Příloha č. 1. Posouzení přínosů realizace severovýchodní části obchvatu města Hořovice

Transkript

1 Příloha č. 1 Posouzení přínosů realizace severovýchodní části obchvatu města Hořovice Vypracoval: Ing. Robert Juřina Hanojská Tábor jurina.r@gmail.com Září 2012 Úvod Ve změně územního plánu města Hořovice je vymezena plocha pro silniční komunikaci propojující silnici II/117 ve směru na Žebrák a II/114 ve směru na Hořovice (dále jen obchvat). Účelem je odvést tranzitní dopravu ve směru Příbram Jince Žebrák Plzeň mimo obytnou zástavbu Hořovic do volné krajiny a tím snížit dopady silniční dopravy na životní prostředí ve městě. Použité zkratky RPDI Roční průměrná denní intenzita CSD Celostátní sčítání dopravy (2010) ŘSD Ředitelství silnic a dálnic MŽP Ministerstvo životního prostředí O M TV SV Osobní a dodávkové automobily Jednostopá motorová vozidla Těžká vozidla (nad 3,5 tuny povolené hmotnosti) Součet všech vozidel Analýza dopravního zatížení Jako výchozí podklad je užito výsledků celostátního sčítání dopravy v roce V Hořovicích byly zjištěny roční průměrné denní intenzity pro 7 komunikací na území města, a to: II/114 východ (od křižovatky s III/1149 směr Lochovice) směr Lochovice, Hostomice, Příbram II/114 západ (od křižovatky s II/117 směr Cerhovice) směr Cerhovice II/114 centrum (od křižovatky s II/117 po křižovatku s III/1149) průtah Hořovicemi mezi křižovatkou s III/1149 a II/117 II/117 sever (od křižovatky s II/114 směr Žebrák) směr Žebrák, Beroun, Plzeň, Praha III/11710 (od křižovatky s II/117 směr Praskolesy) směr Praskolesy, Stašov, Kotopeky III/1149 (od křižovatky s II/114 směr Felbabka) směr Felbabka, Jince, Příbram RPDI 2010 silnice SV O+M TV podíl TV 114 východ ,0%

2 114 západ ,0% 114 centrum ,9 % 117 sever ,4% 117 jih ,5% ,7% ,9% Navržený obchvat bude sloužit spojení komunikací 117 sever a 114 východ. Zároveň převede i tranzitní dopravu ze silnice III/1149, neboť ta slouží jako zkratka z Hořovic do Jinec a Příbrami mimo Lochovice, avšak její dopravně technické parametry (hlavně podélný sklon) jsou méně komfortní. Realizací obchvatu se zkrátí trasa z MÚK Žebrák do Lochovic a navíc odpadne průjezd přes Hořovice a trasa po silnici III/1149 přestane být zajímavá pro spojení z Příbrami k dálnici D5. Vzhledem k tomu, že není znám podíl tranzitní dopravy a její směrování, byl vytvořen dopravní model, který lze považovat za kvalifikovaný odhad, stanovující podíl tranzitní dopravy převedené na navržený obchvat. Pro stanovení tranzitní dopravy byl vytvořen dopravní model, který počítá dojížďku do Hořovic a vyjížďku z Hořovic (cílovou a zdrojovou dopravu) a rozdíl mezi ní a výsledky CSD je tranzitní doprava. Jako referenční případ pro nastavení parametrů modelu byla vybrána komunikace III/11710, která byla zahrnuta do CSD a slouží dojížďce do Hořovic z přilehlých obcí Kotopeky, Praskolesy, Otmíče, Stašov a Bavoryně. Na tranzitní dopravě skrz Hořovice se tato komunikace podílí zanedbatelně. Obr. 1 Obce, počty obyvatel a čísla silnic v dopravním modelu Pro účely dopravního modelu byly zjištěny počty obyvatel obcí a počty spojů veřejné dopravy spojující

3 tyto obce s Hořovicemi v pracovní den. Z nabídky veřejné dopravy pak byl stanoven vzorec pro výpočet podílu individuální dopravy, tak aby se hodnoty pohybovaly v rozmezí 60 90% a tím odpovídaly celostátnímu průměru podílu individuální dopravy, který je cca 70 %. Podíl dojížďky z těchto obcí do Hořovic byl stanoven odhadem podle velikosti obce, vzdálenosti od Hořovic a vzdálenosti do jiných spádových měst (Berouna, Příbrami). Obsazenost automobilu byla uvažována pro všechny obce stejná. Koefeicienty byly upraveny tak, aby intenzita na silnici III/11710 byla shodná s výsledky CSD. Tabulka s vypočítanými hodnotami je přílohou. Dle modelu je zatížení komunikací tranzitní dopravou, která bude převedena na obchvat, následující: II/ voz/den, tj. 32 % III/ voz den, tj. 42 % Úseku silnice II/117 mezi navrženým obchvatem a stávající křižovatkou se silnicí II/114 a úseku II/114 centrum pak obchvat odlehčí o = 1462 voz/den, tj. 24 % Hodnota podílu těžkých vozidel na obchvatu je uvažována shodná s nejvyšší hodnotou z posuzovaných komunikací (tj. II/117) = 17,4%. Tato úvaha vychází z faktu, že osobní doprava má charakter spíše lokální (dojížďka do zaměstnání a za zábovou) na rozdíl od dopravy nákladní. V následující tabulce je porovnání intenzit v posuzovaných úsecích při realizaci a nerealizaci obchvatu včetně hodnot pro rok 2040 dle koeficientů růstu dopravy pro silnice (ŘSD, 2005). Dopravní zatížení dle CSD 2010 při realizaci obchvatu silnice SV O+M TV podíl TV 2010 Dopravní zatížení v r podle koeficientů ŘSD pro kategorii silnice k 2010/2005 obchvat ,4% 1,18 1, ,04 1, východ ,0% 1,18 1, ,04 1, centrum ,4% 1,18 1, ,04 1, sever ,4% 1,18 1, ,04 1, ,7% 1,18 1, ,04 1, bez realizace obchvatu 114 východ ,0% 1,18 1, ,04 1, centrum ,9% 1,18 1, ,04 1, sever ,4% 1,18 1, ,04 1, ,7% 1,18 1, ,04 1, k 2040/2005 RPDI O+M k 2010/2005 k 2040/2005 RPDI TV Tab. 1 Porovnání intenzit dopravy v r a 2040 s a bez realizace obchvatu. Zvýrezněné hodnoty jsou směrodatné pro zatížení hlukem a exhalacemi. Ostatní navržené rozvojové záměry v k.ú Hořovice nemají zásadní vliv na nárůst a směrování dopravy v intravilánu obce a jsou postiženy koeficienty růstu dle ŘSD.

4 Posouzení z hlediska hluku Na základě analýzy dopravního zatížení byly vypočteny základní ekvivalentní hladiny hluku pro úseky komunikací v intravilánu Hořovic II/117 sever, II/114 východ, II/114 centrum, III/1149 a pro obchvat obchvat ve variantě s realizací obchvatu a bez něj. Hlukové pozadí města Hořovice není ve výpočtu uvažováno, neboť hluk z posuzovaných komunikací bude v jejich okolí naprosto dominantní a ostatní zdroje hluku mohou být zanedbány. Tabulka s výpočtem dle metodiky Hluk v životním prostředí (Planeta č. 2/2005, vydává MŽP) je v příloze. Vypočtené hodnoty odpovídají hladině hluku v ose jízdního pruhu, korekce nejsou započítány, neboť záleží především na uspořádání zástavby v konkrétním místě a budou stejné pro případ s obchvatem i bez něj a výsledný rozdíl bude stejný. Vyjímkou je korekce vlivu plynulosti dopravy, kde lze předpokládat vyšší plynulost v intravilánu při realizaci obchvatu snížení intenzit povede k snadnějším průjezdům křižovatkami, parkovacím manévrům apod. Na obchvatu je počítáno s naporsto plynulou dopravou (Dp = 0). Vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku pro obchvat je v ose jízdního pruhu 59,3/50,7 db v denní/noční době. Limit dle vyhl. 146/2008 v chráněném venkovním prostoru staveb pro bydlení je pro hlavní silnice 60/50 db. Na obchvatu pravděpodobně nebude třeba zřizovat protihluková opatření ani při další zástavbě směrem k obchvatu (záleží na konfiguraci případné zástavby). Z hlediska hlukové zátěže silnic II/114 východ, III/1149 a II/117 sever městem Hořovice dojde ke snížení ekvivalentní hladiny akustického tlaku v jejich blízkosti o: 1,2 db pro II/117 sever 1,4 db pro II/114 východ 1,7 db pro II/114 centrum 2,2 db pro III/1149

5 Posouzení z hlediska exhalací Znečištění v širších vztazích Hořovice leží v Hořovické brázdě, což je cca 8 km široká sníženina lemovaná Brdy a Křivoklátskou vrchovinou táhnoucí se od JZZ k SVV. Vzhledem ke své orientaci odpovídající převládajícím směrům větru umožňuje dobré odvětrání, zároveň se v ní však koncentrují významné zdroje znečištění průmyslové zóny Králův Dvůr, Žebrák, Komárov, Hořovice, Rokycany a dálnice D5. Oblast je rovněž hustě osídlená a významné je znečištění z lokálních topenišť. Pozaďové zněčištění je poměrně velké Hořovice patří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Znečištění ve městě Hořovice leží v údolí Červeného potoka orientovaném JZ SV. Mezi zdroje znečištění ve městě patří lokální tepeniště, silniční doprava ve městě, průmyslová zóna Sklenářka, při západním (převládajícím) až severním proudění dálnice D5, při jihozápadním průmyslová zóna Komárov. Zatímco znečištění ze silniční dopravy se koncentruje kolem zatížených silnic, ostatní zdroje znečištění mají dopad prakticky plošně rovnoměrný. Úseky komunikací v centru města (ulice Pražská a 9. května) jsou těsně obklopeny souvislou zástavbou a rozptylové podmínky zde jsou trvale zhoršené. Imisní limity dle nař.vlády 429/2005 v µg m -3 látka základní limit tolerovaný počet překročení roční limit podíl dopravy PM / 24 hod % Benzen % NO / 1 hod % Sloupec podíl dopravy vyjadřuje typický podíl imisí z mobilních zdrojů na celkovém zatížení města imisemi. V okolí hlavních komunikací je podíl vyšší. Přínos realizace obchvatu Při realizaci obchvatu budou celkové exhalace nižší z důvodu zvýšení plynulosti dopravy a zkrácení trasy části vozidel. Sníží se exhalace v obytné zástavbě Hořovic včetně průtahu centrem města se silně dopravně zatíženými ulicemi Pražská a 9. května obklopenými souvislou zástavbou. Ve výpočtu byly použity intenzity vozidel na zkoumaných komunikacích, s korekcí pro podélný sklon a plynulost dopravy (tedy počty křižovatek, přechodů, parkovacích manévrů). Výsledkem je přírůstek imisního zatížení v prostoru dané komunikace z dopravy na této komunikaci. Imise v případě nevětraných komunikací (obklopených souvislou zástavbou) jsou téměř konstantní v příčném řezu, kdežto ve volnější zástavbě klesají se vzdáleností od komunikace a v řádu desítek metrů splynou s pozaďovým znečištěním.

6 s obchvatem bez obchvatu porovnání I 24 PM10 RPDI I 24 PM10 rozdíl PM10 limit dle úsek RPDI I podíl rozdílu rok C6H6 I rok C6H6 rozdíl C6H6 nař.vlády na limitu I rozdíl NO2 597/2006 rok NO2 I rok NO ,0% 114 východ , , ,0% ,5% ,0% 117 sever , ,4 0,1 5 2,0% ,0% ,0% , ,2 0,1 5 2,0% ,5% ,0% 114 centrum , ,4 0,1 5 2,0% ,0% ,0% obchvat ,1-0,1 5-2,0% ,0% Tab. 2 Imisní zatížení v těsné blízkosti komunikací příspěvek dané komunikace k pozaďovému znečištění Z tabulky je vidět, že při realizaci obchvatu klesnou denní průměrné koncentrace částic PM10 v centru města až o 7 µg m -3, což je 14,0 % imisního limitu! Naopak poklesy u benzenu a NO 2 tvoří jen jednotky procent povolených limitů.

7 Závěr Navržený obchvat spojující silnice II/114 a II/117 v severovýchodní části města může převést cca 1900 vozidel denně mimo. Zároveň zatraktivní cestu z MÚK Žebrák (dálnice D5) do Příbrami přes Lochovice oproti sklonově náročné trase přes Felbabku. Ekvivalentní hladina hluku podél průtahu Žebrák Felbabka v intravilánu Hořovic klesne o 1,2 až 2,2 db, nejvíce ve stoupání silnice III/1149 na Felbabku, kde je velký podélný sklon a dojde k největšímu procentuálnímu poklesu dopravy. Imisní zatížení podél průtahu klesne významně u pevných resuspendovaných částic PM10, v nejzatíženějším úseku v centru města pro 24 hodinové průměrné koncentrace až o 7 µg m -3 (14 % povoleného 24 hodinového limitu).