Ke struktuře schopností Dr. HANA PEŠINOVÄ, CSc., Pedagogický ústav J. A. Komenského ČSAV, Praha Je už téměř samozřejmostí, že značná část pozornosti pedagogické a psychologické praxe je věnována problematice schopností a nadání člověka. V podmínkách školní výuky se tento problém stává stále aktuálnějším, neboť otázka schopností žáků nabyla výrazného charakteru v souvislosti s řešením otázek diferenciace ve škole, s klasifikací a hodnocením žáků, s volbou budoucího povolání atd. Naše psychologické práce, které se této problematice věnují, musely překlenout hlubokou propast, vzniklou ve válečných i poválečných letech, rychle se orientovat v bohatství světového materiálu a zároveň se vrátit a navazovat na české a slovenské autory z předválečné doby, kteří svým humánním postojem k dítěti a značnou vědeckou erudicí přispěli svými pracemi do pokladnice psychologie obecných a zvláštních schopností Školních dětí. Mám na mysli Váňu a řadu dalších známých osobností. Bohatá škála testů tzv. obecné schopnosti (neboli inteligence), vytvořená během více než půlstoletí usilovné práce, umožňuje rozlišovat podprůměrně a nadprůměrně nadané děti i dospělé, umožňuje zcela objektivně srovnávat výkony dětí v intelektuální oblasti. Jde tu však o výkony, které ukládají tyto testy. Zda dané testy skutečně měří jakousi obecnou schopnost, či zda jsou v těchto testech zastoupeny snad náhodně, či na základě pracné matematické analýzy úkoly reprezentující různé schopnosti, stále není vyřešeno. Psychologická interpretace těchto testů je vágní, nepřesná, více popisná. V různých subtestech i položkách se měření psychických funkcí překrývá, a proto je obtížné dělat psychologickou analýzu. Hodnota těchto testů tkví v matematické analýze, která ale, jak se zdá, přivedla psychologický výzkum této důležité stránky lidské psychiky do slepé uličky. Empirismus a prakticismus lze rovněž vytknout testům zaměřeným na zjišťování speciálních schopností (jazykové, matematické, které sledují dispozice žáků Či posluchačů k osvojování daných učebních předmětů). Jsem proto toho názoru, že chceme-li přispět k vyřešení otázky schopností žáků, jejich zjišťování a využívání pro rozvoj dítěte, je nutno se 601
vrátit k psychologické stránce této problematiky, dát obecné schopnosti i zvláštním schopnostem, když ne vědeckou, tedy alespoň funkční definici, přispět k vyřešení struktury a vztahu obecných a zvláštních schopností1) pro jejich řízení a rozvoj. Teprve potom lze najít pro schopnosti náležité místo v celém systému vzdělání a rozvoji člověka a bude možné hovořit např. o vědeckém hodnocení žáků, o vědeckém řešení otázek diferenciace výuky apod. Naše současná práce je koncipována tímto programem. První etapa výzkumu je věnována analýze obecné schopnosti, která je chápána převážně jako strategie a ekonomie myšlení, vycházející z logické analýzý při řešení rozmanitých úloh (verbálních i nonverbálních). O tomto pojetí obecné inteligence svědčí nejenom složení jednotlivých testů, ale i řada definic vlastního pojmu inteligence. I když je pojem schopností definován velmi rozdílně, je těmto definicím společné to, že za nejpodstatnější moment inteligence označují schopnost orientovat se v nových situacích vhledem nebo řešit úlohy za pomoci myšlení, aniž by šlo o pouhou zkušenost; nejdůležitější je pochopení vztahů apod. Rovněž výzkumy v oblasti racionalizace myšlenkových procesů v programovaném vyučování, hledání na základě logické abstrakce společných prvků při osvojování různých učebních předmětů (algoritmy vyučování) aj. inspirují k tomuto pojetí obecné schopnosti a k rozvíjení její teorie. Zároveň sledujeme modifikaci tzv. obecné schopnosti vzhledem k různým podmínkám školního vyučování a vzhledem k tzv. intelektuálním typům žáků. Po tomto výzkumu pokládáme za nutné se vrátit ke psychologické analýze speciálních schopností. Jde o dlouhodobý výzkum. V současné době pro orientační šetření i pro první fázi řešení tohoto úkolu užíváme nejběžnějších testů obecných schopností (i když si uvědomujeme též jejich nedostatky) a sledujeme změny v jejich řešení žáky různých typů škol. Zatím jsme použili testu Amthauerova (Zkouška I S T). Daný test se snaží pokrýt óo nejširší oblast myšlenkových procesů. Jeho konstrukce vychází z dlouholetých zkušeností ostatních inteligenčních testů a opírá se o jejich přednosti. Má celkem 9 subtestů. Z vlastního popisu jednotlivých subtestů autorem vybíráme pouze nejpodstatnější charakteristiku. I tak je možno se přesvědčit o komplexnosti i o popisnosti každého z nich. Pořadí: Název sub testu: Stručný popis a interpretace: 1. IN subtest doplňování vět, orientace Má sledovat tvoření úsudku, míru zdravé* ve větě ho rozumu, klade se důraz na konkrétné praktické myšlení i na smysl pokusné osoby pro realitu. U mládeže se potom sleduj dosažená samostatnost v myšlení. 1) Strukturou schopností se zabývají různé teorie. Viz článek autorky v časopise Pedagogika 1968, č. 4. V podstatě jde v různých teoriích o otázku, zda existuje jediná schopnost (»monarchlstlclká«teorie), nebo více hlavních schopností (»oligarchické«teorie )> či schopnosti různé, nezávislé na sobě (»anarchické«teorie schopností). 602
2. EL subtest eliminace 9lov; vystižení slovních významů 3. AN subtest analogie 4. GE subtest zobecňování 5. ME subtest paměti 6. AR subtest početních úloh 7. NU subtest numerických řad 8. PL subtest volby geometrických figur 9. SP subtest úloh s 'kostkami Sleduje se jazykový cit a induktivní řečové myšlení, klade se důraz na receptivní moment. U mladistvých se více měří komponenty v cítění a u dospělých řečové složky. Sleduje pohyblivost v myšlení, kombinační schopnost, chápání vztahů. Klade se důraz na důkladnost, resp. na spokojenost s přibližnými řešeními. Sleduje se schopnost abstrakce, tvoření pojmů, u mladistvých též rozumová vzdělavatelnost a vyjadřovací schopnost. Měří se schopnost pamětní zátěže a délka koncentrace.* Praktické početní myšlení. Sleduje induktivní myšlení s čísly a zároveň teoretické početní myšlení. Klade se důraz i na postižení tzv.»rytmických momentů«v numerické řadě. Měří se představivost i bohatství představ, názorově celostní myšlení i komponenty konstruktivní schopnosti. Sleduje se prostorová představivost a komponenty analytické schopnosti. " Test I S T jsme prezentovali 250 žákům na školách s různě zaměřenou výukou (běžné, s rozšířenou matematickou výukou a s rozšířenou výukou cizích jazyků). Výsledky, které jsme získali, jsme podrobili faktorové analýze2). Získali jsme celkem 5 faktorů. Korelační matice Amthauer I S T vypočtená programem XDS2/21 na sam očinném počítači ICL IN E L AN GE M E AR NU PL SP IN 1.0 0 0 0.435 0.376 0.487 0.315 0.415 0.459 0.160 0.144 EL 1.0 0 0 0.378 0.371 0.272 0.355 0.345 0.225 i 0.226 AN 1.0 0 0 0.472 0.221 0.413 0.389 0.252 1 0.237 GE 1.0 0 0 0.315 0.349 0.399 0.205 0.169 M E 1.0 0 0 0.284 0.337 0.182 0.114 AR 1.0 0 0 0.505 0.426 0.345 NU 1.0 0 0 0.358 0.320 PL 1.0 0 0 0.478 SP 1.0 0 0 2) Faktorová analýza je metoda, která na základě korelačních výpočtů mezi jednotlivými hodnotami z empiricky daného systému jevů usuzuje na příčiny nebo principy těchto jevů. Např. faktory vypočítané z korelace inteligenčních testů se interpretují jako schopnosti v jednotlivých výkonech. Faktorovou analýzu provedl samočinný počítač ICL. 603
Stupnicový diagram faktorové analýzy Amthauerova testu struktury inteligence IST FAKTORY t 604
Interpretace hodnot v matici faktorových zátěži I. faktor Faktorová zátěž: Proměnná: 0.682 NU 0.680 IN 0.676 AR 0.650 AN 0.628 GE 0.566 EL 0.490 PL 0.474 ME 0.428 SP V 1. faktoru jsou všechny zátěže na proměnných kladné. Znamená to, že jeho účast je ve všech výkonech. Proto by snad mohl být nazván faktorem obecné schopnosti asi v tom smyslu, jak jsme uváděli výše. 11. faktor Faktorová zátěž: Proměnná: 0.349 IN 0.211 GE 0.137 ME 0.095 EL 0.058 AN 0.062 NU -0.176 AR 0.485 SP -0.534 PL 2. faktor je faktorem bipolárním s polovinou zátěží kladných a s polovinou záporných. Kladné zátěže jsou u proměnných IN, GE, ME, EL, AN, ostatní jsou záporné. Zde se pravděpodobně rozlišují dva intelektuální typy, a to bud typ verbálně abstraktní, nebo prostorově matematický. Oba typy jsou k sobě polárně diferencované. III. faktor Faktorová zátěž: Proměnná 0.389 ME 0.107 NU 0.095 IN 0.071 PL 0.036 AR 0.001 SP -0.018 EL 0.092 GE 0.415 AN Ve třetím faktoru dominuje proměnná ME (paměti). K ní je polárně diferencovaná AN, která sleduje především kombinační schopnost. Tento faktor je nejčistší. 605
FaJktorová zátěž: Proměnná: 0.254 IN 0.068 SP 0.065 AR 0.044 NU 0.030 EL 0.016 PL 0.061 GE, 0.181 AN 0.367 ME 0.142 SP 0.118 EL 0.100 GE 0.062 PL 0.042 IN 0.021 ME 0.021 AN 0.129 NU 0.198 AR Kladné zátěže 4. faktoru jsou na proměnných IN, SP, AR, NU, EL, PL a záporné na proměnných GE, AN, ME. Vzhledem k předběžnému šetření nepokoušíme se zatím o charakteristiku tohoto faktoru, právě tak jako faktoru pátého. Zde jsou téměř všechny proměnné blízko k nule a vzniká tak otázka, zda lze tento faktor zanedbat. Odpověď zatím dát nemůžeme. V současnosti provádíme další šetření se stejně starými žáky, na stejných školách a po stejné analýze výsledků se pokusíme o důkladnou interpretaci. Na závěr chci zdůraznit, že výzkum tohoto druhu pokládáme za nezbytný, nikoliv za cílový. Jde nám hlavně o ověření výzkumných metod nejvíce užívaných v této výzkumné oblasti a o srovnání výsledků získaných jinými metodami. Další práce musí být zaměřena na odhalení psychologické podstaty jednotlivých faktorů a na zjištění jejich významu nejenom v předvídání úspěšnosti v té či oné poznávací činnosti, ale především v rozvíjení těch jednotlivých stránek, které jsou základem úspěchu dítěte ve škole i v životě. LITERATURA Cronbach, Lee J.: Essentionals cf psychologlcal testing, New York 1960. Guilford, J. P.: Psychometric methods, New York, McGraw Hill 1936. Hampejsová, Olga: Faktorová analýza: matematická formulace ä vývoj metod, Čs. psychologie 1962, str. 64. Pešlnová, H.: K některým problémům výzkumu psychologie schopností, Pedagogika 1968, čls. 4. Pešinová, H.: K problematice výzkumu schopností v procesu učení, Čs. psychologie 1968, čís. 6. Říčan, P.: Přínos faktorové analýzy k poznání schopností, Čs. psychologie, 1962, í. 3, str. 248 67. 606
ГАНА ПЕШИНОВА О СТРУКТУРЕ СПОСОБНОСТЕЙ В статье приведены результаты первого этапа длительных исследований в области психологии способностей учеников. При помощи теста Амтауера ИСТ было испытано 220 учеников 8-го класса разных типов пражских школ (нормальных, языковых и математиечских). Полученные данные были This article gives an account of the results of the first stage of a long-term research In the field of the psychology of pupils* capabilities. Amthauers 1ST test was used to examine 220 pupils in 8th- -year chlasses of various types of Prague schools (ordinary, language and matheподвергнуты факторному анализу. Автор статьи пытается дать интерпретацию отдельных факторов. Полученные результаты и интерпретация будут проверены на дальнейшем этапе исследований и пополнены при помощи других методов исследования. Н А N A PESIN0VA THE STRUCTURE OF CAPABILITI ES! matical types). The data acquired were subject to a factor analysis. An attempt is made in this article to interpret the individual factors. The data obtained as well as the interpretation will be verified in the next stage of the research and will be supplemented by other research methods f ) i \ 607