Výroní zpráva pro rok 2003 Geografický informaní systém msta Plzn Rozvoj optické sít MisMet a PilsNet Mgr. Václav Kuera Ing. Stanislav Štangl Ing. Petr Vychron Správa informaních technologií msta Plzn 1
Úsek správa ISMP správa GIS Správa GIS je organizan lenna do pracoviš dle následujícího schématu: správce aplikací GIS, komunikace s externími správci provoz úloh GIS DTMMP specialista pro výstavbu optické sít specialista pro správu a údržbu GIS, metodika provoz úloh GIS aktualizace dat tiskové výstupy Centrum pro správu GIS provoz úloh GIS aktualizace dat Geografický informaní systém (GIS) je souástí komplexního Informaního systému msta. Cílem úseku GIS je: Zajistit pro uživatele servis ve form poskytování geografických dat v digitální podob prostednictvím internetové aplikace GSWeb jako jednotného grafického prostedí v nmž jsou data prezentována. Shromažovat data, pipravovat podklady, soutisky, tvoit pracovní nástroje a prostedí pro uživatele a reprezentovat msto. Pod tmito snahami se skrývá nároná údržba a rozvoj rozsáhlého databázového skladu digitálních dat, která je pln v režii SITMP. Hlavní uživatelé GIS na mst Koncoví uživatelé (v souasné dob je jich více než 600) využívají data prostednictvím bžného webového prohlížee a aplikace GSWeb. Poet tchto uživatel není omezen. Jedná se o Magistrát msta Plzn (MMP), píspvkové organizace, úady mstského obvodu vetn ÚMO 9 a ÚMO 10, organizace zízené mstem, další organizace a veejnost. Využívání aplikace GSWeb 2001 2002 2003 Ostatní, veejnost Úady mstkých obvod Spoluúast msta, a.s. Píspvkové organizace Magistrát msta Plzn 0 50000 100000 150000 200000 250000 300000 350000 400000 Poet dotaz na data Uživatelé se specializovaným GIS SW MMP 24% SIMP 3% Pracovišt vybavené GIS SW UKR 3% PH 3% SVS 46% SIT 21% Pro poizování a aktualizaci dat je poteba specifický GIS SW, kterým jsou vybavena specializovaná pracovišt organizací msta. Jedná se o 33 pracoviš. V rámci povodového daru dostala SITMP od firem ARCDATA a ESRI systém ARCGIS 8. Tento systém není hlavním nástrojem pro vedení, údržbu a aktualizace GIS msta Plzn, pesto je software firmy ESRI (starší verze programu ArcView 3.0) využíván k 2
podpoe GIS msta a dopluje jeho funknost. ÚKRmP pracuje výhradn v tomto systému. Na pracovišti SITMP došlo k instalaci licenního serveru a jednotlivé programy byly zpístupnny uživatelm (SITMP, ÚKRMP, PH a.s.). V rámci dodaného software je k dispozici i tzv. 3D Analyst, který umožuje pracovat s trojrozmrnými daty, digitálním modelem terénu (který již msto vlastní) a rastrovými daty. V budoucnu plánujeme využití práv tohoto rozšíení ARCGIS pro provádní 3D analýz a generování nových podklad založených na DMT do GSWeb. Prezentace GIS msta Plzn SITMP prezentovala Geografický informaní systém na nkolika akcích a konferencích (v minulosti ISSS, MIS Praha). V roce 2003 na konferenci GIS SE a seminái GIS Day na ZU. Komplexnost ešení GIS msta a jeho provázanost s ostatními aplikacemi vzbuzuje zájem, o emž svdí udlená ocenní. V rámci msta Plzn jsou zveejovány informaní lánky v Radniních listech. GIS stránky msta Na adrese http://info.plzen-city.cz/gis lze najít popis použití geografického informaního systému v Plzni, vetn uvedení výhod i ukázek možností systému. Navíc si na adrese http://info.plzen-city.cz/gis/public mže kdokoli prohlížet GIS msta Plzn pomocí aplikace GSWeb prostednictvím www prohlížee. Všechna data v GSWeb jsou ON-LINE aktualizována. Ne všechna data jsou však na Internetu k dispozici a to z dvodu bezpenosti nebo licenních a smluvních omezení. Konkrétní informace o aktuálnosti a pvodu grafických dat jsou k dispozici na hlavní stránce aplikace GSWeb (http://info.plzencity.cz/gis/public/data.asp). 3
Aplikace GSWeb GSWeb již jako stabilní a jednotný klient ostatních aplikací se v roce 2003 nadále rozvíjel. Mezi podstatné zmny patí možnost tematizace dat, která je k dispozici napíklad u ploch parcel. Další užitenou vlastností je schopnost zobrazovat liniové prvky v uživatelském stylu áry, což zvyšuje pehlednost a odpovídá to symbolm technické mapy. Nejdležitjší zmnou týkající se GSWeb však bylo uvedení mapového rastrového serveru do provozu. Tato technologie umožuje zobrazovat velkoobjemová rastrová data. Do GSWeb pibyla nová ikona zpístupující práv tyto podklady. Funknost této služby se dále vyvíjí a v brzké dob mže výrazn pispt k plánovanému sdílení dat s externími organizacemi, nap. s Krajským úadem Plzeského kraje. Rastrová data Zaátkem roku 2003 byl na MMP úspšn nasazen nový SW produkt RasterServer pro plošné šíení a využívání rozsáhlých datových zdroj rastrových dat letecké snímky, družicové snímky, ortofotomapy, skenované katastrální mapy, aj. v prostedí Internetu a Intranetu. Uživatel pracuje jen s bžným Web prohlížeem nebo je schopen publikovaná data využívat pímo v MicroStation bez nutnosti práce s referenními výkresy. Nasazením tohoto produktu jsme získali následující výhody: redukce objemu zdrojových dat ortofotomap ze 75 GB na 2,63 GB (ve formátu ECW) pi zachování dostatené kvality publikovaných dat; redukce objemu dat penášených k uživateli; možnost nastavení vrstev, barvy a prhlednosti jednotlivých rastr; zobrazování bezešvé mapy, tvoené všemi zdrojovými daty; možnost kombinovat rastr s vektorovou kresbou v GSWeb. Ukázka aplikace GSWeb pro prohlížení ortofotomap z leteckého snímkování 2002 na území o rozloze 40x25 km. Na druhém obrázku je plán msta jako rastrový podklad, spolen s vektorovou kresbou zátopových území aktivní a pasivní zóny a uliním grafem. Katastrální mapa V prbhu roku 2003 Katastrální úady zaaly pedávat data v novém výmnném formátu ve verzi 2.4 a 2.5. Úprav dat. modelu se musely pizpsobovat importovací nástroje. Nadále pokraoval testovací provoz všech aplikací využívajících data Katastru. 4
Stav písemného operátu byl naposled aktualizován k 31. prosinci 2003 a zaátkem nového roku budou zaktualizována GIS data, protože Katastrální úad vyhlásil novou digitální katastrální mapu (DKM) na území Lobzy, Bruná, Hradišt, Bolevec a Plze1 (území DKM je zelen). Digitální technická mapa (DTM) V prbhu roku nadále pokraovalo poizování digitální technické mapy povrchové situace z geodeticky zamovaných dat v digitální podob. SITMP získala na základ uzavených smluv o spolupráci další data z archiv jednotlivých správc sítí ZE, ZP a také od SIMP (nap. pi identifikaci dešové kanalizace na území mstské ásti ÚMO 3). Stavební úady byly 2x bhem roku informovány o prbhu tvorby a aktualizaci dat. V lokalitách, kde je již zamena povrchová situace, docházelo k pedávání digitálních podklad geodetm nebo investorm. Geodetická zamení jsou postupn zpracovávána a zaleována do DTM. Aktuální stav je možno vidt v aplikaci GSWeb pod vrstvou Technická mapa. Stav geodetických zamení pro DTMMP 2000 Stávající poet 1500 1000 500 0 SIMP SIT PH a.s. SVS Ostatní ZE ZP Pevzatá data 170 40 23 774 1440 537 331 Zpracovaná data 120 33 21 523 1000 100 120 Organizace poskytující zamení 5
Integrace s GIS V roce 2003 probíhala snaha o obousmrnou integraci jiných informaních systém do GIS a integraci GIS jako grafického klienta do jiných aplikací. Aplikace GSWeb se stala grafickým klientem Komplexní datové báze (KDB). Rozhraní s GIS však již bez problému funguje a nyní je možno veškeré prvky mající vazbu na grafiku lokalizovat v GSWeb a zptn o nich zjišovat informace. Toto rozhraní se však dále vyvíjí a doplují se do nj drobné úpravy mající pinést uživatelm vtší komfort. Vztah GIS a KDB má však i jinou rovinu než jen zobrazování dat. Naším cílem je zefektivnit aktualizace dat katastru nemovitostí. V souasné dob existují data popisného operátu jak v GIS, tak v Registru evidence nemovitostí v KDB. Koneným stavem by mla být existence tchto dat pouze jednou, tedy v KDB, a GIS by na tato data pouze odkazoval. Ukázka aplikace GSWeb jako grafického klienta jiných aplikací: Komplexní datová báze Registru evidence nemovitostí a aplikace Správy sídelní zelen (SSZ). V aplikaci SSZ je veden pasport zelen. Popisná i grafická data jsou uložena v databázi a uživatel mže využívat všech výhod GSWeb. Další možností je integrace GIS do internetových (HTML) stránek msta Plzn. V rámci prezentace msta existují dynamicky generované stránky pímo z databáze GIS. Jedná se o odpadové hospodaení a uzavírky komunikací se seznamy lokalit. Z nich je možno pímo volat GSWeb a lokalizovat konkrétní stanovišt. Nová data a rozvoj systému Za rok 2003 zaznamenal datový sklad GIS další rozvoj a obohacení o nové a zajímavé datové vrstvy, jejichž výet je uveden níže. Adresní body byly poízeny z dat SÚ a slouží uživatelm k lokalizaci adres v okolí Plzn. Vznikla vrstva Koleje tramvají a D jako doplnk k ostatním vrstvám o doprav a k orientaci ve mst. Tyto kresby byly poízeny v uživatelské symbologii ar s možnou vazbou na PMDP, a.s. Probhla aktualizace Daových koeficient 2004 na základ nových dat katastru nemovitostí a byly vygenerovány pehledy pro Finanní úad v Plzni. Z dat dodaných OŽP MMP nebo ÚKRmP ve formátu SHP byly konvertovány a vloženy vrstvy Biokoridory, Rekostruovaná vegetace, ÚSESy pod kategorii Životní prostedí. Aktuální verze Územního plánu 2003 byla pevedena z formátu SHP a zveejnna. Na základ požadavk uživatel byly pipraveny generalizované podklady. Jedná se zejména o Komunikaní sí, Podrobný pehled, Vodstvo, Lesy, apod. Pro využití v GSWeb byly vloženy Vrstevnice dodané v rámci poízení leteckého snímkování 2002 a DMT. Vrstvy Kanalizace vznikly pevodem dat Vodárny a.s., zatím však 6
nepokrývají celé území msta. Pibyla definice nové kresby linek a zastávek MHD s návazností na jízdní ády PMDP a.s., dále probhla aktualizace a zpesování hranice Povodní z r. 2002. Po konzultacích byl navržen datový model Vodorovného dopravního znaení a vytvoen nástroj pro jeho poizování. Podle požadavk PDT a.s. probíhá neustálý rozvoj datového modelu Tepla. Z prvotního podkladu ÚKRmP byla vygenerována vrstva Odpad do GSWeb, která byla dále aktualizována SITMP. Pro poteby O TÚ byly vytvoeny dynamicky generované HTML stránky a prezentovány na Internetu. Dále se rozvíjela možnost Tematizování dat v GSWeb. Ukázka aplikace GSWeb jako souást HTML stránky o odpadovém hospodáství. Ukázka tematizace sveného majetku. Obarvení vybrané vrstvy podle legendy defin. správcem. Atlas ortofotomap V roce 1998 vyšla v tištné podob publikace Atlas ortofotomap, která je tém rozprodána. SITMP se podailo zajistit u vydavatele doprodej skladových zásob za režijní cenu 300,- K za kus a zajistit distribuci zájemcm. Atlas obsahuje barevné ortofotomapy msta Plzn s dotiskem parcel katastru nemovitostí, správní hranice msta a jeho ástí a místní názvy ek, ulic apod. Je zde mimo jiné popsána historie leteckého snímkování msta Plzn. Poízení nového atlasu je finann a technicky náronou záležitostí, proto je perioda vydávání podobných publikací pomrn dlouhá. Pesto se v roce 2003 podnikly kroky k vytvoení nové publikace Atlasu ortofotomap. Atlas bude vytištn v mítku 1:4000 a bude zahrnovat také okolí msta Plzn. 7
Rozvoj optické sít MisNet a PilsNet Optická sí MisNet a PilsNet zajiš uje datové propojení jednotlivých budov MMP, m stských obvod a p ísp vkových organizací m sta Plzn (nap. Plze ské m stské dopravní podniky, Plze ský holding, M stská policie atd.). Dále sí propojuje objekty bývalých Okresních ú ad Plze -jih, Plze -sever, Krajský ú ad Plze ského kraje, Hasi ský záchranný sbor, Západo eskou univerzitu, Léka skou fakultu UK, dále objekty Plze ské distribuce tepla, Ministerstva práce a sociálních v cí a Fakultní nemocnice Plze. Datové propojení objekt Magistrátu usnad uje komunikaci (elektronická pošta, internet, intranet), umož uje využívat sí ové aplikace a celkov pracovat v síti (nap. databázové ekonomické a grafické úlohy). Po optické síti je také propojeno 17 telefonních úst eden m stských ú ad, které vytvá í Jednotné komunika ní prost edí. Na optické sí i je od roku 2003 nasazena technologie VoIP. V roce 2003 prob hlo rozší ení sít o n které další instituce. St žejní bylo p ipojení nového objektu SITMP Dominikánská 4 do sít MISNet. Po et p ipojených objekt k síti udává následující tabulka. Rok Po et objekt p ipojených v síti 1995 7 1999 34 2000 51 2001 65 2002 70 2003 74 Seznam lokalit p ipojených v roce 2003: - Advokátní kancelá JUDr. Petr Víška a spol. (pro PmdP), nám. Republiky 2 Krajská hygienická stanice Plze ského kraje, Skrétova 15 3. základní škola, Tylova 15 Ú ad m stského obvodu Plze 4, Mohylová 55 Dále bylo posíleno spojení mezi objekty Kopeckého sady 11 a Martinskou 2 dalším optickým kabelem. Také byly p ipraveny trubní trasy pro další rozší ení na r zných místech m sta v celkové délce 14 000 m, p edevším formou p íloží ke stavbám jiných investor (Maxprogres a Plze ská teplárenská) a spoluprací s Útvarem investic m sta Plzn v prostoru rekonstrukce sad P tat icátník. Sady P tat icátník p edstavují d ležitý uzel, který umožní provést zakruhování optické sít v centru m sta. P ílož trubek k horkovodu PT,a.s. - Pob ežní ul. 8 Výstavba trubní trasy na Zadní Roudné
Délka optické sít v km optických kabel Km 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 39,028 31,021 32,078 20,728 14,364 1,931 1995 1999 2000 2001 2002 2003 Rok Propojení jednotlivých objekt je zajišováno prostednictvím optických kabel, které jsou uloženy v zemi v ochranných trubkách HDPE. Základním penosovým médiem uvedeného systému jsou optická vlákna. Zpoátku byla používána pedevším mnohovidová vlákna, nyní mají prioritu vlákna jednovidová, a to pedevším na vtší vzdálenosti. Penosová kapacita jednovidových vláken je dnes prakticky neomezená. Optická vlákna jsou ukonena navaením na Eurokonektory, které jsou osazeny na rozvadové panely uložené v rozvadových skíních. Dležitým dokumentem o optické trase jsou mící protokoly, které udávají hodnoty útlumu svár, optických spojek i celé trasy. Rozvade ve Škroupov 5 ukonení kabel Klatovská tída zafukování mikrotrubiek V letošním roce došlo na pátení trase mezi MMP Škroupovou 5, SVS Klatovskou 12 a Klatovskou 56 k posílení kapacity. Bylo využito metody mikrotrubikování, kdy ke stávajícímu kabelu byly do HDPE trubky pifouknuty dv mikrotrubiky a do jedné byl následn zafouknut optický mikrokabel. 9
Polohopisný pehled rozvoje tras optické sít v posledním období. erven je zobrazena vždy nová ást realizovaná v uvedeném roce. SITmP vystupuje jako správce sít. Z toho titulu podává stanoviska ke kolidujícím stavbám a projektovým dokumentacím staveb a poskytuje vyjádení o vlastních podzemních vedeních. Od poloviny roku 1999, kdy byla tato innost zahájena, bylo vydáno celkem 744 vyjádení. Statistika vydaných rozhodnutí o existenci podzemních vedení a vyjádení k projektm ve správ SITmP v roce 2003 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 94 78 83 62 1. tvrtletí 2. tvrtletí 3. tvrtletí 4. tvrtletí V prbhu 1. tvrtletí byl vypracován tiskový výstup aktuálního stavu optických sítích se stavem k 31.1.2003 a pedán SVSmP, UImP a dále na ZP, ZE, PDT a Vodárnu Plze k zajištní informovanosti o vedení optické sít MisNet a PilsNet. 10