Podklady na zasedání ZM dne: 29.06.2017 Název materiálu: Přístavba městského divadla v Turnově Předkládá: Ing. Tomáš Hocke Vypracoval: Ing. Tomáš Hocke Zúčastní se projednávání v ZM: Předložení materiálu uloženo: Přílohy: Divadlo_stanovisko_KCT Právní norma, popř. vnitřní předpis nebo nařízení: Projednáno v: Vztah k rozpočtu města: studie 200 tis.kč, následné projekty 2 mil.kč, předpokládaná realizace 35-50 mil.kč, otázka provozních nákladů bude teprve řešena Zdůvodnění a vysvětlení: usnesení RM č. 567/2016 z 5.10.2016 RM bere na vědomí a souhlasí s dalším postupem projektové přípravy akce Přístavba městského divadla v Turnově s architektonickými ateliéry pana Pleskota a Lábuse. Hlasování (Pro/Proti/Zdrželi se) [8/0/0] Na základě schválených investičních priorit města v letech 2015-2019 (6. místo pro akce nad 10 mil.kč a na předešlých akcích se průběžně pracuje) navrhuji nechat zpracovat architektonické studie a následnou projektovou dokumentaci na přístavbu divadla, která bude řešit dlouhodobě kritizovaný stav. Předmět a účel poptávkového řízení Předmětem řízení je získání architektonických návrhů Dostavby Městského divadla v Turnově. Městské divadlo v Turnově bylo postaveno v roce 1874. Budova byla stavěna jako zmenšená kopie Prozatímního divadla v Praze a bylo to teprve třetí kamenné divadlo v Čechách. Slavnostně bylo otevřeno 25. února 1874 divadelní hrou Obžinky autora Josefa Kořenovského. Městské divadlo v Turnově je krásný, reprezentativní prostor. Bohužel bylo historicky postaveno součást dvora záložny, dnes objektu hotelu Slávie, který již nepatří městu. Odtud byl rovněž původně situován vstup do divadla. Dnes je však vstup orientován z ulice Trávnice. Řešení vstupu a samotného zázemí objektu divadla je hlavní náplní námi poptávaných architektonických návrhů. Účelem je nalézt nejvhodnější architektonické řešení, jak z hlediska architektury, památkové ochrany, tak budoucího provozu objektu. Ekonomické ukazatele Návrhy by měly respektovat ekonomické možnosti zadavatele. Celkové investiční náklady z městského rozpočtu by neměly přesáhnout 35 mil. Kč vč. DPH Podrobné zadání Předmětem poptávky je zpracování návrhu dostavby Městského divadla v Turnově, ul. Trávnice č.p. 670.
Základní požadavky: a) Hlavní přístup bude z ulice Trávnice b) Vyřešení vstupu do objektu i pro imobilní (možnost bezbariérového přístupu). c) Celkově vyřešit vstupní prostor v divadle (šatny, bar, foyer atd.). Divadelní bar by měl poskytovat pouze základní občerstvení nápoje, káva, balené sušenky, pochutiny. V případě rautu budou pokrmy a další vybavení dovezeny. V případě divadelního baru by bylo velmi vítané i jeho zpřístupnění veřejností v případě, kdy se v divadlu nehraje (z ulice, nástupní plochy před divadlem). d) Vyřešit kapacitu WC pro diváky (v případě hraničního řešení dle ČSN spíše naddimenzovat) e) Prostory pro fundus cca 45m2 (může být řešeno i mezipatrem ve vyšší místnosti), záměrem je opustit prostory e) Do řešení zahrnout i nástupní prostory před divadlem a dvorek divadla. f) Vyřešit také prostor před divadlem (nástupní a výstupní prostor pro návštěvníky divadla, zeleň, lavičky atd.). Pojetí prostoru by mělo odpovídat společenské důležitosti objektu. g) Do tohoto řešení lze zahrnout i sousední objekt č.p.151 (ovocný bar), který je majetkem Města Turnov. Je na uvážení autora, zda objekt integruje do nového řešení, ponechá stávající nebo bude demolovat. Zástupci NPÚ podporují zachování objektu čp.151. Demolici připouští jako velmi krajní v případě skutečně velmi přesvědčivého architektonického návrhu respektující urbanistickou strukturu městské památkové zóny. h) Městské divadlo je kulturní památkou a je umístěno v jádrovém území městské památkové zóny. Novodobé přístavby divadla (ze směru od ulice Trávnice) by měly být zbourány nebo integrovány do nového architektonického řešení. Kapacita divadla je 310 míst k sezení. Uvedený záměr byl projednán na pracovní poradě zastupitelů 22.9.2017 a pak následně na RM 5.10.2016 a studie Dostavby Městského divadla byla zadána dvěma architektonickým studiím pana architekta Josefa Pleskota a pana profesora Ladislava Lábuse. Obě studie byly odevzdány na konci března 2017 a následně 11. března 2017 proběhla veřejná prezentace návrhů oběma architektonickými ateliéry v kině Sféra. Obě studie včetně záznamu z prezentací jsou vystaveny na webových stránkách města: https://www.turnov.cz/cs/mesto/investice/pripravovane-investice/pristavba-divadla.html Popis studií Studie pana architekta Pleskota:
Zastřešený veřejný prostor, ne monumentální ani ne minimalistická architektonická forma vstupu. Vstup je navázán na mírně zvýšenou plochu ulice Trávnice. Může tak na ní vzniknout prostranství s absolutní předností chodců. Takový předsunutý vstupní koberec do divadla. Koberec pak prostupuje do foyeru s divadelní kavárnou a pokladnou, šatnou, WC a přímo se spojuje se širokým společenským schodištěm a s respiriem před samotným vstupem do historické budovy divadla. Trasa vstupu je dlouhá, klikatá, plná obratů, ohlédnutí, možností společenských kontaktů a vizuálních interakcí s okolním městem. V prostoru foyeru se dají dělat různé veřejné aktivity i takové, které nejsou přímo spojeny s provozem divadla. Kromě denního provozu kavárny to mohou být neformální koncerty, autorská čtení, festivalové aktivity, přednášky, diskusní kluby, výstavy a podobně. Nezanedbatelná je i možnost funkčního propojení se sousedním domem č.p.151. Celý takto využitelný prostor je vymezen abstraktní síťovou konstrukcí, která byla odvozena z inspirace výbrusových geometrií drahých kamenů. Konstrukce je schopná nést nejen zasklení, ale i zastřešení v podobě po spádnici se svažující střešní desky. Takto vzniklý prostor se vyznačuje velkou transparentností, otevřeností, a schopností nabídnout občanům Turnova netradiční podmanivě okouzlující pobytový prostor. Takových prostorových forem současná česká města nemají mnoho, v tom tak trochu kulturně zaostáváme. Proč to chtít V posledních desetiletích jsme se naučili myslet a dělat architekturu jen pro užitek, pro byznys, pro bydlení, nanejvýš pro nějaká předvolební zkrášlování veřejných prostorů. Vytratilo se z našeho počínání dělání věcí pro radost. Vůbec, slovo radost nějak opouští náš slovník. Při navrhování nového vstupu do Městského divadla v Turnově jsme na slovo radost velmi mysleli. I na to, co za ním je. Pokusili jsme se udělat nový vstup nejen pro užitek, ale i pro radost. Kolik by to mohlo stát Celková kubatura novostavby činí asi 3.560,-m3. Jde o dost dutý prostor, proto jsme cenu za jeden kubický metr určili z nároků na pořízení speciální ocelové konstrukce, zasklení a dalších povrchů i předpokládaného technického vybavení. Dospěli jsme k agregované ceně okolo 8.000,-Kč/m3. Celková cena stavby by se tak mohla pohybovat v hodnotě okolo 28,5 mil. Kč (bez DPH). Studie pana profesora Lábuse:
Náš návrh je založen na konceptu hledajícím východisko z protikladů daných zadáním i námi sledovanými premisami a hodnotami. - Nezbourat stávající historickou stavbu v tradiční blokové zástavbě centra Turnova a přesto budovu i vstup divadla vizuálně avizovat směrem k hlavní uliční síti lokality Palackého a Sobotecké ulici. - Poskytnout možnost provozního propojení divadla a sousedního objektu na č. 151 umístěním dostavby vstupu na dnes nezastavěný pozemek č. 450 do jedné kulturní instituce, třeba k divadlu přidruženému kulturnímu středisku, klubu či literární kavárny atd., ale vzájemně provozně v podstatě nezávislých. - Přístavbou vstupních prostor divadla na pozemku č. 450, vymezeného slepými štíty divadla i sousedního objektu, kromě využití potencionálu možnosti provozního propojení obou staveb vstupními prostory zároveň zakrýt oba stávajíc slepé štíty. Návrh je založen na snaze přístavbu vstupních prostor řešit především na pozemku č. p. 450 a pokud možno minimálně zasahovat na pozemek sousedního domu č. p. 451, kromě vestavby šatny na úrovni vstupní haly v suterénu v zadní části dvora sousedního domu. Pozemek č. 450 totiž poskytuje dostatečnou kapacitu pro vstupní prostory a jejich zázemí a přitom je v ideální pozici vůči hledišti a přirozeným trasám nástupu návštěvníků do hlediště od vstupu do divadla po vstup do sálu v přízemí i na balkonu a galerii v patrech. Umístění vstupní haly na pozemku 450 mimo jiné otevírá také možnost provozně nezávislého propojení obou objektů pro kulturní, společenské nebo osvětové využití a při tom zakrýt oba slepé štíty divadla i sousedního domu. Stávající objekt divadla a sousední ovocný bar tvoří po propojení navrženou přístavbou vstupních prostor divadla (spolu s dvěma úrovněmi vnitřních dvorů na úrovni suterénu divadla přístupného z úrovně ulice a jeho přízemí) jeden, avšak vzájemně nezávislý provozní komplex, který může využívat potencionál synergie sousedství obou staveb i jejich vnitřních dvorů. Protažením vstupní haly až na úroveň uliční čáry v ulici Trávnice byl kromě propojení obou staveb zároveň sledován význam přímého vizuálního avíza stavby divadla vůči hlavním lokálním komunikacím Palackého a Sobeckého ulici. Tento záměr - podporování visibility významné městské stavby - divadla zasunuté hluboko za uliční čáru, formoval objemové řešení přístavby vstupních prostor do postupně se zužující hmoty přístavby směrem k ulici Trávnice až na cca 2,6 m široký úzký štít vstupní haly, odpovídajíc modulaci fasády, mírně odsunutý od líce sousedního objektu. Obdobně jako je mírným odskočením tvarována linie fasády a uliční čáry sousední stavby na hranici protějšího štítu mezi č. p. 451 a 452 v ústí ulice Trávnice do Palackého ulice. Půdorysná linie severní fasády přístavby vstupních prostor orientované do ulice Ladislava Pertrouška nesleduje hranici pozemku a líc původní demolované stavby č. 152 v místě dnešní rohové, parkově upravené proluky na pozemku č. 450, ale sleduje protažení linie severní fasády stávajícího divadla. Před dosažením pozice ulice se v
místě vstupní prosklené stěny severní fasáda přístavby odklání od této linie směrem jižním, dovnitř pozemku a míří ke štítu sousedního domu č. 151. Odkloněním fasády v místě vstupů od linie fasády divadla dochází k přiklonění vstupů směrem k uličnímu prostoru přístupové komunikace Trávnice. Vytvořený volný prostor před vstupem až k hranici pozemku slouží jako veřejný prostor nástupní plochy do divadla. Vstup do divadla je možný i úzkým štítem přímo z chodníku v ulici Trávnice u štítu sousedního domu č. 151. Návrhem úprav stavby divadla je řešeno také lepší architektonické působení východního štítu divadla, nástavbou na nedávno přistavěném objektu šaten, zakrývající slepý štít divadla, aby i tato partie odpovídala významu stavby a stávající frekventovanosti vnitroblokové uličky Ladislava Pertrouška. Objemové a provozní řešení dostavby a nástavby divadla v Turnově vychází z výše uvedených premis urbanistického řešení a sledování posilování kulturně-společenského významu stavby pro Turnov v daných omezujících i vyzývajících podmínkách a kontextu místa periferie vnitrobloku rozsáhlého bloku domů v samém středu historického centra města. Při návrhu hmotového řešení a fasád přístavby vstupních prostor před západním štítem divadla a nástavby nad šatnami před východním štítem divadla, jsme vycházeli z hledání kompromisního řešení koloběžky, umožňující svobodně rozvíjet nové potřeby a koncept a zároveň respektující původní kontext. Postavit svébytnou současnou přístavbu či nástavbu divadla, při důsledném respektování, zohledňování i aplikaci objemů, výškového členění, tektoniky i materiálového řešení stávající stavby na přístavbu. Na kamenný sokl divadla navazujeme výškově i materiálově obdobným kamenným soklem na přístavbě, který se v rohové pozici stane fasádou vstupní haly v suterénu přístavby, převezmeme-li odvozování značení podlaží dle přízemí stávajícího divadla. Uliční fasáda přístavby je členěna na tři zalomené plochy. Vyšší část navazující na stávající budovu se v místě odklonění vstupních stěn snižuje o výšku patra a u ulice se lomí kolmo na štít sousedního domu. Nad kamenným soklem navazuje na stávající omítanou plnou stěnu sálu divadla stejně vysoká omítaná plná stěna vyšší části přístavby divadla, za kterou jsou skryty provozy technického, technologického a hygienického zázemí divadla i vertikální komunikace včetně bezbariérový provoz všech podlaží zajišťujícího výtahu. Nad touto plnou stěnou je na úrovni podlaží balkonu a galerie osazena vertikálně komponovaná rámová prosklená konstrukce, reagující na tektoniku vertikálních nik na fasádě balkonu a galerie sálu divadla. Distance sloupů i výška rastru prosklené rámové konstrukce nesoucí strop je odvozena z dimenze nik na fasádě a zároveň odpovídá distanci litinových sloupů v interiéru divadelního sálu. Obdobná prosklená vertikálně formovaná konstrukce je uplatněna i na nástavbu nad přístavbou šaten. Na západní straně, v místě zalomení severní fasády u vstupů do divadla, je slepá omítaná stěna navazující na stěnu sálu divadla vypuštěna a rámová prosklená konstrukce klesne spodní úrovní sloupů rovnou na kamenný sokl. Výška stropu foyeru v nižší části ve špici přístavby odpovídá výšce stropu haly 1. patra. Fasáda do dvora sousedního objektu je členěna obdobně jako severní uliční fasáda, s prosklenou rámovou konstrukcí na úrovni posledních dvou podlaží. Pod ní je pevná stěna, ve spodní části perforovaná sloupy nosné konstrukce, navazujícími na pozice sloupů rámů horních podlaží. Ve vstupním podlaží jsou obvodové stěny mezi vstupní halou a nižší úrovní dvora sousedního pozemku i šikmá boční stěna šatny umístěná pod terasou horní úrovně dvora rovněž zcela prosklené. Prosklení stěny vstupní haly i šatny do dvora na nižší úrovni přinese prolnutí obou prostorů mezi interiérem a exteriérem. Propočet nákladů: Samotný objekt dostavby divadla včetně zpevněných ploch 32,3 mil.kč bez DPH Část nad šatnami (fundus) 2,2 mil.kč bez DPH Rekonstrukce objektu čp. 151 (Ovocný bar) 9,1 mil.kč bez DPH Dne 3.5.2017 se sešla hodnotící komise ve složení Tomáš Hocke, Petra Houšková, Jana Svobodová, Ludmila Těhníková, David Pešek (KCT), Tomáš Kesner (NPÚ), Vladimír Kučera (městský architekt) a provedli první orientační hodnocení návrhů. Tři členové komise byli pro návrh arch. Pleskota, tři členové pro návrh pana profesora Lábuse, 2 členové byli nerozhodní. Zástupce NPÚ se přikláněl více k návrhu prof. Lábuse, ale dokáže si představit po úpravách i návrh pana arch. Pleskota. Dne 17. května 2017 jednala o studiích Dostavby turnovského divadla komise pro rozvoj města. Komise přijmula doporučující usnesení (komise nebyla usnášení schopná): Komise rozvoje města doporučuje radě města podpořit návrh Dostavby turnovského divadla dle studie architekta Josefa Pleskota s podmínkou dopracování návrhu dle připomínek v diskuzi. (10/1/1) Připomínky jsou uvedeny v závěru tohoto materiálu.
Dne 29. května 2017 jednala o studiích Dostavby turnovského divadla komise pro městskou památkovou zónu. Komise přijmula usnesení: Usnesení č. 2/17: Komise pro městskou památkovou zónu Turnov doporučuje radě města variantu dostavby městského divadla podle návrhu arch. J. Pleskota z března 2017 s doporučením dopracovat studii. (5/0/0) p. T. Vávra hlasoval v zastoupení PhDr. Mgr. Reného Brože Dne 29. května 2017 jednala o studiích Dostavby turnovského divadla kulturní komise. Komise nepřijmula usnesení, pouze doporučení: Architektonickou studii návrhu na dostavbu Městského divadla v Turnově od prof. Ing. arch. Ladislava Lábuse (Architektonický ateliér, s.r.o.) v předložené podobě z března 2017 označilo jako lepší variantu řešení dostavby divadla celkem 6 přítomných členů komise. Architektonickou studii návrhu na dostavbu Městského divadla v Turnově od Ing. arch. Josefa Pleskota (AP atelier) v předložené podobě z března 2017 označilo jako lepší variantu řešení dostavby divadla celkem 9 přítomných členů komise. Jeden člen kulturní komise nepodpořil ani jeden z návrhů, neboť je neshledává jako vhodné pro daný účel v daném prostoru. Usnesení č. 4/2017 Kulturní komise doporučuje vedení města zabývat se zpracováním urbanistického řešení prostoru kolem divadla - Trávnic komplexně. Hlasování: 16/0/0 (pro/proti/zdržel(a) se) Stanovisko jednatele KCT Turnov, s.r.o. je v příloze materiálu. Další navrhovaný postup: Vzhledem k jednání komisí i mému osobnímu názoru se domnívám, že bychom se měli vydat cestou studie pana architekta Josefa Pleskota. Tuto cestu navrhuji nechat schválit rovněž v zastupitelstvu města. Proč? Domnívám se, že návrh pana Pleskota je odvážný, možná až trochu ztřeštěný. Skýtá však určité výzvy: uplatnění soudobé architektury v městské památkové zóně, konstrukční řešení detailů a materiálů, urbanistický vstup do veřejného prostoru, neotřelé vnímání foyeru divadla se všemi společenskými aspekty, variantami využití. Tím však nechci říci, že návrh pana profesora Lábuse je špatný. Snaží se vejít do stávající komunikace s historickou budovou divadla konzervativně, má promyšlená vnitřní provozní schémata. Jeden z kolegů na komisi rozvoje přirovnal dobře studie k automobilům. Pleskotův návrh připomíná takové italské Maserati krásný, i když trochu nepraktický automobil, naproti tomu návrh pana Lábuse je takový německý Mercedes elegantní, spolehlivý, ale velmi konzervativní. V dalším kroku bych rád uzavřel s panem Pleskotem dle předchozích dohod smlouvu na všechny stupně projektové dokumentace s tím, že bychom v případě zásadní neshody na zapracování připomínek (viz poznámky z jednání komisí) skončili v projektovém stupni dokumentace k územnímu řízení. Jsem optimista a domnívám se, že snad nalezneme společnou řeč, která na jedné straně dá prostor odvážné architektuře a na straně druhé bude akcentovat provozní otázky a schémata, která jsou zcela zásadní pro budoucí provoz a údržbu objektu. Nerad bych však v této chvíli předjímal možný vývoj. Diskuze nad projektem je však důležitou cestou k novému domu. Následující připomínky bych velmi rád v rámci diskuze nad projektem akcentoval a vyřešil: - Řešení samotné ocelové konstrukce a skleněných výplní s ohledem na budoucí údržbu a stárnutí materiálů (mytí oken, holuby, lezení po fasádě) - Akcentace vstupu do divadla - Řešení veřejného prostoru před divadla s ohledem na intenzitu dopravy ve všedních dnech - Zázemí občerstvení v úrovni divadelního sálu - Zvážení umístění pokladny, zádveří, nové organizace prostoru - KCT nepředpokládá provozování další kavárny či baru, nicméně zastupitelé se domnívají, že koncept externího pronájmu kavárny nebo rozšíření prostor stávající cukrárny je vhodný a vítaný - objekt by měl žít i mimo akce v divadlu, problematika oddělení prostor
- Řešení střešní roviny přístavby s ohledem na zástavbu v ulici Trávnice, včetně odvodu dešťových vod - Zvážení prostoru, jako místa pro vítání občánků - Řešení zastínění interiéru (pasivní tepelelné sluneční zisky) - Architektonické dořešení zadní přístavby šaten divadla s vyřešením stěhování kulis - Zvýšení výtahu tak, aby ústil i do úrovně prvního balkonu, zvážení zastřešení divadelní terasy s návazností na dům čp.151 - Pokusit se propojit galerii a balkon s přízemím divadla dalším schodištěm Navrhované usnesení ZM: ZM projednalo předložené studie na Dostavbu Městského divadla v Turnově od ateliéru pana Ing. Arch. Josefa Pleskota a pana prof. Ing. Arch. Ladislava Lábuse a schvaluje k dalšímu rozpracování projektové dokumentace studii Ing. Arch. Josefa Pleskota,.s dopracováním návrhu dle připomínek, které vzešly z projednávání v komisích RM, hodnotící komisi a na zastupitelstvu města. ZM ukládá OSM upravený projekt ve stupni pro územní řízení, který vzejde z dialogu nad prvotním návrhem mezi autory a zástupci města, předložit k opětovnému projednání zastupitelstvu města.
Stanovisko jednatele KCT k architektonickým studiím dostavby Městského divadla Turnov Architektonická studie prof. Ladislava Lábuse se jeví životaschopně, vnitřní uspořádání budovy je logické a správa provozu v takovém divadle by měla fungovat bez vážných potíží. Nicméně po dlouhé debatě mezi zaměstnanci KCT, v níž jsme zvažovali všechny praktické potřeby dobré správy Městského divadla, jsem došel k závěru, že zajímavější (protože velkorysý, originální a poutavý) se jeví návrh AP atelieru Ing. arch. Josefa Pleskota. Ten má mou podporu a jemu se bude věnovat následující komentář. Nad rámec tohoto komentáře je však třeba připomenout ještě další akutní problémy provozu divadla, které je potřeba při dostavbě vyřešit: 1, Pro technickou správu divadla je nutné, aby kotelna a vzduchotechnika (klimatizace?) byly ovladatelné z jednoho centrálního místa, čemuž tak v současnosti není. Je zároveň nutné, aby rozvody tepla, vody a klimatizace prošly kompletní rekonstrukcí v celém objektu. 2, Přes opakované pokusy o nápravu se nikdy nepodařilo vyřešit problém zatékání na stávající pánské záchody, do nichž zatéká přes únikové schodiště z galerie. Problém by mohlo vyřešit zastřešení únikového schodiště. 3, Velkým problémem je stěhování kulis. Aktuálně se velké kulisy (nad 190 cm) stěhují přímo z Petrnouškovy ulice, což má za následek její zablokování. Drobnější kulisy se stěhují krkolomně dveřmi ze soukromého pozemku č. 458/1 za divadlem, které navíc vedou přímo na točité schodiště. Řešením by teoreticky mohlo být vybudování kapacitně dostačujícího vstupu z kraje parcely č. 458/1 do míst jedné ze stávajících kotelen, kam už nyní vedou malé dveře. 4, Koncertní křídlo v divadle dosluhuje. Na tento fakt dlouhodobě upozorňuje např. Bohuslav Lédl, ředitel ZUŠ Turnov. Zakoupení nového nástroje by jistě ocenili nejen návštěvníci koncertů klasické hudby v rámci cyklu Turnovské hudební večery, který má v Turnově již více než padesátiletou tradici a o nějž je poslední dobou stále větší zájem. 5, Zateplení historické budovy divadla. Minimálně prostor jeviště by bylo vhodné a možné zateplit pod střechou objektu. Studie arch. Pleskota vychází z představy zastřešeného veřejného prostoru, který počítá s místem pro kulturní vyžití; je to prostor společenských kontaktů a vizuálních interakcí s okolním městem. Tato idea se mi velmi zamlouvá a věřím, že pro divadlo by byla atraktivní - tedy nejen jeho vzhled, ale i funkčnost. Přesto: vzhledem k situaci ve městě v oblasti kavárenského a restauračního provozu se nedomnívám, že by zde mohla fungovat kavárna s denním provozem. Zároveň si zde nedovedu (nechci) představovat neformální koncerty či autorská čtení a další kulturní akce, které by neměly přímou spojitost s aktuálním divadelním programem, tedy akce nezávislé na programu uvnitř divadelního sálu. Pro ty máme vybudované dobré a již osvědčené zázemí v budově KC Střelnice. Na druhou stranu budova divadla je dnes využívána při tolika různých příležitostech, že o využitelnost vestibulu nemusíme mít obavu: ročně se zde uskuteční průměrně 80 divadelních představení s návštěvností téměř 16 tisíc diváků a 25 koncertů s návštěvností cca 4,5 tisíce diváků, nad to pak zhruba sedm různých festivalů a přehlídek a řada výročních schůzí, besídek a dalších slavnostních akcí. Studie nepočítá se samostatnou pokladnou. Ta je z našeho pohledu ovšem nutná - ne vždy program spravujeme my a ne vždy by se tedy prodej vstupenek dal spojit s provozem divadelního baru. Některé akce ve formě pronájmu divadla běží nezávisle na baru.
Ve studii arch. Pleskota navrhuji tyto úpravy: Vstupní vestibul divadla ponechat prázdný, tj. bez stálého barového pultu a kavárenského nábytku. Tento vestibul vnímám stejně jako arch. Pleskot jako zastřešený veřejný prostor, tedy jako místo, kde se lidé scházejí a kde se rozkoukávají a získávají první informace o dalším pohybu - vidí odsud pokladnu, šatnu, toalety, nástupové schodiště do respiria a ke vstupu do sálu, výtah. Jsou zde možná instalovány lavičky, barové stolky na jedné noze - je zde zkrátka možnost se zdržet, sednout si a odpočinout, počkat na druhé, kteří buď ještě nedorazili ( potkáme se v divadle ) nebo jsou na toaletě či čekají na výdej svršků po skončení divadelního představení. Zázemí a sklad baru zde však zůstávají, přestože divadelní bar se bude nacházet v respiriu. My tak můžeme tento vestibul dobře využívat pro doprovodné akce vztahující se k programu v sále (koncerty, diskuse např. v rámci festivalů Modrý kocour, Turnovský drahokam aj., při Noci s Andersenem atd.) či jako prostor pro raut při slavnostních příležitostech (Oslava založení republiky 28. října aj.). Prostor by proto neměl být na jednolité šikmé ploše, ale naopak je třeba, aby byl na (terasovité?) rovině tak, jak je ve studii zamýšlen nyní. V zadní části vestibulu instalovat pokladnu - uzamykatelnou kukaň. Pravděpodobně v jeho pravé části, ideálně mezi dveřmi do skladu a dveřmi do zázemí baru, zády ke zdi č.p. 151. Pokladna je tedy ještě před šatnou, fronta k ní však nesplývá s frontou k šatně, obě jsou dobře vizuálně oddělené. V respiriu bude stálý divadelní bar. Zde se lidé o přestávce občerstvují, sem míří z divadelního sálu přednostně a teprve odsud vyrážejí na korzo do vestibulu či ven před divadlo na cigaretu nebo na toalety. Tento prostor je proto třeba zvětšit posunutím zábradlí co nejblíže ke schodišti, ideálně až na úroveň zamýšleného rohu objektu. Dalším bonusem tak bude, že i odsud bude dobrý přehled o dění ve vestibulu a v prostoru šatny (což ocení např. uvaděčky). Bar by měl být uzamykatelný - alespoň roletou. V ideálním případě by zde měl být ještě malý provozní sklad. Divadelní terasa ve stávající podobě není prakticky využitelná. Navrhujeme její zastřešení a dotažení výtahu až na její úroveň. I galerie divadelního sálu by se tak mohla stát bezbariérově přístupnou. Stojí za úvahu propojení prostoru terasy s prvním patrem objektu č.p. 151, kde by mohlo vzniknout zázemí pro turnovské divadelníky - prostor pro zkoušky. Prostor stávajícího fundusu a divadelního baru v objektu hotelu Slavie. Přestože se uvažovalo o úplném opuštění těchto prostor, domnívám se, že vhodnější by bylo naopak jejich získání do trvalého vlastnictví. Prostor dnešního předsálí jeviště a baru totiž nelze plně využít pro skladování čehokoliv, neboť tento prostor bývá hojně využíván během představení - je to jediná spojnice mezi jevištěm a hledištěm pro herce, kteří se neviděni potřebují dostat z jednoho prostoru do druhého. Vizuální sjednocení zadní přístavby s historickou budovou divadla. Objekt divadla má řadu přístaveb. Některé studie arch. Pleskota řeší, ne však všechny. V projektu bych proto přivítal návrh pohledového sjednocení fasády přístavby zázemí pro účinkující s budovou divadla. V Turnově dne 24. 5. 2017 Mgr. David Pešek
jednatel společnosti Kulturní centrum Turnov, s.r.o.