Výroní zpráva pro rok Geografický informaní systém msta Plzn. Rozvoj optické sít MisMet a PilsNet

Transkript

1 Výroní zpráva pro rok 2001 Geografický informaní systém msta Plzn Rozvoj optické sít MisMet a PilsNet Mgr. Václav Kuera Ing. Stanislav Štangl Ing. Petr Vychron Správa informaních technologií msta Plzn

2 Stav na zaátku roku 2001 Mstský GIS chápeme jako systém pracující s prostorovými daty, která se vztahují na území msta a jeho zázemí, a který mohou využívat rzní uživatelé v rámci mstské správy i mimo ni. Cílem mstského GIS v Plzni je existence centrálního datového skladu tzn. uložení dat v jednotné struktue na jednom míst (nap. v databázi). K tmto datm pak pistupujeme pes jasn definované rozhraní bez nutnosti konverzí a export dat. Stav GIS na zaátku roku 2001 byl ovlivnn pedevším pedchozím pechodem ze systému LIDS na systém GEOSTORE. Rutinn se poizovala katastrální mapa. Byly nasazeny rané verze GEOSTORE, GEOARCHIV, GSWeb, které byly testovány za provozu. Jako databáze se využívalo ORACLE Vyešením personálního obsazení se pesunula kompletní správa GIS pod SITmP. Probíhala jednání o založení Sdružení správc sítí. Pipravila se zadání rozvojových projekt v GIS pro PH a.s. Popis rozvoje Rozvoj GIS v roce 2001 v podstat probíhal ve dvou smrech. Mžeme ho rozdlit na systémové a organizaní zmny, rozvoj SW platformy a nástroj pro poizování dat. Druhým smrem je aktualizace stávajících dat a vlastní rozšiování datového modelu. Systémové a organizaní zmny Na zaátku roku 2001 byl odsunut do pozadí vznik nového odboru Organizan technického sjednocení GIS pod Technickými úady. ZMP byly posíleny kompetence SIT v procesech shromažování digitáln zpracované dokumentace pro tvorbu Digitáln technické mapy (DTM), koordinace subjekt msta pi tvorb GIS a zajišování metodického vedení subjekt msta, které budou odpovídat za poizování a aktualizaci GIS. 2

3 Na základ nasazení, testování a používání systému GEOSTORE v roce 2000 vyplynuly na požadavky používaný systém. Zárove pod tlakem jednání o založení sdružení správc sítí vznikla poteba poizovat digitální technickou mapu - povrchovou situaci. Vzhledem k nejasnému postoji správc sítí se SITmP rozhodla zaít s poizováním DTM sama na základ geodetických zamení uložených v archivech odbor MMP. Vyústním tchto snah bylo zakoupení a úspšné nasazení systému pro poizování a správu dat DTM GEOARCHIV spolu s technologickou linkou TECHLINE. Systém byl zprovoznn a po zaškolení obsluhy nasazen k rutinnímu provozu. Výstupy z Digitální technické mapy msta, lokalita Šafaíkovy sady Mapa povrchové situace Prbhy podzemních sítí Dalším krokem bylo vytvoení metodických pokyn pro podchycení a shromažování geodeticky zamovaných dat v digitální podob, která byla získána pro rozhodovací procesy ostatních organizaních složek msta a byla bez užitku ukládána do archív. 3

4 Stav geodetických zamení pro DTMMP 500 Stávající poet SIMP SIT SVS PH a.s. Ostatní pevzatá data zpracovaná data Organizace poskytující zamení Na základ požadavk msta byly firmou GEOVAP dodány nové verze software, které byly uvedeny do provozu. Z hlediska uživatel bylo nejvíce patrné zavedení nové verze internetového prohlížee grafických dat GIS GSWeb, který zvtšil uživatelský komfort. Spolu s rozšiováním datového modelu o další vrstvy a vylepšováním funknosti probíhala intenzivní kampa mezi potenciálními uživateli z ad úedník msta prostednictvím školení jednotlivých funkcí aplikace GSWeb, kteí ji poté zaali hojn využívat. Do souasné doby bylo proškoleno více než 320 jednotlivých uživatel rozdlených v organizaních složkách msta do 50 skupin. Využívání aplikace GSWeb v roce Poet dotaz na data MMP UMO Píspvkové Spoluúast Ostatní Listopad Kvten Leden

5 V prbhu 2. tvrtletí zaaly sílit snahy o pechod na jinou databázovou platformu. Zejména z dvod finanních a z dvodu jednotné správy databází na mst byl naplánován pechod na databázi SQL Server Po definování postupu, problém, priorit a harmonogramu byl tento pevod firmou GEOVAP dvoufázov uskutenn. V první fázi byla pevádna data projektu PJ1GS, ve druhé fázi došlo na pevod dat DTM. Pechod na jinou databázi sebou pinesl ponkud odlišnou funknost systému co se týe správy dat. Po ase testování, kontroly a oprav pevedených dat byla zvládnuta i administrace systému. V souasnosti probíhá ešení posledních nedostatk. Systém je však pln funkní co se týe poizování, správy a šíení dat. V roce 2001 pešly na nový informaní systém i katastrální úady. Pechod na nový ISKN výrazn zasáhl i chod GIS, který využívá katastrální mapu jako hlavní podklad. Katastrální úad vyhlásil nové podmínky a ceníky pro poskytování dat. Navíc po pechodu na nový ISKN nebyl KÚ schopen pedat data v požadované kvalit. Výsledkem toho, spolu s výrazn vyšší cenou dat (jednání se správci sítí na spolufinancování zatím stagnují), je stav, kdy data využívaná GIS jsou aktuální k únoru Stav aktualizace na území DRM je k íjnu Území rozložení katastrální mapy Vyhlášená DKM spravovaná KÚ PM KÚ - Bukovec, Doubravka ervený Hrádek u Plzn, Lobzy, Plze 2-4, Radice u Plzn, Újezd Pipraveno pro vyhlášení DKM KÚ - Plze 1 Msto doposud nezakoupilo DKM KÚ - Lobzy Vyhlášení DKM v r.2002 KÚ - Bolevec, Kimice DRM spravovaná mstem KÚ - Božkov, Bruná, ernice, Doudlevce, Hradišt u Plzn, Koterov, Litice u Plzn, Radobyice, Skvrany, Valcha 5

6 Zpracované geometrické plány 1200 GP z Katastrálního úadu Rok Vývoj parcelních ísel Poet Nov importované Historizovaná Rok Pod rozvoj systému lze zaadit jednání, konzultace a innosti, jejichž úelem je integrace jiných informaních systém do GIS i integrace GIS jako grafického klienta do jiných aplikací. Do první množiny patilo mimo výše zmínné jednání o sdružení správc sítí jednání o integraci nové verze Správy sídelní zelen do GIS, které bylo dotaženo do konce a nyní se eká na zakoupení tohoto produktu. Dále probíhaly innosti týkající se dat generel zelen, rekreace a sportu, energetiky, kanalizace, která vyústila nebo vyústí v rozšíení datového modelu GIS. 6

7 Velice výrazný zájem o pasportizaci dat v GIS byl ze strany SVS, která má ve správ vtšinu majetku, který svým charakterem patí do GIS. Neustále probíhala jednání na jejichž základ byly navrženy metodiky a postupy poizování dat. SVS zídila nkolik grafických pracoviš a klade draz na poizování a používání GIS dat v praxi. Zájem o GSWeb jako jednotný nástroj pro prezentaci geografických dat vedl k zahájení prací na pipojení tohoto produktu k jiným aplikacím. Zejména v oblasti propojení se SAP (modul údržba) se již rýsují první výsledky v komunikaci obou systém. Dále probíhala jednání o pipojení k nov vytváené množin registr (komplexní bázi dat) jako jednotného grafického klienta. Zvýšený zájem o produkty a výstupy GIS, i jen o samotná grafická data sebou pináší vyšší nároky na jejich správu a poskytování. V souasné dob se dokonuje tzv. Bezpenostní projekt GIS a zárove pipravují poslední kroky k pechodu od dosud volnjších podmínek zacházení s daty GIS ke striktním a schváleným pravidlm. Rozšiování datového modelu Výše uvedené systémové zmny spolu s možností správy systému vlastními silami vedly k možnosti rychleji reagovat na požadavky uživatel a tím i na rozvoj systému z hlediska jeho obsažnosti. Prioritn je kladen draz na aktualizaci dostupných dat a v nkterých pípadech se již neplatná data ukládají do historie. Prvním rozšíením datového fondu GIS v roce 2001 se stala kresba budov. Tuto kresbu bylo možno vygenerovat z pedané digitální katastrální mapy, to znamená pouze na ásti msta. Vytvoen byl datový model respektující vazbu na Územn identifikaní registr a katastrální mapu. Pro poteby vybírání daní Finanním úadem byly zaktualizovány plochy daových koeficient s promítnutím aktuální evidence katastru nemovitostí. Další datovou vrstvou se stala nová verze územního plánu pro rok Tato kresba byla poskytnutá Útvarem koncepce a rozvoje msta Plzn ve formátu SHP. Po pevodu do formátu DGN byla kresba vložena do systému a zveejnna uživatelm. Velice choulostivou otázkou se stalo poízení Plzeského historického podzemí zejména z bezpenostních dvod. Na Správ budov msta Plzn existuje rozsáhlý archiv materiál o podzemí. Z hlediska zachování tchto podklad a zejména pohodlnjší údržby a využívání podzemí (SbmP, Hasii, Policie,..) vznikla snaha vytvoit digitální pasport. Po konzultacích byl stanoven postup a navržen datový model. Z geometrických plán vytvoena kresba podzemí. Vytvoená kresba byla zveejnna pesn podle požadavk s omezenými pístupovými právy. Stále probíhá spolupráce se SBmP ohledn dalších možností a poizování dat. Energetický generel byl jedním z "cizorodých" element v oblasti informaních systém msta Plzn. Vzhledem k tomu, že se nepodailo podchytit jeho vytváení od prvopoátku vyústily naše snahy alespo v integraci grafických výstup do GIS. Na základ analýzy dat vytvoeny tematizované kresby urbanistických obvod. V souasnosti probíhají jednání o možnosti poídit další aktualizovaná data. Na základ požadavku Odboru památkové pée vznikla v roce 2000 kresba památek v historickém centru msta. Tato data byla také upravena a vložena jako další tematická vrstva do datového fondu GIS. Rozšíení se dokala i kategorie územních celk - a to za hranice msta Plzn. Z kresby ve formátu SHP byla vygenerována kresba okres a obcí eské republiky a umístna na GSWeb. 7

8 Dalším dílím pírstkem do databázového skladu se staly školy. Na základ doporuení byl vytvoen textový soupis školských zaízení, který byl poté pomocí geokódování peveden do grafické podoby a spolu s popisnými údaji vložen do databáze. V prbhu 3. tvrtletí vzešla snaha z Odboru životního prostedí vytvoit pasport erných skládek vyskytujících se na území msta. Po definování požadavk byl navržen postup a data skuten poízena na základ zákresu pi pochzce v terénu. Na Správ veejného statku msta Plzn vzniklo dílo s názvem Generel zelen. V prbhu zpracování tohoto díla se podailo prosadit alespo hrubé požadavky na grafické výstupy. Proto mohlo po pedání dojít k úpravám a importu dat do databáze. Pi zpracovávání se vyskytly nkteré problémy, které komplikovaly zpracování a byly pedány jako podnty pro další rozvoj firm GEOVAP. Na pracovišt SITmP bylo Odborem životního prostedí dorueno celorepublikov zpracované dílo Regionální surovinová studie. V první fázi došlo k selekci témat, která se týkají území msta a poté ke vzniku kresby pouze na území Plzn. Data pipravena a jako nová entita pidána do GIS. Na poátku msíce íjna pišel s iniciativou na vytvoení databáze registrací nestátních zdravotnických zaízení Odbor sociálních vcí a zdravotnictví. Po konzultacích byl zpracován datový model s modelovým ešením a dohodnut postup naplnní. V souasnosti je popisná ást databáze tém hotova a v nejbližší dob dojde k vygenerování znaek v map. V prbhu celého roku celého roku docházelo k jednáním se Správou veejného statku msta Plzn. Na základ tchto jednání byly navrženy postupy poizování dat a data zaala být poizována. V první ad byly dopracovány datové modely MIOS, veejného osvtlení a parkovacích automat a byly pesunuty pod technickou mapu. Dále vznikl datový model pístešk mstské hromadné dopravy. SVS se rozhodla pro poízení naplnní stávající vrstvy svislého dopravního znaení kolem státních silnic. Prostednictvím firmy PAVEX vznikly grafické i popisné podklady, které se na pracovišti SVS zpracovávají. Pro SVS byl zpracován graf nehodovosti, který vychází ze stávajícího uliního grafu. Do datového skladu byla také uložena kresba cyklistického generelu. Tato kresba vznikla taktéž na SVS a zatím se jedná o návrh, který bude po schválení zpístupnn. Po pizvání SIT k ešení Generelu rekreace a sportu byly již testovány první grafické výstupy této práce. Na konci roku došlo k dlouho oekávanému zakoupení nových ortofotomap z leteckých snímk a bude nutné je postupn zalenit do GSWebu, pro široké využití MMP. 8

9 Pehled dostupných dat v GIS prostednictvím internetové aplikaci GSWeb Nabídka dostupných grafických dat je shromažována do kategorií s podobným charakterem dat. Pomocí rozbalovacích podnabídek je možné získávat podrobnjší data, jak pibližuje následující stromová struktura. Doprava Dopravní objekty Dopravní znaení Mstská hromadná doprava Ulice Uliní graf Uzavírky a objížky Katastrální mapa Budovy ísla domovní a orientaní Katastrální mapa Majetek msta (LV=1) Vnitní kresba Využití ploch Letecké snímky Ostatní Dan Daový koeficient 2001 Daový koeficient 2002 Energetický generel 1998 Místopis Památky Památky, objekty Zóny a rezervace Služby Kulturní zaízení Obchody, ostatní Sociální zaízení Sportovišt Školy Zdravotnická zaízení Zdravotnické praxe Veejná prostranství Vrstevnice Významné objekty Plzeské historické podzemí Plocha podzemí Pehledy Klad mapových list Pehledová mapa Technická mapa MIOS Povrchová situace Sít Energetika Kanalizace (generel) KTV Intercable Optika SIT Rozvody tepla Trasy plynu Veejné osvtlení Vodovodní sí Zpracované z GP Zamené body Územní celky R Obce Okresy Plze ásti obce Katastrální území Mstské ásti Urbanistické obvody Základní sídelní jednotky Územní plán Územní plán 1998 Územní plán 2000 Zmny územního plánu Uživatelská kresba Životní prostedí Generel zelen 1998 Mstská zele Radonové riziko Regionální rozvojová studie erní skládky Významné krajinné prvky Zátopová území Mimo výše uvedené je teba ješt zmínit zmny týkající se popisných informací o objektech. Tabulky byly doplovány o nové sloupce a vznikaly nové vazby. S každou novou entitou samozejm pibývaly peddefinované možnosti lokalizace a dotazy pro uživatele. Nabídka lokalizaních dotaz se zvtšuje podle poteb uživatel a tak vznikly také rozbalovací podnabídky. Jednotlivé kategorie, vetn obsahu podnabídek, pibližuje následující stromová struktura: Doprava Najdi linku MHD Najdi pístešek MHD Najdi uzavírku Hledání adresy Najdi adresu Najdi ulici Katastrální mapa Najdi parcelu Lokalizace parcely podle vlastníka Lokalizace parcely podle jména a R/IO Najdi parcelu - bez skupiny Lokalizace parcely podle R/IO Ostatní Najdi mapový list Najdi NZZ podle registrace (nestátní zdravotní zaízení) Podzemí Najdi studnu Veejné osvtlení Najdi svtelné místo 9

10 Ukázka internetové prohlížeky GIS dat, aplikace GSWeb Pracovníci správy GIS Velkoformátová tiskárna HP DesignJet 5000 PS 42 Zleva nahoe: Mgr. Václav Kuera metodik, ing. Petr Vychron rozvoj optické sít Ing. Stanislav Štangl vedoucí GIS, Jakub Šmiák tiskové výstupy Zleva dole: Bc. Petra Mrzenová technická mapa, Edita erná poizování dat 10

11 Rozvoj optické sít Optická sí MisNet a PilsNet zajišuje datové propojení jednotlivých budov MMP, mstských obvod a píspvkových organizací msta Plzn (nap. Plzeské mstské dopravní podniky, Mstská hygienická stanice, Mstská policie atd.). Dále sí propojuje objekty Okresních úad Plze-jih, Plze-sever, Západoeské univerzity, Ministerstva práce a sociálních vcí a Fakultní nemocnice Plze. V letošním roce probhlo rozšíení sít o další instituce. V prvé ad se jedná o Krajský úad Plzeského kraje a jím spravovaný Hasiský záchranný sbor, dále Plzeskou distribuci tepla a Lékaskou fakultu UK. Poet pipojených objekt k síti udává následující tabulka. Rok Poet objekt pipojených v síti Seznam lokalit pipojených v roce 2001: - Plzeská distribuce tepla E. Beneše 23 - Hasiský záchranný sbor Kaplíova ul. - Fakultní nemocnice Bory E. Beneše 13 - Zoologická zahrada Pod vinicemi 9 - Kojenecký ústav Na chmelnicích 6 - MÚSS Domov dchodc Kotíkovská 15 - Galerie Esprit Husova 2 - Divadlo J.K.Tyla Smetanovy sady 16 - Plzeské mstské dop. podniky Tylova 12 - Mstská hygienická stanice Tylova 20 - Západoeská univerzita Husova 11 - Mstská policie sted Dominikánská 12 - Dominik centrum Dominikánská 3 - Lékaská fakulta UK Husova 3 Celkem bylo letos v rámci rozšíení sít proinvestováno K. Bylo položeno m optických kabel. Dležité bylo posílení nejstarších segment sít z roku 1994 v centru msta. Dále byly pipraveny trubní trasy pro další rozšíení na rzných místech msta v celkové délce 2660 m. Délka optické sít v km optických kabel Km ,021 20,728 14,364 1, Rok 11

12 Rozvoj optické sít Propojení jednotlivých objekt je zajišováno prostednictvím optických kabel, které jsou uloženy v zemi v ochranných trubkách HDPE. Základním penosovým médiem uvedeného systému jsou optická vlákna. Zpoátku byla používána pedevším mnohovidová vlákna, nyní mají prioritu vlákna jednovidová, a to pedevším na vtší vzdálenosti. Penosová kapacita jednovidových vláken je dnes prakticky neomezená. Optická vlákna jsou ukonena navaením na Eurokonektory, které jsou osazeny na rozvadové panely uložené v rozvadových skíních. Dležitým dokumentem o optické trase jsou mící protokoly, které udávají hodnoty útlumu svár, optických spojek i celé trasy. Skíový rozvad 1U s osazenými Eurokonektory Pohled do rozvade 1U Ochranná trubka HDPE Naše organizace úspšn spolupracuje pi výstavb optických tras a dále též formou vzájemných pronájm se Západoeskou energetikou, divizí telekomunikace. Na velmi dobré úrovni je spolupráce s nejastjším dodavatelem optických penosových tras, firmou SITEL. 12

13 Rozvoj optické sít Struktura dodavatel výstavby optické sít v roce 2001 v % investiních výdaj 68% SITEL SUPTel ISKOM SaZ IMONT 4% 1% 20% 2% 3% WELLMONT ZE 2% Datové propojení objekt Magistrátu usnaduje komunikaci (elektronická pošta, internet, intranet), umožuje využívat síové aplikace a celkov pracovat v síti (nap. databázové ekonomické a grafické úlohy). V malé ásti je sí využita k propojení telefonních ústeden. Rozvoj tras optické sít za poslední ti roky polohopisný pehled SITmP vystupuje jako správce sít. Z toho titulu podává stanoviska ke kolidujícím stavbám a projektovým dokumentacím staveb a poskytuje vyjádení o vlastních podzemních vedeních. Od poloviny roku 1999, kdy byla tato innost zahájena, bylo vydáno celkem 245 vyjádení. 13

14 Rozvoj optické sít Statistika vydaných rozhodnutí o existenci podzemních vedení ve správ SITmP v roce tvrtletí 2. tvrtletí 3. tvrtletí 4. tvrtletí V prbhu 1. tvrtletí byl vypracován tiskový výstup aktuálního stavu optických sítích se stavem k a pedán SVSmP, UImP a dále na ZP, ZE a Vodárnu Plze k zajištní informovanosti o vedení optické sít MisNet a PilsNet. Rozvadové centrum v budov MMP Škroupova 14