Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo 111.3125



Podobné dokumenty
Sada I 13 preparátů Kat. číslo

Sada II 15 preparátů Kat. číslo

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

pracovní list studenta

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

M I K R O S K O P I E

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Rostlinná buňka příprava mikroskopického preparátu (laboratorní práce)

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Základy mikroskopování

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

Pohyb buněk a organismů

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Zvyšování kvality výuky technických oborů

prokaryotní Znaky prokaryoty

Praktické cvičení č. 1.

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Téma I: Tkáň svalová

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Seminář pro maturanty

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Zdravotní nauka 1. díl

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

BROWNŮV MOLEKULÁRNÍ POHYB

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

EPITELIE. Vnější nebo vnitřní povrch organizmu je kryt epitelem. Epitelové buňky se mohou dostávat do moče.

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Svalová tkáň Svalová soustava

PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia

Technická specifikace předmětu veřejné zakázky

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Pohybová soustava - svalová soustava

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Zvyšování kvality výuky technických oborů

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Digitální učební materiál

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Písemná přijímací zkouška OPTOMETRIE 2014 číslo uchazeče.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Archeologie starého dřeva a spálenišť

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Struktura buněk. Biologie buňky rozdíly mezi živočišnou a rostlinnou buňkou

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

LABORATORNÍ PRÁCE Č.

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

PRÁCE S MIKROSKOPEM Praktická příprava mikroskopického preparátu

Variace Dýchací soustava

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 3. TESTY ŽIVOTASCHOPNOSTI A POČÍTÁNÍ BUNĚK

Digitální učební materiál

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

CZ.1.07/1.5.00/

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Velikost živočišných buněk

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

Téma: Testy životaschopnosti a Počítání buněk

Příloha 1, Otázky na kontroly

Přeměna chemické energie v mechanickou

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Testové otázky OBĚHOVÁ SOUSTAVA

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Transkript:

Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo 111.3125 Strana 1 ze 14

Strana 2 ze 14

POKYNY PRO PRÁCI S MIKROPREPARÁTY 1. Preparát si vždy začněte prohlížet nejprve s nejslabším zvětšením nebo s nejmenším objektivem. Umístěte přitom příslušný objektiv těsně nad preparát a zaostřete mikroskop tím, že budete otáčet tubus mikroskopu nahoru (tedy směrem od preparátu). Zabráníte tak poškození preparátu a optiky mikroskopu. 2. Poté, co získáte všeobecný přehled o preparátu, umístěte doprostřed zorného pole zajímavá místa preparátu a prohlédněte si je se silnějším zvětšením. 3. Protože jsou prach, horko a sluneční záření největším nepřítelem vašich preparátů, měli byste mikropreparáty po použití vrátit zpátky do úložné krabice a uschovat je v chladu a suchu. Preparáty byste měli skladovat ideálně v horizontální poloze. 4. Zacházejte velmi opatrně s preparáty, jejichž krycí skla jsou opatřena kruhovým rámečkem z laku. Z důvodu zachování struktury jsou tyto preparáty zality v polotekutém, nevysychajícím médiu (většinou v glycerinové želatině), takže byste se neměli krycího skla dotýkat. 5. Z důvodu možného nebezpečí zranění při rozbití skla nepatří mikropreparáty do dětských rukou. ÚVODNÍ POZNÁMKY K TEXTOVÝM BROŽURÁM Průvodní texty jsou součástí dodávky při objednání kompletních sad. Mají sloužit jako pomůcka pro ještě efektivnější použití a vyhodnocení našich učebních materiálů při vyučování nebo při samostudiu. Textové brožury doplněné částečně o obrázky a kresby popisují morfologické struktury, takže podstatně usnadňují vyhledání a nalezení relevantních míst v preparátu nebo na diapozitivu. Navíc informují o systematických a fyziologických souvislostech a obecných biologických principech a podněcují k interpretaci a didaktickému zhodnocení faktů pozorovaných při vyučování, a to bez nutnosti mít ve všech případech k dispozici přesné složení příslušných sad mikropreparátů a diapozitivů. To se týká zejména sad mikropreparátů, u jejichž složení mohou nastat drobné změny oproti verzi uvedené v katalozích. K podrobnějšímu studiu doporučujeme nově vydanou "Průvodní brožuru s texty a obrázky", jejímž autorem je OStD Dr. Karl-Heinrich Meyer (obj. č. T8500) a v níž je detailně popsáno 175 preparátů a diapozitivů mediálního systému Mikroskopická biologie se 175 podrobnými obrázky, opatřenými číselným kódem. Mnoho z těchto kreseb a obrázků lze použít pro další vysvětlení a posouzení mikropreparátů v této sadě. Průvodní brožuru dodáváme také v mnoha dalších jazykových verzích. Strana 3 ze 14

Naše výrobky: Mikroskopické preparáty ze všech oblastí Barevné mikrodiapozitivy (originální snímky) Řady snímků z biologie, fyziky a chemie Fólie pro zpětné projektory Mediální systém pro mikrobiologickou biologii ABCD Multimediální sada pro učitele a žáky Interaktivní CD-ROM pro biologii Listy s náčrtky k biologii člověka Knihy v kapesním formátu pro vyučování a samostudium Vyžádejte si, prosím, naše podrobné katalogy s obrázky. Všechna práva, zejména práva na rozmnožování, šíření a překlad jsou vyhrazena. Žádná část díla nesmí být v žádné formě (ve formě fotokopie, mikrofilmu nebo jiným způsobem) reprodukována bez písemného souhlasu nakladatelství nebo zpracována, rozmnožována či šířena s použitím elektronických systémů. Strana 4 ze 14

5001c Dlaždicový epitel z ústní sliznice člověka, izolované buňky. Buněčná jádra a buněčná plazma Epitelie, krycí tkáně pokrývají povrch těla, a tvoří výstelku dutin těla. Povrch ústní sliznice se skládá z vícevrstvého dlaždicového epitelu, z něhož lze špachtlí snadno seškrábnout nejsvrchnější vrstvu a pozorovat ji pod mikroskopem. Dlaždicový epitel se skládá z obzvláště plochých, většinou hexagonálních buněk. Že jsou tyto buňky velmi ploché, poznáme na diapozitivu, kde je vlevo nahoře a vpravo dole je z poloviny obalena vždy jedna buňka. Lze jasně rozeznat buněčné jádro (1) a plazmu (2). Na povrchu buněk dlaždicového epitelu z ústní sliznice se nacházejí četné bakterie (3) z flóry v ústní dutině (viz č. 513d). Blokové schéma ukazuje strukturu ústní sliznice člověka. Pouze vrchní vrstvy tvoří buňky dlaždicového epitelu, zatímco buňky v bazálním směru mají nejprve polyedrický, později čím dál tím více válcovitý tvar. Epitelová tkáň nemá žádné vlastní cévy, jejich zásobování živinami zajišťuje pojivová tkáň, která se nachází pod ní. V případech, kde toto zásobování nestačí, jsou mezi buňkami umístěny mízní štěrbiny, kterými se mohou do buněk dostávat živiny a kterými lze odvádět produkty látkové výměny. Jednovrstvé dlaždicové epitelie se vyskytují všude tam, kde je důležitá obzvláště dobrá propustnost kapalin a plynů, stejně jako výstelka krevních a lymfatických cév, hrudní a břišní dutiny a plicních váčků. Další související preparáty: Ma112c, Ma113d, Ma1124d, Ma1125d, Ma1127d, Ma113d, Ma114c, Ma117e, Ma116d Doporučené barevné diapozitivy: 15.21, 15.22, 15.221, 15.23, 15.24, 15.241, 15.25, 15.26, 15.261, sada 3152: krycí tkáň 5002d Kosterní svalstvo, podélný řez. Příčné proužky, myofibrily, jádra Kosterní svalstvo, ovládané vůlí, se skládá z příčně pruhovaných svalových vláken. To jsou 1-300 mm a 10-200 m silné plazmatické útvary s řadou podlouhlých jader. Ta leží přímo pod buněčnou membránou, sarkolemou. Svalové vlákno je naplněno paralelně ve svém podélném směru procházejícími, zhuštěnými myofibrilami, kontraktilními organelami. V nich se pravidelně střídají jednoduše a dvojitě světlolomné, tedy světlé a tmavé úseky. Protože jsou ve všech myofibrilách ve stejné výšce, vypadá svalové vlákno jako příčně pruhované. Pruhy, které se zobrazují pod světlem mikroskopu jako tmavé, se nazývají A (anizotropní neboli příčné) proužky, světlé jsou I (izotropní) proužky. Středem I proužků prochází čárkovitý Z proužek, zatímco uprostřed tmavé A oblasti se nachází světlejší zóna. Důvodem toho všeho je, že filamenta (oválné proteinové molekuly spojené do svazků) jsou poskládána do sebe. Filamenta myozinu jsou silná a dvojitě světlolomná, aktinová filamenta tenká a jednoduše světlolomná. Jejich překrýváním vznikají tmavé oblasti A proužků. Aktinová filamenta se spojují v Z linii I proužku. Vzdálenost mezi dvěma Z liniemi se nazývá sarkomera. Svazek filament tvoří myofibrilu. Myofibrily jsou ještě viditelné pod světlem mikroskopu při silném zvětšení jako jemné linie. Zde doporučujeme použít také diapozitiv 89.19, který velmi zřetelně ukazuje nejjemnější struktury, které jsou viditelné až pod elektronovým mikroskopem. - Svalová kontrakce se realizuje tak, že se filamenta myozinu a aktinu při nezměněné vlastní délce teleskopicky zasunou, čímž se sarkomera zkrátí. Potřebnou energii poskytnou mitochondrie ležící mezi myofibrilami (diapozitiv 89.20). Další související preparáty: Ma152d, Ma153d, Ma1535f, Ma1537f, Ma154d až Ma165f Strana 5 ze 14