S LOÎ E N Í A V R O B A P O H L E D O V É H O B E T O N U C O M P O S I T I O N A N D P R O D U C T I O N O F V I S U A L C O N C R E T E P AVEL R IEGER, ALAIN TùRBA Pfiíspûvek upozoràuje na nûkteré podmínky úspû né realizace pohledového betonu. Zamûfiuje se hlavnû na technologii obyãejného i samozhutnitelného betonu a uvádí dal í pfiedpoklady úspû - né realizace v pfiedcházejících i následujících etapách fie ení. Cílem pfiíspûvku je omezit poãet a rozsah nedorozumûní mezi úãastníky v stavby. This article highlights selected conditions of successful application of visual concrete. Most of all, it is focused on the technology of common, as well as self-compacting concrete, and names further requirements for successful application in both the preceding and following stages of its production. The article is aimed to reduce the number and scope of miscommunication among all the agents involved in construction. V robci transportbetonu se stále ãastûji setkávají s poïadavkem odbûratelû na v robu pohledového betonu, zpravidla v ak bez dal í podrobnûj í specifikace. Bez dal í konkretizace a hlavnû, bez uplatnûní poïadavkû v celém fietûzci od projektanta aï do koneãné úpravy, mûïe dojít k nepfiíjemn m nedorozumûním a hlavnû pak, k ne zcela vyhovující realizaci. Uvedené platí i pro zúïen rámec následujícího pfiíspûvku. Pro zamûfiení autorû se pfiíspûvek zab vá hlavnû tzv. primární pohledovou úpravou, která je podle [1] charakterizovaná tím, Ïe povrch betonu je dán otiskem bednûní, resp. formy. V pfiíspûvku nebudou uvádûny sekundární technologie, které spoãívají v místním nebo plo ném opracování (zpravidla odstranûním povrchové maltové vrstviãky), ani terciární technologie za pouïití impregnací, nátûrû nebo povlakû. Také nebudou popisovány povrchové úpravy potûrû. Pfiedev ím je dûleïité, aby nároky byly specifikovány jiï v projektu a to individuálnû, nejen odkazem na nedostateãnû specifikovan obecn pfiedpis (normu), kter nemûïe dostateãnû pfiesnû vyjádfiit nároky projektanta (architekta). Tato specifikace je dûleïitá jak technicky, tak i ekonomicky. Pokud není nárokována barevnost (vãetnû bûlosti), nejsou sice vícenáklady na sloïky betonu a na jeho zamíchání samy o sobû pfiíli v razné (jsou zpravidla men í neï 100 Kã/m 3 ). Vysoké nároky na hladkost a neporu enost ploch jsou v ak spojeny s dosti znaãn mi nároky na náklady spojené s úpravou a montáïí bednûní, pfiípadnû i s jeho volbou. Pfii zanedbání tûchto souvislostí dochází k podcenûní rozpoãtov ch nákladû a tím ke snaze zhospodárnit realizaci na úkor kvality nebo pfienést ztráty na nûkterou ze spolupracujících organizací. MoÏn m dûsledkem jsou pak spory vyznaãující se zdûrazàováním subjektivních názorû. K umoïnûní objektivního hodnocení je proto nutná dostateãnû pfiesná specifikace. Vhodnou materiálovou souãástí této specifikace mohou pfiitom b t referenãní vzorky velikosti alespoà 0,25 m 2, které dostateãnû charakterizují vedle nárokû na vlastní plochu i poïadavky na jakost hran [1] a jakost plochy v kritick ch místech bednûní (styky desek, vyspravená místa). Jimi lze charakterizovat nejen jakost, ale i diferenciaci nárokû v závislosti na vzdálenosti obvyklého pozorovatele. Napfi. je tfieba vzít v úvahu, Ïe u vzdálen ch ploch nezáleïí tolik na velikosti pórû, Ïe více závisí na stejnomûrnosti odstínu a na vylouãení vad, které jsou zpûsobeny atmosférick mi vlivy pfii nevhodném prostorovém návrhu fasády nebo stékáním vody po kovové konstrukci v pfiípadû nevhodného zpûsobu jejího uchycení. Podobnû je tfieba i diferencovat nároky na povrchové trhlinky, samozfiejmû s vûdomím, Ïe po zvlhãení a postupném vys chání je trhlinka znatelnûj í. Proto opût záleïí i na plo ném ãlenûní. Ve vztahu ke smr Èování je tfieba vzít na vûdomí, Ïe smr tûní je u architektonického betonu vlivem vût ího podílu jemn ch ãástic vût í neï u obyãejného betonu, podle Marka [1] napfi. 0,6 aï 0,7 mm/m proti 0,3 aï 0,5 mm/m. Následující kapitoly pfiíspûvku si kladou za cíl popsat specifiãnosti v roby pohledového betonu jako procesu, kter na úvodní ãást navazuje nároky na sloïky a sloïení betonu, na bednûní a v ztuï a v závûru na ukládku, zhutnûní a o etfiování betonu. S LOÎKY BETONU PoÏadavek na pohledovost ovlivàuje v bûr sloïek nejen specifick mi nároky na barevnost sloïek, ale i zv en mi nároky na jejich stejnomûrnost, tím zpravidla i na jejich ãistotu. Jakost povrchu mûïe váïnû naru it i hmotnostnû zanedbateln podíl nûkter ch látek. Proto je tfieba omezovat i nebezpeãí zneãi tûní sloïek (i betonu) aï do stadia ukládky. Hlavnû jde o ãistotu dopravních prostfiedkû a v robního zafiízení, zvlá tû pak v pfiípadû jemnozrnn ch pohledov ch betonû vyrábûn ch na stejném zafiízení jako ostatní betony s hrub ími frakcemi. Cement a pfiímûsi V eobecnû a zvlá tû pfii poïadavku na barevnost mají pfiednost cementy a pfiímûsi svûtl ch a tepl ch odstínû. Pokud nejde o speciální bílé cementy (viz dále), je v bûr velmi omezen. Existuje speciální svûtl cement Lafarge OPTACO- LOR, svûtlej í barvu mají nûkteré cementy obsahující jako hlavní nebo doplàující (do 5 %) sloïku vápenec a/nebo strusku. Podobn vliv má pouïití uveden ch materiálû ve funkci pfiímûsí. V Nûmecku je dále napfi. k dispozici cement CEM III/B- T 42,5R Terrament, kter pro obsah kalcinované bfiidlice má svûtl rûïovû hnûd odstín. Roz ifiující se uplatàování pohledov ch betonû zpûsobuje i roz ifiování nabídky bíl ch cementû. Od roku 2004 vyrábí napfi. firma Dyckerhoff bíl cement v pûti druzích. Pro v robu monolitick ch i prefabrikovan ch prvkû je to napfi. Dyckerhoff Weiss-Face, pro betonáfiské zboïí Dyckerhoff Weiss-Strong. K omezení dfiíve neïádoucího dovozu byla v roce 1977 zahájena v roba bílého cementu v cementárnû RohoÏník (nyní Holcim). PouÏitelnost pfiímûsí závisí na jejich vlivu na barevnost (odstín) a hlavnû pak na spolehlivou stejnomûrnost (barevnosti, zrnitosti, vodonároãnosti). Pokud jde o nejroz ífienûj í pfiímûs, elektrárensk popílek, záleïí hlavnû na obsahu neshofielého uhlíku, mûfieného zpravidla ztrátou Ïíhání. Pro pohledov beton je proto popílek, kter vyhovuje pouze mezní hodnotû 5 % (EN 450) zpravidla nepouïiteln. Jsou v ak k dispozici i popílky, u kter ch je prûmûrná ztráta Ïíháním pod 38 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004
1,5 % a které zaji Èují potfiebnou stejnomûrnost tohoto ukazatele obsahu neshofielého uhlíku. Napfi. u popílku odebíraného akciovou spoleãností ZAPA beton zelektrárny Opatovice nevyboãily v létech 1998 aï 2004 pfii kontrolních zkou kách ztráty Ïíháním z oboru 0,5 aï 1,4 % (pfii prûmûrné hodnotû 0,8 %). Pro zabezpeãení vyhovujících v sledkû platí pro popílek v eobecnû poïadavek zpfiísnit nároky na jeho pûvod: specifikovat nejen elektrárnu, ale i kotel, ze kterého je popílek odebírán. Pigmenty Pro probarvení je v souãasnosti k dispozici iroká nabídka pigmentû. Pigment lze pouïít i v pfiípadû nároku na svûtlej í odstín pohledového betonu. (Napfi. podle [1] lze pomocí TiO 2 zv it bûlost aï o10%). Pfii volbû pigmentu je tfieba pfiihlédnout i k jeho schopnosti jakostní a snadné homogenizace. KdyÏ nelze prodluïovat dobu míchání nebo zavádût doplàkové homogenizaãní postupy, mûïe b t úãelné pouïití tekut ch nebo ka ovit ch pigmentû. Pfiísady Pfii volbû pfiísad je tfieba vzít v úvahu i jejich moïn vliv na odstín betonu; napfi. nûkteré plastifikaãní a provzdu Àovací pfiísady mohou sníïit bûlost [1]. Dal í vlivy pfiísad na pohledovost jsou pro jejich závislost na dávkování a na dal ích podmínkách uvedeny v následujících kapitolách. Drobné kamenivo Základním poïadavkem je ãistota a tím i zpfiísnûné nároky na cizorodé látky. Ze v eobecného vy ího nároku na stejnomûrnost vypl vá v nûkter ch pfiípadech nutnost dvou frakcí drobného kameniva, pfiípadnû omezení D max drobného kameniva na hodnotu men í neï 4 mm. Hrubé kamenivo Vedle omezení D max (viz následující kapitola) jde opût o poïadavek na ãistotu. S ohledem na potfiebnou stejnomûrnost obsahu úãinné vody mûïe b t v nûkter ch pfiípadech (v závislosti na zpûsobech míchání a pfiepravy a v závislosti na pouïit ch pfiísadách) úãelné uplatnit i nárok na sníïenou nasákavost hrubého kameniva. S LOÎENÍ BETONU Pfii návrhu receptury je tfieba v prvé fiadû respektovat poïadavek na stejnomûrnost vlastností ãerstvého betonu, tedy na malou závislost jeho vlastností na vnûj ích podmínkách. DÛleÏitá je i malá závislost na promûnlivosti doby od zamíchání do ukládky a na teplotû prostfiedí. Pro závislost na vnûj ích podmínkách a na stejnomûrnosti sloïek (nejenom z ekonomick ch dûvodû) je nyní diskutována otázka, zdali pro zaji tûní pohledov ch vlastností je vïdy nejlep ím fie ením pouïití samozhutnitelného betonu. PfiestoÏe lze dokumentovat mnohé velmi úspû né realizace tohoto pohledového betonu, nelze podle aktuálního pfiíspûvku [2] pfiedem vylouãit i pouïití betonû, které plnû nespl- Àují v echny poïadavky na samozhutniteln beton. Z uvedeného dûvodu a pro neúãelnost roz ifiovat pfiíspûvek o problematiku samozhutniteln ch betonû, jsou dále uvedeny poznámky platné i pro jiné pohledové betony. Pfii fie ení sloïení betonu je tfieba respektovat vedle poïadavkû na vlastnosti ztvrdlého betonu dále uvedené obecné poïadavky na ãerstv beton; vzhledem k nárokûm na pohledovost je tfieba k následujícím obecn m poïadavkûm pfiistupovat dûslednûji. Pro dosaïení poïadované hutnosti povrchové vrstvy je tfieba dostateãn pfiebytek pojivové ka e i dostateãn pfiebytek maltové sloïky. Nesmí dojít k odluãování vody, pojivové ka e a malty (resp. hrubého kameniva). K nepfiípustnému odluãování maltové sloïky nesmí dojít ani vlivem ãlenitosti povrchové plochy, obecné nebo místní hustoty v ztuïe nebo nedostateãné tlou Èky krycí vrstvy. Konzistenci ãerstvého betonu je tfieba pfiizpûsobit jak uvaïovanému zpûsobu zhutàování, tak i nárokûm na pfiípustnou velikost vzduchov ch pórû. Poznámka: První dva nároky jsou v zásadû protichûdné, jejich spoleãné fie ení je proto v zásadû dáno kompromisem (optimalizací). Z v e uveden ch poïadavkû vypl vají pro sloïení betonu následující vodítka a smûrné parametry. Konzistence Zpravidla stupnû F4 (S4) a v e, zcela v jimeãnû alespoà F2. ProtoÏe stejnomûrnost zbarvení závisí i na konzistenci, vypl vá z poïadavku na pohledovost i zv ená nároãnost na stejnomûrnost konzistence v období ukládky. Tuto stejnomûrnost lze zv it buì dodateãn m dávkováním plastifikaãní pfiísady na staveni ti, nebo novûji i pouïitím vy í dávky polykarboxyléterov ch pfiísad. S cílem vylouãit odluãování vody a omezit kolísání konzistence byly tyto pfiísady pouïity [3] spolu se stabilizaãní pfiísadou na bázi metylcelulózy a byla takto udrïena poïadovaná konzistence i v dobû po ãtyfiech hodinách od zamíchání. Stejnomûrnost konzistence v dobû ukládky se zabezpeãuje i úpravou receptury (hlavnû dávek pfiísad) v závislosti na podmínkách ukládky a to alespoà úpravou základní receptury v létû a v zimû. Vodní souãinitel V pfiípadû nízk ch nárokû na pevnost a na odolnost proti vlivûm prostfiedí je horní mez vodního souãinitele dána poïadavkem zabránit nepfiípustnému odluãování vody. U betonû bez pfiímûsí se zpravidla uveden poïadavek plní omezením vodního souãinitele na hodnotu pod 0,55, vïdy v ak pod 0,65 (v pfiípadû pouïití cementû s vysokou vodonároãností, pfii pouïití pfiísad, které buì zvy ují obsah vzduchov ch pórû v ãerstvém betonu nebo které mají stabilizaãní úãinek tím, Ïe omezují odluãování vody). Pfii pouïití pfiímûsí ztrácí nebo sniïuje vodní souãinitel svou vypovídací úãinnost. NepomÛÏe ani pouïití normové koncepce k-hodnoty, která platí jen ve vztahu k pevnosti betonu. KdyÏ má pfiímûs pfiibliïnû stejnou vodonároãnost jako cement (napfi. mûfieno pomûrem vody a pfiímûsi pfii normální hustotû dle âsn EN 196-3), lze v e uvedené smûrné mezní horní hodnoty (0,55, resp. 0,65) vyuïít pro hodnocení pomûru hmotností voda / (cement + pfiímûs). Na rozdíl proti hodnocení pevnosti nebo odolnosti proti vlivûm prostfiedí, kde se vodní souãinitel porovnává s pfiípustnou horní mezí, je tfieba v pfiípadû nároku na pohledovost pfiihlíïet i k dolní mezi vodního souãinitele. V pfiípadû, Ïe je vyïadována tekutost betonu, je u betonû bez pfiímûsi smûrnou dolní mezí hodnota vodního souãinitele 0,45. Pfii v jimeãn ch nárocích na pevnost nebo odolnost proti vlivûm prostfiedí lze dosáhnout dobrou tekutost i pfii vodopojivovém souãiniteli kolem 0,32; podmínkou je v ak dostateãná dávka velmi úãinné vodoredukující pfiísady a nízká vodonároãnost cementu a pfiímûsi. B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004 39
Tab. 1 Tab. 1 Tab. 2 Tab. 2 Obsah pevn ch zrn D max [mm] 0 aï 0,25 mm [kg/m 3 ] 8 550 16 500 32 450 Závislost obsahu pevn ch zrn (cement, pfiímûsi, kamenivo) na D max [4] Content of strong particles (cement, admistures, aggregate) and D max relationship [4] Min. podíl zrn Max. smûrn podíl zrn D max [mm] 0 aï 2 mm 0 aï 4 mm v kamenivu [%] v kamenivu [%] 4 70 100 8 50 76 11 42 67 16 36 60 22 31 54 32 28 50 Podíl drobn ch zrn v závislosti na D max Proportion of fine particles and D max relationship Plastifikaãní pfiísady Pfiínos superplastifikaãních pfiísad je v znamn hlavnû pfii vysokém podílu písku (tedy i pfii malém D max ) a pfii vy - ích nárocích na vlastnosti ztvrdlého betonu. Podobnû je dána i úãelnost nejúãinnûj ích (polykarboxyléterov ch) pfiísad u samozhutniteln ch betonû. Mimofiádná úãinnost uveden ch pfiísad se pfii jejich vy ím dávkování projevuje hlavnû vysok m ztekucením pojivové ka e. Ve vztahu k pohledov m betonûm je tato úãinnost nûkdy spojena s nebezpeãím rozmû ování. Proto se v nûkter ch pfiípadech uvedené pfiísady kombinují se stabilizaãními pfiísadami. Provzdu nûní Provzdu nûní pfiíznivû ovlivàuje nejenom trvanlivost ztvrdlého betonu, ale i odolnost ãerstvého betonu proti rozmû ování. Pro velkou závislost poïadovaného provzdu nûní na podmínkách v roby a pro jeho mírnû negativní vliv na tekutost ãerstvého betonu se provzdu - nûní z dûvodu samotné pohledovosti zpravidla nepouïívá. Za urãit ch podmínek (t kajících se pfiísady, drobného kameniva, podmínek pfiepravy a ukládky a vlastností bednûní) mûïe v ak b t mírné a jakostní provzdu nûní úãelné. Jeden z moïn ch pfiíkladû úãelnosti pouïití: bednûní s nestejnou absorpcí vody [3]. Obsah pojiva Pojivo zahrnuje cement, pfiímûsi a nejjemnûj í zrna kameniva, tedy prakticky v echna mouãková pevná zrna prûmûru 0 aï 0,125 mm. Pfii max. zrnu kameniva 16 mm se tento obsah ãasto blíïí hodnotû 400 kg/m 3, témûfi vïdy je alespoà 340 kg/m 3. Velikost nejvût í frakce kameniva D max Pfii uvedeném vy ím obsahu pojiva (a spolu s tím zpravidla pfii vy ích tfiídách betonu) je ekonomick pfiínos velikosti nejvût í frakce kameniva (D max ) pomûrnû mal [4]. Proto je zpravidla úãelné omezit D max na 16 mm. Uvedené platí zvlá tû pfii ãlenitosti povrchové vrstvy, tenkostûnnosti, husté v ztuïi a/nebo pfii malé tlou Èce krycí vrstvy; v tûchto pfiípadech mûïe b t D max omezeno i na 11 nebo 8 mm, v nûkter ch pfiípadech i bez pfiíli v razného zv ení materiálov ch nákladû. Zrna 0 aï 0,25 mm Podle smûrnic citovan ch v [5] je doporuãen obsah v ech pevn ch zrn 0 aï 0,25 mm dán tabulkou 1. (Interpolací je pro D max = 22 mm dosti vysoká hodnota 475 kg/m3.) Pro v e uvedenou pfiipomínku a citovan pramen [4] je v ak pfii vy ím obsahu pojiva závislost na D max ménû v razná. Zrna 0,125 aï 0,25 mm Pfii návrhu receptury pohledového betonu je tfieba sledovat i podíl v ech pevn ch zrn velikosti 0,125 aï 0,25 mm. Tato frakce je v znamná tím, Ïe omezuje odluãování pojivové ka e a pfiíznivû ovlivàuje zpracovatelnost; pfiitom, na rozdíl od jemnûj í frakce 0 aï 0,125 mm, ovlivàuje frakce 0,125 aï 0,25 mm jen velmi málo vodonároãnost, zvlá tû pak pfii tekut ch konzistencích. Z tohoto dûvodu vyhovují pro potfieby pohledového betonu (stejnû tak i ãerpatelného nebo vodotûsného betonu) písky obsahující kolem 12 % zrn 0,125 aï 0,25 mm. V pfiípadû ekonomické nedostupnosti uveden ch pískû je úãelné zváïit dávkování korekãní sloïky (kameniva nebo pfiímûsí) s vysok m obsahem uveden ch zrn 0,125 aï 0,25 mm. Podíl drobného kameniva Podíl drobného kameniva (0-4) je u pohledového betonu zpravidla vy í neï u bûïn ch konstrukãních betonû. Urãit m vodítkem pro obsah drobn ch zrn mohou b t údaje v tabulce 2. Pfii vy ích vodních souãinitelích (blízk ch uvedené horní mezi) mûïe b t podíl drobného kameniva zv en. Uvedené platí hlavnû v pfiípadû pískû s mal m podílem zrn do 0,5 mm a v pfiípadû deficitnosti (resp. vysoké ceny) vhodného hrubého kameniva, viz [6]. Stfiední zrna Pfii tekut ch konzistencích pfiispívá podíl stfiedních zrn (napfi. frakce 4 aï 8 mm pfii D max alespoà 16 mm) ke stejnomûrnosti sloïení betonu tím, Ïe brání oddûlování maltové sloïky. Napfi. pfii D max = 22 mm je úãeln podíl frakce 4-8 kolem 8 %. Bednûní, separace, v ztuï Dfiíve pouïívaná dfievûná i jiná absorpãní bednûní usnadàovala v robu pohledov ch betonû z tekut ch smûsích tím, Ïe pfiebyteãná voda se vsákla do bednûní a Ïe takto byly omezeny povrchové závady (nechtûn vzhled mramoru nebo oblak, rozdíly v odstínu) vypl vající z odluãování vody z ãerstvého betonu ne zcela vhodného sloïení. S v jimkou novodob ch speciálních sav ch bednûní se pro pfievaïující provozní nev hody dfiívûj ích bednûní pouïívá nyní témûfi v hradnû systémové neabsorpãní bednûní. Neabsorpãní jsou i tvarovaná kovová nebo plastová bednûní (zde i bûïná bednûní) vãetnû na povrchu upevnûn ch polyuretanov ch nebo gumov ch matric s tvarovan m povrchem. Dále uvedené údaje se proto vztahují pouze na uvedená bednûní a na bednící desky opatfiené hutnou plastovou vrstvou, kterou je zlep ována jakost povrchu a usnadàováno odbedàování. K nim patfií i novû nabízené bednící desky, které umoïàují mechanizovanou v mûnu nalaminované polypropylenové povrchové vrstvy po jejím opotfiebení nebo po kození [7]. PfievaÏující závady pohledového povrchu jsou zpûsobeny nedokonalostí vysprávky bednících desek, hlavnû v místech otvorû, které byly provedeny pfii pfiedchozí realizaci. Jakostní vysprávka navíc nepfiíznivû ovlivàuje bednící ãinnost i svou pracností (vyspravená místa je tfieba nejen zbrousit, ale následnû i vyle tit tak, aby se dosáhlo stejné hladkosti jako u nepo kozeného bednûní. Z tûchto dû- 40 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004
vodu se roz ifiuje pouïívání tuh ch velkoformátov ch bednících ãlánkû: do jednoho celku jsou spojovány aï ãtyfii základní ãlánky bednûní rozmûrû 3,5 x 2,5 m a dosahuje se celkové plochy aï 35 m 2. Pfii malém poãtu kotevních prvkû se pfiitom dosahuje potfiebné tuhosti i pfii zatí- Ïení mûrn m tlakem 100 kn/m 2. Pfii této únosnosti, která smûrnû odpovídá hydrostatickému tlaku sloupce zhutàovaného ãerstvého betonu v ky 4,2 m, je umoïnûna pfii pomalej ím postupu ukládky betonáï po vrstvách v ky aï 5 m. V pfiípadû hladké povrchové plochy závisí stejnomûrnost odstínu pohledové plochy i na pouïit ch separaãních prostfiedcích a na dodrïení stejné technologie ãi - tûní. O stejnomûrnosti pohledové plochy rozhodují i takové maliãkosti jako zmûny vyvolané uloïením desek na slunci a v pfiítomnosti prachu (obr. 1). K tomu pfiistupují dal í faktory t kající se pouïitého betonu, zvlá tû pfiísad. Podrobnûj í informace o uveden ch vzájemn ch vlivech je uvedena v broïufie vydané spoleãností Deutsche Bauchemie, e. V, viz. www.deutsche-bauchemie.de. Trvanlivost estetického vzhledu Trvanlivosti estetického vzhledu pfiispívá zpravidla matnost, resp. jemná drsnost ploch. Jedna z moïn ch technologií (napfi. vedle pracnûj ího jemného vym vání) spoãívá v pouïití bednûní opatfiené hutnou povrchovou úpravou obsahující korundová zrna [8]. Pfii návrhu tvarované plochy je tfieba Obr. 2 Speciální distanãní vloïka navazující na kotvy bednûní [9] Fig. 2 Special filler connected to the formwork anchor [9] Obr. 1 Stejn ãerstv beton a jednotn postup betonování, ale rozdílnost údrïby a skladování bednících desek Fig. 1 The same fresh concrete and a uniform concreting procedure; but different maintenance and storage of formwork boards vedle estetického zámûru pfiihlédnout i k následujícím poïadavkûm: ífika a v - ka v ãnûlkû musí umoïnit pouïití uvaïovaného D max (napfi. 16 mm), k umoïnûní bezproblémového doformování musí b t sklon alespoà 1 : 12, v pfiípadû vy ích v stupkû aï 1 : 6 (v jimka je moïná jen u poddajn ch matric). Na jakost povrchové vrstvy mají vliv i v ztuï a kovové vloïky. Díky nov m pfiedpisûm navrhování, které pfiedepisují vût í tlou Èky krycí vrstvy, nepûjde jiï pravdûpodobnû o závady zpûsobené postupující korozí v ztuïe. ZÛstává v ak nebezpeãí vzniku zahnûdl ch skvrn zpûsoben ch zneãi tûním bednûní od rzi (sm vané de tûm nebo jinak z v ztuïe i rádlovacích drátû), pfiípadnû i pronikáním kysliãníku Ïelezitého krycí vrstvou v prûbûhu vys chání betonu. Na rozdíl od bûïné praxe je u pohledového betonu tfieba vylouãit i nedostateãné krytí koncû v ztuïe, tím spí e pak styk tûchto koncû s bednûním nebo formou. Je tû dûleïitûj í je vhodné distancování v ztuïe s bodov m dotykem (u tvarované plochy v místû nejhlub ích prohlubní), samozfiejmû za pouïití vloïek pfiípustného barevného odstínu. Vhodné jsou i speciální distanãní vloïky navazující na kotvy bednûní (obr. 2) [9]. V ROBA âerstvého BETONU Pro dûsledky nestejnomûrnosti na jakost pohledov ch ploch je tfieba proti v robû bûïného betonu zmen it odchylky para- B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004 41
metrû konzistence (viz kapitola o sloïení betonu) a zpfiesnit dávkování sloïek, zvlá tû pak pfiísad. Uvedené se t ká tolerancí, téï v ak zámûrného pfiizpûsobení dávek v závislosti na podmínkách v roby, zvlá tû teploty a dob pfiepravy. Vût ina souãasn ch betonáren je schopna v e uvedené poïadavky splnit. Betonárny jsou vybaveny moderními míchacími centry s automatick m fiízením v roby. Tato technologie zaruãuje navaïování vstupních sloïek s vysokou pfiesností (odchylky od poïadované receptury se pohybují v fiádu desetin % hm.) a jejich dokonalou homogenizaci. Dokonalost promíchání smûsi ovlivàuje zejména konstrukce míchaãky, zpûsob a pofiadí nava- Ïování sloïek a doba míchání. Dobu míchání je nutné v nûkter ch pfiípadech prodlouïit, napfi. pfii pouïití zvlá tû jemnozrnn ch pfiímûsí (pigmentû), i za cenu sníïení hodinového v konu betonárny. Automatick fiídící systém umoïàuje zadání ãasov ch parametrû míchání k jednotliv m recepturám a jejich pfiesné dodrïování u jednotliv ch dodávek v prûbûhu v roby. V zájmu stejnomûrnosti v roby se nedoporuãuje pouïívat pfii míchání recyklovanou vodu. Pfii v robû pohledového betonu je také dûleïité zabránit jeho zneãi Èování sloïkami jiného vyrábûného betonu; uvedené platí zvlá tû v pfiípadû, kdyï musí b t pohledov beton jemnozrnn. Na základû uvedeného poïadavku napfi. vznikl nov typ konusov ch míchaãek (Kniele), u kter ch dochází po kaïdém zamíchání k rychlému a témûfi bezezbytkovému vyãi tûní míchaãky. Pokud není pouïito pfiísad zabezpeãujících malou závislost konzistence na dobû od poslední regulace konzistence (od pfiidání poslední dávky pfiísady) pfiichází v úvahu i pfiizpûsobení obsahu autodomíchávaãû objemûm ukládaného betonu. Cílem je jak vylouãit nepfiízniv dûsledek pfiestávky mezi betonáïemi na stejnomûrnost betonu, tak i alternativní ztráty vypl vající z vût ího mnoïství vratného betonu. U KLÁDKA, ZHUTNùNÍ, O ET OVÁNÍ Dokonalé hutnosti a tím i témûfi bezpórovitého povrchu betonu se dosáhne hlavnû pfii plnûní bednûní (formy) zdola, nejlépe u dna, resp. nad povrchem dfiíve zabetonovaného celku. Tato realizace je v ak moïná jen u tekutého (samozhutnitelného) betonu a pfii ãerpání betonu otvorem ve speciálním dílu bednûní. Pfii této realizaci téï nedojde k závadám vypl vajícím z deformace bednûní; pfii plnûní betonu shora dochází totiï nûkdy pfii betonáïi ve vysok ch vrstvách vlivem rûstu hydrostatického tlaku k takové deformaci, Ïe zvût en objem se nestaãí vyplnit shora plnûn m a zhutàovan m betonem a to s dûsledky projevujícími se povrchov mi i jin mi závadami (trhlinami). Díky tomu, Ïe byly dodrïovány pfiedpisy omezující v ku betonované vrstvy, nebyly tyto závady ãasté. Uvedené omezení v ak mûlo negativní provozní i jiné dûsledky (zneãi Èování bednûní a v ztuïe padajícím betonem s moïn mi negativními dûsledky na zhutàování v dal ím prûbûhu betonáïe). Z uvedeného dûvodu je tfieba se k v e uvedenému ideálu alespoà pfiiblíïit. Jednou z moïností je ãerpání betonu nástavcem buì pod úroveà hladiny zhut- Àovaného betonu, nebo alespoà z malé v ky nad uvedenou hladinou (do cca 0,1 m). V pfiípadû samozhutnitelného betonu není tfieba tento postup kombinovat s jin mi opatfieními, v pfiípadû konzistence stupnû F6 je tfieba alespoà propichování. Pfii niï ích stupních konzistence je tfieba vysokofrekvenãní vibrace, v pfiípadû pfiíloïné vibrace s frekvencí alespoà 100 Hz (pfii ponorné vibraci je realizace vy í frekvence bezproblémová). PouÏití niï í frekvence je totiï spojeno s vy ími amplitudami neïádoucími z hlediska nasávání vzduchu a tím i z hlediska koneãné jakosti povrchu. Jakostního témûfi bezpórovitého povrchu se obtíïnû dosahuje hlavnû na plochách, které svírají s vodorovnou rovinou mal kladn úhel, smûrnû do 5. V tûchto pfiípadech je pouïití samozhutnitelného betonu témûfi nevyhnutelné. I v bûïn ch pfiípadech, kdy se pohledov beton dále povrchovû neupravuje (napfi. penetrací) vyïaduje pohledov beton proti obyãejnému zv enou pracnost a tím i náklady. VyÏaduje to zv ená peãlivost odbedàovacích prací a zv ené nároky na o etfiování, samozfiejmû v závislosti na klimatick ch a jin ch podmínkách. Literatura: [1] Marko L.: Architektonick beton, Alfa Bratislava, 1989 [2] Lohaus L., Fischer K.: Voraussetzungen und Chancen für die Weiterentwicklung der Sichtbetonbauweise, beton 7/2004 [3] Konopka E.: Praktische Erfahrung mit selbstverdichtendem Beton in der Betonfertigteilindustrie, beton 6/2004 [4] âsn P 73 1309 PouÏití koncepce souboru betonû pfii fiízení v roby a kontrole shody betonu, 2002/09 [5] Kling B., Peck M.: Sichtbeton im Kontext der neuen Betonnormen. Beton 4/2003 [6] Weiße D., Holschemacher K.: Sandreiche Selbstverdichtende Betone, beton 3/2004 [7] Red. ãl. o nov ch v robcích: Schalplatte mit maschinell erneuerbarer Kunststoffschalhaut, beton 6/2004 [8] Red. ãl.: Schalhaut wurde mit Korund veredelt- Betonfläche weiter verbessert, beton 10/2002 [9] Budnik J., Starkmann U.: Betontechnologie und Ausführung beim Science-Center Wolfsburg, beton 9/03 Z ÁVùR ir í a jakostnûj í uplatàování pohledového betonu mûïe v znamnû a hospodárnû pfiispût ke vzhledu na ich staveb. Nejde pfiitom pouze o vzhled v dobû dokonãení stavby, ale i trvanlivost tohoto vzhledu. Pfii jakostním fie ení mûïe povrch odolávat nepfiípustnému usazování neãistot, navíc je jakostní pohledov beton schopen velmi dobfie odolávat i málo etrn m zpûsobûm ãi tûní. Stále více zpráv o realizaci nov ch a zdokonalen ch technologií pfiitom svûdãí o tom, Ïe v pfiíspûvku uvedené poznámky, námûty a doporuãení zdaleka nevyãerpávají celou problematiku a v echny moïnosti pohledového betonu. Jeho cílem bylo ukázat, Ïe v robní organizace jsou schopny v tomto oboru pfiispût k jakostní realizaci uveden ch i nov ch úkolû. K plnûní tûchto cílû je na spolupráci pfiipravena i vût ina v robcû transportbetonu. Ing. Pavel Rieger ZAPA beton, a. s. VídeÀská 495, 142 01 Praha 4 e-mail: rieger@zapa.cz Ing. Alain tûrba L.C.M. Loudin a spol., v. o. s. Kfiivá 8, 130 00 Praha 3 e-mail: a.sterba@volny.cz 42 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004