Tisková zpráva. Nízký růst ovlivňuje evropské spotřebitele. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za první čtvrtletí roku 2012



Podobné dokumenty
Tisková zpráva. Pozitivní obrat se blíží. Výsledky studie GfK zjišťující spotřebitelské klima v Evropě ve čtvrtém čtvrtletí 2013

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013

Tisková zpráva. Zhoršující se ekonomická prognóza je příčinou nejistoty mezi evropskými spotřebiteli

Tisková zpráva. Česká republika: ochota nakupovat stále stoupá. Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK za druhé čtvrtletí roku 2018

Tisková zpráva. Začíná převládat optimismus. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za první čtvrtletí roku 2014

Tisková zpráva. Dobré spotřebitelské klima: GfK předpovídá výrazné zvýšení soukromých výdajů evropských spotřebitelů

Zimní prognóza na období : postupné zdolávání překážek

Tisková zpráva. Spotřebitelé mají předtuchu nepříznivého vývoje evropské ekonomiky

Tisková zpráva. Česká republika patří mezi pět evropských zemí s nejvyšší ochotou nakupovat

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima v EU je nejlepší za posledních devět let

Tisková zpráva. Ekonomická očekávání v Evropě jsou silně ovlivněna řeckou krizí

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima se v celé Evropě znatelně zlepšuje

Jarní prognóza pro období : na cestě k pozvolnému oživení

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima v EU je nejlepší za devět let V České republice jsou příjmová očekávání na historickém maximu

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima v EU je nejlepší za devět let

Prognóza jaro 2013: Ekonomika EU se pomalu zotavuje z dlouhotrvající recese

Tisková zpráva. Zdá se, že evropská finanční krize již dosáhla maxima

Tisková zpráva. Evropští spotřebitelé pod vlivem krize. Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2015

Tisková zpráva. Ke konci roku se evropské spotřebitelské klima výrazně zlepšilo

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

Tisková zpráva. Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2016

Vývoj české ekonomiky

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Tisková zpráva. V České republice spotřebitelská nálada chladne

Tisková zpráva. Spotřebitelská nálada se na konci roku opět zlepšila

Tisková zpráva. Důvěra spotřebitelů v EU je nejvyšší za posledních devět let

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Státní rozpočet na rok Tisková konference Ministerstva financí

Komisař Solbes představil ekonomickou předpověď EU ( )

1BHospodářský telegram 12/2010

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

Tisková zpráva. Q2 2015: Růst trhu technického spotřebního zboží. Výsledky GfK TEMAX Czech Republic za druhé čtvrtletí

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

Ekonomický bul etin 4/2017

Očekávaný vývoj světové ekonomiky

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

NARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU?

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Vývoj automobilového trhu Q1 2013

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2015

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

Standardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU

Tisková zpráva. Zotavování pokračuje, ale určitá rizika přetrvávají

P R E S S E S E R V I C E

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

Ekonomický bulletin 6/2016 3,5E 7,5E

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

Tisková zpráva. Naděje na ukončení krize. Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za třetí čtvrtletí roku 2013

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země ( )

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013

Česká ekonomika na ivení. Miroslav Singer

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima v Evropě se výrazně zlepšuje

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

Česká ekonomika v evropském kontextu: Konečně v klidnějších vodách?

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Výhled české ekonomiky na období Pavel Mertlík hlavní ekonom

Komise vydává jarní hospodářskou prognózu pro rok Ekonomickému oživení napomáhají pozitivní impulsy

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Tisková zpráva : Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění

Finanční krize a česká ekonomika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

Graf č. 2: Příjmy v zemích mimo eurozónu rostou a přibližují se eurozóně

Pravidelný komorový průzkum o situaci malého a středního podnikání v České republice

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

Tisková zpráva. Q4 2013: Trh technického spotřebního zboží se vyvíjí pozitivně. Vývoj hodnoty prodeje technického zboží v České republice. mld.

Měnová politika v roce 2018

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Podzimní hospodářská prognóza pro léta 2008 až 2010: Růst HDP v EU a eurozóně stagnuje

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Martin Pecka, Portfolio Manager. Generali Investments CEE Webinář, září 2017

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

Ekonomický bul etin 8/2018

Transkript:

Tisková zpráva Nízký růst ovlivňuje evropské spotřebitele 20. dubna 2012 Rolf Bürkl T +49 911 395 3056 rolf.buerkl@gfk.com Ursula Fleischmann Podniková komunikace T +49 911 395 2745 F +49 911 395-4041 ursula.fleischmann@gfk.com GfK SE Nordwestring 101 90419 Norimberk T +49 911 395 0 F +49 911 395 2209 public.relations@gfk.com www.gfk.com Rada vedení: Matthias Hartmann (výkonný ředitel) Pamela Knapp (CFO) Dr. Gerhard Hausruckinger Debra A. Pruent Předseda dozorčí rady: Dr. Arno Mahlert Obchodní rejstřík Norimberk HRB 25014 Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za první čtvrtletí roku 2012 Norimberk, 20. dubna 2012 - Hospodářské údaje v zemích EU se v několika předchozích měsících výrazně lišily. Podle toho obyvatelé jednotlivých zemí hodnotí ekonomickou situaci svých zemí a svoji osobní situaci. Toto jsou zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě, který předkládá přehled vývoje ekonomických očekávání, očekávaných příjmů a ochoty nakupovat mezi spotřebiteli v Bulharsku, České republice, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí představuje přibližně 80 % celkové populace 27 členských států EU. Začátkem roku 2012 v Evropě přetrvávala hospodářská a finanční krize. Ačkoli se zdá, že akutní nebezpečí bylo odvráceno sestříháním (haircut) neboli snížením objemu dluhu v Řecku, přetrvávají však obavy, že do zemí EU se vrátí recese důsledkem trvající hospodářské krize. V tomto kontextu se také jedná o tom, zda jsou přísná úsporná opatření v současnosti zaváděná ve všech zemích EU tím správným řešením. Je jisté, že Řecko, Španělsko, Portugalsko a Itálie se musely v počátku vypořádat s negativními hospodářskými daty. Přísná úsporná opatření v těchto zemích brání investicím a větším nákupům občanů. Teprve se uvidí, zda konsolidace rozpočtů funguje a poskytuje více peněz na investice ve střednědobí. Je jisté, že ekonomika téměř všech zemí EU bude v tomto roce generovat nižší hospodářský růst než v roce 2011. Proto také Evropští spotřebitelé reagují různým způsobem. Zatímco v některých zemích považují ekonomické údaje a vývoj jejich osobní situace v nadcházejících měsících za kladné, občané v jiných zemích v současnosti pociťují jen malou naději na zlepšení jejich situace v dohledné budoucnosti. Finanční trhy od sestříhání (haircut) neboli snížení objemu dluhu v Řecku zklidněly, ale krize není v žádném případě vyřešena. Spolu s Řeckem, Španělskem, Portugalskem a Itálií začíná být v posledních několika týdnech středem zájmu Velká Británie, která není členem eurozóny. Dvě agentury ocenění úvěruschopnosti již pohrozily snížením jejího nejvyššího ratingu v několika příštích měsících. Dluh země je enormní a úroveň nezaměstnanosti je rekordně vysoká. Krátce po odsouhlasení nového, dlouhodobého záchranného balíčku ESM několik zemí požadovalo zvýšení fondů celkem na 1 bilionu EUR. Tyto požadavky nedávno podpořily OECD a Francie. Účelem vyšší hodnoty 1

záchranného balíčku má být ochrana finančně slabých zemí před spekulanty a zklidnění finančních trhů. Je však velmi diskutabilní, zda tyto diskuze poskytnou větší důvěru spotřebitelům. Očekávání konjunktury: Francie překvapuje kladnými ekonomickými daty Na základě předpovídaných ekonomických dat je pohled na hospodářský rozvoj zemí EU nadále velmi negativní. Avšak ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2011 některé země vykazují o něco lepší hodnoty. Německo s hodnotou ukazatele 7,2 bodu je jedinou zemí s kladnou hodnotou. Jak v Polsku (s -6,2 body) tak ve Francii (s -10,4 body) vidí spotřebitelé budoucnost kladněji v březnu než v předešlém měsíci. V obou zemích ukazatel důvěry vzrostl pouze o méně než 20 bodů ve srovnání s předchozím měsícem. Češi (s -62,7 body) nadálé hodnotí vyhlídky hospodářského růstu nejpesimističtěji. V Řecku (-50,8) a Portugalsku (-40,6 bodu) jsou hodnoty očekávané konjunktury nadále záporné. Podíváme-li se však na vývoj několika posledních měsíců, vidíme, že lidé zde doufají v brzké vyřešení krize. Spotřebitelé ve Francii věří, že v několika příštích měsících dojde ke značnému oživení hospodářství. Ukazuje to vývoj ukazatele ekonomických očekávání. V listopadu loňského roku dosáhl nízké úrovně -54,1 bodu. Do konce března se úroveň zlepšila na -10,4 bodu. V několika minulých týdnech byly hospodářské údaje země překvapivě dobré. Loni na podzim se odborníci stále domnívali, že se v posledním čtvrtletí roku 2011 hospodářství zmenší o 0,1 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Ve skutečnosti vzrostlo o 0,2 %: více než německé hospodářství, které bylo doposud robustní. Vláda se domnívá, že je na cestě k dosažení růstu ve výši 0,4 %, který pro tento rok předpovídá Eurostat, jelikož každá z hlavních oblastí hospodářství zahraniční obchod, domácí spotřeba a investice v posledním čtvrtletí kladně přispěla. V loňském roce se polské hospodářství výrazně rozrostlo jeho růst ve výši 4,3 % je největší mezi zeměmi EU. Vysoká úroveň růstu je převážně důsledkem silného domácího hospodářství, které se výrazně zlepšilo jak v oblasti investic tak výroby. Tyto kladné hodnoty mají také vliv na názory spotřebitelů. Hodnotí hospodářský rozvoj na -6,2 bodu: což je vysoká hodnota, která se od loňského podzimu zatím nevyskytla. V prosinci hodnota krátce klesla na -38,3 bodu. Občané v Portugalsku stále doufají, že se tvrdá úsporná opatření vlády ve střednědobí vyplatí a že poté opět dojde k hospodářskému růstu. Ministerský předseda Passos Coelho zavedl úsporná opatření schválená trojkou v měsících předcházejících jeho příchodu do vlády. Mzdy se snižují, aby byly firmy konkurenceschopnější, státem vlastněné elektrárny byly privatizovány (a jsou nyní řízeny čínskými veřejnými firmami) a více privatizačních plánů se očekává. Podpora v nezaměstnanosti, platby za 2

přesčasy a odstupné se snižují. Tato cesta však není bez rizika. K růstu hospodářství v Portugalsku za sedm čtvrtletí nedošlo. Pro rok 2012 ekonomové předvídají snížení hospodářství o více než 3 procentní body. Nezaměstnanost, která je na úrovni 15 % a roste, je zásadním problémem. Doufá se, že prostřednictvím reforem se země stane opět mezinárodně konkurenceschopnou, aby hospodářství opět rostlo. V několika posledních měsících byl také zaznamenám dobrý pokrok v sektoru vývozu. Jedním příkladem je dlouhodobá kladná obchodní bilance s Japonskem a také s Tureckem. Tento optimismus lze také vidět v ukazateli ekonomických očekávání, který má v současnosti hodnotu -40,6 bodu a který v nedávných měsících vykazoval neustálé zlepšování. Nejnižší hodnoty -64 bodu dosáhl loni v září. Očekávané příjmy: vysoké ceny benzínu a energie zneklidňují evropské spotřebitele Hodnocení disponibilního příjmu spotřebitelů se v rámci zemí EU liší. V zemích s kladnějšími ekonomickými vyhlídkami také spotřebitelé kladněji hodnotí svoji ekonomickou situaci. Nejoptimističtějšími Evropany jsou Němci (s 34,3 body). Na druhém a třetím místě výrazně zaostávají Polsko (-14 bodů) a Rakousko (-21,2). Spotřebitelé v krizí postiženém Řecku (-60,2 bodu), Itálii (-48,4 bodu) a Portugalsku (-46,4 bodu) hodnotí jejich očekávané příjmy nejzáporněji. V prvním čtvrtletí roku 2012 se očekávání v oblasti příjmů v Bulharsku nezlepšilo. Harmonizovaná míra inflace nyní činí 2,0 %. Primárním inflačním činitelem je benzín. Ceny jsou rekordně vysoké. Spotřebitelé se obávají, že ceny elektřiny, služeb a dopravy se také zvýší a tím dále přispějí k inflaci. 3

Druhým problémem je nezaměstnanost, která v současnosti činí kolem 11 %. Odborníci však očekávají její zvýšení až na 19 % do konce roku. Tyto pesimistické vyhlídky také odráží ukazatel očekávaných příjmů, který od konce loňského roku nepřetržitě klesá a v současnosti má hodnotu -28,9 bodu. Pře šesti měsíci Španělsko pozvedlo naděje v EU, že bude samo schopno vyřešit vlastní krizi. To znamenalo, že zklamání španělských občanů a občanů EU jako celku bylo daleko větší, když země sklouzla zpět do recese. V letošním roce odborníci předpovídají negativní růst ve výši 1,3 %. Jedním z největších problémů ve Španělsku je nezaměstnanost. Na konci loňského roku činila o něco méně než 23 % a v průběhu tohoto roku se má zvýšit na 24 %. To ukazuje, že rok 2012 lze srovnávat pouze s rokem 2009, kdy krize dosáhla špičky. V únoru se spotřebitelé domnívali, že nezaměstnanost dosáhne úrovně nad 31 bodu, což je úroveň, které nedosáhla ani v prvním čtvrtletí krizového roku 2009. Ačkoli se hodnoty podobají hodnotám před třemi lety, situace je v současnosti ještě složitější. Nezaměstnanost ovlivňuje všechny vrstvy obyvatelstva mladí lidé nemohou najít práci, mnoho firem krachuje a musí své zaměstnance propouštět. Navíc velký počet takto ovlivněných osob již vyčerpalo nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tento vývoj je zřetelný z příjmových očekávání Španělů. V prvním čtvrtletí roku 2012 ukazatel opět výrazně poklesl a v současnosti má hodnotu -29,7 bodu. Očekávaní konjunktury se v Německu od poloviny loňského roku výrazně snížilo, avšak optimismus občanů ohledně vývoje příjmů je nadále velmi vysoký. Je to převážně důsledkem stabilní ekonomické situace firem a extrémně kladné situace na trhu zaměstnání. To vedlo k tomu, že spotřebitelé kladou vysoká očekávání na vyjednávače mezd. Zaměstnaní doufají, že při nadcházejících jednáních bude zvýše mezd a platů lepší než v minulosti, aby bylo zvýšení stále patrné po inflaci. Avšak nové rekordní hladiny cen benzínu a nafty pozornosti Němců neunikají. Spotřebitelé, zvláště dojíždějící, vidí svoji kupní sílu ohroženu vysokými cenami. Nyní musí větší část disponibilního příjmu vynakládat na energii a benzín. Tento vývoj způsobil v březnu malý pokles ukazatele očekávaných příjmů a v současnosti má hodnotu 34,3 bodu. 4

Ochota nakupovat: Britové očekávají další úsporná opatření Úsporná opatření a vyhlídka nízkého hospodářského růstu vede spotřebitele v mnoha evropských zemích k tomu, že drží svoje peníze pod kontrolou. S ohledem na tento ukazatel si nejlépe stojí Němci (38,6 bodu), po nichž následují Rakušané (26,6 bodu). Na třetím místě je Polsko s -3,6 body. Na konci je Velká Británie (-49,5 bodu), kde občané očekávají drastická krácení a zvyšovaní daní. Stejně tak jako v krizí postiženém Řecku (-48,5 bodu) a Portugalsku (-41,5 bodu). Celkově zůstal na začátku letošního roku ukazatel ochoty nakupovat v Rakousku na relativně stálé, dobré úrovni. Ukazatel zaznamenal výrazné snížení od listopadu loňského roku, ale v současnosti opět stoupá. Opatření ke konsolidaci a daním přijatá vládou ve Vídni, která byla v nedávné době trvalým tématem v tisku, zjevně zneklidnila rakouské spotřebitele. V listopadu byl ukazatel stále na vysoké úrovni s 40,1 body, ale klesl na 21,3 bodu v únoru. Nyní se o něco zotavil na 26,6 bodu. Dominantním tématem ve Velké Británii je nadále nezaměstnanost. S 8,4 % je nezaměstnanost na stejné úrovni jako v roce 1995. Navíc britská vláda v nedávné době připustila, že ke splnění svých fiskálních cílů bude potřebovat o dva roky déle, než zpočátku plánovala. Důvodem je oslabení domácí ekonomiky a nižší poptávka z eurozóny. K dosažení cíle snížit roční deficit na 0 % budou pravděpodobně nutné další reformy. Britové hodnotí svoji situaci velmi střízlivě a neočekávají, že budou mít v několika nadcházejících měsících peníze na větší nákupy. Po krátkém zvýšení od prosince do ledna přibližně o 15 bodů na -38,3 bodu ukazatel ochoty 5

nakupovat od té doby neustale klesá. V současnosti má hodnotu -49,5 bodu. V minulém roce Polsko bojovalo s vysokou nezaměstnaností a vysokými úrovněmi inflace. Navzdory lepšímu výkonu hospodářství byla nezaměstnanost v prosinci stále 12,5 %. Poláci však doufají ve značné zlepšení na trhu zaměstnání v nadcházejících týdnech a měsících. Průměrná inflace loni činila 4,3% a na konci roku dosáhla dokonce 4,6 %. Aby toto bylo pod kontrolou, polská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu v prvním i druhém čtvrtletí roku 2011 o 0,25%. Ve spojení se slábnoucí globální ekonomikou se tato opatření projevují pomalu. Podle předpovědí Evropské komise bude letos inflace kolem 3,5 %. Tento vývoj dává Polákům o něco méně pesimistickou vyhlídku do budoucnosti, což má také dopad na jejich výdaje. Opět jsou ochotni provádět větší nákupy. Ačkoli byl ukazatel ochoty nakupovat v ledu 2012 na nejnižší úrovni s -18,8 body, na konci března došlo k jeho oživení na -3,6 bodu. O průzkumu Výsledky jsou výtahem z průzkumu GfK-Konsumklima MAXX, založené na rozhovorech se spotřebiteli, které byly z pověření komise EU měsíčně prováděny ve všech zemích Evropské unie. Průzkum spotřebitelského klimatu GfK v Evropě předkládá přehled vývoje ekonomických očekávání, očekávaných příjmů a ochoty nakupovat mezi spotřebiteli v Bulharsku, České republice, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí představuje přibližně 80 % celkové populace 27 členských států EU. 6

Na zde zmíněné země připadá následné měsíční rozdělení počtu rozhovorů: Rakousko 1 500 Bulharsko 1 000 Česká republika 1 000 Francie 3 300 Německo 2 000 Řecko 1 500 Itálie 2 000 Polsko 1 000 Portugalsko 2 100 Rumunsko 1 000 Španělsko 2 000 Velká Británie 2 000 Další informace: Rolf Bürkl, tel. +49 911 395-3056, rolf.buerkl@gfk.com nebo na webové stránce http://www.gfk.com/consumer_climate_europe V tabulce níže je uveden přehled jednotlivých ukazatelů: Ekonomická očekávání Očekávané příjmy Spotřeba a ochota nakupovat Základem tohoto ukazatele je následující otázka pro spotřebitele: Co myslíte, jak se bude vyvíjet obecná hospodářská situace během následujících 12 měsíců? (podstatně se zlepší - trochu se zlepší - zůstane víceméně stejná - trochu se zhorší - podstatně se zhorší - nevím) Základem tohoto ukazatele je následující otázka pro spotřebitele: Jak se bude, podle vašeho názoru, vyvíjet finanční situace vaší domácnosti během následujících 12 měsíců? (podstatně se zlepší - trochu se zlepší - zůstane víceméně stejná - trochu se zhorší - podstatně se zhorší - nevím) Základem tohoto ukazatele je následující otázka pro spotřebitele: Myslíte si, že je v současné době záhodno podnikat větší nákupy? (Ano, je to příznivý okamžik - Tento okamžik není příznivý ani nějak zvlášť nepříznivý - Ne, je to nepříznivý okamžik - nevím) 7

O skupině GfK Společnost Gfk je jedním z největších celosvětových podniků provádějících průzkum trhu. Jejich 11 000 odborníků pracuje na hledání nových náhledů na způsoby, jak lidé každý den žijí, přemýšlejí a nakupují. GfK provádí neustálé inovace k využití nejmodernějších technologií a nejchytřejších metodik, aby poskytla svým klientům jasné pochopení nejdůležitějších lidí na světě: jejich zákazníků. V roce 2011 činil obrat GfK 1,37 miliardy EUR. Další informace najdete na naší webové stránce: www.gfk.com. Sledujte nás na Twitteru: www.twitter.com/gfk_group. Odpovědnost podle tiskové legislativy GfK SE, Podniková komunikace Marion Eisenblätter Nordwestring 101 90419 Norimberk T +49 911 395 2645 F +49 911 395 4041 public.relations@gfk.com 8