památka Kamenn hfiib Bizarní balvan v Jindfiichovické vrchovinû asi 750 m jiïnû od obce Krásná Lípa u indelové. Krásná Lípa 666 668 m V mûra: 0,08 ha Vyhlá eno: 980, novelizováno 2000 Blok adamellitu karlovarského plutonu pfiíklad deskovité a kvádrové odluãnosti horniny a jejího selektivního zvûtrávání a odnosu. Balvan je v razn m estetick m a krajinn m prvkem. GEOLOGIE památkou je zvûtráváním a odnosem vymodelovan blok porfyrického adamellitu karlovarského plutonu (tzv. horské Ïuly). PÛdorys bloku tvofií ãtyfiúhelník orozmûrech 4,23 m, 3,2 m, 4,85 m a 3,8 m, max. v ka bloku je 3 m. Blok je vodorovn mi puklinami v raznû rozãlenûn na nûkolik ãástí. Jeho základna je na jiïní stranû zúïena, hrany jsou pûsobením zvûtrávání zaoblené. V blízkém okolí Ïulového balvanu se vyvinuly kyselé aï silnû kyselé hnûdé pûdy (kambizem typická s kambizemí dystrickou). Na mûlk ch minerálnû-humusov ch pfiekryvech aï skalních v chozech leïí místy Okres Sokolov nesouvislé, men í plochy typick ch (litick ch) rankerû stfiídané pfiidruïen mi ostrûvky litozemí. KVùTENA Území pfiírodní památky je pokryto kfiovinami a náletem dfievin s lískou obecnou (Corylus avellana), jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a topolem osikou (Populus tremula). V podrostu dominují bûïné druhy lesních lemû atroj tûtov ch horsk ch trávníkû skonvalinkou vonnou (Convallaria majalis), lipnicí irolistou (Poa chaixii), koprníkem tûtinolist m (Meum athamanticum) a ãern em lesním (Melampyrum sylvaticum). ZVÍ ENA Ze vzácnûj ích druhû ÏivoãichÛ byla v území zji tûna je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). VYUÎITÍ Vzhledem k obklopení geologického fenoménu loukami je v území doporuãena pastva a okrajovû je vhodné i kosení. Kamenn hfiib je pfiíkladem deskovité a kvádrové odluãnosti tzv. horské Ïuly. SO 3 429
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Území pfiírodní památky leïí v kotlinovitû roz ífieném údolí Rolavy v Pfiebuzské hornatinû. Horninové podloïí rozsáhlého vrchovi tû tvofií pfieváïnû porfyrick, stfiednû aï hrubû zrnit autometamorfovan muskoviticko-biotitick granit mlad í intruzivní fáze karlovarského plutonu (tzv. kru nohorská Ïula). AÏ 3 m mocná nadloïní vrstva ra eliny vrchovi tního typu nasedající na granit a zãásti i na pfiítomné svahové sedimenty byla v minulosti z vût í ãásti vytûïena aï na podloïí. Ve stfiední a jiïní ãásti vfiesovi tû se nachází vodou neovlivnûné vyv eniny. Deprese po tûïbû ra eliny v severní ãásti vfiesovi tû jsou podmáãené, místy zatopené. Pokryv zbytku neodtûïen ch loïisek ra eliny zaujímá organozem typická (glejová) s glejem organozemním (podél Rolavy i glej typick, varieta zbahnûl ). Ve vytûïen ch a zatopen ch prostorech probíhá postupná sukcese hydromorfních pûd. Okolo vrchovi tû se na svahovinách Ïul vytvofiily kambizemní a humusové (organozemní) podzoly. Bfiíza trpasliãí (Betula nana) v PP Pfiebuzské vfiesovi tû. KVùTENA Na vytûïeném vrchovi ti vznikla mozaika velmi rûznorod ch mikrobiotopû osídlen ch spoleãenstvy v rûzném stádiu sukcese. Jsou zde aï nûkolikametrové pilífie neodtûïené ra eliny s bohat mi vfiesovi ti, na nichï roste borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum) apfie- dev ím bfiíza trpasliãí (Betula nana) ve své nejzápadnûj í lokalitû v âeské republice. AÏ na minerální podloïí obnaïené plochy osidluje plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), zvodnûlé pfiíkopy s ra eliníky (Sphagnum majus, S. palustre, S. fallax) doprovází rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Na trvale zaplaven ch místech podél Rolavy roste vzácnû zdrojovka potoãní (Montia hallii). Smilkové louky na okraji pfiírodní památky zdobí prha arnika (Arnica montana), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata) a nenápadná kapradinka vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria). památka Pfiebuzské vfiesovi tû B valé vrchovi tû na severozápadním okraji obce Pfiebuz, západnû od fiíãky Rolavy v Pfiebuzské hornatinû. Pfiebuz, Rolava ZVÍ ENA Druhová skladba ÏivoãichÛ v území pfiírodní památky je podmínûna pestrou mozaikou biotopû. Z doloïen ch druhû bezobratl ch, zasluhují pozornost stfievlíci Carabus nitens, Cymindis vaporariorum a plo tiãka Macrodema micropterum. Na pûvodní ra elinná stanovi tû s bfiízou zakrslou se vá- Ïe v skyt vzácného nosatce Coeliodes nigritarsis a tyrfobiontního stfievlíka Agonum ericeti. Z ostatních ÏivoãichÛ byli na lokalitû zji tûni ãolek horsk (Triturus alpestris), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a skokan hnûd (Rana temporaria). Pro ptaãí faunu otevfien ch ploch ra- elinn ch luk jsou charakteristick mi druhy tetfiívek obecn (Tetrao tetrix), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a lindu - ka luãní (Anthus pratensis). Z bûïn ch druhû savcû zde Ïijí napfi. jelen lesní (Cervus elaphus), norník rud (Clethrionomys glareolus) a hrabo mokfiadní (Microtus agrestis). VYUÎITÍ Území není zemûdûlsky vyuïíváno. Díky odlehlosti a nepatrnému osídlení okolí 877 904 m V mûra: 89,78 ha Vyhlá eno: 992 Komplex polopfiirozen ch biotopû, refugium vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. nepatfií mezi ohroïené lokality. Po ukonãení tûïby ra eliny a postupném zlep ování stavu ovzdu- í mohou území ohrozit sukcese náletov ch dfievin. POZNÁMKA Objev rud barevn ch kovû v okolí a jejich tûïba (Pfiebuz, Jelení, Stfiíbrná) vedl k osídlování tohoto prostoru a zmûnám horského pralesa na zemûdûlské pûdy, zastavûné plochy a posléze i k tûïbû ra eliny pro otop. ZároveÀ s tím se mûnilo druhové sloïení lesa a jeho genetická hodnota. BIBLIOGRAFIE 6, 69, 96, 54 MAPA ÚZEMÍ strana 442 430 SO 4
Okres Sokolov 2 lax). Zajímavé jsou okrajové ra- elinné smrãiny Sphagno-Piceetum s dominatním suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum) v bylinném patfie. Kromû obecn ch druhû vfiesovcovit ch se zde vyskytují icha ãerná (Empetrum nigrum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). památka Ra elini tû Haar Ra elini tû v Pfiebuzské hornatinû 3,5 km jihozápadnû od obce Pfiebuz. Obora 88 826 m V mûra: 9,87 ha Vyhlá eno: 93 Stagnující ra elini tû s kleãovitou blatkou a s typickou horskou vrchovi tní kvûtenou. GEOLOGIE památku tvofií soubor pûti drobn ch ra elini È vrchovi tního typu, rozpt len ch v úvalovitém údolí stfiední ãásti toku bezejmenného levostranného pfiítoku potoka Bystfiina. Jeho horninové podloïí budují stfiednû zrnité aï drobnozrnné biotiticko-muskovitické granity aï granodiority star í intruzivní fáze karlovarského plutonu (tzv. horské Ïuly). Mezi pûdami pfievládá vrchovi tní organozem typická s organozemí glejovou, po okrajích i glej organozemní. Zvûtraliny granitû pokr vají kambizemní (humusové, organozemní) podzoly. KVùTENA Men í horské vrchovi tû údolního typu s dominantní ra elinnou kleãí (Pinus pseudopumilio) ve spoleãenstvu Pino rotundatae-sphagnetum, zaujímajícím vût inu plochy vrchovi tû. Ve spoleãenstvech bultû dominuje ra eliník prostfiední (Sphagnum magellanicum) ar. RussowÛv (S. russowii), v okrajov ch laggov ch partiích zvût en ch dfiívûj í tûïbou pfievládá r. klamn (S. fal- ZVÍ ENA Z typick ch a nápadnûj ích druhû ÏivoãichÛ je moïno uvést pûvu ku modrou (Prunella modularis), budníãka vût ího (Phylloscopus trochilus) a pûnici pokfiovní (Sylvia curruca), ze savcû rejska malého (Sorex minutus) arejsce ãerného (Neomys anomalus). LESNICTVÍ Porost území pfiírodní památky je zafiazen do kategorie lesû zvlá tního urãení. Území je prohlá eno nehonebním pozemkem. VYUÎITÍ památka leïí v ochranném lese, kde se provádí zdravotní v bûr a odstraàování smrku ve skupinách blatky. Nezbytné je udrïování volné plo ky Ïivé ra eliny s vrchovi tní vegetací, vylouãení meliorací a stavby mysliveck ch zafiízení. Vzhledem k odlehlosti a znaãné nepfiístupnosti byly zásahy ãlovûka jen omezené a nijak v znamnû nezasáhly do pfiirozeného v voje biotopu. Okrajová ra elinná smrãina. 2 Kali tû v jiïní ãásti chránûného území se suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum). SO 5 43
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Jeden ze skupiny terciérních vulkanitû na linii smûru V Z (VJV ZSZ) mezi obcemi Rotava a âernava. âediãové tûleso vystupuje pfii kontaktu granitoidû karlovarského plutonu s plá tûm krystalick ch bfiidlic. V chodní ãást tûlesa má dokonalou sloupcovitou odluãnost, prûmûr sloupû ãiní 3 aï 5 cm, délka aï 2 m. Po stranách, zvlá tû na jiïním úpatí, sloupcovitá odluãnost pfiechází v kulovitou odluãnost. âerno edá ãediãová hornina limburgitového aï bazanitového typu obsahuje ãetné uzavfieniny okolních hornin, zejména kontaktnû metamorfovaného fylitu. Podle odli ného rozpadu horniny ve v chodní a západní ãásti chránûného území a z celého tvaru tûlesa se zdá b t pravdûpodobné, Ïe zde existují dvû samostatné, av ak prostorovû sblíïené intruze. PÛvodnû se na bezlesém v chozu ãediãe vytvofiila kambizem eutrofní, která v ak po zalesnûní prodûlává vlivem postupné dekalcifikace pfiemûnu v kyselou kambizem typickou, která je spolu s kambizemí dystrickou hlavní pûdní jednotkou v chránûném území. âediãové sloupce v PP Rotava jsou pravidelnû uspofiádány do tvaru milífie. KVùTENA PÛvodní lesní vegetaci tvofiily buãiny svazu Fagion areliktní bory svazu Dicrano-Pinion. Na ãediãovém suku nalezneme ve dvou mikrolokalitách pomûrnû bohaté porosty kapradinky skalní (Woodsia ilvensis). Mezi vzácnûj í druhy pronikající z okolních luk patfií prha arnika (Arnica montana) ahrachor horsk (Lathyrus linifolius). Naopak exklávní v skyt fiimbaby chocholiãnaté (Pyrethrum corymbosum) a mochny jarní (Potentilla tabernaemontani) je podmínûn bazick m podloïím. ZVÍ ENA Na území pfiírodní památky byly pozorovány bûïné druhy ÏivoãichÛ. Z ptákû jsou bûïné napfi. kánû lesní (Buteo buteo) a po tolka obecná (Falco tinnunculus), hojná je pûnkava obecná (Fringilla coelebs) a s kora uhelníãek (Parus ater) a zji tûna byla pfiítomnost lindu ky lesní (Anthus trivialis), králíãka obecného (Regulus regulus), ãervenky obecné (Erithacus rubecula), budníãka men ího (Phylloscopus colybita), pûvu ky modré (Prunella modularis) a pûnice ãernohlavé (Sylvia atricapilla). Z mot lû byla pozorována baboãka bodláková (Vanessa cardui). LESNICTVÍ V dobû zfiízení pfiírodní památky pokr valo ãediãové tûleso bezlesí. Do chránûného území byla zahrnuta jen ãást s opu tûn m lomem. památka Rotava Vulkanick suk na v chodním svahu kóty 640,3 m n. m. v Jindfiichovické vrchovinû, asi 700 m severnû od kfiiïovatky silnic v dolní ãásti obce Rotava. Rotava VYUÎITÍ Ke chránûnému území vede znaãená turistická cesta. Vzhledem k právní ochranû je zde vylouãena moïnost tûïby kamene není v ak moïné vylouãit obãasné zcizení ãásti pfiirozenû uvolnûn ch sloupkû. Negativní vliv na pfiírodní památku mohou mít horolezecké aktivity. 64 630 m V mûra: 0,4 ha Vyhlá eno: 953, novelizováno 988 Vypreparované ãediãové tûleso se sloupcovitou odluãností. POZNÁMKA Sloupcovitá odluãnost ãediãe byla odkryta tûïbou kamene. K jejímu zastavení vedl patrnû jednak mal objem loïiska, jednak otevfiení rozsáhlého kamenolomu na levém bfiehu Rotavy. 432 SO 6
Okres Sokolov památka Studenec Mal rybníãek s okolními loukami v kotlinovitém údolí Studeneckého potoka, asi 700 m západnû od obce Studenec a 3 km jihozápadnû od obce Oloví v Jindfiichovické vrchovinû. Studenec 643 648 m V mûra: 2,78 ha Vyhlá eno: 989 Pfiirozen mokfiadní ekosystém s bohatou populací silnû ohroïeného ìáblíku bahenního (Calla palustris). GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou chloriticko-sericitické fylity paleozoického stáfií, které jsou zde zcela pfiekryty fiíãními usazeninami potoka a jen na malé plo e v severov chodním cípu území svahov mi sedimenty. Fluviální sedimenty tvofií tûrky pfiekryté náplavov mi hlínami, svahové uloïeniny jsou písãitohlinitého a hlinitého charakteru s mal m obsahem drobn ch úlomkû podloïních hornin. Vznikly zde hydromorfní pûdy organozem glejová s glejem organozemním a ra elinnou varietou typického gleje. V mírnû vlhk ch partiích leïí kyselá kambizem pseudoglejová, na su ích a velmi kysel ch stanovi tích kambizem dystrická. KVùTENA Chránûn je rybníãek s porostem ìáblíku bahenního (Calla palustris) a kosatce Ïlutého (Iris pseudacorus), spolu se zra elinûl mi loukami v jeho okolí. Spoleãenstvo ostfiice zobánkaté Caricetum rostratae se zábûlníkem bahenním (Comarum palustre) avachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata) se stfiídá s nízk mi ostfiicomechov mi porosty asociace Caricetum goodenowii s prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis), vrbou plazivou (Salix repens) a klikvou bahenní (Oxycoccus palustris). Su í partie porûstají smilkové louky svazu Violion caninae s prhou arnikou (Arnica montana), hrachorem horsk m (Lathyrus linifolius) a v ivcem ladním (Pedicularis sylvatica). ZVÍ ENA Na potoce vytékajícím z PP byli zji tûni; lesklice horská (Somatochlora alpestris) a strumiãník zlatook (Osmylus fulvicephalus). Zménû bûïn ch druhû bezobratl ch jsou to napfi. váïka ãárkovaná (Leucorrhinia dubia), v. tmavá (Sympetrum danae) a idélko malé (Ischnura pumilio). Pfii zoologickém prûzkumu byly dále zji tûny mj. tyto druhy obratlovcû ãolek horsk (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd (Rana temporaria), je tûrka obecná (Lacerta agilis), j. Ïivorodá (Zootoca vivipara), uïovka obojková (Natrix natrix), azmije obecná (Vipera berus). Pohled na PP Studenec od jihozápadu. SO 7 433
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE eka Ohfie protéká v úseku mezi obcí Královské Pofiíãí a obcí Staré Sedlo asi 40 45 m hlubok m údolím kaàonovitého typu s nev raznou fiíãní nivou. Ve spodní ãásti údolí (v místû silniãního mostu) se fieka zafiezává do Ïul karlovarského plutonu, v horní ãásti do nasedajících tfietihorních sedimentû starosedelského souvrství (bazální souvrství sedimentární v plnû Sokolovské pánve). Znaãnû strmé svahy jsou ãlenûny erozními r hami, vystupujícími skalními bloky a deluviálními kuïeli. Místy se vyskytují svahová prameni tû. Pod horní hranou svahu ve skalních v chozech vodorovnû nebo kfiíïovû zvrstveného starosedelského souvrství, zde tvofieného pfieváïnû pískovci a kfiemenci, místy slepenci, se vytvofiily pseudokrasové jevy série jeskyà s mnoïstvím dal ích dutin. Nejvût í jeskynû Cikánka na pravém bfiehu fieky je asi 40 m dlouhá. Na rovinû nad okrajem údolí v okolí Cikánky jsou pfiíkopové r hy a nálevkovité jámy, pfiipomínající krasové závrty. Horniny starosedelského souvrství obsahují znaãné mnoïství rostlinn ch zbytkû rostlinnou drè, úlomky i vût í ãásti slabû prokfiemenûl ch stromû (ojedinûle v délce aï 6 m) a ãetné otisky listû a kapradin. Geneticky souvisejí pseudokrasové jevy s boãní v molovou ãinností fieky Ohfie v dobû, kdy sledovala tuto v kovou úroveà. Pseudokrasové jevy jsou unikátní atohoto druhu jediné v âeské republice. Tok Ohfie lemuje po obou stranách fluvizem glejová (typická). Podél nivy na ni navazuje kyselá kambizem pseudoglejová, v jiïní ãásti pfiírodní památky i pseudoglej typick. KVùTENA Ve smí en ch, pfieváïnû listnat ch lesích na strm ch svazích nad Ohfií rostou druhy indikující pûvodní acidofilní doubravy. Podél Ohfie se ífií fiada neofytû bol evník velkolep (Heracleum mantegazzianum), net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera) Pohled z mostu silnice Cheb Karlovy Vary na pfiírodní památku Údolí Ohfie smûrem na Staré Sedlo. a kfiídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis). Systematick botanick prûzkum zde nebyl provádûn. ZVÍ ENA Byly pozorovány pfiedev ím bûïné druhy ÏivoãichÛ stfiedoevropského opadavého lesa. Pomûrnû pestrá je tedy pfiedev ím fauna ptákû, zvlá tû pûvcû. Ve vûkovû a strukturálnû rozrûznûn ch lesních porostech mûïeme bûïnû pozorovat napfi. mlynafiíka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus), s koru luïní (Parus montanus), pûnici slavíkovou (Sylvia borin), kukaãku obecnou (Cuculus canorus), strakapouda malého (Dendrocopos minor) a mnoho dal ích druhû. Ze savcû veverka obecná (Sciurus vulgaris), lasice hranostaj (Mustela erminea), my ice kfiovinná (Apodemus sylvaticus) a m. lesní (A. flavicollis). eka Ohfie v pfiírodní památce je souãástí mimopstruhového revíru Ohfie, v roce 985 tu bylo uloveno 6 druhû ryb. památka Údolí Ohfie Údolí Ohfie severozápadnû od obce Staré Sedlo k obci Královské Pofiíãí v Sokolovské pánvi. Staré Sedlo u Sokolova, Nové Sedlo u Lokte LESNICTVÍ Podle stáfií pfieváïné vût iny lesních porostû na území pfiírodní památky se dá pfiedpokládat, Ïe mohly vzniknout aï v prûbûhu druhé svûtové války a po ní jako první semenace lesa na dfiíve odlesnûn ch pastvinách nad Ohfií. VYUÎITÍ Na území je nutné odstraàovat sou e, v vraty, zlomy i neïádoucí nárosty v okolí jeskyà a pfievisû a likvidovat invazní introdukované druhy bylin. Vzhledem k tomu, Ïe jde oúzemí turisticky frekventované, je nutné obnovovat a udrïovat hraniãní znaãení a informaãní tabule, uklízet okolí turistick ch stezek, komunikací a fiíãní náplavy. 398 446 m V mûra: 34,9 ha Vyhlá eno: 976, novelizováno 2000 Záfiez Ohfie s pseudokrasov mi jevy a s nalezi - tûm fosilní tercierní flóry. Pfiirozené biocenózy. POZNÁMKA Údolí Ohfie je povaïováno za dávnou migraãní trasu. V nejstar ích dobách mohly zdej í jeskynû a pfievisy slouïit jako pfiechodná sídla, pfiípadnû jako útoãi tû ve váleãn ch konfliktech. V 9. století byly odlesnûné svahy vyuïívány ke sporadické pastvû dobytka. Na dne - ním okraji lesa jsou stále patrné stopy povrchové tûïby stavebních surovin (písek, kámen), snad také uhlí (lesní jámy). BIBLIOGRAFIE 88 MAPA ÚZEMÍ strana 443 434 SO 8
Okres Sokolov 2 Národní pfiírodní rezervace Velké jefiábí jezero Horské ra elini tû pfii státní hranici se Spolkovou republikou Nûmecko, asi 4 km severozápadnû od obce Pfiebuz v Pfiebuzské hornatinû. Pfiebuz 99 942 m V mûra: 26,90 ha Vyhlá eno: 933 Horské ra elini tû, ãásteãnû porostlé kleãí a vtrou- en m smrkem, ãásteãnû tvofiené voln mi porosty ra eliníku s ãetn mi tûàkami. GEOLOGIE Území národní pfiírodní rezervace leïí v sedle pod Jefiábím vrchem (964,6 m n. m.), na hraniãním hfibetu Kru n ch hor. Jeho horninov m podloïím jsou stfiednû zrnité muskoviticko-biotitické granity kru nohorského typu, v chodnû od rezervace vystupuje hrubozrnn biotitick granit. Tyto horniny jsou pfiekryty zvûtralinov m plá tûm o mocnosti aï 2m. Území tvofií dvû ra elini - tû vrchovi tního typu severní ra elini tû zaujímá stfiední a severní ãást rezervace a pfiechází aï do Nûmecka, jiïní men í ra- elini tû bylo v minulosti naru- eno tûïbou. Pokryv ra elini tû tvofií vrchovi tní organozem typická (glejová), po okrajích s glejem organozemním (místy také glejem typick m). Mimo oblast vrchovi tû vznikly na svahovinách kysel ch vyvfielin kambizemní a humusové podzoly. KVùTENA Jedno z nejcennûj ích kru nohorsk ch vrchovi È se vyznaãuje bohat mi porosty ra elinné kleãe Pino rotundatae-sphagnetum s dominantním ra eliníkem Russowov m (Sphagnum russowii) avelk m mnoïstvím pomûrnû hlubok ch jezírek. Takfika zde chybí otevfiená plocha s vegetací bultû a flarkû. V jezírkách kromû ra- eliníku Dusénova (Sphagnum majus) a r. bodlavého (S. cuspidatum) na jednom místû roste v znamn postglaciální relikt, boreální druh r. LindbergÛv (S. lindbergii), kter v âeské republice roste jiï jen v Krkono- ích. Na bfiezích jezírek roste hojnû ostfiice mokfiadní (Carex limosa), rosnatka anglická (Drosera anglica), r. okrouhlolistá (D. rotundifolia) a jejich kfií- Ïenec (D. obovata). V jednom z jezírek se udrïela malá populace blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris). Okraje vrchovi tû jsou silnû odlesnûné a místy odvodàované, a tak vzaly za své porosty podmáãen ch rohozcov ch smrãin (Mastigobryo- -Piceetum). Na jiïním, ãásteãnû odtûïeném okraji ra elini tû avmístû hraniãních prûsekû je vytvofiena vegetace laggu svaz Sphagno recurvi-caricion canescentis s dominatním ra eliníkem klamn m (Sphagnum fallax). ZVÍ ENA Z druhû bezobratl ch byli zji tûni dva typiãtí zástupci horsk ch ra elini È stfievlíci Patrobus assimilis a Agonum ericeti. Plo nû rozsáhlé a relativnû nepo kozené jehliãnaté porosty chránûného území jsou dodnes vhodn m Ïivotním prostfiedím reliktní, do znaãné míry unikátní, i kdyï asi vymírající populace tetfieva hlu ce (Tetrao urogallus). Dal- ími druhy horsk ch smrãin jsou kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), s c rousn (Aegolius funereus) a kfiivka obecná (Loxia curvirostra). Otevfiené plochy vrchovi tû s kleãovou blatkou ob vá ãeãetka zimní (Carduelis flammea) a lindu - ka luãní (Anthus pratensis). LESNICTVÍ Lesní porosty rezervace jsou fiazeny do kategorie lesa ochranného. Území bylo vyhlá eno nehonebním pozemkem. VYUÎITÍ Záznamy o tûïbû ra eliny v této ãásti Kru n ch hor pocházejí z 8. století. Ra- elini tû Velkého jefiábího jezera bylo tûïbou ra eliny dotãeno jen málo. TûÏba cínov ch rud zde není jednoznaãnû prokázána, ale podle nûkter ch hypotéz je jejím pozûstatkem 20 m hluboká studna pfii jiïním okraji rezervace. BIBLIOGRAFIE 6, 69, 96 MAPA ÚZEMÍ strana 442 Horské ra elini tû pfii státní hranici se SRN. 2 Typick m ra elini tním stfievlíkem je Agonum ericeti. SO 9 435
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Území národní pfiírodní rezervace leïí na holorovinû Kru n ch hor. Rozsáhlé rozvodnicové vrchovi tû má plochu 30,2 ha, je mírnû uklonûné k jihozápadu a protáhlé ve smûru V Z. Vrchovi tû má dvû centra v chodní a západní, západní leïí ponûkud v e. Velk moãál je excentrické vrchovi tû hercynského typu s ãlenit m mikroreliéfem. Jeho horninov m Témûfi nedotãená ãást excentrického vrchovi tû hercynského typu s ãlenit m mikroreliéfem v pramenné oblasti Rolavy. podloïím je hrubozrnn biotitick autometamorfovan granit. Na povrch vystupuje pouze v malém balvanovém v chozu v erozním svahu potûãku, vytékajícím v jihozápadním cípu ra elini tû. Zvûtralinov plá È má mocnost asi 2 m. PfieváÏnou ãást rozlohy rezervace pfiedstavuje organozem typická (glejová) srûzné hlubok m ra elinn m horizontem a rûznou intenzitou rozkladu rostlinn ch zbytkû. Po okrajích ji doplàuje glej organozemní. KVùTENA Vegetace vrchovi tû v závislosti na mocnosti ra- Národní pfiírodní rezervace Velk moãál Horské ra elini tû ve vrcholové ãásti Pfiebuzské hornatiny severov chodnû od obce Pfiebuz, poblíï státní hranice se Spolkovou republikou Nûmecko. Rolava 906 929 m V mûra: 50,27 ha Vyhlá eno: 969 Horské ra elini tû s charakteristick mi porostry kleãe a typickou ra elinnou kvûtenou a zvífienou v pramenné oblasti Rolavy. 436 SO 20
Okres Sokolov 2 eliny, hladinû podzemní vody a tudíï i na dostupnosti Ïivin tvofií vyhranûn gradient od kraje ke stfiedu. Na okraji rostou rohozcové smrãiny Mastigobryo-Picetum nebo se na silnû podmáãen ch místech vytváfií lagg se spoleãenstvy ra eliníkû a ostfiic svazu Sphagno recurvi- Caricion canescentis. V obou spoleãenstvech je dominantním druhem mechového patra ra eliník klamn (Sphagnum fallax). Uvnitfi vrchovi tû je rozsáhlé pásmo porostû ra elinné kleãe Pino rotundatae-sphagnetum, kde dominuje r. RussowÛv (S. russowii) a dvouhrotec BergerÛv (Dicranum bergeri), hojná je rovnûï icha ãerná (Empetrum nigrum). Uprostfied vrchovi tû je otevfiená vrchovi tní plocha s fiadou aï 3 metry hlubok ch jezírek, dále se systémem pfieplavovan ch lenkû a flarkû, su í partie pokr vají rûzné typy bultû. Vegetace otevfiené plochy je tvofiena kefiíãky. Kromû vfiesu, borûvky a vlochynû je to kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Ze áchorovit ch rostlin tu najdeme suchop ry a ostfiice mokfiadní (Carex limosa). Roste zde mnoho druhû ra eliníkû. Pro temena bultû je typick ra eliník hnûd (Sphagnum fuscum), r. ãerven (S. rubellum) a r. prostfiední (S. magellanicum), na stfiídavû zaplavovan ch mikrobiotopech r. bradavãit (S. papillosum), r. baltsk (S. balticum), r. nejmûkãí (S. molluscum) avod- ní plochy jsou doménou vzájemnû si podobn ch r. Dusénova (S. majus) ar. bodlavého (S. cuspidatum). Mezi mechorosty je zajímavá koprofilní volatka baàatá (Splachnum ampulaceum). Zvelmi vzácn ch druhû jmenujme rosnatku anglickou (Drosera anglica) a kfií- Ïence s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera obovata) a blatnici bahenní (Scheuchzeria palustris). Nejcennûj í stanovi tû uprostfied vrchovi tû jsou v ak znaãnû destruována jeleny, kter ch zde Ïije nadmûrné mnoïství. ZVÍ ENA K poãetnému ptactvu patfií tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), kachna divoká (Anas platyrhynchos), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) a krkavec velk (Corvus corax). Pozoruhodné je zji tûné hnízdûní ãírky obecné (Anas crecca) v nadmofiské v - ce kolem 900 m. LESNICTVÍ V echny lesy NPR Velk moãál jsou zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení. Území bylo prohlá eno nehonebním pozemkem. VYUÎITÍ Vstup do chránûného území není dovolen. TûÏba ra eliny tu byla provádûna uï v 8. století, nejvíce se v ak rozmohla po roce 920, kdy byly vúzemí tehdej ího polesí Skelná huè (nyní polesí Jelení), postaveny su árny, skladi tû, lanovka a úzkokolejná dráha. Rezervace má rysy dobfie vyváïeného pfiírodního systému. Pokud nedojde k neuváïen m melioraãním zásahûm nebo vût ímu m cení porostû v bezprostfiedním okolí, nemûlo by b t území niãím negativnû ohroïeno. BIBLIOGRAFIE 6, 69, 96, 4 MAPA ÚZEMÍ strana 443 3 2 Jezírko s blatnicí bahenní (Scheuchzeria palustris). 3 Klikva bahenní (Oxycoccus palustris). SO 2 437
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE rezervace leïí v plochém sedle na rozvodí fiíãky Svatavy a Libockého potoka s prameni tûm pfiítoku potoka Zadní Liboc. Její horninové podloïí tvofií chloritickosericitické fylity spodnopaleozoického stáfií, které jsou pfiekryty svahov mi, pfieváïnû hlinit mi a hlinitopísãit mi sedimenty. Rezervaci tvofií nûkolik ra elini È vrchovi tního a pfiechodového typu s mocností do 2 m. Povrch rezervace je pokryt hlavnû organozemí typickou (ménû glejovou) a ra elinn mi subtypy glejû (glejem organozemním resp. ra elinnou varietou typického gleje). KVùTENA V porostu pfievládá hybridogenní polukace borovic. Dále zde rostou napfi. bfiíza p fiitá (Betula pubescens), Pfiirozen ekosystém ra elinného boru s jedinci hybridního roje. smrk ztepil (Picea abies), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bezkolenec modr (Molinia caerulea), místy borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum) abrusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea). ZVÍ ENA BûÏné druhy ptákû a savcû vrchovi È. LESNICTVÍ Lesní hospodáfiství je v nejcennûj ích ra elinn ch partiích kvûli tûïké pfiístupnosti velmi obtíïné a bylo proto utlumeno jiï dfiíve. VYUÎITÍ Území je mimo hlavní trasy, nemá atraktivní cíl a navíc je k nûmu jen omezen pfiístup. Negativní vliv na území mohou mít obãasné náv- tûvy sbûraãû lesních plodin (se- lapávání, lámání, nebezpeãí poïáru), popfi. zvûfi (okus, loupání a ohryz). Území nebylo hospodáfisky vyuïíváno ani v minulosti nejvíce k tomu pfiispûlo jen roztrou ené osídlení (Studenec) navíc s omezen m zemûdûlstvím a úplná absence prûmyslové v roby. Na území nejsou ani stopy po tûïbû ra eliny. rezervace V ra elinách Ra elini tû asi 3 km severozápadnû od Ïelezniãního nádraïí v obci Oloví v Jindfiichovické vrchovinû. Studenec 664 676 m V mûra: 23,9 ha Vyhlá eno: 990 Pfiirozen ekosystém ra elinného boru s populací kfiíïencû borovice lesní (Pinus sylvestris) a b. blatky (P. rotundata). 438 SO 22
památka Vysok kámen V razn skalní suk (773,6 m n. m.) pfii západním okraji Lubské vrchoviny podél státní hranice se Spolkovou republikou Nûmecko, jihozápadnû od Kraslic a severnû od LubÛ. Kámen u Kraslic GEOLOGIE Drobov kvarcit tvofií ve svrchní ãásti rovnoplo e bfiidliãnat ch chloriticko sericitick ch fylitû rûznû mocné útrïkovité vloïky. Díky své odolnosti vûãi zvûtrávání a odnosu tvofií v razné skalní útvary, z nichï jsou nejznámûj í skalní stûny Vysokého kamene, nûkolik izolovan ch skupin skalních vû- Ïí 0 20 m vysok ch, se strm mi, silnû rozpukan mi stûnami, v jejichï okolí leïí balvanitá aï kamenitá pole, místy zahlinûná. Od západu je prvním skalním útvarem Vyhlídková skála (773,6 m n. m.). Skalní 740 774 m V mûra: 3,64 ha Vyhlá eno: 974, novelizováno 2000 Nápadn skalní v choz drobového kvarcitu. hfieben pokraãuje k severov chodu nejprve dvûma vûïemi a dále rozloïit mi útvary Hradeb. Na jejich konci stojí vûï Zobák a hfieben uzavírá mohutná skalní vûï Vûtrná skála. Kvarcity jsou tmavû edé, nev raznû bfiidliãnaté s typick m mlad ím kfiemenn m proïilkováním. Délka v chozu drobového kvarcitu je necel ch 400 m, pfii v chodní stranû je tektonicky omezen. Plochy bfiidliãnatosti mají mírn sklon k severozápadu. Podle nich se hornina deskovitû rozpadá. Systém puklin smûru SZ JV a SV JZ, zpravidla strm ch, se v raznû uplatàuje v bizarní morfologii skalního v chozu. Zdej í v choz je ordovického stáfií a patfií k tzv. fykodové sérii. Na území pfiírodní památky se na svahovinách uveden ch metamorfovan ch hornin vyvinuly kambizemní podzoly v asociaci s pfiidruïen mi kryptopodzoly a kambizemí dystrickou. KVùTENA PÛvodním lesním typem jsou reliktní bory svazu Dicrano-Pinion a okrajovû kyselé buãiny svazu Luzulo-Fagion. V souãasnosti je nahrazují acidofilní spoleãenstva skalních a suèov ch stanovi È s dominantním vfiesem (Calluna vulgaris), borûvkou (Vaccinium myrtillus) abrusinkou (Rhodococcum vitis-idaea), mezi dfievinami mají vût í podíly bfiíza (Betula sp.), borovice (Pinus silvestris) a smrk (Picea abies). Není zde uvádûn v skyt Ïádného vzácnûj ího taxonu z cévnat ch rostlin. Dfiívûj í v skyt kriticky ohroïeného plavuníku cypfii kovitého (Diphasiastrum tristachyum) nebyl novû potvrzen. V souvislosti s absencí obhospodafiování a vysokou náv tûvností do území invaduje nûkolik ruderálních druhû, napfi. Okres Sokolov kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a hefimánkovec pfiímofisk nevonn (Matricaria maritima subsp. inodora). Lokalita je pomûrnû v znamn m nalezi tûm li ejníkû a mechorostû. ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní památky hnízdí mj. holub hfiivnáã (Columba palumbus), pfietahuje tudy jelení a srnãí zvûfi. Byla zde pozorována li ka obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), tchofi tmav (Mustela putorius) ado- loïen je v skyt tetfiívka obecného (Tetrao tetrix). Vroce 995 bylo naposledy pozorováno hnízdûní v ra velkého (Bubo bubo). V bezprostfiední blízkosti pfiírodní památky byl zji tûn v skyt ãápa ãerného (Ciconia nigra). LESNICTVÍ V pfiilehl ch lesních porostech se hospodafii tak, aby nebyl naru en vzhled pfiírodní památky. Dojde ke zkrácení obm tní doby porostû v okolí kam ku, pfiedev ím na v chodní a jiïní stranû, kvûli zachování estetické hodnoty lokality. VYUÎITÍ Rozvoj turistiky vedl ke zpfiístupnûní jiïního pilífie, vybudování pfiíjezdov ch komunikací a k v stavbû restaurace v bezprostfiední blízkosti skal. K v stavbû bylo zfiejmû vyuïíváno i kamene z lokálního zdroje v jiïní ãásti území. Dnes lokalitu ãásteãnû ohroïují horolezecké aktivity, které v ak byly omezeny v nosem ministerstva kultury z roku 979. K otevfiení chystaného hraniãního pfiechodu nedo lo, a tak je pfiírodní památka nav tûvována pû ími turisty spí e sporadicky. Nejvût- ím nebezpeãím pro území je proto pfiirozená sukcese vegetace (vãetnû stromové), zejména v trhlinách skalních vûïí, která naru- uje kompaktnost masivu a sni- Ïuje jeho stabilitu. Estetická hodnota lokality je ohroïena zarûstáním celé plochy dfievinami. MAPA ÚZEMÍ strana 443 Nûkolik izolovan ch skupin skalních vûïí 0 20 m vysok ch tvofií pfiírodní památku. SO 23 439
PlzeÀsko a Karlovarsko park Leopoldovy Hamry Byl vyhlá en Okresním úfiadem Sokolov v r. 986 aokresním úfiadem Cheb v roce 995 jako tzv. oblast klidu. Zaujímá 4000 ha v západním v bûïku Kru - n ch hor pfii státní hranici se SRN. Horninov podklad v sokolovské ãásti parku tvofií krystalinikum Kru n ch hor s fylity a fylitick mi kvarcity, jiïní chebská ãást je tvofiena sedimenty tfietihorní Chebské pánve. Styk krystalinika a terciéru je tektonick, s epicentrem v okolí Nového Kostela. Geomorfologicky leïí v Jindfiichovské vrchovinû, která tvofií jihozápadní ãást Klínovecké hornatiny v Kru n ch horách. Je to ãlenitá kerná vrchovina silnû rozãlenûná hlubok mi údolími zejména Libockého potoka a jeho pfiítokû. Její povrch se sklání od státní hranice se SRN z v ek kolem 800 m (Poãáteck vrch 88,0 m n. m.) k jihov chodu na severu a severozápadû. Pleistocénní kryogenní modelace je zejména v razná na Vysokém kameni (773,6 m n. m.), kde se ve stejnojmenné pfiírodní památce chrání geomorfologicky nápadn skalní v choz drobového kvarcitu. Území pfiírodního parku náleïí do povodí Ohfie, mezi okresy Cheb a Sokolov je hluboce zahlouben tok Zadní Liboc, na kterém je vybudována pfiehradní nádrï Horka. PÛvodní pfiirozené doubravy a buãiny byly pfieváïnû pfiemûnûny v kulturní smrãiny. Základní dfievinou je smrk, nejvíce zastoupen mi pfiímûsemi jsou buky, borovice, bfiízy a ol e. Území parku fiadíme do fytogeografického podokresu Hal trovská vrchovina. Îije zde ãolek hranat (Triturus helveticus) a pravidelnû hnízdí v r velk (Bubo bubo). K turistick m zajímavostem patfií PP Vysok kámen s rozhlednou nebo zachovalá lidová architektura zemûdûlsk ch usedlostí. V parku se provozuje extenzivní zemûdûlství se zamûfiením na pastvináfiství a pícnináfiství. 2 Okolí Horního Studence. Pohled na pfiírodní park Leopoldovy Hamry z Vysokého kamene. 2 440 SO 24
Okres Sokolov park Pfiebuz Vyhlá en Okresním národním v borem v Sokolovû vroce 980 jako oblast klidu. park na rozloze 9859 ha leïí v Pfiebuzské hornatinû v západní ãásti Kru n ch hor pfii státní hranici se Spolkovou republikou Nûmecko, pfii hranici s okresem Karlovy Vary. Je to plochá hornatina, sloïená pfieváïnû ze Ïuly karlovarského plutonu s rozsáhl mi plo inami holoroviny. V parku, kter se nachází v blízkosti obce Pfiebuz, v pramenné oblasti fiíãky Rolavy a jejích pfiítokû, je rozsáhl komplex vrchovi tních ra elini È a návazn ch lesních ekosystémû. Jejich nejzachovalej í ukázky jsou zvlá tû chránûny v národních pfiírodních rezervacích Velké jefiábí jezero a Velk moãál a v pfiírodní památce Ra elini tû Haar. Území parku fytogeograficky pfiíslu í do oreofytika oblasti horské vegetace a kvûteny, fytogeografického okresu Kru - né hory. V pfiírodním parku se nacházejí zbytky pûvodní charakteristické historické zástavby kru - nohorského stylu. 2 Ukázka horské vegetace v m parku Pfiebuz. 2 V pfiírodním parku leïí rozsáhl komplex vrchovi tních ra elini È a návazn ch lesních ekosystémû. SO 25 44
PlzeÀsko a Karlovarsko P EBUZSKÉ V ESOVI Tù STR. 430 VELKÉ JE ÁBÍ JEZERO STR. 435 442 SO 26
Okres Sokolov ÚDOLÍ OH E STR. 434 VELK MOâÁL STR. 436 VYSOK KÁMEN STR. 439 SO 27 443
PlzeÀsko a Karlovarsko Památné stromy (kromû CHKO Slavkovsk les). Lípa velkolistá, Jirákova lípa, k. ú. Dolní Nivy, p. ã. 87/, u ãp. 7 v severní ãásti obce. O: 768 cm, Vs: 26 m, S: cca 500 let. 2. Dub letní, enbauerûv dub, k. ú. Chlum Svaté Mafií, p. ã. 34/2, na okraji obce pfii cestû k samotû Rusov. O: 36 cm, Vs: 23 m, S: cca 200 let. 3. Borovice vejmutovka, k. ú. Kraslice, p. ã. 735/, v zahradû 6. matefiské koly Kraslice-Lipová. O: 280 cm, Vs: 35,5 m, S: cca 50 let. 4. Javor klen, k. ú. Kraslice, p. ã. 735/, v zahradû 6. matefiské koly Kraslice Lipová. O: 360 cm, Vs: 30 m, S: cca 00 let. 5. Buk lesní, k. ú. Libavské Údolí, p. ã. 35/, na okraji lesa ve v chodním okraji obce. O: 393 cm, Vs: 25 m, S: cca 200 let. 6. Skupina 8 lip malolist ch, k. ú. SnûÏná, p. ã., kolem kostela sv. Jakuba. O: 320 360 cm, Vs: 25 m, S: cca 200 let. 7. Topol ãern, k. ú. Sokolov, p. ã. 6, v parku proti zámku. O: 56 cm, Vs: 27 m, S: cca 00 let. 8. Dub letní, k. ú. Staré Sedlo, p. ã. 777 a 99, v soukromé zahradû nad silnicí Sokolov Loket. O: 480 cm, Vs: 20 m. 9. Stromofiadí 84 modfiínû opadav ch, k. ú. indelová, p. ã. 446 a 480, podél cesty od silnice k loveckému zámeãku Favorit. O: 20 270 cm, Vs: 35 m, S: 35 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Tatrovice, p. ã. 64, v ohybu silnice do âernavy. O: 22 cm, Vs: 23 m, S: cca 400 let.. Borovice lesní, k. ú. T n u Lomnice, p. ã. 306/, v údolí Svatavy na levém bfiehu proti Luhu nad Svatavou. O: 30 cm, Vs: 35 m, S: cca 50 let. 2. Dub letní, k. ú. Vintífiov u Sokolova, p. ã. 2, v jiïní ãásti obce. O: 385 cm, Vs: 20 m, S: cca 250 let. 3. Topol ãern, k. ú. Vintífiov u Sokolova, p. ã. 228, u silnice v zatáãce. O: 520 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 4. Dub letní, k. ú. Novina, p. ã. 33/, na kraji pastviny u pfiíjezdové komunikace od Sokolova. O: 382 cm, Vs: 2 m, S: nezji - tûno. 2 2 Lípa malolistá v Tatrovicích. Buk lesní na v chodním okraji obce Libavské Údolí. 444 SO 28