Special Edition Milí tená"i, Ani si asto neuv"domujeme, jak#mi mnoha zp$soby nám EU pomáhá zlep%ovat na%e &ivotní podmínky. Internetové stránky Evropa a vy v roce 2007 p'edstavují deset nejd$le&it"j%ích úsp"ch$ v tomto roce, je& sv"dí o jasném zam"'ení unie na 'e%ení problém$ oban$, spot'ebitel$ a pracovník$. Nedávno schválili nejvy%%í p'edstavitelé Evropské unie Lisabonskou smlouvu, která má uinit unii 27 stát$ v#konn"j%í a demokratit"j%í. Evropsk# parlament má získat více pravomocí a národní parlamenty mají mít v"t%í podíl na utvá'ení politiky EU. STRANA 2 PARTNERSKÁ P#ÁNÍ Partne'i Zlínského kraje v Evrop" a jejich vánoní a novoroní p'ání STRANA 3 ZPRÁVY Z INSTITUCÍ EU Také Evropské instituce nezapomínají na as vánoní. Krátké zprávy z Velké Británie a (R STRANA 4 LEGENDY O VÁNO$NÍM STROME$KU Odkud p'ichází tradice jehlinatého stromu uvnit' domov$ b"hem Vánoc? Dal%ím d$le&it#m úsp"chem bylo vytvo'ení nov#ch pracovních míst. Díky dobrému stavu evropského hospodá'ství a ásten" také cenové stabilit", kterou p'ineslo silné euro, klesla v roce 2007 nezam"stnanost v celé unii. Byl roz%í'en prostor bez hraniních kontrol zalo&en# schengenskou dohodou, kter# nyní zahrnuje v"t%inu zemí, je& vstoupily do EU v roce 2004. A (eská republika je samoz'ejm" mezi nimi Komise také dodr&ela sv$j slib z roku 2006 a donutila mobilní operátory sní&it ceny roamingu v rámci EU. Dal%í úsp"chy byly dosa&eny v oblasti demokracie, dopravy, energetiky, volného trhu a ochrany zájm$ spot'ebitele. Za v%echny tyto úsp"chy m$&eme pop'át Evropské unii )*astn# nov# rok 2008 Veselé Vánoce a )*astn# Nov# rok vám v%em a také zam"stnanc$m Zlínského kraje v Bruselu p'eje STRANA 4 GALERIE Vánoní pohlednice z evropsk#ch m"st 2007 Zvlátní vydání ". 3, prosinec 2007 Uzáv%rka ísla: 19. 12. 2007 Redakce si vyhrazuje právo p'ísp"vky zkrátit, p'ípadn" stylisticky a jazykov" upravit. Za v"cnou správnost odpovídá autor. Informace uvedené v této publikaci jsou obecné povahy a neobsahují vyerpávající anal#zu dan#ch témat. Odkazy jsou ureny k usnadn"ní p'ístupu k informacím a za jejich aktuálnost a obsah odkazovan#ch stránek neruíme. Vydavatel: Zastoupení Zlínského kraje v Bruselu Redakní rada: Mattia Crosetto, Petra Jano%ková Grafick" design: HAL9000Limited 2007
Partne&i Zlínského kraje v Evrop% a jejich vánoní p&ání Strana 2 Také v Bruselu je mezi kolegy a zástupci Evropsk#ch institucí tradicí zasílání vánoních a novoroních p"ání p"ed koncem roku. Zlínsk# kraj jich obdr$í ka$d#m rokem desítky. Tento rok bychom cht%li pop"át n%kter#m v#znamn#m koleg&m i touto cestou a p"inést naopak jejich p"ání vám, na'im tená"&m. Treniansky kraj +editelka bruselské kancelá'e Trenianskeho kraje Beata Balková byla urit" mezi prvními, kte'í nám poslali vánoní a novoroní p'ání. Velmi rádi jsme uvítali tuto p'átelskou pohlednici také proto, &e p'i%la od hlavního partnera Zlínského kraje v Bruselu. Spolupráce mezi námi je stabilní a bohatá. Spolen" nyní p'ipravujeme kandidaturu na dal%í roník Open Days a také pracujeme na iniciativách v oblasti dopravy, kultury a vzd"lání. Veselé vánoce Trenianskemu kraji Region West Midlands West Midlands je d$le&it#m anglick#m partnerem Zlínského kraje. Spolen" jsme zvládli leto%ní roník Open Days a zaínáme plánovat ten nadcházející. Dal%í p'íle&itosti se t#kají spolupráce v oblasti v#zkumu, inovací a zdravotní pée. West Midlands je také jeden z nejstar%ích partner$ Zlínského kraje v Bruselu. Jeho zástupci byli p'ítomni u slavnostního otev'ení Zastoupení Zlínského kraje v Bruselu v 'íjnu 2004 a spolupráce se od té doby stále prohlubuje s oboustrann#mi úsp"chy. P'ání také vám, p'átel$m z WmiE St&edoesk" kraj Kancelá' St'edoeského kraje v Bruselu je ná% historick# partner, mo&ná i proto, &e byla otev'ena prakticky ve stejnou dobu jako Zastoupení Zlínského kraje. Spolupráce je pevná, jako ostatn" se v%emi esk#mi zástupci v Bruselu. D$le&itou iniciativou, na ní& momentáln" pracujeme, je organizace P'edsednictví (R v Rad" EU. Budeme na n"m spolen" pracovat cel# rok 2008. Veselé Vánoce i St'edoeskému kraji
Strana 3 Zprávy z Evropsk"ch institucí ve vánoním duchu Na zaátku prosince ud%lila Evropská komise t"ebo(skému kapru ochranu ve form% chrán%ného zem%pisného oznaení. Kapr z Ji$ních )ech se tak stává jubilejním desát#m esk#m produktem po$ívajícím evropskou ochranu. Tradiní vánoní ryba je tedy pod ochranou Evropské unie a jaké jsou dal'í novinky z Evropy v leto'ním ase vánoním? )t%te na této stránce. Ptáci z pe&í a jiné veciky Vzhledem k tomu, &e ochrana &ivotního prost'edí je prioritou EU, kancelá' Evropské komise ve Velké Británii si zvolila za leto%ní téma vánoních pohlednic recyklaci. Obaly od sladkostí, sí*ky od mandarinek, vr%ky od pera i lahví, plastikové sáky, telefonní dráty, noviny, staré kolíky na prádlo a kartony byly skv"lé recyklovatelné p'ísady, které uvedly v &ivot ptaí strom z p'ední strany p'áníek. Tyto vánoní ptáky, plné charakteru, vytvo'ilo p"t &ák$ anglické základní %koly p'i kostelu sv. Marie v Doveru pod vedením um"lce Edwina Ashtona. Vznikali v n"kolika etapách. Nejprve byli nartnuti na lepenku, poté jim byla vyst'ihnuta vroubkovaná k'idélka, t"la pták$ byla ozdobena obaly od bonbon$ a su%enek a konen" jim byla p'id"lána oka, zobáky a no&iky. Tito ptáci zt"les,ují my%lenku individuality a homogenity, migrace a cestování, zkoumání a dobrodru&ství a rovn"& %í'ení jistého ducha vánoc. Rovn"& dokazují, &e to, co b"&n" vyhazujeme m$&e b#t je%t" vyu&ito k v#rob" krásn#ch v"cí. Základní %kola p'i kostelu sv. Marie z Anglie se rozprostírá pod hradem Dover a nad ní poletují racci. V dáli m$&e b#t spat'ena Francie a dole do dok$ p'ijí&d"jí a odjí&d"jí dopravní a osobní lod". P'í%tí rok je rokem mezikulturního dialogu a tento projekt byl skv"l#m d$kazem vzájemného dialogu mezi &áky z britsk#ch, estonsk#ch, francouzsk#ch, indick#ch, irácko-kurdsk#ch, ke,sk#ch, loty%sk#ch, polsk#ch, rusk#ch, slovensk#ch a zimbabwsk#ch 5. t'íd. Bo'í dar Je'í(kovo m%steko M"steko Bo&í Dar je vyhlá%eno Je&í%kov#m m"stekem. P$sobí zde Je&í%kova po%ta, která rozesílá po celé zemi dopisy orazítkované symbolem Je&í%ka. P'edev%ím zde ale byla v sobotu 8. 12. 2007 slavnostn" otev'ena Je&í%kova cesta. Cesta má dva okruhy. Mal# okruh, uren# t"m nejmen%ím d"tem, je dlouh# 5 600 m, velk# okruh m"'í 12 900 m, je tedy pro zdatné turisty. Na cestu vyrazí d"ti se sv#m doprovodem od Infocentra v m"steku Bo&í Dar. Cesta má 13 zastávek, ke kter#m se dojde po znaen#ch cestách. V ka&dém domeku eká d"ti zajímav# úkol. N"kde budou poznávat stopy zv"'e, jinde stromy podle list$ nebo plod$, v dal%ích zastávkách zase budou muset uhádnout, co k sob" pat'í nebo oznait, co je správné. Na v%ech zastávkách bude d"ti vítat Je&í%ek a jeho p'átelé a pomocníci z Je&í%kova sv"ta. Na zaátku trasy v Infocentru v Bo&ím Daru obdr&í d"ti Je&í%k$v pas, kter# je oprav,uje vstoupit na Je&í%kovu cestu, a také plánek cesty. Na ka&dé zastávce si d"ti do Je&í%kova pasu zaznamenají své 'e%ení úkolu, kter# na této zastávce dostanou. Po absolvování jednoho z okruh$ nav%tíví d"ti Infocentrum, tedy místo, odkud vy%ly. Zde jim Je&í%kovi pomocníci zkontrolují, zda úkoly splnily správn", ty správné pak orazítkují Je&í%kov#m razítkem. Na záv"r cesty pak zde d"ti i rodie dostanou od Je&í%ka malé dárky. U v"t%iny zastávek eká malá atrakce, t'eba koloto, houpaky a jiné zábavy. Nov# projekt je spojen s dal%ími aktivitami. Ji& v roce 2006 vyhlásila agentura Agency JeS celonárodní sout"&ní hru, ve které d"ti navrhly a zvolily si tu podobu Je&í%ka, která se jim nejvíce líbila. I v roce 2007 tato rodinná hra pokraovala sout"&í "(esko vypráví a zpívá o Je&í%kovi". Je&í%ek v podob", kterou si d"ti zvolily, je provází i na trase Je&í%kovy cesty. Ta vznikla ve spolupráci m"sta a Agency JeS. Projekt je zárove, spolufinancován Evropskou unií Evropsk#m fondem pro regionální rozvoj a na obnov" se finann" podílí i Karlovarsk# kraj.
Newsletter ISSUE N 1 MARCH 2007 Page 4 Legendy o vánoním stromeku a nejv%t(í strom Evropy Lidé asto bádají nad tím, odkud pochází tradice vánoního stromeku uvnit" domov&. Pravd%podobn% nikdy nedostaneme p"esné vysv%tlení. Ale máme zde k dispozici n%kolik indicií z historie, které nám mohou napov%d%t. Starov%k" symbol P'ed tisíci lety &ili lidé, kte'í v"'ili, &e stromy, které jsou v"n" zelené, jsou kouzelné. Dokonce i v zim", kdy v%echny jiné stromy byly hn"dé a holé, tyto stromy z$staly silné a zelené. Lidé spat'ovali v této zeleni symbol &ivota a jasn# d$kaz, &e se slunení svit a jaro brzy vrátí zpátky. Svíky, dnes ji& elektrická sv"tla, jen& u&íváme ke zdobení stromek$, jsou rovn"& starov"k#m symbolem. P'edstavují vít"zství sv"tla a jara nad temnotou zimy. Ve starém +ím" lidé zdobili své domovy a své chrámy zelen#mi dekoracemi b"hem speciálního prosincového svátku. Byl to as %t"stí. Nesm"ly se vést &ádné války, %koly byly zav'eny a lidé ze v%ech kout$ sv"ta se zapojili do karnevalové atmosféry a dávali si dárky. Moderní strom Kdy se vlastn" p'est"hoval vánoní stromeek do na%ich domov$? Podle legendy tuto tradici zapoal Martin Luther v N"mecku. Byl to mnich a církevní reformátor, jen& &il v letech 1483 1546. Legenda praví, &e se Luther jedné mrazivé noci vracel dom$ a uvid"l p'es v"tv" strom$ hv"zdy t'pytící se na nebi. Luther byl tímto pohledem okouzlen a kdy& p'i%el dom$, netrp"liv" to vypráv"l své rodin". Aby lépe pochopili, co se jim sna&í vysv"tlit, %el ven a u'ezal v lese malou jedliku. Luther ji p'inesl do domu a ozdobil ji svíkami, které p'edstavovaly hv"zdiy, je& spat'il. Zvyk se roz%í'il nejprve v N"mecku a odtud do celého sv"ta. V Anglii se vánoní strom objevil poprvé po svatb" královny Viktorie s n"meck#m princem Albertem. Albert zavedl v roce 1841 zvyk vánoního stromeku na hrad" Windsdor poblí& Lond#na, aby mu p'ipomínal domov. Tento zvyk pak p'evzaly i Spojené státy americké, jednak díky lidem z Anglie a jednak díky mnoh#m imigrant$m z N"mecka, kte'í zde p'i%li kolem roku 1800. A* u& je jeho p$vod jak#koliv, vánoní stromeek je p'ekrásn#m symbolem pro ka&dého, kdo Vánoce slaví. Legenda o prvním vánoním stromeku V noc spasitelova narození v%echny &ivé bytosti, jak z fauny, tak flóry p'i%ly do Betlému se sv#mi dárky. Olivovník p'inesl své plody a palmy datle. Ale malá jedlika nem"la co darovat. Navíc byla tak unavená, &e nedokázala odporovat, kdy& ji velké stromy odsunuly do pozadí, z dohledu v%ech. Pak se ale and"l, stojící opodál, slitoval a po&ádal seskupení hv"zdiek, aby si p'i%ly spoinout na jeho k'ehké v"tviky. Kdy& mal# Je&í%ek spat'il tento rozko%n" zá'ící stromeek, usmál se a po&ehnal mu se slovy, &e od nyn"j%ka budou k pot"%ení mal#ch d"tí ve vánoním ase jedliky ozdobeny sv"tly. Nejv%t(í vánoní strom v Bukure(ti Národní den Rumunska byl v podveer 1. prosince oslaven krom" tradiního zp$sobu rovn"& p'edstavením nejvy%%ího vánoního stromu v Evrop". M"síc a p$l na n"m pracovalo na 300 osob z Rumunska, Portugalska a Brazilíe. Strom má 7 pater, 76 metr$ na v#%ku a vá&í 300 tun, je ozdoben velk#mi sv"tly, které osv"tlují nám"stí Unirii pomocí více ne& 2 milion$ sv"tel. Rozsv"cování stromu v centru Bukure%t" se zúastnilo p'es 70 tisíc lidí, co& zp$sobilo mnoho dopravních kolaps$. Ale lidé jsou na nejvvy%%í vánoní strom Evropy ve svém m"st" hrdí.
Brusel Strana 5 Berlín Galerie Pohlednice z evropsk"ch m%st 2007 Lond#n +ím Pa'í& Praha Víde,