Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta. Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Adiktologie

Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Adiktologie Pavel Staněk Patologické hráčství u krupiérů pražských kasin Exploračně-korelační dotazníkové šetření Pathological gambling casino croupiers Prague Exploratory-correlation survey Bakalářská práce Vedoucí závěrečné práce: Mgr. Jaroslav Vacek Praha, 2013 1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a že jsem řádně uvedl a citoval všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací. V Praze, 25.07.2013 Pavel Staněk 2

Identifikační záznam: STANĚK, Pavel. Patologické hráčství krupiérů pražských casin: exploračně-korelační dotazníkové šetření. [Pathological gambling casino croupiers Prague]. Praha, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek. Oponent práce Ing. Jiří Vopravil, Ph.D. Abstrakt: Cílem práce bylo popsat vztah krupiérů pražských kasin ke hraní hazardních her a jejich případné patologické hráčství. Byly použity výzkumné otázky sledující okolnosti vzniku a rozvoje patologického hráčství, jeho existence a možných příčin i vlastního vnímání respondenty. Jako metoda bylo zvoleno exploračně-korelační dotazníkové šetření, k získání dat pak kombinace dotazníku SOGS a vlastních uzavřených otázek. Základním souborem byli krupiéři zaměstnaní v pražských kasinech a výběrovým souborem, získaným za využití techniky totálního výběru pak respondenti, kteří vyplnili a odevzdali dotazník. Data byla zpracována matematicko-analytickými statistickými metodami v programu SPSS. Z výsledků je zřejmé, že počet pravděpodobných patologických hráčů mezi krupiéry pražských kasin je mnohonásobně vyšší než prevalence tohoto jevu v obecné populaci. V pražských kasinech je to 33% respondentů, v obecné populaci je prevalence odhadována na 1% patologických hráčů. Příčiny tohoto rozdílu se v práci objasnit nepodařilo. Klíčová slova Patologické hráčství, gambling, kasino, krupiér, patologický hráč 3

Abstract: The aim of the study was to describe the relationship of Prague croupiers casinos to gambling and their potential pathological gambling. Research questions were used tracking circumstances of creation and the development of pathological gambling, its existence and possible causes and their own perception of the respondents. As the method was exploratory-correlation questionnaire survey to obtain data the combination of a questionnaire and SOGS own closed questions. The current population was employed in Prague croupiers casinos and a sample, obtained using the technique of total choice, off the respondents, who replied to questionnaire. Data were processed by mathematical-statistical methods of analysis in SPSS. From the final results is it evident, that the number of probable pathological gamblers among dealers of Prague casinos is much higher than the prevalence of this phenomenon in the general population. In the casino is 33 % of the respondents and in general population is estimated only 1% of pathological gamblers. The reasons for could be clarified this. Keywords: Pathological gambling, gambling, casino, crupier, pathological player 4

Poděkování Děkuji panu Mgr. Jaroslavu Vackovi za vedení této práce, cenné rady a trpělivost. 5

Obsah 1. Úvod.... 7 2. Teoretická analýza stavu poznání....9 2.1. Charakteristika závislosti.....9 2.2. Charakteristika hazardní hry...... 12 2.3. Patologické hráčství...14 2.4. Patologické hráčství profesních skupin. 16 2.5. Výskyt patologického hráčství prevalence..... 16 2.6. Rizika patologického hráčství..17 2.7. Rizikové prostředí..18 3. Cíl práce....20 3.1. Formulace výzkumných otázek...20 3.2. Metodologický rámec a metody tvorby dat..... 20 3.3. Etika výzkumu.........22 4. Výsledky..23 4.1. Popis výzkumného souboru....23 4.2. Výzkumné otázky.....25 5. Diskuse....43 6. Závěry....47 7. Literatura.. 49 8. Přílohy.....52 8.1. Dotazník na patologické hráčství krupiérů...53 8.2. Seznam pražských kasin s živou hrou.. 58 6

Patologické hráčství u krupiérů pražských kasin Je těchto šest nebezpečných následků oddávání se hazardním hrám: 1.výhra plodí nenávist, 2. kdo prohraje, rmoutí se, 3. viditelná ztráta majetku, 4. na veřejnosti jeho slovo nemá váhu, 5. přátelé a společníci ho přezírají, 6. pro manželství je nežádoucí, lidé řeknou, že hráč v kostky nestačí uživit manželku. ( rozprava Rady Sigálovi připisovaná Buddhovi, Nešpor, 2011) 1. Úvod Východiskem je definice patologického hráčství jako stavu a poruchy, projevující se v častých a opakovaných epizodách hazardní hry, která ovládá život pacienta na úkor jeho závazků a hodnot v oblasti sociální, materiální, rodinné a pracovní. Toto chorobné zaujetí hrou se často objevuje v dobách, kdy je život pro pacienta více stresující (Nešpor, Csémy, 1996). Já sám pracuji 20 let jako krupiér a i to mě přimělo zaměřit svoji bakalářskou práci na gambling krupiérů. Mám možnost sledovat osudy jak hráčů, tak i krupiérů a vývoj jejich hráčské kariéry. Z hostů, kteří měli návštěvu kasina jako občasnou společenskou událost se postupem času stali patologičtí hráči, trávící v kasinu většinu nocí. Vedení kasin si je této situace vědomé a tak kromě stolů, kde hrají s hosty krupiéři, nabízí hráčům i hazardní výherní automaty. Před 20 lety byla většina krupiérů vysokoškoláky a práci v kasinu měli jako přivýdělek ke studiu. Výše finančního ohodnocení krupiérů byla v té tobě výrazně nadprůměrná (cca 25.000,- Kč, dle Českého statistického úřadu byl průměrný plat v roce 1993 7

5.900,- Kč) ale výše mzdy se během doby nezměnila. Nicméně v současnosti se jedná o mírně podprůměrnou mzdu. Úroveň krupiérů (jejich znalosti, vzdělání) a nároky na ně se během let velmi snížily a tato práce i společensky degradovala. Nové krupiéry si nepřipravuje kasino samo, ale kurzy pořádají různé agentury i za spoluúčasti úřadů práce. V současnosti část krupiérů pochází také ze zemí mimo evropskou unii (Ukrajina, Rusko, Mongolsko, Kazachstán). Zdroje, které jsem k psaní práce využíval, popisují kasina a krupiéry v Austrálii a Spojených státech amerických s tím, že zde management kasin při výzkumech s autory studií spolupracoval. Některá pražská kasina v současnosti představují svět sám pro sebe na samé hranici legální činnosti a jejich majitelé často o spolupráci nestáli. 8

2. Teoretická analýza stavu poznání 2.1. Charakteristika závislosti Pro definici závislosti a stavu její patologičnosti je určující soustava změn, které se projeví na osobnosti klienta a na jeho vztazích s okolím. Závislost tak široce zasahuje osobnost klienta ve složce osobnostní, sociální, fyzické i finanční. Pro určení závislosti dle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) se užívají tato kriteria: - silná touha nebo pocit puzení užívat látku - potíže v sebeovládání při užívání látky - tělesný odvykací stav - průkaz tolerance k účinku látky - postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů - pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (Nešpor, 2011, s.10). Patologické hráčství nelze vztáhnou na všechny tyto ukazatele, má však jako závislostní chování se závislostí mnoho společného. Další diagnostickou metodou je určení závislosti dle Americké psychiatrické asociace (DSM-IV), která pro stanovení diagnózy závislosti využívá tyto znaky - růst tolerance - odvykací příznaky po vysazení látky - přijímání látky ve větším množství nebo po delší dobu, než měl člověk v úmyslu - dlouhodobá snaha nebo jeden či více pokusů omezit a ovládat přijímání látky - trávení velkého množství času užíváním a obstaráváním látky nebo zotavováním se z jejich účinků 9

- zanechání sociálních pracovních a rekreačních aktivit v důsledku užívání látky nebo jejich omezení - pokračující užívání látky navzdory dlouhodobým nebo opakujícím se a problémům, o nichž člověk ví (Nešpor, 2011, s.23). DSM-IV zmiňuje odvykací příznaky bez rozlišení, zda se jedná o příznaky fyzické či psychické povahy. Oproti tomu MKN-10 jako znak závislosti uvádí výhradně příznaky odvykání fyzického rázu. Oba klasifikační přístupy hovoří v souvislosti se závislostí o látkách, předpokládají tedy závislost na užívání něčeho, na účincích dané látky a nikoliv závislost výhradně na činnosti, která sama o sobě je závislostí. Behaviorální závislost, tedy i gambling je v MKN- 10 zařazena mezi poruchy návykové (diagnóza F63.0) a v DSM IV mezi poruchy v kontrole impulsů. V průběhu roku 2013 má být připravena k vydání DSM-V, v které bude diagnóza závislosti již členěna na poruchy vzniklé užíváním látek s psychoaktivním účinkem, tak i závislostním chováním. Patologické hráčství se v Mezinárodní klasifikaci nemocí řadí mezi návykové a impulzivní poruchy, tedy ne mezi závislosti (Nešpor, 2011, s.27). Jak Nešpor (2011) uvádí, Mezinárodní klasifikace nemocí zařadila patologické hráčství do své klasifikace pod kódem F63.0. až v 10. aktualizaci, tedy cca 10 let poté, co byla mezi psychiatrické poruchy zařazena Americkou psychiatrickou asociací. Patologické hráčství se podle systému MKN-10 vyznačuje těmito symptomy (Nešpor, 2011): - v období nejméně jednoho roku se vyskytnou minimálně dvě epizody hráčství 10

- tyto epizody nejsou pro člověka přínosné, naopak porušují každodenní život jedince - jedinec pociťuje silné puzení ke hře, silou vůle vábení hry neodolá - je zaujat myšlenkami na hru a vše co jí doprovází Jak uvádí Vondráčková (www.adiktologie.cz) je závislostní chování charakterizováno jako činnost, která přináší svému provozovateli potěšení z jejího výkonu. Tedy alespoň v počátcích rozvoje takového chování. Podle Pokorného (2002) jsou závislosti nedílnou součástí lidských životů. Svých závislostí si nemusíme být ani vědomi a během života jich můžeme vystřídat i několik v různých intenzitách, formách a samozřejmě i vztažené k rozdílným objektům. Závislosti lze tak primárně rozdělit na závislost zdravou, resp. nepatologickou a závislost nezdravou, resp. patologickou (Pokorný, 2002, s.13). Pokorný (2002) pak jako znaky závislosti uvádí následující: - snížená schopnost sebeovládání ve vztahu k objektu závislosti - změna organizace života - absence kontaktu s objektem závislosti vede k projevům cravingu - soustavné myšlenky na objekt závislosti - neúspěšné snahy ukončit vztah k objektu závislosti - existence fantazií a denního snění o objektu závislosti - preference vztahu k objektu závislosti před vztahy s jinými objekty - snížení či vymizení schopnosti činit rozlišení mezi realitou a vztahem k objektu závislosti 11

Ke stanovení definitivní diagnózy by mělo dle Nešpora (2011) dojít v situaci, kdy v průběhu jednoho roku se u klienta projeví minimálně tři z výše uvedených příznaků. 2.2. Charakteristika hazardní hry Hazardní hra dává hráči možnost si za peníze koupi naději na výhru dalšího, ještě většího obnosu peněz. Nešpor (2012) uvádí, že nejhorší, co se může hráči stát je, že je úspěšný a vyhraje. Vyhrané peníze ho přivádějí do nekonečného bludného kruhu, v kterém se hráč pohybuje. Hra ho přivádí do problémů, které se pokouší opět řešit hraním a snahou vyhrát. Johnsson (Nešpor, 2011) využívá pro screening patologického hráčství následující dva dotazy: 1. Cítil jste někdy potřebu vyhrávat více a více peněz? 2. Musel jste někdy lidem, kteří jsou pro vás důležití, kvůli hazardní hře lhát? (Nešpor, 2011, s.27-28). V případě obou kladných reakcí se obvykle jedná o patologické hráčství. Patologické hráčství je však také třeba odlišit od hráčství, které Nešpor (2011, s.28) definuje jako časté hraní pro vzrušení a také od sázkařství, což je pokus vyhrát peníze. Toto chování má v MKN-10 označení Z62.6. Hráčství, respektive nadměrné hráčství lze také pozorovat u pacientů s mánií (v MKN-10 označení F30.) či sociopatickou osobností (v MKN-10 označení F60.2). U jedinců, které je možno popsat jako hráče či sázkaře, lze předpokládat, že svou zálibu či zvyk hrát a sázet dokáží za běžných okolností zvládat a nepůsobí jím v životě obtíže. 12

Tabulka č. 2. Porovnání definic patologického hráčství a závislosti Patologické hráčství Zaujetí myšlenkami na hru, představami hraní a okolnosti, které hraní provázejí Vnímání silného puzení ke hře, vůli neovladatelného Epizody hraní nejsou přínosné, narušují běžný život Závislost na návykových látkách Postupné zanedbávání jiných zájmů a radostí ve prospěch užívání závislostní látky, jejího získání či zotavení z jejího působení Silná touha po užití látky a potíže spojení s kontrolou užívání V užívání pokračuje i přes prokazatelně škodlivé důsledky Nešpor ( 2011, s.28) Diagnostická kritéria dle Americké psychiatrické asociace (DSM - IV): 1. Zaměstnává se hazardní hrou (např. znovu prožívá minulé zážitky související s hazardní hrou, plánuje další hazardní hru, uvažuje o tom, jak si opatřovat prostředky k další hazardní hře). 2. Aby docílil žádoucího vzrušení, musí zvyšovat množství peněz vkládaných do hazardní hry. 3. Opakovaně a neúspěšně se pokoušel hazardní hru ovládat, redukovat nebo s ní přestat. 4. Když se pokouší snížit hazardní hru nebo s ní přestává, cítí neklid a podrážděnost. 5. Používá hazardní hru jako prostředek, jak uniknout problémům nebo mírnit dysforickou náladu (např. pocity bezmocnosti, viny, úzkosti, deprese). 6. Po ztrátě peněz při hazardní hře se následujícího dne k hazardní hře vrací, aby je vyhrál nazpět. 13

7. Lže příbuzným, terapeutovi nebo jiným lidem, aby tak zakryl rozsah svého zaujetí hazardní hrou. 8. Dopustil se ilegálních činů jako padělání, podvodů, krádeží nebo zpronevěry kvůli hazardní hře. 9. Ohrozil nebo ztratil kvůli hazardní hře signifikantní vztahy, zaměstnání, vzdělání nebo kariéru. 10. Spoléhá na druhé, aby mu poskytovali finanční prostředky a mírnili tak zoufalou finanční situaci, do které se dostal kvůli hazardní hře. Trvající a opakující se nepřizpůsobivé chování ve vztahu k hazardní hře diagnostikuje minimálně pět uvedených znaků. ( Nešpor, 2011, s.29). Léčebná terapie je pak možná jen v případě, že hráč má sám náhled na svůj problém. Jak uvádí Činátlová (2012) léčba látkových a nelátkových závislostí je obdobná a spočívá zejména v psychoterapii, rodinné terapii a využití farmakologie. 2.3. Patologické hráčství Patologická závislost na hraní se rozvíjí postupně. Nešpor (2012) uvádí tři úrovně rozvoje gamblingu. První je stadium výher, kdy závislostní chování teprve nenápadně vzniká. a občasné hraní nepřináší hráči žádné výrazné potíže. Naopak je přítomno těšení se na výhru a fantazie o ní. Pokud velká výhra opravdu přijde, chce ji hráč zopakovat. Svou budoucnost vnímá hráč přes růžové brýle nadšení a optimismu. Často hraje sám a to i pokud dříve hrál je společnosti. Také se objevují první lži o výhře, které ve skutečnosti 14

nedosáhl. Pokud se v této fázi nezačne hráč léčit, rychle přechází do druhého stadia. Jako hlavní charakteristiku druhého stadia uvádí Nešpor (2012) prohrávání při plném rozvinutí patologické závislosti na hraní. Hráč své myšlenky soustředí takřka výhradně na hru. Časté je hraní s vypůjčenými penězi, pokusy hru sám zvládnout a s hazardem přestat. Rovněž je přítomno skrývání závislostního chování před rodinou a blízkými, zároveň se hráč chová ke svému okolí bezohledně. Vypůjčené peníze nevrací, zanedbává zaměstnání. Hráč je podrážděný, neklidný, nesdílný, nestará se o sebe, o své zdraví. Je možné, že se peníze na hru pokusí získat nezákonným způsobem. Ve třetím stadiu je nejvýraznější charakteristikou hráče zoufalství. Další prohry jsou doprovázeny osamělostí, ztrátou rodiny i přátel. Nesplacené dluhy se řeší během soudních jednání. Hráč propadaná lítosti, beznaději, depresi, panice. V pro něj bezvýchodné situaci se může dopustit i trestního jednání za účelem zisku peněz. Hráči v tomto stádiu páchají sebevraždy či se o ně pokoušejí. Únik od hraní hledají v alkoholu či jiných návykových látkách, což přispívá k rozvoji dalšího druhu závislosti. Pokud se hráč dopustí trestného činu v souvislosti s patologickým hraním, není možné, jak uvádí Marešová (2012), uložit mu soudně ochranné léčení, protože patologické hraní není zneužíváním návykové látky ve smyslu trestního zákoníku ( 47, 99). Rozvoj závislosti trvá dle Nešpora (2012) jeden až tři roky u dospělých, u dospívajících stačí k rozvoji závislostního chování podstatně kratší doba v řádu měsíců či dokonce týdnů. 15

Při zvládání patologického hráčství je velmi významným faktorem pro úspěch motivace samotného klienta ke změně svého vlastního chování (Nešpor, 2011). 2.4. Patologické hráčství profesních skupin Na patologické hráčství u profesní skupiny krupiérů nebyl v ČR uskutečněn doposud žádný výzkum, ale například S. Junášková se ve své diplomové práci s názvem Gamblerství jako patologický jev v české republice (2008) věnuje gamblingu obecně a přistupuje k tomuto jevu z hlediska výzkumu postoje veřejnosti. M. Činátlová (2012) se ve své diplomové práci zaměřila na sázení a hraní hazardních her u sportovních novinářů. Hraní hazardních her v režimu kasina sživou hrou (tedy s krupiéry) má dle seznamu ministerstva financí (2013) v Praze povoleno 133 provozoven. Samotné povolení však neznamená, že krupiéři v takovém kasinu opravdu pracují. Tato licence totiž svému majiteli umožňuje v provozovně instalovat výherní automaty s vyšší hrou (a tedy vyšším ziskem). Podle mých praktických zkušeností jsou v Praze krupiéři zaměstnáni v 11 kasinech s 22 provozovnami (příloha číslo 2). 2.5. Výskyt patologického hráčství - prevalence Zdravotnická ročenka pro rok 2011 1 (www.uzis.cz) uvádí pro Prahu počet 19,6 patologických hráčů (ambulantně léčených) na 100 000 obyvatel (tabulka číslo 1). 1 Novější data nejsou doposud k dispozici. 16

Tabulka č. 1 Počty pacientů s diagnózou F63.0 patologické hráčství Rok Patologické hráčství na 100 000 obyvatel muži ženy celkem incidence 2001 23,5 3,6 13 6,6 2002 19,8 1,6 10,3 3,6 2003 22,4 3,9 12,7 3,4 2004 32,9 2,1 16,8 4,4 2005 116,7 2,1 16,4 6,2 2006 152,8 3,4 15,9 6,3 2007 142,8 3,2 15,8 5,1 2008 123,9 1,9 15,2 5,5 2009 119,2 3,3 19,1 8,3 2010 109,3 4,4 20,8 6,8 2011 31,3 8,4 19,6 7,5 Přesná data o počtu patologických hráčů v České republice nejsou k dispozici a žádná studie zde na toto téma nebyla doposud uskutečněna (Nešpor, Csémy, 2005 a Nešpor, Scheansová, 2008). Počet patologických hráčů v ČR je odhadován na 100 000 osob, tedy 1% populace a těch, kteří mají s hrou a hraním problém, bude pravděpodobně 2x 3x více (Nešpor, Schaensová, 2008). 2.6. Rizika patologického hráčství Patologické hráčství přináší značná rizika pro velkou část společnosti. Ohroženi jsou nejen samotní hráči, ale jak uvádí Nešpor a kol. (2012) i jejich rodiny. Další ohroženou skupinou jsou děti a dospívající. Gambling se také negativně projevuje na pracovišti, kde je hráč zaměstnaný. A rovněž pro celou společnost znamená gambling výraznou zátěž pro sociální a zdravotní služby a zároveň i ekonomickou ztrátu. Patologičtí hráči si neudrží své zaměstnání a mohu se tak stát z hlediska příjmů dlouhodobými poživateli dávek státní sociální 17

podpory (podpora v nezaměstnanosti, dávky hmotné nouze). "U pokročilých forem patologického hráčství je častá trestná činnost, zejména zpronevěry, krádeže, podvody, neplacení výživného, mohou se objevit i násilné trestné činy a homosexuální prostituce. Nezákonně si počínají podle zpráv z médií i provozovatelé hazardních her např. tím, že nechávají hazardně hrát nezletilé nebo se dopouštějí daňových úniků" (Nešpor, 2005, s. 433). Dále Nešpor (2005) zmiňuje i možnost existence vyššího rizika závislosti na alkoholu a jiných psychoaktivních látkách v souvislosti s patologickým hráčstvím. Hráč pak může mít na sebe navázány i další osoby (manželka, děti, širší rodina, přátelé), které jeho hraním trpí druhotně. 2.7. Rizikové prostředí Rizikovým faktorem pro vznik či udržování závislosti může být i pracovní prostředí s tím, že některá pracoviště představují velmi riziková místa. Jak již zmiňuje Činátlová (2012), například zaměstnanci restaurací jsou vystaveni vyššímu riziku rozvoje alkoholismu. Pro vznik a rozvoj patologické hráčství jsou tímto rizikovým prostředím také herny a kasina. Jak uvádějí Hing a Breen (2006) zaměstnance kasin motivuje k vlastní hře prostředí naplněné vzrušením z výher. O výhrách se také více mluví, na rozdíl od proher, o kterých každý mlčí. Kasina představují rizikový pracovní prostor i co se týká jiných oblastí než možnosti vzniku závislosti. Jak uvádí Keith a kol. (2001), jednostranné pohyby a dlouhé stání při hrách vedou u krupiérů k bolestem v oblasti zad, ramen, krku a hlavy. Práce v zakouřeném prostředí spolu s manipulací s penězi a herními žetony představuje pro zaměstnance chemické a biologické riziko. Jako velmi rizikové faktory ve vztahu k těmto pracovištím uvádějí 18

Nešpor a Schaensová (2008) také kromě patologického hráčství i stres, interpersonální konflikty, ergonomická rizika, špatné ovzduší, pasivní kouření, pocit fyzického ohrožení, hluk, směnný a noční provoz, pocity odcizení. V oblasti sociálních vztahů má práce v kasinu negativní vliv na osobní život krupiérů, na jejich vztahy s přáteli, rodinou a dětmi. Toto potvrzují i Hing a Breen (2008) ve svém výzkumu případových studií šesti zaměstnanců kasina, kdy uvádějí konkrétní faktory, které přispívají z rozvoji problému s hraním u těchto osob. Jedná se o každodenní interakci s hazardnímu hráči (tj.hosty kasina), hazardní hraní (ač na pozici zaměstnance kasina) a sociální učení, tedy vliv spolupracovníků, kteří často hrají. Specifická pracovní doba krupiérů (prakticky výhradně práce v noci) vede k omezení jejich společenského života a sociální vazby se rozvíjejí ve zvýšené míře prakticky jen mezi kolegy z kasina. Stres provázející práci krupiérů plyne jednak z interakce s hráči, kteří se často domnívají, že krupiér může jejich výhru ovlivnit svou hrou a svou nelibost nad prohrou dávají najevo velmi nevybíravě slovně a někdy i fyzicky. Ze strany vedení kasina je pak na krupiéry vyvíjen tlak hrát tak, aby hosty udrželi ve hře co nejdéle. Tedy aby uvěřili, že pokud prohrávají, již brzo začnou vyhrávat a pokud vyhrávají, že musí hrát dále a nesmí vítěznou sérii her přerušit. 19

3. Cíl práce Cílem práce je popsat míru a kvalitu rizikového chování v oblasti hráčství u krupiérů a pokusit se identifikovat případné souvislosti patologického hráčství s vybranými sociodemografickými či profesními charakteristikami krupiérů. 3.1. Formulace výzkumných otázek Pro zjištění zda se patologické hráčství v této profesní skupině vyskytuje a v jaké míře jsem zvolil otázky: Jak probíhá hraní u krupiérů s ohledem na jeho rozsah a četnost? Vyskytuje se u krupiéru pražských kasin patologické hráčství? Pro zjištění souvislostí s prací na pozici krupiéra a patologickým hráčstvím pak tyto otázky: Existuje vztah mezi zaměstnáním na pozici krupiéra se vznikem a rozvojem patologického hráčství? Jak krupiéři své hráčství sami vnímají? 3.2. Metodologický rámec a metody tvorby dat Jako design výzkumu byl zvolen explorační a korelační kvantitativní výzkum. Pro zpracování této práce byl použit dotazník (příloha číslo 1) na patologické hráčství South Oaks Gambling Screen, který byl poprvé použit v roce 1987 jako nástroj pro identifikaci patologického hráčství (Lesieur, Blume, 1987). Pro zpracování této práce byly k tomuto dotazníku připojeny ještě rozšiřující otázky zaměřené na demografická data vztahující se k pracovnímu poměru, osobní 20

situaci jednotlivých krupiérů a to, zda oni sami vnímají svoje případné hraní jako problém. Otázky v dotazníku číslo 1 až 16 jsou otázky, které byly formulovány pro tento výzkum, otázky 17 až 32 jsou použity z dotazníku South Oaks Gambling Screen.Využitím dotazníku South Oaks Gambling Screen (Lesieur, Blume, 1987) jako standardizovaného nástroje jsem se také snažil o dosažení reliability výzkumu. Podle vyhodnocení dotazníku South Oaks Gambling Screen (Lesieur, Blume, 1987) znamená zisk 0 bodů to, že respondent nemá žádný problém s patologickým hraním, zisk 1 4 bodů pak představuje určitý problém a skóre 5 a více bodů pak znamená pravděpodobné patologické hráčství u daného respondenta. Pro vytvoření seznamu kasin (příloha číslo 2) byl využit přehled firem z na www. seznam.cz. V první fázi výběru jsem vytvořil seznam všech firem, které mají jako druh podnikání uvedeno kasino. Jako nominační technika byl pro výběr kasin použit účelový výběr pražských kasin, které jako jednu ze svých podnikatelských aktivit provozují živou hru (tedy hru s krupiérem). Základním souborem byli krupiéři zaměstnaní v pražských kasinech uvedených v příloze číslo 2. Výběrovým souborem, získaným za využití techniky totálního výběru (oslovení všech krupiérů) pak respondenti, kteří vyplnili a odevzdali dotazník (příloha číslo1). Přepokládám, že soubor bude tvořen 100 respondenty, tj.že se mi podaří oslovit cca 80% krupiérů, jejichž celkový počet v Praze je přibližně 120 osob. Tato čísla odhaduji na základě své vlastní dvacetileté praxe krupiéra v pražských kasinech.z této praxe také vím, že management kasin se ke komunikaci svých zaměstnanců s 21

veřejností nestaví příliš kladně, nelze tedy spoléhat na spolupráci z jejich strany při kontaktu s respondenty a distribuci dotazníků. Dotazník jsem do kasin roznesl osobně. Využil jsem tak situace, že díky své dlouhodobé praxi v pražských kasinech mám v každém z nich některého z bývalých kolegů. Tomu jsem dotazníky předal s prosbou o distribuci mezi jeho další kolegy. Po domluvě jsem si za týden vyplněné dotazníky přebíral stejným způsobem zpět. Při vyzvedávání jsem byl ve třech kasinech dotazován členem vedení kasina proč takový dotazník roznáším, co tím sleduji a že si nepřeje, abych se v jeho podniku ještě někdy objevil. Ve zbylých kasinech proběhla distribuce a následné převzetí dotazníků bez vědomí managementu. Data, získaná z tohoto výzkumu byla porovnána také s údaji ze zdravotnické ročenky Hlavního města Prahy (tabulka číslo 1) o počtu pacientů se závislostních chováním v ambulantní léčbě a dále zpracována v programu SPSS s použitím obecně popisné analýzy pro charakteristiku výzkumného souboru a dále byla využita matematicko-analytická statistika pro testování stanovených hypotéz. Pro stanovení významnosti vztahu sledovaných proměnných pak bylo použito Kendallovo tau (Vaus, 2002). 3.3. Etika výzkumu Dotazník byl připraven pro anonymní odpovědi, aby bylo zachováno soukromí jednotlivých respondentů. Respondentům jsem v úvodu dotazníku krátce přiblížil smysl dotazníkového šetření a uvedl emailový kontakt na sebe. Možnost mě kontaktovat nikdo z respondentů nevyužil. Vyplnění a předání dotazníku bylo pro respondenty zcela dobrovolné. 22

4. Výsledky 4.1. Popis výzkumného souboru Z kasin uvedených v příloze číslo 2 byla návratnost dotazníku distribuovaného v počtu 120 výtisků celkem 69 dotazníků, tedy 58%. Základní demografickou skladbu sledovaného výběrového vzorku krupiéru lze popsat za užití těchto charakteristik, získaných a vyhodnocených z dotazníku Počty krupiérů ve věkových skupinách, které byly stanoveny v rozpětí 18-24 let, 25-30 let a 31-34 let jsou zhruba vyrovnané, jedná se o 11 až 16 v každé z těchto věkových skupin, což činí 16 až 22% z celkového počtu. Nejvíce je však ve sledovaném vzorku zastoupena věková skupina 35 a více let a to celkem 27 osobami, v procentním vyjádření je to 39% respondentů. Tabulka č. 3 Věková kategorie Struktura krupiérů dle věku Počet krupiérů Procentní složení 18-24 11 16 25-30 16 23 31-35 15 22 35 a více 27 39 Celkem 69 100 Při sledování demografické charakteristiky pohlaví (tabulka číslo 4), vyplývá, že ve sledovaném souboru je 42 mužů, tj. 61% a 27 žen, tj. 39 % respondentů. Tabulka č. 4 Struktura krupiérů dle pohlaví Pohlaví Počet krupiérů Procentní složení Muž 42 61 Žena 27 39 Celkem 69 100 Tabulka číslo 5 uvádí, že mezi krupiéry převažují ti, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou, je jich 55, tedy 80%respondentů. Počet vysokoškoláků mezi sledovanými krupiéry je shodný s počtem 23

těch, kteří své vzdělání ukončili vyučením (tedy středoškolským bez maturity), a to v obou skupinách 6 osob tj. 9%. Celkový obrázek doplňují 2 absolventi vyšší odborné školy, kteří tak činí 3% z celkového počtu krupiérů. Tabulka č. 5 Struktura krupiérů dle vzdělání Vzdělání Počet krupiérů Procentní složení Střední bez 6 9 maturity Střední s 55 80 maturitou Vyšší odborné 2 3 Vysokoškolské 6 9 Celkem 69 100 Z přehledu o rodinném stavu v tabulce číslo 6 je zřejmé, že nadpoloviční většina, tj. 46 krupiéru (67%) žije osamoceně. Čtyřicet respondentů je svobodných (58%), 6 pak rozvedených (9%). Celkem 23 respondentů (33%) pak žije v partnerském svazku. Tabulka č. 6 Struktura krupiérů dle rodinného stavu Rodinný stav Počet krupiérů Procentní složení Svobodný 40 58 Rozvedený 6 9 Ženatý/vdaná 15 22 Nesezdané soužití 8 11 Celkem 69 100 Z tabulky číslo 7 je patrné, že současné zaměstnání v kasinu je první zkušeností s touto prací pro 16 respondentů (23%), 14 krupiéru se do kasina nyní vrátilo poprvé (jedná se tedy o 2. opakování pracovního poměru), 19 podruhé. Celkem 12 (17%) respondentů bylo v kasinech zaměstnáno již 5x. 24

Tabulka č. 7 Předchozí zaměstnání v casinu Počet předchozích pracovních Počet Procentní složení poměrů v kasinu krupiérů 0 16 23 1 14 20 2 19 28 3 5 7 4 3 4 5 a více 12 17 Celkem 69 100 4.2. Výzkumné otázky Průběh hraní u krupiérů s ohledem na jeho rozsah a četnost První výzkumná otázka se zabývá průběhem a četností hraní krupiérů. Pro zodpovězení této otázky bylo zvoleno porovnání četností jednotlivých her v čase (tabulka číslo 8). Mezi hráči, kteří uvádějí hru méně než 1 x týdně je nejoblíbenější hra v kasinu u 38 respondentů (55%), následovaná loteriemi u 30 respondentů (44%) a hraním karet u 29 respondentů (42%). Hráči hrající minimálně 1 x týdně preferují sázky na sportovní výsledky v 15 případech (22%), hraní karet u 14 respondentů (20 %) a výherní automaty u 11 respondentů (16 %). Tabulka č. 8 Druhy hraných her a četnost hraní Četnost/typ hry Vůbec nehraji Méně než 1 x týdně 1 x týdně a více Počet % Počet % Počet % Karty pro peníze 26 38 29 42 14 20 Sázky na sport. 49 61 15 22 15 22 výsledky Hra v kasinu 24 35 38 55 7 10 Loterie 33 48 30 44 6 9 Výherní automaty a VLT 37 54 21 30 11 16 25

Výskyt patologického hráčství u krupiéru pražských kasin Druhá výzkumná otázka je směřována na problematiku výskytu patologické hráčství u krupiérů pražských kasin. Pro zodpovězení této otázky bylo zvoleno vyhodnocení dotazníku South Oaks Gambling Screen (Lesieur, Blume, 1987). Z celkového počtu 69 respondentů jich v dotazníku SOGS (Lesieur, Blume,1987) dosáhlo výsledku značícího neexistenci problému s gamblingem 16 krupiérů, 30 jich má určitý problém s hraním a 23 je pravděpodobně patologickými hráči (tabulka číslo 9). Tabulka č. 9 Vyhodnocení dotazníku SOGS Výsledek SOGS Počet krupiérů Procentní složení Žádný problém 16 23 Určitý problém 30 44 Pravděpodobně patolog. hráčství 23 33 Celkem 69 100 Proměnné věk krupiéra a výsledek v dotazníku SOGS uvádí další tabulka číslo 10. Věkové spektrum respondentů je poměrně široké: Nejvíce respondentu je ve věkovém rozmezí 36 +, z nich pak 10 (14%) nemá s hraním problém, 6 (9%) má určitý problém a 9 (13%) je pravděpodobně patologickými hráči. Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti proměnných věk a výsledek SOGS je - 0,144, a je tedy závislost těchto proměnných nízká. Tabulka č. 10 Věk krupiéra a výsledek SOGS SOGS/ Věk Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet % Počet % Počet % 18-24 1 1 6 9 4 6 11 25-30 1 1 10 14 5 7 16 31-35 4 6 6 9 5 7 15 36 a více 10 14 6 9 9 13 27 Celkem 16 23 30 44 23 33 69 Počet celkem 26

Proměnnou vzdělání krupiérů a výsledek SOGS uvádí tabulka číslo 11. Skupina středoškolsky vzdělaných krupiéru je nejvíce zastoupena i rozdělení dle výsledků SOGS: 12 středoškoláků (17%) problém s hraním nemá, 24 (35%) má určitý problém a 19 z nich (27%) je pravděpodobně patologickými hráči. Patologické hraní je problémem i všech krupiérů bez maturity: určitý problém s ním mají 4 z nich (6%) a pravděpodobně patologickými hráči jsou 2 (3%). Skupina vysokoškolsky vzdělaných krupiérů je rovnoměrně, 2 respondenty (3%), zastoupena ve třech všech možných výsledcích dotazníku SOGS. Hodnota Kendallova tau-c, určující sílu závislosti proměnných vzdělání a výsledek SOGS je -0,107, což značí nízkou míru závislosti těchto proměnných. Tabulka č. 11 Vzdělání krupiéra a výsledek SOGS SOGS/ Věk Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet celkem Počet % Počet % Počet % Střední bez 0 0 4 6 2 3 6 maturity Střední s mat. 12 17 24 35 19 27 55 Vyšší odborné 2 3 0 0 0 0 5 Vysokoškolské 2 3 2 3 2 9 6 Následující tabulka číslo 12 uvádí genderové složení krupiérů v závislosti na výsledku SOGS. Žádný problém s hraním nemá 6 mužů ( 9%) a 10 žen (14%). Určitý problém s hraním má 18 mužů (26%) a 12 žen (17%). Pravděpodobnými patologickými hráči je 18 mužů (26%) a 5 žen (7%). 27

Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti proměnných pohlaví krupiéra a jeho výsledek dotazníku SOGS je -0,291, tedy nízká míra závislosti těchto proměnných. Tabulka č. 12 Pohlaví krupiéra a výsledek SOGS Pohlaví/ Věk Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet celkem Počet % Počet % Počet % Muž 6 9 18 26 18 26 42 Žena 10 14 12 17 5 7 27 Celkem 16 23 30 43 23 33 69 Možnost existence vztahu mezi zaměstnáním na pozici krupiéra a vznikem a rozvojem patologického hráčství Třetí výzkumná otázka je směřována na problematiku existence vztahu mezi zaměstnáním na pozici krupiéra a vzniku a rozvoje patologického hráčství. Pro zodpovězení této otázky bylo zvoleno několik různých proměnných, a to délka praxe, opakování pracovního poměru v kasinu, vztah ke hraní jako krupiér a výsledek SOGS. V tabulce číslo 13 je zobrazen vztahu délky praxe krupiéra v letech v závislosti na výsledku dotazníku SOGS. Počty krupiérů srůznou délkou praxe jsou poměrně rovnoměrně rozprostřeny ve všech třech možných výsledcích dotazníku SOGS. Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti proměnných je v tomto případě -0,125, což značí nízkou míru závislosti. 28

Tabulka č. 13 Délka praxe krupiéra a výsledek SOGS SOGS/Délka praxe Žádný problém Určitý problém Pravděpodob. patolog. hráčství Počet % Počet % Počet % Do 1 roku 2 3 2 3 0 0 1 3 roky 1 1 7 10 2 3 4 5 let 0 0 1 1 5 7 6 10 let 1 3 9 13 4 6 11-15 let 2 1 4 6 7 10 16-20 let 8 12 6 9 4 6 Nad 20 let 2 3 1 1 1 2 Celkem 16 23 30 43 23 33 Jako další proměnná bylo použito vztahu opakování pracovních poměrů v kasinu (či různých kasinech) a výsledku dotazníku SOGS v tabulce číslo14. Tabulka č. 14 Opakování pracovního poměru v kasinu a výsledek SOGS SOGS/Opakování pracovního poměru Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet celkem Počet Počet Počet 1. a 2. 8 14 8 30 3. a 4. 4 13 7 24 5. a více 4 3 0 7 Celkem 16 30 23 69 Graficky tuto situaci znázorňuje graf číslo 1. 29

Graf č. 1 Opakování pracovního poměru a výsledek SOGS 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Název grafu 1 a 2 3 a 4 5 a více Žádný problém Určitý problém Pra vděpod. patol. hráč Rozložení absolutních četností ve vztahu opakování pracovního poměru v kasinu praxe a vyhodnocení dotazníku SOGS nevykazuje výraznou závislost těchto proměnných. Hodnota Kendallova tau-c, určující sílu závislosti proměnných je v případě počtu historických pracovních poměrů v kasinu a výsledků dotazníku SOGS činí 0,263 což znamená nízkou míru vzájemné závislosti. Následující tabulka číslo 15 zachycuje vztah ke hraní hazardních her na pozici krupiéra a výsledek dotazníku SOGS. Tabulka č. 15 Vztah ke hraní jako krupiér a výsledek SOGS SOGS/Vztah ke hraní jako krupiér Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet % Počet % Počet % Jako krupiéra mě hra baví, 6 9 9 13 6 9 ale výsledek mě nezajímá Jako krupiér nemám ke hře 3 4 7 10 4 6 žádný vztah Celkem 16 23 30 43 23 33 30

Počty krupiérů s různým vztah ke hře jsou poměrně rovnoměrně rozprostřeny ve všech třech možných výsledcích dotazníku SOGS. Hodnota Kendallova tau-b, určující sílu závislosti proměnných je -0,075, což je takřka nepatná závislost. Vnímání vlastního patologického hráčství samotnými krupiéry Čtvrtá výzkumná otázka je směřována na problematiku vnímání vlastního patologického hráčství krupiéry.tabulka číslo 16 zobrazuje vyhodnocení otázky číslo 16 z dotazníku, která se obrací na respondenty, aby přímo ohodnotili svůj vztah k hraní. Tabulka č. 16 Aktuální vztah k hraní jako hráč Vztah k hraní Počet krupiérů Procentní složení Nikdy jsem nehrál 11 16 Hrál jsem v minulosti 30 43 Hraji a není to pro mě problém 22 32 Hraji a je to pro mě problém 6 9 Celkem 69 100 Z celkového počtu 69 respondentů jich 6 označilo samo sebe jako problémové hráče, je to tedy 9% respondentů. Dalších 22 krupiérů (32%) uvádí, že v současnosti hrají, svůj vztah ke hře však sami za patologický nepovažují. Protože dotazník SOGS používá pro vyhodnocení pravděpodobného patologického hráčství 3 kategorie (žádný problém, určitý problém a pravděpodobně patologické hráčství), byly 4 kategorie, které jsem pro stanovení vlastního vnímání hráčství použil v dotazníku, sloučeny pro možnost lepšího porovnání také sloučeny do 3 kategorií. Otázky v SOGS nerozlišují mezi minulostí a současností, proto byly sloučeny kategorie nikdy 31

jsem nehrál a hrál jsem v minulosti. Dosáhl jsem tím stejného počtu kategorií pro hodnocení patologického hráčství. Je zde patrná (tabulka číslo 17) značná disproporce mezi vlastním vnímáním krupiérů a vyhodnocením výsledků SOGS. Z celkem 41 krupiérů, kteří dle vlastního hodnocení uvádějí, že nemají s hraním žádný problém, jich jen 13 dosáhlo tohoto výsledku i dle SOGS. Dvacet krupiérů, kteří podle sebehodnocení nikdy nehráli či hráli v minulosti mají dle SOGS s hraním aktuálně určitý problém, a 8 z těch, kteří o sobě uvádějí že nikdy nehráli je dle SOGS pravděpodobně patologickými hráči. Z 22 krupiérů, kteří se vnímají jako bezproblémoví hráči má pak 9 z nich dle standardizovaného dotazníku SOGS s hraním určitý problém a 10 jich je pravděpodobně patologickými hráči. Jako problémové hráče se vnímá celkem 6 krupiérů, z nichž pak 1 znich má dle SOGS s hraním jen určitý problém a 5 je pravděpodobně patologickými hráči. Tabulka č. 17 Vztah ke hraní jako hráč (vlastní vnímání) a výsledků dotazníku South Oaks Gambling Screen Vztah ke hraní jako Nikdy jsem Hraji nyní, Hraji nyní, je Celkem hráč/ Hodnocení dle SOGS nehrál nebo hrál jsem v minulosti není to pro mě problém to pro mě problém Žádný problém 13 3 0 16 Určitý problém 20 9 1 30 Pravděpod.patolog. 8 10 5 23 hráčství Celkem 41 22 6 69 32

Graficky tuto situaci znázorňuje graf číslo 2. Graf č. 2 Vztah ke hraní jako hráč (vlastní vnímání) a výsledků dotazníku SOGS Patologické hráčství 45 40 41 Počet krupiérů 35 30 25 20 15 16 30 22 23 SOGS vlastní vnímání 10 5 6 0 žádný problém / nikdy jsme nehrál nebo hrál v minulosti určitý problém / hrani nyní a není to pro mě problém pravděpodob. patolog.hráč / hraji nyní a je to pro mě problém Stav Proměnnou, o které je možné předpokládat, že by mohla být také významná pro tuto otázku, je vztah krupiéra k vlastním penězům. Následující tabulka zobrazuje výsledky porovnání zda se krupiér domnívá, že jeho vztah k penězům je ovlivněn prací v kasinu a vyhodnocení dle SOGS. 33

Tabulka č. 18 Ovlivnění vztahu k penězům a výsledek SOGS SOGS/ Ovlivnění Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet celkem vztahu k Počet % Poč % Poč % penězům et et Neovlivnilo 11 16 22 32 8 12 41 Negativně 2 3 4 6 13 19 19 Pozitivně 3 4 4 6 2 3 9 Celkem 16 23 30 43 23 33 69 Nejvíce, 41 krupiéru, uvádí, že práce v kasinu jejich vztah k penězům neovlivnila. Z tohoto počtu jich pak dle SOGS 16 nemá s hraním problém, 22 má určitý problém a 8 z nich je pravděpodobně patologickými hráči. Devatenáct krupiérů pak uvádí, že práce v kasinu je ovlivnila negativně, tedy že mají ke svým penězům méně hospodárný přístup než před nástupem do kasina. Z tohoto počtu je pak dle SOGS 13 respondentů pravděpodobnými patologickými hráči. Nejméně, pouze 9 krupiéru je na své peníze opatrnější než když v kasinu nepracovali. I z tohoto počtu jsou však 2 respondenti dle SOGS patologickými hráči. Hodnota Kendallova tau-b, určující sílu závislosti proměnných je u těchto proměnných -0,201, což značí nízkou míru vzájemné závislosti. Dalšími zkoumanými proměnnými je návrat zpět do herny po prohrané hře v porovnání s výsledkem SOGS. V následujících tabulkách číslo 19 až číslo 27 je zpracováno 64 odpovědí, neboť 5 krupiérů na tyto otázky neopovědělo. Absolutní počty jsou tedy vztaženy k 64 respondentům. 34

Tabulka č. 19 Když prohraji, vracím se zpět a výsledek SOGS SOGS/Návrat Žádný Určitý Pravděpod. Počet ke hře po prohře problém problém patol. hráč celkem Počet % Počet % Počet % Nikdy 10 16 27 42 5 8 42 Někdy 1 2 3 5 13 20 17 Většinou 0 0 0 0 4 6 4 Pokaždé 0 0 0 0 1 2 1 Celkem 11 18 30 47 23 6 64 Neodpovědělo 5 5 Po prohrané hře se zpět nikdy nevrací 42 krupiérů, z toho 5 respondentů (8%) je pravděpodobně patologickými hráči, dalších 27 (42%) má s hraním určitý problém a konečně 10 respondentů (16%) nemá s hraním žádný problém. Někdy se vrátí 1 (2%) krupiér, který však s hraním dle SOGS nemá problém, dále pak 3 krupiéři (5%) kteří s hraním již určitý problém mají a 13 krupiérů (20%) z celkového počtu 23 pravděpodobných patologických hráčů. Většinou se vrací pouze 4 pravděpodobní patologičtí hráči (6%) a další jeden pravděpodobný patologický hráč se vrací pokaždé když prohraje. Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti proměnných je -0,490 což značí střední míru závislosti. Další zkoumanou proměnou je lež, tedy to, zda hráči o svých výhrách lžou, opět v porovnání s výsledkem dotazníku SOGS. Výsledek je zobrazen v tabulce č. 20. Z těch, kteří uvedli, že o své výhře nikdy nelžou jich 11 (17%) nemá s hraním problém, 28 (44%) má určitý problém a 12 (19%) je pravděpodobně patologickými hráči. Naopak někdy lžou 2 (3%) krupiéři, kteří mají s hraním určitý problém a 11 (17%) možných patologických hráčů. Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti těchto proměnných je -0,417, což značí střední míru závislosti. 35

Tabulka č. 20 Lžu o výhře a výsledek SOGS SOGS/Lžu o výhře Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet celkem Počet % Počet % Počet % Nikdy 11 17 28 44 12 19 51 Někdy 0 0 2 3 11 17 13 Celkem 11 17 30 47 23 36 64 Neodpovědělo 5 5 Hráči mohou subjektivně vnímat své hraní jako něco, co jim v životě působí potíže. Může být zajímavé porovnat tento pocit s výsledkem v dotazníku SOGS, jak ukazuje tabulka číslo 21. Ač dle SOGS nemají s hraním problém, 2 respondenti mají pocit, že jim jejich hraní působí obtíže. Ve skupině, která má dle SOGS s hraním určitý problém, má pocit, že mu hraní působí potíže 1 (2%) respondent, 23 (36%) jich tento pocit nemá a 6 (9%) ho mělo v minulosti, nyní již ne. U pravděpodobných patologických hráčů má pocit obtíží 13 krupiérů (20%), 9 (14%) obtíže nepociťuje a 1 respondent měl tyto pocity v minulosti, nyní je už nemá. Tabulka č. 21 Pocit, že mi hra působí potíže a výsledek SOGS SOGS/Pocit, že mi hra působí Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet celkem potíže Počet % Počet % Počet % Ano 2 3 1 2 13 20 16 Ne 8 12 23 36 9 14 40 V minulosti, nyní 1 2 6 9 1 2 8 ne Celkem 11 17 30 47 23 36 64 Neodpovědělo 5 5 Respondenti se rovněž vyjádřili k tomu, zda hrají více než sami chtějí, což zobrazuje tabulka číslo 22. Z těch, kdož nemají s hraním žádný problém nehraje nikdo víc než by chtěl, dalších 40 krupiérů přiznává, že hrají víc než chtějí, 36

z toho jich 18 (28%) má dle SOGS s hraním určitý problém a 22 (34%) pravděpodobně je patologickými hráči. To, že nehrají víc než sami chtějí o sobě uvádí 24 respondentů, z toho jich 11 nemá s hraním žádný problém, 12 (19%) pak určitý problém a 1 krupiér, který je pravděpodobně patologickým hráčem, sám sebe vnímá jako člověka, který nehraje víc než sám chce. Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti proměnných je -0,670 což značí střední míru závislosti. Tabulka č. 22 Hraji víc než chci a výsledek SOGS SOGS/Pocit, že mi hra Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet celkem působí potíže Počet % Počet % Počet % Ano 0 0 18 28 22 34 40 Ne 11 17 12 19 1 2 24 Celkem 11 17 30 47 23 36 64 Neodpovědělo 5 5 Rovněž kritika hry hráčovým okolím může být ukazatelem toho, jak krupiér své hraní vnímá (tabulka číslo 23). Z těch, kdož s hraním nemají žádný problém, nebyl za hraní kritizován nikdo. Zhráčů, kteří mají dle SOGS s hrou určitý problém, byl 1 (2%) za své hraní svým okolím kritizován a totéž zažilo 17 (27,%) pravděpodobných patologických hráčů. Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti proměnných je -0,669, tedy střední míru závislosti. Tabulka č. 23 Kritizovali lidé vaši hru a výsledek SOGS SOGS/Kritika Žádný Určitý Pravděpod. hry problém problém patol. hráč Počet % Počet % Počet % Ano 0 0 1 2 17 27 18 Ne 11 17 29 45 6 9 46 Celkem 11 17 30 47 23 36 64 Neodpovědělo 5 0 0 5 Počet celkem 37

Pocit viny spjatý s hraním spolu s výsledkem hodnocení dle SOGS je znázorněn v následující tabulce číslo 24. Ti, kdož dle SOGS žádný problém s hraním nemají, necítí ani žádnou vinu spojenou s případnou hrou. Respondenti, u nichž je dle SOGS určitý problém s hraním, cítí vinu v 18 případech (28%) a 12 dalších (19%) naopak vinu necítí. Ti, kdož jsou dle SOGS pravděpodobně patologickými hráči, cítí vinu v souvislosti se svým hraním v 19 případech ( 30%) a 4 krupiéři (6%) se vinni necítí. Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti proměnných pocitu viny a výsledku SOGS je -0,550, což značí vysokou míru závislosti. Tabulka č. 24 Cítím se provinile kvůli hře a výsledek SOGS SOGS/Cítím se Žádný Určitý Pravděpod. Počet provinile problém problém patol. hráč celkem Počet % Počet % Počet % Ano 0 0 18 28 19 30 37 Ne 11 17 12 19 4 6 27 Celkem 11 17 30 17 23 36 64 Neodpovědělo 5 0 0 5 Následující tabulka číslo 25 uvádí počty krupiérů, kteří by s hraním sice chtěli přestat, ale nedokáží to, opět v závislosti na výsledku dotazníku SOGS. Svého hraní by se chtěli zbavit 2 (3%) respondenti, kteří mají dle SOGS s hraním jistý problém. Tohoto hodnocení v SOGS dosáhlo však i dalších 28 krupiérů (44%), kteří však s hraním přestat nechtějí. Ve skupině pravděpodobných patologických hráčů s hraním chce přestat 14 respondentů (22%), dalších 9 (14%) však svou hráčskou kariéru ukončit nechce. Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti proměnných touha přestat s hraním a zároveň nemožnost toho docílit k výsledkům SOGS je -0,537, tedy vysokou míru závislosti. 38

Tabulka č. 25 Chci přestat, ale nedokážu to a výsledek SOGS SOGS/Chci přestat, ale Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet celkem nedokážu to Počet % Počet % Počet % Ano 0 0 2 3 14 22 16 Ne 11 17 28 44 9 14, 48 Celkem 11 17 30 47 23 36 64 Neodpovědělo 5 0 0 5 S jakým největším obnosem respondenti kdy hráli ukazuje následující tabulka číslo 26. Nejčastější částku ve hře je hotovost v rozmezí 1.001 10.000Kč. S těmito částkami hráli 3 (5%) respondenti ze skupiny nemající s hraním žádný problém, 13 (21%) z těch, kteří mají s hraním určitý problém a 4 krupiéři (7%) kteří jsou pravděpodobnými patologickými hráči. Pravděpodobní patologičtí hráči uvádějí ještě vyšší částky, s kterými hráli:12 z nich (20%) mělo ve hře částku mezi 10.001 100.000 Kč. S touto sumou hráli i 4 krupiéři z těch kteří mají určitý problém a 2 z bezproblémové skupiny. S nejvyššími částkami nad 100.000 Kč hrálo už jen 7 krupiérů (11%), kteří jsou pravděpodobnými patologickými hráči. Hodnota Kendallova tau-c,určující sílu závislosti proměnných výše finanční částky ve hře a výsledek SOGS je -0,286, tedy nízkou míru závislosti. Tabulka č.26 Maximální peníze ve hře a výsledek SOGS SOGS/Max peníze ve hře Žádný problém Určitý problém Pravděpodob patolog. hráč Počet celkem Poč % Počet % Počet % et do10 Kč 0 0 2 3 0 0 2 11 100 Kč 3 5 0 0 0 0 3 101 1000 Kč 3 5 8 13 0 0 11 1001 0 000Kč 3 5 13 21 4 7 20 10 001 100 000 2 3 4 7 12 20 18 Více než 100 0 0 0 0 7 11 7 0000 Celkem 11 18 27 44 23 38 61 Neodpovědělo 5 3 0 8 39

Ukrývání důkazů hry v závislosti na výsledku SOGS uvádí následující tabulka číslo 27. Z krupiérů, kteří s hraním nemají problém nikdo důkazy případné hry neukrývá. Ze skupiny mající s hraním určitý problém ukrývá důkazy 1 respondent a 29 (45%) tak nečiní. U pravděpodobných patologických hráčů je stav takřka vyrovnaný: 12 respondentů (19%) důkazy ukrývá, 11 respondentů (17%) nikoliv. Hodnota Kendallova tau-c, určující sílu závislosti proměnných je v případě ukrývání důkazů hry a výsledku SOGS ve hře vysoká a činí 0,522. Tabulka č. 27 Ukrývání důkazů hry a výsledek SOGS SOGS/ Ukrývání Žádný problém Určitý problém Pravděpod. patol. hráč Počet celkem důkazů hry Počet % Počet % Počet % Ano 0 0 1 2 12 19 13 Ne 11 17 29 45 11 17 51 Celkem 11 17 30 47 23 36 64 Neodpovědělo 5 0 0 5 40

5. Diskuse Pro tuto práci byl zvolen kvantitativní přístup a pro sběr dat dotazníkové šetření. V průběhu zpracování dat se projevilo několik nedostatků tohoto přístupu, respektive jeho zpracování. Návratnost dotazníků byla 58% z celkově distribuovaného počtu 120. Domnívám se, že k vyšší návratnosti by bývala mohla přispět distribuce i verze v angličtině a v ruštině. Jak bylo již uvedeno v teoretické části, v kasinech je zaměstnána i řada občanů jiných států, kteří český jazyk ovládají pouze na základní úrovni a to je mohlo odradit od vyplnění dotazníku. Ač byl dotazník anonymní a respondentům byl předáván jejich kolegou (s tím že v případě dotazů jsem k dispozici na emailu), mohly dotazy směřované na závislostní chování v některých potencionálních respondentech vzbudit obavy z možného zneužití jejich odpovědí. Jak bylo již také uvedeno, sociální vztahy v kasinech se přílišnou důvěrou nevyznačují. Při analýze dat se stalo zřejmým, že některé dotazy nebyly pro výzkum relevantní: otázka číslo 4: "Místo Vašeho narození" a otázka číslo 12: "Uveďte, prosím, co je v současnosti hlavním zdrojem Vašeho příjmu?". Naopak za přínosné považuji zařazení otázky číslo 16: "Můj vztah ke hraní hazardních her", která sledovala vlastní vnímání svého případného patologického hráčství jednotlivými respondenty. Průběh hraní u krupiérů s ohledem na jeho rozsah a četnost Z výsledků provedeného šetření vyplývá, že celkově je mezi krupiéry nejoblíbenější hra v kasinu, kterému se však věnují zejména ti, kteří 41