Démonia Příloha DIS 12/2010

Podobné dokumenty
5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti

Slevu na pojistném lze poprvé uplatnit za kalendářní měsíc srpen 2009 a naposledy sleva náleží za prosinec 2010.

JAK DÁL SE ZRUŠENÍM KARENČNÍ DOBY?

~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

MPSV.CZ: Výklad MPSV k 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Výklad MPSV k 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.

VŠFS_Zima 2006_ODOP - Zaměstnanci Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK. Obsah semináře. 1 Průměrný výdělek základní vstupní informace úvod

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdové účetnictví akreditovaný kurz MŠMT

Mzdové výpočty

12.1 Zmûny v nemocenském poji tûní od roku 2008

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy

PŘÍKAZ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE PGŘ_ Věc: Účinnost od: Strana: Ustanovení příkazu je uvedeno na následujících stranách.

Legislativní změny pro mzdy roku 2018

Démonia příloha DIS 8/2011

7. Dovolená při změně rozvržení pracovní doby

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

JAK SPOČÍTAT VÝPLATU. Finanční matematika 20

Zákon o nemocenském pojištění

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI

Pojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdy v praxi

Legislativní změny pro mzdy roku 2019

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU. Zaměstnavatel.. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený...

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, sociálního a zdravotního pojištění u prvního zaměstnavatele:

6/ Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény

1 Základní informace o nemocenském pojištění 1. 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2. 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ

Měsíční zpracování mezd a uzávěrka měsíce

Základní pojmy a výpočty mezd

zaměstnanec OSVČ švarcka OSVČ švarcka měsíční superhrubá měsíční faktura měsíční faktura měsíční faktura měsíční faktura

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění

Vývoj pracovní neschopnosti

superhrubá mzda daň (5.025,-) (22.250,-) = 11,0% (2.750,-) = 34,0% (8.500,-)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

Kontaktní centrum, Opletalova 22, Praha 1, tel.: , DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Sociální zabezpečení v ČR

Změny ve srážkách ze mzdy od

Jak si přepočítat výplatu 1

1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Čl. I

KONTO PRACOVNÍ DOBY. Úprava konta pracovní doby je obsažena v ustanoveních zákoníku práce takto:

V E R Z E M O D U L M Z D Y

daň (5.025,-) (22.250,-) = 11,0% (2.750,-) = 34,0% (8.500,-)

Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky

Základní část mzdy je tedy v pořádku.

Za odvedenou práci a za pracovní pohotovost náleží zaměstnanci hrubá mzda (rozumíme tím mzdu i plat)

Pracovní smlouva - povinné náležitosti 1) druh práce (popis) 2) místo výkonu práce obec, organizační jednotka

6 Zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech v kontextu hospodářského cyklu. Ing. Yvona Legierská

Opatření děkana č. 2016/6

Zaměstnanec může podle ust. 56 zákoníku práce přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dvou důvodů:

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015

Základem pro výpočet mezd je hrubá mzda. Obsahuje: Z hrubé mzdy (HM) se odečítá:

Personální činnost podniku mzdy. cv. 11

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech s účinností zejména k

6. Odměňování v podniku

O B S A H: Démonia DIS 6/ / ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SZ 2/ ZÁKON O PODPOŘE HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU

Personalistika a odměňování pracovníků

O B S A H: Démonia DIS 9/2008 1/ POSKYTOVÁNÍ NEMOCENSKÉHO OD / DALŠÍ DOHODNUTÁ PRÁCE PŘESČAS VE ZDRAVOTNICTVÍ

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Návrh. poslance Miroslava Opálky. na vydání. zákona

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

Příklad 2: Vyúčtování roční mzdy zaměstnance v r zaměstnanec, závislá činnost

Démonia DIS 10/2011 1/ VYHLÁŠKA MPSV, KTEROU SE STANOVÍ VÝŠE VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A VÝŠE PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU ZA ROK 2010

ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY A JEHO DOPADY 1. ČÁST

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

Změny ve mzdách od

Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Novela Zákona o daních z příjmu č. 586/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů


Vláda schválila návrh nového zákona o nemocenském pojištění

3 Měsíční povinnosti mzdových účetních

Seznam příloh. Systémy sociálního zabezpečení v České republice. Dávky a služby poskytované z nepojistných subsystémů

Vykazující organizace musí zajistit metodickou shodu vykazování společných ukazatelů v obou výkazech.

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o

Mzdy za leden 2008 musí být zpracovány minimálně na verzi 7.51a. Na starších verzích, nelze od roku 2008 zpracovávat mzdy!

Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu + příplatky, prémie, odměny, náhradu mzdy.

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Nový zákon o nemocenském pojištění

Opatření děkana č. 2017/06 PRAVIDLA PRO TVORBU A POUŽITÍ SOCIÁLNÍHO FONDU

MZDY- novinky Ing. Jan Sejpka

OBEC RADOSTOV Pracovní řád

Kapitálové životní pojištění Kapitálové důchodové pojištění. Sazebník a přehled poplatků platný od 1. května 2015

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

Nemocenské pojištění v roce 2007

4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.

Transkript:

PROPOČTY DOPADU ZMĚN V ZÁKONU O POJISTNÉM NA SZ VÝPOČET ÚSPORY NA POJISTNÉM NA SZ PO SNÍŽENÍ ODVODU POJISTNÉHO NA NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ O 1% OD 1. 1. 2009 Zde se jedná o úspory, které již zaměstnavatelé získali v roce 2009 a v roce 2010 po snížení odvodu pojistného na SZ o 1%. Pochopitelně, že tato úspora bude i v roce 2011, alespoň u zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci, kteří si nemohou zvolit variantu se zvýšeným odvodem pojistného na NP a odpočtem poloviny vyplacené náhrady mzdy. Příklad č. 1. Firma se 100 zaměstnanci a průměrným výdělkem 20000 Kč by na pojistném na SZ zaplatila o 240000 Kč (20000x12x100 a z toho 1%) méně, ale od roku 2011 by plně hradila náhradu mzdy za prvních 21 kal. dnů PN bez možnosti odpočtu poloviny vyplacené náhrady mzdy. Příklad č. 2. Firma s 20 zaměstnanci a průměrným výdělkem 15000 Kč by na pojistném na SZ zaplatila o 36000 Kč (15000x12x20 a z toho 1%) méně, pokud si od roku 2011 nezvolí variantu zvýšení odvodu pojistného o 1% a odečtu poloviny vyplacené náhrady mzdy. KOLIK BY TYTO FIRMY ZAPLATILY NA NÁHRADĚ MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 21 DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A KOLIK BY NA TÉTO ZMĚNĚ PRODĚLALY, POKUD SI UŽ NEBUDOU ODEČÍTAT POLOVINU VYPLACENÉ NÁHRADY MZDY? Při výpočtech vycházíme u jednotlivých skupin zaměstnanců z průměrného výdělku firmy a z toho, že je ve firmě týdenní pracovní doba 40 hodin a je rozvržena na pondělí až pátek po osmi hodinách. V příkladu č. 1. Firma se 100 zaměstnanci a průměrným výdělkem 20000 Kč. Tato firma si nemůže zvolit variantu placení o 1% více a odečtu poloviny vyplacené náhrady. a) každý zaměstnanec prostonal v roce 14 kalendářních dnů. Na náhradě mzdy by jim bylo zaměstnavatelem vyplaceno celkem 347800 Kč vlastní výpočet průměrného výdělku a náhrady mzdy by byl tento: což je průměrný počet hodin v průměrném měsíci) 56hodinx103,50x0,6 = 3477,60 Kč zaokrouhleno na 3478 Kč - při 100 zaměstnancích by náhrada mzdy činila 347800 Kč (3478x100) V roce 2011 si již nebude moci tento zaměstnavatel odečíst polovinu vyplacené

celých 347800 Kč. Zaměstnavatel by na tomto způsobu prodělával 107800 Kč (347800 240000). Pokud by zůstal v platnosti stav z roku 2010, tak by úspora nákladů u něho činila 66100 Kč (240000-173900), protože si mohl od pojistného na SZ odečíst polovinu vyplacené náhrady mzdy. b) 70 zaměstnanců mělo pracovní neschopnost v průměrné délce 9 kalendářních dnů a 30 případů PN bylo delších než 21 kal. dnů (zde hradí zaměstnavatel pouze prvních 21 dnů, od 22. dne PN mu bude OSSZ vyplácet nemocenské). Na náhradě mzdy by jim bylo zaměstnavatelem vyplaceno 318020 Kč vlastní výpočet průměrného výdělku a náhrady mzdy by byl u kratších PN tento: - jelikož 70 zaměstnanců mělo 9 kal. dnů PN, na které jim připadlo 7 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 4 pracovní dny, tj. celkem za 32 hod. (4x8hodin) 32hodinx103,50x0,6 = 1987,20 Kč zaokrouhleno na 1988 Kč - při počtu 70 PN by na náhradě mzdy vyplatil 139160 Kč vlastní výpočet průměrného výdělku a náhrady mzdy u delších PN by byl tento: - jelikož každý ze zaměstnanců měl plných 21 kal. dnů PN, na které jim připadlo 15 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 12 pracovních dnů, tj. celkem za 96 hod. (12x8hodin) 96hodinx103,50x0,6 = 5961,60 Kč zaokrouhleno na 5962 Kč - při počtu 30-ti takovýchto PN by na náhradě mzdy zaměstnavatel zaplatil 178860 Kč (30x5962). V roce 2011 si již nebude moci tento zaměstnavatel odečíst polovinu vyplacené 318020 (139160+178860). V tomto případě by zaměstnavatel prodělal 78020 Kč. Pokud by zůstal v platnosti stav z roku 2010, tak by úspora nákladů u něho činila 80990 Kč (240000-159010), protože by si odečetl polovinu vyplacené náhrady mzdy. V příkladu č. 2. Firma s 20 zaměstnanci a průměrným výdělkem 15000 Kč. Tento zaměstnavatel by si mohl zvolit variantu, že bude platit na pojistném na NP 3,3% místo 2,3% a bude si moci i nadále odečítat polovinu vyplacené náhrady mzdy. Pro kterou variantu se rozhodnout si ukážeme na konkrétních příkladech.

a) volba varianty s 2,3% pojistného na NP a neodečítání poloviny vyplacené náhrady mzdy 1/ zaměstnanci nemají žádné PN v roce 2011 V tomto případě zaměstnavatel ušetří plných 36000 Kč na odvodu pojistného. 2/ 10 zaměstnanců mělo plných 14 dnů PN 56hodinx77,62x0,6 = 2608,03 Kč zaokrouhleno na 2609 Kč - při 10 případech pracovních neschopností by náhrada mzdy činila 26090 Kč (2609x20). V roce 2011 si nebude moci tento zaměstnavatel odečíst polovinu vyplacené celých 26090 Kč. Vzhledem k tomu, že na pojistném ušetřil 36000 Kč, byla by úspora nákladů ve výši 9910 Kč (36000-26090). 3/ 15 zaměstnanců mělo PN v průměrné délce 9 kal. dnů a 6 zaměstnanců mělo PN delší než 21 kal. dnů u kratších PN by zaměstnavatel na náhradě mzdy vyplatil: - 15 zaměstnanců mělo 9 kal. dnů PN, na které jim připadlo 7 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 4 pracovní dny, tj. celkem za 32 hod. (4x8hodin) 32hodinx77,62x0,6 = 1490,30 Kč zaokrouhleno na 1491 Kč - při počtu 15 PN by na náhradě mzdy vyplatil 22365 Kč. u delších PN by zaměstnavatel na náhradě mzdy vyplatil: - každý ze zaměstnanců měl plných 21 kal. dnů PN, na které jim připadlo 15 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 12 pracovních dnů, tj. celkem za 96 hod. (12x8hodin) 96hodinx77,62x0,6 = 4470,91 Kč zaokrouhleno na 4471 Kč - při počtu 6-ti takovýchto PN by na náhradě mzdy zaměstnavatel zaplatil 26826 Kč (6x4471). Celkem by tento zaměstnavatel na náhradě mzdy vyplatil 49191 Kč (22365+26826). V tomto případě by zaměstnavatel prodělal 13191 Kč (49191-36000).

b) volba varianty s placením pojistného na NP ve výši 3,3% a možností odpočtu poloviny vyplacené náhrady mzdy. Zde je třeba si uvědomit, že tento zaměstnavatel neušetří 36000 Kč na odvodu pojistného na NP. 1/ zaměstnanci nemají žádné PN v roce 2011 V tomto případě zaměstnavatel neušetří vůbec nic a měl by zvážit variantu s nižším odvodem pojistného a plným hrazením náhrady mzdy. 2/ 10 zaměstnanců mělo plných 14 dnů PN 56hodinx77,62x0,6 = 2608,03 Kč zaokrouhleno na 2609 Kč - při 10 případech pracovních neschopností by náhrada mzdy činila 26090 Kč (2609x20). V roce 2011 si bude moci tento zaměstnavatel odečíst polovinu vyplacené náhrady mzdy od odvodu pojistného na SZ, protože platil 3,3% na NP. Takže celkem by na náhradě mzdy zaplatil 13045 Kč. I pro tohoto zaměstnavatele by bylo výhodnější si ponechat variantu s nižším odvodem pojistného a plným hrazením náhrady mzdy. 3/ 15 zaměstnanců mělo PN v průměrné délce 9 kal. dnů a 6 zaměstnanců mělo PN delší než 21 kal. dnů u kratších PN by zaměstnavatel na náhradě mzdy vyplatil: - 15 zaměstnanců mělo 9 kal. dnů PN, na které jim připadlo 7 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 4 pracovní dny, tj. celkem za 32 hod. (4x8hodin) 32hodinx77,62x0,6 = 1490,30 Kč zaokrouhleno na 1491 Kč - při počtu 15 PN by na náhradě mzdy vyplatil 22365 Kč. u delších PN by zaměstnavatel na náhradě mzdy vyplatil: - každý ze zaměstnanců měl plných 21 kal. dnů PN, na které jim připadlo 15 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 12 pracovních dnů, tj. celkem za 96 hod. (12x8hodin) 96hodinx77,62x0,6 = 4470,91 Kč zaokrouhleno na 4471 Kč

- při počtu 6-ti takovýchto PN by na náhradě mzdy zaměstnavatel zaplatil 26826 Kč (6x4471). Celkem by tento zaměstnavatel na náhradě mzdy vyplatil 49191 Kč (22365+26826). V tomto případě by si mohl zaměstnavatel odečíst polovinu z vyplacené náhrady mzdy a zaplatil by 24595 Kč. I pro tohoto zaměstnavatele by ještě bylo výhodnější si ponechat variantu s nižším odvodem pojistného a plným hrazením náhrady mzdy. ZÁVĚR: u organizací do 25 zaměstnanců si raději ponechat variantu s placením pojistného na NP ve výši 2,3% s tím, že bude zaměstnavatel hradit plně náhradu mzdy za celých 21 kal. dnů PN. Výhodnost varianty se zvýšeným odvodem pojistného o 1% a odpočtu poloviny vyplacené náhrady mzdy by přicházela v úvahu pouze u zaměstnavatelů, kteří nutí zaměstnance, aby šli na nemocenskou, pokud pro ně nemají práci. JAK SI SPOČÍTAT, KOLIK NÁS BUDE STÁT PŘENESENÍ ODPOVĚDNOSTI S PLACENÍM PRVNÍCH 21. KAL. DNŮ PN NA ZAMĚSTNAVATELE? Zde je možno orientačně vyjít z počtu PN v roce 2010. Pokud máme zpracovány jednotlivé měsíce roku, tak snadno zjistíme, kolik jsme na náhradě mzdy zaplatili v roce 2010 a kolik bychom zaplatili v roce 2011 (prostě se neodečte polovina vyplacené náhrady mzdy...). Pochopitelně, že nikdo nedokáže předpovědět nemocnost v roce 2011, takže náklady na náhradu mzdy v roce 2011 můžeme pouze odhadovat (vliv chřipkových epidemií, zvýšená ochota občanů starat se více o své zdraví nebo snahy hodných lékařů vystavovat neschopenky i v případě, že se pacient potřebuje jen hodit marod, sehrají určitě důležitou roli na celkové nemocnosti v příštím roce). Další zvýšení nákladů přinese pro zaměstnavatele vyplácení náhrady mzdy po dobu 21 kalendářních dnů trvání PN (místo za 14 kal. dnů, které hradí letos). Toto se dotkne hlavně dlouhodobých PN a je třeba spočítat zvýšené náklady, které Vám vzniknou placením dalších 5 pracovních dnů PN. Při výpočtech je třeba stále kalkulovat se snížením odvodu pojistného na NP o 1%, které sice bylo provedeno už od roku 2009, ale stále platí a tyto prostředky zůstávají zaměstnavateli. Některé zdravé firmy, kde se nemoc řeší tak, že zaměstnanec v době, kdy mu není dobře pracuje doma, na snížení odvodu pojistného vydělaly desítky tisíc korun... Dalším krokem k snížení počtu pracovních neschopností je motivace zaměstnanců k zdravému životnímu stylu formou benefitů např. poskytováním vitamínů, podporou sportovní aktivity apod. Někteří zaměstnavatelé přistoupili i k motivaci finanční, kdy jsou poskytovány prémie nebo odměny za tzv. využití fondu pracovní doby tyto prémie (odměny) jsou uváděny v maximální výši, ale poté kráceny za některé nepřítomnosti zaměstnance v práci... Další možností k regulaci vyplacených náhrad mzdy je využití kontroly zaměstnanců v době PN ( 192 odst. 5 a 6 ZP), kdy je možno v případě porušení režimu práce neschopného, náhradu mzdy zkrátit nebo odejmout. Pro tyto případy je ale třeba vydat vnitřní předpis k provádění kontrol práce neschopných, seznámit s ním zaměstnance (nejlépe jim nechat podepsat, že byli seznámeni tehdy a tehdy) a teprve potom s kontrolami začít.