Pohled patologa na screening karcinomu děložního hrdla v době zvažované změny modelu

Podobné dokumenty
Aktuální trendy gynekologické cytologie

Informační podpora a aktuální výsledky Národního programu screeningu karcinomu děložního hrdla

Pohled patologa na screening a diagnostiku cervikálních neoplázií. Prof. MUDr. Jaroslava Dušková, CSc., F.I.A.C.

Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák

Nové možnosti posílení screeningu karcinomu děložního hrdla

Patologie. Jaroslava Dušková. Sexuálně přenosných chorob III. Integrovaný preklinický blok Mikrobiologie, patologie, infekční lékařství

Rocheáda v rozhodování aneb testování HPV ve screeningu cervikálního karcinomu 2013

Program screeningu karcinomu děložního hrdla v datech

Roche portfolio pro prevenci a sledování úspěšnosti léčby cervikálního karcinomu. Igor Blanárik - Roche Symposium 2017

Možnosti zapojení refrakterní populace do screeningu karcinomu děložního hrdla

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR

Kdy a jak se projeví HPV vakcinace

Sběr dat a výsledky programu screeningu karcinomu děložního hrdla. RNDr. Ondřej Májek, doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Indikátory kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

ThinPrep Pap test a Imaging system. Iva Kinkorová Luňáčková

Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Národní akční plán 7 Screeningy

Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Nové možnosti v diagnostice prekanceróz a karcinomu děložního hrdla Jiří Sláma

DIAGNOSTICKO TERAPEUTICKÝ ALGORITMUS CERVIKÁLNÍCH INTRAEPITELIÁLNÍCH NEOPLÁZIÍ L.ŠEVČÍK, P.GRAF, S.ĎURIANOVÁ

Program screeningu karcinomu děložního hrdla (C53) Olomoucký kraj

Program screeningu karcinomu děložního hrdla (C53) Kraj Vysočina

Stav screeningu cervikálního karcinomu v ČR po zahájení adresného zvaní

Jiří Sláma Onkogynekologické centrum VFN a 1. LF UK, Praha. nsc.uzis.cz

Životní cyklus programů časného záchytu onemocnění

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Screening pro prevenci karcinomu hrdla děložního v 21. století

Program screeningu karcinomu prsu v datech

EUROCYTOLOGY. LEONARDO výsledky dvouletého projektu v oblasti gynekologické cytologie. Společnost klinické cytologie ČLS JEP

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

Epidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Hodnocení adresného zvaní občanů do screeningových programů v ČR

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Národní koordinační centrum prevence vážných onemocnění

Informační podpora screeningového programu

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

PREVALENCE A KONKORDANCE HPV V PÁRECH, VE KTERÝCH ŽENY MAJÍ GENITÁLNÍ BRADAVICE NEBO CERVIKÁLNÍ INTRAEPITELIÁLNÍ NEOPLAZII

Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Program screeningu karcinomu prsu (C50) Hlavní město Praha

Program screeningu karcinomu prsu (C50) Kraj Vysočina

Principy adresného zvaní do screeningov!ch program" v#$r a metodika jeho vyhodnocení

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR

VYUŽITELNOST PARAMETRŮ KVALITY SCREENINGU K NÁRODNÍM A MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍM. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Informační podpora screeningového programu

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Hyperkeratóza ve stěrech z děložního hrdla - definice a její význam. Iva Kinkorová Luňáčková

Národní program cervikálního screeningu v České republice

České programy screeningu ZN: výkonnost, standardizace a kvalita dle dostupných dat

Screening cervikálního karcinomu v ČR: situace v roce 2015 po zavedení adresného zvaní. Ladislav Dušek, Vladimír Dvořák

HPV INFEKCE Z POHLEDU DERMATOVENEROLOGA

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE

MUDr. Petr KOVÁŘ. Rakovina hrdla děložního a onemocnění v souvislosti s HPV infekcí - nové možnosti prevence pomocí vakcinace

Karcinom prostaty screening. Dalibor Pacík LF MU FN Brno

Program screeningu kolorektálního karcinomu v datech

Informační podpora screeningového programu

Informační podpora screeningového programu

Evropské asociace proti rakovině děložního čípku

Screening kolorektálního karcinomu: vývoj a aktuální stav

Systém hodnocení programů onkologické prevence založený na využití centrálních registrů

National Health Information System on-line

Cervikální skríning v ČR z pohledu klinického gynekologa

Prebioptické metody při screeningu karcinomu děložního hrdla

Stav mamografického screeningu v ČR a význam adresného zvaní

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

je nutno páchat sebevraždu? Lenka Čeganová, Laboratoř Trutnov

9. Metodika adresného zvaní občanů do českých programů screeningu zhoubných nádorů

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2008

Datové rozhraní pro předávání dat cervikálního screeningu k centrálnímu zpracování Verze 1.2 ( )

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line

ROK 2002 byl plodný se narodil bojovný Pes Béla

Jak se můžete vy a vaši blízcí chránit před rakovinou děložního čípku?

Představení českého programu screeningu kolorektálního karcinomu

Výsledky Národního programu screeningu karcinomu děložního hrdla v České republice

Epidemiologie, 4. seminář. SCREENING SCREENINGOVÉ TESTY v epidemiologii

Výskyt, příčiny a prevence nádorových onemocnění v mezinárodním kontextu. Ivana Kulhánová

Epidemiologie zhoubného novotvaru prûdu ky a plíce (C34) v âr

Karcinom děložního hrdla v ČR - novinky - Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita

Indikátory kvality screeningových programů

Screening kolorektálního karcinomu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Hodnocení segmentu centrové léčby z dat plátců zdravotní péče. Společné pracoviště ÚZIS ČR a IBA MU

Prekancerózy cervicis uteri

Cervikální prekancerózy a screening v roce Výběr z publikací od března 2014 do března 2015

Indikátory zdraví a životního prostředí v Evropě (resp. v Evropském regionu WHO) Vladimíra Puklová Centrum hygieny životního prostředí SZÚ

INSTITUTE FOR CLINICAL AND EXPERIMENTAL MEDICINE

Screening karcinomu prsu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Hodnocení průběhu a populačního dopadu screeningových programů Implementace datového auditu

Key words: injury children Czech Republic European Union prevention

Současnost a budoucnost informační podpory programu screeningu karcinomu prsu. Ondřej Ngo, Ondřej Májek, Ladislav Dušek

Screening kolorektálního karcinomu v ČR po zavedení adresného zvaní

Screening zhoubných nádorů a adresné zvaní z pohledu SZP ČR MUDr. Renata Knorová, MBA ČPZP za SZP ČR

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Organizace a výsledky zdravotních screeningových programů v ČR

Bioptická vyšetření materiálu z oblasti děložního čípku

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Transkript:

Pohled patologa na screening karcinomu děložního hrdla v době zvažované změny modelu Jaroslava Dušková Institute of Biostatistics and Analyses Masaryk University

Trends in cervical cancer incidence and mortality joinpoint analysis Age-standardised incidence and mortality ASR(E) 30 25 20 15 10 5-2,8 % -1,6 % -4,9 % -0,2 % Organized cervical cancer screening 0 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 Year of diagnosis/ death Source: incidence, mortality, prevalance Czech National Cancer Registry

FAKTA organizovaný národní screening od roku 2009 síť akreditovaných laboratoří (35) konvenční nátěry, Papanicolaouovo barvení očkování třináctiletých (dívky od 2012, chlapci od 2017) HPV testace reflexní nejisté nálezy, test eradikace incidence ca hrdla 2016: 15,3/100 000

Time trends in cervical cancer burden Trends in incidence and mortality Trends in clinical stages detection 30 ASR(E) per 100,000 women 100% TNM 2nd ed. TNM 3rd ed. TNM 4th ed. TNM 5th ed. TNM 6th ed. TNM 7th ed Rate per 100,000 women 25 20 15 10 23.0% 80% 60% 40% 5 0 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 incidence 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 mortality %: growth trend in the period 2004 2014 24.9% 2009 2011 2013Year 20% 0% 1977 1979 1981 1983 Clinical stage: 1 2 3 4 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 unknown objective reasons 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 unknown incomplete record Year Source: Czech National Cancer Registry, IHIS ASR(E): Revision of the European standard population report of Eurostat's task force. 2013 ed. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2013. Available from: http://ec.europa.eu/eurostat,7/12/2015

25 Age and clinical stage of patients with cervical cancer (C53) and with carcinoma in situ of cervix uteri (D06) in 2010 2015 Age structure according to clinical stages 100% Proportions of clinical stages in different age groups Proportion of patients according to age categories [%] 20 15 10 5 0 <25 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Věk 80% 60% 40% 20% 0% Source: Czech National Cancer Registry, IHIS <25 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 Stage not available for objective reasons 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Stage not available incomplete records In situ Stage 1 Stage 2 Stage 3 Stage 4 N = 14 691 N = 2 053 N = 604 N = 908 N = 705 N = 124 N = 163 Mean 35 years 48 years 60 years 57 years 62 years 68 years 54 years Median 33 years 44 years 62 years 58 years 6years 71 years 53 years % of women <50 let 90,8 % 61,6 % 25,5 % 33,0 % 16,9 % 16,9 % 44,8 % % of women <35 let 54,7 % 19,1 % 4,8 % 7,9 % 2,3 % 5,6 % 15,3 % Age

CYTOLOGICKÉ LABORATOŘE akreditace se týká standardizace postupů externí hodnocení diagnostické kvality záchytnosti je dostupné pouze nepřímo v datech z IBA Rozdíly v záchytu lézí v akreditovaných laboratořích nejsou vysvětlitelné rozdílným populačním složením Nebyl prosazen dostatečně účinný nástroj k hlášení histopatologických korelátů do registru

Jak zvýšit dostupnost histopatologického výsledku? Pokud akreditovaná laboratoř získává úhradu screeningových vyšetření pouze po splnění řady definovaných pravidel, pak by stálo za úvahu vložit do schématu programu povinnost ošetřujících gynekologů dodat histologický výsledek do vyšetřující laboratoře a navázat na splnění tohoto kroku úhradu ošetření u cytologické vyšetření zadávajícího gynekologa. Úhradová motivace se až dosud vždy ukázala jako nejúčinnější. Ještě mocnějším nástrojem hodnocení výsledků a zefektivnění screeningu by mohl být registr obdobný registru mammárních karcinomů (Magister), který je technicky zajišťován IBA MU (magister.registry.cz). Klinická onkologie, Suppl. 2014

Parametry kvality odvoditelné z výsledku histopatologického vyšetření podíl histologicky potvrzených HG lézí počty zjištěných karcinomů u žen s předchozími negativními cytologickými vyšetřeními Klinická onkologie, Suppl. 2014

Výsledky cervikálních cytologických vyšetření Vyšetření v roce 2016 n = 2 213 782 women incl.5 440 other/not recorded/unable to diagnose 1. Bez neoplastických intraepiteliálních změn a malignity 2 143 834 96,84 % 8. Glandular atypia 4 148 0,19 % 5. HSIL 2 909 0,13 % 4. LSIL 21 559 0,97 % 3. ASC-H 4 165 0,19 % 12. Other malignancy 22 0,001 % 11. Invasive adenocarcinoma 48 0,002 % 10. Adenocarcinoma in situ 18 0,001 % 9. Glandular cells atypia (favour neoplastic) 185 0,008 % Abnormální výsledky (převážně ASCUS a LSIL) mají 3% žen 2. ASC-US 31 162 1,41 % 7. Squamous cell carcinoma 126 0,006 % 6. HSIL cannot exclude invasion 166 0,007 %

Comparison of indicators from the Czech cervical cancer screening programme with international results Performance indicator Specimen inadequacy Percentage of abnormal smears Percentage of ASCUS/ASC- H/AGC smears Czech Republic 2013 1.4% 3.6% 2.2% Range in the international study 0.004% (Finland) 9.4% (England) 1.2% (Germany MV) 11.7% (Ireland-Midwest) Selected countries with high-coverage population-based programmes Denmark England Finland 2.5% (Copenhagen), 7.5% (Funen) Italian organised programmes The Netherlands 9.4% 0.004% 3.8% 1.0% 5.7% 6.6% 6.3% 2.7% 2.8% 1.47 (Poland) 3.89 (Ireland-Midwest) a 2.58% 3.40% a 1.71% a Source IARC handbooks, p. 128 among abnormal Percentage of HSIL+ smears 60.3% 0.18% 33.3% (Ireland-Midwest) 64.8 (France-Alsace) a 45.6% 51.5% a 62.7% a 0.16% (Germany M.-V.) 3.29% (Ireland-Midwest) 1.72% 1.23% 0.70% 0.22% 0.74% EUNICE survey among abnormal 5.0% 6.5% (France-Alsace) 30.4% (Denmark) 30.4% 18.6% 11.1% 7.9% 26.8% PPV of HSIL+ 79.6% b 29.7% (Finland) 90.6 (Germany MV) b 57.3% 75.9% 29.7% 71.2% 74.7% a excluding Germany, the Netherlands and Finland with extreme percentages due to different original classifications b the denominator for the Czech Republic is number of women with available histology result, as opposed to EUNICE survey, where denominator is the number of women who had colposcopy or were referred to colposcopy, the exception was Lithuania where the PPV of HSIL+ was 91.4% Source: Májek et al. European Journal of Cancer Prevention, 2017, 26.3: 232-239.

Jak se vyvíjí zahraniční screeningové modely? Amanda Herbert, FRCPath, St Mary's Hospital, London, cyto- a histopatolog, autorka výukových textů v projektu EUROCYTOLOGY Země s vysokým pokrytím a déle trvající vakcinací (Skotsko a Austrálie) docílily 50% pokles incidence HSIL ve vakcinované populaci I u nás povede vakcinace (žádaně) ke snížení incidence HG lézí Specifita HPV detekce lézí je nízká - pouze cca 10% pozitivních žen má HG lézi Británie zavádí program prim. HPV testace od 25 let Většina navrhovaných programů primární HPV cílí na ženy nad 30 let

Návrh kombinovaného testování cytologie a HPV Amanda Herbert, FRCPath, St Mary's Hospital, London, cyto- a histopatolog, autorka výukových textů v projektu EUROCYTOLOGY Spojené testování HR HPV a cytologií v prvních dvou kolech screeningu - přednosti. potlačení rizika falešně negativních HR HPV žen zvážení poměrně vysoké incidence high grade lézí u mladých žen následné výrazné snížení nákladů na screening u žen s dvojitou negativitou obou testů (publikováno ve Spojených státech) prevence zhoršení cytologického screeningu zrušením cytologie u všech pacientek s negativním výsledkem HR HPV.

Návrh kombinovaného testování cytologie a HPV Amanda Herbert, FRCPath, St Mary's Hospital, London, cyto- a histopatolog, autorka výukových textů v projektu EUROCYTOLOGY Spojené testování HR HPV a cytologií ko-test v prvních dvou kolech screeningu. Zvýšené vstupní náklady kompenzovány významným prodloužením screeningového intervalu u žen s dvojitou negativitou obou testů - doloženo z USA Uvedený model je navrhován v systému, kde incidence karcinomu děložního hrdla byla národním cytologickým screeningovým programem snížena na polovinu a je podstatně nižší (v roce 2013 9,7/100000) než v ČR (v r. 2016 15,3/100000).

Který model screeningu se ukáže nejsprávnějším? Z připravovaného editorialu pro Journal of American Society of Cytopathology Dr. Robert M. Austin, cyto- a histopatolog v Gynecologic and Breast Surgical Pathology, University of Pitsburgh Medical Center, USA Amanda Herbert, FRCPath, St Mary's Hospital, London, cyto- a histopatolog, autorka výukových textů v projektu EUROCYTOLOGY Citovaná fakta z recentních publikací (1) 5letý recentní HPV screening recentně zavedený v Austrálii oproti dvouletému cytologickému má predikovaný nárůst incidence ca hrdla za 10 let na 121% výchozích hodnot model se liší od předchozích, které předpovídaly pokles, současný nárůst je stále deklarován jako přechodný... CoxB, Sneyd MJ. HPV screening policy in Australia. AmJ.Soc. Cytopathol 2018; 10.1016/j.jasc. 208.07.003

Který model screeningu se ukáže nejsprávnějším? Z připravovaného editorialu pro Journal of American Society of Cytopathology Dr. Robert M. Austin, cyto- a histopatolog v Gynecologic and Breast Surgical Pathology, University of Pitsburgh Medical Center, USA Amanda Herbert, FRCPath, St Mary's Hospital, London, cyto- a histopatolog, autorka výukových textů v projektu EUROCYTOLOGY Citovaná fakta z recentních publikací (2) Cílovou detekční lézí je sice HSIL, ale efektivita screeningového programu se měří parametry snížené incidence a mortality na karcinom Všechny současně dokumentované úspěchy screeningu se týkají programů CYTOLOGICKÝCH Programy PRIMÁRNÍHO HPV screeningu (leden 2017 Nizozemí, prosinec 2017 Austrálie) vyžadují delší časové období (5-10 let) na vyhodnocení

Který model screeningu se ukáže nejsprávnějším? Z připravovaného editorialu pro Journal of American Society of Cytopathology Dr. Robert M. Austin, cyto- a histopatolog v Gynecologic and Breast Surgical Pathology, University of Pitsburgh Medical Center, USA Amanda Herbert, FRCPath, St Mary's Hospital, London, cyto- a histopatolog, autorka výukových textů v projektu EUROCYTOLOGY Citovaná fakta z recentních publikací (3) Novozélandská studie rozlišuje mezi screeningovou a detekční senzitivitou: u mladých žen většina CIN II regreduje, i CIN III má progresi do ca jen v o něco více než 30% během následujících 30 let. Rozlišení screeningové a detekční senzitivity by se tedy mělo měřit intervalovými karcinomy mezi dvěma screeningy a karcinomy zjištěnými v následném screeningu. Hakama M et al: Sensitivity, effect and overdiagnosis in screening for cancers with detectable pre-invasive phase. Int J Cancer. 2015;136:928-35. Finská studie takto koncipovaná doložila screeningovou citlivost PAP testu srovnatelnou s HPV, které vedlo častěji k naddignostikování (detekci neprogredujících lézí). Malila N et al: The HPV test has similar sensitivity but more overdiagnosis than the Pap test--a randomised health services study on cervical cancer screening in Finland. Int J Cancer. 2013 May 1;132(9):2141-7

Který model screeningu se ukáže nejsprávnějším? Z připravovaného editorialu pro Journal of American Society of Cytopathology Dr. Robert M. Austin, cyto- a histopatolog v Gynecologic and Breast Surgical Pathology, University of Pitsburgh Medical Center, USA Amanda Herbert, FRCPath, St Mary's Hospital, London, cyto- a histopatolog, autorka výukových textů v projektu EUROCYTOLOGY Citovaná fakta z recentních publikací (4) obava o bezpečnost primárního screeningu na bázi detekce HPV v prodlouženém intervalu se opírá o fakt, že HPV test provedený před více než 12 měsíci před dg. invazivního ca byl ve studiích negativní v 32-42 % případů Schiffman M et al.:relative Performance of HPV and Cytology Components of Cotesting in Cervical Screening. J Natl Cancer Inst. 2018 May 1;110(5):501-508. jeden nebo více negativních ko-testů (nebo HPV testů) mohou mít bezpečné prodloužené intervaly na 5 a více let. Nicméně dlouhodobá data zatím chybí. Castle PE et al.: Effect of Several Negative Rounds of Human Papillomavirus and Cytology Co-testing on Safety Against Cervical Cancer: An Observational Cohort Study. Ann Intern Med. 2018 Jan 2;168(1):20-29.

Který model screeningu se ukáže nejsprávnějším? Z připravovaného editorialu pro Journal of American Society of Cytopathology Dr. Robert M. Austin, cyto- a histopatolog v Gynecologic and Breast Surgical Pathology, University of Pitsburgh Medical Center, USA Amanda Herbert, FRCPath, St Mary's Hospital, London, cyto- a histopatolog, autorka výukových textů v projektu EUROCYTOLOGY Citovaná fakta z recentních publikací (5) Primární HPV testování sníží objem cytologií o 80%, ko-test o 60%. Je třeba myslet na udržení kompetence hodnotitelů cervikálních cytologií Herbert A. Primary HPV testing: a proposal for co-testing in initial rounds of screening to optimise sensitivity of cervical cancer screening. Cytopathology. 2017;28: 9-15. ilbc se ukázala v ko-testu efektivnější než běžná cytologie Austin RM. Enhanced Detection of Cervical Cancer and Precancer Through Use of Imaged Liquid-Based Cytology in Routine Cytology and HPV Cotesting. Am J Clin Pathol. 2018;150:385-392

Který model screeningu se ukáže nejsprávnějším? Z připravovaného editorialu pro Journal of American Society of Cytopathology Dr. Robert M. Austin, cyto- a histopatolog v Gynecologic and Breast Surgical Pathology, University of Pitsburgh Medical Center, USA Citovaná fakta z recentních publikací (6) Amanda Herbert, FRCPath, St Mary's Hospital, London, cyto- a histopatolog, autorka výukových textů v projektu EUROCYTOLOGY Modelování je nejisté a náklady jsou důležité... v simulované kohortě 1 milionu 30letých žen bylo v modelu dožití do 70 let v primárním HPV screeningu oproti ko-testu o 2141 invazivních karcinomů a 2041 smrtí více. kalkulovaná úspora při ko-testu 39 mil. USD. Felix JC. The Clinical and Economic Benefits of Co-Testing Versus Primary HPV Testing for Cervical Cancer Screening: A Modeling Analysis. J Womens Health (Larchmt). 2016 Jun;25(6): 606-16.