budoucna představa DOZP (zdravotní služby externí) práce s rodinou, zjišťování informací, specifický problém v případech, kdy je péče natolik náročná, že nelze uspokojit potřeby v domácím prostředí ad 4. Závěr E. Janáčková vyzvala účastníky pracovní skupiny, aby jí do 14. 2. 2017 zaslali podněty k problematice přepravy v MHD na e-mail: fam.janacek@volny.cz Koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny Osoby se zdravotním postižením se uskuteční dne 15. 2. 2017 od 14:00 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19. Na závěr se koordinátor komunitního plánování R. Janík se všemi účastníky rozloučil a poděkoval za účast a aktivní spolupráci. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 1. 2. 2017