A T E M Ateliér ekologických modelů, s. r. o. MODELOVÉ HODNOCENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE PM 10 NA ÚZEMÍ OBCE HRANICE Listopad 2005
Modelové hodnocení imisní zátěže PM 10 na území obce Hranice ZADAL: DHV CR, spol. s r. o. Táboritská 1000/23 130 87 Praha 3 ZPRACOVAL: ATEM - Ateliér ekologických modelů, s. r. o. U Michelského lesa 366 140 00 Praha 4 VEDOUCÍ PROJEKTU: Ing. Václav Píša, CSc. držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 86/2002 Sb. osvědčení MŽP č. j. 2079/740/03 SPOLUPRÁCE: Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Ing. Josef Martinovský Mgr. Robert Polák Ing. Milan Říha Listopad 2005 2
OBSAH Ú V O D...4 1. VSTUPNÍ ÚDAJE PRO MODELOVÉ VÝPOČTY...5 1.1. Zdroje znečišťování ovzduší...5 1.1.1. Bodové zdroje znečišťování ovzduší...5 1.1.2. Plošné zdroje znečišťování ovzduší...6 1.1.3. Liniové zdroje znečišťování ovzduší...7 1.1.4. Výsledky výpočtu emisí...9 1.2. Referenční body...9 1.3. Rozptylové podmínky...9 1.4. Imisní limity...10 2. VÝPOČET KONCENTRACÍ ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ...11 2.1. Popis algoritmu...11 2.2. Parametrizace chování látek v atmosféře...12 2.3. Výstupy modelu...12 3. VÝSLEDKY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ...13 3.1. Rozložení průměrných ročních koncentrací PM 10...13 3.2. Přehled nejvýznamnějších zdrojů znečišťování...14 ZÁVĚ R...15 SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ...16 3
ÚVOD Předkládaná studie je zpracována jako součást Programu ke zlepšování kvality ovzduší obce Hranice. Program je zpracováván pro město Hranice a jeho městské části (Lhotka, Velká, Drahotuše, Rybáře, Valšovice, Slavíč, Středolesí, Uhřínov). Jedná se o území, kde v minulých letech docházelo k překračování imisních limitů pro PM 10, z tohoto důvodu byly také uvedené obce vyhlášeny MŽP jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Cílem této studie je získat podrobná data o rozložení znečištění ovzduší v zájmové oblasti a o podílu jednotlivých zdrojů na zvýšených koncentracích znečišťujících látek. Provedená analýza bude sloužit jako výchozí podklad pro další části Programu, zaměřené především na vypracování souboru opatření ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení platných imisních limitů. 4
1. VSTUPNÍ ÚDAJE PRO MODELOVÉ VÝPOČTY 1.1. Zdroje znečišťování ovzduší Cílem úvodní části hodnocení kvality ovzduší je zpracování všech podkladů o zdrojích znečišťování ovzduší do odpovídající datové struktury pro účely modelových výpočtů kvality ovzduší. Tato část zahrnuje jednak převod převzatých údajů evidence zdrojů znečišťování ovzduší (databáze REZZO apod.) do příslušné struktury, jednak samostatné výpočty emisí, aproximace z dostupných statistických dat, zapracování údajů získaných konzultacemi se specialisty z literárních podkladů atd. V modelovém hodnocení byly uvažovány následující zdroje znečišťování ovzduší: 1. Bodové zdroje 123 velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (resp. jejich komínů nebo výdechů) na území města Hranice a obcí Hrabůvka, Milenov, Radíkov a Klokočí REZZO 1 147 středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) 52 zdrojů na území okresu Nový Jičín (zdroje s emisí PM 10 nad 50 kg ročně) 36 zdrojů na území Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje (zdroje s komíny nad 100 m) 2. Plošné zdroje 1427 plošných zdrojů čtverců 100 100 m, do nichž jsou agregovány emise z evidovaných zdrojů REZZO 3 a vytápění obytné zástavby (lokální topeniště) 1 plošný zdroj kamenolom severovýchodně od obce Hrabůvka 3. Doprava 105 liniových zdrojů (liniový zdroj je dopravně, směrově a sklonově homogenní úsek komunikace; jedna komunikace je obvykle rozdělena na několik liniových zdrojů) 4. transfery dálkový přenos znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší nezahrnutých v modelovém výpočtu a přírodní pozadí 5. sekundární prašnost z volných ploch suspendované částice zvířené větrem a lidskou činností z volných ploch (mimo prašnost zvířenou dopravou) 1.1.1. Bodové zdroje znečišťování ovzduší Základním podkladem pro modelové výpočty byly údaje o produkci emisí PM 10 z jednotlivých zdrojů znečišťování. Vstupní údaje o stacionárních zdrojích 5
znečištění ovzduší byly převzaty z podkladů, které v rámci emisní části Programu vypracovala firma Koneko marketing, s. r. o. Na základě zadání byly vedle zdrojů na území města Hranice zahrnuty do výpočtu i nejvýznamnější zdroje z okresu Nový Jičín (zdroje s roční emisí přesahující 50 kg) a zdroje z okolních krajů, které mohou imisní situaci v Hranicích významněji ovlivňovat (zdroje s komínem vyšším než 100 m). Zdroje byly modelovány po jednotlivých komínech a výdeších. Celkem bylo do výpočtu zahrnuto 358 komínů a výdechů. Emisní bilanci zdrojů znečišťování ovzduší uvádí tabulka 1. Tab. 1. Emisní bilance bodových zdrojů znečišťování ovzduší Kategorie Počet zdrojů (komínů a výdechů) Celková emise (kg.rok -1 ) Zvláště velké a velké zdroje v zájmovém území 123 10 968,1 Střední zdroje v zájmovém území 147 2 343,1 Významné zdroje okresu Nový Jičín 52 41 012,8 Významné zdroje okolních krajů 36 640 345,2 1.1.2. Plošné zdroje znečišťování ovzduší Do skupiny plošných zdrojů byly zahrnuty menší provozovny REZZO 3 spalující tuhá a kapalná paliva a emise z lokálních topenišť. Výpočet vychází z podkladů databáze REZZO 3, která byla aktualizována a doplněna podrobným šetřením na malých zdrojích z kategorie provozovatelů. Emise pro město Hranice byly následně rozpočteny do základních sídelních jednotek (ZSJ) na podkladě dat ze Sčítání lidu, domu a bytů 2001. Takto získaná sestava obsahovala údaje o ročních emisích tuhých látek PM 10 celkem pro 31 ZSJ a 4 obce v zájmovém území. Emise v ZSJ a okolních obcích pak byly pomocí geografického informačního systému (GIS) zpracovány do sítě čtverců 100 100 m, pokrývajících veškerou zástavbu. Celkem bylo na území hodnoceno 1427 plošných zdrojů (čtverců 100 100 m). Vzhledem ke svému charakteru byl jako plošný zdroj modelován i lom severovýchodně od obce Hrabůvka. Emise suspendovaných částic frakce PM 10 z lomu činí 5 505 kg.rok -1. 6
1.1.3. Liniové zdroje znečišťování ovzduší 1.1.3.1. Vstupní data Automobilová doprava představuje nejvýznamnější zdroj znečištění prachovými částicemi ovzduší na území měst. Negativní vliv automobilové dopravy spočívá zejména ve zviřování již sedimentovaných částic, které se nacházejí na vozovce a v její blízkosti. Základním podkladem pro výpočty emisní bilance byly intenzity dopravy uvedené ve zprávě Posouzení vlivu D47 na komunikační síť Hranic z roku 2004 [8], které uvádí intenzity na hlavních ulicích města pro rok 2005. Uvedené intenzity byly doplněny o úseky sledované v rámci celostátního sčítání dopravy prováděného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR [4]. Poslední výsledky jsou k dispozici pro rok 2000, intenzity dopravy byly proto zvýšeny růstovými koeficienty platnými pro rok 2005. Do výpočtu byly zahrnuty následující komunikace: ulice Olomoucká (silnice I/47) ulice Hranická, tř. Československé armády, Smetanovo nábřeží (sil. I/35) ulice kpt. Jaroše, Purgešova, tř. 1. máje, Alešova, Poštátská a dále na sever (silnice II/440) ulice Komenského silnice III/44022 mezi Velkou a Hrabůvkou silnice III/44016 mezi Bělotínem a Stříteží silnice II/439 mezi Ústím a křiž. se sil. II/438 silnice II/438 mezi křižovatkou s I/35 a Opatovicemi Komunikace byly převedeny na síť liniových zdrojů. Každý zdroj odpovídá jednomu přímému silničnímu úseku, který je homogenní z hlediska všech výpočetních parametrů (intenzita a skladba dopravy, podélný sklon komunikace, rychlost a plynulost dopravního proudu atd.). Do sestavy liniových zdrojů byly zahrnuty všechny úseky, pro které jsou k dispozici údaje ze sčítání dopravy a které by mohly ovlivňovat kvalitu ovzduší v zájmovém území. V modelových výpočtech bylo hodnoceno 105 liniových zdrojů o celkové délce 59,9 km. 1.1.3.2. Metodika výpočtu emisí Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byla použita metodika, kterou vyvinula Vysoká škola chemicko-technologická a Ateliér ekologických modelů v rámci projektu MŽP ČR [12]. Emisní model, zpracovaný na základě této metodiky, 7
umožňuje zohlednit při výpočtech emisí působení jednotlivých faktorů (typ vozidla, skladba dopravního proudu, rychlost, sklon apod.) pomocí soustavy vzájemně provázaných rovnic. Model je navržen pro široké spektrum emisních výpočtů v rozsahu od detailního modelování jednotlivých objektů (garáže, parkoviště, autobusová nádraží) přes oblasti středního rozsahu (část města, větší dopravní stavby) až po rozsáhlá území měst nebo regionů. Model umožňuje výpočet emisí pro 57 sloučenin či jejich skupin, zahrnující nejen hlavní složky výfukových emisí, ale i další látky rizikové pro lidské zdraví (aromáty, polyaromatické uhlovodíky, aldehydy). V případě těkavých organických sloučenin (které tvoří hlavní prekurzory tvorby přízemního ozónu) umožňuje model provádět výpočty emisí prakticky všech jednotlivých složek, které lze ve výfukových plynech zaznamenat v množství přesahujícím desetiny procent. Použitá metodika byla pod názvem MEFA-02 publikována v říjnu 2002 jako metodika MŽP ČR. Při výpočtu emisí bylo zohledněno charakteristické složení vozového parku podíl aut bez katalyzátorů a aut splňujících jednotlivé emisní limity EURO 1/2/3/4. Stanovení skladby vozového parku není možné provádět na základě evidence vozidel, neboť její údaje neumožňují rozlišit různou četnost používání aut (starší auta jsou obvykle používána méně často). V roce 2001 byl proto na Ředitelství silnic a dálnic ČR dokončen projekt, zaměřený na vyhodnocení emisní skladby vozového parku na charakteristických profilech v ČR na základě podrobných dopravních průzkumů [10]. Výstupem projektu byly údaje o skladbě dopravního proudu podle emisních kategorií vozidel na reprezentativních úsecích ČR. Pro účely modelového hodnocení byla tedy (obdobně jako v předchozí etapě) využita tato data, která vycházejí přímo ze sledování skutečného dopravního proudu. Skladba vozového parku se postupně zlepšuje, neboť dochází k vyřazování nejstarších aut (s největšími emisemi), která jsou nahrazována novými vozidly, jež plní poměrně přísné emisní limity. Data o vývoji koncentrací znečišťujících látek v ČR nasvědčují tomu, že obměna vozového parku, která v devadesátých letech do značné míry vyrovnávala vliv nárůstu dopravní zátěže, se již výrazně zpomalila. Tato skutečnost byla při výpočtu emisí zohledněna. V rámci modelových výpočtů bylo provedeno vyhodnocení množství prachových částic zvířených projíždějícími automobily tzv. sekundární prašnost z automobilové dopravy. Množství prachu zvířeného automobily bylo stanoveno výpočtem na základě metodiky US EPA [14]. Tato metodika stanoví pro výpočet množství zvířených částic ze zpevněných komunikací vztah vycházející z počtu projíždějících vozidel a jejich průměrné hmotnosti, přičemž zohledňuje odlišné emisní faktory pro jednotlivé velikostní frakce emitovaných částic. Výpočet emisí byl proveden pro částice PM 10 (velikost do 10 µm). Pro stanovení průměrné hmotnosti 8
v rámci jednotlivých kategorií vozidel byly použity podklady z dopravních průzkumů provedených v rámci projektu ŘSD ČR [10]. Z použité metodiky vyplývá, že množství zvířených částic výrazně narůstá s hmotností vozidla, což se odráží ve výrazně vyšší prašnosti na komunikacích s vysokou intenzitou těžké nákladní dopravy. 1.1.4. Výsledky výpočtu emisí Na základě uvedených vstupních dat byly provedeny výpočty produkce emisí z dopravy pro následující znečišťující látky: oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, suspendované částice frakce PM 10 a benzen. Výsledky výpočtů emisí ze všech hodnocených liniových zdrojů shrnuje tabulka 2. Tab. 2. Emise z automobilové dopravy (t.rok -1 ) SO 2 NO x CO benzen osobní automobily 5,3 0,6 232,2 252,4 6,1 PM 10 prim PM 10 sek lehké nákladní automobily 7,0 0,1 55,5 47,8 0,1 těžké nákladní automobily 65,5 0,6 886,4 624,6 2,0 Liniové zdroje celkem 77,8 1 233,3 1,3 1 174,1 924,8 8,2 prim primární prašnost sek sekundární prašnost 1.2. Referenční body Referenční bod (RB) představuje místo v území, ve kterém jsou vypočteny charakteristiky znečištění ovzduší. Každý bod této sítě je charakterizován souřadnicemi X, Y a nadmořskou výškou Z. Každý referenční bod má dále přiřazenu růžici, která platí v daném místě. Pro hodnocení imisní situace byl použit soubor 7 633 referenčních bodů. Referenční body jsou rozmístěny v pravidelné trojúhelníkové síti, s roztečí 150 m. 1.3. Rozptylové podmínky Pro charakteristiku proudění vzduchu byly využity větrné růžice, zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem. Růžice popisuje proudění ve vybrané lokalitě za různých rozptylových podmínek. Větrná růžice, použitá v modelu, byla rozdělena na šestnáct základních směrů proudění (S, SSV, SV,...), tři třídy rychlosti větru (1,7; 5,0 a 11,0 m.s -1 ) a pět tříd stability. 9
Výsledné imisní charakteristiky jsou pak vypočteny odděleně pro všechny třídy stability a rychlosti větru, tedy pro každý typ rozptylových podmínek, které se mohou vyskytovat v zájmové oblasti. Tab. 3. Celková podoba větrné růžice platné pro zájmové území TR m.s -1 S SSV SV VSV V VVJ JV JJV J JZJ JZ ZZJ Z ZSZ SZ SSZ Směr 1,7 2,8 3,3 3,9 2,4 0,9 0,9 0,8 1,3 1,8 3,2 4,6 3,5 2,4 1,6 0,8 1,8 6,9 42,7 5,0 3,8 3,8 3,9 2,2 0,5 0,3 0,1 1,4 2,7 7,1 11,5 7,0 2,5 1,6 0,6 2,2 0,0 51,2 11,0 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,6 1,2 1,8 1,1 0,5 0,3 0,1 0,1 0,0 6,1 Σ 6,6 7,2 7,9 4,6 1,4 1,2 0,9 3,0 5,1 11,5 17,9 11,6 5,4 3,4 1,4 4,0 6,9 100,0 Calm součet 1.4. Imisní limity Vyhodnocení kvality ovzduší je provedeno ve vztahu k imisním limitům, které určují přípustnou úroveň znečištění ovzduší. Jejich hodnoty jsou pro jednotlivé znečišťující látky stanoveny Nařízením vlády ČR č. 350/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Limit pro suspendované částice PM 10 je uveden v tab. 4. Tab. 4. Imisní limity PM 10 Znečišťující látka Časový interval Limitní hodnota maximální povolený počet překročení za rok suspendované částice PM 10 1 rok 40 µg.m -3 suspendované částice PM 10 24 hodin 50 µg.m -3 35 10
2. VÝPOČET KONCENTRACÍ ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ Pro modelové hodnocení kvality ovzduší na území města byl použit model ATEM, který poskytuje reálný obraz o imisní situaci v zájmovém území a o příčinách znečištění ovzduší. Model ATEM byl vyvinut ve spolupráci s pracovníky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jedná se o gaussovský disperzní model pro výpočet znečištění ovzduší z bodových, liniových a plošných zdrojů, vycházející z modelu ISC2 US EPA. Model postihuje vliv terénu a vliv stability zvrstvení na proces rozptylu, rovněž zohledňuje odstraňování látek z atmosféry. Model je v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. 1 uveden jako jedna ze dvou referenčních metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší pro intravilán a extravilán. 2.1. Popis algoritmu Přízemní koncentrace znečišťující látky je dána jako suma příspěvků od všech emisních zdrojů, které mohou hodnotu koncentrace v daném místě ovlivnit. Vlečka z každého emisního zdroje je emitována do své stabilizované výšky a v této výšce je unášena prouděním, přičemž je v horizontálně a vertikálně příčném směru ke směru proudění rozptylována. Intenzita horizontálního i vertikálního rozptylu je funkcí vertikální teplotní stability. Vlečky z jednotlivých významných bodových zdrojů jsou počítány individuálně. Díky uvedené koncepci modelu není omezen počet či uspořádání použitých referenčních bodů ani celkový počet zdrojů znečištění ovzduší, které mohou být ve výpočtu zohledněny. Obojí je limitováno pouze časem výpočtu a operační pamětí počítače. Vliv vertikální členitosti na rozptyl znečištění je parametrizován na základě porovnání vzájemné nadmořské výšky referenčního bodu a zdroje. V horizontální rovině je tento vliv parametrizován použitím libovolného počtu větrných růžic. Větrná růžice je platná pro všechny emisní zdroje nalézající se na území, které růžice reprezentuje. 1 Nařízení vlády ČR č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší 11
2.2. Parametrizace chování látek v atmosféře Model umožňuje zohlednit změny koncentrací v důsledku chování látek v ovzduší, zejména vlivem: odbourávání znečišťujících látek v atmosféře v důsledku jejich chemických reakcí rozptylu pevných látek a látek na ně vázaných Důležitou skupinu znečišťujících látek tvoří polutanty, které jsou transportovány ovzduším ve formě příměsí aerosolů či tuhých částic. Výpočet v tomto případě probíhá se zohledněním pádové rychlosti částic. Jako parametr rozptylu tedy vstupuje do dispersního modelu procentuelní rozdělení celkového množství látky podle velikostních tříd tuhých částic, přičemž stanovení těchto parametrů vychází z rešeršních dat o hmotnostní distribucí tuhých emisí podle velikosti částic. 2.3. Výstupy modelu Model umožňuje komplexně hodnotit imisní zatížení v zájmovém území. Výsledky modelových výpočtů poskytují následující imisní hodnoty: Průměrné roční koncentrace sledovaných znečišťujících látek (model umožňuje stanovit koncentrace cca 60 organických a anorganických látek) Maximální krátkodobé koncentrace, resp. maximální hodinové hodnoty Dobu překročení imisních limitů pro jednotlivé znečišťující příměsi Podíly jednotlivých skupin zdrojů Příspěvky k celkové koncentraci z jednotlivých směrů proudění Směry proudění, kritické pro výskyt zvýšených hodinových koncentrací Příspěvky jednotlivých zdrojů k průměrným ročním koncentracím 12
3. VÝSLEDKY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ Modelové hodnocení kvality ovzduší bylo v souladu se zadáním provedeno pro suspendované částice PM 10, s ohledem na stanovené imisní limity (viz tab. 3) bylo hodnocení provedeno pro průměrné roční koncentrace. Hodnocení zahrnovalo primární i sekundární prašnost, hodnoty tedy představují celkové hodnoty, které lze v území očekávat. 3.1. Rozložení průměrných ročních koncentrací PM 10 Rozložení vypočtených hodnot průměrných ročních koncentrací PM 10 je zachyceno na výkresu 2. Nejvyšší hodnoty v zájmovém území byly vypočteny podél Olomoucké ulice, kde se spojuje poměrně vysoká sekundární prašnost z frekventované silnice spolu se vyšší úrovní sekundární prašnosti z rozsáhlého zpevněného areálu závodu LG Philips. V těsném okolí silnice byly vpočteny hodnoty přes 50 µg.m -3, v jedné lokalitě až 60 µg.m -3. Další oblastí s koncentracemi PM 10 nad 50 µg.m -3 je okolí Slavíče, kde působí silně zatížená silnice I/47 spolu se sekundární prašností z areálu zemědělského družstva. Koncentrace přesahující 40 µg.m -3 byly vypočteny v prostoru lomů U Skalky a u obce Hrabůvka a dále podél silnice I/47 v místech větších areálů bez většího zastoupení zeleně (cementárna, armádní areál, LG Philips), ale i v centru města v blízkosti křižovatky Olomoucké ulice a tř. 1 máje. Hodnoty nad 30 µg.m -3 jsou typické pro širší okolí silnice I/47 (Olomoucká) prakticky podél celé její délce, tzn. v celé severní části města a v prostoru všech významnějších průmyslových areálů. Pro centrální a jižní část města jsou typické hodnoty průměrných ročních koncentrací mezi 30 a 40 µg.m -3. Pro zástavbu sídel, jako jsou Drahotuše, Uhřínov nebo Slavíč a pro území, která jsou obklopena obdělávanými poli se vypočtené hodnoty ročních průměrných koncentrací pohybují mezi 20 a 30 µg.m -3. V těchto místech převažuje v naprosté většině případů sekundární prašnost zvířená větrem z volných ploch. V lokalitách s vyšším podílem stálé zeleně, jako jsou lesy, louky, zahrady a sady se průměrné roční koncentrace PM 10 pohybují okolo 10 µg.m -3. Imisní limit pro průměrné roční koncentrace PM 10 je stanoven na 40 µg.m -3. Jeho překročení bylo vypočteno v centru města v okolí silnice I/47 (Olomoucká), a to zejména v areálech bez vyššího podílu zeleně a dále v těsné blízkosti lomů. 13
3.2. Přehled nejvýznamnějších zdrojů znečišťování Mezi nejvýznamnější liniové zdroje znečišťování ovzduší z hlediska PM 10 patří: silnice I/47 (Olomoucká ulice) příspěvek 15 30 µg.m -3 silnice R35 (tř. Československé armády) příspěvek 6 10 µg.m -3 Mezi nejvýznamnější stacionární zdroje znečišťování patří lomy, které představují pro své nejbližší okolí značnou imisní zátěž. V těsném okolí přispívají k průměrným ročním koncentracím 10 14 µg.m -3. Vlivy bodových zdrojů znečištění ovzduší jsou v porovnání s předchozími výrazně nižší. Emise prachu z komínů jsou poměrně nízké, nejvýznamnější část emisí je vypouštěna vysokými komíny, takže znečišťující příměsi jsou v atmosféře dobře rozptýleny. Nejvýznamnějším znečišťovatelem z pohledu průměrných ročních koncentrací PM 10 je Tondach Česká republika, a. s. závod Hranice s nejvyšším příspěvkem k IH r PM 10 ve výši 1 µg.m -3. Příspěvek ostatních zdrojů (znečišťovatelů) je velmi malý a nepřekračuje 0,5 µg.m -3. Příspěvek vytápění obytné zástavby k průměrným ročním koncentracím PM 10 nepřekračuje 1 µg.m -3, nejvyšší hodnoty příspěvku byly vypočteny ve Valšovicích, Radíkově a Hrabůvce. 14
ZÁVĚ R V rámci předkládané studie byly provedeny kompletní modelové výpočty imisní zátěže PM 10 pro řešené území města Hranice a obcí Hrabůvka, Milenov, Radíkov a Klokočí. Modelové výpočty vycházely z podrobné inventarizace a analýzy jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší v řešeném území i v jeho okolí, celkem bylo do výpočtu zahrnuto 270 bodových zdrojů v zájmovém území (všechny zdroje REZZO 1 a 2) a 88 vybraných zdrojů z blízkého i vzdálenějšího okolí. Do výpočtu bylo zahrnuto lokální vytápění na území 31 základních sídelních jednotek a doprava na všech významných komunikacích v území. Modelové hodnocení zahrnovalo i sekundární prašnost z dopravy a z volných ploch. Výpočty byly proveden v síti více než 7 tisíc referenčních bodů, které rovnoměrně pokrývají celé řešené území. Modelové výpočty ukázaly, že hlavním zdrojem imisní zátěže PM 10 je doprava, resp. sekundární prašnost zvířená automobily a sekundární prašnost z volných ploch. Nejvyšší hodnoty byly vypočteny v okolí frekventované silnice I/47 a v prostoru velkých závodů s vysokým podílem zpevněných ploch a malým podílem zeleně. V těchto lokalitách bylo vypočteno překročení imisního limitu pro průměrné roční koncentrace PM 10 (40 µg.m -3 ). Lokálně jsou významným zdrojem prašnosti lomy. Plošný rozsah pásem nadlimitních hodnot je dle modelových výpočtů poměrně malý (cca 3 % území), zasahuje však oblasti obytné zástavby (zejm. v okolí průchodu silnice I/47 městem). Jako nejvýznamnější zdroje lze jednoznačně identifikovat automobilovou dopravu (sekundární prašnost) a lomy (pouze v jejich bezprostřední blízkosti). Vlivy průmyslových závodů a vytápění obytné zástavby jsou vzhledem k výši emisí a způsobu vypouštění méně významné. 15
SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ [1] Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů [2] Koneko marketing: Data o emisích PM 10 ze stacionárních zdrojů pro město Hranice, Praha 2005 [3] Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 ČSÚ, 2004 [4] Výsledky sčítání dopravy rok 2000, ŘSD ČR, Praha 2000 [5] Böhm S., Brechler J., Píša V., Pretel J.: Air Quality in the Capital of Prague (Czech Republic), Proceedings of the 21th CCMS/NATO Technical Meeting On Air Pollution Modelling and its Aplication, Nov. 6-10, 1995, AMS, Baltimore, MD, USA [6] Mapy řešeného území v měřítku 1: 50 000, 1: 35 000, podrobné plny jednotlivých obcí [7] Digitální mapové podklady, město hranice [8] CDV: Posouzení vlivu D47 na komunikační síť Hranic, 2004 [9] Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě: Závěrečná zpráva: Měření kvality ovzduší v městě Hranice a okolí, 2004 [10] Píša V.: Zjištění aktuální dynamické skladby vozového parku a jeho emisních parametrů, ŘSD ČR, 2001 [11] Svoboda J.: Numerical modeling of the atmospheric boundary layer over a hilly landscape. Stud. geoph. geod. 1990, 34, 167 184 [12] Šebor G.: Vliv rozhodujících mobilních zdrojů emisí znečišťujících látek na kvalitu ovzduší v sídelních aglomeracích a v jiných oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší v návaznosti na potřebu tvorby zón podle požadavků rámcové směrnice 96/62/EC, MŽP, 2002 [13] US EPA: Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Volume I, AP-42. in: AIR CHIEF 7 (CD), US EPA Research Triangle Park. 1999 [14] U. S. Environmental Protection Agency: User's Guide for the Industrial Source Complex (ISC2) Dispersion Models. Volume II Description of Model Algorithms. Research Triangel Park, North Carolina 1992 16