Problematika dlouhodobé péče

Podobné dokumenty
Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotnictvíu "kulatého stolu"

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech

5. Důchody a sociální služby

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Hlavní demografické změny

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

5. Důchody a sociální služby

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Stáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech

Karlovarský kraj problémová analýza

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Návrh státního rozpočtu na rok květen 2019

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

STÁRNOUCÍ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY A NÁKLADY NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ V DLOUHODOBÉ PERSPEKTIVĚ

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

5. Důchody a sociální služby

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

Rizika předčasného přijetí společné měny. šík

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. Bratislava, 9.

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Zemřelí podle příčin smrti

Strategie Královéhradeckého kraje

Pramen: European health for all databáze, WHO

Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí

Státní rozpočet na rok Tisková konference Ministerstva financí

Možnosti hodnocení demografických ukazatelů zdraví obyvatel České republiky v evropském kontextu

PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Jak pomoci českému zdravotnictví Nástin strategie reformy. MUDr.Marie Součková

5. Důchody a sociální služby

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

5. Důchody a sociální služby

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Důchodová reforma. 75 dnů do rozhodnutí. Petr Nečas, předseda vlády

Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

Výzkum, vývoj a inovace. Úřad Národní rozpočtové rady

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ Z POHLEDU MINISTERSTVA FINANCÍ. ALENA SCHILLEROVÁ I Fórum Zlaté koruny

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let

Kdo se postará? Péče o seniory v Česku v kontextu demografického stárnutí společnosti

5. Důchody a sociální služby

Citlivostní analý za dů chodový vě k

Ekonomická stránka CR

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Stárnutí populace v České republice, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení. Pracovní skupina při Výboru pro sociální politiku PS PČR

Koncepce stárnutí populace ve Zdravém městě Valašské Meziříčí. Alena Střítezská, 6. června 2018

Postavení obyvatel Moravskoslezska a Opolského vojvodství v rámci skupiny českých a polských regionů soudržnosti

Státnice. Reforma českého důchodového systému. Obsah. uspořádání

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Stárnutí obyvatelstva

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. Praha

Reforma psychiatrické péče. MUDr. Dita Protopopová, Ph.D

Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv

APSS ČR k deinstitucionalizaci

Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017

Transkript:

Problematika dlouhodobé péče Hledání možných cest řešení problémů financování českého zdravotnictví Ing. Ondřej Mátl, MSc. Praha, 11. listopadu 2008

Společnost vnímá výzvu/problém stárnutí populace Populace bude stárnout Důchodového věku a stáří se obává přes 60 % lidí. Důvodem obav je zejména nedostupnost a špatná kvalita služeb pro staré lidi Dostupnost domovů a služeb pro seniory hodnotí dobře jen 30 % Čechů Zdravotní péči o staré lidi hodnotí pozitivně přes tři pětiny dotázaných Tři čtvrtiny lidí navíc nejsou spokojeny s výší důchodů a považují ji za nedostatečnou 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 D ánsko Index stáří a jeho nárůst Švýcarsko Maďarsko H olandsko R akousko Německo C R Polsko 2 000 2 050 nárůst Slovensko 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Zdroj: STEM, 2008 Zdroj: OSN, 2007

Problém ve zdraví seniorů skutečně existuje V péči o děti patříčr mezi přední země světa (nízká kojenecká a dětská úmrtnost) Velký prostor je pro snížení úmrtnosti seniorské populace (pomalý pokles úmrtnosti na KVO) To je patrné i ve 0,5 srovnání střední délky života v ČR a EU15 v 0 členění podle věkových skupin -0,5 Rozdíly ve střední délce života v ČR a EU15 3 2,5 2 1,5 1 0-1 1-19 20-44 45-64 65+ 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% -60% -80% -100% Muži (počet let) Ženy (počet let) Muži (%) Ženy (%) Zdroj: HEM, 2007

Problém ve spotřebě péče seniorů je reálný Spotřeba ošetřovacích dnů (OD) je v ČR vyšší u vyšších věkových skupin a tzv. geriatrických problémů Dle klasifikace ISHMT se jedná o následující skupiny: 0501 Demence 0601 Alzheimerova choroba 0908 Cévní onemocnění mozku 0909 Ateroskleróza, 13 Onemocnění pohybové soustavy a 1904 Fraktura femuru. Spotřeba OD u geriatrických onemocnění Zdroj: WHO, 2007

Problém souvisí s úrovní výdajů Při mezinárodním srovnání nákladových křivek je patrné, že ve srovnání se západoevropskými státy vykazuje ČR rozdíl ve výdajích u vyšších věkových skupin (nad 70 let věku) Zásadní proměnou by mělo projít financování následné a chronické péče a s tím související posílení finančních prostředků do této oblasti 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Muži Výdaje na HC jako podíl na HDP na osobu 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95-99 100+ EU15 EU10 ČR MT PL Zdroj: AWG, Evropská komise, 2008

Problém zasahuje a přelévá se mezi sektory Velkáčást péče (a to i ve finančním vyjádření) je u seniorské populace poskytována mimo zdravotnictví zajišťuje ji sektor služeb sociální péče a sektor domácností (neformální péče) Péče o seniory tvoří do značné míry spojené nádoby. Příkladem je situace v Karlovarském kraji Problém není možné řešit izolovaně Korelace spotřeby ošetřovacích dnů Zdroj: AWG, Evropská komise, 2008

Další vývoj a dopady na finanční rovnováhu Problém se sám nevyřeší, spíše bude závažnější Vyšší spotřeba OD v institucionálních zařízeních, relativně méně prostředků a horší výsledky signalizují méně intenzivní a kvalitní péči o seniory, poskytovanou ve větším rozsahu v nemocnicích Finanční dopady bude možné odhadnout po zjištění celkového objemu ošetřovatelské péče a jejím ocenění. Pro ilustraci problému může sloužit věkově rozložené srovnání dynamiky prognózovaného růstu sociálních výdajů. Těžiště problému je u osob starších 65 let. Lineární prognózy mezigeneračního rozložení veřejných (sociálních) výdajů Zdroj: Kulatý stůl, 2008

Další vývoj a dopady na finanční rovnováhu Rapidní nárůst výdajů na dlouhodobou péči Finanční dopady je možné ilustrovat také simulací, jak by se vyvíjela efektivní daňová sazba pokud bychom vynakládali na péči o seniory stejně jako v Nizozemí (Modelová simulace předpokládá konvergenci ke zvolenému výdajovému profilu v horizontu 20 let) Simulace ukazuje, že oblast dlouhodobé péče představuje klíčovou výzvu z hlediska udržitelnosti financování systému (nárůst o cca 5 % ve střednědobém horizontu) Prognóza efektivní daňové sazby v % mzdy 31,5% 29,5% 27,5% 25,5% 23,5% 21,5% 19,5% 17,5% 15,5% 13,5% 2006 2009 2012 2015 2018 2021 2024 2027 2030 2033 2036 2039 Čisté stárnutí - Europop - drahá péče o dlouhověké Čisté stárnutí - BKV - drahá péče o dlohověké Čisté stárnutí - Europop Čisté stárnutí - BKV 2042 2045 2048 Zdroj: Kulatý stůl, 2008