Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11



Podobné dokumenty
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

(III.) Sedimentace červených krvinek. červených krvinek. (IV.) Stanovení osmotické rezistence. Fyziologie I - cvičení

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP

Membránový transport příručka pro učitele

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Jana Fauknerová Matějčková

Chemické výpočty I (koncentrace, ředění)

Transport přes membránu

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Ilya Prigogine * 1917

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně - Biofyzikální ústav Lékařské fakulty. Ilya Prigogine Termodynamika a život

Digitální učební materiál

Membránové potenciály

Rostlinná buňka jako osmotický systém

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

PŘEVODY JEDNOTEK. jednotky " 1. základní

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Jak to, že v mrkvovém salátě je voda, když ji tam kuchařka při přípravě nedala?

Digitální učební materiál

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

Rozpustnost Rozpustnost neelektrolytů

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak

Cvičení 5: VYŠETŘENÍ KRVE Jméno: PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU - KREVNÍ NÁTĚR

5. Lipidy a biomembrány

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

Funkční anatomie ledvin Clearance

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Základní chemické výpočty I

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

VÝPO C TY. Tomáš Kuc era & Karel Kotaška

N A = 6, mol -1

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Lékařská chemie přednáška č. 3

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci

Digitální učební materiál

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

3) Membránový transport

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

ZÁSADY SPRÁVNÉ LABORATORNÍ PRAXE VYBRANÁ USTANOVENÍ PRAKTICKÉ APLIKACE

Osmometrie. Doc. MUDr. Petr Schneiderka CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Struktura a funkce biomakromolekul

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

Krev hem, hema sanquis

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Roztoky - druhy roztoků

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY

Mendělejevova tabulka prvků

Lipidy a biologické membrány

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

F1190: Lipidy. Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

SADA VY_32_INOVACE_CH2

Rozpustnost s. Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku.

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Biofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015

Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ

Složení roztoků. Výukové materiály. Chlorid sodný. Autor: RNDr. Jana Parobková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl.

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 3. TESTY ŽIVOTASCHOPNOSTI A POČÍTÁNÍ BUNĚK

Stavové neboli fázové diagramy jednosložkových a dvousložkových systémů. Doc. Ing. Jiří Vondrák, DrSc

LOGO. Struktura a vlastnosti kapalin

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Izolace nukleových kyselin

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

prokaryotní Znaky prokaryoty

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Obsah vody v rostlinách

Tlakové membránové procesy

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Požadavky ke zkoušce: * učivo z přednášek. Doporučená literatura: Karlson, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981.

Sešit pro laboratorní práci z chemie

12. Elektrochemie základní pojmy

Osmotické jevy. aneb Proč se potí lilek? BIOLOGIE

1 Základní chemické výpočty. Koncentrace roztoků

Ch - Složení roztoků a výpočty koncentrací

Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010

Transkript:

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový transport Symboly označující animaci resp. video (dynamická prezentace daného fyziologického procesu). Plnohodnotné animace (videa) spolu s podrobným výkladem studenti uvidí na přednáškách popř. praktických cvičeních. Varianta pro tisk, která je k dispozici na internetu obsahuje jen statické popisy těchto procesů. Symbol označující odkaz na animaci z internetu, kterou Studenti mohou sami kdykoli otevřít 2008/11 Dynamický fluidní model membrány V jezeře lipidů pluje mnoho různých proteinů Membránový transport z hlediska fyzikálního 1. Přímo přes membránu glycerol Mastné kyseliny Pomocí transportních proteinů 2. Ionty, voda Aminokyseliny voda - - difůze / osmóza proteiny ethanol LDL,HDL CO2 neurotronsmitery viry kyslík Glukóza Nukleotidy Prostřednictvím membránových váčků 3. - KANÁL PŘENAŠEČ usnadněná difůze přenašečový transport http://www.blackwellpublishing.com/matthews/neurotrans.html Fagocytóza Endo-/Exocytóza 1

Difůze vody přes semipermeabilní membrány pasivně propouští molekuly vody nepropouští rozpuštěnou látku Difůze molekul vody přes semipermeabilní membránu se nazývá: 2003: NOBELOVA CENA za CHEMII Kanály v buněčných membránách Roderick MacKinnon jako první ukázal molekulární stavbu buněčného iontového kanálu. Na základě struktury jednotlivých kanálů objasnil také princip jejich funkce. Rozpuštěná látka voda Voda proudí přes membránu jednak přímo (omezeně) ale především přes specializované kanály: Peter Agre provedl řadu experimentů, které vedly k vysvětlení, jak prochází voda buněčnou membránou. Objevil proteinové kanály pro transport vody aquaporiny ( vodní póry ). Další výzkum pak přinesl objasnění struktury těchto kanálů. Směr a rychlost pohybu molekul vody Směr a rychlost osmózy mezi dvěma roztoky závisí na koncentraci látky rozpuštěné v těchto roztocích (%, g/l, M). Přitom platí: Voda proudí z ro hypotonického (nižší koncentrace rozpuštěné látky), do ro hypertonického (vyšší koncentrace rozpuštěné látky). Čím větší je rozdíl koncentrací, tím rychleji osmóza probíhá. OSMOLARITA Pokud srovnáváme koncentraci dvou roztoků s rozdílnými rozpuštěnými látkami, je v souvislosti s osmými ději správné používat termín Objem = X Objem = X Objem = 1/3X Objem = 2/3X = počet osmy aktivních částic (molekul, resp. iontů) v 1 litru ro 1 OsM = 1 M x počet iontů počet molekul 180 g/l 360 g/l 270 g/l 270 g/l Nižší koncentrace Vyšší koncentrace Stejná koncentrace 1 OsM = 1 M 1 mol = 6.02 x 10 23 molekul ( Avogadrova konstanta) 2

Roztok A semipermeabilní membrána Roztok B Rozpuštěná látka H 2 O rozpouštědlo Nižší osmolarita (méně částic na objem. jednotku) H 2 O H 2 O Vyšší osmolarita (více částic na objem. jednotku) Kg (pound) 50 Částic v 1 litru ro Vyšší osmolarita (více částic v litru ro) 10 Částic v 1 litru ro Nižší osmolarita (méně částic v litru ro) Voda se vždy bude pohybovat z ro B do ro A roztok A roztok A k ro B k ro B Rozpuštěná látka H 2 O rozpouštědlo Nižší osmolarita (méně částic na objem. jednotku) Kg (pound) OSMOTICKÝ TLAK OSMOTICKÝ TLAK žíznivost ro Vyšší osmolarita (více částic na objem. jednotku) Přímo úměrný osmolaritě ro Vyjadřuje sací sílu ro s jakou roztok přijímá vodu osmózou Odpovídá tlaku, který je potřebný k zabránění osmózy Vyjadřuje žízeň ro Voda je (na základě koncentračního gradientu) nasávána do válce přes semipermeabilní membránu Sílá, která zvedá závaží, se nazývá.. 3

FYZIOLOGICKÉ PROSTŘEDÍ BUNĚK Pro správnou funkci buněk je třeba, aby okolní prostředí mělo stejnou koncentraci osmy aktivních látek jako vnitřní prostředí buňky Osmá hemolýza erytrocytů Červené krvinky jsou přes značnou pružnost a deformovatelnost citlivé vůči různým vlivům. Jejich membrána může být porušena některými fyzikálními a chemickými činiteli. Po narušení membrány vytéká obsah erytrocytu ven z buňky. Tento jev nazýváme HEMOLÝZA. Takový roztok nazýváme resp. Vnější prostředí 0,9 % NaCl 0,9 % NaCl Buňka v izotonickém (fyziologickém) ro nezmění svůj objem (nedochází k jednosměrnému proudění vody) Buňka v hypotonické, zředěnějším ro nasává vodu, zvětšuje svůj objem až praskne V hypotonickém i hypertonickém ro dochází k poškození buněk, k tzv. osmé hemolýze Osmá hemolýza erytrocytů Erytrocyt v hypotonickém ro nasává vodu z okolí Zvětšující objem napíná membránu,až dojde k jejímu narušení a prasknutí. Stav nazýváme: Zvětšování objemu erytrocytu nasáváním vody Buňka v hypertonickém, koncentrovanější m ro ztrácí vodu a zmenšuje svůj objem Osmá hemolýza erytrocytů Erytrocyt v hypotonickém ro nasává vodu z okolí Zvětšující objem napíná membránu,až dojde k jejímu narušení a prasknutí. Stav nazýváme: Prasknutí (hemolýza) buňky 4

Osmá hemolýza erytrocytů: mikroskopicky Osmá hemolýza erytrocytů: video NaCl (0.9%) Izotonický roztok (pohyb vody je vyvážený) NaCl (3%) Hypertonický roztok (voda difunduje z buňky ven) Hypotonický roztok (voda difunduje do buňky) Erytrocyty v hypertonickém ro Na podložním sklíčku smíchejte kapku krve s kapkou ro NaCl: Membrána erytrocytů je narušena chemicky látkami, které rozrušují lipidovou dvojvrstvu (např. silné kyseliny, zásady, nepolární rozpouštědla) NaCl (0.9%) NaCl (3%) Účinkem bakteriálních, hadích (kobra), protozoálních, hmyzích nebo rostlinných toxinů Vazbou membrány s protilátkou dochází k lýze krvinek (autoimunitní): Překryj krycím sklíčkem Také po některých infekcích a lécích vzniká hemolytická anemie Pozoruj změny ve tvaru erytrocytů 5

Účinek detergentu na membránu erytrocytů Stanovení intervalu rezistenční šíře erytrocytů NaCl (0.9%) Na podložním sklíčku smíchej kapku krve s kapkou izotonického ro ( 0.9 % NaCl ) 0,0 Před centrifugací: tzv. čtecí zkouška 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 % NaCl 10 l krve 3 ml NaCl Překryj krycím sklíčkem: Pozoruj erytrocyty v izotonické ro SEPTONEX (5%) K okraji krycího sklíčka přidej kapku 5 % septonexu (detergent) Pozoruj postupující hemolýzu erytrocytů Po centrifugaci Žádné buňky Maximální osmá rezistence Interval rezistenční šíře erytrocytů Minimální osmá rezistence > 0,9 % NaCl 6