POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 9-241

Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 2016/0070(COD) 27.3.2017 POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 9-241 Návrh stanoviska Christel Schaldemose (PE597.610v01-00) Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2016)128 C8-0114/2016 2016/0070(COD)) AM\1121804.docx PE601.225v02-00 Jednotná v rozmanitosti

AM_Com_LegOpinion PE601.225v02-00 2/132 AM\1121804.docx

9 Evelyne Gebhardt, Arndt Kohn Právní východisko 1 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, článek 62, článek 151 a čl. 153 odst. 1 písm. a) a b) této smlouvy, Or. de 10 Igor Šoltes Právní východisko 1 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 46, čl. 53 odst. 1, článek 62 a čl. 153 odst. 1 písm. a) a b) této smlouvy, Odůvodnění Směrnice si klade za cíl uvést do rovnováhy volný pohyb služeb a práva pracovníků, kteří se stěhují za účelem poskytování těchto služeb. Pro vyvážení těchto dvou cílů je třeba rozšířit právní základ připojením článků o volném pohybu pracovníků a sociální politice. 11 Eduard Kukan, Ivan Štefanec Právní východisko 1 s ohledem na Smlouvu o fungování s ohledem na Smlouvu o fungování AM\1121804.docx 3/132 PE601.225v02-00

Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy, Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a články 56 a 62 této smlouvy, 12 Vicky Ford, Daniel Dalton Právní východisko 1 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a články 56 a 62 této smlouvy, 13 Dita Charanzová, Jasenko Selimovic, Martina Dlabajová Právní východisko 1 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a články 56 a 62 této smlouvy, 14 Ildikó Gáll-Pelcz Právní východisko 1 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 54, 56 PE601.225v02-00 4/132 AM\1121804.docx

a článek 62 této smlouvy, a 62 této smlouvy, Odůvodnění Čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se týká osob samostatně výdělečně činných, což nemá žádnou právní relevanci, pokud je upravováno vysílání pracovníků kteří jsou zaměstnanci vysílající společnosti v jednom členském státě do přijímající společnosti v hostitelském členském státě. 15 Ildikó Gáll-Pelcz Právní východisko 1 a (nový) Odůvodnění s ohledem na odůvodněná stanoviska vydaná vnitrostátními parlamenty 11 členských států obsahujících námitky proti dotčenému návrhu Komise z hlediska zásady subsidiarity, Vzhledem k tomu, že své obavy ohledně účelu a prostředků, jimiž má být dle návrhu Komise cílů dosaženo, vyjádřil vysoký počet států, nelze argumenty těchto 11 členských států přehlížet. 16 Dita Charanzová, Jasenko Selimovic, Martina Dlabajová Právní východisko 3 po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům a po následných 11 odůvodněných stanoviscích vnitrostátních parlamentů obsahujících námitky proti dotčenému návrhu Komise AM\1121804.docx 5/132 PE601.225v02-00

z hlediska zásady subsidiarity, 17 Vicky Ford, Daniel Dalton Právní východisko 3 po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům a po následných 11 odůvodněných stanoviscích vnitrostátních parlamentů, 18 Eduard Kukan, Ivan Štefanec Právní východisko 3 po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům a po následných 11 odůvodněných stanoviscích vnitrostátních parlamentů obsahujících námitky proti dotčenému návrhu Komise, 19 Adam Szejnfeld, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Ivan Štefanec, Dariusz Rosati, Jiří Pospíšil, Ildikó Gáll-Pelcz, Anna Maria Corazza Bildt, Antanas Guoga, Roberta Metsola, Eva Maydell, Antonio López-Istúriz White Právní východisko 3 a (nový) PE601.225v02-00 6/132 AM\1121804.docx

s ohledem na odůvodněná stanoviska vnitrostátních parlamentů 11 členských států obsahujících námitky proti dotčenému návrhu Komise z hlediska zásady subsidiarity, 20 Dita Charanzová, Jasenko Selimovic, Martina Dlabajová Právní východisko 4 ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 5, ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 5 a jeho protistanovisko, 5 Úř. věst. C,, s.. 5 Úř. věst. C,, s.. 21 Mylène Troszczynski Bod odůvodnění 1 (1) Volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a volný pohyb služeb jsou základní zásady vnitřního trhu Unie, které jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ). Uplatňování těchto zásad Unie dále rozvíjí, aby zaručila rovné podmínky pro podniky a dodržování práv pracovníků. (1) Volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a volný pohyb služeb jsou součástí pravidel jednotného vnitřního trhu Unie, která zavedla Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ). Tato pravidla vytvořila a stále vytváří hluboké ekonomické nerovnováhy a trvale oslabují ekonomiky západní části evropského kontinentu a celá odvětví AM\1121804.docx 7/132 PE601.225v02-00

reálné ekonomiky vystavují nekalé soutěži a sociálnímu a mzdovému dumpingu. Evropská unie si zřejmě pohromu uvědomila a ráda by posílila uplatňování těchto pravidel ve snaze zaručit rovné podmínky pro podniky a dodržování práv pracovníků, což pravděpodobně nebude mít žádný vliv. Or. fr 22 Igor Šoltes Bod odůvodnění 1 (1) Volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a volný pohyb služeb jsou základní zásady vnitřního trhu Unie, které jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ). Uplatňování těchto zásad Unie dále rozvíjí, aby zaručila rovné podmínky pro podniky a dodržování práv pracovníků. (1) Volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a volný pohyb služeb jsou základní zásady vnitřního trhu Unie, které jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ), a měly by proto poskytovat pro tuto směrnici kombinovaný právní základ. Uplatňování těchto zásad Unie dále rozvíjí, aby zaručila rovné podmínky pro podniky a bojovala proti nekalé soutěži a rovněž zajistila dodržování práv pracovníků a zlepšení pracovního prostředí a pracovních podmínek. Odůvodnění Dvojí právní základ je potvrzením toho, že směrnice musí být vykládána nejen jako nástroj vnitřního trhu, ale i jako nástroj ochrany pracovníků. 23 Ildikó Gáll-Pelcz Bod odůvodnění 1 PE601.225v02-00 8/132 AM\1121804.docx

(1) Volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a volný pohyb služeb jsou základní zásady vnitřního trhu Unie, které jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ). Uplatňování těchto zásad Unie dále rozvíjí, aby zaručila rovné podmínky pro podniky a dodržování práv pracovníků. (1) Volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a volný pohyb služeb jsou základní zásady vnitřního trhu Unie, které jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ). Uplatňování těchto zásad Unie dále rozvíjí, aby zaručila rovné podmínky pro podniky a aby mohla potírat nezákonné praktiky a zároveň zajišťovat dodržování práv pracovníků. Rozdíly ve mzdách a platech ani samotný přístup ke kapitálu nelze považovat za nekalou soutěž. 24 Igor Šoltes Bod odůvodnění 1 a (nový) Odůvodnění (1a) Musí být zajištěn volný pohyb pracovníků v Unii a měl by zahrnovat odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné podmínky práce a zaměstnávání. Tato směrnice má za cíl uvést do rovnováhy volný pohyb služeb a pracovníků, kteří cestují za účelem poskytování takové služby. Jeví se proto důležité uvést článek 45 SFEU o volném pohybu pracovníků. 25 Adam Szejnfeld, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Ivan Štefanec, Dariusz Rosati, Jiří Pospíšil, Ildikó Gáll-Pelcz, Anna Maria Corazza Bildt, Antanas Guoga, Roberta AM\1121804.docx 9/132 PE601.225v02-00

Metsola, Eva Maydell, Antonio López-Istúriz White Bod odůvodnění 2 (2) Do volného pohybu služeb patří právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě, do něhož mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. (2) Do volného pohybu služeb patří právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě, do něhož mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. Článek 56 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že je zakázáno uvalovat omezení na volný pohyb služeb. 26 Vicky Ford, Daniel Dalton Bod odůvodnění 2 (2) Do volného pohybu služeb patří právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě, do něhož mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. (2) Do volného pohybu služeb patří právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě a právo vyslat do tohoto členského státu dočasně vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. Smlouva rovněž stanoví, že je zakázáno uvalovat omezení na volný pohyb služeb. 27 Eduard Kukan, Ivan Štefanec Bod odůvodnění 2 PE601.225v02-00 10/132 AM\1121804.docx

(2) Do volného pohybu služeb patří právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě, do něhož mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. (2) Do volného pohybu služeb patří právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě, do něhož mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. Smlouva rovněž stanoví, že je zakázáno uvalovat omezení na volný pohyb služeb. 28 Ildikó Gáll-Pelcz Bod odůvodnění 2 (2) Do volného pohybu služeb patří právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě, do něhož mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. (2) Do volného pohybu služeb patří právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě, do něhož mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. Dočasný charakter poskytování služeb je třeba posoudit pro každý případ zvlášť podle doby trvání, pravidelnosti, periodicity a nepřetržitosti služby. Odůvodnění Judikatura Soudního dvora Evropské unie stanoví, že vyslaní pracovníci v žádném případě nezískávají přístup k pracovnímu trhu hostitelské země, když se vrací po skončení své práce do státu, kde jsou usazeni. Soudní dvůr kromě toho několikrát zdůraznil, že členský stát nemůže podmínit poskytování služeb na svém území dodržováním všech podmínek vyžadovaných pro usazení, a tím ustanovení zbavit veškeré praktické účinnosti. 29 Mylène Troszczynski AM\1121804.docx 11/132 PE601.225v02-00

Bod odůvodnění 2 (2) Do volného pohybu služeb patří právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě, do něhož mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali. (2) Volný pohyb služeb má ambice zahrnout tzv. právo podniků poskytovat služby v jiném členském státě, do něhož mohou dočasně vyslat vlastní pracovníky, aby tam tyto služby poskytovali, což by nemělo být považováno za právo nebo za pravidlo, ale za privilegium, které členské státy poskytují. Or. fr 30 Mylène Troszczynski Bod odůvodnění 3 (3) Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii podporuje Unie sociální spravedlnost a ochranu. Článek 9 SFEU ukládá Unii úkol podporovat vysokou úroveň zaměstnanosti, zaručit přiměřenou sociální ochranu a bojovat proti sociálnímu vyloučení. (3) Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii podporuje Unie sociální spravedlnost a ochranu. Článek 9 SFEU ukládá Unii úkol podporovat vysokou úroveň zaměstnanosti, zaručit přiměřenou sociální ochranu a bojovat proti sociálnímu vyloučení; ve splnění tohoto úkolu Unie zcela selhala, protože evropská ekonomika nikdy nezažila takovou úroveň nezaměstnanosti a evropské společnosti takovou úroveň chudoby. Or. fr 31 Jiří Pospíšil Bod odůvodnění 3 PE601.225v02-00 12/132 AM\1121804.docx

(3) Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii podporuje Unie sociální spravedlnost a ochranu. Článek 9 SFEU ukládá Unii úkol podporovat vysokou úroveň zaměstnanosti, zaručit přiměřenou sociální ochranu a bojovat proti sociálnímu vyloučení. (3) Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii podporuje Unie sociální spravedlnost a ochranu. Článek 9 SFEU ukládá Unii úkol podporovat vysokou úroveň zaměstnanosti, zaručit přiměřenou sociální ochranu a bojovat proti sociálnímu vyloučení vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví. Or. cs 32 Philippe Juvin Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a) Boj proti podvodům, sociálnímu dumpingu, zneužívání a obcházení pravidel ve vztahu k vysílání pracovníků je prioritou. Posílení evropských pravidel týkajících se vyslání pracovníků je tedy naprosto prvořadé. Or. fr 33 Ildikó Gáll-Pelcz Bod odůvodnění 4 (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné posoudit, zda směrnice nadále představuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit vypouští se AM\1121804.docx 13/132 PE601.225v02-00

práva vyslaných pracovníků. Odůvodnění Revize směrnice o vysílání pracovníků je předčasná z důvodu chybějícího právního posouzení výsledku provedení prováděcí směrnice. 34 Eduard Kukan, Ivan Štefanec Bod odůvodnění 4 (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné posoudit, zda směrnice nadále představuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit práva vyslaných pracovníků. (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné trvat na vymáhání pravidel a potvrdit, že směrnice nadále představuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit práva vyslaných pracovníků. 35 Philippe Juvin Bod odůvodnění 4 (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné posoudit, zda směrnice nadále představuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit práva vyslaných pracovníků. (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků a vzhledem k řadě případů podvodů směrnice stále nepředstavuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit práva vyslaných pracovníků. Or. fr PE601.225v02-00 14/132 AM\1121804.docx

36 Mylène Troszczynski Bod odůvodnění 4 (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné posoudit, zda směrnice nadále představuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit práva vyslaných pracovníků. (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné pragmaticky a realisticky posoudit, zda směrnice o vysílání pracovníků dosáhla požadovaných výsledků. Or. fr 37 Igor Šoltes za skupinu Verts/ALE Bod odůvodnění 4 (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné posoudit, zda směrnice nadále představuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit práva vyslaných pracovníků. (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné posoudit, zda směrnice představuje správnou rovnováhu mezi volným pohybem služeb, volným pohybem pracovníků a potřebou chránit práva vyslaných pracovníků, aby bylo možné zajišťovat rovné podmínky pracovníkům a podnikům působícím na vnitřním trhu. 38 Dennis de Jong Bod odůvodnění 4 AM\1121804.docx 15/132 PE601.225v02-00

(4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné posoudit, zda směrnice nadále představuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit práva vyslaných pracovníků. (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné posoudit, zda směrnice nadále představuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a zajišťovat rovné podmínky podnikům působícím na vnitřním trhu a potřebou chránit práva vyslaných pracovníků. 39 Adam Szejnfeld, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Dariusz Rosati, Jiří Pospíšil, Antanas Guoga, Roberta Metsola, Eva Maydell, Antonio López-Istúriz White Bod odůvodnění 4 (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné posoudit, zda směrnice nadále představuje správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit práva vyslaných pracovníků. (4) Téměř dvacet let po přijetí směrnice o vysílání pracovníků je nutné zajistit, aby směrnice nadále představovala správnou rovnováhu mezi potřebou podporovat volný pohyb služeb a chránit práva vyslaných pracovníků. 40 Philippe Juvin Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a) Zneužívání pozorovaná při provádění současné směrnice vyplývají rovněž z uplatňování nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního PE601.225v02-00 16/132 AM\1121804.docx

zabezpečení, které musí být také co nejdříve změněno. Or. fr 41 Philippe Juvin Bod odůvodnění 4 b (nový) (4b) Důsledkem změny nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení musí být přísná harmonizace systémů sociálního zabezpečení mezi členskými státy za účelem boje proti mzdovému a daňovému dumpingu. Or. fr 42 Mylène Troszczynski Bod odůvodnění 5 (5) Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti je v právu EU zakotvena již zakládajícími smlouvami. Zásada stejné odměny za stejnou práci byla zavedena sekundárními právními předpisy nejen mezi ženami a muži, ale i mezi zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a srovnatelnými stálými zaměstnanci, mezi pracovníky na částečný úvazek a pracovníky na plný úvazek nebo zaměstnanci agentury práce a srovnatelnými zaměstnanci uživatele. (5) Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti je sice v právu EU zakotvena již zakládajícími smlouvami, ale v současné hospodářské situaci je zcela nevhodná. Evropští a zejména francouzští občané dnes chtějí být ve své vlastní zemi upřednostňováni, pokud jde o přijímání do zaměstnání a dávky sociálního zabezpečení, ve srovnání se zahraničními rezidenty, což v žádném případě nepředstavuje diskriminaci. Zásada stejné odměny za stejnou práci byla zavedena sekundárními právními předpisy nejen mezi ženami a muži, ale i mezi AM\1121804.docx 17/132 PE601.225v02-00

zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a srovnatelnými stálými zaměstnanci, mezi pracovníky na částečný úvazek a pracovníky na plný úvazek nebo zaměstnanci agentury práce a srovnatelnými zaměstnanci uživatele. Or. fr 43 Dita Charanzová, Jasenko Selimovic, Martina Dlabajová Bod odůvodnění 5 (5) Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti je v právu EU zakotvena již zakládajícími smlouvami. Zásada stejné odměny za stejnou práci byla zavedena sekundárními právními předpisy nejen mezi ženami a muži, ale i mezi zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a srovnatelnými stálými zaměstnanci, mezi pracovníky na částečný úvazek a pracovníky na plný úvazek nebo zaměstnanci agentury práce a srovnatelnými zaměstnanci uživatele. (5) Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti je v právu EU zakotvena již zakládajícími smlouvami a platí i pro společnosti poskytující přeshraniční služby. (Viz rozsudky Soudního dvora: věc C-76/90, Manfred Säger v. Dennemeyer & Co. Ltd, [1991] Recueil, s. I-4221; věc C-55/94, Reinhard Gebhard v. Consiglio dell'ordine degli Avvocati e Procuratori di Milano, [1995] Recueil, s. I-04165 a např. spojené věci 62 a 63/81, viz také Seco SA v. Etablissement d Assurance contre la Vieillesse et l Invalidité, [1982] Recueil, s. 223, bod 8, včetně přímé a nepřímé diskriminace.) 44 Ildikó Gáll-Pelcz Bod odůvodnění 5 PE601.225v02-00 18/132 AM\1121804.docx

(5) Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti je v právu EU zakotvena již zakládajícími smlouvami. Zásada stejné odměny za stejnou práci byla zavedena sekundárními právními předpisy nejen mezi ženami a muži, ale i mezi zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a srovnatelnými stálými zaměstnanci, mezi pracovníky na částečný úvazek a pracovníky na plný úvazek nebo zaměstnanci agentury práce a srovnatelnými zaměstnanci uživatele. (5) Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti je v právu EU zakotvena již zakládajícími smlouvami. Zásada stejné odměny za stejnou práci byla zavedena sekundárními právními předpisy nejen mezi ženami a muži, ale i mezi zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a srovnatelnými stálými zaměstnanci, mezi pracovníky na částečný úvazek a pracovníky na plný úvazek nebo zaměstnanci agentury práce a srovnatelnými zaměstnanci uživatele. Je třeba, aby byl při uplatňování těchto zásad dodržován a brán v úvahu související výklad práva dle Soudního dvora Evropské unie. Odůvodnění Viz mj. věc C-341/05, Laval case, bod 60, věc C-490/04, bod 19, spojené věci C-49/98, C-50/98, C-52/98 až C-54/98 a C-68/98 to C-71/98. 45 Jiří Pospíšil Bod odůvodnění 5 (5) Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti je v právu EU zakotvena již zakládajícími smlouvami. Zásada stejné odměny za stejnou práci byla zavedena sekundárními právními předpisy nejen mezi ženami a muži, ale i mezi zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a srovnatelnými stálými zaměstnanci, mezi pracovníky na částečný úvazek (5) Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti je v právu EU zakotvena již zakládajícími smlouvami. Zásada stejné odměny za stejnou práci byla zavedena sekundárními právními předpisy nejen mezi ženami a muži, ale i mezi zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a srovnatelnými zaměstnanci na dobu neurčitou, mezi pracovníky na částečný AM\1121804.docx 19/132 PE601.225v02-00

a pracovníky na plný úvazek nebo zaměstnanci agentury práce a srovnatelnými zaměstnanci uživatele. úvazek a pracovníky na plný úvazek nebo zaměstnanci agentury práce a srovnatelnými zaměstnanci uživatele. Or. cs 46 Vicky Ford, Daniel Dalton Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a) Články 3 a 8 nařízení Řím I uvádí, že individuální pracovní smlouva se řídí právem, které si dotčené strany zvolí. Zaměstnanec však nesmí být zbaven ochrany, kterou mu poskytují povinná ustanovení právních předpisů země, která by se uplatnila tehdy, pokud by neexistovala uvedená volba. 47 Jiří Pospíšil Bod odůvodnění 6 (6) Nařízení Řím I obecně umožňuje zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby si zvolili právo, jímž se bude řídit pracovní smlouva. Zaměstnanec však nesmí být zbaven ochrany, kterou mu poskytují povinná ustanovení právních předpisů země, v níž, případně z níž, zaměstnanec obvykle vykonává svou práci. Nebyla-li učiněna volba rozhodného práva, řídí se smlouva právem země, v níž, případně z níž, zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle svou práci vykonává. (6) Nařízení Řím I obecně umožňuje zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby si zvolili právo, jímž se bude řídit pracovní smlouva. Míra ochrany vysílaného zaměstnance nesmí klesnout pod úroveň, kterou mu poskytují kogentní ustanovení právních předpisů země, v níž, případně z níž, zaměstnanec obvykle vykonává svou práci. Nebyla-li učiněna volba rozhodného práva, řídí se smlouva právem země, v níž, případně z níž, zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle svou práci vykonává. PE601.225v02-00 20/132 AM\1121804.docx

Or. cs 48 Vicky Ford, Daniel Dalton Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a) Svoboda zaměstnavatelů a pracovníků zvolit si použitelné právo by měla být jedním ze základních kamenů jak volného pohybu pracovníků, tak volného pohybu služeb. 49 Igor Šoltes Bod odůvodnění 7 (7) Nařízení Řím I stanoví, že za změnu země obvyklého výkonu práce se nepovažuje, když zaměstnanec dočasně vykonává svou práci v jiné zemi. (7) Nařízení Řím I stanoví, že za změnu země obvyklého výkonu práce se nepovažuje, když zaměstnanec dočasně vykonává svou práci v jiné zemi. Nařízení Řím I nespecifikuje ani nedefinuje pojem zaměstnání na dobu určitou. Je proto důležité, aby pro vysílané pracovníky, kteří z definice po omezenou dobu vykonávají práci v jiném členském státě, bylo zavedeno zvláštní ustanovení v této směrnici s cílem stanovit dobu, po jejímž uplynutí se má za to, že se země poskytování služeb stala zemí obvyklého výkonu práce. AM\1121804.docx 21/132 PE601.225v02-00

Odůvodnění Zavedením určité doby, po jejímž uplynutí se má za to, že se země poskytování služeb stala pro pracovníka zemí obvyklého výkonu práce, zůstává nedotčena možná doba trvání dočasného poskytování služeb. 50 Dennis de Jong Bod odůvodnění 7 (7) Nařízení Řím I stanoví, že za změnu země obvyklého výkonu práce se nepovažuje, když zaměstnanec dočasně vykonává svou práci v jiné zemi. (7) Nařízení Řím I stanoví, že za změnu země obvyklého výkonu práce se nepovažuje, když zaměstnanec dočasně vykonává svou práci v jiné zemi. Práce provedená v jiném členském státě se považuje za dočasnou, pokud se očekává, že zaměstnanec bude po skončení své práce v zahraničí pokračovat v práci ve svém členském státě původu. 51 Vicky Ford, Daniel Dalton Bod odůvodnění 7 (7) Nařízení Řím I stanoví, že za změnu země obvyklého výkonu práce se nepovažuje, když zaměstnanec dočasně vykonává svou práci v jiné zemi. (7) Nařízení Řím I dále stanoví, že za změnu země obvyklého výkonu práce se nepovažuje, když zaměstnanec dočasně vykonává svou práci v jiné zemi. 52 Eduard Kukan, Ivan Štefanec PE601.225v02-00 22/132 AM\1121804.docx

Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a) Judikatura ESD stanovila, že vyslaní pracovníci v žádném případě nezískávají přístup k pracovnímu trhu hostitelské země, když se vrací po skončení své práce do státu, kde jsou usazeni. 53 Dita Charanzová, Jasenko Selimovic, Martina Dlabajová Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a) Judikatura ESD stanovila, že vyslaní pracovníci v žádném případě nezískávají přístup k pracovnímu trhu hostitelské země, když se vrací po skončení své práce do státu, kde jsou usazeni. (Věc C- 113/89, Rush Portuguesa Ldª v. Office national d'immigration, [1990] ECRI-1417, rozsudek, bod 15; Raymond Vander Elst v. Office des Migrations Internationales, [1994] Recueil, s. I-3803, bod 21.) 54 Dita Charanzová, Jasenko Selimovic, Martina Dlabajová Bod odůvodnění 7 b (nový) (7b) ESD rozhodl, že by dočasný charakter poskytování služeb měl být AM\1121804.docx 23/132 PE601.225v02-00

určen s ohledem na dobu trvání poskytování služby, její pravidelnost, opakovanost a nepřetržitost. Poskytovatel služeb, ve smyslu Smlouvy, se může v hostitelském členském státě vybavit infrastrukturou, která je pro poskytování dotyčné služby nutná. (Věc C-55/94, Reinhard Gebhard v. Consiglio dell'ordine degli Avvocati e Procuratori di Milano, [1995] Recueil, s. I-04165, bod 39; věc C-396/1, Sähköalojen ammattiliitto ry c/ Elektrobudowa Spółka Akcyjna [2015] věc C-396/1) 55 Eduard Kukan, Ivan Štefanec Bod odůvodnění 7 b (nový) (7b) Cílem směrnice 2014/67/EU je rovněž identifikovat skutečné vyslání a zabránit zneužívání a obcházení předpisů. 56 Dita Charanzová, Jasenko Selimovic, Martina Dlabajová Bod odůvodnění 7 c (nový) (7c) Cílem článku 4 směrnice 2014/67/EU o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb je identifikovat skutečné vyslání a zabránit zneužívání a obcházení předpisů. PE601.225v02-00 24/132 AM\1121804.docx

57 Othmar Karas Bod odůvodnění 8 (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. vypouští se Or. de Odůvodnění Automatické převzetí pracovněprávních předpisů státu, ve kterém se uskutečňuje vyslání pracovníka, ať již od prvního dne, nebo po 24 měsících, je nutno vzhledem k možnému rozšíření právních ustanovení této směrnice na další hospodářská odvětví v důsledku zrušení odkazu na přílohu (čl. 3 odst. 2) odmítnout. Pracovněprávní aspekty pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání jsou upraveny v čl. 3 odst. 1 směrnice 96/71/ES. AM\1121804.docx 25/132 PE601.225v02-00

58 Maria Grapini, Emilian Pavel, Claudia Țapardel, Doru-Claudian Frunzulică Bod odůvodnění 8 (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. vypouští se Or. ro 59 Ildikó Gáll-Pelcz Bod odůvodnění 8 PE601.225v02-00 26/132 AM\1121804.docx

(8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. vypouští se Odůvodnění Nařízení Řím I jasně hovoří o rozhodném právu v případě vyslání pracovníků do jiného členského státu. Omezení 24 měsíců a s tím spojené právní důsledky v návrhu jsou však v rozporu s ustanoveními článků 3 a 8 nařízení Řím I, neboť návrh by změnil rozhodné právo, tzn. směrnice by změnila stávající nařízení, což je proti právnímu řádu EU. 60 Dita Charanzová, Jasenko Selimovic, Martina Dlabajová Bod odůvodnění 8 AM\1121804.docx 27/132 PE601.225v02-00

(8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. vypouští se 61 Adam Szejnfeld, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Dariusz Rosati, Jiří Pospíšil, Ildikó Gáll-Pelcz, Antanas Guoga, Eva Maydell Bod odůvodnění 8 (8) vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za (8) Zejména vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné pečlivě kontrolovat a vyhodnocovat, zda vyslaný PE601.225v02-00 28/132 AM\1121804.docx

zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. pracovník vykonává svou práci v hostitelském členském státě dočasně. Článek 2 této směrnice stanoví, že o vyslání se jedná tehdy, je-li dočasné povahy, a proto je dočasný charakter nezbytným prvkem skutečného vyslání. Čl. 4 odst. 3 směrnice 2014/67/EU o prosazování stanoví jednoznačný seznam skutečností určujících dočasnou povahu vyslání. Judikatura navíc rovněž stanoví objasnění dočasné povahy služeb, která by měla být určena s ohledem na dobu trvání, její pravidelnost, opakovanou povahu a nepřetržitost. Proto je pro účely předcházení zneužívání a obcházení platných předpisů nezbytné, aby se bedlivě monitorovala a posuzovala dočasná povaha vyslání, jelikož je jeho nezbytným rysem, zejména v případě dlouhodobého vyslání. Odůvodnění Smlouva stanoví, že omezení volného pohybu služeb musí být zakázáno. Kromě toho je v judikatuře i ve směrnici o vymáhání jasně určeno, jak by dočasná povaha poskytování služeb měla být hodnocena a prosazována. Z tohoto důvodu není nutné stanovovat konkrétní lhůtu, která nebere v úvahu specifika různých odvětví a znamenala by nepřiměřeno překážku v rámci vnitřního trhu. 62 Dennis de Jong Bod odůvodnění 8 AM\1121804.docx 29/132 PE601.225v02-00

(8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 2 měsíce by se měly uplatňovat pracovní podmínky zavedené hostitelským státem, aniž by byly dotčeny pracovní podmínky, které jsou pro pracovníka výhodnější. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než dva měsíce, a od prvního dne následujícího po uplynutí dvou měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. 63 Marc Tarabella Bod odůvodnění 8 (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 6 měsíců se musí použít podmínky práce a zaměstnání PE601.225v02-00 30/132 AM\1121804.docx

stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. a systém sociálního zabezpečení hostitelského státu. Or. fr 64 Igor Šoltes Bod odůvodnění 8 (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 12 měsíců se za zemi obvyklého výkonu práce považuje hostitelský stát, aniž by byly dotčeny jakékoli pracovní podmínky, které jsou pro pracovníka výhodnější. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany AM\1121804.docx 31/132 PE601.225v02-00

poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. 65 Vicky Ford, Daniel Dalton Bod odůvodnění 8 (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát, pokud nebyla zaměstnavatelem získána od vnitrostátní správy sociálního zabezpečení odchylka v souladu s nařízením č. 883/2004/ES. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním PE601.225v02-00 32/132 AM\1121804.docx

a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. Odůvodnění Long-term mobility - beyond 24 months - are commonly used by companies when posting their employees either in the frame of intra-corporate transfer (e.g for career development, or the opening of a new plant abroad) or major contracts of provision of services which require the employees to stay abroad for long periods. In these cases, companies may obtain from their social security administration the possibility to keep their employees affiliated to the country of origin for periods which can go up to 60 months. In order not to hamper the mobility of these workers and to facilitate the life of companies, a similar provision should be foreseen in the field of labour law, e.g. under the 96/71 directive. This would bring coherence to the posting device. 66 Eduard Kukan, Ivan Štefanec Bod odůvodnění 8 (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 nepřerušených měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto AM\1121804.docx 33/132 PE601.225v02-00

hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 nepřerušených měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí nepřerušených 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 nepřerušených měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. 67 Philippe Juvin Bod odůvodnění 8 (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze (8) Vzhledem k dlouhé době některých vyslání je nezbytné stanovit, že v případě vyslání na dobu delší než 24 měsíců se za zemi výkonu práce považuje hostitelský stát. V souladu se zásadou podle nařízení Řím I se tudíž na pracovní smlouvy těchto vyslaných pracovníků vztahuje právo hostitelských členských států, pokud si smluvní strany nezvolily právo jiné. Volba jiného práva však neznamená, že je zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze PE601.225v02-00 34/132 AM\1121804.docx

odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. odchýlit smluvním vztahem uzavřeným podle práva hostitelského členského státu. Toto by mělo platit od začátku vyslání, jestliže má trvat více než 24 měsíců, a od prvního dne následujícího po uplynutí 24 měsíců, jestliže ve skutečnosti dojde k překročení této doby. Tímto pravidlem není dotčeno právo podniků vysílajících pracovníky na území jiného členského státu dovolávat se volného pohybu služeb i v případě, že doba vyslání překročí 24 měsíců. Výhradním účelem je vytvořit právní jistotu při uplatňování nařízení Řím I ve specifické situaci, aniž by se uvedené nařízení jakkoliv měnilo. Zaměstnanec bude mít především nárok na ochranu a dávky podle nařízení Řím I. Aby se zabránilo jakémukoli riziku obcházení zákona, měla by se vzít v úvahu celková doba vyslání. Or. fr 68 Igor Šoltes Bod odůvodnění 8 a (nový) Odůvodnění (8a) V případě, že se dospěje k závěru, že vyslání není skutečným vysláním, měly by se za účelem ochrany pracovníka používat pracovní podmínky, které jsou zavedené členským státem, na jehož území je pracovník vyslán, aniž by byly dotčeny jakékoli pracovní podmínky, které jsou pro pracovníka výhodnější. Tento bod odůvodnění odpovídá článku, v němž se stanoví použitelné právo v situacích vyslání, které není skutečným vysláním. AM\1121804.docx 35/132 PE601.225v02-00