ROČNÍK X ČÍSLO 6/2006 ZDARMA

Partnerem čísla je společnost ROČNÍK X ČÍSLO 6/2006 ZDARMA VŠB-TUO vstoupila do Organizace baltských univerzit str. 5 Expremiér studenty EkF VŠB-TUO zaujal str. 6 Předseda Senátu přednášel studentům EkF VŠB-TUO str. 6 Představujeme prof. Ing. Jiřího Zegzulku, CSc. str. 10 Děkani hornických Bakalářské a geologických pasování fakult v Ostravě na hradu str. 11 Aula slouží i jako mimořádný kulturní stánek str. 13 Absolventi Vysoké školy báňské-technické univerzity Ostrava jsou hlavním hnacím motorem našich technických profesí. Říká ve svém úvodním slově Ing. Jan Březina, předseda představenstva VOKD, a.s.

úvodní slovo AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka V ûenì studenti, akciov spoleënost VOKD se v listopadu 2006 doûìv 55 let. Moûn v m m ûe p ipadat, ûe termìn ÑdoûÌv ì se na stavebnì firmu nehodì, ale nejen j to tak cìtìm. Kaûd velk a zn m firma, jako VOKD, je fenomèn, kter ûije sv m vlastnìm ûivotem, personifikov n nejen souëasn mi, ale i b val mi zamïstnanci. Byla obdobì, v sedmdes t ch a osmdes t ch letech minulèho stoletì, kdy ve VOKD pracovalo vìce neû 13 000 lidì. I dneönì poëet zamïstnanc blìûìcì se tisìcovce n s stavì do pozice velkèho hr Ëe na h iöti stavebnìch pracì. SouËasnÈ VOKD je modernì stavebnì firmou, kter m velmi dobrè jmèno nejen v»eskè republice, ale v oboru podzemnìch staveb je velmi dob e zaveden i ve äpanïlsku. Historie VOKD je do jistè mìry i paralelou historie naöeho kraje. Po druhè svïtovè v lce budovatelskè silì, masivnì v stavba nov ch dol a pr myslov ch z vod, pozdïji v sedmdes t ch a osmdes t ch letech p Ìklon k obëansk m, sportovnìm a bytov m stavb m a velk export stavebnìch a d lnï-stavebnìch projekt do zemì socialistickèho bloku i do sp telen ch zemì t etìho svïta. Z tè doby jsou nejzn mïjöìmi projekty VOKD v stavba elektr rny DÏtmarovice a televiznì vysìlaëe vëetnï p Ìstupov ch silnic na PradÏdu a LysÈ ho e, ani hotel Permon ve Vysok ch Tatr ch nebyl zapomenut. V SovÏtskÈm svazu jsme se podìleli na v stavbï ropovodu, v Jugosl vii jsme hloubili doly, v BarmÏ stavïli traktorov z vod, v NDR sportovnì za ÌzenÌ, administrativnì budovy atd. Po revoluci v roce 1989 se zmïnilo smï ov nì exportnìch aktivit nejd Ìve do nïmecky mluvìcìch zemì ñ v SRN jsme stavïli tunely a podzemnì gar ûe, abychom v poslednìm desetiletì minulèho tisìcitiletì rozvinuli silì prorazit nejd Ìve v d lnì oblasti a poslèze i v podpovrchovè do äpanïlska. UspÏli jsme. Vedle exportnìch aktivit VOKD st le aktivnï pracovalo v r mci ostravsko-karvinskèho revìru na d lnï-stavebnì p ÌpravÏ nov ch d lnìch dïl a povrchov ch a podpovrchov ch stavb ch. Realizovali jsme novè smïlè projekty jako Divadlo loutek nebo podzemnì a nadzemnì gar ûe v OstravÏ a OpavÏ, v OrlovÈ dìky novè z stavbï ñ budovy MÏstskÈ knihovny a supermarketu HYPERNOVA ñ vznik novè modernì centrum mïsta. Postavili jsme obytnè domy, administrativnì objekty a vedle toho jsme revitalizovali vìce neû stovku panelov ch dom, ËÌmû jsme zv öili komfort bydlenì tisìc obyvatel naöeho kraje. Spolupracovali jsme s hlavnìm dodavatelem i na v stavbï Auly vaöì ökoly a vìme dob e jednu vïc, ûe i p i stavebnì Ëinnosti jsou nejd leûitïjöì lidè. Pr vï probìhajìcì zmïna majitele je pro vöechny pracovnìky VOKD dalöìm impulsem ve snaze o kvalitnì prov dïnì svè pr ce a kvalita kaûdè firmy stojì hlavnï na kvalitï jejìch lidì. Absolventi VysokÈ ökoly b ÚskÈ-TechnickÈ univerzity Ostrava jsou hlavnìm hnacìm motorem naöich technick ch profesì. M me z jem o mladè lidi, kte Ì se nebojì vysokèho pracovnìho nasazenì, kte Ì majì nejposlednïjöì informace ze svèho oboru a chtïjì se st le uëit, protoûe p echod ze ökoly do praxe nenì o konci uëenì se, je to o zaë tku v uky pracovnìm procesem, kter pro n s nekonëì nikdy. Naöe firma, VOKD, je trvale na öpici v povrchovè, podpovrchovè i d lnì stavebnì Ëinnosti. VÏ Ìm, ûe absolvent m VäB-TU Ostrava, jako kvalifikovan m a flexibilnìm odbornìk m, m ûeme nabìdnout opravdu zajìmavou a podnïtnou pr ci v mnoha oborech. TÏöÌm se, ûe se s nïkter mi z v s brzy setk m i na p dï VOKD. Ing. Jan B ezina p edseda p edstavenstva Ing. Petra Kubov manaûerka pro vnïjöì vztahy VäB-TUO Ing. Marek Smetana, Ph.D. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Mgr. Ji Ì éìdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) 700 32 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 326 375 icentrum@centrum.cz http://ic.vsb.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C 700 32 Ostrava-Poruba tel.: 596 996 218 Distribuce: vlastnì N klad: 5.000 kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: 10. 11. 2006 Toto ËÌslo vyölo: 7. 11. 2006 ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN 1213-8916 AKADEMIK 6/2006 3

Jak připravit středoškoláky poutavou formou ke studiu na FEI VŠB-TUO Katedra Měřicí a řídicí techniky Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava pořádala ve středu dne 20. září 2006 od 9,00 hod. v Nové sportovní hale v areálu VŠB-TUO v Ostravě-Porubě VI. ročník celorepublikové soutěže zaměřené především na středoškolskou mládež technicky orientovaných studijních oborů a gymnázií o nejrychlejší robot napájený solárními fotovoltaickými články Napájeni Sluncem 2006. Soutěž je nedílnou součástí Programu Napájeni Sluncem. NejvÌce napilno je v p ÌpravnÈm depu sol rnìch vozidel Programu spolupr ce VäB-TUO se st ednìmi ökolami a öirokou technickou ve ejnostì. Mezi dalöì jeho souë sti pat Ì semin - e pro uëitele a studenty st ednìch ökol s tèmatikou alternativnìch a obnoviteln ch zdroj energiì a jejich aplikacì, organizace st ûì, praxì a letnì ökoly v tïchto oblastech. VäB-TU Ostrava je jednou z prvnìch vysok ch ökol, kter provozuje dìky podpo e projekt SFéP MéP»R a 5. RP EU ÑPV Enlargementì sol rnì fotovoltaickou elektr rnu (viz. http://solarnisystemy.vsb.cz) a jako prvnì v»r, dìky podpo e MäMT»R,»EA»R a TC AV»R stacion rnì vodìkov gener tor s nìzkoteplotnìmi PEM palivov mi Ël nky a p if zov nìm do elektrickè sìtï jako souë st technologickèho vybavenì Laborato e palivov ch Ël nk. NechybÏla expozice vozidel HydrogenIX na vodìkov pohon BÏhem soutïûnìho dne bylo mimo program vlastnì soutïûe umoûnïno se sezn mit s pracì kateder FEI a FS VäB-TU Ostrava a spolupracujìcìch agentur a spoleënostì (»EA»R, TC AV»R, Flash Steel s.r.o., Phobos s.r.o., SIEMENS s.r.o., Solartec s.r.o., RWE Schott Solar s.r.o) formou v stavky poster ve vstupnìch prostor ch sportovnì haly. SouË stì soutïûe byl pr bïûn audiovizu lnì program. BÏhem soutïûnìho dne byl rovnïû p edstaven Projekt HydrogenIX - vozidlo na vodìkov pohon, kterè reprezentovalo VäB-TUO a»eskou republiku na Eco- Marathonu fy Shell v Nogaru v roce 2005 a 2006. V vodnì prezentaci byly p edstaveny novè didaktickè stavebnice ÑMSD-JUNI- ORì a ÑF2D2ì jako z - kladnì Ël nek budoucì pr ce s mikroroboty, vestavïn mi systèmy ÌzenÌ a umïlou inteligencì. Do p ÌötÌho roënìku stavebnice ÑVodÌkov jezdecì rozöì Ì aktivity Programu Nap - jeni Sluncem o didaktick model nap jen reverzibilnìm nìzkoteplotnìm vodìkov m palivov m Ël nkem s protonovou membr nou. VI. roënìk soutïûe Nap jenì sluncem se opït tïöil velkèmu z jmu st edoökol k VÌtÏz Jakub K kona, student SPä z»esk ch BudÏjovic s nejrychlejöìm robotem St vajìcì ÑrychlostnÌì soutïû tak bude rozöì- ena o dalöì ñ ÑvytrvalostnÌì disciplìnu. I tyto stavebnice budou od ledna 2007 k dispozici st ednìm ökol m obdobnï tak jak tomu bylo doposud. PraxÌ Programu Nap jeni Sluncem od jeho po- Ë tku v roce 2001 je bezplatnè poskytnutì stavebnic a dalöì rozs hlè podpory programu ökol m i dalöìm z jemc m v mïnou za jejich aktivnì Ëast v soutïûi Nap - jeni Sluncem. SoutÏû Nap jeni Sluncem nem pouze soutïûnì podtext, ale takè v chovn a ve svèm principu jsou sledov ny vysoce aktu lnì p Ìstupy spolupr ce a koordinace technick ch eöenì a aplikacì modernìch technologiì alternativnìch a obnoviteln ch zdroj energiì. Tyto p Ìstupy jsou implementov ny do hernìho pojetì, p i nïmû si studenti ovï ujì formou soutïûe svè schopnosti. NaöÌm cìlem je nejen umoûnit p edevöìm student m Sä se jednotlivï sezn mit s modernìmi technologiemi p i vyuûìv nì nap. netradiënìch zdroj energiì, ale takè a p edevöìm aktivizovat jejich z jem a z jem öirokè ve ejnosti o danou problematiku a dalöì studium technick ch obor vysok ch ökol. Na poë tku roku 2006 probïhla vodnì Ë st p Ìpravy k soutïûi, kdy organizaënì skupina obeslala s v zvou k soutïûi 432 st ednìch ökol s elektrotechnickou, elektronickou nebo strojìrenskou orientacì. SoutÏûe se v roce 2006 Ëastnilo p es 250 student se 167 soutïûnìmi roboty z 84 ökol.vìce informacì na http://napajenisluncem.vsb.cz. Ing. Bohumil Hor k, Ph.D. Katedra MÏ icì a ÌdicÌ techniky FEI Foto: Kamila Wysoudilov, Radovan H jovsk 4 AKADEMIK 6/2006

VŠB-TUO vstoupila do Organizace baltských univerzit Ve dnech 19. 20. října 2006 se rektor prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc. zúčastnil ve švédské Uppsale setkání Rektorské konference Organizace baltských univerzit a po podepsání smlouvy o spolupráci se také naše univerzita stala členem této významné mezinárodní organizace. Myölenka vytvo it spolupr ci mezi univerzitami na v chodnì a z padnì stranï BaltskÈho mo e se zrodila jiû bïhem studenè v lky. V roce 1991 iniciovala Uppsala University prvnì setk nì a ke spolupr ci se tehdy zav - zalo 33 univerzit ze ävèdska, Finska a D nska. PostupnÏ se p id valy dalöì st ty a jejich univerzity. V souëasnosti se program Organizace baltsk ch univerzit soust edì p edevöìm na tvorbu a v uku kurz t kajìcìch se ûivotnìho prost edì a udrûitelnèho rozvoje. DÌky zapojenì ökol do Organizace baltsk ch univerzit by mïlo dojìt k posìlenì jejich v znamu v jednotliv ch st tech. Baltsk m regionem, do nïhoû pat Ì ËlenskÈ univerzity, se rozumì geografick oblast, do kterè spadajì st ty sousedìcì s Baltem nebo jimiû protèkajì eky, kterè jej z sobujì. Co do poëtu obyvatel jde o 85 milionu tzn. 11 % evropskè populace. Kooperace v oblasti v zkumu, v voje a v uky öla jiû od poë tku ruku v ruce s myölenkou navz jem se pozn vat. Dokonce vznikl televiznì po- ad pod n zvem LidÈ Baltu, kter se vïnoval historii a ûivotï v jednotliv ch zemìch. Mezi st ty, jejichû univerzity jsou Ëleny Organizace baltick ch univerzit, pat Ì tedy kromï»eskè republiky: skandin vskè zemï, pobaltskè republiky, Rusko, Ukrajina, BÏlorusko, NÏmecko, Polsko a Slovensko. Po patn cti letech fungov nì se ËlenovÈ Organizace baltsk ch univerzit setk vajì s cìlem pom hat si v problematick ch oblastech, kterè se t kajì vïtöiny z nich ñ v terci lnìm vzdïl v nì nar st poëet student, vzrostl takè poëet soukrom ch institucì, kterè jsou pro univerzity konkurenty, financov nì univerzit nenì dostateënè apod. I samotn organizace musì eöit novè koly vzniklè v r mci meziuniverzitnì spolupr ce. Jazykem organizace byla zvolena angliëtina. V BÏlorusku, Rusku a p ekvapivï i NÏmecku jsou vöak pr vï s jazykovou vybavenostì problèmy, neznalost angliëtiny tak br nì nav z nì nov ch kontakt a hluböì spolupr ci. V souëasnè dobï Organizace baltsk ch univerzit sdruûuje 200 univerzit ze 14 zemì. Smlouva, kter byla podeps na mezi VäB- TUO a Uppsala Univerzity v r mci programu Organizace baltsk ch univerzit, je zamï ena p edevöìm na 7. R mcov program EU. V oblasti v uky se VäB-TUO zav zala k tvorbï kurz v oblastech managementu ûivotnìho prost edì, vodnìho managementu, ekologie a ohroûenì ûivotnìho prost edì. Budou organizov ny konference, letnì ökoly a v mïnnè pobyty, a takè se u n s bude p ipravovat z ÌzenÌ»eskÈho n rodnìho centra tohoto programu, kterè se stane kontaktnìm mìstem pro dalöì univerzity v»r i pro z jemce o spolupr ci ze strany pr myslu. VäB-TUO je totiû jedin univerzita v»r, kter zatìm uzav ela s OrganizacÌ baltsk ch republik ofici lnì Smlouvu o spolupr ci. Uppsala University byla zaloûena v 15. stoletì a jde o nejstaröì univerzitu ve Skandin - vii. JejÌ zamï enì je öirokè ñ od teologie, studia cizìch jazyk, umïnì, p es pedagogiku po medicìnu, farmacii. Mezi absolventy Uppsala University pat Ì i 8 drûitel Nobelovy ceny. Ing. Petra Kubov Manaûerka pro vnïjöì vztahy Foto: archìv AKADEMIK 6/2006 5

Expremiér studenty Ekonomické fakulty VŠB-TUO zaujal Ve čtvrtek 19. října 2006 přijel přednášet na Ekonomickou fakultu VŠB- TU Ostrava Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR. V doprovodu poslance Parlamentu ČR a vládního zmocněnce pro Moravskoslezský kraj doc. Ing. Petra Wolfa, CSc. přednášel studentům, kteří zaplnili aulu do posledního místa, o hospodářském růstu ČR, jeho vývoji a příčinách. p edstihl jiû 2 zemï z p vodnì Ñpatn ctkyì ñ Maltu a Portugalsko.»R tak m nejvyööì ekonomickou roveú ze vöech postkomunistick ch zemì s v jimkou Slovinska. RovnÏû konstatoval, ûe»r m st le levnou pracovnì sìlu (v»r 6 EUR za hodinu, v NÏmecku 26 EUR za hodinu), ale tìm, jak se p ibliûujeme ekonomik m vyspïl ch zemì, bude i u n s cena pracovnì sìly stoupat. Za hlavnì zdroje ekonomickèho r stu pak Ing. Paroubek povaûuje posìlenì exportu, pobìdky velk m investor m, r st investic obecnï, vyuûìv nì fond EU a r st osobnì spot eby obyvatel. N slednou diskusi moderoval poslanec a vl dnì zmocnïnec pro MSK doc. Wolf. Diskuse byla zajìmav a velmi ûiv, neboù studenti d vali jasnï najevo sv j souhlas nebo ExpremiÈr se nejprve vïnoval hospod skèmu v voji»r od konce 90. let 20. stoletì do souëasnosti. ZejmÈna zmìnil trendy celkovèho pozitivnìho ekonomickèho r stu, kter byl v poslednìch letech nadstandardnì, ale hovo il takè o v voji d leûit ch ukazatel, jako jsou inflace, rokov mìra nebo p ÌmÈ zahraniënì investice. PosluchaËi se nap. dozvïdïli, ûe mezi lety 2000ñ2005 se u n s HDP na obyvatele v paritï kupnì sìly p iblìûil pr mïru zemì EU o vìce neû 9 % a nesouhlas s expremièrem. P edn öejìcìmu se poda ilo publiku vysvïtlit sv j pohled nap. na zvyöujìcì se zadluûenost st tu nebo na nebezpeëì z vislosti»r na automobilovèm pr myslu. Ne vöechny dotazy se t kaly pouze ekonomick ch tèmat, a proto se ËastnÌci mohli nap. dozvïdït, ûe Ñpolitika je kompromisem mezi idealismem a marketingemì. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Foto: Kamila Wysoudilov Předseda Senátu přednášel studentům EkF VŠB-TUO Ve středu 18. října 2006 se na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava sešel se studenty fakulty předseda Senátu Parlamentu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka. Hlavním tématem jeho hodinového vystoupení byl Ústavní systém ČR, jeho přednosti a úskalí. P edn öejìcì rozdïlil svè setk nì se studenty na dvï Ë sti ñ na p edn öku a diskusi. V p edn öce nejprve nastìnil genezi od N - rodnìho shrom ûdïnì k dneönìmu dvoukomorovèmu Parlamentu. HlavnÌ pozornost pak vïnoval d leûitosti existence Sen tu. Vyzdvihl p edevöìm jeho legislativnì v znam, kdy nap. uvedl, ûe Sen tem za 10 let proölo okolo 1000 z kon a asi 45 % bylo vr ceno PoslaneckÈ snïmovnï k p epracov nì. Jin m p Ìkladem byla situace po letoönìch parlamentnìch volb ch, kdy Poslaneck snïmovna nebyla delöì dobu funkënì a nap. v p ÌpadÏ neoëek van ch krizov ch situacì (terorismus) by pr vï Sen t Ëinil z - sadnì rozhodnutì vedoucì k n pravï. PotÈ dal p edseda Sen tu prostor ot zk m posluchaë. V diskusi zaznïla ada zajìmav ch a podnïtn ch dotaz. MUDr. Sobotka mimo jinè vysvïtlil, co vöechno adì mezi z sadnì spïchy Sen tu, jak je jeho n zor na zmïnu volebnìho z kona, p Ìp. proë vo- liëi (ne)p ijdou k letoönìm komun lnìm a sen tnìm volb m. MUDr. P emysl Sobotka se narodil 18. kvïtna 1944 v MladÈ Boleslavi. Po ukonëenì Fakulty vöeobecnèho lèka stvì UK v Praze nastoupil na chirurgickè oddïlenì libereckè nemocnice, odkud po dvou letech p estoupil na rentgenologii. Od roku 1991 byl prim em. V letech 1990ñ1996 byl radnìm MÏsta Liberce a Ëlenem vedenì libereckè nemocnice. Z prvnìho manûelstvì m dcery VÏru a Martinu, v druhèm manûelstvì nevlastnìho syna Prokopa. Manûelka Radmila pracovala jako zdravotnì sestra. MUDr. P emysl Sobotka je sen torem za libereck volebnì obvod Ë. 34, za kter byl zvolen jiû pot etì (1996, 1998, 2004). Po celè volebnì obdobì byl ve funkci mìstop edsedy Sen tu. PoslednÌ dvï funkënì obdobì byl 1. mìstop edsedou Sen tu. 15. prosince 2004 byl zvolen p edsedou Sen tu Parlamentu»eskÈ republiky. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Foto: Kamila Wysoudilov 6 AKADEMIK 6/2006

Prezentace Fakulty strojní VŠB-TUO na 49. MSV a 5. IMT 2006 v Brně Zatímco o absolventy Fakulty strojní poptávka na trhu práce několikanásobně převyšuje nabídku (studenti jsou v podstatě rozebráni již během studia) a z návštěv zástupců průmyslových podniků na půdě fakulty je možné vyvodit, že tento trend bude pokračovat i nadále, co se týče přilákání studentů z řad středoškoláků lze nalézt určité rezervy. Vedle n vötïv zamïstnanc a student naöì fakulty na st ednìch ökol ch, po d nì Setk nì editel st ednìch ökol Ëi Dn otev en ch dve Ì na p dï VäBñTU Ostrava se Fakulta strojnì rozhodla prezentovat svou Ëinnost öirokè ve ejnosti i v pr bïhu kon nì 49. mezin rodnìho strojìrenskèho veletrhu a 5. mezin rodnìho veletrhu obr bïcìch a tv ecìch stroj v BrnÏ ve dnech 18. aû 22. z Ì 2006. Spolu s dalöìmi fakultami strojnìho zamï- enì se spolupodìlela na realizaci v stavy ÑNovÈ technologie ve strojìrenskè v robï ñ obr bïnì a tv enìì uskuteënïnè v RotundÏ pavilonu A brnïnskèho v staviötï. V r mci tèto v stavy byly na p ehledn ch posterech prezentov ny bakal skè, diplomovè a disertaënì pr ce student jednotliv ch fakult s cìlem uk zat rozsah, roveú, öì i z bïru a zamï enì jednotliv ch fakult a p ispït tak k pohledu na strojnì fakulty z trochu jinèho hlu neû obvykle. Fakultu strojnì VäB-TU Ostrava takto reprezentovali auto i disertaënìch pracì Ing. Robert»ep, Ph.D. Ël nkem na tèma Zkouöky n stroj z eznè keramiky v podmìnk ch p eruöovanèho ezu a Ing. V clav Moravec, Ph.D. p ÌspÏvkem pravy b itu a povrchu ezn ch n stroj. Studenty doktorskèho studijnìho programu zastupovali sv mi pracemi VyuûitÌ tepelnè energie spalin kontinu lnï pracujìcìch pecnìch agreg t ñ numerickè modelov nì v SW FLUENT Ing. VilÈm Praû k a Ing. Barbora Kanoczov Ël nkem éivotnost vysokopecnìch agreg t. Kategorii diplomov ch pracì zastupoval p ÌspÏvek Tom öe HavlÌka Vliv geometrick ch odchylek tvaru na mechanickè nam h nì zubu ozubenèho kola a pr ce bakal skè Aleö Vicherek na tèma PevnostnÌ anal za planetovè p evodovky. Po celou dobu veletrhu byli na st nku Fakulty strojnì VäBñTU Ostrava k dispozici naöi z stupci (Ing. Barbara Kanoczov, Ing. Ji Ì Reûnar, Iva Mrkvicov a Ing. Michal ätolfa), kte Ì s pomocì propagaënìch materi l fakulty informovali z jemce z ad student, z stupc ökol i ostatnìch ËastnÌk veletrhu o pr bïhu studia, studijnìch programech a oborech a o moûnostech uspokojenì mimoökolnìch volnoëasov ch aktivit student. Vöem p ispïvatel m na postery i tïm, kte Ì se p ÌkladnÏ starali o prezentaci fakulty bych chtïl touto cestou jeötï jednou podïkovat. A jeötï jedno p ÌjemnÈ zjiötïnì nakonec. P i n vötïvï veletrhu bylo moûnè se na st ncìch potkat s celou adou naöich absolvent, kte Ì po svèm odchodu ze ökoly zast vajì v znamnè funkce v jednotliv ch firm ch. Jejich n mïty jak d l p i vzdïl v nì student, jakè jsou poûadavky na absolventy z pohledu praxe, jak k tomu m ûe ökola napomoci i mnoho dalöìch podnït ke vz jemnè spolupr ci, to jsou dalöì d kazy tvrzenì z vodu tohoto Ël nku. Bylo by p ece ökoda rozlouëit se se studentem p ed nìm diplomu jednou provûdy. Text a foto: Doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica ProdÏkan pro vïdu, v zkum a spolupr ci s praxì FS AKADEMIK 6/2006 7

Nový akademický rok na VŠB-TUO rekordní počet studentů a změny v organizaci kolejí a menz V novém akademickém roce 2006/2007 studuje na VŠB-TUO již přes 21 000 studentů. Kromě zajištění výuky jim univerzita poskytuje i řadu služeb, které jsou pro ně dobře dostupné díky umístění v areálu univerzity a budovách externích pracoviš, ale hlavně cenově příznivé. To vše samozřejmě ve vysoké kvalitě a se snahou vyhovět i specifickým požadavkům např. handicapovaných studentů. PoËty student v akademickèm roce 2006/2007 ñ pr bïûn informace Fakulta bakal skè navazujìcì dobìhajìcì dobìhajìcì doktorskè Celkem studijnì magisterskè dlouhè dlouhè studijnì za fakultu programy studijnì magisterskè magisterskè programy programy programy programy (1.ñ3. roë.) (4.ñ5. roë.) FBI 1 564 142 ñ 237 95 2 038 EkF 3 458 758 25 1 088 276 5 605 FAST 1 478 ñ ñ 209 187 1 874 FS 1 640 537 ñ 15 259 2 451 FEI 2 301 423 94 114 247 3 179 HGF 2 727 346 ñ 515 320 3 908 FMMI 1 253 144 ñ 350 281 2 028 Celkem VäB-TUO 14 421 2 350 119 2 528 1 665 21 083 (Zdroj: OddÏlenÌ StudijnÌch z leûitostì ñ 921) ubytov no na kolejìch VäB-TUO max. 200 student. Tento poëet bude p i ukonëov nì studia tïchto student pr bïûnï sniûov n a nad le jiû nebudou novì studenti OU ubytov v ni. Veöker kapacita kolejì bude urëena v hradnï pro studenty VäB-TUO. P i zah jenì akademickèho roku 2006/2007 nedoölo k nav öenì kolejnèho, nap. kolejnè ve dvoul ûkovèm pokoji ËinÌ: VäB-TUO Ostrava-Poruba 1 480,- KË Koleje Jana Opletala Hladnov 1 450,- KË Koleje VÌtkovice 1 510,- KË Koleje Dr. MalÈho 1 740,- KË a pro srovn nì: Olomouc Ne edìn II 2 201,- KË Ne edìn III, IV 2 263,- KË B. V clavka B 2 139,- KË M. Kude ÌkovÈ 1 829,- KË stì n. Labem KlÌösk 2 167,- KË K3, JateËnÌ 2 322,- KË KromÏ öirokè nabìdky sportovnìho vyûitì, poradenskè a informaënì Ëinnosti, reprografick ch sluûeb a vöeho, co m ûe student vysokè ökoly pot ebovat, jsou zajiöùov ny i dvï d leûitè sloûky sluûeb pro studentyñ ubytov nì a stravov nì. Ubytov nì na VäB-TUO Na poë tku ökolnìho roku b v na kolejìch v PorubÏ na ul. StudentskÈ ubytov no 3 800 ñ 3 850 student, coû pro ökolnì rok 2006/2007 ËinÌ cca 70 % z celkovèho mnoûstvì podan ch p ihl öek. PostupnÏ se zvyöuje z jem o ubytov nì na smlouvy ñ tj. celoroënì ubytov nì, kterè zabezpeëuje studentovi n rok na zìsk nì kolejì i v n sledujìcìm ökolnìm roce. Kapacita kolejì VäB-TUO na ul. StudentskÈ v OstravÏ-PorubÏ budova kapacita A 880 B 958 C 684 D 684 E 630 (Zdroj: VedenÌ divize ubytov nì) V budov ch A a E je zavedeno internetovè p ipojenì ve vöech pokojìch, v budovï B zatìm v 1.ñ4. poschodì. V prostor ch budovy D je umìstïno nïkolik poëìtaëov ch uëeben, kterè jsou studenty pravidelnï vyuûìv ny. V souëasnè dobï je upravena 1 buúka pro tïlesnï postiûenè studenty, jejì vyuûitì je po cel ökolnì rok. V roce 2007 p ipravuje vedenì kolejì rozöì it poëet tïchto speci lnï upraven ch bunïk o dalöì dvï. KromÏ kolejì v porubskèm are lu univerzity jsou k dispozici takè koleje na ul. Dr. MalÈho, ve VÌtkovicÌch a koleje Jana Opletala na HladnovÏ. Koleje na ul. Dr. MalÈho slouûì p edevöìm pro ubytov nì doktorand EkonomickÈ fakulty a od letoönìho z Ì jsou vybaveny internetem. O koleje ve VÌtkovicÌch a koleje Jana Opletala na HladnovÏ se univerzita dïlì s Ostravskou univerzitou v OstravÏ. VÌtkovickÈ koleje majì kapacitu p es 430 mìst, koleje Jana Opletala 570, jejich budova je majetkem OU. V r mci divize ubytov nì dojde k 31. 12. 2006 ke zmïnï ñ ukonëenì smlouvy mezi VäB-TUO a OU v OstravÏ o zajiötïnì ubytov nì student OU. Pronajat majetek p ed v VäB-TUO do spr vy OU, tìmto se sniûuje celkov kapacita pro ubytov nì student tèmï o 1 000 ubytovan ch ñ zejmèna student OU. Z p vodnìho z vazku, ubytovat celkem aû 1 100 student OU, z stane NovÏ byla zavedena s ËinnostÌ od 25. 9. 2006 tzv. vratn kauce, t kajìcì se v souëasnè dobï zahraniënìch student. Jde o finanënì depozit ve v öi 3 000,- KË, kter m b t uhrazen nejpozdïji do 30. 11. 2006 a kter bude ze strany kolejì pouûit pouze v p ÌpadÏ, ûe student zp sobì ökodu, zanech dluh na kolejnèm a odcestuje do zahraniëì. Pokud ukonëì ubytov nì dnï, bude mu tato kauce vr cena p i ukonëenì jeho pobytu na kolejìch. V are lu kolejì v OstravÏñPorubÏ se nach zì nïkolik posiloven a tïlocviëen, poblìû jsou takè k dispozici sportoviötï sousedìcì s Novou sportovnì halou. Mezi dalöì nabìzenè sluûby student m pat Ì: sauna, sol rium, kade nictvì, kosmetika a mas ûe. K dispozici jsou takè 2 studentskè kluby p Ìmo v are lu kolejì, pracoviötï POäTY, s. p. a bufety pro rychlè obëerstvenì. Stravov nì na VäB-TUO VäB-TUO provozuje v souëasnè dobï 3 menzy ñ nejvïtöì dvoupatrovou v are lu univerzity v OstravÏ-PorubÏ, na Re lnì ulici v centru a malou menzu na HladnovÏ. Menza v PorubÏ p ipravuje dennï 3 500ñ4 000 jìdel. Studenti majì moûnost objednat si snìdani, vybrat si z 5 r zn ch tepl ch jìdel k obïdu a ze 3 na veëe i. ObÏdy jsou zajiötïny i bïhem 8 AKADEMIK 6/2006

Person l novèho bufetu v Aule VäB-TUO vìkend a jedno z jìdel je urëeno pro vegetari ny. Menza v PorubÏ dod v obïdy takè do jìdelen na externìch fakult ch ñ FakultÏ stavebnì na ul. LudvÌka PodÈötÏ v PorubÏ a FakultÏ bezpeënostnìho inûen rstvì ve V ökovicìch, kam je jìdlo dov ûeno v thermoportech. Menza na Re lnì ulici p ipravuje 1 500ñ2 000 jìdel dennï a slouûì takè pro studenty OstravskÈ univerzity v OstravÏ. StejnÏ tak menza na HladnovÏ, kter slouûì jako bufet pro ubytovanè na mìstnìch kolejìch z obou univerzit a p ipravuje 100ñ150 minutkov ch jìdel dennï. BÏhem ökolnìho roku se nabìdka v menz ch mïnì, je pr bïûnï doplúov na o novè recepty tepl ch jìdel, sal ty a dezerty. KromÏ klasickè jìdelny je v budovï NovÈ menzy v PorubÏ k dispozici takè snack bar, kter p ipravuje 15 druh minutkov ch jìdel. V are lu univerzity jsou takè otev eny 3 bufety, z nich nejnovïjöì v novè Aule VäB- TUO. VÏtöina za ÌzenÌ menz je s bezbarièrov ch p Ìstupem. Sluûby provozovanè univerzitou vöak neslouûì jen jejìm student m. Jsou nabìzeny takè zamïstnanc m a ve ejnosti v r mci konferenënìch sluûeb, kterè zaëìnajì b t po dostavbï novè Auly bohatï vyuûìv ny. P Ìkazem rektora Ë. 6/2006 doölo k v znamn m organizaënìm zmïn m a racionalizaënìm opat enìm na seku kolejì a menz. Po zruöenì samostatnèho statutu KolejÌ a menz a ÌdÌcÌ funkce ñ editel KaM byla z Ìzena divize ubytov nì a samostatn divize stravov nì za Ëelem zavedenì zcela novè organizaënì struktury s platnostì od 1. ledna 2007. ProvoznÌ doba bufet v novè Aule VäB-TUO (zodpovïdn vedoucì: SvÏtlana Novotn ) PondÏlÌ 7.00ñ17.00 ter 7.00ñ14.00 St eda 7.00ñ14.00»tvrtek 7.00ñ14.00 P tek 7.00ñ14.00 Ing. Petra Kubov Manaûerka pro vnïjöì vztahy Ing. Boûena Jemelkov VedoucÌ divize ubytov nì Marie Stoniöov VedoucÌ divize stravov nì Spolupráce VŠB-TUO s pedagogy středních škol odborný seminář s geovědním zaměřením Dne 18. října 2006 se konal v Geologickém pavilonu prof. F. Pošepného VŠB-Technické univerzity Ostrava odborný seminář pro pedagogy středních škol, kteří se zabývají výukou předmětů s geovědní problematikou. K rozöì enì stravovacìch kapacit p ispïje i nov bufet v budovï Auly uky geovïdnìch p edmït na st ednìch ökol ch, ale rovnïû zprost edkov nì informacì o moûnostech studia geovïdnìch obor na VäB-TechnickÈ univerzitï Ostrava. V tèto iniciativï bude Institut geologickèho inûen rstvì Hornicko-geologickÈ fakulty VäB-TUO pokraëovat i v n sledujìcìch letech kon nìm dalöìch semin, ale takè nap Ìklad uspo d nìm terènnìch exkurzì. Z jemci z dosud nezapojen ch ökol najdou veökerè d leûitè informace na str nk ch institutu http://geologie.vsb.cz. Ing. Petra Kubov ManaûÈrka pro vnïjöì vztahy Foto: archìv Akce se konala z iniciativy Institutu geologickèho inûen rstvì Hornicko-geologickÈ fakulty VäB-TUO a byla p edevöìm zamï- ena na rozvoj komunikace mezi st edoökolsk m a vysokoökolsk m vzdïl v nìm v p ÌrodovÏdn ch oborech, ale zvl ötï na podporu v uky geologie. 26 pedagog z 18 st ednìch ökol ostravskèho regionu si mïlo moûnost v r mci celodennìho semin e oûivit a doplnit svè znalosti ve vybran ch geologick ch disciplìn ch, p edevöìm mineralogii, paleontologii, loûiskovè geologii a geomorfologii. SouË stì semin e byla n vötïva rozs hl ch sbìrek GeologickÈho pavilonu prof. F. PoöepnÈho, kter demonstrovala moûnosti jejich vyuûitì v r mci n zornè v uky geovïdnìch disciplin pro studenty st ednìch ökol. Pro z jemce byly rovnïû p ipraveny v ukovè kolekce hornin a miner l, kterè byly vïnov - ny z ËastnÏn m ökol m. JednÌm z v znamn ch cìl tèto akce, kter se uskuteënila v r mci transformaënìch a rozvojov ch projekt MäMT, byla nejen podpora v - AKADEMIK 6/2006 9

Představujeme... Věda umožňuje prožít dobrodružství dobyvatele a objevitele, říká prof. Ing. Jiří Zegzulka, CSc. ředitel Institutu dopravy a vedoucí Laboratoře sypkých hmot Fakulty strojní VŠB-TUO. Jeho pedagogick a vïdecko-v zkumn Ëinnost je zamï ena p edevöìm do oblasti mechaniky sypk ch hmot s aplikacì na dopravnì systèmy.»ìm ho pr vï sypkè hmoty tolik zaujaly? ÑKe vöem form m hmot byl ve ökole pod v n ucelen v klad zab vajìcì se jejich vlastnostmi a projevy p i charakteristick ch procesech a p echodov ch stavech. Partikul rnì hmoty zmiúov ny nebyly. BÌl mìsta pak mladè lidi vûdy p itahujì.ì Za sv j nejvïtöì profesnì spïch povaûuje popis hydraulickè samosvornosti a popis sypkè hmoty jako skupenstvì. SvÈ v zkumy v tèto oblasti shrnul v monografii ÑMechanika sypk ch hmotì a tuto problematiku takè bohatï publikoval v zahraniënìch Ëasopisech. Jak je p Ìnos v zkumu mechaniky sypk ch hmot na VäB-TUO pro pr mysl? ÑDlouhodobÏ spolupracujeme se zahraniënìmi firmami, p edevöìm nïmeck mi. Realizovali jsme adu spïön ch inovaënìch projekt, kterè vedly k spo e energiì, zv öenì produktivity pr ce, stabilizaci v robnìch proces a kontinuity toku partikul rnì hmoty. N mi navrûen m eöenìm bylo udïleno nïkolik patent, z toho dva mezin rodnì.ì Slovy prof. Zegzulky, kdo neinovuje, m z cesty ustoupit. Jak tedy konkrètnï podpo it ty oblasti vïdy a v zkumu, kterè jsou zdrojem technick ch inovacì pro podnikatelskè prost edì na VäB-TUO? ÑVyn lezectvì univerzita nejvìce podpo Ì, kdyû ho nebude v bec podporovat a nech procesu voln pr chod. Jak koliv administrativa se snaûì procesy Ìdit a kontrolovat. Proces vyn lezectvì je natolik podobn umïnì a umïleck m disciplìn m, ûe ÌzenÌ tohoto procesu ho m ûe jen zma it. Vyn lezci jsou zpravidla natolik silnè a rozmanitè individuality, ûe vytv enì Ñökatulekì je spìöe vyûene do svobodnè oblasti neû p il k. NavÌc tyto individuality nejsou v z ny na prostor, barvu k ûe, n boûenstvì a dalöì kritèria. Je pot eba vytvo it takovè prost edì, kterè bude l kat vïdeckè a technickè individuality z celèho svïta na p du naöì univerzity.ì Prof. Zegzulka je takè Ëlenem nïkolika Ëesk ch i mezin rodnìch vïdeck ch organizacì a komisì, mj. je od roku 2003 n rodnìm deleg - tem sekce Mechaniky sypk ch hmot v r mci EvropskÈ federace svazu chemick ch inûen r (EFCE): ÑSpoluzakl dajìcìm Ëlenem tèto organizace a pak jejìm dlouholet m p edsedou byl»ech Dr. Jan Novosad. Postupem Ëasu se z nì stalo zcela internacion lnì kontaktnì mìsto z jemc o sypkè hmoty. N rodnì deleg ti jsou z absolutnì Ë sti lidè, kterè okouzlila kr sa partikul rnìch hmot. CÌlem pracovnì skupiny, kter je souë stì velkè nevl dnì nadn rodnì organizace je spolupr ce ve v zkumu, v voji, normotvornèm procesu a vöeobecnï v öì enì informacì o sypk ch hmot ch.ì Kontakty s odbornìky ze zahraniëì p in öejì podle prof. Zegzulky jednoznaënï jen sam pozitiva: ÑV kaûdèm oboru existuje spoleëenstvì nïkolika desìtek aû stovek workholik, kte Ì vytv ejì disciplìnu, naplúujì informaënì databanky a filtrujì nepravdivè informace, kterè b vajì pravidelnï vn öeny do systèmu. Bez kontaktu na tato centra, bez otev enè diskuse, bez kritiky nenì sebereflexe. Dnes kdyû dojdu k nïjakèmu origin lnïjöìmu eöenì, zaënu tìm, ûe poû d m o p edn öku na nïkterè ze spolupracujìcìch univerzit, kde vìm, ûe budou vûdy proti vöemu. Po prvnì takovè p edn öce p ed deseti lety jsem nech - pal, proë jsou vöichni tak kritiëtì a arogantnì. Dnes se tïöìm, jak budou vöichni proti a b emeno d kazu bude na mne. VtipnÏ, jednoduöe a kompaktnï p edloûit objevenou nebo up esnïnou z konitost a p itom nenudit posluchaëe je povinnostì vïdeckèho pracovnìka. M ûe to trvat i dèle, neû pr ce na vlastnìm popisu z konitostì a je to z roveú i marketingov p Ìprava na upout nì z jmu z pr myslu.ì Podle prof. Zegzulky je ve vïdï velmi û - doucì vytv et dlouhodobï stabilnì prost edì: ÑV oblasti organizace a ÌzenÌ v zkumu a v voje je jednoznaënï silnou str nkou VäB- TUO jejì stabilita a dlouhodob setrvaënost.ì Mezi jejì slabè str nky pak adì zejmèna nìzkè zamï enì na v kon: ÑNÏkdy m m pocit, ûe je d leûitïjöì administrativa k ÌzenÌ procesu neû v konnost procesu sama.ì Jak lze tedy p ispït k rychlejöìmu r stu rovnï a rozsahu v zkumu a v voje na VäB-TUO? Podle n zoru prof. Zegzulky m VäB-TUO stejnè neduhy jako vïda v celè»r: ÑJe to pravdïpodobnï problèm zavedenì pr hlednïjöìch pravidel hodnocenì v zkumu v r mci celè»eskè republiky, p Ìstupnost a povinnost prezentace v sledk p edevöìm u projekt za ve ejnè penìze prost ednictvìm ve- ejn ch p edn öek po ukonëenì projekt, p edloûenì prototyp, patent a nov ch metod celè vïdeckè obci. P i prezentaci dosaûen ch v sledk by pak mïl b t kladen d raz na jednoduchost a srozumitelnost. Tam kde se da Ì tato pravidla zav dït rychleji, tam se da Ì vytv et kvalitativnï hodnotnïjöì v stupy. Pokud budou v budoucnu radik lnï uplatnïna kvalitativnì kritèria hodnocenì vïdy, dojde jeötï k vïtöì koncentraci aktivit v tradiënìch centrech obecnè vïdy, kter mi jsou v»r Praha a Brno.ì A jak je vztah vïdce k pedagogickè Ëinnosti? Slovy prof. Zegzulky vïdeck a pedagogick Ëinnost spolu zce souvisì: ÑMezi tïmito aktivitami nejsou hranice. Pedagogickou Ëinnost povaûuji za naprosto p irozenou. DomnÌv m se, ûe by student m mïlo b t umoûnïno integrovat se do eöitelsk ch t m. Vûdyù kaûd dalöì generace p in öì nov hel pohledu, a to je pro univerzity velkou nadïjì.ì Da Ì se vychov vat novou generaci odbornìk na sypkè hmoty? Prof. Zegzulka odpovìd : ÑJsem velmi r d, ûe se k n m v poslednì dobï hl sì nejen studenti z»r, ale takè z jin ch Ëlensk ch zemì EU a dalöìch st t.ì P ÌpadnÌ z jemci o pr ci v oblasti partikul rnìch hmot majì dve e otev enè: ÑNikdy jsme nebyli uzav enou spoleënostì, naopak vûdy jsme usilovali o maxim lnì otev enost. NabÌzÌme prostor pro mï enì granulometrie a mechanicko-fyzik lnìch veliëit pro eöenì diplomov ch a doktorsk ch pracì, poradenstvì student m a doktorand m. Hled - me st le z jemce o pr myslovou spolupr ci, z jemce o doktorskè studium.ì Co m ûe vïda mladè generaci nabìdnout a je pro ni dostateënï atraktivnì? ÑVÏda a s nì spojen kr sa pozn nì, vynalèz nì, mladè lidi vûdy p itahovala a je to jejì p irozenost. Pokud se n m poda Ì budoucìm generacìm tento p irozen v voj zoöklivit, m ûeme si za to sami. D se to mentorov nìm, pouëov nìm a dozorov - nìm bez osobnìho p Ìkladu, kde velkou roli hraje i humor a konstruktivnì prost edì. TakÈ finanënì moûnosti se v tèto profesi v raznï zlepöujì. S vïkem vïtöinou ËlovÏk ztr cì fantazii. St v me se seriûznìmi lidmi, myslìme vìce ekonomicky. Riziko omyl, kterè v sobï nese jak koliv nov myölenka, se pro mnohè st v ne nosn m. Proto je nutnè p edat ötafetu dalöì generaci,ì uzavìr prof. Zegzulka. Helena BonËkov 10 AKADEMIK 6/2006

Děkani hornických a geologických fakult v Ostravě Ve dnech 26. 27. října se v rámci Vysoké školy báňské-technické univerzity Ostrava uskutečnilo pracovní setkání děkanů hornických a geologických fakult zemí Vyšegrádské čtyřky. Pořadatelem a hostitelem Konventu děkanů se poprvé v jeho historii stala Hornicko-geologická fakulta a její děkan prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc. ËastnÌky mezin rodnìho setk nì p iöel do salonku v novè Aule naöì ökoly osobnï pozdravit i rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. Jak ve svèm vodnìm vystoupenì uvedl, v mïnu zkuöenostì a poznatk z jednotliv ch vysok ch ökol, p edevöìm v r mci zemì EvropskÈ unie, povaûuje za velmi uûiteënè a nezbytnè, a to nejen s ohledem na v chovu nov ch vysokoökolsky vzdïlan ch odbornìk, ale rovnïû pro mezin rodnì spolupr ci na vïdecko ñ v zkumn ch projektech. V duchu jeho slov probìhalo i ostravskè setk nì. ÑV r mci dvoudennìho programu jsme Ëlen m konventu p edstavili öirokè spektrum studijnìch obor a program HGF se zamï enìm p edevöìm na strukturovanou formu studia. To byla tèmatika, kter hlavnï zajìmala naöe polskè kolegy, protoûe Polsko se na rozdìl od»eskè republiky na zavedenì strukturovanèho studia do praxe teprve p ipravuje. HodnÏ jsme diskutovali p edevöìm o d vodech p echodu na jinou formu studia, o koncepci jeho spoleënèho z kladu a v neposlednì adï o organizaënìch a obsahov ch zmïn ch, kterè HGF musela v r mci realizace tohoto procesu uskuteënit. MyslÌm si, a potvrzuje to i z jem m ch polsk ch koleg, ûe naöe poznatky a zkuöenosti jim mohou v mnohèm pomociì, uvedl dïkan HGF prof. Slivka. V r mci doprovodnèho programu si pak hostè prohlèdli novou Aulu VäB-TUO, navötìvili Geologick pavilon prof. F. PoöepnÈho a HornickÈ muzeum v Landeku. Na z vïr pracovnì Ë sti ËastnÌci Konventu dïkan zemì Vyöegr dskè Ëty ky vydali na n vrh Prof. dr hab. inø. Mariana DO- LIPSKIEHO, prorektora ds. Nauki i WspÛ- pracy z Przemys em z Politechniki ålπnskiej spoleënou deklaraci a vyzvali dalöì dïkany hornick ch a geologick ch fakult Vä zemì EvropskÈ unie k jejich ËlenstvÌ v Konventu dïkan, kterè by p ispïlo k dalöìmu zkvalitúov nì v mïny zkuöenostì a poznatk a souëasnï podpo ilo i rozvoj mezin - rodnì spolupr ce v oblasti vïdy a v zkumu. Ivo»elechovsk Asistent dïkana HGF pro vnïjöì vztahy Foto: Kamila Wysoudilov, Ivo»elechovsk AKADEMIK 6/2006 11

Významné ocenění našemu vědci U příležitosti mezinárodní vědecké konference Achievements in Mechanical and Materials Engineering dosáhl doc. Ing. Stanislav Rusz, CSc. významného ocenění stal se Fellow of the World Academy of Materials and Manufacturing Engineering for outstanding achievements in scientific researches and contributions to the entire community. Je to v znamnè ocenïnì jeho dosavadnì v zkumnï-vïdeckè pr ce v mezin rodnìm mï Ìtku v oblasti v voje nov ch nekonvenënìch tv ecìch technologiì. Z roveú tak podstatnï zviditelnil na mezin rodnìm vïdeckèm poli vlastnì Alma Mater Vysokou ökolu b Úskou-Technickou univerzitu Ostrava a svou mate skou Fakultu strojnì. Redakce Ëasopisu Akademik srdeënï panu docentu Ruszovi gratuluje k dosaûenèmu spïchu. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. KanclÈ ka Využití tepelných čerpadel na VŠB-TUO V nové Aule a CIT VŠB-TU Ostrava je jedinečným způsobem řešen zdroj tepla a chladu. Původně měla být Aula vytápěna dálkovými rozvody z centrálního zdroje, ale v průběhu výstavby investor rozhodl o změně na tepelná čerpadla, která kromě vytápění a chlazení budovy poskytují i zajímavou možnost vědeckého zkoumání a rozvíjení technologií v tomto oboru. Instalovan systèm tepeln ch Ëerpadel je nejvïtöì, kter je v»r realizov n do konce Ìjna 2006. Je tvo en deseti övèdsk mi tepeln mi Ëerpadly IVT o celkovèm v konu 698 kw a systèmem 110 vrt hlubok ch 142 m Aula slouží i jako mimořádný kulturní stánek Jednou z prvnìch kulturnìch ud - lostì, kter se uskuteënila v kr sn ch interièrech ned vno dokon- ËenÈ novè Auly, bylo koncertnì p edstavenì Jan Ëkovy filharmonie, jeû uspo dala ve spolupr ci s japonskou agenturou J&J Concert Agency 12. Ìjna 2006. Na naprosto mimo dnèm koncertï zaznïly n sledujìcì skladby: F. Mendelssohn-Bartholdy: Hebridy, p edehra; W. A. Mozart: Koncert pro housle a orchestr Ë. 5 A dur; C. Saint-SaÎns: Symfonie Ë. 3. Orchestr vystoupil pod taktovkou slovenskèho dirigenta Maria Koöika a jako sûlistka se p edstavila teprve öestn ctilet japonsk houslistka Maria Hara. Ta v Ëervenci letoönìho roku hr la s orchestrem Musica Istropolitana pod taktovkou zmìnïnèho dirigenta v Osace Mozart v Koncert pro housle a orchestr, kter byl uveden i nynì v OstravÏ. Kritici se o jejìm vystoupenì vyjad ovali velmi pochvalnï. V sou- ËasnÈ dobï Maria studuje na tokijskè Akademii m zick ch umïnì. KoncertnÌ vystoupenì bylo nejen mimo dn m umïleck m z ûitkem, ale p edstavilo Velk s l Auly jako modernì kulturnì st nek, kter v OstravÏ dlouho chybïl. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. KanclÈ ka proveden ch v prostoru parkoviötï Auly a parkoviötï vedle budovy NovÈ knihovny. V souëasnè dobï jde tedy o nejvïtöì strojovnu tepeln ch Ëerpadel ve st ednì EvropÏ. Uveden akce v hodnotï 68 411 tis. KË je financov na: dotacemi ze struktur lnìch fond EU v Ë stce 46 268 tis. KË, dotacemi ze St tnìho fondu ûivotnìho prost edì 6 609 tis. KË a vlastnìmi zdroji univerzity ve v öi 15 534 tis. KË. Instalovan tepeln Ëerpadla v raznï sniûujì n klady na vyt pïnì a klimatizaci budovy a do provozu budou uvedena na poë tku listopadu 2006. Ing. Josef Kurka VedoucÌ oddïlenì Reprodukce majetku Foto: Ing. Petra Kubov AKADEMIK 6/2006 13

Významné setkání svářečských odborníků Ve dnech 25. 27. 9. 2006 se konal v horském hotelu Montér na Ostravici v pořadí již 9. tradiční odborný seminář Nové materiály, technologie a zařízení pro svařování. Seminář pořádal Český svářečský ústav s.r.o. jehož majoritním vlastníkem je VŠB-TU Ostrava. Seminář zahájili úvodními vystoupeními prorektor prof. Ing. Bohumír Strnadel, DrSc., děkan Fakulty strojní prof. Ing. Petr Horyl, CSc. a prof. Ing. Jaroslav Koukal, CSc. nov mi a zajìmav mi aplikacemi v pr myslu. V tomto duchu bylo takè letos p edneseno 25 odborn ch p edn öek. KaûdoroËnÏ je takè na semin i d v n prostor doktorand m Katedry mechanickè technologie Fakulty strojnì VäBñ TU Ostrava, aby formou p edn öek sezn mili odbornou ve ejnost s v sledky sv ch pracì a Semin se stal postupem Ëasu nejv znamnïjöìm setk nìm sv eësk ch odbornìk z vysok ch ökol, v zkumu, v voje a pr myslov ch podnik z celè»eskè republiky. Jiû tradiënï se semin e aktivnï z ËastÚujÌ z stupci zahraniënìch firem Air Liquide, Fronius International, ESAB, Oerlikon, Linde, EWM Hightech Welding a Lincoln a celè ady Ëesk ch podnik a organizacì. Semin se tïöì velkèmu z jmu sv eëskè odbornè ve ejnosti. Letos se ho z Ëastnilo 152 sv eësk ch odbornìk a mnozì museli b t z kapacitnìch d vod odmìtnuti. Organiz to i semin e si kladou za cìl seznamovat jeho ËastnÌky s nov mi materi ly, technologiemi, za ÌzenÌmi pro sva ov nì a s jejich zìskali tak zkuöenosti pot ebnè k p ÌpravÏ p edn öek a jejich prezentaci. Jejich bezplatn Ëast na semin i jim takè umoûúuje nav zat kontakty s p ednìmi odbornìky v oboru a konzultovat s nimi odbornè problèmy eöen ch doktorsk ch pracì. Prof. Ing. Jaroslav Koukal, CSc. ÿeditel»eskèho sv eëskèho stavu s.r.o. INZERCE 14 AKADEMIK 6/2006

Úloha práva při regulaci ekonomických procesů Ve dnech 19. a 20. října 2006 proběhla konference zašti ovaná Katedrou práva Ekonomické fakulty VŠB TU Ostrava nazvaná Úloha práva při regulaci ekonomických procesů. Kromě členů katedry se zúčastnilo i mnoho pedagogů z dalších vysokých škol a univerzit, především z Masarykovy univerzity v Brně, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity či Západočeské univerzity v Plzni. Konference Katedry pr va EkF VäB-TU Ostrava majì jiû nïkolikaletou tradici a vûdy se jedn o zajìmavè atraktivnì tèma. P ipomeúme alespoú konferenci konanou v loúskèm roce ÑV uka pr va pro ekonomyì, kde se diskutovala tato problematika i v nadn - rodnìm kontextu. Je z ejmè, ûe vzhledem k probìhajìcìm p estavb m studijnìch obor a nov m akreditacìm je toto tèma st le velmi aktu lnì a i v letoönìm roce mu byla ze z - jmu diskutujìcìch vïnov na pozornost. Pro Ëleny Katedry pr va je obzvl ötï p Ìjemn m a motivujìcìm zjiötïnìm skuteënost, ûe se jejich konferencì ËastnÌ lidè opïtovnï a potvrzujì tak p Ìnos diskuze a v mïny zkuöenostì v tèto oblasti. Konference letos probìhala v komornïjöìm duchu neû v loúskèm roce, p esto p inesla mnoho zajìmav ch podnït. AË v menöìm poëtu, diskuze byly velmi ûivè a nosnè ñ zejmèna jsme se zab vali obecnou ot zkou pr va v ekonomice a eöili jsme problematiku v uky tïchto doplúujìcìch se disciplin. Snaûili jsme se nalèzt optim lnì eöenì pro v uku pr va na ekonomick ch fakult ch, stejnï tak i pro v uku ekonomie a ekonomiky na fakult ch pr vnick ch. V obou p Ìpadech se v raznï projevila vhodnost a Ëelnost za azenì tïchto p edmït do jednotliv ch uëebnìch pl n. KolegovÈ z Masarykovy univerzity n s sezn mili i se sv m v ukov m modelem, kter poslucha- Ë m umoûúuje pruûnïjöì v bïr ve voliteln ch p edmïtech a tìm jim umoûúuje snadnïjöì profilaci dle vlastnìho sudku. Mimo tuto obecnïjöì diskusi jsme se sezn mili i s jednotliv mi odborn mi p ÌspÏvky z ËastnÏn ch, kterè naleznete ve SbornÌku vyd vanèm u p Ìleûitosti tèto konference. K p ÌjemnÈmu pr bïhu nepochybnï prospïlo i prost edì hotelu, kterè nabìzì mnoho doplúkov ch relaxaënìch aktivit. ËastnÌk m se tedy dostalo kromï duchovnì stimulace i pèëe o tïlo, coû v tomto sychravèm obdobì bylo jistï p Ìnosem. Z vïrem bych r da zd raznila, ûe konference nav zala na p edchozì dobrè vztahy mezi z ËastnÏn mi a nastolila i ot zky moûnè spolupr ce na r zn ch projektech, coû je nespornï dalöìm pozitivnìm aspektem. DÏkujeme organizaënìmu v boru a tïöìme se na p ÌötÌ konferenci Katedry pr va. Ing. Jarmila BoûoÚov Katedra pr va EkF Kurz celoživotního vzdělávání Ekonomika a právo v podnikání Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje a Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava připravili bezplatný 3-semestrální kurz Ekonomika a právo v podnikání. Tento projekt s plným názvem Zřízení kurzu celoživotního vzdělávání Ekonomika a právo v podnikání (kurz magisterského typu studia) byl zahájen v červenci tohoto roku a je financován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky. nostì se vyplnì mezera na trhu pro oblast MoravskoslezskÈho kraje, kde je moûnost zìskat magistersk titul v ekonomickè oblasti p i zamïstn nì Ëi podnik nì v souëasnè dobï nedostateën. Realizace tohoto projektu napom ûe tento nedostatek odstranit, rozöì- it moûnosti studia celoûivotnìho vzdïl v - nì a uspokojit poûadavky student, kte Ì z nejr znïjöìch d vod se mohou Ëastnit vzdïl v nì pouze formou kurz celoûivotnìho vzdïl v nì a majì z jem d le se vzdïl - vat a zvyöovat svou kvalifikaci. Zvl öù v regionu s tak vysokou nezamïstnanostì jako je kraj Moravskoslezsk je zvyöov nì kvalifikace jednìm z n stroj zvyöov nì zamïstnanosti. Projekt tak p ispìv k dosaûenì vysokè a stabilnì rovnï zamïstnanosti zaloûenè na kvalifikovanè flexibilnì pracovnì sìle, ËÌmû je v souladu s glob lnìm cìlem programu. Podporovanou cìlovou skupinou jsou studenti vysok ch ökol a z jemci o dalöì studium na vysok ch ökol ch. Do kurzu se mohou p ihl sit absolventi vysok ch ökol (minim lnï s Bc. titulem) s ekonomick m zamï enìm. Kurz je 3-semestr lnì, zah jen CÌlem tohoto projektu je z ÌzenÌ kurzu celoûivotnìho vzdïl v nì magisterskèho typu studia srovnatelnèho s magistersk m oborem studia oboru Ekonomika a pr vo v podnik nì na EkonomickÈ fakultï VäB-TU Ostrava. Obor Ekonomika a pr vo v podnik nì reaguje na popt vku po ekonomech vybaven ch pot ebn mi znalostmi z oblasti pr va. Obor poskytuje vedle ekonomick ch disciplìn i prohloubenè znalosti obchodnìho pr va, pr v pr myslov ch, hospod skè i nekalè soutïûe, obchodnï-z vazkov ch vztah, vëetnï tïch, kterè vznikajì v mezin - rodnìm obchodï. SouËasnÏ obor zajiöùuje v uku pr va finanënìho, spr vnìho, pracovnìho, pr va duöevnìho vlastnictvì a trestnï pr vnì ochranu ekonomiky. NavÌc jsou studenti oboru sezn meni se z klady pr va Evropsk ch spoleëenstvì. Vzhledem ke shodï obsahu n plnï kurzu s akreditovan m magistersk m oborem Ekonomika a pr vo v podnik nì na EkonomickÈ fakultï VäB-TU Ostrava, umoûnì kurz z jemc m zv öit si kvalifikaci dosaûenìm titulu Ing., neboù kurz umoûúuje absolvent m prostupnost na tento akreditovan studijnì obor. Touto moûbude v lednu 2007. Po absolvov nì zìskajì spïönì absolventi kurzu osvïdëenì o absolvov nì. Podle p Ìsluön ch pr vnìch p edpis se budou absolventi moci Ëastnit p Ìsluön ch ÌzenÌ a zkouöek k zìsk nì opr vnïnì vykon vat profese daúov poradce, maklè, auditor, exekutor, spr vce konkurznì podstaty, prokurista firem apod. Kurz tak zajiöùuje p Ìstup k rozöì enì vzdïl nì i ËasovÏ zanepr zdnïn m osob m, zvyöov nì osobnìho kapit lu tïchto osob, jenû mohou poslèze vyuûìt v snazöìm uplatnïnì na trhu pr ce. Jako prvnì projekt tohoto typu studia bude zdrojem zkuöenostì pro rozvoj dalöìch program nejen na EkonomickÈ fakultï VäB-TUO, ale i na ostatnìch ökol ch. VÏ Ìme, ûe n ö projekt spolu s prezentacì v sledk projektu, podpo Ì dalöì vzdïl v - nì v»eskè republice. BliûöÌ informace: www.khkmsk.cz, resp. Ing. MarkÈta PekarÌkov, tel.: 597 479 330, e-mail: m.pekarikova@khkmsk.cz. Ing. David H tter Katedra pr va EkF AKADEMIK 6/2006 15

Workshop doktorandů WOFEX 2006 Fakulty elektrotechniky a informatiky Ve dnech 21. 22. 9. 2006 se konal čtvrtý ročník workshopu WOFEX 2006. WOFEX je workshop doktorandů Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-Technické univerzity Ostrava, který nabývá na významu: o účast na něm projevují zájem doktorandi z jiných univerzit a o výsledky prací se zajímají zástupci firem a společností. Letos se workshopu zúčastnilo 113 doktorandů s 91 odbornými pracemi v 6 sekcích. Prof. Ing. Ivo Vondr k, CSc. a prof. RNDr. V clav Sn öel, CSc. oceúujì studenty doktorskèho studia Cenou dïkana FEI VäBñTUO. Studenti zde mohou porovn vat svè teoretickè i praktickè znalosti a prezentovat je jak p ed odbornìky fakulty, tak i p ed dalöìmi studenty a z stupci firem, kte Ì sledujì kvalitu v zkumn ch pracì student doktorskèho studia. MladÈ talenty podporujì i v znamnì hr Ëi svïtovèho elektrotechnickèho trhu: spoleënosti Schneider Electric CZ, s.r.o. a divize Automatizace a pohony spoleënosti Siemens, s.r.o. V oblasti informaënìch technologiì pozornï sleduje pr ci doktorand TietoEnator, a.s., kter p sobì ve vìce neû 25 zemìch svïta. Studenti, kte Ì dos hli nejlepöìch v sledk byli ocenïni cenou dïkana FEI VäB-TUO. SpoleËnostÌ Schneider Elektric byla ocenïna elektronick m di em pr ce Ing. Miroslava Kop ivy, studenta doktorskèho studia Fakulty elektrotechniky a informatiky VäBñTUO. Jeho ocenïn p ÌspÏvek a pr ce s n zvem: Ekonomická fakulta má certifikát jakosti U příležitosti konání 15. ročníku mezinárodní konference JAKOST QUALITY 2006 převzali rektor VŠB-Technické univerzity Ostrava prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc. a děkan Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava doc. Ing. Josef Fiala, CSc. od zástupce Sdružení pro certifikaci systémů jakosti CQS Certifikát jakosti. ÑLaboratory of Fuel Cells VäB-TUO in period 2005/2006ì pojedn v o projektech zamï en ch na palivovè Ël nky, jeû jsou eöeny v r mci Laborato e Palivov ch»l nk (LP») VäB-TU Ostrava. Pozornost je vïnov na p edevöìm dvïma projekt m, a to ÑProjekt HydrogenIXì a ÑProjekt Hydrogen Riderì. CÌlem projektu ÑHydrogenIXì je n - Z stupce spoleënosti Schneider Electric Ing. Mot l p ed v cenu za nejlepöì pr ci ñ elektronick di Ing. Miroslavu Kop ivovi. vrh a konstrukce vozidla pro jednu osobu s minim lnì spot ebou energie p i ujetì stanovenè vzd lenosti. CÌlem je optimalizace systèmu palivovèho Ël nku za Ëelem dosaûenì maxim lnì Ëinnosti systèmu. Projekt ÑHydrogen Riderì spad pod soutïû Nap jenì sluncem, jeû je Fakultou elektrotechniky a informatiky kaûdoroënï organizovan pro studenty st ednìch ökol. kolem projektu je n vrh a konstrukce reverzibilnìho palivovèho Ël nku Ekonomick fakulta VäB-TU Ostrava se tak stala prvnì ekonomickou fakultou v celè»eskè repubice, kter zavedla systèm managementu jakosti podle mezin rodnì normy ISO 9001, jenû v raznï p ispïje k dalöìmu zkvalitnïnì jejì Ëinnosti. VäB-Technick univerzita Ostrava zah - jila p ed dvïmi lety jako prvnì ve ejn ökola v»eskè republice zav dïnì tzv. systèmu managementu jakosti na sv ch fakult ch za Ëelem zkvalitnïnì systèmu ÌzenÌ fakult. Na EkonomickÈ fakultï VäB-TU Ostrava provedla ve dnech 25.ñ26. dubna 2006 firma CQS tzv. certifikaënì audit, kter potvrdil shodu systèmu managementu jakosti s mezin rodnì normou ISO 9001:2000 a normou»sn EN ISO 9001:2001. Jak sdïlil manaûer pro jakost a prodïkan EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D.: ÑCertifik t potvrzuje, ûe systèm managementu jakosti EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava vyhovuje normï pro procesy univerzitnì vzdïl - nì v bakal sk ch, magistersk ch a doktor- SlavnostnÌ zah jenì workshopu doktorand WOFEX 2006 dïkanem FEI VäBñTUO prof. Vondr kem. typu PEM s v konem cca 180 mw pro Ëel soutïûe. V p ÌspÏvku jsou takè zmìnïny prezentace a aktivity, kterè se v r mci t mu Laborato e palivov ch Ël nk prezentujì za Ëelem propagace VäB-TUO a problematiky palivov ch Ël nk mezi öirokou ve ejnost. Ing. Jana MlateËkov FEI VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov, Pavel Moravec Ing. Miroslav Kop iva, FEI VäBñTUO sk ch studijnìch programech, manaûerskè vzdïl v nì, habilitaënì ÌzenÌ a ÌzenÌ ke jmenov nì profesorem, v zkum a v voj v oblasti ekonomie.ì ZatÌmco v podnikovè praxi je bïûnè, ûe podniky zìsk vajì r znè certifik ty, kter mi prokazujì kvalitu sv ch v robk a systèm ÌzenÌ svè organizace, u ökol tato praxe zatìm nenì tak bïûn. Vzr stajìcì konkurence na trhu vzdïl v nì vöak postupnï tlaëì na vzdïl vacì instituce se nïjak m zp sobem odliöovat a prokazovat svè kvality. Ekonomick fakulta VäB-TU Ostrava proto vykroëila spr vn m smïrem. DalöÌ informace jsou k dispozici na webov ch str nk ch http://www.ekf.vsb.cz. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF 16 AKADEMIK 6/2006

Naše účast na konferenci CASPRIO 2006 Ve dnech 13. 15. září 2006 proběhlo v Olomouci setkání členů společnosti Czech and Slovak Public Relations Information Officers (CASPRIO). Tato organizace je součástí Evropské asociace pracovníků v oblasti Public Relations vysokých škol (EUPRIO). KaûdoroËnÏ je po d no na nïkterè z univerzit setk nì formou odbornè konference, jejìmû cìlem je v mïna informacì a zkuöenostì z oblastì vnit nìch a vnïjöìch vztah s mèdii, komunikace, prezentace apod. KonferencÌ se ËastnÌ pracovnìci univerzit ñ kanclè i, tiskovì mluvëì, pracovnìci PR, redakcì univerzitnìch Ëasopis a jejich partnery jsou novin i, vydavatelè, pracovnìci marketingov ch oddïlenì Ëesk ch a nadn - rodnìch firem a dalöì odbornìci. CASPRIO 2006 po dala Univerzita PalackÈho v Olomouci, kter ve svè propagaënì Ëinnosti Ëerp z bohatè historie mïsta i svè vlastnì, protoûe je druhou nejstaröì univerzitou u n s. T ÌdennÌ jedn nì probìhalo v prostor ch baroknìho komplexu starè univerzity, kde sìdlì umïnovïdnè a umïnov chovnè katedry. ËastnÌky p ivìtal rektor Univerzity PalackÈho v Olomouci pan prof. RNDr. LubomÌr Dvo k, CSc. a prorektor pro z leûitosti vnïjöìch vztah Mgr. Jakub D rr, kter spoleënï s kanclè- em PhDr. Tom öem Hrbkem zastupovali univerzitu na jedn nìch. SamotnÈ p edn öky letoönìho roënìku konference se vïnovaly oblasti spolupr ce s r dii a konkrètnï s»esk m rozhlasem. D le pak vnit nì komunikaci ve velk ch spoleënostech, kterou vedl manaûer internì komunikace spoleënosti T-Mobile Czech Republic, a. s. Z - stupci z»vut v Praze p edstavili aktivity studentsk ch spolk na svè univerzitï a v poslednì den jedn nì svè post ehy ze spolupr ce s vïdeck mi pracoviöti p iblìûila redaktorka MF Dnes Ing. Bob rkov. Vöechna v öe zmìnïn tèmata byla zajìmav a kaûd mohl pro svou univerzitu zìskat pouëenì a s kolegy z ostatnìch probrat aplikovatelnost nïkter ch metod t kajìcìch se vnit nì a vnïjöì komunikace. Pr vï setk nì s pracovnìky PR z Ëesk ch a slovensk ch univerzit je dalöìm p Ìnosem, kter m ûe VäB-TUO ve svè dalöì Ëinnosti vyuûìt. Univerzity spojujì vïtöinou stejnè problèmy ñ nedostatek finanënìch prost edk, nedostateënè person lnì obsazenì PR oddïlenì za univerzitu a za fakulty a sloûit organizaënì struktura, kter neumoûúuje nïkter marketingov rozhodnutì prosadit a zavèst. A to aù uû se jedn o propagaci univerzity nebo o spolupr ci s mèdii, kdy nïkte Ì pracovnìci, mnohdy odbornìci na svïtovè rovni, nemajì o zviditelnïnì v mèdiìch z jem. Tomu se ovöem nenì co divit ñ p i nedostatku Ëasu a zkuöenostì s prezentacì sv ch v sledk pro laiky, nebo naopak p i svè snaze jiû narazili na neprofesion lnì jedn nì ze strany z stupc tisku. Kaûd univerzita m takè sv specifika a ta naöe bohuûel nem ûe Ëerpat z bohatè historie mïsta, z umïleck ch aktivit student nebo tolik popul rnì lèka skè oblasti (aû na v jimky). P esto vöak m me ve ejnosti co nabìdnout a jako ostatnì technickè univerzity umìme pomoci zìskat pro n ö region investory. Ing. Petra Kubov ManaûÈrka pro vnïjöì vztahy Foto: ArchÌv INZERCE AKADEMIK 6/2006 17

Katedra tělesné výchovy a sportu VŠB-TUO Vás zve!!! Na lyûe Sledujte: http://sportovnikurzy.vsb.cz OpÏt nabìzìme öirokou ök lu lyûa sk ch a snowbordov ch kurz pro studenty. Je Ëas se zamyslet, kam pojedete v zimï! NavÌc pro p Ìznivce modernìch trend lyûov nì p ipravilo AkreditaËnÌ st edisko MäMT pro v uku lyûov nì p i KTVS VäB-TUO kurs carvingu. Ve st edisku Saalbach ñ Hinterglemm v termìnu 14. ñ18. 12. m ûete pod vedenìm zkuöen ch instruktor zlepöit svè carvingovè dovednosti a v bornï si zalyûovat. DalöÌ informace zìsk te u Mgr. Jind icha Byrtuse ñ vedoucìho lektorskèho sboru KTVS ñ kl. 4141, jindrich.byrtus@centrum.cz. Vy, kte Ì se chcete st t instruktory ökolnìho lyûov nì, rezervujte si termìn 2. 1. ñ 6. 1. 2007. V rekreaënìm st edisku Desn v Jizersk ch hor ch zìsk te p ehled o nejmodernïjöìch metod ch v uky zat ËenÌ na lyûìch a zlepöìte svè technickè dovednosti. Pro rezervaci mìst vyuûijte v öe uveden kontakt. Do aeros lu KTVS Nejen studenti, ale i zamïstnanci majì moûnost vyuûìvat naöich sluûeb. O naöich akcìch a programu se doëtete na www.aerobikvsb.com. NabÌzÌme zamïstnanc m moûnost pravidelnèho pohybu. Mgr. Dana Bajgarov pro V s p ipravuje lekce jûgy kaûdè ter od 16:00 hod. do 17:30 hod. a lekce kondiënìho cviëenì kaûd Ëtvrtek ve stejnèm Ëase. Z Ëastnit se m ûete takè veëernìho cviëenì, kterè nabìzì celou öì i lekcì aerobiku. Rozpis najdete na v öe uveden ch str nk ch. Pro p Ìznivce Body Mind lekcì p ipravujeme semin : Do kondice s Vaökem Krej- ËÌkem. Jmenovan lektor se velmi zaslouûil o popularizaci jûgy a jejìch modernìch forem. 11. 11. 2006 od 9:00 hod. si s nìm m ûete zacviëit 3 lekce: 1. Poweryoga ñ lekce zamï en na podporu metabolismu s redukënìm Ëinkem, 2. Spine WORK ñ lekce, kter p inese z - sobnìk cvik klient m, kte Ì majì problèmy s bolestì zad, 3. Relace ñ lekce pro obnovenì energie a vitality. VÏ Ìme, ûe se opït ve velkèm poëtu z - ËastnÌte 2. 12. 2006 jiû tradiënì ÑMikul öskè showì!»ekajì V s 3 lekce dynamickèho cviëenì, v born prezentèr aerobiku Luk ö Kolek a malè p ekvapenì! Podzim s smïvem a s pohybem V m za KTVS p eje Mgr. Hana Mihulov, KTVS Pozvánka na volejbal Volejbalistky VŠB-TU Ostrava zahájily novou sezónu 2. ligy vítězně. V domácím prostředí porazily ve dvou utkáních družstvo České Třebové. P Ìpravu druûstvo odstartovalo jiû v srpnu na soust edïnì, kterè probìhalo v are lu VäB-TUO. KvalitnÌ p Ìprava vyvrcholila koncem z Ì na turnaji v JiËÌnÏ, kde dïvëata vybojovala pïknè t etì mìsto. Druûstvo je tvo eno p ev ûnï studentkami VäB-TUO. K dr proöel velkou obmïnou, protoûe po ukonëenì loúskè sezûny odeölo 5 hr Ëek z kladnì sestavy. Nahradily je mladè a nadïjnè hr Ëky, kterè dob e zapadly do kolektivu. Druûstvo VäB-TUO je takè farm sk m druûstvem extraligovèho druûstva ûen Mittalu Ostrava. Toto propojenì umoûúuje zkou spolupr ci mezi obïma oddìly. MladÈ a nadïjnè volejbalistky tak mohou sbìrat zkuöenosti v extraligovè soutïûi a z roveú se hernï zapojit v 2. lize. Mistrovsk utk nì 2. ligy se hrajì ve SportovnÌ hale VäB-TUO v tïchto termìnech: 14.10. VäB-TUO : P erov (v 11,00 hod. a 14,00 hod.) 4. 11. VäB-TUO : älapanice (v 10,00 hod. a 13,00 hod.) 25. 11. VäB-TUO : Z mïl (v 11,00 hod. a 14,00 hod.) 9. 12. VäB-TUO : Svitavy (v 11,00 hod. a 14,00 hod.) 20. 1. 07 VäB-TUO : Kyleöovice (v 10,00 hod. a 13,00 hod.) 10. 2. 07 VäB-TUO : Fr dek-mìstek (v 10,00 hod. a 13,00 hod.) 24. 2. 07 VäB-TUO : K enovice (v 10,00 hod. a 13,00 hod.) 10. 3. 07 VäB-TUO : Litovel (v 11,00 hod. a 14,00 hod.) P ijôte se podìvat na zajìmav utk nì a povzbuôte naöe dïvëata. PaedDr. Zlatava Jakuböov VedoucÌ druûstva, KTVS Foto: archìv AKADEMIK 6/2006 21

PREMIÉRY V LISTOPADU 9.11. Potomci lidí Iluzionista SAW 3 Texaský masakr motorovou pilou: Počátek 16.11. Casino Royale 23.11. Lovecká sezóna Rituál Beerfest Borat Casino Royale V jiû 21. pokraëov nì nej spïönïjöì filmovè sèrie vöech dob, se v roli slavnèho agenta Jamese Bonda poprvè p edstavì Daniel Craig. CASINO ROYALE p iblìûì za- Ë tky Bondovy öpion ûnì karièry. V r mci svè prvnì mise s povï enìm Ñ007ì se m dostat na kobylku Le Chiffreovi (Mads Mikkelsen), kter se stal bankè em svïtovèho terorismu. Aby jej mohl zastavit a rozloûit tak teroristickou sìù, musì Bond Le Chiffrea porazit v pokerovèm turnaji s astronomick mi s zkami, kter Le Chiffre po d v Casino Royale. Zpr vu, ûe se s nìm na misi vyd v okouzlujìcì ËetnÌ ministerstva financì Vesper Lynd (Eva Green), kter m zajistit finanënì prost edky na pokerovè partie a potè na vl dnì penìze dohlìûet, p ijìm s krajnì nevolì ñ avöak potè, co spoleënï p eûijì adu smrtìcìch tok ze strany Le Chiffrea a jeho nohsled, se mezi nimi vyvine vz jemn p itaûlivost. Ta je nakonec zavede do jeötï nebezpeënïjöìch situacì, kterè navûdy zmïnì Bond v ûivot. Borat Zn m britsk komik Sacha Baron Cohen b v pro svè imitaënì a improvizaënì schopnosti Ëasto p irovn v n k Peteru Sellersovi. Ve svèm po adu spïönï zesmïöúuje slavnè osobnosti i anonymnì lidi na ulici tìm, ûe se vyd v nejen za zaostalèho nemytèho kazaöskèho reportèra Borata, ale takè za britskèho p edmïstskèho rappera Aliho G nebo za homosexu lnìho nïmeckèho mûdnìho koment tora Bruna. Film BORAT je natoëen podobnou metodou. Cohen s filmov m öt bem putuje po Spojen ch st tech a uv dì do rozpak nic netuöìcì lidi, kte Ì se domnìvajì, ûe jsou svïdky nat ËenÌ skuteënèho dokumentu pro Kazaöskou televizi. (SkuteËn kazaösk vl da nem s tìmto filmem nic spoleënèho a ofici lnï proti nïmu podala protest.) (foto a ofici lnì text distributora) Audiovizuální centrum VŠB-Technická univerzita Ostrava Akademický Filmový Klub VESMÍR listopad 2006 1. 2. 11. B-H JE MI STRACHEM dokument o vnímání víry, sexuality a náboženského fundamentalismu 6. 7. 11. SUPER NÁHRADNÍK romantická komedie, titulky 8. 9. 11. LET Č. 93 příběh čtvrtého letadla uneseného teroristy 11. září 2001, titulky 13. 14. 11. GRANDHOTEL nový úspěšný film Davida Ondříčka 15. 11. MARTA drama o lásce, životě a smrti 20. 21. 11. ČAS Ki-dukova studie o lásce a plynutí času, drama, titulky 22. 23. 11. PRACHY DĚLAJ ČLOVĚKA nová česká krimi komedie 27. 11. PURURAMBO dobrodružství na největším tropickém ostrově světa 28. 11. AMAZONIA VERTIKAL prvovýstup a přechod venezuelské stolové hory Avyan Tepui 29. 30. 11. KRÁSKA V NESNÁZÍCH tragikomedie Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Hlavní promítání vždy od 19:30 hodin. Pokladna otevřena půl hodiny před začátkem představení. Telefonické i osobní rezervace PO ČT 8:00 20:00 hodin, PÁ 8:00 14:00 hodin, tel.: 597 325 733. Sídlo promítání Filmového klubu: Zahradní ul. 17, Ostrava 1 Soutěž o ceny Rekapitulace ot zek a odpovïdì z minulèho ËÌsla: 1. Zhotovitelem novè reprezentativnì Auly VäB-TUO je jedna z nejv znamnïjöìch stavebnìch spoleënostì u n s akciov spoleënost OHL és. 2. Podpisem pana rektora byla nav z na r mcov spolupr ce s v znamn m z jmov m SdruûenÌm hasië»ech, Moravy a Slezska. 3. Akademick m pracovnìk m z Katedry informatiky FEI VäB-TU Ostrava se dostalo p Ìleûitosti uspo dat 16. roënìk prestiûnì Evropsko-JaponskÈ konference s n zvem ÑInformation Modelling and Knowledge Representationì, EJC 2006. A kdo vyhr l? 1. cena: od spoleënosti OHL és Michal Ptaöek 2. cena: lìstky do multikina Cinestar Jakub Sypko 3. cena: od spoleënosti GTS international Michal Czyû 4. cena: od spoleënosti Copy Milena äruba ov 5. cena: lìstky do kina VesmÌr Eva Dvorsk V hry si vyzvednïte do 21. 11. 2006, jinak propadnou, coû by byla jistï ökoda. Pokud i vy chcete mìt öanci p ÌötÏ vyhr t, odpovïzte na naöe dneönì soutïûnì ot zky: 1. SpoleËnost VOKD letos slavì kulatè v roëì svèho spïönèho p sobenì, jakèho jubilea dos hla? 2. Jak se naz v soutïû zamï en na st edoökol ky, kter probìh pravidelnï na p dï VäB-TUO a svou n paditou formou pom h p il kat ke studiu na naöì univerzitï? 3. UveÔte adresu, na kterè se dozvìte o öirokè nabìdce zimnìch kurz po dan ch KTVS. SvÈ spr vnè odpovïdi poölete e-mailem, noste na INFOCENTRUM VäB-TUO, resp. do obchod SUS nebo je vhazujte do schr nek, kterè jsou umìstïny na kolejìch s oznaëenìm: AKADEMIK INFOCENTRUM nejpozdïji vöak do 16. 11. 2006. JmÈna v herc se dozvìte v p ÌötÌm ËÌsle. Kdo vïnuje ceny do soutïûe tentokr t? -jaz- 22 AKADEMIK 6/2006