OPERATIVNÍ PRŮZKUM A DOKUMENTACE

OPERATIVNÍ PRŮZKUM A DOKUMENTACE Relikt jižního křídla Steinwerk č. Za Haštalem. čp. 785, ppč. 864/3 Ing. arch. Matouš Semerád Ing. arch. Ladislav Bartoš Mgr. Miroslav Kovář, PhD. NPÚ ú.o.p. v hl. m. Praze Praha

NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. Objekt čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace Bytový dům čp. 785, ppč. 864/3, ul. Za Haštalem [Evidenční číslo kulturní památky v ÚSKP] [Souřadnice] 38782/1-394 N50 5'30.24" E14 25'32.16" "Název" akce / NZ Renovace domu Zpracoval (autor, instituce) Datum akce / Datum vydání NZ Matouš Semerád (NPÚ ÚOP HMP), leden 2015/ 9.2.2015 Spolupráce: Ladislav Bartoš, Miroslav Kovář (NPÚ ÚOP HMP) Označení NZ (ev. č. v archivu zpracovatele) OPD 01/2025 Zadavatel OPD (osoba, instituce) L. A. Architects Místo uložení originálu NZ NPÚ ÚOP HMP Počet stran / Počet listů příloh 28

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 3/28 Charakteristika výsledků / Anotace Stavebně historický průzkum řešil vývoj nejstarší dochované zástavby na parcele, reliktu jižního křídla, který se nachází na východním konci obytné budovy. Dnes je přízemní pod sedlovou střechou a naopak působí jako dodatečný přístavek. Hlavním cílem průzkumu, který vychází z požadavků na stavební úpravy této části objektu, bylo datovat vznik valené klenby s výsečemi a západní obvodové zdi této prostory. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že klenba je do tohoto prostoru vložena dodatečně. Charakter klenby odpovídá pozdní renesanci a ranému baroku tj. první polovině 17. století, což by korespondovalo s prvním písemným pramenem z roku 1630, kdy tento dům měl vlastnit Hanuš Mannert. Klenba samotná je ovšem vložena do výrazně starší stavby, jejíž počátky mohou pocházet z období rané gotiky nejpozději století 14. Zachovaný středověký objekt má věžový charakter (výška je větší než jedna strana půdorysu). V zachovaném rozsahu neumožňuje středověký relikt bližší klasifikaci. Uvažovat můžeme jak o reliktu komory středověkého domu, případně pak o věži samotné tzv. steinwerku ale nejspíše s připojeným dalším traktem. Nelze však vyloučit, že máme před sebou pouze díl rozvinuté dispozice středověkého domu. Jako relativně nespalná část domu složilo k uložení nejcennějších materií a potravin. Obvodové zdivo steiwerku se zachovalo ve hmotě západní, východní a velice pravděpodobně i jižní a severní obvodové zdi. Na západní straně SZ rohu místnosti je zřejmě zachován i jeden z jeho původních stavebních otvorů (Příloha č. 14). Poslední stavební úpravou prošla tato prostora roku 1834, kdy byly srovnány líce obvodových stěn, vytvořen dveřní otvor k západu (Příloha č. 5) do přistavěného křídla, prolomen okenní otvor k severu do dvora a upraven dveřní otvor do východní části jižního křídla.

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 4/28 OBSAH 1. Úvod / s. 5 2. Popis nálezů / s. 5 3. Interpretace poznatků / s. 8 4. Seznam příloh / s. 10 5. Přílohy / s. 11

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 5/28 1. Úvod Dílčí stavebně historický průzkum sledoval vývoj reliktu jižního křídla zbořeného po roce 1986. Tento průzkum byl proveden ve dnech 30. 1. - 2. 2. 2015. Hlavní důraz byl kladen na vyhodnocení stavebního vývoje prostor přízemí. Za tímto účelem zde bylo provedeno osm zjišťovacích sond, které v klíčových místech sledovaly stratigrafické vztahy, složení zdiva, charakter omítek atd. Dotčená prostora byla do roku 1834 součástí samostatně stojícího domu který se jedním křídlem zalamoval k severu. Po přestavbě, která byla dokončena v následujícím roce, se z něj stává jednoduché podélné křídlo východozápadní orientace připojené k Hausknechtově novostavbě dokončené roku 1835. Na Stabilním katastru vydaném roku 1842 je zachycen nový stav s odstraněným křídlem, které vybíhalo kolmo k severu do prostoru dnešního dvora. V plánech přestavby z roku 1834 je zachyceno stávající zdivo s návrhem nově prolamovaných oken, který byl realizován pouze částečně. Nedošlo k zaklenutí dvěma plackami kleneb ani k prolomení dvou oken v severní zdi. 2. Popis nálezů Celkový popis Přízemí o stranách 4,67x 4,82 m je zaklenuto mírně stlačenou půlkruhově valenou klenbou ve směru SJ. Ve východozápadní ose je protnuta dvojicí 2,8 m širokých styčných výsečí s mírně vytaženými hřebínky. Podhled klenby je omítnut jemně hlazenou omítkou. Sondami v SZ (S III.) a SV (S V.) rohu místnosti bylo zjištěno, že klenba je vyzděna z cihel tlustých 5,5 cm. V sondě č. I, která byla provedena v JV rohu, bylo zjištěno použití opuky. Před jižní stěnou je ve vzdálenosti 20 cm postavena plenta z dutých 10 cm tlustých cihel. Charakter zdiva Obvodové zdi domu jsou mimořádně subtilní. Dosahují maximální tloušťky 58 cm (východní obvodová zeď sklepa), 50 cm (jižní obvodová zeď sklepa) a v přízemí dokonce pouhých 40 cm (západní obvodová zeď).

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 6/28 V koruně jižní obvodové zdi byl zjišťovací sondou zachycen, 31 cm pod podlahou půdy, ztužující trám o stranách 21š.x12v. cm. Stavební otvory Západní a východní stěnou procházejí stavební otvory zaklenuté segmentem. Západní s výše posazeným záklenkem se obrací do nově přistavěného křídla od západu. Z východního je vytvořen výklenek. Původně ale sloužil jako průchod do východní části křídla. Obdélný otvor při zemi na západní straně SZ rohu patrně není dodatečný, ale současný se středověkým zdivem. Otvor je široký 67 cm s mírně do interiéru rozevřenými špaletami. Leží ve vzdálenosti 32 cm od SZ rohu místnosti. Prochází středověkou zdí, která je v těchto místech tlustá 40 cm. Její vnitřní líc je zešikmen 6 cm na 80 cm výšky. Zdivo je opukové lokálně proložené břidlicí a úlomky cihel širokých 12,5 cm. Dodatečně je přeložen prkenným překladem, na němž je vyzděna cihelná nadezdívka. Na jižní straně otvoru jsou zachovány zbytky hlazené bílené omítky a její opravy překryté scelujícím modrým nátěrem. Tento otvor by mohl korespondovat s nálezem cihelné špalety zachycené v západním líci suterénní prostory pod klenbou. Okno v severní stěně je výrazně upraveno: má zvýšené nadpraží okenní niky k líci klenby, levá zárubeň je širší a parapetní zeď před ni předstupuje. V SZ rohu místnosti bylo podle Hausknechtova projektu umístěno otopné zařízení - kamna, sporák, před nímž je ve vzdálenosti 1,3 m od SZ rohu ukončena plenta západního líce. Omítky Původní omítky stěn jsou plošně do výšky dvou metrů z větší části otlučeny. Lokálně jsou zachovány vrstvy hrubě hlazené omítky opatřené mnoha vrstvami vápenných nátěrů (Sonda č.iii, Sonda č.v). Starší omítku nahradila téměř 2,5 cm tlustá cementová podkladní omítka přetažená světlejší štukovou omítkou.

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 7/28 Sonda č. I První sonda (Příloha č. 6) v jihovýchodním rohu místnosti zjistila 10 cm tlustou příčku z dutinových cihel, která je o 20 cm předsazena před vnitřní líc jižní stěny. Vzniká po stavební úpravě s cementovými omítkami. Dle dokumentace uložené v Archivu výstavby na Praze 1 se jedná o úpravu, která byla schválena 25. 2. 1972. Výběh klenby je v těchto místech kamenný. Konstrukce klenby je v těchto místech ověřována sondou z rubu klenby. Sonda č. II Z ústupku líce v SZ rohu místnosti bylo zřejmé, že líc západní stěny je zesílen přizdívkou. K ověření této skutečnosti byla vlevo od vstupu položena sonda č. II (Příloha č. 7), která sledovala, jak se líc výseče noří do plenty líce. Tato přizdívka zde zakonzervovala starší vápenné nátěry místnosti. Sonda č. III (Příloha č. 8) V SZ rohu místnosti zachytila množství jílových výmazů, jimiž bylo utěsňováno zaústění sopouchu. Poslední generace zděří se rýsuje ve výběhu klenby. Severní obvodová zeď je v těchto místech přiložena na spáru ke starší průběžné západní obvodové zdi. Z provedené sondy nelze určit, zda interiérový líc severní obvodové zdi představuje plentu k původní středověké zdi nebo je celá vyzděna nově. Výběh klenby je zde cihelný. Blíže byl dokumentován sondou v SZ rohu půdy (Příloha č. 15), která odhalila rub klenby vyzděný z cihel o stranách 17x5,8 cm. V rohu sondy se nachází výběh středověkého zdiva, ke kterému dobíhají mladší novověké zdi - od jihu smíšená z cihel a opuky, od východu opuková. Sonda č. IV (Příloha č. 9) Odkryla situaci vlevo od okna s kamenným lícem severní obvodové zdi, kde se mísily opravy se zbytky nejspíš jílových výmazů, které souvisely s provozem otopného zařízení. Ve zbytcích se zde zachovala hlazená omítka s bíle vápennými nátěry. Sonda č. V (Příloha č. 10) Byla umístěna do SV rohu místnosti, kde měla ověřit vzájemný vztah mezi severní a východní obvodovou zdí a výběhem klenby. Severní obvodová zeď je postavena z lomové opuky a příměsi úlomků nízkých cihel o tloušťce 5,5 cm na

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 8/28 homogenní vápennou maltu. Přilehá na spáru k líci starší průběžné zdi opatřené omítkou s vápennými nátěry. Do této omítky je zasekána pata valené klenby přehozená podkladní vrstvou malty. Zdící malta severní obvodové zdi je světlá homogenní zatímco spojovací malta klenby je šedá s peckami nevyhašeného vápna. Obě konstrukce tedy nejsou současné. Sonda č. VI (Příloha č. 11) Byla provedena v ploše líce východní obvodové zdi nalevo od zazděného vstupu do zbořené části jižního křídla. Použitím cihel naplocho potvrdila plentování staršího líce zjištěné sondou č. III. I zde se zachoval zbytek starší omítky jako v sondě č. IV. Sonda č. VII (Příloha č. 12) Proškrábnutím vlásečnicové trhliny v nadpraží záklenku do východních prostor bylo zjištěno použití cihel. Sonda č. VIII (Příloha č. 13) Sledovala neforemné nánosy malty pod závěsem osvětlení tam, kde se stýkají ve vrcholu klenby obě výseče. Jedná se o amatérsky provedenou opravu poškozených hřebínků. Původní omítka klenby s výjimkou výběhů do výše 2 metrů je zachována. Je homogenní světlá a má hladký povrch. 3. Interpretace poznatků Fáze č. 1 Základem zkoumaného objektu je věžové jádro středověkého domu tzv. steinwerk. Vzniká na sklonku 13. století nejpozději v průběhu 14. století. Původně bylo plochostropé a mělo nejméně dvě podlaží. Přízemí bylo částečně zahloubeno do terénu. Z posazení větracího okénka, které se nachází ve východní zešikmené zdi suterénu, činilo toto zahloubení cca 80-90 cm. Šikmá orientace východní obvodové zdi indikuje, že se stavba svým půdorysem přizpůsobovala místní situaci a byla v nějaké hraniční poloze, na okraji parcely,

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 9/28 vyhýbala se komunikaci... To, že nekoresponduje s přízemím může naznačovat, že zde s nárůstem terénu došlo k narovnání východní obvodové zdi nebo k jejímu vynesení. Historické zdivo nejstarší vývojové fáze je prokazatelně zachováno v obvodovém zdivu západní obvodové zdi. Zde jím prochází zřejmě i původní stavební otvor zachycený v severovýchodním rohu. Vzhledem k nečetným dokladům profánní zástavby v této sanované části Prahy, ale i originalitě dispozičního řešení, včetně zachované hmoty, je třeba považovat toto jádro za velmi cenné. Je třeba zdůraznit, že zkoumané jádro objektu bylo původně nepochybně součástí většího celku, jehož je jedinečným dokladem. Fáze č. 2 V druhé polovině 16. století až první polovině 17. století dochází k zaklenutí do té doby plochostropého přízemí. Klenba se opírá do líců subtilních stěn. Fáze č. 3 Na konci 17. nebo v průběhu 18. století je zesílena nebo zcela nově vyzděna severní obvodová zeď, která pak přilehá k vnitřním omítkám středověkého líce a zároveň čelu starší klenby. Fáze č. 4 Podle Hausknechtova projektu jsou roku 1834-35 zesíleny vnitřní líce obvodových stěn a upraveny dveřní a okenní otvory. Fáze č. 5 Poslední stavební úpravu zde představuje až projekt z roku 1972, který zesiluje jižní obvodovou zeď a dělá nové podlahy. Hypotetické Severní obvodová zeď dodatečně uzavírá zadní komoru, která byla zachována po zboření severní obytné části domu. Jeho relikty jsou patrné v substrukcích podsklepené části dvora. Zbytky suterénních konstrukcí jsou později využity k rozšíření sklepů pod dvorem.

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 10/28 6. Seznam příloh 1. Situační plán s vyznačením objektu - oranžově. 2. Východní konec jižního křídla, Steinwerk, pohled ze dvora 3. Styčné výseče, přízemí 4. Interiér, pohled od západu 5. Vstup od západu 6. Sonda č. I, JV roh místnosti 7. Sonda č. II, přizdívka k výseči, západní stěna 8. Sonda č. III, SZ roh místnosti 9. Sonda č. IV, severní stěna 10. Sonda č. V, SV stěna 11. Sonda č. VI, východní stěna 12. Sonda č. VII, záklenek zazděného průchodu, východní stěna 13. Sonda č. VIII, vrchol klenby se styčnými výsečemi 14. Špaleta na západní straně SZ rohu místnosti, stavební otvor (přikládací ) 15. Sonda v SZ rohu půdy, rub cihelné klenby 16. Sonda v JV rohu půdy, v uskočení lůžko ztužujícího věnce 17. Analytické vyhodnocení stavebně historického vývoje, 1.NP

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 11/28 7. Přílohy

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 12/28 Příloha NZ OPD č. 1 Situační plán s vyznačením objektu - oranžově Výpis z katastru nemovitostí, ČUZK, únor 2015 I.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 13/28 Příloha NZ OPD č. 2 Objekt: Bytový dům, půda Východní konec jižního křídla, Steinwerk, pohled ze dvora I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 14/28 Příloha NZ OPD č. 3 Styčné výseče, přízemí I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 15/28 Příloha NZ OPD č. 4 Interiér, pohled od západu I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 16/28 Příloha NZ OPD č. 5 Vstup od západu I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 17/28 Příloha NZ OPD č. 6 Sonda č. I, JV roh místnosti I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 18/28 Příloha NZ OPD č. 7 Sonda č. II, přizdívka k výseči, západní stěna I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 19/28 Příloha NZ OPD č. 8 Sonda č. III, SZ roh místnosti I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 20/28 Příloha NZ OPD č. 9 Sonda č. IV, severní stěna I.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 21/28 Příloha NZ OPD č. 10 Sonda č. V, SV stěna I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 22/28 Příloha NZ OPD č. 11 Sonda č. VI, východní stěna I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 23/28 Příloha NZ OPD č. 12 Sonda č. VII, záklenek zazděného průchodu, východní stěna I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 24/28 Příloha NZ OPD č. 13 Sonda č. VIII, vrchol klenby se styčnými výsečemi I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 25/28 Příloha NZ OPD č. 14 Špaleta na západní straně SZ rohu místnosti, stavební otvor (přikládací ) I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 26/28 Příloha NZ OPD č. 15 Sonda v SZ rohu půdy, rub cihelné klenby I-II.2015/ 9.2.2015

Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád, Ing arch. Ladislav Bartoš, Mgr. Miroslav Kovář, PhD. s. 27/28 Příloha NZ OPD č. 16 Sonda v JV rohu půdy, v uskočení lůžko ztužujícího věnce I-II.2015/ 9.2.2015