v odštětinovacím stroji. Opalování zajišťují dvě stejné opalovací jednotky typu WF2, rok výroby 2004. Každá opalovací jednotka je složena ze tří částí z opláštěného stojanu s krytem, z rampy s hořáky a plynové armatury s potrubím, a ze skříňového rozvaděče s optickými spínači pro rozpoznání prasat, má 4 ks hořáků po 8 tryskách a tepelný výkon 700 až 1 120 kw. Doba opalování je měnitelná pomocí textového displeje, trvá nejvýše 5 sekund. Každá opalovací jednotka má samostatný výduch do ovzduší, který je vyveden nad střechu výrobní budovy. Výroková část I. Popis zařízení, Udírna se mění a doplňuje t a k t o: Udírna je tvořena následujícími zařízeními: 1 ks NAGEMA 3/52 - studená udírna, 4 ks Autotherm D 54649 komorové udírny s vlhkým kouřem, 2 ks VEMAG komorové udírny s vlhkým kouřem. Souvisejícím zařízením jsou: 3 ks VEMAG AEROMAT zchlazovače, 2 ks KUM varné komory, 2 ks Autotherm varné komory. Výduchy z udíren (Nagema, 4x Autotherm) jsou vyvedeny nad střechu objektu z boční strany směrem k obchvatu města a k lesu, další 2 výduchy (VEMAG) jsou vyvedeny nad střechu kolmo. Technologie uzení - zdrojem kouře pro uzení jsou bukové štěpky, které se spalují ve vyvíječích kouře, což je samostatné zařízení bez vlastního výduchu, které je spojené kouřovodem s vlastním tělesem udírny, do které je vlhký kouř vháněn. Bukové štěpky jsou spalovány za pomocí elektrického proudu (2 kw). Stykem bukových štěpek s povrchem topných těles dochází k zahoření štěpek a vyvíjený kouř je kouřovodem veden do udírny. Po cestě je do kouře přiváděn čerstvý vzduch pro dosažení optimálního složení udícího média. Vlastní udírenská komora, ve které probíhá tepelné opracování masných polotovarů, je vyhřívána parou na potřebné parametry, určené technologií. Kouř z vyvíječe je využíván pouze v procesu uzení. Pomocí ventilátoru je zajištěna cirkulace kouřové vzdušiny po celém prostoru udírny. Nepotřebná kouřová vzdušina je přes kondenzátor par a sprchování odváděna do ovzduší. Kondenzátor a sprchování kouřové vzdušiny odcházející z udíren jsou koncovým zařízením na potlačení emisí, včetně TZL, do ovzduší. Text: udírna, kterou prochází převážná část masných výrobků a se zrušuje. Výroková část I. Popis zařízení, Seznam souvisejícího zařízení, Plynová kotelna a Vnitropodniková čistírna odpadních vod se mění t a k t o: Plynová kotelna (umístěná na stavební parcele č. 1543/3): v plynové kotelně jsou umístěny 2 kotle (K2 a K3): Kotel K2 (typové označení LOOS Universal WL-S-IE 800 X13, výrobce ENERGIS 92 s.r.o. Hradec králové, vyroben v srpnu 2005 pod výrobním číslem 9971) má tepelný výkon 5,219 MW, charakter média je teplovodní. Typ hořáku je G791-3, výrobce Weishaupt GmbH, rok výroby 2005, výrobní číslo 5529056. Jmenovitý tepelný příkon hořáku je 7,33 MW (výkon hořáku je 700 7 000 kw s účinností 95,5%). Palivem je zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Kotel K2 je provozován v nepřetržitém provozu celoročně. Kotel K3 (typové označení BK 8, výrobce ČKD Dukla, vyroben v roce 1986 pod výrobním číslem 4946) parní kotel s maximálním přetlakem 1,37 MPa a jmenovitým výkonem 8 000 kg/hod syté páry. Typ hořáku je PHZ 560, výrobce ČKD Dukla, rok výroby 1986,
výrobní číslo 5822. Jmenovitý tepelný příkon hořáku je 6,989 MW (výkon hořáku je 6 500 kw s účinností 93%). Palivem je zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Kotel K3 je používán pouze při odstávce kotle K2, zejména po dobu revizních prohlídek a měření emisí. Kotelna svým zařízením slouží k výrobě páry a teplé vody pro výrobu a k vytápění objektů a kanceláří. Obvykle je v provozu kotel K2, druhý kotel K3 je záložní. Kotle jsou na sobě vzájemně nezávislé, mají samostatný výduch, Vnitropodniková čistírna odpadních vod (předčisticí zařízení umístěné na stavební parcele č. 1545/4) slouží pro předčištění odpadních vod ze zařízení před jejím vypouštěním do kanalizace pro veřejnou potřebu. V zařízení jsou předčištěny odpadní vody z jatek, odpadní vody z masné výroby a odpadní vody splaškové. Odpadní vody z jatek (společně se splaškovými vodami) jsou odváděny kanalizací přes primární předčisticí zařízení česle typu FONTANA a stírané žlaby. Shrabky z česlí a ze žlabů se manuálně ukládají na lžíci výtahu shrabků, ze které se vyklápějí do kontejneru, ve kterém jsou krátkodobě dočasně shromaždovány jako vedlejší živočišný produkt. Kontejner je pravidelně odvážen a uvnitř shromážděný odpad je předáván oprávněné osobě k odstranění. Odpadní vody z masné výroby natékají do gravitačního lapáku tuku, ze kterého je tuk denně manuálně odebírán a ukládán do kontejneru, kde je krátkodobě dočasně shromaždován jako vedlejší živočišný produkt. Jsou vyřazeny stupně aktivace s dosazováním. Po primárním předčištění jsou následně veškeré odpadní vody (z jatek, z masné výroby i splaškové) smíchány v provzdušňovací mísící nádrži a následně odváděny do štěrbinových nádrží, kde probíhá sekundární předčištění spočívající v aerobní stabilizaci, akumulaci a sedimentaci kalů. Odpadní vody následně odtékají přes poslední nádrž (o objemu 43,3 m 3 ) do kanalizace pro veřejnou potřebu, která je zakončena městskou čistírnou odpadních vod. Před nátokem do kanalizace města je jejich objem měřen. Součástí vnitropodnikové čistírny odpadních vod jsou vyrovnávací nádrže (opatřeny regulačním vertikálním vírovým ventilem), které jsou určeny zejména pro plynulý a rovnoměrný odtok vypouštěných odpadních vod. Dešťové vody jsou svedeny oddílně mimo vnitropodnikovou čistírnu odpadních vod, Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 1. Emisní limity, bod 1.2 se mění: t a k t o: II. V souladu s ustanovením 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci krajský úřad stanovuje provozovateli zařízení závazné podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen závazné podmínky provozu ): 1. Ochrana ovzduší 1.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného spalovacího zdroje znečišťování ovzduší Plynová kotelna (2 samostatné kotle označené K2 o jmenovitém tepelném příkonu 7,33 MW a K3 o jmenovitém tepelném příkonu 6,99 MW), která zajišťuje výrobu páry a teplé vody pro výrobní technologii a vytápění výrobních objektů, budov a kanceláří. Celkový jmenovitý tepelný příkon je 14,32 MW. Palivem je zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Kotle pracují na sobě nezávisle, každý má samostatný výduch, 2
za podmínek a) vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce: Emisní zdroj Plynový kotel K2 (jmenovitý tepelný příkon 7,33 MW) Znečišťující látka oxidy dusíku (NO 2 ) Emisní limit 2) [mg.m -3 ] 200 Plynový kotel K3 1) (jmenovitý tepelný příkon 6,99 MW) oxid uhelnatý (CO) Poznámka: 1) Plynový kotel K3 je provozován jako záložní. 2) Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kpa, 273,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 3%. 3) Specifický emisní limit pro oxid uhelnatý (CO) platný od 1. ledna 2018. b) provozovatel provozuje zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem ( provozní řád ) Plynová kotelna, který vypracovala Marie Mojžíšová, v červenci 2014, c) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, d) jednorázové měření emisí znečisťujících látek, odběry vzorků a jejich vyhodnocení, je prováděno autorizovanou osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů 1 x za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření pro každý kotel zvlášť ve schválených měřících místech před vstupem zplodin do komína, e) u plynového kotle K 3, který je záložním zdrojem, je provedeno jednorázové měření emisí znečisťujících látek při překročení 300 provozních hodin v kalendářním roce (dle provozní evidence) a to nejpozději do 3 měsíců ode dne tohoto překročení; emise znečišťujících látek se zjišťují na základě výsledků tohoto měření. Při provozování do 300 provozních hodin v kalendářním roce se emise znečišťujících látek zjišťují 1 x ročně výpočtem na základě emisních faktorů a množství spáleného paliva; jednorázové měření emisí znečišťujících látek se neprovádí. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, celý bod 1.3 se mění t a k t o: 1.4 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu vyjmenovaného spalovacího zdroje znečišťování ovzduší Opalovací pece na zbytkové štětiny vepřů, typ WF2, rok výroby 2004, s přímým procesním ohřevem (dvě opalovací 100 50 3) 3
jednotky, každá opalovací jednotka má 4 ks hořáků po 8 tryskách). Každá opalovací jednotka má tepelný výkon v rozpětí 700 až 1 120 kw. Doba opalování trvá nejvýše 5 sekund. Každá opalovací jednotka má samostatný výduch. Palivem je zemní plyn z volné distribuční sítě. Stávající bod 1.1.a) je nově označen 1.2 a stávající bod 1.1.b) je nově označen 1.3. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, celý bod 1.4 se mění t a k t o: 1.5 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší Udírny, 1x NAGEMA 3/52, 4x Autotherm D 54649 a 2x VEMAG (souvisejícím zařízením jsou 3x VEMAG AEROMAT zchlazovače, 2x KUM a 2x Autotherm varné komory). Výduchy z udíren jsou vyvedeny nad střechu objektu z boční strany (1x Nagema a 4x Autotherm) a nad střechu kolmo (2x VEMAG), za podmínek a) provozovatel emise znečišťujících látek před vypuštěním do vnějšího ovzduší odvádí na kondenzátor parního kouře a sprchování, b) provozovatel skladuje meziprodukty, surové produkty a odpadní produkty z udíren v uzavřených zásobnících nebo prostorách (popřípadě prostory chladí). Výroková část II. Závazné podmínky provozu, celý bod 1.6 se mění t a k t o: 1.6 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší Vnitropodniková čistírna odpadních vod, za podmínek a) provozovatel provozuje zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem ( provozní řád ) Čistírna odpadních vod, který vypracovala Marie Mojžíšová, v červenci 2014, b) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena. 4
Výroková část II. Závazné podmínky provozu, část B. Ochrana vod se mění t a k t o: 2. Ochrana vod Společnost odebírá vodu z vlastního vrtu, dále odebírá pitnou vodu z vodovodního řádu. Odebraná podzemní voda se používá jako technologická k mytí mobilních prostředků sloužících k dovozu zvířat a k mytí stájí. Odpadní voda je předčištěna ve vnitropodnikové čistírně odpadních vod a následně vypouštěna do kanalizace na městskou čistírnu odpadních vod. 2.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, povolení k odběru podzemní vody z vodního díla vrt VS 4, umístěného na pozemkové parcele číslo 1545/2, v katastrálním území Česká Skalice (útvar podzemních vod č. 42210 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje; hydrogeologický rajón č. 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje), přímé určení polohy (souřadnice X,Y; souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S JTSK): X = -624 187 m, Y = -1 024 425 m, v množství max.: 0,19 l.s -1 491,5 m 3.měsíc -1 5 900 m 3.rok -1 za podmínek a) celkové odebrané množství podzemních vod je nepřetržitě sledováno měřícím zařízením (vodoměr), jehož správnost měření je ověřena (provozovatel dokladuje ověření správnosti měření tohoto zařízení) a je pravidelně zaznamenáváno 1x za měsíc, b) úroveň hladiny podzemní vody je pravidelně sledována měřením a je pravidelně zaznamenávána 1x za měsíc, c) maximální zaklesnutí hladiny podzemní vody vrtu VS 4 je 20 m, měřeno od horní hrany zárubnice; odebírat podzemní vodu při zaklesnutí hladiny podzemní vody pod 20 m je nepřípustné, d) výsledky měření množství odebrané podzemní vody za rok předcházející a sledované úrovně hladiny podzemní vody předá provozovatel každoročně krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení, e) platnost povolení k odběru podzemní vody je stanovena do 26. listopadu 2024. * určení souřadnic dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_North. Následující bod 3 se mění na: 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. 5
Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4 (B. Provozní řády): Veškerá technika je udržována v řádném technickém stavu, budou prováděny a evidovány kontroly jednotlivých částí zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy. B. Provozní řády 4.3. Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 2 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ke schválení provozního řádu stacionárního velkého zdroje znečišťování ovzduší, Plynová kotelna, soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního velkého zemědělského zdroje znečišťování ovzduší v řádném trvalém provozu (provozní řád), vypracoval Ing. Luboš Harapát, v říjnu 2009, v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje, aktualizuje (aktualizaci provozního řádu provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení, b) provozovatel předkládá návrhy na změny provozního řádu bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku. 4.4. Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 53 odst. 2 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ke schválení provozního řádu stacionárního středního zdroje znečišťování ovzduší, Vnitropodniková čistírna odpadních vod, soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního velkého zemědělského zdroje znečišťování ovzduší v řádném trvalém provozu (provozní řád), vypracovala Ing. Eva Bečvářová, v říjnu 2009, v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje, aktualizuje (aktualizaci provozního řádu provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení, b) provozovatel předkládá návrhy na změny provozního řádu bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku. s e z r u š u j e. 6
Havarijní plán schválený integrovaným povolením v souladu s ustanovením 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zůstává i nadále v platnosti v následujícím znění výrokové části: 4. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků Havarijní plán 4.1 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), schvaluje plánu opatření pro případ havárie (havarijní plán) Jatka a zpracovna jatečně opracovaných těl, SKALIČAN, vypracovala Ing. Eva Bečvářová, v listopadu 2009, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, za podmínek a) provozovatel postupuje v souladu se schváleným havarijním plánem, b) provozovatel havarijní plán průběžně kontroluje, aktualizuje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastane změna v provozu zařízení nebo jiná závažná okolnost, která může ovlivnit jeho účinnost a použitelnost; bez schválené změny havarijního plánu nesmí být změna v provozu zařízení provedena, c) havarijní plán spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zařízení a je kdykoliv dostupný pro správní orgány působící v ochraně vod. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5 s e m ě n í t a k t o: 5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 5.1 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 33 písm. h) zákona o integrované prevenci schvaluje Základní zpráva o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami, kterou v srpnu 2014 vypracoval RNDr. Vojtěch Kněžek (HYDROGEOLOGICKÁ SPOLEČNOST, s.r.o., U Národní galerie 478, 156 00 Praha 5 Zbraslav, IČ 26473330), jako odborně způsobilá osoba v hydrogeologii, číslo 1890/2004 (rozhodnutí MŽP č.j. 1193/2000 ze dne 23. 11. 2000) (dále jen základní zpráva ). 5.2 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení, dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen ohlášení ) neprodleně, jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 7
2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části, při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky bez uvedení vážného důvodu krajskému úřadu provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné osoby, c) předání vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, k odstranění, případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady. Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí. 3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření zahrnující opatření v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení nezjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné 8
riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (dále jen projektové řešení a podrobný postup ). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení. Text bodu 6. se mění takto: 6. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení. Výroková část III. se nově označuje IV a výroková část IV. se nově označuje III. Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny. Odůvodnění a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Krajský úřad obdržel dne 29. srpna 2014 od provozovatele zařízení žádost o vydání změny integrovaného povolení (včetně 6 samostatných podání příloh žádosti) a její doplnění ze dne 11. září 2014. Krajský úřad následně dne 15. září 2014 oznámil v souladu s ust. 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), zahájení řízení o změně integrovaného povolení a postoupil žádost o vydání změny integrovaného povolení pod č.j. 13976/ZP/2014-9 k vyjádření do 15 dnů dotčeným správním úřadům. V rámci řízení o změně integrovaného povolení krajský úřad postupoval dle ust. 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ust. 2 písm. j) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání změny integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení potřeba ústního jednání ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení 49 správního řádu, resp. dle ust. 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. b) Podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Při vydání integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - platné integrované povolení, - žádost o vydání změny integrovaného povolení, - hydrogeologický posudek, který v září 2014 vypracoval RNDr. Vojtěch Kněžek 9
(HYDROGEOLOGICKÁ SPOLEČNOST, s.r.o., U Národní galerie 478, 156 00 Praha 5 Zbraslav, IČ 26473330), jako odborně způsobilá osoba v hydrogeologii, číslo 1890/2004 (rozhodnutí MŽP č.j. 1193/2000 ze dne 23.11.2000), - návrh provozních řádů vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší (vnitropodniková čistírna odpadních vod, plynová kotelna), - obdržená vyjádření v průběhu řízení. c) Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat do 15 dnů svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení. Zároveň se v souladu s ustanovením 8 a 9 zákona o integrované prevenci k žádosti o změnu integrovaného povolení vyjádřili: Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne 24. 9. 2014 bez připomínek, Česká inspekce životního prostředí, dne 30. 9. 2014 bez zásadních připomínek. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Úsek integrovaných agend ČIŽP bere na vědomí základní zprávu zpracovanou dle ust. 4a zákona o integrované prevenci a k jejímu zpracování nemá připomínky. ČIŽP požaduje na základě ust. 16 odst. 1 písm. d) zákona o integrované prevenci, aby v podmínce uvedené ve výrokové části II. v bodě 6. Postup při vyhodnocování podmínek IP v podbodu 2. pod písm. b) byla doplněna inspekce (ČIŽP). Připomínka byla projednána s provozovatelem. Připomínka nebyla v integrovaném povolení zohledněna. Jedná se o základní povinnost provozovatele zařízení uvedenou v ust. 16 odst. 1 písm. d) v zákoně o integrované prevenci: provozovatel je povinen neprodleně hlásit krajskému úřadu a České inspekci životního prostředí (ČIŽP) všechny mimořádné události, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí (dále jen havárie ), které mají závažné dopady na životní prostředí, a porušení závazných podmínek provozu stanovených v integrovaném povolení. Krajský úřad proto považuje uvedení této podmínky v integrovaném povolení za nadbytečné. Krajský úřad ukládá provozovateli zařízení nad rámec výše uvedené zákonné povinnosti v platném integrovaném povolení v bodě 6 v písm. 2 následující povinnost: písemného ohlášení havárie krajskému úřadu a porušení závazných podmínek provozu zařízení včetně návrhu nápravného opatření. Toto písemné ohlášení se však týká až doby následující po zvládnutí výše uvedené havárie provozovatelem, popř. dalšími zasahujícími orgány, která již nemá přímý negativní vliv na životní prostředí (provozovatel má povinnost vynaložit veškeré úsilí k zabránění havarijního úniku znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí). Provozovatel na základě této podmínky informuje o havárii příslušný úřad a navrhuje řešení, které by takovému nežádoucímu stavu v zařízení způsobujícímu havárii v budoucnu zabránilo. Pokud nastane v zařízení havarijní stav je vždy povinností provozovatele informovat ČIŽP a krajský úřad neprodleně (dle schváleného postupu uvedeného v havarijním plánu) a to jakýmikoliv komunikačními prostředky (např. telefonicky na havarijní linku) nikoliv pouze písemně. Bez ohledu na výše uvedené je rovněž povinností provozovatele, dojde-li např. ke znečištění povrchových vod mimo hranice zařízení postupovat při vzniku havárie dle dalších platných 10
právních předpisů, např. dle ust. 40 zákona č.254/2002 Sb., o vodách, nikoliv pouze dle zákona o integrované prevenci. ČIŽP na základě ust. 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 76/2002 Sb. doporučuje, aby závazná podmínka provozu II. 3. a) byla upravena následujícím způsobem: Veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují znečišťující látky (závadné látky, plyny apod.) musí být v takovém stavebním provedení a technickém stavu a umístěny a provozovány tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek a případně jejich reakčních produktů do životního prostředí (podzemních vod, povrchových vod, půdy, ovzduší) nebo k jejich nežádoucímu smíšení s odpadními nebo srážkovými vodami. Používat zařízení, sklady a dopravní prostředky, které nejsou k používání, zachycování, skladování, zpracování nebo dopravování závadných látek stavebně nebo technicky určeny, je nepřípustné. Krajský úřad připomínku ve změně integrovaného povolení nezohlednil, přestože se s výše uvedenou připomínkou České inspekce životního prostředí ztotožňuje. Při vzniku havárie se mohou následného havarijního stavu rovněž účastnit reakční produkty vzniklé reakcí závadných, nebezpečných a zvláště nebezpečných a dalších látek, které se používají v provozu zařízení. Tyto reakční produkty se mohou rovněž podílet neméně závažně na negativním dopadu havárie na životní prostředí (podzemní, povrchová voda, půda a ovzduší). Krajský úřad proto s ohledem na prevenci takového stavu v zařízení a v životním prostředí považuje za vhodné, aby provozovatel byl vázán závaznou podmínkou provozu zařízení týkající se rovněž reakčních produktů vzniklých reakcemi závadných, nebezpečných a zvláště nebezpečných a dalších látek účastnících se při vzniku havárie, v jejím průběhu či důsledku. Krajský úřad se připomínkou ČIŽP bude zabývat v následném řízení o změně integrovaného povolení vedeném z podmětu krajského úřadu s předcházející možností přezkumu plnění podmínek integrovaného povolení. V případě podání žádosti o změnu integrovaného povolení se krajský úřad zabývá pouze změnami v provozu zařízení uvedenými provozovatelem zařízení v žádosti. Těchto změn se však připomínka ČIŽP dle názoru krajského úřadu netýká. V předložené žádosti je uvedeno, že se žádost o změnu IP nevztahuje na nakládání s odpady, přičemž 6. změnou integrovaného povolení byla podmínka naplňující ust. 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci zcela zrušena bez náhrady, tzn. ačkoliv provozovatel zařízení nakládá s významným množstvím odpadů nemá dle ČIŽP v integrovaném povolení stanovenu žádnou podmínku dle výše citovaného ustanovení. ČIŽP doporučuje, aby souběžně se schválením 7. změny bylo pro výše uvedené zařízení vydáno úplné znění výrokové části integrovaného povolení zahrnující aktuální podmínky provozu po 7. změně IP. Krajský úřad zohlednil připomínku týkající se vydání úplného znění integrovaného povolení v plném rozsahu. Úplné znění je zveřejňováno dle ust. 19a odst. 7 zákona o integrované prevenci na internetu v informačním systému integrované prevence, zřízeném Ministerstvem životního prostředí ČR (http://www.mzp.cz/ippc). Oddělení ochrany ovzduší Změna IP provedená rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (dále jen KÚ ) č.j. 4155/ZP/2014-5 ze dne 12. 5. 2014, zahrnovala pouze změny vedené z podnětu KÚ. Změny vyplývající z nabytí účinnosti zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně ovzduší ) ke dni 1. 9. 2012 a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (dále jen emisní vyhláška ), která nabyla účinnosti dnem 1. 12. 2012, byly do IP promítnuty pouze pro zdroje znečišťování Jatka o kapacitě porážky větší než 50 tun denně a Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z živočišných surovin. Současně posuzovaná změna IP řeší vydání nových 11
povolení k provozování zdrojů znečišťování ovzduší Plynová kotelna, Udírny, Opalovací pece na zbytkové štětiny vepřů a Vnitropodniková ČOV. 1) Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně Zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 7.1. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, provozní řád není vyžadován. Článkem 6.1 emisní vyhlášky je stanovena technická podmínka provozu ke snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem. Pro zajištění požadované podmínky jsou stávajícím IP stanoveny závazné podmínky provozu: Provozovatel využívá následujících opatření: a) Provozuje porážkovou linku v uzavřených prostorách b) Ustájení zvířat před porážkou probíhá v uzavřených prostorách c) Skladování vedlejších živočišných produktů a odpadů probíhá v uzavřených zásobnících a prostorách (popř. prostory chladí). 2) Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z živočišných surovin o projektované kapacitě 50 tun hotových výrobků denně a vyšší Zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 7.3. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, provozní řád není vyžadován. Článkem 6.3 emisní vyhlášky je stanovena technická podmínka provozu ke snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem. Pro zajištění požadované podmínky jsou stávajícím IP stanoveny závazné podmínky provozu: Provozovatel využívá následujících opatření: a) Skladuje surové produkty a meziprodukty v uzavřených zásobnících a prostorách (popř. prostory chladí). 3) Plynová kotelna Zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 1.1. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší - spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW. Je vyžadován provozní řád. Jde o nízkotlakovou plynovou kotelnu, pro kterou jsou v žádosti navrženy tyto emisní limity a jejich zdůvodnění: CO 100 mg/m3 NOx- 200 mg/m3 SO2 pro palivo z veřejné distribuční sítě není tento parametr specifikován TZL - pro palivo z veřejné distribuční sítě není tento parametr specifikován Provozovatel uvádí, že tyto emisní limity jsou však platné jen 31. prosince 2017. Dále je uvedeno, že podle Věstníku MŽP, ročník XIII, srpen 2013, částka 8, je uveden emisní limit pro nízkoemisní spalovací zdroje spalující plynná paliva se jmenovitým tepelným příkonem zdroje nad 5 MW následovně: CO 50 mg/m3 NOx 100 mg/m3 Minimální garantovaná účinnost 95%, Přípustná komínová ztráta 4% Nízkoemisní spalovací zdroj je zdroj, který splňuje BAT technologii, tzn. zdroj splňující nejlepší současnou technologii. Poznámka: autorizovaným měřením emisí s výslednou hodnotou pro CO = 17 mg/m 3 a pro NOx = 105 mg/m 3, které se uskutečnilo v lednu 2014 a vzhledem ke stáří vyjmenovaného zdroje znečištění ovzduší plynová kotelna nedoporučujeme přiřadit zdroji výše uvedené nízkoemisní limity (Věstník ze srpna 2013), ale limity podle bodu a) z emisní vyhlášky přílohy č. 2, a to pro CO = 100 mg/m 3 a pro NOx = 200 mg/m 3. Na základě předložených výsledků lze konstatovat, že kotel neplní 12
přísnější limity pro NOx. Na základě výše uvedených skutečností navrhuje ČIŽP povolit provoz zdroje do 31. prosince 2017. Po tomto datu doloží provozovatel opatření, kterými bude zajištěno plnění emisního limitu pro NOx. Co se týká záložního zdroje (kotel K3) se ČIŽP ztotožňuje s navrženými podmínkami provozu. Provozní řád pro provoz kotelny je zpracován v rozsahu požadovaném přílohou č. 12 k emisní vyhlášce. 4) Udírny Zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 7.6. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší - udírny s projektovaným výkonem na zpracování více než 1000 kg výrobků denně. Provozní řád není vyžadován. Článkem 6.5 emisní vyhlášky je stanovena technická podmínka provozu za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisí TZL. Pro zajištění požadované podmínky je vzdušina odcházející z udíren vedena přes kondenzátor a sprchována. Emise znečišťujících látek budou zjišťovány na základě hmotnosti spotřebovaných (spálených) bukových štěpek. 5) Opalovací pece na zbytkové štětiny vepřů Zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 3.1. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší - spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW. Provozní řád není vyžadován. V žádosti provozovatel navrhuje způsob zjišťování emisí na základě spotřeby ZP. K tomu inspekce uvádí, že úroveň znečišťování provozovatel nestanovuje, neboť pro uvedený zdroj nejsou stanoveny specifické emisní limity. 6) Podniková ČOV Zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 2.6. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší - čistírny odpadních vod, zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m 3 /den. Je vyžadován provozní řád. Článkem 1.5 emisní vyhlášky je stanovena technická podmínka provozu za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem. Podniková čistírna odpadních vod je předčistícím zařízením odpadních vod z jatecké i masné výroby. Vlastní dočištění se provádí na městské čistírně odpadních vod, která je majetkem města Česká Skalice. V provozní řádu, který je zpracován v rozsahu požadovaném přílohou č. 12 k emisní vyhlášce, je chybně uvedena technická podmínka emisní vyhlášky (čl. 6.5 místo čl. 1.5). Vlastní plnění podmínky provozu opatření ke snížení emisí obtěžujících zápachem jsou uvedena v kap. 21. provozního řádu. Krajský úřad se ztotožnil s připomínkou ČIŽP týkající se vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší. Ohledně zdroje znečišťování ovzduší Plynová kotelna krajský úřad stanovil emisní limity dle kódu 1.1 přílohy 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW), resp. dle přílohy 2 části II tabulky 1.1 a tabulky 1.2 dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Emisní limity byly stanoveny jak do konce roku 2017 (CO - 100 mg/m 3, NO x - 200 mg/m 3 ), tak také na roky následující, tj. od 1. ledna 2018 (CO - 50 mg/m 3, NO x - 200 mg/m 3 ) dle výše uvedených právních předpisů. Krajský úřad má za to, že Metodický pokyn Ročník XIII, Srpen 2013, Částka 8 upřesňující požadavky na nízkoemisní spalovací zdroje co do přípustných emisí vybraných znečišťujících látek (CO - 50 mg/m 3, NO x - 100 mg/m 3 ) a také minimální energetické efektivnosti a stanovuje některé další požadavky na spalovací zdroje nad rámec vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, zejména z hlediska způsobilosti k udělení finanční podpory v rámci OPŽP a národních programů SFŽP. Metodický pokyn tak upravuje podmínky pro přijetí dotační podpory pro zdroj emisí, nevyžaduje tedy striktně, stejně jako výše uvedená prováděcí vyhláška č. 415/2012 Sb. plnění 13
přísných emisních limitů pro tento typ zdroje, proto krajský úřad při stanovování emisních limitů k požadavku výše uvedeného metodického pokynu nepřihlédl. d) Důvody výroku rozhodnutí Na základě žádosti dospěl krajský úřad k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. Popis zařízení, popis umístění zařízení Krajský úřad v části popisující umístění zařízení doplnil přímé určení polohy zařízení s ohledem na požadavky na popis umístění zařízení dle ust. 13 odst. 3 písm. c) zákona o integrované prevenci a vyhlášky č. 288/2013 Sb., která provází zákon o integrované prevenci. Krajský úřad dále doplnil bližší popis technologií opalování prasat a uzení s ohledem na bližší popis zdrojů znečišťování ovzduší Opalovací pece na zbytkové štětiny vepřů a Udírny, u kterých dochází ke změně podmínek provozu (viz dále ochrana ovzduší). Krajský úřad rovněž doplnil bližší popis souvisejícího zařízení Plynová kotelna a Vnitropodniková čistírna odpadních vod. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana ovzduší Plynová kotelna je zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 1.1 přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší - spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW. Krajský úřad stanovil pro tento zdroj emisní limity dle přílohy 2 části II tabulky 1.1 a tabulky 1.2 dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Emisní limity byly stanoveny jak do konce roku 2017 (CO - 100 mg/m 3, NO x - 200 mg/m 3 ), tak také na roky následující, tj. od 1. ledna 2018 (CO - 50 mg/m 3, NO x - 200 mg/m 3 ) dle výše uvedených právních předpisů. Stanovení emisního limitu pro oxid siřičitý (SO 2 ) není výše uvedenou legislativou v ochraně ovzduší pro tento zdroj znečišťování ovzduší nově vyžadováno. Krajský úřad v souladu s požadavky přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší schválil pro tento zdroj znečišťování ovzduší provozní řád. Opalovací pece na zbytkové štětiny vepřů je zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 3.1 přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší - spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW. Hořáky pecí jsou činné pouze v krátkém impulsním intervalu v délce trvání cca 5 sekund, poté dojde k jejich vypnutí. Vzhledem k tomu, že režim činnosti opalovacích pecí je impulsní, nemá měření prováděné metodikou pro spalovací zdroje pracující nepřetržitě dostatečnou vypovídající hodnotu. Úroveň znečišťování ovzduší provozovatel neměří ani nezjišťuje výpočtem, protože uvedený zdroj není ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. vyjmenován a nejsou pro něj stanoveny specifické emisní limity. Pro tento zdroj nejsou touto vyhláškou stanoveny ani jiné technické podmínky provozu. Provozní řád není pro tento zdroj dle výše uvedené přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší vyžadován. Udírna je zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 7.6 přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší - udírny s projektovaným výkonem na zpracování více než 1000 kg výrobků denně, resp. dle bodu 6.5 přílohy 8 části II vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší jsou pro zdroj znečišťování ovzduší Udírny emisní limity doplněny technickou podmínkou provozu zdroje znečišťování ovzduší platnými od 1. ledna 2013 za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisí TZL jímat odpadní plyn v místě vzniku a odvádět do zařízení ke snižování emisí, zajistit technickoorganizační opatření ke snížení emisí, např. výrobní odpad skladovat v uzavřených 14
zásobnících, případně prostory chladit atd. Provozovatel plní výše uvedený požadavek, resp. technickou podmínku provozu předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) tak, že emise jsou před vypuštěním do vnějšího ovzduší odváděny na kondenzátor parního kouře a sprchování. Provozovatel dále skladuje meziprodukty, surové produkty a odpadní produkty z udíren v uzavřených zásobnících nebo prostorách (popřípadě prostory chladí). Vnitropodniková čistírna odpadních vod je vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší podle přílohy 2 zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb., bod 2.6 čistírny odpadních vod, zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m 3 /den. Emisní limity nejsou pro podnikovou ČOV legislativně stanoveny, je nutno plnit technickou podmínku provozu platnou od 1. 1. 2014 týkající se snížení emisí pachových látek, která je uvedena ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. v příloze č. 8 v bodě 1.4: technická podmínka provozu za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně. Provozovatel plní výše uvedený požadavek, resp. technickou podmínku provozu tak, že provádí pravidelnou kontrolu naplnění s pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze sedimentačních nádrží (1x měsíčně) z česlí a odstraňování shrabků tuku z tukových jímek (denně), jejich následným krátkodobým soustřeďováním v uzavřených kontejnerech a v uzavřeném objektu vnitropodnikové čistírny (uzavřena vrata) před jejich odvozem ze zařízení. Možnosti úniku emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem tak těmito technickoprovozními opatřeními snižuje. Další bližší technické podmínky provozu jsou upraveny ve schváleném provozním řádu, který je dle výše uvedené přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší vyžadován. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 2. Ochrana vod Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele o prodloužení platnosti povolení k odběru podzemní vody z vrtané studny VS 4 (vyhloubena v roce 1996). Provozovatel navrhuje množství odebírané podzemní vody zachovat v množství dle doposud platného integrovaného povolení tj. max. 0,19 l/s, 491,5 m 3 /měsíc a 5900 m 3 /rok. Délka povolení k odběru nebyla v žádosti provozovatelem navržena. V doposud platném integrovaném povolení bylo povolení k odběru podzemní vody časově omezeno do 26. listopadu 2014. Krajský úřad při stanovování množství odebírané podzemní vody a dalších podmínek s ním souvisejících (sledování minimální hladiny podzemní vody a její nejvyšší přípustné zaklesnutí) zejména vzal v úvahu závěry hydrogeologického posudku, který v září 2014 vypracoval RNDr. Vojtěch Kněžek (HYDROGEOLOGICKÁ SPOLEČNOST, s.r.o., U Národní galerie 478, 156 00 Praha 5 Zbraslav, IČ 26473330), jako odborně způsobilá osoba v hydrogeologii, číslo 1890/2004 (rozhodnutí MŽP č.j. 1193/2000 ze dne 23.11.2000), který uvádí, že je možné čerpání podzemní vody (čerpadlo musí být umístěno do hloubky 32 metrů) při přípustném snížení hladiny podzemní vody na úroveň nejvýše 20 metrů, měřeno od horní hrany zárubnice (v doposud platném povolení odběru vod je povoleno snížení hladiny podzemní vody nejvýše 10 m od horní hrany zárubnice). Mírné navýšení odběru podzemní vody přitom dle hydrogeologického posudku (max. 0,6 l/s, 590 m 3 /měsíc a 5900 m 3 /rok) podstatně nesníží vydatnost podzemní vody v jímacích objektech, které jsou v současné době v hydraulickém dosahu posuzovaného jímacího objektu vrtu VS 4. Krajský úřad na základě výše uvedených skutečností prodloužil platnost povolení k odběru podzemní vody o 10 let tak, jak je uvedeno v příslušné výrokové části integrovaného povolení. 15
Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4, B. Provozní řády Krajský úřad zrušil v této části integrovaného povolení schválení provozního řádu Plynová kotelna a Vnitropodniková čistírna odpadních vod, jejichž schválení je nově nezbytnou a nedílnou součástí vydaného povolení (viz integrované povolení bod 1. Ochrana ovzduší) pro výše uvedené vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší Ostatní části tohoto bodu se nezmění. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5 Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení základní zprávu ( 4a zákona o integrované prevenci) jako nezbytnou podmínku popisu stavu znečištění půdy a podzemní vody v zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými zařízením v době jejího zpracování. Krajský úřad na schválení základní zprávy blíže vázal další podmínky přerušení a dočasného a trvalého ukončení provozu zařízení nebo jeho části dle ust. 15a zákona o integrované prevenci. Krajský úřad považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení jak při přerušení, tak také při ukončení provozu zařízení s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené z hlediska ochrany životního prostředí krajským úřadem, odborem životního prostředí, orgánem integrované prevence. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ust. 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci. Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR. -otisk úředního razítka- Účastníci řízení z p. Ing. Mgr. Milan Hůla odborný referent na úseku integrované prevence 1. SKALIČAN a.s., Zelená 226, 552 03 Česká Skalice 2. Českoskalické vodárny, s.r.o., Bezručova 394, 552 03 Česká Skalice Dotčené správní úřady 1. Městský úřad Česká Skalice, třída T. G. Masaryka 80, 552 03 Česká Skalice 2. Městský úřad Náchod, Masarykovo náměstí 40, 547 61 Náchod 3. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové 4. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, Habrmanova 19/9, 501 01 Hradec Králové 5. Krajská veterinární správa SVS pro Královéhradecký kraj, Inspektorát Hradec Králové, Jana Černého 370, 503 41 Hradec Králové Na vědomí 1. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 16