Sekce strategie a ekonomiky průmyslu Odbor analýz a statistiky Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za 1.-3. čtvrtletí 2007 Duben 2008
O B S A H SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVODNÍ POZNÁMKA 5 I. VÝVOJ EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY V PRŮMYSLU 6 I.1. Ekonomická přidaná hodnota podle odvětví sekcí a subsekcí 6 I.2. Ekonomická přidaná hodnota podle institucionálních sektorů 8 I.3. Ekonomická přidaná hodnota podle míry její tvorby (čtyři kategorie podniků) 10 II. DĚLENÍ EBIT A ÚČETNÍ PŘIDANÉ HODNOTY V PRŮMYSLU 13 III. VÝVOJ EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY VE STAVEBNICTVÍ 14 IV. VÝVOJ ROZDÍLU RENTABILITY VLASTNÍHO KAPITÁLU A ALTERNATIVNÍHO NÁKLADU NA KAPITÁL (ROE R E ) 16 PŘÍLOHOVÁ ČÁST I. Metodická část 19 II. Tabulky III. Schémata IV. Grafy
2
SEZNAM ZKRATEK A a.s. CZ ČSÚ EBIT EVA HV IF MPO NV OKEČ OON PH re rf ROA ROE UZ V VK aktiva akciová společnost čistý zisk (výsledek hospodaření po zdanění) Český statistický úřad výsledek hospodaření před zdaněním včetně nákladových úroků (economic result before tax and interest payment) ekonomická přidaná hodnota (economic value added) výsledek hospodaření před zdaněním investiční fondy a společnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu nedokončená výroba odvětvová klasifikace ekonomických činností ostatní osobní náklady účetní přidaná hodnota alternativní náklad na kapitál (alternative cost of capital) výnos bezrizikového aktiva (risk-free rate) rentabilita aktiv (return on assets) rentabilita vlastního kapitálu (return on equity) úplatné zdroje výnosy vlastní kapitál 3
4
ÚVODNÍ POZNÁMKA Hodnocení vývoje finančních ukazatelů uvedených v Analýze vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1.-3. čtvrtletí 2007 podrobněji doplňuje Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za 1.-3. čtvrtletí 2007. V roce 2007 došlo ke změně čtvrtletního statistického sledování finančních ukazatelů šetřených ČSÚ s tím, že obsah výkazu P 3-04 byl rozdělen. Ve výkaze P 3-04 se sledují vybrané tokové ukazatele a ve výkaze P 6-04 stavové ukazatele. Změnil se i rozsah zjišťování jak tokových, tak i stavových ukazatelů, ČSÚ již nesleduje např. hospodářský výsledek před zdaněním, celkové výnosy a náklady, sledování stavových ukazatelů bylo doplněno o požadavky ČNB. Změnila se také periodicita předkládání výkazů. Výkaz P 3-04 je předkládán do 18. dne po skončení čtvrtletí, výkaz P 6-04 pak do 30 dne po skončení příslušného čtvrtletí. Další změnou je sledování podle velikostní struktury organizací, kdy tokové ukazatele (výkaz P 3-04) jsou šetřeny kombinací výběrového a plošného šetření v organizacích od 10 zaměstnanců, zatímco stavové ukazatele (výkaz P 6-04) jsou plošně šetřeny pouze v organizacích s 250 a více zaměstnanci. Na základě požadavku MPO pro účely zpracování finančních analýz, bylo šetření výkazu P 6-04 doplněno o vybrané organizace s počtem zaměstnanců pod 250, ale s významnými aktivy (pasivy). Na čtvrtletní statistická šetření ČSÚ navazuje resortní výkaz RES(MPO) P3-04, který byl od roku 2007 rozšířen o sledování těchto ukazatelů: hospodářský výsledek před zdaněním, nákladové úroky, odpisy a celkové výnosy.tvorba datové základny se stává náročnější, data se skládají ze tří zdrojů výkazů, provádějí se dvoukolové kontroly při snaze zachovat meziroční srovnatelnost a to při organizačních změnách. V návaznosti na předcházející finanční analýzy zůstává shodný metodický přístup, který je zaměřen především na ekonomickou přidanou hodnotu. Meziroční změna tohoto ukazatele je rozebírána na jednotlivé vlivy příslušných faktorů a posuzována z následujících hledisek: podle odvětvové struktury průmyslu (sekce, subsekce, oddíly), podle institucionálních sektorů (veřejné podniky, soukromé podniky národní, soukromé podniky pod zahraniční kontrolou) a podle míry tvorby ekonomické přidané hodnoty (čtyři kategorie podniků a jejich podíly na vybraných finančních ukazatelích za průmysl a stavebnictví). Tabulková příloha zahrnuje údaje podle odvětvové struktury, dále tabulky typu A (obsahují výsledky finanční analýzy podle 4 kategorií podniků dle tvorby ekonomické přidané hodnoty) a tabulky typu B (výsledky finanční analýzy podle institucionálních sektorů). Příloha je doplněna schématy a grafy. Meziroční srovnání dynamiky i objemu jednotlivých ukazatelů ve Finanční analýze s výstupy ukazatelů uvedených v Analýze vývoje ekonomiky je problematické vzhledem k značné rozdílnosti srovnávaných souborů. Data pro finanční analýzu zahrnují podniky s 250 a více zaměstnanci plus vytypované organizace, zatímco Analýza vývoje ekonomiky se důsledně drží sledování podle velikostní struktury organizací. Finanční analýza průmyslu zahrnuje 1 295 podniků s 250 a více zaměstnanci plus vytypované organizace, které se na účetní hodnotě průmyslu celkem 1 podílely 69 %, na výkonech 73 % a na zaměstnanosti 54 % (v roce 2006 se jejich počet pohyboval kolem 2 400 subjektů),. Ve stavebnictví se jedná o 106 podniků (v minulých obdobích se jejich počet pohyboval kolem 270), které se na celkové účetní přidané hodnotě podílely cca 25 % a na výkonech 30 %. Pro finanční analýzu za rok 2007 (a pro srovnatelné období) byla vzhledem ke změnám ve sledování finančních ukazatelů vytvořena zcela nová základna podniků. Výsledky finanční analýzy od roku 2007 tudíž nejsou srovnatelné s výstupy předcházejících finančních analýz. Data finanční analýzy budou doplněna do diagnostického systému finančních ukazatelů, který je přístupný všem uživatelům na webové stránce MPO, kde si mohou podniky sami vyhodnotit finanční situaci a porovnat s průměrem, či nejlepším výsledkem za odvětví. 1 Průmysl celkem včetně odhadu za malé subjekty od 0 do 10 zaměstnanců. 5
I. VÝVOJ EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY V PRŮMYSLU Finanční výsledky velkých průmyslových podniků (s 250 a více zaměstnanci včetně vytypovaných organizací s významnými aktivy) se za 1. až 3. čtvrtletí 2007 i přes částečný pokles růstové dynamiky průmyslu v jednotlivých čtvrtletí meziročně zlepšily. Na pokračující růst průmyslové produkce (tržeb za vlastní produkci) pozitivně působila tvorba nových výrobních kapacit především v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu iniciovaná zejména silnou zahraniční poptávkou. Tržby a náklady průmyslových podniků ovlivnil vyšší růst cen průmyslových výrobců. Na zlepšení poměru mezi výnosy a náklady poté působil příznivý vývoj směnných relací. Z hlediska jednotlivých sekcí dosáhl nejlepších výsledků zpracovatelský průmysl s nejvyšším meziročním růstem finančních ukazatelů. Pozitivní vývoj finančních výsledků probíhal taktéž v sektoru těžby surovin. V energetice se naopak některé tokové ukazatele zhoršily, a to především v poklesu účetní přidané hodnoty a stagnace výkonů. Všechny sekce však zaznamenaly růst hrubého zisku. Celkově v průmyslu vzrostly výnosy o 11,5 % zatímco náklady o 10,6 %, hrubý zisk tak meziročně vzrostl o 25,3 %. Efektivita hospodaření 2 vyjádřená rentabilitou vlastního kapitálu (ROE) a rentabilitou aktiv (ROA) se meziročně zlepšila ve všech průmyslových sekcích. Hodnota ROE vzrostla o 2,0 p. b. na 14,1 %, ROA o 1,6 % na 11,1 %. Nejvyšších hodnot a největšího růstu těchto ukazatelů pak dosáhla sekce těžby surovin. Ke zlepšení rentabilit nejvíce přispěly růst účetní přidané hodnoty a ziskové marže. Platební neschopnost v průmyslu (závazky po lhůtě splatnosti) vzrostla na konci 3. čtvrtletí absolutně o 1,7 % na 44,2 mld. Kč zásluhou zpracovatelského průmyslu (vzrůst o 14,6 %). V ostatních sekcích byl zaznamenán citelný pokles. Pohledávky po lhůtě splatnosti vzrostly o 8,4 % na 72,8 mld. Kč především zásluhou energetiky a zpracovatelského průmyslu. Ukazatele likvidity se meziročně celkově zhoršily v rozsahu 0,03 až 0,04 bodu. Výjimku však tvoří sekce těžby nerostných surovin, kde se zlepšení hospodaření projevilo ve výrazném nárůstu všech tří likvidit v řádu desetin bodu. V průmyslu meziročně vzrostla tvorba ekonomické přidané hodnoty o 17,9 mld. Kč na 62,8 mld. Kč. Z podrobnějšího pyramidového rozkladu meziroční změny ekonomické přidané hodnoty (viz schéma č. 1) vyplývá, že hlavními pozitivními faktory byly nárůst rentability vlastního kapitálu a rentability aktiv v závislosti na růst ziskové marže. Naopak negativně působilo zvýšení alternativního nákladu na vlastní kapitál - r e z 8,9 na 9,9 % a to zejména kvůli nárůstu bezrizikové sazby 3 r f o 0,5 p. b. ze 3,8 na 4,2 %. I.1. Ekonomická přidaná hodnota podle odvětví sekcí a subsekcí Provedené změny ve statistickém sledování finančních ukazatelů, zejména zaměření se jen na větší podniky, se odrazily v jejich zvýšené úrovni, a to především u rentabilit. To vyplývá především z toho, že větší organizace jsou stabilnější a vykazují větší schopnost tvorby zisku. Tyto výsledky však snižují srovnatelnost s výsledky předchozích období. 2 Poměrové ukazatele, které srovnávají tokové a stavové veličiny byly převedeny na roční úroveň. 3 Bezriziková sazba = průměrná sazba výnosů 10-letých státních dluhopisů za příslušné pololetí, převzatá z agentury Bloomberg. 6
Ekonomická přidaná hodnota vzrostla ve všech třech hlavních průmyslových sekcích. Nejvíce se na jejím přírůstku (47,7 %) podílel zpracovatelský průmysl v rozsahu 8,5 mld. Kč. Z pyramidového rozkladu jednotlivých faktorů působících na její meziroční změnu v této sekci je zřejmé, že nejvíce pozitivně působil nárůst efektivnosti vlastního kapitálu (ROE). Na druhé straně velký negativní dopad měl nárůst bezrizikové sazby o 1 p. b. na 11 %. Z druhého patra pyramidového rozkladu vyplývá vysoký kladný vliv nárůstu výkonnosti (produkční síly-roa), na níž nejvíce působil vzestup ziskové marže. Ekonomickou přidanou hodnotu (EVA) tvořilo v odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu celkem 8 odvětví (ze 14), přičemž meziročně tento ukazatel vylepšilo rovněž 8 odvětví. K meziročnímu zlepšení EVA přispěla všechna odvětví následovně (viz tabulka č. 1 - v mld. Kč): Tabulka č. 1 Meziroční vývoj ekonomické přidané hodnoty podle odvětví (subsekcí) zpracovatelského průmyslu v 1. - 3. čtvrtletí 2007 subsekce 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna EVA DA 4 932-144 -5 076 DB -3 306-2 142 1 164 DC -5-40 -35 DD -426 481 907 DE 186 290 104 DF -2 386-2 122 264 DG 4 987 3 642-1 345 DH 3 287 3 269-18 DI 3 936 7 667 3 730 DJ 8 108 18 374 10 266 DK -1 073 381 1 454 DL 1 260-1 368-2 628 DM 14 245 17 863 3 618 DN 2 778-1 062-3 840 DA = výroba potravin. výr.,nápojů a tabák. výr. DB = výr.textilií,textil. a oděv.výrobků DC = výr. usní a výr. z usní DD = zprac. dřeva, výr. ze dřeva kromě nábytku DE = výroba vlákniny, papíru; vydav. a tisk DF = výroba koksu, raf. zprac. ropy DG = výr.chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Z tabulky č. 1 je vidět, že nejlepších výsledků dosáhla subsekce výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (DJ) především zásluhou absolutně nejlepších hodnot ROE (24 %) a ROA (19,2 %) z celého sektoru průmyslu. Tvorbu EVA dále zlepšila další odvětví s vysokým růstem exportu a produkce jako výroba dopravních prostředků (DM), výroby a opravy strojů (DK) nebo výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (DI). Výrazný propad EVA však zaznamenala subsekce výroby potravin, nápojů a tabákových výrobků (DA), především v důsledku vysokého růstu nákladů a poklesu hrubého zisku. Legenda: DH = výroba pryžových a plastových výrobků DI = výroba ostatních nekovových miner. výr. DJ = výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl.výr. DK = výroba a opravy strojů a zař. jinde neuved. DL = výroba el. a optic. přístrojů a zař. DM = výroba dopravních prostředků a zař. DN = zpracovatelský průmysl j.n. Tabulka č. 2 názorně srovnává jednotlivá odvětví z hlediska meziročního zlepšení či zhoršení EVA. Tabulka č. 2 Další pohled na meziroční vývoj EVA podle odvětví zprac. průmyslu Hodnota ekonomické přidané hodnoty EVA Meziroční zlepšení Meziroční zhoršení Kladná EVA v obou obdobích DE,DI,DJ,DM DG,DH Kladná EVA v 1.-3. Q. 06, záporná EVA v 1. -3. Q. 07 x DA,DL,DN Záporná EVA v 1.-3. Q. 06, kladná EVA v 1. -3. Q. 07 DD,DK x Záporná EVA v obou obdobích DB,DF DC 7
Rozklad meziroční změny ekonomické přidané hodnoty (EVA) a míru působení jednotlivých faktorů podle odvětví (subsekcí) je uveden ve schématech č. 4 až 17 (viz příloha). Nejvyšších hodnot ekonomické přidané hodnoty dosáhly již tradičně výroba motorových vozidel a výroba základních kovů a hutních výrobků. Hlavním důvodem vysoké hodnoty EVA ve výrobě motorových vozidel byla především vysoká produktivita práce vtomto odvětví, daná přítomností zahraničního kapitálu a rostoucích ekonomik odbytových zemí. V odvětví výroby základních kovů a hutních výrobků je zase možné sledovat zejména prudký růst poptávky v Číně a dalších rozvojových zemích. Největší objem záporné ekonomické přidané hodnoty se opět týkal odvětví výroby textilíí, které se již dlouhodobě potýká se stagnací růstu výroby. Sekce těžby surovin zlepšila tvorbu ekonomické přidané hodnoty o 2,9 mld. Kč na 8,6 mld. díky značnému růstu rentability aktiv a vlastního kapitálu (viz schéma č. 2). Toto odvětví poslední dobou posiluje svoji finanční pozici hlavně díky rostoucí celosvětové poptávce po uhlí. Sekce výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody v obou srovnávaných obdobích taktéž tvořila ekonomickou přidanou hodnotu, kterou meziročně zlepšila o 6,5 mld. Kč na 9 mld. Kč (viz schéma č. 18). Na pozitivních výsledcích této sekce mají zásluhu hlavně společnosti v oboru rozvodu a výroby elektřiny, které dosáhly mimořádných finančních výsledků zejména kvůli rostoucím cenám elektřiny. Podobný pozitivní vývoj probíhal i v sektoru výroba a rozvod vody. Naopak značné meziroční zhoršení finančních ukazatelů vykázaly plynárenské společnosti, na jejichž výsledky, kromě organizačních změn (oddělení činnosti přepravy plynu), působil i pokles spotřeby zemního plynu kvůli teplému počasí na počátku roku. I.2. Ekonomická přidaná hodnota podle institucionálních sektorů Tvorbu ekonomické přidané hodnoty z hlediska členění podle institucionálních sektorů 4 (veřejné podniky - sektor 11001, soukromé podniky národní - sektor 11002 a soukromé podniky pod zahraniční kontrolou - sektor 11003) dokumentuje tabulka č. 3 (v mil. Kč). Tabulka č. 3 Členění EVA podle institucionálních sektorů Sektor 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna EVA 11001 9 390 14 875 5 485 11002-9 470-3 720 5 749 11003 44 990 51 694 6 704 Sektor veřejných podniků vykazuje nejnižší podíl na výsledcích průmyslu (např. na účetní přidané hodnotě 11 %, na celkových aktivech 16 %, výnosech 6 % nebo na vlastním kapitálu 18 %). V obou srovnávaných obdobích tvořil ekonomickou přidanou hodnotu a meziročně ji navýšil o 5,5 mld. Kč. Nejvyšší podíl na růstu EVA má především sektor energetiky (zejména a.s. ČEZ, který se na celkových výkonech podílel více jak 70 %). Z podrobnějšího rozkladu faktorů působících na změnu EVA (viz schéma č. 20) vyplývá, že většina z nich působila pozitivně. Vyšší negativní vliv měly pouze růst bezrizikové sazby a pokles přidané hodnoty na výnosech. Společnost ČEZ a. s. v sektoru veřejných podniků výrazně ovlivňuje ukazatele 4 Finanční analýza nezahrnuje sektor zaměstnavatelů podnikatelů, fyzických osob nezahrnutých v Obchodním rejstříku vzhledem k zanedbatelné váze tohoto sektoru na výsledcích průmyslu. 8
produktivity práce z účetní přidané hodnoty a průměrnou mzdu, které dosahují v porovnání s ostatními sektory značně vyšších hodnot. Sektor veřejných podniků proto stále vykazuje vysoké hodnoty rentabilit vlastního kapitálu a aktiv. Meziročně však zde došlo k nejnižšímu růstu hrubého zisku ze všech tří sektorů a to díky nejvyššímu růstu celkových nákladů. Soukromé podniky národní, které se na celkových výnosech průmyslu podílely 26 %, netvořily ekonomickou přidanou hodnotu, nicméně ji významně meziročně zlepšily o 5,7 mld. Kč zásluhou zvýšení obou ukazatelů rentabilit v závislosti na růstu ziskové marže, která byla podpořena především růstem podílu účetní přidané hodnoty na výnosech. Pozitivních výsledků efektivity hospodaření dosáhly soukromé domácí podniky rovněž snižováním počtu zaměstnanců a výrazným posilováním produktivity práce. Celkově však sektor domácích podniků v těchto ukazatelích stále silně zaostává za sektorem pod zahraniční kontrolou. Graf č. 1 Úrovně rentability vlastního kapitálu (ROE) a rentability aktiv (ROA) podle institucionálních sektorů 18,00 16,00 14,00 12,00 ROE ROA v % 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1.-3.Q. 06 1.-3.Q. 07 1.-3.Q. 06 1.-3.Q. 07 podniky pod zahr. kontrolou soukr. podniky národní veřejné podniky Podniky pod zahraniční kontrolou, které se na celkových výnosech podniků zahrnutých do finanční analýzy podílely více jak 67 %, dlouhodobě vykazují vysokou úroveň ekonomické přidané hodnoty, kterou navíc meziročně navýšily o 6,7 mld. Kč na 51,7 mld. Kč. Z podrobného rozkladu jednotlivých faktorů (viz schéma č. 22), které působily na tuto změnu vyplývá, že největší pozitivní vliv mělo zvýšení produkční síly díky růstu ziskové marže, na kterou positivně působil především růst salda ostatních výnosů a nákladů na výnosech (jedná se o neprodukční faktor - např. prodej majetku, rozpouštění rezerv atd.). Negativně naopak působil pokles účetní přidané hodnoty na výnosech. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty dosáhla meziročního navýšení v tomto sektoru o 5,6 % na 1,024 mil. Kč/zam. (u soukromých národních podniků o 15,6 % ale pouze na 651 tis. Kč). Ve velikosti průměrné měsíční mzdy převyšoval sektor pod zahraniční kontrolou národní podniky stále o více jak 4 500 Kč. Na rozdíl od ostatních sektorů, zaznamenávají tyto podniky neustálý nárůst zaměstnanosti. (+2,6%). Nejvyšší úrovně rentability vlastního kapitálu a rentability aktiv stále dosahuje sektor pod zahraniční kontrolou (viz Graf č. 1.) 9
I.3. Ekonomická přidaná hodnota podle míry její tvorby (čtyři kategorie podniků) Meziroční změna ekonomické přidané hodnoty je dále hodnocena zařazením podniků do čtyř kategorií 5 podle míry její tvorby a podílů těchto kategorií na vybraných finančních ukazatelích. Skupina podniků zařazená v I. Kategorii (ROE je větší než alternativní náklad na kapitál - r e ) zlepšila ekonomickou přidanou hodnotu meziročně o 24,0 mld. Kč na 126,6 mld. Kč. Ekonomickou přidanou hodnotu tvořily a vylepšily všechny tři sekce (viz tabulka č. 4). Tabulka č. 4 Odvětvová změna EVA podniků I. až IV. kategorie Podniky I. Kategorie EVA (mil. Kč) Odvětví 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna EVA Těžba nerostných surovin 6 755 9 163 2 408 Zpracovatelský průmysl 75 379 92 526 17 147 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 20 415 24 885 4 470 Průmysl celkem 102 550 126 575 24 025 Podniky II. Kategorie EVA (mil. Kč) Odvětví 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna EVA Těžba nerostných surovin -78-125 -47 Zpracovatelský průmysl -4942-7427 -2485 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody -1189-843 346 Průmysl celkem -6209-8395 -2186 Podniky III. Kategorie EVA (mil. Kč) Odvětví 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna EVA Těžba nerostných surovin -145 0 145 Zpracovatelský průmysl -7054-8225 -1171 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody -13127-9474 3654 Průmysl celkem -20326-17699 2628 Podniky IV. Kategorie EVA (mil. Kč) Odvětví 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna EVA Těžba nerostných surovin -759-393 366 Zpracovatelský průmysl -26861-31788 -4927 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody -3484-5452 -1969 Průmysl celkem -31103-37633 -6530 Celkový pyramidový rozklad ekonomické přidané hodnoty průmyslu a jeho sekcí v I. kategorii je uveden ve schématech č. 23, 24, 25 a 26. Tabulka č. 5 zobrazuje meziroční vývoj podílu skupin podniků I. až IV. kategorie na výnosech, účetní přidané hodnotě a zaměstnanosti průmyslu (dle finanční analýzy). Z tabulky je patrné, že ve zpracovatelském průmyslu došlo, na rozdíl od ostatních sektorů, k meziročnímu oslabení podílu na všech třech ukazatelích. 5 I. kategorie ROE je větší než alternativní náklad na kapitál (r e ), podnik tvoří EVA. II. kategorie ROE je větší než výnos bezrizikového aktiva(r f ), ale menší než alternativní náklad na kapitál (r e ). III. kategorie ROE je kladné, ale menší než výnos bezrizikového aktiva(r f ). IV. kategorie záporné ROE, záporný vlastní kapitál. 10
Tabulka č. 5 Meziroční změna podílu podniků I. až IV. kategorie na vybraných ukazatelích průmyslu (dle finanční analýzy). I. kategorie na výnosech na účetní přidané hodnotě na zaměstnanosti 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna Těžba nerostných surovin 91,0% 95,3% 4,3% 97,6% 97,9% 0,3% 86,1% 92,7% 6,7% Zpracovatelský průmysl 69,8% 61,9% -7,9% 72,1% 68,2% -3,9% 51,5% 49,1% -2,4% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 70,0% 70,3% 0,3% 71,8% 76,7% 4,9% 52,9% 53,9% 1,1% Průmysl celkem 70,5% 64,3% -6,1% 73,5% 71,3% -2,2% 53,5% 51,6% -1,9% II. kategorie na výnosech na účetní přidané hodnotě na zaměstnanosti 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna Těžba nerostných surovin 1,2% 2,8% 1,6% 1,1% 1,6% 0,5% 1,4% 2,1% 0,7% Zpracovatelský průmysl 12,4% 20,6% 8,2% 13,0% 18,3% 5,3% 19,1% 25,0% 5,9% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 7,9% 3,8% -4,1% 5,5% 6,3% 0,8% 15,4% 10,6% -4,8% Průmysl celkem 11,4% 17,2% 5,9% 10,8% 15,4% 4,6% 17,9% 22,9% 5,0% III. kategorie na výnosech na účetní přidané hodnotě na zaměstnanosti 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna Těžba nerostných surovin 1,2% 0,0% -1,2% 1,0% 0,0% -1,0% 1,3% 0,0% -1,3% Zpracovatelský průmysl 5,4% 4,9% -0,5% 5,7% 4,9% -0,8% 8,5% 8,4% -0,1% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,9% 13,5% -0,4% 21,1% 15,1% -6,0% 25,3% 27,3% 1,9% Průmysl celkem 6,6% 6,2% -0,4% 8,5% 6,4% -2,2% 9,2% 9,1% -0,1% IV. kategorie na výnosech na účetní přidané hodnotě na zaměstnanosti 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 změna Těžba nerostných surovin 6,6% 1,9% -4,7% 0,4% 0,6% 0,2% 11,2% 5,2% -6,0% Zpracovatelský průmysl 12,4% 12,6% 0,2% 9,3% 8,6% -0,7% 20,9% 17,5% -3,4% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 8,2% 12,4% 4,2% 1,6% 1,9% 0,3% 6,4% 8,2% 1,8% Průmysl celkem 11,6% 12,2% 0,7% 7,2% 7,0% -0,2% 19,4% 16,3% -3,1% Z hlediska odvětvové struktury zpracovatelského průmyslu došlo u I. kategorie podniků zahrnutých do finanční analýzy k poklesu podílu na výnosech téměř u všech odvětví. Nejvyšší podíl však stále zaujímají výroba motorových vozidel (oddíl 34-73,3 %), výroba základních kovů a hutních výrobků (oddíl 27-80,3 %) a výroba chemických látek a léčiv (oddíl 24-83,5 %). Nízkých hodnot naopak dosahují především výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení (oddíl 32-35,4 %) a výroba nábytku (oddíl 36-37,7 %). Tyto oddíly meziročně zaznamenaly zhoršení většiny finančních ukazatelů především v důsledku vysokého růstu celkových nákladů. II. kategorie podniků (ROE je větší než výnos bezrizikového aktiva (r f ), ale menší než alternativní náklad na kapitál r e ) zhoršila záporný propočet ekonomické přidané hodnoty o 2,2 mld. Kč na 8,4 mld. Kč. Pyramidový rozklad meziroční změny ekonomické přidané hodnoty viz Schéma č. 28. Zajímavý je pohled na sektor zpracovatelského průmyslu, který v této kategorii navýšil svůj podíl na výnosech, na účetní přidané hodnotě a na zaměstnanosti v souvislosti s poklesem tohoto podílu v I. kategorii. Podniky zařazené do III. kategorie (s rentabilitou vlastního kapitálu menší než výnos bezrizikového aktiva r f ), zhoršily záporný propočet ekonomické přidané hodnoty o 2,6 11
mld. Kč (viz schéma č. 30). Růst byl zaznamenán především díky poklesu hodnoty vlastního kapitálu podniků zařazených v této kategorii. Podniky ve IV. Kategorii (ztrátové a předlužené podniky), zaznamenaly zhoršení záporné ekonomické přidané hodnoty o 6,5 mld. Kč na 37,6 mld. Kč (viz schéma č. 32). Nejvyšší podíl (kolem 50 %) na výnosech měly z hlediska odvětvové struktury zpracovatelského průmyslu oddíly výroba nábytku a výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení. Vtěchto oddílech byl zaznamenán meziroční vzrůst jejich podílu převážně na úkor podniků v I. kategorii. 12
II. DĚLENÍ EBIT A ÚČETNÍ PŘIDANÉ HODNOTY V PRŮMYSLU Růst efektivnosti hospodaření se odrazil v meziroční změně EBIT (výsledek hospodaření před zdaněním spolu s nákladovými úroky), který v průmyslu celkem meziročně vzrostl o 25,3 %. Při tom v těžbě surovin EBIT vzrostl o 35 %, ve zpracovatelském průmyslu a energetice shodně o 25 %. V podílu jednotlivých položek rozkladu EBIT (nákladové úroky, daně a čistý zisk) na celkové hodnotě EBIT nedošlo meziročně prakticky k žádné změně. Z pohledu na podniky podle institucionálních sektorů nejvíce vzrostl EBIT v sektoru soukromých podniků národních (o 36,7 %), dále v sektoru pod zahraniční kontrolou (o 24,1 %) a ve veřejném sektoru (o 16,6 %). Meziroční růst a vývoj struktury EBIT podle institucionálních sektorů dokumentuje Graf č. 2. Graf č. 2 Dělení EBIT v průmyslu podle institucionálních sektorů 160 140 sektor pod zahraniční kontrolou 120 mld. Kč 100 80 sektor soukr. národní 60 sektor veřejný 40 20 0 1Q-3Q. 06 1Q-3Q. 07 1Q-3Q. 06 1Q-3Q. 07 1Q-3Q. 06 1Q-3Q. 07 stát (daň) věřitel (náklad. úroky) podnik (čistý zisk) Ve struktuře dělení účetní přidané hodnoty vprůmyslu měly největší podíl zdroje pro podniky (čistý zisk + odpisy), a to 51,2 % (meziroční navýšení ze 48 %). Meziroční nárůst zaznamenal také podíl pro věřitele z 2,3 % na 2,7 %. Nárůst těchto dvou hodnot nastal na úkor položek nespecifikovaných, neboť podíl pro zaměstnance (22,6 %) a stát (22,8 %) zůstal meziročně téměř nezměněn (viz tabulka č. 18 v příloze). 13
III. VÝVOJ EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY VE STAVEBNICTVÍ Soubor velkých podniků ve stavebnictví (s 250 a více zaměstnanci plus vybrané organizace s významnými aktivy) zahrnuje pouze 106 podniků, které mají přibližně třetinový podíl na celkových výkonech odvětví. Stavební organizace zahrnuté ve finanční analýze výrazně meziročně zlepšily finanční ukazatele vlivem vysoké poptávky po stavebních pracích a mírné zimy, která umožnila plynulé pokračování stavební činnosti. Stavební podniky meziročně zaznamenaly vysoký nárůst hrubého zisku, který se promítl do růstu obou rentabilit. Rychleji než v průmyslu rostly také pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti. Zvýšená efektivnost stavebních organizací se promítla do růstu ukazatele ekonomické přidané hodnoty. Pyramidový rozklad vývoje ekonomické přidané hodnoty ve schématu č. 9 ukazuje, že v obou hodnocených obdobích stavebnictví vykazovalo kladné hodnoty EVA a že její meziroční nárůst činil 3 mld. Kč. Graf č. 3 Podíly I. a IV kategorie na výnosech a zaměstnanosti stavebnictví 80 70 60 na výnosech na zaměstnanosti podíl v % 50 40 30 20 10 0 1.Q-3Q.06 1.Q-3Q.07 1.Q-3Q.06 1.Q-3Q.07 I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Zlepšení ekonomické přidané hodnoty se diferencovaně odrazilo ve vývoji podílů čtyř kategorií podniků na celkových výnosech a zaměstnanosti stavebnictví (dle finanční analýzy). Meziročně vzrostl podíl podniků zařazených v II. a III. kategorii. Srovnání podílů I. až IV. kategorie na výnosech a zaměstnanosti stavebnictví dokumentuje graf. č. 3 a tab. č. 6: Z pohledu institucionálních sektorů mají ve stavebnictví rozhodující váhu soukromé podniky národní (tvořily 71 % výnosů stavebnictví dle finanční analýzy), které v 1.-3. čtvrtletí 2007 tvořily ekonomickou přidanou hodnotu v rozsahu 3,3 mld. Kč (proti zápornému propočtu 0,5 mld. Kč ve srovnatelném období). Úroveň rentabilit byla v sektoru soukromých podniků národních dokonce nad úrovní dosaženou v sektoru pod zahraniční kontrolou (např. rentabilita vlastního kapitálu dosáhla 20,2 % proti 16,3 % v zahraničním sektoru). Podniky pod zahraniční kontrolou tvořily v obou srovnávaných obdobích ekonomickou přidanou hodnotu, kterou však meziročně zhoršily o 0,7 mld. Kč na 0,9 mld.kč. Dlouhodobě je ale výkonnost těchto podniků stabilní a vyrovnaná. 14
Stavební podniky dosáhly vysokého meziročního tempa růstu EBIT (výsledek hospodaření před zdaněním spolu s nákladovými úroky), který meziročně vzrostl o 71 %. Ve struktuře EBIT (viz graf č. 4) došlo, na rozdíl od průmyslu, k výraznému snížení podílu daní (z 30 % na 22 %) a naopak zvýšení podílu pro věřitele (z 5 % na 13 %). Podíl zdrojů pro podniky zůstal zachován na 65 %. Graf č. 4 Dělení a meziroční změna struktury EBIT ve stavebnictví 8000 7000 6000 5000 mil Kč 4000 3000 2000 1000 0 Stát Věřitel Podnik dělení EBIT 1.Q-3.Q 06 1.Q-3.Q 07 V dělení účetní přidané hodnoty vzrostl podíl pro podniky (čistý zisk a odpisy) o 7,7 procentního bodu na 36,5 % a věřitele (o 3,8 p.b. na 5,2 %). Znatelně naopak klesl podíl pro zaměstnance (o 3,6 p.b. na 36,9 %) a stát (o 1,8 p.b. na 28,8 %) a také nespecifikovaných položek. Viz tab. č. 18 v příloze. 15
IV. VÝVOJ ROZDÍLU RENTABILITY VLASTNÍHO KAPITÁLU A ALTERNATIVNÍHO NÁKLADU NA KAPITÁL (ROE r e ) Rozdíl mezi rentabilitou vlastního kapitálu a alternativním nákladem na kapitál, neboli spread, udává o kolik převyšuje výnos z vlastního kapitálu investovaného do podniku výnos z alternativní investice při stejném riziku. Schémata č. 34 38 obsahují pyramidový rozklad spreadu za průmysl, jeho sekce a stavebnictví. Z průmyslových sekcí byla nevyšší meziroční změna spreadu v těžbě surovin (5,1 %), ve zpracovatelském průmyslu jen 0,5 % a dále v energetice 1,1 %. Ve všech tří sekcích byly v obou srovnávaných obdobích tyto rozdíly kladné. Nejvíce meziročně vzrostl spread ve stavebnictví ze záporných 2,5 % na 7,8 % (tj. o 10,3 p.b.). 16
PŘÍLOHOVÁ ČÁST I. Metodická část II. Tabulky III. Schémata IV. Grafy 17
18
Metodická část 1. Zdroj dat Analýzy jsou založeny na datech ze čtvrtletních výkazů ČSÚ P 3-04 mutace (b) a (c), ČSÚ P 6-04 a resortním výkazu RES (MPO) P 3-04. Z dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky (R položka z rozvahy, V položka z výkazu zisků a ztrát, D doplňující ukazatel). Ř. Ukazatel Zdroj dat R01 Aktiva celkem ČSÚ R02 Dlouhodobý majetek R01-R09-R17 R03 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek ČSÚ+RES R04 Dlouhodobý finanční majetek R02-R03 R05 Akcie a účasti v a.s. ČSÚ R06 Akcie a účasti v IF ČSÚ R07 Akcie a účasti ostatní ČSÚ R08 Ostatní R04-R05-R06-R07 R09 Oběžná aktiva R10+R15-R16 R10 Zásoby ČSÚ R11 Materiál ČSÚ R12 NV, polotovary a zvířata ČSÚ R13 Výrobky ČSÚ R14 Zboží ČSÚ R15 Pohledávky dlouhodobé a krátkodobé ČSÚ+RES R16 Krátkodobý finanční majetek RES R17 Časové rozlišení RES R18 Pasíva celkem ČSÚ R19 Vlastní kapitál ČSÚ R20 Základní kapitál ČSÚ R21 Výsledek hospodaření (čístý zisk) V20 R22 Nerozdělený zisk + fondy R19-R20-R21 R23 Cizí zdroje RES R24 Rezervy ČSÚ R25 Dlouhodobé závazky R23-R24-R28-R29 R26 Dluhopisy + směnky dlouhodobé RES R27 Ostatní dlouhodobé závazky R25-R26 R28 Krátkodobé závazky RES R29 Bankovní úvěry R30+R31 R30 Dlouhodobé bankovní úvěry ČSÚ R31 Běžné bankovní úvěry + výpomoci ČSÚ R32 Ostatní pasíva R18-R19-R23 V01 Tržby za prodej zboží ČSÚ V02 Náklady vynaložené na prodej zboží ČSÚ V03 Obchodní marže V01-V02 V04 Výkony V05+V06+V07 V05 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ČSÚ V06 Změna stavu zásob vlastní činnosti ČSÚ V07 Aktivace ČSÚ V08 Výkonová spotřeba ČSÚ 19
V09 Přidaná hodnota ČSÚ V10 Osobní náklady V11+V12+V13 V11 Mzdy ČSÚ V12 Soc. a zdr. pojištění V11*0,35 V13 OON ČSÚ V14 Odpisy RES V15 Provozní HV RES V16 Nákladové úroky RES V17 Finanční výsledek hospodaření RES V18 HV před zdaněním RES V19 Daň Dopočet V20 Výsledek hospodaření V18-V19 D01 Státní a komunální dluhopisy ČSÚ D02 Opční listy a fin. deriváty aktivní ČSÚ D03 Pohledávky po lhůtě splatnosti RES D04 Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem RES D05 Opční listy a fin. deriváty pasivní ČSÚ D06 Závazky po lhůtě splatnosti RES D07 Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem RES D08 Úplatné zdroje R19+R26+R29 D09 Výnosy celkem RES D10 Náklady celkem D09-V18 D11 EBIT V18+V16 D12 Dlouhodobý majetek pořízení ČSÚ D13 Dlouhodobý majetek tržby z prodeje ČSÚ D14 Budovy a stavby pořízení ČSÚ D15 Budovy a stavby tržby z prodeje ČSÚ D16 Dopravní prostředky pořízení ČSÚ D17 Dopravní prostředky tržby z prodeje ČSÚ D18 Stroje pořízení ČSÚ D19 Stroje tržby z prodeje ČSÚ D20 Pozemky pořízení ČSÚ D21 Pozemky tržby z prodeje ČSÚ D22 Pěst.celky pořízení ČSÚ D23 Pěst.celky tržby z prodeje ČSÚ D24 Dlouhodobý nehmotný majetek pořízení ČSÚ D25 Dlouhodobý nehmotný majetek tržby z prodeje ČSÚ D26 Prům. evid. počet zaměstnanců přep. ČSÚ D27 Prémie a odměny ČSÚ D28 Počet odprac. hodin ČSÚ Vzhledem k tomu, že data jsou kombinována ze dvou výkazů, je v případě porušení vazeb ve statistických výkazech upřednostněn výkaz ČSÚ. 20
2. Použitý model MPO ČR používá pro hodnocení odvětví pyramidovou ukazatelovou soustavu INFA Inky a Ivana Neumaierových a to její část: pyramidový rozklad ročního ukazatele EVA 6. Tento pyramidový rozklad je spojením finančního controllingu a controllingu rizik 7. Pro controlling rizik je použit upravený ratingový model, který byl pro účely MPO ČR nejvhodnější. Ratingové agentury hodnotí sice především věřitelské riziko, ale mnohé z jejich přístupů lze aplikovat i na hodnocení rizika majitele. Principy přístupu ratingových agentur jsou inspirativní. Konkrétní postup ratingových agentur je jejich know how, ale díky existenci matematicko statistických studií lze na základě veřejně dostupných dat o uděleném ratingu a finančních dat podniku sestavit funkci, která by vedla ke stejným výsledkům jako postup ratingové agentury. Existují další alternativní metody odhadu rizika 8. Výše rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu (r e ). Je to výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti. Studiem několika desítek matematicko statistických modelů ratingu byly vytipovány důležité fundamentální charakteristiky ovlivňující riziko a sestavena ratingová funkce. Byla tak získána představa o vzájemném poměru rizikových přirážek a o tom, na které finanční (i nefinanční) ukazatele jsou přirážky navázány. Problémem zůstávalo usazení funkce, tak aby odpovídala realitě. Minimální riziko bylo dáno výnosem státních pokladničních poukázek, popřípadě výnosem 10letých státních dluhopisů. Maximální hodnota rizika byla určena na základě expertních odhadů pracovníků z fondů rizikového kapitálu (okolo 40% nad pokladniční poukázky). Takto nastavená funkce rizika byla podrobena testování. Pro testování byly použita data z agentury Bloomberg. Výsledkem je funkce hodnotící riziko pro středně rizikové podniky ve shodě se skutečností u testovaného vzorku podniků. Příznivěji jsou hodnoceny málo rizikové podniky a přísněji vysoce rizikové podniky. Ratingový model má tento tvar: UZ U UZ VK WACC * (1 d) * *( ) r e = A BU O A A VK A kde r e = alternativní náklad na vlastní kapitál WACC = vážený náklad na kapitál (viz dále) UZ = úplatné zdroje (VK + BU + O), tj. kapitál, za který je nutno platit A = aktiva celkem VK = vlastní kapitál BU = bankovní úvěry O = dluhopisy U = úroková míra BU O 6 Na zkratku EVA má poradenská firma Stern Stewart & Co. registrovanou ochranou známku. 7 Smyslem controllingu je řídit hodnotu podniku směrem k jejímu zvyšování. Je zaměřen na plánování a rozpočtování, vyhodnocování plnění finančního plánu, řízení odchylek od plánu, kontrolu aktuálnosti plánu a jeho změny. Řídit odchylky znamená řešit je buď ex post a nebo lépe se snažit je předvídat ex ante. Controlling má zabezpečit, aby podnik postupoval podle plánu v souladu s aktuální strategií, která je odpovídající reakcí na vývoj okolí. Nekontroluje pouze plnění plánu, ale stále konfrontuje předpoklady, na kterých je plán postaven se skutečností, a pokud se situace změnila, stimuluje reakci. V podnicích ČR je rozšířen především finanční controlling, zatímco controlling rizik je v ČR zatím málo využíván, ale lze se s ním setkat u velkých zahraničních společností. 8 Pomocí modelu CAPM (Capital Asset Princing Model). Zde je koeficient Beta (charakterizující riziko) odvozen z minulého vývoje cen veřejně obchodovaných podniků. Pro odhad beta veřejně neobchodovaných podniků se používají úpravy modelu CAPM pomocí expertních úprav konstant. To z tohoto modelu dělá expertní odhad nejedná se již o aplikaci modelu CAPM. Je možno použít také odhad rizika pomocí vybraných poměrů tržní ceny a fundamentálního ukazatele (např. tržní cena akcie/tržby na akcii). Poměry tržní ceny k hodnotám různých fundamentálních ukazatelů však často vedou k různým výsledkům hodnocení rizika. 21
d = daňová sazba WACC = r f + r LA + r podnikatelské + r FinStab kde r f = bezriziková sazba r LA = funkce (ukazatelů charakterizujících velikost podniku) r podnikatelské = funkce (ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly) r FinStab = funkce (ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasívy). WACC je stanoven jako by podnik měl úplatné zdroje = vlastní kapitál. Dále je předpokládána nezávislost WACC na kapitálové struktuře. Při sestavení nejjednoduššího modelu stanovení r e, byly použity následující ukazatele: bezriziková sazba pro 1.-3. čtvrtletí 2006 r f = 3,78 % bezriziková sazba pro 1.-3. čtvrtletí 2007 r f = 4,24 % Ve skupině ukazatelů charakterizujících velikost podniku úplatné zdroje je-li UZ > 3 mld. Kč r LA = 0.00% (hranice vychází ze zkušeností firem poskytujících rizikový kapitál) je-li UZ < 100 mil. Kč r LA = 5.00% je-li UZ >100 mil. Kč ale < 3 mld. Kč použije se propočet takto: r LA = (3 mld. Kč - UZ) 2 / 168,2 Ve skupině ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly - EBIT/aktiva je riziko závislé na tomto ukazateli a splnění podmínky pro nahrazování úplatného cizího kapitálu vlastním jměním (pro práci s cizím kapitálem). Podmínka zní: EBIT A >= ( VK BU O) U * A BU O položíme X1 = pokud EBIT A ( VK BU O) U * A BU O > X1 r podnikatelské = 0.00% pokud EBIT A < 0 r podnikatelské = 10.00% takže funkčně vyjádřeno r podnikatelské = (X1 - EBIT/Aktiva) 2 / (10 * X1 2 ) Ovšem hodnota r podnikatelské nemůže klesnout pod minimální hodnotu danou variabilitou ukazatele EBIT/A. Minimální hodnota je spočtena pro každé odvětví zvlášť. Minimální hodnota r podnikatelské se zvýšila v průměru asi o 1%, proto je rozdílné zařazení podniků podle 4 kategorii vroce 2002 ve finanční analýze za rok 2003 (proti finanční analýze za rok 2002). Ve skupině ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasívy likvidita L3: Je-li celková likvidita > XL r FinStab = 0.00% Je li celková likvidita < 1 r FinStab = 10.00% Je-li celková likvidita firmy > 1, ale < XL propočte se r FinStab takto : r FinStab = (XL - celková likvidita) 2 / 10*(XL-1) 2 Pokud průměr průmyslu je nižší než 1,25, pak horní hranice XL = 1,25, pokud je průměr průmyslu větší než 1,25, pak XL = průměr průmyslu. Z tohoto důvodu je možný zdánlivý nelogický vliv změny likvidity na změnu EVA. U podniků s velkou finanční silou je provedena individuální úprava. Podrobný postup odhadu r e na základě výše uvedeného modelu není možno brát (stejně jako u ratingových agentur) jako pevný algoritmus, ale jako princip přístupu, v rámci kterého je třeba zohlednit odlišnosti hodnocených podniků. Alternativní náklad na kapitál (r e ) za odvětví je propočten podnikově, tak, že alternativní náklad na kapitál (r e ) jednotlivých podniků je vážen jejich vlastním kapitálem (získal se tzv. požadovaný zisk ) a tyto zisky byly 22
sečteny za odvětví a vyděleny agregovaným vlastním kapitálem za odvětví. Jde o přesnější propočet za odvětví (výnosnost odpovídající riziku). Algoritmus propočtu ekonomické přidané hodnoty byl shodný pro všechny organizace s tím, že byla zohledněna odvětvová specifika v ukazatelích likvidit (velké vybrané společnosti - energetické podniky apod.), u nichž byl výpočet proveden úpravou algoritmu. V pyramidovém rozkladu INFA jsou použity tyto ukazatele: Ukazatel EVA ROE (rentabilita vlastního kapitálu) r e (alternativní náklad na kapitál) CZ/Zisk ROA (rentabilita aktiv) VK/A UZ/A Úroková míra Likvidita L3 Likvidita L2 Likvidita L1 EBIT/V (marže) V/A (obrat aktiv) PH/V ON/V Odpisy/V (Ostatní V N) Výpočet (ROE-r e )*VK Výsledek hospodaření po zdanění/vlastní kapitál Viz ratingový model Výsledek hospodaření po zdanění/výsledek hospodaření před zdaněním EBIT/Aktiva Vlastní kapitál/aktiva Úplatné zdroje/aktiva Nákladové úroky/(dluhopisy + bankovní úvěry) Oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) (Pohledávky + Finanční majetek)/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Finanční majetek/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) EBIT/Výnosy celkem Výnosy celkem/aktiva Přidaná hodnota/výnosy celkem Osobní náklady/výnosy celkem Odpisy/Výnosy celkem PH/V ON/V Odpisy/V Ukazatel EVA je rozložen pomocí několika pyramidových rozkladů na dílčí činitele (dále již nerozkládané) a pomocí logaritmické metody (popřípadě metody postupných změn) je vyjádřen vliv změny hodnoty dílčího ukazatele na změnu hodnoty EVA. Všechny tyto pyramidové rozklady jsou znázorněny ve schématech. Pro srovnání podniků je uveden zvlášť rozklad spreadu, tj. rozdílu ROE r e. 23
24