4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.

Transkript

1 4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců (1) Z fondu lze přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu a příspěvkových organizací (dále jen zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců ) a na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců. (2) Z fondu lze hradit nákup vitaminových prostředků pro zaměstnance a přispívat zaměstnancům na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění. (3) Z fondu lze přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům. (4) Pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů uhradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy (např. vzdělávání zaměstnanců). ( 68 zákona č. 218/2000 Sb.) (5) Z fondu lze přispívat na náklady za dočasné užívání zařízení jiných organizačních složek státu nebo osob, pokud slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců. Komentář: Příspěvek na provoz rekreačního, sportovního zařízení, rehabilitačního zařízení a nově i vzdělávacích zařízení, které využijí zaměstnanci, se bude čerpat k vyrovnání provozních nákladů převodem fondu do výnosů na účet 648 Čerpání fondů. Obdobně může organizace nakoupit vitaminové přípravky a uhradit očkování proti klíšťové encefalitidě, proti chřipce a hepatitis A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění. I v tomto případě to musí být pro zaměstnance nepeněžní plnění. 5

2 Z fondu lze také čerpat prostředky na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek zakoupením předmětů k lepšímu vybavení pracovišť, na pracovní obuv a pracovní oděvy a také vybavení pro zájmovou činnost. 5 Pořízení hmotného majetku Z fondu se hradí pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. ( 50 zákona č. 218/2000 Sb.) Komentář: Z fondu se hradí pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. Podle ČÚS č. 704 nelze pořízení majetku účtovat jako přímé čerpání fondu, ale pořízení bude na základě průkazných dokladů o nákupu (přijatých faktur) zaúčtováno jako případy nákupu drobného dlouhodobého majetku do provozních nákladů a použití fondu bude vyúčtování fondu do výnosů na účet 648 Čerpání fondu. Při pořízení odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se fond převede do fondu reprodukce MD 412 D 416 a z fondu reprodukce pak bude majetek financován účetním případem MD 416 D Půjčky na bytové účely (1) Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout z prostředků fondu půjčku na: a) pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení, b) koupi bytového zařízení, c) nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky). (2) Půjčky z prostředků fondu jsou bezúročné a poskytují se za těchto podmínek: 6

3 ných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci od - borného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť. Z toho plyne, že se fond kulturních a sociálních potřeb z odměn v rámci odborného výcviku tvoří. V souvislosti s vydáním školského zákona to bylo zpochybněno, protože učiliště podle školského zákona neexistují. Jestliže však žáci střední školy vykonávají produktivní práci, za kterou dostávají odměnu, pak se podstata nemění a tyto odměny, které se zdaňují, mají charakter mzdy, proto jsou základem pro tvorbu FKSP. 2/6 Odvod FKSP z odstupného Dotaz: Má příspěvková organizace z odstupného, které je vyplacené zaměstnanci, odvádět 1 % do FKSP? Odpověď: Odstupné je příjem zaměstnance, který je upraven v 67 a 68 zákoníku práce. Tento příjem není součástí vyměřovacích základů zdravotního pojištění a sociálního pojištění. Vstupuje do základu daně z příjmů ze závislé činnosti. V praxi je to ostatní platba za provedenou práci a není součástí mzdových prostředků platů, i když jeho výše je nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku (viz zákoník práce 67). Toto potvrzuje i rozpočtová skladba, která tuto položku nezařazuje do platů, z nichž se tvoří příděl FKSP. Protože se odstupné nezahrnuje do platů, pak není součástí základu pro příděl FKSP. V ČÚS č. 704 bod se uvádí výpočet základního přídělu do FKSP ve výši stanoveného procenta z objemu mzdových prostředků. Kromě odstupného se tedy příděl do FKSP netvoří z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. z dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. 19

4 3 Hospodaření s fondem 3/1 Bankovní poplatky z bankovního účtu FKSP Dotaz: Jakým způsobem se prakticky účtuje o poplatcích z bankovního účtu FKSP a jak se převádí částka poplatků z provozního účtu na účet FKSP? Měsíčně, nebo stačí jednou za rok? Odpověď: Bankovní poplatky z účtu 243 účtuji na základě výpisu z tohoto účtu jako pohledávku FKSP vůči provozu AU k 377 Ostatní krátkodobé pohledávky. Úroky rovněž nemohou ovlivnit výši fondu, proto je účtuji opačně. Například měsíční poplatky byly výdaje z účtu 243 celkem 360 Kč a úrok za měsíc 1,05 Kč. V dalším měsíci, nejpozději však na konci čtvrtletí, převedu z BÚ provozu 358,95 Kč na účet 243. V provozních nákladech to budou finanční náklady na účtu 569, a to ve výši celkového poplatku, proto se musí poplatky doplnit na skutečnou částku o úroky, které pohledávku na účtu 377 kompenzovaly. Tabulka č. 3 Účtování Č. Text Kč MD D Výpis z BÚ FKSP předpis pohledávky: 1. Poplatky 360, Úrok 1, Přijatá úhrada z BÚ provozu 358, Výpis z BÚ provozu: 4. Převod na vyrovnání účtu , Doplnění finančních nákladů o úrok 1,

5 7/2 Nárok na příspěvek na oběd z FKSP Dotaz: Jsme PO zřízená krajem. Prosím o informaci, zda má učitel střední školy zaměstnaný v pracovním poměru uzavřeném pracovní smlouvou na plný pracovní úvazek nárok na příspěvek na oběd z FKSP, pokud v jednom kalendářním dni odučí (vykoná přímou pedagogickou činnost) pouze 1 hodinu? V ostatních dnech již má přímou vyučovací povinnost rozvrženou po více hodinách. Odpověď: Podle vyhlášky o závodním stravování č. 84/2005 Sb. v 5 odst. 2 může se zaměstnanec stravovat jen ve dnech, kdy vykonával práci pro organizaci a v kalendářním dni odpracoval alespoň 3 hodiny v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Učitel, který má přímou vyučovací povinnost v kalendářním dni jen 2 vyučovací hodiny, musí mít stanovou také nepřímou vyučovací povinnost tak, aby v kalendářním dni byl přítomen na pracovišti 3 hodiny. Pokud by tuto podmínku nesplnil a stravoval se, pak musí doplatit osobní a věcné náklady stravy a nemůže čerpat příspěvek z FKSP na stravování. 7/3 Výkony stravovacího zařízení a stravovaní zaměstnanci Dotaz: Škola zřizovaná ÚSC má vlastní stravovací zařízení. Plat zaměstnance stravovacího zařízení je stanoven normativem, kdy jednotkou výkonu je 1 stravované dítě, 1 stravovaný žák nebo 1 stravovaný student podle 1 písm. s) vyhl. č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. Zřizovatel sdělil, že do výkonů stravovacího zařízení nezahrnuje stravované zaměstnance. Lze v tomto případě uplatnit zákonný sociální náklad (účet 527) na provoz vlastního stravovacího zařízení podle 24 odst. j) bodu 4 ZODP a převést tyto finanční prostředky pomocí aktivace vnitroorganizačních služeb (účet 622 UZ 00000) z ONIV účet 527 UZ do platů kuchařek účet 521 UZ 00000? Jak se vypočte převáděná částka? A jak se vše zaúčtuje? 27

6 Odpověď: Ve zřizovací listině může být uvedeno, že zařízení školního stravování je současně vlastním závodním stravováním. V PO zřízené územním celkem platí vyhláška o závodním stravování č. 84/2005 Sb. V 3 odst. 2 je uvedeno, že náklady na provoz závodního stravovacího zařízení hradí organizace v plné výši jako náklady na hlavní činnost a zaměstnanci hradí spotřebu potravin, na níž mohou dostat příspěvek z FKSP. Provozní náklady představují jednak osobní náklady zaměstnanců včetně odvodů ZP a SP a příděl FKSP. Dále jsou to věcné náklady, kam patří spotřeba energie, provozní materiál, služby, opravy apod. Tyto náklady je třeba kalkulovat na jedno jídlo a podle vydaných jídel zaměstnancům se zjistí hodnota zákonných sociálních nákladů na závodní stravování podle 24 odst. 2, písmeno j), bod 4. zákona o daních z příjmů, na který odkazuje vyhláška č. 410/2009 Sb. v 33 odst. 2 c). Do zákonných sociálních nákladů na účet 527 tyto náklady můžete zúčtovat jen jako aktivaci vnitroorganizačních služeb. Protože je počet zaměstnanců školního stravování dán normativem podle počtu žáků, pak touto aktivací budou k dispozici prostředky na platy z jiných zdrojů, aby se doplnily mzdové prostředky na platy zaměstnanců, kteří pracují pro závodní stravování, a úhrada ostatních provozních nákladů. Kalkulace ceny 1 porce oběda: 1. Spotřeba potravin 26,00 Kč 2. Plat 10,00 Kč 3. Odvody z mezd 3,50 Kč 4. Věcné náklady 6,50 Kč Celkem náklady na 1 jídlo 46,00 Kč Z FKSP se přispívá na 1 jídlo 8 Kč, zaměstnanec hradí (26 8) = 18. V běžném měsíci bylo uvařeno pro zaměstnance 940 porcí. Zákonné sociální náklady na provoz vlastního stravovacího zařízení představují kalkulované osobní a věcné náklady 10 Kč krát počet porcí 940 = Kč. 28