vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 1. všechna ministerstva a jiné ústřední správní úřady Usnesení vlády č. 276/2015 Bod III. 1. Vláda ukládá: členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů a) dodržovat Politiku územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1, při zpracovávání koncepčních dokumentů v působnosti jimi řízených ministerstev a úřadů, b) plnit úkoly stanovené Politikou územního rozvoje České republiky,, všechna ministerstva a jiné ústřední správní úřady všechny kraje a hl. m. Praha po dobu platnosti usnesení vlády č. 276/2015 v řešení. Vyjádření Ministerstva vnitra: MV průběžně plní úkoly a dodržuje PÚR ČR ve smyslu bodu III. 1 Usnesení vlády č. 276/2015 prostřednictvím stanovisek a podkladů k územně plánovacím dokumentacím krajů, resp. obcí; na celostátní úrovni nebyly pro MV uloženy úkoly. Vyjádření Olomouckého kraje: Pro Olomoucký kraj jsou současně platné Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, vydané Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 22. 4. 2011 a ve znění Aktualizace č. 2b, vydané 24. 4. 2017. V tomto dokumentu bylo vycházeno a je obsaženo řešení z PÚR 2008. Řešení z Politiky územního rozvoje České republiky,, je zpřesněno a zapracováno do Aktualizace č. 2a ZÚR OK; Aktualizace č. 2a je ve stadiu po neukončeném společném projednání.) c) zohledňovat ve stanoviscích k zásadám územního rozvoje splněné úkoly z Politiky územního rozvoje České republiky,. 2. MMR Usnesení vlády č. 276/2015 Bod III. 2. Vláda ukládá ministryni pro místní rozvoj: splněn 22. 4. 2015. a) zpracovat Politiku územního rozvoje ČR,. 1
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 3. MMR Usnesení vlády č. 276/2015 Bod III. 2. Vláda ukládá ministryni pro místní rozvoj: b) zajistit zveřejnění ba) Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR způsobem umožňujícím dálkový přístup. 4. MMR Usnesení vlády č. 276/2015 Bod III. 2. Vláda ukládá ministryni pro místní rozvoj: b) zajistit zveřejnění bb) sdělení o schválení Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky ve Sbírce zákonů. 5. MMR Usnesení vlády č. 276/2015 Bod III. 2. Vláda ukládá ministryni pro místní rozvoj: b) zajistit zveřejnění bc) tohoto usnesení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. splněn 16. 4. 2015. splněn 21. 5. 2015. splněn 23. 6. 2015. Aktualizace č. 1 PÚR ČR byla zveřejněna dne 16. 4. 2015 na internetových stránkách MMR: http://www.mmr.cz/cs/stavebni-rad-a-bytova-politika/uzemniplanovani-a-stavebni-rad/koncepce-strategie/politika-uzemnihorozvoje-české-republiky/navrh-aktualizace-c-1-politiky-uzemnihorozvoje-cr Sdělení o schválení Aktualizace č. 1 PÚR ČR bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů, částka 51, č. 121, rozeslána dne 21. 5. 2015. Usnesení vlády č. 276/2015 bylo zveřejněno ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, ročník 13, částka 3, vydán dne 23. 6. 2015. 2
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 6. MMR Usnesení vlády č. 276/2015 Bod III. 2. Vláda ukládá ministryni pro místní rozvoj: b) zajistit zveřejnění bd) sdělení, jak bylo zohledněno stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky na životní prostředí. splněn 16. 4. 2015. Sdělení, jak bylo zohledněno stanovisko MŽP k vyhodnocení vlivů Aktualizace č. 1 PÚR ČR na životní prostředí, bylo zveřejněno dne 16. 4. 2015 na internetových stránkách MMR [jako součást dokumentu VIII. Přílohy podle 34 stavebního zákona ke schválení Aktualizace č. 1 PÚR ČR, část c) tohoto dokumentu] viz p.č. 3 a 7. 7. MMR Bod III. 2. Vláda ukládá ministryni pro místní rozvoj: b) zajistit zveřejnění be) Politiky územního rozvoje České republiky,, způsobem umožňujícím dálkový přístup. splněn 22. 4. 2015. PÚR ČR,, byla zveřejněna dne 22. 4. 2015 na internetových stránkách MMR: http://www.mmr.cz/cs/stavebni-rad-a-bytova-politika/uzemniplanovani-a-stavebni-rad/koncepce-strategie/politika-uzemnihorozvoje-ceske-republiky/navrh-aktualizace-c-1-politiky-uzemnihorozvoje-cr 8. MMR Bod III. 2. Vláda ukládá ministryni pro místní rozvoj: c) zpracovat ve spolupráci s příslušnými ministry, vedoucími ostatních ústředních správních úřadů, hejtmany a primátorkou hlavního města Prahy a vládě do 30. dubna 2019 předložit Zprávu o uplatňování Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1. všechna ministerstva a jiné ústřední správní úřady všechny kraje a hl. m. Praha do 30. 4. 2019 v řešení. Vyjádření Ministerstva vnitra: MV se podílí na zpracování prostřednictvím stanovisek a podkladů k dokumentům územního rozvoje krajů, resp. obcí. Vyjádření Olomouckého kraje: Dopisem č.j. KUOK 41764/2017 ze dne 27. 4. 2017 byly za Olomoucký kraj zaslány návrhy na aktualizaci PÚR ČR a návrh na doplnění/aktualizaci seznamu relevantních podkladů pro zapracování do Zprávy o uplatňování PÚR ČR. 3
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 9. MMR Bod III. 2. Vláda ukládá ministryni pro místní rozvoj: splněn. Změna 42 odst. 7 byla do novely stavebního zákona zahrnuta. d) v novele stavebního zákona navrhnout změnu 42 odst. 7, která převede povinnost úhrady nákladů vyvolaných schválením Politiky územního rozvoje České republiky z Ministerstva financí na subjekt, v jehož prospěch je záměr vymezován. 10. MMR Kapitola 2. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území všechna ministerstva a jiné ústřední správní úřady po dobu platnosti PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1 v řešení. Plnění republikových priorit se zajišťuje průběžně v územně plánovacích dokumentacích krajů, resp. obcí, a v příslušných resortních politikách, koncepcích a strategiích s celostátním zaměřením. 11. MMR a MPO (70) SOB 2 Specifická oblast Beskydy; písm. a) Při tvorbě resortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat zejména restrukturalizaci ekonomiky, rozvoj rekreace, turistiky a cyklistiky, zpracování místních surovin a rozvoj řemesel a lidové umělecké a řemeslné výroby. MŽP průběžně v řešení. Vyjádření garanta MMR: Specifika oblasti budou zohledněna při přípravě Akčního plánu SRR 2017-2018 a ve Strategii hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Při realizaci evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) je v období 2014-2020 kladen důraz na tzv. územní dimenzi, tj. zohlednění potřeb určitých typů území. Parametry realizace ESIF jsou stanoveny v Národním dokumentu k územní dimenzi. Vyjádření KÚ Moravskoslezského kraje: Moravskoslezský kraj akceptuje. 4
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 12. MMR (74) SOB 6 Specifická oblast Krušné Hory; písm. a) Zohlednit specifika oblasti při tvorbě resortních dokumentů a cílenými programy podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu, ekologických forem dopravy, služeb a obnovu lesních porostů a tím přispět ke snížení nezaměstnanosti v oblasti. MŽP MZe MD MPSV průběžně v řešení. Vyjádření garanta: Specifika oblasti budou zohledněna při přípravě Akčního plánu SRR 2017-2018 a ve Strategii hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Při realizaci evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) je v období 2014-2020 kladen důraz na tzv. územní dimenzi, tj. zohlednění potřeb určitých typů území. Parametry realizace ESIF jsou stanoveny v Národním dokumentu k územní dimenzi. Vyjádření KÚ Ústeckého kraje: KÚ ÚK se podílí na přípravě Strategie hospodářské restrukturalizace ÚK, MSK a KK a doporučuje, aby se státní podpora na demolice nevztahovala jen na sociálně vyloučené lokality a horní limit 5 mil. Kč byl zvýšen, aby program na regeneraci brownfield byl využíván účelně a efektivně. Vyjádření MZe: MZe v koordinaci s dotčenými kraji a MŽP dlouhodobě přispívá ke zlepšení stavu lesních ekosystémů v Krušných horách, a to zejména podporou přeměn dožívajících porostů náhradních dřevin a podporou meliorací imisemi nejvíce postižených lesních půd. Realizace uvedených aktivit MZe připravuje i v roce 2016. Jednou z operací podporovaných v rámci Programu rozvoje venkova je operace 6.4.2 Podpora agroturistiky. Zemědělské podniky mohou získat podporu na novou výstavbu či modernizaci agroturistických zařízení na celém území Krušných hor. SOB 6 Krušné hory se navíc nachází v Ústeckém kraji, pro který je spolu s Moravskoslezským a Karlovarským krajem v PRV vyčleněn samostatný záměr s vlastní finanční alokací. Tyto projekty tudíž nemusí soutěžit s projekty z ostatních krajů. Z PRV je dále v rámci operace 8.5.3 Přeměna porostů náhradních dřevin podporována rekonstrukce porostů poškozených imisemi. Opatření je zacíleno na imisní oblasti typu A a B, tzn., že velká část 5
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) finančních prostředků z této operace je směřována na území Krušných hor. Vyjádření MŽP: V této oblasti je novým zásadním dokumentem Program revitalizace Krušných hor, na jehož zpracování se MŽP podílelo. Obnovu lesních porostů, tedy jeden z cílů, je nutné realizovat též s ohledem na vymezené ptačí oblasti. V rámci tohoto materiálu byl proto uložen úkol revidovat / aktualizovat též Souhrny doporučených opatření o ptačí oblasti Novodomské rašeliniště Kovářská a Východní Krušné hory, tedy dokumenty zpracovávané v návaznosti na ustanovení 45e odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., s účelem zachovat příznivý stav populací předmětu ochrany ptačích oblastí. Aktualizace SDO jsou v současné době projednávány. 13. MMR (74) SOB 6 Specifická oblast Krušné Hory; písm. b) Podporovat ekonomické aktivity přispívající ke stabilizaci a rozvoji osídlení, podporovat návrat drobného podnikání do Krušných hor a funkci rekreačního zázemí nejen pro obyvatele pánevní oblasti kraje, ale i sousedního území Saska. MPO průběžně v řešení. Vyjádření garanta: Specifika oblasti budou zohledněna při přípravě Akčního plánu SRR 2017-2018 a ve Strategii hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Při realizaci evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) je v období 2014-2020 kladen důraz na tzv. územní dimenzi, tj. zohlednění potřeb určitých typů území. Parametry realizace ESIF jsou stanoveny v Národním dokumentu k územní dimenzi. Vyjádření Ústeckého kraje: KÚ ÚK se podílí na přípravě Strategie hospodářské restrukturalizace ÚK, MSK a KK a doporučuje, aby se státní podpora na demolice nevztahovala jen na sociálně vyloučené lokality a horní limit 5 mil. Kč byl zvýšen, aby program na regeneraci brownfield byl využíván účelně a efektivně. 6
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 14. MMR (184) Pořizovat územní studie řešící problémy přesahující hranice jednoho kraje a dle potřeby pořizovat územní studie prověřující účelnost, reálnost a územní nároky rozvojových záměrů, případně navrhnout a prověřit možné varianty koridorů u rozvojových záměrů technické a dopravní infrastruktury. dotčené resorty a kraje průběžně v řešení. Vyjádření garanta: MMR zahájilo práce na pořízení Územní studie Brdy. Smlouva o dílo byla podepsána v květnu 2016, v červnu 2016 se uskutečnilo vstupní jednání s hlavními zainteresovanými subjekty v území. Účelem této územní studie je zdokumentování stavu území a zanalyzování možností využití prostoru bývalého vojenského újezdu Brdy včetně širších územních souvislostí (na území Středočeského a Plzeňského kraje) ve vztahu k možnostem dalšího koncepčního rozvoje brdských obcí (zejména ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu) a ve vazbě na ochranu přírody a krajiny (včetně CHKO Brdy). Dokončení územní studie se předpokládá do poloviny roku 2017. Dále MMR plánuje pořídit Územní studii Pustevny, jejímž cílem je analýza stavu území včetně širších územních souvislostí (na území Zlínského a Moravskoslezského kraje) ve vztahu k zachování a posílení genia loci tohoto mimořádného místa, rozvoji cestovního ruchu a ve vazbě na ochranu přírody a krajiny a ochranu kulturních hodnot v území a Územní studii Pražského regionu, jejímž cílem je analýza stavu území definující problémy k řešení, návrh jejich řešení v rozsahu působnosti MMR, a navržení úkolů pro územní plánování z hlediska využití území hlavního města Prahy a Středočeského kraje k odstranění zjištěných problémů. 15. MD Usnesení vlády č. 929/2009 Bod IV. 5. Vláda ukládá: ministru dopravy prověřit ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí na mezinárodní úrovni potřebnost průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe a zajistit projednání koridoru tohoto průplavního spojení s představiteli Polské republiky, Rakouské republiky, Slovenské republiky, Spolkové republiky Německo a s Evropskou komisí, včetně signatářů Evropské dohody o hlavních MZV do 31. 12. 2010 v řešení. Vyjádření garanta: Rozhodujícím krokem pro případnou realizaci a zajištění financování z evropských zdrojů je zařazení projektu do sítě TEN-T, což je možné jen v případě souhlasu všech dotčených států. Nejbližší termín pro možné zařazení do sítě TEN-T bude dle platného nařízení 1315/2013/EU mezi léty 2020 2023. Do té doby je nutné zjistit, zda má projekt smysl a v jaké variantě. Zařazení do Transevropské dopravní sítě TEN-T bude možné zajistit nejdříve po roce 2023. Zařazení např. Odry do sítě TEN-T je otázkou Polska a zajištění splavnění řeky alespoň na 4. stupeň tak, aby splňovala nařízení dle Nařízení TEN-T. Klíčovým podkladem je aktuálně zpracovávaná Studie proveditelnosti D-O-L a následné strategické vyhodnocení vlivu na životní prostředí 7
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN) (přístupová smlouva a Transevropská dopravní síť /TEN-T/), s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví a předložit vládě do 31. prosince 2010 informaci o výsledcích tohoto prověření. (SEA). V rámci Studie proveditelnosti byl zřízen Monitorovací výbor sestavený z odborných a gesčně příslušných složek. Složení Monitorovacího výboru je mezinárodní. Věcný překryv s úkolem MD p.č. 34, čl. (180). V současné době je na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 19. ledna 2011 č. 49, k prověření potřebnosti průplavního spojení D-O-L, připravována studie proveditelnosti, která má za cíl zhodnotit přínosy uvedeného koridoru. Garantem přípravy komplexní studie proveditelnosti Dunaj Odra Labe je Ministerstvo dopravy. Studie bude podkladem pro rozhodnutí vlády České republiky ve věci další přípravy koridoru. Součástí studie proveditelnosti je posouzení jednotlivých větví průplavního koridoru i samostatně či v kombinaci pouze dvou větví ze třech. V rámci výběrového řízení na hlavního konzultanta byl 12. 7. 2016 vybrán vítězný zhotovitel a následně 12. 7. 2016 byla podepsána s tímto zhotovitelem smlouva. Práce na této studii v současné době probíhají. Za účelem efektivního řízení této studie byl zřízen Monitorovací výbor s mezinárodní účastí. V tomto výboru jsou mimo jiné činní zástupci ostatních rezortů (MF, MŽP, MZe, MPO, MMR a další.) Průběžně jsou a budou vedena mezistátní jednání s tématy: Splavnění Odry a možnosti zařazení do TEN-T (jaké kroky je nutné provést, aby při revizi TEN- T v letech 2020-2023 bylo možné Odru zařadit do sítě TEN-T), návaznost koridoru D-O-L na území SR existují různé varianty. Vyjádření garanta k termínu plnění : Nový termín - 31. 12. 2018. Zařazení do sítě TEN-T: dle pravidel EU bude možné provést nejdříve po roce 2023. 8
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 16. MD Usnesení vlády č. 596/2013 Bod III. 2. písm. b) Vláda ukládá: ministru dopravy prověřit účelnost a reálnost a do 31. prosince 2015 upřesnit požadavky vymezení koridorů rychlého železničního spojení Praha - Wroclaw a Praha - Plzeň - státní hranice Česká republika/spolková republika Německo s ohledem na dosud nevyjasněné požadavky na traťovou rychlost a zařazení do konvenčních nebo vysokorychlostních tratí. do 31. 12. 2015 v řešení. Vyjádření garanta: V současné době probíhá zpracování vyhledávací studie pro trasu Praha Wroclaw ve variantě vedené jak přes Liberec, tak přes Hradec Králové, ve vazbě na přeshraniční body navržené polskou stranou. Praha Wroclaw: probíhá výběrové řízení na zpracování vyhledávací studie VRT/RS5 Praha Hradec Králové/Liberec státní hranice CZ/PL v koordinaci se zpracovanou studii Warzsawa Lodz Poznan/Wroclaw (- Praha). Po této studii bude následovat studie proveditelnosti, která by měla stanovit výslednou variantu. Dále je rozpracováno zadání studie proveditelnosti nové trasy Praha Beroun/Hořovice-(Plzeň), Studie proveditelnosti modernizace tratě Plzeň Domažlice byla schválena Centrální komisí MD. Další vývoj v relaci Praha Plzeň SRN bude záviset na výsledcích studie proveditelnosti Praha-Beroun/Hořovice-Plzeň a výsledcích zpracovávaných DUR na větvi Plzeň-Domažlice-státní hranice. Celková koncepce spojení ve směru Plzeň Domažlice a dále Regensburg je řešena i v rámci Spolkového plánu rozvoje dopravních cest SRN, který byl schválen v roce 2016. Vyjádření garanta k termínu plnění : Nový termín - 31. 12. 2018 17. MD (69) SOB 1 Specifická oblast Šumava; písm. b) Při tvorbě resortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, především na území Národního parku Šumava, zejména veřejné hromadné dopravy pro dojížďku za prací, službami a rekreací, dále rozvíjet síť cyklistických a turistických tras. MŽP průběžně splněn. Vyjádření garanta: Rozvoj ekologických forem dopravy, zejména cyklodopravy byl zohledněn při přípravě Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 2020, kterou vláda České republiky přijala usnesením vlády č. 382 ze dne 22. května 2013. Cílem tohoto dokumentu je podpora cyklistiky jako jednoho z rovnocenných pilířů národní dopravní politiky, spojeného s finanční podporou výstavby kvalitní a bezpečné cyklistické infrastruktury a s vytvářením vhodných legislativních podmínek pro používání jízdního kola k dopravním i rekreačním účelům. 9
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) V roce 2016 proběhlo vyhodnocení Cyklostrategie a v lednu 2017 byla zpráva o naplňování předložena vládě pro informaci. Všechna opatření jsou průběžně naplňována ve spolupráci Ministerstva dopravy s Ministerstvem pro místní rozvoj s krajskou a místní samosprávou a soukromým a neziskovým sektorem. Rozvoj cyklistických a turistických tras v dané oblasti náleží dotčeným krajům, případně obcím. Za jeden z cílených programů podpory rozvoje cyklistické dopravy lze považovat program Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), v rámci kterého je možné výstavbu a opravy cyklistických stezek, krom programů jiných rezortů, financovat. V roce 2015 byly z tohoto programu financovány projekty za 152 mil. Kč a v roce 2016 za 120 mil. Kč. V rozpočtu SFDI na rok 2017 je alokováno 150 mil Kč na projekty cyklistické infrastruktury. Nově bude možné také financovat zřizování jízdních pruhů pro cyklisty. Problematika veřejné hromadné dopravy, konkrétně objednávka a četnost jednotlivých spojů, je v kompetenci příslušných dotčených krajů v dané oblasti. MPO ve spolupráci s MD a MŽP vypracovalo materiál s názvem Národní akční plán čisté mobility schválený na jednání vlády ČR dne 20. 11. 2015. Tento materiál mimo jiné řeší i otázku ekologických forem dopravy. Programy podpory ekologických forem dopravy plynoucí z tohoto materiálu jsou v gesci MPO. Za MD splněno specifická oblast byla při tvorbě rezortních dokumentů maximálně zohledněna. Vyjádření Jihočeského kraje: Zelené autobusy na Šumavě jsou významným přínosem pro dopravu na Šumavě v prázdninových měsících. Nicméně neřeší ekologickou dopravu na Šumavě mimo hlavní sezónu (červenec, srpen). V těchto měsících převládá, především s ohledem na nedostatek jiné nabídky individuální automobilová doprava. JčK v 10
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) Zásadách územního rozvoje navrhl úpravu stávajících (silnice), popř. nové dopravní koridory pro ekologický způsob dopravy (Šumavské elektrické dráhy, lanovka na Hraničník), které nejsou v celostátních koncepcích zohledněny. Potřeba těchto dopravních staveb byla prověřena územní studií Lipensko odstranění disparit rozvoje území (schválení využití 2017, zpracovatel KPMG). V případě Národního plánu čisté mobility se nejedná dle názoru JčK o splnění cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, především na území Národního parku Šumava K rozvoji turistických cest a cyklodopravy v současné době bez připomínek. Vyjádření MŽP: Správa Národního parku Šumava je nositelem projektu Zelené autobusy, který zajišťuje sezónní veřejnou dopravu pro návštěvníky i místní obyvatele v NP Šumava, a to s podporou Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a mikroregionu Šumava západ. Rozvoj ekologických forem dopravy je podporován v rámci programu Podpora obcí ležících v regionech národních parků. Správa NP Šumava využívá i auta na elektřinu a v součinnosti s obcemi připravuje rozvoj nabíjecích stanic v různých částech Šumavy. Síť turistických značených tras je již vytvořena, ale nadále se vylepšuje. V roce 2015 Správa NP Šumava dokončila poslední etapu páteřní cyklostezky Gerlova Huť Nová Hůrka Prášily Srní, která slouží k usměrnění návštěvnosti cyklistů v NP, přičemž financování proběhlo z programu Interreg IV, přeshraniční spolupráce Cíl III, ČR - Bavorsko, a poslední dva úseky v rámci Operačního programu životní prostředí. Souběžně byla provedena rekonstrukce vybraných lesních cest, které nejsou primárně určeny pro turistické využívání, ale jsou i značenými turistickými trasami. 11
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 18. MD (70) SOB 2 Specifická oblast Beskydy; písm. b) MŽP průběžně splněn. Vyjádření garanta: Dtto viz řádek 17. Při tvorbě resortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, především na území intenzivně využívaných částí CHKO Beskydy, zejména veřejné hromadné dopravy pro rekreační využití oblasti. 19. MD (71) SOB 3 Specifická oblast Jeseníky- Kralický Sněžník; písm. b) MŽP průběžně splněn. Vyjádření garanta: Dtto viz řádek 17. Při tvorbě resortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, především na území intenzivně využívaných částí CHKO Jeseníky, zejména veřejné hromadné dopravy pro rekreační využití oblasti. 20. MD (75) SOB 7 Specifická oblast Krkonoše-Jizerské hory; písm. b) Při tvorbě resortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, především na území národního parku a CHKO, zejména veřejné hromadné dopravy pro dojížďku za prací, službami a rekreací a dále rozvíjet síť cyklistických a turistických tras. MŽP průběžně splněn. Vyjádření garanta: Dtto viz řádek 17. Vyjádření MŽP: Rozvoj ekologických forem dopravy je podporován v rámci programu Podpora obcí ležících v regionech národních parků. Správa KRNAP využívá i auta na elektřinu a CNG a v součinnosti s obcemi připravuje rozvoj nabíjecích stanic v různých částech Krkonoš. Síť turistických značených tras je již vytvořena, ale nadále se ve spolupráci s KČT vylepšuje. V roce 2015 Správa KRNAP dokončila rekonstrukce mnoha turistických chodníků, které slouží k usměrnění návštěvnosti turistů v horách. Souběžně byla provedena rekonstrukce vybraných lesních cest, které nejsou primárně určeny pro turistické 12
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) využívání, ale jsou i turistickými značenými trasami. 21. MD (75) SOB 7 Specifická oblast Krkonoše-Jizerské hory; písm. c) Prověřit reálné možnosti posílení kapacity dopravních cest navazujících na dálnice a rychlostní komunikace ze směru od Prahy, Hradce Králové a Liberce. MŽP MMR a příslušné kraje do roku 2016 splněn. Vyjádření garanta: Řeší se snížení zatížení citlivých částí území v místech zejména v okolí Harrachova přesunem kamionové tranzitní dopravy. Souvisí to s dokončením silnice I/35 Liberec Žitava, která zajistí i lepší dostupnost západní části oblasti, a zejména R/D11 (Praha) - Hradec Králové Královec st. hr., která zajistí lepší dostupnost východní části oblasti. Harmonogram jejich realizace je stanoven v Dopravních sektorových strategiích ve 2. fázi. Upřesnění termínů: I/35 v provozu a R/D/11 předpoklad dokončení: rok 2025. Z dalších staveb je rozpracována silnice I/14 Liberec - Kunratice Jablonec n/n s termínem dokončení v r. 2018 a silnice I/16, obchvat Nové Paky s termínem v r. 2020. em se řeší nejen kamionová doprava, ale nově i narůstající turistický ruch v tomto regionu. Vyjádření Libereckého kraje: Předmětem dle textu PÚR ČR,, by nemělo být odklonění nežádoucí tranzitní nákladní dopravy z SOB7, ale navýšení kapacity dopravních cest, které do SOB7 přivádějí žádoucí osobní i nákladní dopravu ve směru od Prahy, Liberce a Hradce Králové. V Libereckém kraji leží SOB7 v hospodářsky a sociálně velmi problémových regionech (ORP Tanvald a ORP Frýdlant dle SRR ČR 2014-2020), které pro zachování udržitelného rozvoje svého území potřebují kvalitní dopravní napojení. Stagnující Tanvaldsko jako tradiční průmyslová oblast potřebuje kapacitní nákladní dopravní napojení, jinak nebude konkurenceschopné. Zrušení hraničního přechodu Harrachov pro kamionovou dopravu a konzervace stávající silniční sítě není ideálním řešením. Dopravní problémy SOB7 se tím nevyřeší a bude docházet k prohloubení hospodářské a sociální stagnace oblasti. Klíčovými záměry, které by se měly ve smyslu textu podrobně prověřovat a následně realizovat, jsou: přeložky a novostavby na silnicích I/10, I/14 pro ORP Tanvald a průjezd ORP Jablonec n/n a 13
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) I/13 pro ORP Frýdlant. Odůvodnění vyjádření Libereckého kraje: MD se z našeho pohledu soustředí při plnění tohoto pouze na určitou část problému, kterým je průjezd dálkové nákladní dopravy specifickou oblastí SOB7 s přísnou ochranou přírody a krajiny a problematický hraniční přechod Harrachov, který bývá v zimě často pro kamiony nesjízdný. MD chce tento problém řešit tak, že odkloní dálkovou nákladní dopravu na nedávno zprovozněný přechod Hrádek nad Nisou a plánovaný přechod Královec na dálnici D11. Problémy se stávající silniční sítí v SOB7 by poté pro MD nebyly zásadní. S tímto přístupem se však z pohledu územního plánování a regionálního rozvoje nemůžeme ztotožnit. em pro MD dle APÚR ČR č. 1 nebylo prověřit odklonění dálkové nákladní dopravy ze SOB7, ale naopak posílení kapacit dopravních cest přivádějících dopravu do SOB7. Důvodem byla zejména skutečnost, že stávající silniční síť v SOB7 a okolí není pro osobní i nákladní dopravu vyhovující a vykazuje řadu dopravních závad. Z pohledu území Libereckého kraje jsou dopravní problémy hlavně na Jablonecku, Tanvaldsku a Frýdlantsku. Tanvaldsko a Frýdlantsko jsou i z republikového pohledu hospodářsky a sociálně problémovými oblastmi (viz např. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020) a zabezpečení kvalitní dopravní infrastruktury pro takovéto regiony je z pohledu regionálního rozvoje naprostou prioritou. Stávající silniční síť je kapacitně nedostatečná nejen pro tranzitní dálkovou kamionovou dopravu, ale i pro žádoucí nákladní dopravu obsluhující tuto oblast. Tanvaldsko je tradiční průmyslovou oblastí, která stagnuje a potřebuje kvalitní dopravní napojení, aby bylo konkurenceschopné vůči lépe dopravně napojeným oblastem (Liberec, Turnov, Jablonec n/n). Frýdlantsko je zásadním způsobem znevýhodněné svoji pohraniční polohou a perifernost oblasti je ještě umocněna tím, že je od zbytku republiky odříznuta Jizerskými horami. Nejde jen o nákladní dopravu, ale i o dopravu osobní, která nejen přivádí do SOB7 žádoucí turisty, ale dopravuje místní obyvatele za prací a do škol do vyšších center Liberce a Jablonce nad Nisou. 14
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) Kategorizace dálnic a silnic do roku 2040 od Ministerstva dopravy počítá s tím, že místo stávajících silnic I/10 úsek Turnov - Železný Brod - Tanvaldu a I/14 Jablonce n/n Tanvald by byla zrealizována peážující silnice navazující na I/65 v trase Jablonec n/n Nový Ves n/n Smržovka Tanvald. Stávající trasy silnic I/10 a I/14 jsou vedeny v sevřených údolích v zastavěných územích a neumožňují jejich zlepšení pro standardní parametry silnic I. třídy. Nová trasa, která je v ZÚR LK zapracována jako D07, by byla vzhledem k terénu velmi nákladná, ale náklady na realizaci je třeba posuzovat i k jejich pozitivním dopadům na hospodářsky a sociálně znevýhodněné oblasti. Reakce garanta na vyjádření Libereckého kraje: Je připravován záměr I/16 Horka u Staré Paky, na který je zpracována studie z roku 11/2007. Silnice I/35 Turnov Rovensko pod Troskami Úlibice, na tento úsek je zpracována studie proveditelnosti kapacitní silnice I/35 MÚK Ohrazenice MÚK Úlibice z roku 11/2014. Na přeložku silnice I/10 (I/14), která je v ZÚR označována jako D07 Jablonec nad Nisou Smržovka Tanvald je zpracována vyhledávací studie z roku 2004. Přeložka silnice I/13 Krásná Studánka Dětřichov, na kterou je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí z 12/2011 a během roku 2017 bude probíhat její aktualizace. Výhledově by na stavbu I/13 Krásná Studánka Dětřichov měl navazovat obchvat Frýdlantu. Na tento obchvat je zpracována studie I/13 Frýdlant, obchvat z 11/2010. Jabloncem nad Nisou prochází silnice I/14, na tuto silnici je zpracována studie Západní tangenty z roku 11/2011. Není tudíž pravdivé tvrzení Libereckého kraje, že MD se soustředí pouze na průjezd dálkové nákladní dopravy. Řeší i dopravu v regionech kraje. MD navrhuje nadále řešit pouze na úrovni ZÚR Libereckého kraje, neboť okrajové části jsou vymezené pojmenovanými I/35 a D11 (R11) a celý popisovaný problém (jehož objektivní existence je 15
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) diskutabilní) se nachází na území Libereckého kraje. em bylo prověření reálné možnosti posílení kapacity dopravních cest navazujících na dálnice a rychlostní komunikace ze směru od Prahy, Hradce Králové a Liberce. MD, garant, toto splnil schválením materiálu DSS, 2. fáze. Dopravní obslužnost je postupně řešena (viz studie výše). Reakce garanta: MD považuje tento úkol za splněný. Aktualizované vyjádření Libereckého kraje: KÚ akceptuje, že MD plánuje posílit kapacity dopravních cest navazujících na dálnice a rychlostní komunikace ze směru od Prahy, Hradce Králové a Liberce výše uvedenými záměry, které jsou sledovány v ÚAP LK a ZÚR LK. KÚ z vyjádření MD chápe, že tyto záměry jsou pro posílení dopravních cest nezbytné a žádné nové záměry není třeba zapracovávat do ZÚR LK. Z pohledu územního plánování je tedy nezbytné mít v ZÚR LK pro uvedené záměry vymezené koridory a tyto záměry mít vymezené jako VPS. Dále je třeba upozornit, že většina těchto záměrů zatím nemá souhlasné stanovisko EIA, a proto se budou ještě podrobně prověřovat v procesu EIA, kde mohou vlivem minimalizace vlivů na životní prostředí doznat změn. Zároveň ale LK postrádá věcnou analýzu, zda je dosud plánované napojení SOB v ZÚR a ÚP dostatečné a je třeba ho pouze zrealizovat, nebo zda je dopravní spojení zapracované již v ÚPD nějak do budoucna posílit. Reakce garanta: MD má dané kompetence a vychází z materiálu Dopravní sektorové strategie 2. fáze, která byla schválena vládou v roce 2013. Tato strategie se zabývá hledáním nedostatků, kterými jsou nedostatečná kapacita úseku, nehodová lokalita, nízká cestovní rychlost, environmentálně nevyhovující úsek a nedostatečné napojení existující či plánované významné průmyslové zóny na dopravní infrastrukturu. 16
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) Na základě této analýzy byly nedostatky stanoveny v kapitole Identifikace opatření pro dopravní infrastrukturu 20.2 Silniční infrastruktura. Na základě této analýzy jsou požadavky na územní ochranu uvedených záměrů uplatňovány v rámci pořizování územně plánovacích dokumentací. Na základě výše uvedeného proto považujeme úkol za splněný. Pořízení analýzy týkající se silnic nižší třídy Ministerstvu dopravy nepřísluší. 22. MD (83) VR1 Prověřit vedení koridorů z Plzně na hranice ČR/SRN (v alternativě Regensburg nebo Nürnberg) a z Ostravy na hranice ČR/Polsko, možnost připojení Ústí nad Labem na koridor Praha hranice ČR/SRN ( Dresden) se zastávkou pro konvenční rychlíkovou dopravu. Prověřit reálnost, účelnost a požadované podmínky územní ochrany koridorů VRT, včetně způsobu využití vysokorychlostní dopravy a její koordinace s dalšími dotčenými státy a navazující případné stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv. MMR MŽP Hlavní město Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj rok 2016 v řešení. Vyjádření garanta: Koncepční dokument Rychlých železničních spojení v ČR řešící celostátně otázky rychlých spojení, vysokorychlostních tratí a nových železničních tratí je v současné době zpracován Ministerstvem dopravy s předpokladem předložení vládě ČR ve 2.Q. 2017. Dílčí územně technické studie jsou zpracovány, probíhá příprava zadání a v některých případech již i zpracování samotných studií proveditelnosti, z nichž vyjdou definitivní preference pro územní ochranu novostaveb VRT. Pro směr Praha Mnichov/Norimberk byla centrální komisí Ministerstva dopravy schválena varianta konvenční železnice v úseku Plzeň Domažlice státní hranice ČR/SRN. Pro směr Ústí n. Labem státní hranice ČR/SRN byla ve spolupráci se Saskem zpracována v roce 2016 společná studie pro úsek Praha Litoměřice Lovosice ve variantách podle pravého a levého břehu řeky. Soubor studií řeší spojení Praha Lovosice (Litoměřice) Ústí n. Labem státní hranice ČR/SRN. Na úsek Praha Ústí n. Labem Drážďany byla zadána studie proveditelnosti. Připravuje se zasání studie proveditelnosti železničního uzlu Praha s předpokládaným termínem zadání 1Q 2018. Rozpracovány jsou i varianty spojení Praha Brno. Předmětem návazné studie proveditelnosti bude prověření dříve zvažovaných variant, tzn. dílčí vedení přes Benešov, Havlíčkův Brod/Jihlavu. 17
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) Prověřují se varianty vedení trasy paralelně s komunikací D1 s ohledem na nemožnost vedení ochranným pásmem chráněného vodního zdroje Želivka. Zapojení tratí VRT do železničního uzlu Brno řeší v současnosti zpracovávaná studie proveditelnosti zvažující obě sledované polohy nádraží. Zpracována a schválena je taktéž studie proveditelnosti Brno-Přerov (modernizace ve variantě M2 je kapacitně respektující i pro provoz požadovaného rozsahu dopravy v rámci rychlých spojení) a další studie proveditelnosti Přerov Ostrava státní hranice ČR/PL bude zadána v průběhu r. 2017. Úsek Praha Plzeň Německo [viz úkol z UV č. 596/2013 bod III.2. písm. b)] bude prověřován na úrovni studie proveditelnosti v úseku Praha-Plzeň, předpoklad zadání studie je během roku 2017. Trať by měla splňovat zejména parametry tzv. Rychlých spojení. V úseku Plzeň-státní hranice bude další vývoj sledován v kontextu zpracovávaných DUR pro dílčí stavby a výsledky bavorské studie společnosti BEG. Vyjádření garanta k termínu plnění : Nový termín - 31. 12. 2018. Vyjádření Olomouckého kraje: Koridor vysokorychlostní dopravy VR1 Brno (Přerov) Ostrava hranice ČR/Polsko i modernizace stávající žel. tratě č.300 v parametrech koridorové tratě Brno Přerov jsou obsaženy v platné ZÚR OK; Aktualizace č. 2a ZÚR OK výše uvedené koridory v rámci společného projednání nově neřešila (s výjimkou krátkého úseku na hranicích s MSK u VR1 a hranicích JMK u trati č. 300 pro zajištění návaznostií). Modernizace ve variantě M2 tedy v rámci společného jednání v Akt. č. 2a ZÚR OK (proběhlo 12. 4. 2016) nebyla obsažena, tedy ani projednána (MD řešení nerozporovalo). MD dopisem ze dne 21. 3. 2017 uplatnilo podnět na zapracování varianty M2 modernizace trati Brno-Přerov do Akt. č. 2 ZÚR OK s vymezením koridoru š. 200m. Vyjádření Plzeňského kraje: V ZÚR PK je stabilizovaný koridor VR1 v úseku Plzeň hranice s 18
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) Německem. I přes vyjmutí tohoto záměru z PÚR ČR počítáme s jeho vymezením v ZÚR PK i po další aktualizaci. Prověření a následné vybrání výsledné varianty považujeme za důležité. Území nelze blokovat nepřiměřeně dlouhou dobu. PK uvítá také možnost konzultace při dalším postupu. Vyjádření MŽP: Považujeme za nezbytné záměr koordinovat se zájmy ochrany přírody a krajiny. Nemáme informace, že by byla ze strany garanta poskytnuta MŽP k vyjádření zpracovaná studie proveditelnosti či její zadání. Vyjádření MŽP k dopisu velvyslance ČR v Rakousku pana Sechtera na pana ministra Brabce (499/2017-LL), ze kterého byly na jednání Konzultačního výboru zástupcem MD citovány vybrané útržky: Po rozeslání oznámení rakouského záměru Výstavba tratě Nordbahn v úseku Wien Sussenbrunn státní hranice obdržel odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence MŽP od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště Jižní Morava vyjádření ve vazbě na možné ovlivnění předmětu ochrany ptačí oblasti Soutok Tvrdonicko zvýšením rychlosti na železniční trati a nárůstem frekvence vlakových spojů. Česká republika nepožadovala mezistátní posuzování záměru za předpokladu, že další příprava projektu bude s AOPK ČR, RP JM konzultována a problematika bude zohledněna v rakouském procesu EIA. Na MŽP se následně obrátil český velvyslanec ve Vídni s žádostí o zvážení uplatněných připomínek s ohledem na dřívější vyjádřený zájem obou států zkapacitnění trati realizovat. MŽP dopisem ministra ve své odpovědi uvedlo, že potřebu modernizace stávající železniční trati není na místě zpochybňovat, nicméně ve vazbě na společné závazky obou států v ochraně volně žijících ptáků, resp. požadavky směrnice 2009/147/ES o ptácích je nezbytné dále zohlednit potřebu ochrany zejm. luňáka hnědého (Milvus migrans) a orla mořského (Haliaetus albicilla). Ministr v dopise 19
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) navrhl ustanovení přeshraniční pracovní skupiny, která by se uvedené problematice detailněji věnovala, nadále jsme samozřejmě připraveni se problematikou zabývat. Obecně je třeba uvést, že zohlednění požadavků zejm. směrnic 92/43/EHS o stanovištích a 2009/147/ES o ptácích v rámci projektové přípravy zkapacitnění železničních spojení v mezistátním kontextu je pro MŽP klíčovým tématem a dle našeho názoru je povinností MŽP na tyto střety upozorňovat tak, aby mohly být odpovídajícím způsobem řešeny přijetím konkrétních opatření. 23. MD (88) C-E61 Připravit podklady pro územní změny nutné k realizaci rozvojového záměru. Děčín-Nymburk-Kolín, vč. Libické spojky Tratě č. 073, 072, 231, 230. rok 2016 splněn. Vyjádření garanta: Je zpracována studie proveditelnosti Optimalizace trati Kolín Všetaty Děčín, jejíž součástí je i Libická spojka. Studie je připravena pro projednání Centrální komisí MD. Modernizace nebude znamenat větší územní nároky (s výjimkou prodloužení staničních kolejí). Libická spojka bude řešena definitivně v souvislosti s modernizací tratě Choceň Hradec Králové Velký Osek. Studie byla projednána Centrální komisí MD. Libická spojka bude řešena definitivně v souvislosti s modernizací tratě Velký Osek Hradec Králové Choceň. Rozpracovány jsou dílčí přípravné dokumentace na základě schválené SP Kolín Děčín. SP Kolín Děčín byla schválena s jednokolejnou Libickou spojkou a SP Velký Osek Choceň s druhou spojkou ve druhé stopě. Proto bude v rámci přípravných dokumentací dále řešena možnost výstavby dvoukolejné spojky v jedné stopě. Vyjádření Ústeckého kraje: Bez připomínek. 20
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 24. MD (89) ŽD1 Připravit podklady pro vymezení koridoru. 30. 9. 2015 splněn. Vyjádření garanta: Brno Přerov: zpracovávají se dílčí přípravné dokumentace na základě schválené Studie proveditelnosti Brno Přerov (varianta M2). Koridor je vymezen v ZÚR Jihomoravského kraje i v ZÚR Olomouckého kraje. Otrokovice Zlín Vizovice: zpracovává se přípravná dokumentace na základě schválené Studie proveditelnosti (varianta K3t). Koridor je vymezen v ZÚR Zlínského kraje. Vyjádření Jihomoravského kraje: Souhlasíme se splněním. Koridor je v ZÚR JMK vymezen. Vyjádření Olomouckého kraje: Koridor Brno-Přerov (stávající trať č. 300) s větví na Kroměříž- Orokovice-Zlín-Vizovice je v platné ZÚR OK zapracován jako VPS D47 modernizace stávající žel. tratě 300 v parametrech koridorové tratě větev na Kroměříž není řešena. Aktualizace č. 2a ZÚR OK koridor Brno-Přerov v rámci spol. projednání nově neřešila (s výjimkou krátkého úseku na hranicích s JMK pro zajištění návaznosti). Větev na Kroměříž je v Akt. č. 2a zapracována jako VPS D63 železniční trať č.303, Kojetín Kroměříž,. Hulín Valašské Meziříčí elektrizace trati. Modernizace ve variantě M2 tedy v rámci společného jednání Akt. č. 2a ZÚR OK (proběhlo 12. 4. 2016) nebyla obsažena, tedy ani projednána (MD řešení nerozporovalo). MD dopisem ze dne 21. 3. 2017 uplatnilo podnět na zapracování varianty M2 modernizace trati Brno-Přerov do Akt. č. 2 ZÚR OK s vymezením koridoru š. 200m. 21
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 25. MD (95) ŽD7 26. MD (95a) ŽD8 Připravit podklady pro územní změny nutné k realizaci rozvojového záměru. Připravit podklady pro vymezení koridoru železničního spojení Praha Liberec hranice ČR/Polsko. rok 2015 splněn. Vyjádření garanta: V rámci zpracování přípravné dokumentace byl z důvodu střetu s přírodou vznesen požadavek na aktualizaci Studie proveditelnosti Choceň Ústí nad Orlicí. Koridor je vymezen v ZÚR Pardubického kraje. rok 2016 v řešení. Vyjádření garanta: Byla zpracována studie proveditelnosti železničního spojení Praha Mladá Boleslav Liberec s několika variantami. Zpracovatelská firma se však rozpadla těsně před odevzdáním studie. Studie tudíž není dokončena. Je zpracováno zadání na novou studii proveditelnosti. V roce 2016 byla zahájena aktualizace studie proveditelnosti. V roce 2016 byla zahájena aktualizace nové studie proveditelnosti s cílem nalézt ekonomicky efektivní řešení. Vyjádření garanta k termínu plnění : Nový termín - 31. 12. 2018. 27. MD (123) VD1; písm. a) Vodní doprava Labe: Pardubice-hranice SRN Prověřit reálnost a účelnost splavnění a potřeb zlepšování parametrů vodních cest využívaných včetně případného stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv. MŽP rok 2018 v řešení. Vyjádření garanta: V roce 2016 byla uzavřena rámcová smlouva pro zpracování podkladové dokumentace, na jejímž základě bude v rámci rezortu Ministerstva dopravy prověřována účelnost a reálnost rozvoje předmětných vodních cest. V rámci probíhajících jednáních k jednotlivým parametrům a požadavkům na detailní zpracování dokumentace však dochází ke značnému zpoždění. Zároveň je problematika rozvoje vodních cest do značné míry ovlivněna problematikou plánovaného průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe. Z těchto důvodů žádáme o posun termínu plnění o 2 roky, tj. do roku 2020. Vyjádření garanta k termínu plnění : Nový termín - 31. 12. 2020. Vyjádření Ústeckého kraje: ZÚR ÚK respektují a zpřesňují vymezení koridoru vodní dopravy VD1 22
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) jako koridor Labské vodní cesty mezinár. významu v úseku hranice okresu Děčín st.hranice ČR/SRN a v úseku Ústí nad Labem, Střekov hranice okresu Ústí nad Labem jako koridor vodní dopravy pro Zlepšení plavebních podmínek Labe. Oba navazující koridory jsou vymezeny jako návrh. ZÚR upřesňují úkoly pro úz. plánování, tzn. v součinnosti s DO, při zajištění úz. koordinace, zpřesnit v ÚPD dotčených obcí vymezení těchto koridorů. Vyjádření MŽP: Lze konstatovat, že reálná potřebnost a účelnost splavnění Labe je dnes již spíše politickou otázkou, v rámci které nejsou dle našeho názoru odborné argumenty z hlediska ochrany přírody a krajiny či předpokládané dopady změny klimatu dostatečně zohledňovány. Předložená dokumentace EIA záměru Plavební stupeň Děčín byla v září 2016 vrácena k doplnění - lze očekávat její předložení v polovině roku 2017, v současné době MD připravuje studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe s následným strategickým vyhodnocením vlivů na životní prostředí. MŽP v této věci nedisponuje žádnými využitelnými informacemi. Jsme nicméně připraveni poskytnout nezbytnou součinnost v rozsahu našich kompetencí. 23
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) 28. MD (123) VD1; písm. b) Vodní doprava Labe: Pardubice-hranice SRN 29. MD (124) VD2 Prověřit možnosti minimalizace dopadů splavnění na životní prostředí. Prověřit reálnost potřeb zlepšování parametrů vodních cest využívaných. MŽP rok 2018 v řešení. Vyjádření garanta: Dtto viz řádek 27. rok 2018 v řešení. Vyjádření garanta: Dtto viz řádek 27. Vyjádření MŽP: Předložená dokumentace k EIA záměru Plavební stupeň Děčín byla v září 2016 vrácena k doplnění - lze očekávat její předložení v polovině roku 2017, v současné době MD připravuje studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe s následným strategickým vyhodnocením vlivů na životní prostředí. Nadále jsme v této věci připraveni poskytovat nezbytnou součinnost v oblasti ochrany přírody a krajiny. K záměru Nový plavební stupeň Přelouč je vydáno stanovisko dle zákona č. 244/1992 Sb. Z důvodu neplatnosti tohoto stanoviska bude zahájen nový proces EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. 30. MD (130) Veřejné terminály a přístavy s vazbou na logistická centra Spolupráce s kraji na výběru konkrétních lokalit v rámci pořizování ZÚR. MŽP MPO MMR MZe ve spolupráci s příslušnými kraji rok 2016 splněn. Vyjádření garanta: Připravuje se program na financování rozvoje stávajících a nových terminálů multimodální dopravy v rámci financování z OPD 2014 2020. Výběr lokalit se řeší v rámci projednávání návrhů ZÚR, resp. jejich aktualizací. Kraje spolupracují s MD při výběru vhodných lokalit. Tuto situaci řeší Koncepce nákladní dopravy pro období 2017 2023 s výhledem do roku 2030 zpracovaná Ministerstvem dopravy (soulad s nařízením EU 1315/2013, atd.). Tento strategický materiál schválila vláda ČR dne 25. 1. 2017. Z předběžných jednání vyplynulo, že se z převážné většiny nejedná o situaci, která by zakládala nutnost zřizovat nové VTP. Klíčovou otázkou v případě nákladní dopravy a VTP je využití stávajících zařízení za současného řešení otázky veřejného přístupu VTP (neutrality přístupu). Příloha č. 1 Koncepce 24
vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR,, a z příslušných usnesení vlády za řešení (garant ) y pro ministerstva na Vyjádření garanta o stavu plnění (popř. vyjádření zástupce instituce) nákladní dopravy je přímo v souladu se Strategií podpory logistiky v gesci MPO. Jedinou výjimkou nově zřizovaného VTP je Přerov, kde se jedná o brownfield. Vyjádření garanta k termínu plnění : Nový termín: rok 2017 2023. Vyjádření Jihomoravského kraje: Z textu k VTP tak jak je formulován lze dovodit, že jediný nově zřizovaný VTP bude Přerov. Upozorňujeme na skutečnost, že pro Brno je dle vydaných ZÚR JMK nově vymezen VTP u letiště Brno - Tuřany. Tak jak je formulován text v PÚR, lze dovodit, že se bude jednat i o nová VTP. 3. odstavec vyjádření garanta však text PÚR mění. Reakce garanta MD na vyjádření Jihomoravského kraje: Připomínka JmK vychází ze špatného výkladu textu: VTP Přerov je řešen z jiného programu využití brownfield. VTP Brno je v rámci Koncepce. Vyjádření MZe: Resort bude součinný při plnění na základě požadavků garanta. Vyjádření Olomouckého kraje: Platné ZÚR OK mají vymezeny jako VPS D046 Nová stavba: Terminál kontejnerové dopravy a logistické centrum Přerov. Nejedná se o brownfield, ale jde o dlouhodobě hájený záměr, který byl převzat z platných ÚP VÚC Olomoucké aglomerace (schválených vládou) do Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Vyjádření Ústeckého kraje: V rámci 2. Aktualizace ZÚR ÚK budou prověřeny územní podmínky pro umístění vnitrozemských říčních přístavů v Děčíně, Ústí nad Labem a Lovosicích a dle výsledků prověření budou případně vymezeny plochy nebo zajištěna ochrana území vymezením 25