ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ

ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ Číslo vydání: 1 (2. 11. 2015)

Úvod Závěrečná evaluační zpráva je vytvářena do 2 měsíců po skončení projektové podpory. ZEZ je strukturována podle Evaluačního plánu a zahrnuje 11 základních částí s dílčími otázkami. Přesnou podobu evaluačních otázek daného projektu konzultuje řešitel dle potřeby se supervizorem evaluace. Po dohodě je možné evaluační otázky specifikovat, rozšiřovat atd. Není ale možné žádnou stanovenou otázku ze šablony odstranit. Pokud není daná otázka pro projekt relevantní nebo k zodpovězení nemá potřebné znalosti, uvede řešitel tuto skutečnost v odpovědi. Závěrečná evaluační zpráva hodnotí, jak byly naplněny cíle projektu z hlediska inovačního impaktu (vztahu mezi výstupy a výsledky), a to ve srovnání s očekáváními na jeho počátku (v projektové žádosti) a ve srovnání s alternativními řešeními, a jak bylo toto splnění prokázáno (případně bude prokázáno po skončení projektové podpory). EZ dále identifikuje příčiny případných problémů nebo odchylek od původních předpokladů (proč?) a formuluje implikace zjištění pro průběh inovačního řešení nebo pro jeho šíření (co z toho plyne?). Prokázání přínosu inovačního řešení se opírá o srovnání výchozího a cílového stavu, případně o další zdroje (např. odborné publikace). Evaluační zpráva je rozdělena do 11 částí. V úvodu každé části je objasněn předmět evaluace (tj. co je hodnoceno v následujících dílčích otázkách). Předmět evaluace musí odpovídat souvisejícím částem EP, případně projektové žádosti. Všechna tvrzení v odpovědích na evaluační otázky musí být podložena, tj. musí být objasněno, na základě jakých podkladů, zjištění, postupů byly tyto odpovědi formulovány. Pokud dané evaluační tvrzení není podloženo, jde pouze o subjektivní názor řešitele, který pro evaluaci není relevantní. Pokud odpověď na danou otázku není možné formulovat (tj. adekvátně podložit) v době vytváření zprávy, je třeba uvést, kdy budou požadované informace k dispozici. Při odpovědích na jednotlivé otázky EZ je nutno věnovat pozornost jejich formulaci, tedy odpovídat přesně na to, na co se otázka dotazuje. Pokud odpověď řešitel nezná, uvede to v odpovědi. Nemá tedy smysl snažit se nějak zaplnit daný prostor, nesouvisející odpovědi budou při revizi vyškrtnuty. Pokud se řešitel domnívá, že se některé otázky, resp. odpovědi opakují, znamená to, že nepochopil zadání a je tedy vhodné jej konzultovat se supervizorem evaluace. Důležité: V odpovědích na jednotlivé otázky EZ je třeba vždy nejdříve objasnit, jaká byla Vaše zjištění, tj. co se stalo, co jste udělali, co jste zjistili. Teprve na základě těchto informací formulujete výsledek evaluace. Důležité: Pokud se v otázkách ptáme na soulad postupu řešení s projektovou žádostí, máme tím na mysli její kompletní verzi, tj. včetně všech příloh a první verze Evaluačního plánu (tedy bez jeho aktualizace v průběhu řešení). Přílohy ZEZ Přílohy ZEZ jsou volitelné a jejich zahrnutí je třeba konzultovat se supervizorem evaluace. Základní informace by měly být obsaženy v samotné ZEZ, může být nicméně žádoucí jejich zahrnutí ve formě přílohy (např. z důvodu rozsahu). Takovou přílohou může být např. výsledek srovnání výchozího a cílového stavu účastníků projektu (analýza cílového stavu) nebo metodika řešení. Pokud je metodika řešení stanovena jako výstup (produkt) v projektové žádosti, je její odevzdání povinné a metodika je samostatnou součástí databáze produktů. Metodika může být externě validována za podmínek předem schválených poskytovatelem podpory (odpovídající kvalifikace a nezávislosti oponentů, dostatečné průkaznosti metodiky a významu pro reálné využití). Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 2 z 17

Průřezové pokyny 1. Závěrečná evaluační zpráva je vyplňovaná do šablony stanovené poskytovatelem podpory. Tato šablona se průběžně mění, před vyplněním je tedy třeba ověřit její poslední verzi. 2. Při tvorbě ZEZ důrazně doporučujeme průběžnou konzultaci se supervizorem evaluace. V první fázi je vhodné uvést do jednotlivých odpovědí základní body, které řešitel považuje za klíčové a teprve po jejich konzultaci (upřesnění) se supervizorem evaluace začít pracovat na samotných odpovědích. Je rovněž vhodné předkládat ZEZ ke konzultaci po částech. 3. V úvodu každé části ZEZ (1-11) je uveden předmět evaluace podle EP nebo projektové žádosti. Otázky (a tedy i odpovědi) v dané části se vztahují přesně k tomuto předmětu evaluace. Není tedy možné do předmětu evaluace napsat skutečnosti X a v odpovědích na otázky se vyjadřovat ke skutečnostem Y. 4. Odpovědi musí být stručné a především zcela konkrétní. Musí být jasné, na jakých datech či jiných skutečnostech je odpověď založena. Musí být jasné, k jakým částem předmětu evaluace se odpovědi vztahují, související části je tedy žádoucí označit stejnými čísly nebo jinými symboly. 5. Text ZEZ by neměl být nadměrně zatěžován tabulkami s výsledky šetření (např. srovnání výchozího a cílového stavu), k tomu slouží přílohy. V samotném textu ZEZ jsou výsledky komentovány a je odkázáno na konkrétní tabulku v příloze. 5. Všechny obrázky nebo tabulky v ZEZ musí být očíslovány a mít název. Pokud jsou zdrojem dat externí data, musí být uveden jejich zdroj. 6. Odkazy na informační zdroje v ZEZ průběžně číslujte a jejich seznam uveďte na konci textu. Informace o zdrojích musí odpovídat citačním standardům, tj. obsahovat jméno autora, název, místo a datum vydání. Pokud jde o text elektronicky přístupný, uveden je (kromě uvedených náležitostí) i web odkaz s datem, kdy byl použit. Není tedy možné uvádět jako informační zdroj pouze web odkaz! Pokud odkazujete na konkrétní data, musíte jejich umístění konkretizovat, např. číslem tabulky nebo číslem strany ve zdrojovém textu. 7. Je zbytečné snažit se na otázku odpovědět, pokud odpověď neznáte. Informační hodnota takové odpovědi je nulová či dokonce zavádějící a zbytečně zatěžuje čtenáře. Na druhou stranu musíte vždy uvést, co konkrétně nevíte. Není tedy možné např. odpovědět pouze na jednu část otázky a zbytek bez vysvětlení ignorovat. 8. Pokud se evaluace vztahuje k období přesahujícímu dobu realizace (a tedy zahrnuje i další náklady), uveďte tyto informace k základním charakteristikám, tj. doplňte evaluované období a případné náklady po skončení projektové podpory. Může jít o posun maximálně 1-2 měsíců, kdy jde stále o efekt realizované intervence. Tento případ každopádně předem konzultujte se supervizorem evaluace. 9. Pokud se domníváte, že na některou otázku jste již odpověděli v jiné části ZEZ, neuvádějte odkaz na tuto část, ale zkopírujte odpověď. Jak již bylo řečeno výše, problém je spíše v nepochopení otázky. Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 3 z 17

1. Splnění cílů projektu Cíl hlavní Co mělo být dosaženo: Hlavní cíl je formulován v souladu s požadavky výzvy - Integrace CS na trh práce a do společnosti s nižšími nároky na veřejné zdroje/úsporami veřejných zdrojů. Struktura hlavního cíle (obvyklá): Cílem projektu je řešení problému A prostřednictvím nástroje B a tím dosažení výsledku C pro cílovou skupinu D (tj. integrace) a pro veřejné zdroje E (tj. úspory zdrojů). Příklad: Cílem projektu je snížení recidivy (A) propuštěných vězňů (D) prostřednictvím podpůrného programu (B), který zvýší jejich sociální a ekonomickou integraci (C) s nižšími nároky na veřejné zdroje (E). Poznámka: V případě sociální integrace se zaměřujeme především na změnu kvality života CS, v případě ekonomické integrace na schopnost udržitelného zaměstnání, které je zdrojem pracovního důchodu. Úspory díky sociální integraci jsou spíše sekundární (např. snížení socio-patologických jevů a tím nákladů na jejich řešení), úspory díky ekonomické integraci jsou bezprostředně kvantifikovatelné díky úsporám sociálních dávek a daňovým výnosům účastníků projektu. Cíle dílčí Jaké dílčí cíle musí být splněny, aby bylo dosaženo hlavního cíle zejména jde o tvorbu a realizaci použitého nástroje, jehož úspěšné zavedení je prostředkem k naplnění cílů výzvy (hlavního cíle). Příklad: 1. Vytvoření 10 udržitelných pracovních míst v truhlárně věznice Věznice 2. Absolvování kvalifikačního programu Truhlář (akreditovaného MŠMT) s certifikátem o ukončení v rozsahu 2 měsíců pro 10 účastníků (do programu bude zapojen dvojnásobek účastníků, předpokládá se míra úspěšnosti 50 %) 3. Zaměstnání 10 vězňů na pracovních místech ve Věznici po dobu minimálně 6 měsíců (doba se prodlužuje podle doby propuštění z výkonu trestu) 4. Zaměstnání 10 propuštěných vězňů na pracovních pozicích truhlář v truhlárně Truhlárna, s.r.o. 5. Absolvování podpůrného programu po propuštění pro 10 zaměstnanců: zajištění ubytování, mentoringu a pomoci v základních životních situacích, včetně dlouhodobého poradenství, po dobu minimálně 6 měsíců s postupně klesající intenzitou do dosažení plné sociální a ekonomické integrace Poznámka: Jednotlivé cíle musí být formulovány s odpovídajícími parametry, které jsou hodnotitelné. Obecně formulované cíle nejsou hodnotitelné. 1.1 Jak byly splněny cíle projektu (tj. v jaké míře zcela, částečně, v rozhodující míře, zčásti, z menší části, vůbec ne)? Poznámka: U každého cíle (hlavní a dílčí) uveďte kritéria, na jejichž základě konstatujete splnění. Pokud cíl není splněn zcela, uveďte důvody nesplnění. V odpovědi odkazujete číslem na jednotlivé dílčí cíle definované v části 1. Příklad: Hlavní cíl: V době ukončení projektu dosáhla recidiva účastníků projektu 0 % (6 měsíců po propuštění z výkonu trestu). Prokázání úspěšnosti při naplnění hlavního cíle je možné minimálně po 24 měsících po propuštění. Dílčí cíle: Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 4 z 17

1. Cíl byl splněn z větší části. Bylo vytvořeno 8 pracovních míst. Nižší počet pracovních míst oproti stanovenému cíli 10 byl způsoben poklesem poptávky po výrobcích firmy v období srpen-září 2014. 2. 1.2 Jak odpovídá splnění cílů předpokladům formulovaným v projektové žádosti? Poznámka: V této části hodnotíte soulad splnění jednotlivých cílů s předpoklady v projektové žádosti. Např. jste předpokládali, že poptávka po Vašich produktech se nezmění, dále jste předpokládali 50% úspěšnost účastníků vzdělávacího programu, 100% zájem propuštěných a úspěšně rekvalifikovaných vězňů o zaměstnání ve firmě do doby, kdy proběhne jejich reintegrace, 80% úspěšnost reintegrace (tj. pouze 20 % recidivuje). Je tedy třeba vyhodnotit, jak se Vaše předpoklady naplnily jinými slovy, jak Vaše cíle v době podání žádosti odpovídaly realitě. V odpovědi odkazujete číslem na jednotlivé dílčí cíle definované v části 1. 1.3 Je dosažené řešení lepší oproti alternativním přístupům? Poznámka: Zde objasňujete základní parametry Vašeho řešení ve srovnání s alternativními přístupy. Např. alternativní přístup zahrnuje zaměstnání vězňů až po propuštění, řešitele ve formě neziskové organizace, která je pouze zprostředkovatelem pro zaměstnání u podnikových zaměstnavatelů, iniciátora řešení ve formě samotné věznice (tj. řešení shora) atd. Srovnávané parametry zahrnují např. dosaženou míru recidivy u alternativních řešení v relaci k vynaloženým nákladům/dosaženým úsporám. Musíte tedy stručně charakterizovat dostupné alternativy a objasnit, v čem konkrétně (v jakých parametrech) je Vaše řešení lepší a v čem jeho superiorita spočívá. Všechna Vaše tvrzení musí být prokazatelná viz otázka 7.2. Důležité je, abyste definovali hodnocené parametry. Nestačí tedy pouze obecná charakteristika alternativních přístupů tedy jak danou problematiku řeší. Klíčové pro hodnocení je, že Vaše řešení je hospodárnější, efektivnější a účelnější než alternativní přístupy. Pokud nemáte k dispozici odpovídající podklady, uvedete, že superioritu Vašeho řešení nejste schopni prokázat. Není třeba se detailně zabývat realizačními specifiky alternativních řešení, na ně stačí odkázat příslušným informačním zdrojem. 1.4 Je dosažené řešení nové oproti alternativním přístupům a v jakém kontextu? Poznámka: Zde objasňujete novost Vašeho řešení, a to opět v komparaci s alternativami. Nemůže tedy jít o Vaše subjektivní pocity novosti. Vhodné je řešení rozebrat na jeho dílčí části a novost těchto dílčích částí hodnotit samostatně (pokud je to možné), protože řešení může být nové pouze částečně, resp. jednotlivé části řešení mohou mít různý stupeň novosti. V případě sociálních inovací platí, že téměř vše již bylo realizováno, inovačnost spočívá spíše v konkrétních dílčích aspektech. Je zřejmé, že pokud budete tvrdit, že je Vaše řešení v určitých aspektech nové a nebude to odpovídat skutečnosti, kvalita a důvěryhodnost evaluace se tím výrazně sníží. Čím větší znalost alternativních přístupů prokážete, tím pádnější jsou argumenty o novosti a výhodnosti Vašeho řešení. Novost a výhodnost řešení je klíčovou charakteristikou inovace. Kontext novosti znamená, že uvedete, zda je Vaše řešení nové v dané organizaci (nebo organizacích), lokalitě, regionu, zemi, EU, světě, v daném sektoru, pro danou CS, v dané fázi inovačního cyklu. Pokud to nedokážete posoudit např. v globálním měřítku, lze to tolerovat (v odpovědi tuto neznalost uvedete). Minimálně byste ale měli mít znalost o používaných přístupech v ČR. Znalost zahraničních přístupů je velkým plusem. Uváděné alternativní přístupy musí být dostatečně konkrétní, aby byly ověřitelné (nejlépe odkazem). Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 5 z 17

2. Postup realizace řešení Hlavní kroky řešení Poznámka: Postup realizace řešení odpovídá prvnímu sloupci (logika intervence) matice logického rámce. Vhodné je tedy tuto část matice zde uvést. Jasně odlište, která část matice se týká období, po které byla poskytována podpora (tedy do konce stávajícího projektového řešení). 2.1 Jak odpovídal postup řešení předpokladům formulovaným v projektové žádosti? Poznámka: Zde vyhodnotíte, jak se postup řešení shodoval s představami v projektové žádosti či se naopak lišil. Pokud nedošlo k žádným změnám (což je ale dost nepravděpodobné v případě inovačního projektu), uvedete, že postup odpovídal zcela. V opačném případě objasníte změny oproti původním předpokladům (jde o změny významné pro inovační řešení, nikoli o administrativní úpravy). Např. nedostatečné (podceněné) kapacity na evaluaci jsou administrativním problémem (resp. problémem nedostatečné znalosti nároků evaluace impaktu sociální inovace), který ale nemůže ovlivnit jednotlivé kroky řešení (realizace evaluace nepodmiňuje kroky řešení, pouze je podmínkou administrativního uzavření projektu). V odpovědi odkazujete číslem na jednotlivé kroky řešení definované v části 2. 2.2 Jaké významné problémy/překážky se objevily při realizaci? Poznámka: Zde otevřeně objasněte problémy a překážky při realizaci, buďte maximálně konkrétní. Problémy nebagatelizujte, nezlehčujte. Soustřeďte se na ty překážky/problémy, které měly dopad na inovační řešení (jeho načasování, rozsah, kvalitu), nikoli tedy na administrativu. Jednotlivé překážky/problémy vztahujte ke krokům řešení definovaným v části 2. 2.3 Byly tyto problémy/překážky dostatečně zohledněny v projektové žádosti? Poznámka: Zde objasňujete, zda jste problémy/překážky dostatečně zohlednili, např. jste měli k dispozici kapacitní rezervu, možnost přesunu zdrojů, možnost získání náhradních stakeholderů, možnost získání náhradníků CS atd. 2.4 Bylo možné problémy/překážky v projektové žádosti lépe identifikovat? Poznámka: Zde objasňujete problémy, které jste mohli předvídat (např. na základě předchozích zkušeností nebo s využitím dostupných informačních zdrojů) a které byly zcela nečekané (zásah vyšší moci). Obojí charakteristiky objasníte. Příkladem zásahu vyšší moci je zrušení aktivity ze strany spolupracujících (státních) orgánů, která byla předtím po dlouhou dobu realizována. Toto zrušení nebylo podloženo žádnými relevantními důvody (např. pochybením na straně realizátorů). Na druhou stranu nelze za zásah vyšší moci považovat odmítavý postoj stakeholdera, pokud jste s ním neměli dojednanou spolupráci na projektu předem v odpovídající konkrétnosti a ani jste neměli z minulosti zkušenost, že by s Vámi stakeholder na řešení podobného problému spolupracoval. Potom je problém v tom, že jste pouze předpokládali zájem o spolupráci, ale tento předpoklad nebyl dostatečně podložen šlo tedy o nedostatek projektové přípravy. Podobně jde o nedostatek, pokud jste nepředpokládali závažné charakteristiky CS, které negativně ovlivnily realizaci, i když jste v minulosti s danou CS pracovali, resp. i když jsou tyto informace o CS běžně dostupné např. v odborné literatuře a praxi jiných subjektů. Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 6 z 17

3. Charakteristiky cílové skupiny Charakteristiky znevýhodnění CS Poznámka: Charakteristiky znevýhodnění CS vycházejí ze stromu příčin a jsou specifikovány pro konkrétní účastníky Vašeho inovačního řešení (např. typ postižení CS, pracovní zkušenost). Odpovědi na tyto otázky by měly do značné míry čerpat z 1. SEZ, pokud byla dobře zpracována. Uvádějte pouze souhrnné informace o Vašich zjištěních, na detaily odkažte do přílohy nebo do jiného evaluačního dokumentu (např. analýzy výchozího stavu). Jednotlivé charakteristiky znevýhodnění CS očíslujte. 3.1 Jak vhodná byla metoda výběru cílové skupiny pro splnění cílů/nároků realizace? Poznámka: Zde vysvětlíte, jak jste CS vybrali a jak metoda tohoto výběru odpovídala nárokům/cílům realizace v daném časovém horizontu. Musíte tedy propojit obě hlediska. V principu by měla být metoda výběru stanovena tak, abyste z celkového souboru získali takové účastníky projektu, jejichž charakteristiky budou odpovídat realizačním možnostem (např. době realizace a vynaloženým zdrojům). Např. pokud vyberete účastníky s vysokou mírou rizikovosti a na realizaci projektu máte rok, metodu nelze považovat za vhodnou, protože pro prokázání úspěšnosti je vyžadována doba přesahující horizont řešení. Vysoká míra rizikovosti vybraných účastníků také zvyšuje míru neúspěchu a tedy potřebu jejich nahrazení dalšími uchazeči atd. Vhodnost metody se hodnotí podle toho, jak velká část účastníků projektu splnila jeho cíle ve stanoveném čase. 3.2 Jak vhodná byla metoda výběru CS z hlediska vynaložených zdrojů? Např. z jak velkého souboru byl vybrán výsledný počet vhodných kandidátů, jak náročný byl tento výběr, bylo nutno vybrané kandidáty v průběhu řešení nahradit. Poznámka: Zde objasníte parametry výběru CS tedy např. postup tzv. trychtýře. Jaký byl výchozí počet, ze kterého jste vybírali (a jak jste účastníky získali), jak se tento počet postupně snižoval na výsledný počet účastníků. Ke každé fázi uvedete vynaložené zdroje podle odpovídající jednotky, kterou bude možné monetizovat. U výsledného počtu účastníků uvedete jejich úspěšnost. Výsledkem je vyčíslení nákladů na výběr jednoho úspěšného účastníka v projektu. 3.3 Bylo by žádoucí metodu výběru změnit nebo upravit? Poznámka: Představte si, že byste náklady na výběr účastníků platili ze svého, nikoli z dotací. Jak byste metodu výběru změnili, aby byla efektivnější tedy abyste srovnatelného počtu úspěšných (!) účastníků dosáhli s minimálními náklady. Zdůrazňuji úspěšných, nikoli jakýchkoli. Odpovědi v otázce 3.3 úzce souvisejí s odpovědí na otázku 3.4. 3.4 Jaké charakteristiky CS měly zásadní význam pro splnění stanovených cílů/nároků realizace? Poznámka: Zde uvádíte analýzu závislosti mezi sledovanými charakteristikami účastníků (definovanými v úvodu části 3) a jejich úspěšností v projektu. Některé charakteristiky mají zásadní význam, jiné menší význam. Čím menší počet účastníků máte, tím bude závislost slaběji prokazatelná, půjde tedy spíše o hypotézu. Musíte také objasnit, proč jsou (dle Vašich poznatků či poznatků odborné literatury nebo vnější expertizy) jednotlivé charakteristiky pro splnění cílů významné, resp. méně významné. Otázka 3.4 má implikace pro další otázky v části 3 např. se ukázalo, že jste sledovali při výběru charakteristiky, které pro úspěšnost nebyly významné, resp. že úspěšnost v projektu není objasněna charakteristikami, které jste sledovali což znamená, že metoda vašeho výběru nebyla dobře nastavena. Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 7 z 17

4. Analýza výchozího stavu Klíčový problém, jeho příčiny a důsledky Poznámka: Zde uvádíte strom problémů/příčin a dopadů s případným komentářem. Jednotlivé položky ve stromu (nebo stromech) očíslujte, aby na ně bylo možné odkazovat. 4.1 Byl problém (a jeho příčiny) odpovídajícím způsobem analyzován? Poznámka: Zde uvádíte, jak dostatečně jste jednotlivé příčiny a důsledky problému, tedy složky stromu, analyzovali. Za dostatečnou analýzu považujeme jejich hodnocení nejlépe z nezávislých vnějších zdrojů na dostatečném souboru dat. Čím menší (co do rozsahu a co do délky časové řady) jsou zdrojová data a při absenci vnějšího hodnocení, tím slabší je analýza. V odpovědi okazujte na jednotlivé položky stromu/stromů uvedených v části 4. 4.2 Jaké aspekty klíčového problému jsou při analýze komplikující? Poznámka: Zde navazujete na odpověď předchozí, tj. objasňujete, které složky problému (stromu) jsou obtížně analyzovatelné např. z důvodu nedostupnosti nezávislých dat, jejich nevhodné struktury, zastaralosti. Musíte uvést konkrétní důvody u každé problémové složky. Dávejte si pozor na to, aby Vaše tvrzení odpovídala skutečnosti, tj. abyste netvrdili, že data nejsou dostupná, a přitom data byla k dispozici. Uveďte také případy, kdy daná organizace např. data sleduje, ale odmítla Vám je poskytnout. 4.3 Jak významné/méně významné jsou jednotlivé aspekty klíčového problému pro jeho řešení? Poznámka: Toto je velmi zásadní otázka. Musíte objasnit, které z identifikovaných aspektů problémů jsou významné pro řešení a v jaké míře. Vhodné je tedy ohodnotit jednotlivé složky, které jste identifikovali v EP od zásadního významu po nevýznamnost. Specificky můžete identifikovat složky, jejichž význam se nepodařilo prokázat. Významnost jednotlivých složek objasněte ve vztahu k Vašemu řešení (nikoli obecně pro daný problém). Např. jste identifikovali 20 výchozích příčin (dopadů) problému, z nich 10 se ukázalo jako méně významných, 5 jako zásadně významných a u 5 se význam nepodařilo identifikovat. Na jednotlivé příčiny/dopady odkazujte podle označení v části 4. 4.4 Byly v průběhu řešení identifikovány další významné aspekty klíčového problému? Poznámka: Zde uvádíte, jaké další významné aspekty klíčového problému jste identifikovali během řešení, objasníte, proč jsou významné a co z toho plyne pro Vaše řešení. V inovačních projektech je téměř nevyhnutné, že dojde k novým zjištěním, věnujte tedy dostatečnou pozornost odpovědi na tuto otázku (zjednodušeně řečeno - pokud Vás při řešení nic nepřekvapilo, inovační intenzita projektu byla nízká). Výsledkem poznatků v částech 4.2, 4.3 a 4.4 je revidovaný strom příčin/dopadů, kde oproti výchozímu stromu je navíc odlišen význam jednotlivých složek. Pokud nejsou změny významné, je vhodné je provést přímo do stromu/stromů v části 4 a změněné (doplněné nebo případně odebrané) složky označit. Pokud jsou změny významnější (což je ale spíše výjimečné u krátkodobých projektů), je vhodné revidovaný strom vložit do přílohy ZEZ. Role stakeholderů Poznámka: Zde uvádíte tabulku stakeholderů, kterou jste formulovali v EP na základě výchozích předpokladů projektové žádosti. Jednotlivé stakeholdery očíslujte. Tabulka zahrnuje název stakeholdera, význam, vliv/moc, zájem, hrozbu, spolupráci ve stupnici 1-4 a roli (+-). Pokud se hodnota změnila oproti výchozímu stavu (projektovému předpokladu), uvedete novou hodnotu za lomítko, např. 3/4 Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 8 z 17

4.5 Jaké byly role stakeholderů (negativní/pozitivní a z hlediska významu) při inovačním řešení? Poznámka: Zde blíže hodnotíte role těch stakeholderů při inovačním řešení, kteří nějak (pozitivně nebo negativně) ovlivnili samotnou realizaci řešení. Tento vliv musí být konkrétní a hodnotitelný a musí se vztahovat k realizovanému řešení. 4.6 Odpovídaly tyto role původním očekáváním? Pokud nikoli proč a jaké to mělo důsledky pro inovační řešení? Poznámka: Tato otázka má zásadní význam. V řadě projektů se role stakeholderů ukázala jako klíčová zejména v negativním významu. Pokud došlo k významným změnám oproti původním očekáváním a tyto změny významně ovlivnily realizaci řešení, je třeba jim věnovat odpovídající pozornost v odpovědi. Pozornost je nutno věnovat také objasnění důvodů odlišností oproti očekáváním, zejména tomu, zda odlišnosti bylo možno předvídat (pokud by byla provedena odpovídající analýza, pokud by byli stakeholdeři dostatečně informováni, pokud by byli dostatečně motivováni atd.). 4.7 Jaké další nebo jiné stakeholdery a v jaké podobě je žádoucí do řešení zapojit? Poznámka: Zde uveďte jak vhodné stakeholdery pro zapojení, včetně formy a obsahu tohoto zapojení, do již ukončeného řešení (tj. hypoteticky pokud byste měli projektové řešení formulovat znovu), tak stakeholdery, které považujete za vhodné zapojit v budoucnu a v jaké roli. Rozlišujte přitom význam dalších stakeholderů pro řešení a soustřeďte se na ty, jejichž význam je klíčový. Věnujte pozornost odpovídající motivaci pro zapojení (tj. jak mají být další stakeholdeři zapojeni), která zaručí, že toto zapojení bude pro řešení efektivní. Nejde tedy o to, udělat pouze seznam všech možných subjektů, které nějak souvisejí s inovačním řešením musí být jasné proč a jak mají být zapojeni a jak by k zapojení mohli/měli být motivováni. 5. Společenská potřebnost řešení Definice společenské potřebnosti inovace Poznámka: Zde uvedete definici společenské potřebnosti na základě informací v EP. Hodnotíte rozsah Vámi řešeného problému v širším měřítku a jeho důsledky, pokud není řešen tedy jak velkého počtu (nebo podílu) lidí s danými charakteristikami (které cílujete ve Vašem projektu), resp. zdrojů se daný problém v ČR týká (případně v regionu, pokud jde o problém regionálně specifický). Pro uváděné údaje musíte konkretizovat jejich zdroje. Pokud nejsou k dispozici dostupné zdroje, které přesně odpovídají charakteristikám Vašeho problému, musíte využít zdroje zahraniční, zdroje z podobných kontextů, zdroje z vlastního šetření atd. Společenská potřebnost inovace je dána např. velikostí CS, pro kterou je Vaše řešení určeno, a náklady na stávající (alternativní) řešení problému nebo náklady na neřešení problému. Společenská potřebnost může být také vyjádřena relativně např. ve srovnání ukazatelů pro danou CS v jiném regionu nebo v zahraničí. Můžete např. identifikovat počet recidivujících propuštěných vězňů a náklady na recidivu a srovnat tyto údaje se zahraničím (v relativním vyjádření). 5.1 Jak společensky významné je inovační řešení? Poznámka: Zde hodnotíte, v jakém rozsahu Vaše řešení přispěje k snížení výše definovaného celkového rozsahu problému. Dejte si pozor na reálnost Vašeho tvrzení, která je dána především reálně dosažitelnou úspěšností pro CS (viz hodnocení efektivnosti výběru účastníků) a dosažitelností změn umožňujících skutečné úspory veřejných zdrojů (namísto jejich pouhého nahrazení). Např. reálně dosažitelnou úspěšnost vyhodnocujete podle kvality potenciálních účastníků řešení a podle nákladů na jejich zapojení. Čím menší je počet účastníků a čím větší jsou náklady, tím větší je úspěšnost takový výsledek ale není efektivní. Musíte odhadnout, pro jak velký počet členů celkové CS (v ČR, regionu, lokalitě) je Vaše řešení reálně dosažitelné při daných jednotkových nákladech. Metodiku Vašeho odhadu musíte podložit ověřitelnými zdroji. Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 9 z 17

Je třeba zdůraznit, že dané řešení (obvykle) není reálně aplikovatelné s danými náklady pro celou CS. Společenská významnost inovace je tím omezena. Toto omezení odráží efektivnost výběru účastníků inovace (trychtýř) a dále velikost čistého impaktu. Není tedy možné úspěšnost (společenskou významnost) řešení hodnotit vůči celé populaci dané CS, ale pouze vůči té části, která má podobné charakteristiky (kontrolní skupina). Např. pokud jste z 1000 vězňů (bez jakýchkoli omezení) vybrali (podle stanovaných kritérií) 20 účastníků inovace a z nich 10 úspěšně dokončilo projekt (dosáhlo stanovené cíle) za daných nákladů X (resp. s úsporami Y), představuje (potenciální) společenská významnost inovačního řešení 0,1 % (tj. 10 z 1000, nikoli 10 z 20, tj. 50 %). Pokud je celková populace vězňů v ČR 20000, společenská významnost řešení představuje 200 vězňů. 5.2 Jakými daty je tato společenská významnost podložena? Poznámka: Zde specifikujete, na základě jakých dat jste společenskou významnost Vašeho inovačního řešení stanovili. Stanovení společenské významnosti je možné na základě vlastního zjišťování, pokud je součástí řešení výběr z dostatečně reprezentativního vzorku (v rozsahu i struktuře) dané populace CS. Např. pokud je do výběru zahrnut každý v dané skupině a tato skupina není nijak předtím filtrována. V maximálním rozsahu by to třeba bylo všech 20000 vězňů v ČR. Obvykle maximální pokrytí není možné a ani není nutné. Nicméně je třeba při užším záběru dát pozor na zachování reprezentativnosti. Pokud je do výběru zahrnuta třeba pouze jedna věznice, musí její struktura (struktura odsouzených) odpovídat struktuře celé vězeňské populace např. z hlediska závažnosti trestných činů, míry recidivy atd. Pokud není struktura srovnatelná, snižuje se tím velikost prokazatelné (potenciální) společenské významnosti řešení. 5.3 Jaká je dostupnost potřebných dat, případně jaká další data by pro identifikaci byla potřebná? Poznámka: Zde uvádíte, za jakých podmínek jsou k dispozici potřebná data, případně jaká další data by bylo nutné získat, aby toto stanovení bylo možné (tato data nejsou k dispozici vůbec nebo nejsou k dispozici pro vnější subjekty, nebo jsou zpoplatněna atd.). Data jsou zjišťována vlastním šetřením (viz 5.2) nebo z vnějších zdrojů. Pokud např. nejsou k dispozici data o charakteristikách vězeňské populace, která by umožnila srovnání se strukturou účastníků realizovaného inovačního řešení, není možné dostatečně prokazatelně společenskou významnost řešení vyjádřit. 5.4 Jakých úspor veřejných zdrojů bylo díky inovačnímu řešení dosaženo? Poznámka: Zde uvádíte konkrétní úspory veřejných zdrojů dosažené díky Vašemu inovačnímu řešení, tedy pro daný počet účastníků a pro danou úroveň řešení v okamžiku ukončení projektu. Nejde tedy o nějaké hypotetické úspory hypotetických účastníků za nějaké hypotetické období. Objasněn je model úspor, který jste použili, a doplněn o konkrétní údaje. Úspory mohou být jednorázové nebo tekoucí v čase. Úspory uvádějte zejména primární, tedy díky ekonomické integraci, a další úspory bezprostředně prokazatelné (viz otázka 5.5). Model by měl zahrnout také úspory sekundární, jejichž výši můžete odhadnout (pokud k odhadu máte dostatečné podklady). Vedle samotných úspor musíte vyjádřit také náklady řešení, a to soukromé a veřejné. Náklady jsou opět konkrétní a vztažené k účastníkům projektu. Úspory a náklady musíte vyjádřit v celkové výši a v jednotkách na počet účastníků řešení. 5.5 Jak jsou tyto úspory prokazatelné? Poznámka: Zde uvádíte, jak konkrétně jsou tyto úspory prokázány, na základě jakých dokumentů, kde jsou tyto dokumenty k dispozici. Může jít také o osobní data, resp. data týkající se charakteristik daného účastníka projektu, která jste zjišťovali v analýze výchozího stavu. V případě propuštěných vězňů úspory spočívají zejména (ale nikoli pouze) v tom, že nedochází k recidivě. Musíte tedy vyjádřit Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 10 z 17

náklady na páchání trestné činnosti a výkonu trestu odpovídající danému účastníkovi řešení (tedy podle jeho předchozí trestní historie). 5.6 Jaký je předpoklad vývoje těchto úspor v čase (tj. po skončení projektové podpory)? Poznámka: Zde uvádíte vývoj úspor po skončení projektu. Úspory by se měly minimálně pohybovat na úrovni vykázané na konci projektu (při zachování základních parametrů na konci řešení, tedy bez případného rozšíření inovace). Pokud předpokládáte, že úspory budou klesat nebo naopak růst, objasněte proč. 6. Cesta k novému řešení Teorie změny inovačního řešení Poznámka: Teorie změny charakterizuje strategii Vašeho řešení, kterou jste formulovali v projektové žádosti. Teorie změny je formalizována v EP ve formě MLR. Je založena na krocích, které produkují výstupy a ty způsobují výsledky odpovídající cílům výzvy tj. integraci CS a úsporu veřejných zdrojů. Teorie změny byla založena na určitých předpokladech tedy např. že určitá práce s CS povede ke změně, která bude řešením společenského problému, nebo že CS bude mít o řešení zájem a bude k němu dostatečně motivována. V sociální inovaci je podstatou úspěšné teorie změny udržitelnost změny chování cílové skupiny, která nebude vyžadovat další intervenci. Vycházíte z předpokladu, že dané nastavení pobídek, povede k udržitelné změně, kterou CS bude sama chtít, aniž by ji k tomu někdo soustavně nutil. Předpokládáte, že krok A, povede ke změně B u cílové skupiny. Vedle samotné kvalitativní změny také předpokládáte její rozsah, který umožňuje vyhodnocení úspěšnosti. Např. Program zaměstnávání a rekvalifikace vězňů a jejich podpora po propuštění (zaměstnání, řešení zadlužení, bydlení, mentoring po dobu minimálně měsíců) zvyšuje ekonomickou a sociální integraci propuštěných a tím snižuje jejich recidivu. Předpokladem je odpovídající motivace účastníků projektu k zapojení ve věznici a k dodržování podmínek zapojení po propuštění. Tato motivace je odhadována na.. % z celkového počtu vězňů/propuštěných, kteří byli zařazeni do výběru/projektu. Dalším předpokladem je podpora motivace/zapojení ze strany pracovníků věznice a pracovníků zaměstnavatele. Nižší recidiva snižuje náklady na vězeňský systém a na řešení socio-patologických jevů způsobených recidivou. Recidivu je možno považovat za sníženou s...% pravděpodobností do měsíců po propuštění. Jednotlivé kroky teorie změny a jejich předpoklady označte. 6.1 Jakou teorii změny prokazuje inovační řešení (vztah mezi vstupy, aktivitami, výstupy, výsledky, dlouhodobými výsledky)? Poznámka: Zde specifikujete teorii změny, která byla prokázána Vaším řešením. Formulovaná teorie změny v projektové žádosti (EP), která je uvedena v úvodu části 6, je ve Vašem řešení buď potvrzena, nebo vyvrácena, nebo se ji nepodařilo prokázat. Pokud Vaše řešení formulovanou teorii změny zcela (100%) prokázalo, pouze odkážete na výše uvedenou formulaci. To ale nebývá obvyklé. Případné odchylky a jejich příčiny/implikace musíte objasnit. Na neprokázané kroky teorie změny odkazujete příslušným označením uvedeným v části 6. 6.2 Jaké předpoklady inovačního řešení se naplnily, jaké nikoli a proč? Poznámka: Zde se konkrétně věnujete předpokladům inovace, které jsou obsaženy v posledním sloupci MLR. Hlavní pozornost věnujete zejména rozdílům oproti předpokládané teorii změny, na které odkazuje příslušným označením v části 6. Rozdíly se nejčastěji týkají předpokladů o chování jednotlivých účastníků řešení nebo o dostupných kapacitách nebo zájmu účastníků (nabídka a poptávka řešení). Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 11 z 17

6.3 V jaké míře byly případné neúspěchy/problémy řešení odrazem špatně nastavené teorie změny a v jaké míře šlo o problémy samotné implementace? Poznámka: Toto je velmi důležitá otázka. Každé inovační řešení má problémy. Je důležité objasnit, zda tyto problémy byly způsobeny tím, že jste např. špatně odhadli motivaci účastníků nebo jste špatně odhadli vztah mezi výstupy (rekvalifikace, pracovní praxe) a výsledky (sociální a ekonomická integrace) tj. špatně jste formulovali teorii změny. Nebo došlo k problémům při realizaci, např. z důvodu nedostatečné kvalifikace, změny realizačního týmu, špatně nastavenému rozpočtu, nekvalitnímu managementu atd. Řešitelé mají tendenci zlehčovat problémy při realizaci, což není správné. Mnohdy také špatně odlišují nedostatky implementace a teorie změny. Např. zdržení nebo vyšší náklady v realizaci kroků připisují problémům při implementaci, ale příčina může být, že teorie změny je špatně nastavená, protože přeceňuje úroveň motivace CS, resp. neidentifikuje některé její charakteristiky, které významně (negativně) řešení ovlivňují. 6.4 Jaké faktory ovlivňující implementaci (negativně/pozitivně) byly vnitřní (tj. ovlivnitelné řešitelem) a které vnější (způsobené jinými subjekty nebo faktory)? Poznámka: Zde identifikujete klíčové faktory ovlivňující realizaci řešení, jejich význam, důsledky, mechanismus působení. Nejde přitom o jakékoli faktory, které při řešení působily, ale pouze o ty z nich, které ovlivnily dané řešení. Je třeba konkrétně objasnit, jak daný faktor řešení ovlivnil. Otázka zkoumá, do jaké míry je realizátor schopen reagovat na změny v průběhu řešení a s jakými dopady na toto řešení. Je velký rozdíl, pokud je řešení ovlivněno zásahem vyšší moci, proti kterému nemá realizátor možnost obrany (např. autoritativní rozhodnutí nadřízeného orgánu), nebo je ovlivněno tím, že realizátor měl nedostatečné informace o CS, které ale jsou v odborné komunitě běžně dostupné. Rizika řešení Poznámka: Zde uvedete tabulku a komentář rizik z EP s příslušnými hodnotami a v případě odlišných hodnot v průběhu realizace je uvedete za lomítkem. 6.5 Jak vhodně (dostatečně) byla identifikována rizika řešení z hlediska pravděpodobnosti a významu oproti reálnému vývoji? Poznámka: Zde objasníte reálnou podobu rizik oproti předpokladům u těch rizik, jejichž hodnota se změnila (tj. jejich vývoj neodpovídal původním předpokladům, resp. ve výchozí tabulce je za lomítkem odlišné číslo), a důvody těchto rozdílů. Pozornost věnujete zejména rizikům, jejichž vývoj neodpovídal původním předpokladům. 6.6 Do jaké míry byla rizika předvídatelná a do jaké míry překvapivá? Poznámka: Zde objasníte, zda jste rizika mohli předvídat v jejich pravděpodobnosti a významu (např. podle předchozích zkušeností) nebo zda šlo o rizika zcela nová. U nových rizik ohodnoťte jejich význam a pravděpodobnost výskytu identifikované v průběhu řešení. Objasníte, proč jste případně nebyli schopni rizika předvídat. 6.7 Jak úspěšně se podařilo předpokládaná i nová rizika v průběhu řešení zvládnout? Poznámka: Zde objasníte, jak jste konkrétně postupovali při zvládnutí rizik předvídaných i nových. V případě předvídaných rizik objasníte postup pouze, pokud se lišil od předpokladů uvedených v EP (a tedy v části 6). Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 12 z 17

7. Přínos inovačního řešení Hlavní přínosy inovace (řešení klíčového problému CS) Poznámka: Zde uvádíte, jaké konkrétní přínosy předpokládá inovace pro CS a pro výdaje z veřejných zdrojů podle EP a projektové žádosti. Tyto přínosy se vztahují k účastníkům projektu a jeho dalším efektům. Pod pojmem přínosy máme na mysli výsledky (outcomes). Jde tedy o zásadní změny pro CS nebo pro výdaje veřejného rozpočtu, případně další charakteristiky. 7.1 Jakým způsobem byl prokázán přínos nového řešení? Poznámka: Zde uvádíte konkrétní přínosy pro účastníky projektového řešení na konci projektu a způsob jejich prokázání. Podklady k prokázání musí být dostupné a ověřitelné. Uvádíte pouze přínosy prokázané na konci projektu (případně do 1-2 měsíců po jeho skončení), které jsou předmětem této evaluační zprávy. Pokud se pro některé účastníky projektu přínosy prokázat nepodařilo (např. z důvodu zdržení v projektové realizaci), uvedete to v odpovědi. Důvod neprokázání objasníte. 7.2 Jak byla prokázána správnost nového řešení/jeho výhodnost oproti alternativám? Poznámka: Zde objasníte, jak je konkrétně prokázáno, že Vaše řešení je lepší oproti alternativním přístupům ve sledovaných parametrech. Musí jít o zcela konkrétní argumenty, které budou ověřitelné, nikoli obecná tvrzení nebo Vaše dohady a spekulace. Musíte se s alternativními řešeními seznámit, případně je i s řešiteli konzultovat. Dále je nutno specifikovat, zda Vaše řešení nahrazuje nebo doplňuje alternativní řešení a v jakém rozsahu. Případně objasníte, proč není možné správnost/výhodnost řešení prokázat. 7.3 Jaký typ empowermentu CS byl díky inovaci dosažen (příležitost volby, možnost volby, naplnění volby při řešení problému)? Poznámka: Sociální inovace by měla vést k empowermentu cílové skupiny, tj. měla by umožnit, aby CS byla schopna svůj problém řešit vlastními silami. Zde objasníte, jakého typu empowermentu CS díky Vašemu řešení dosáhla a jakým způsobem. Uvádějte konkrétní informace, které můžete doložit, nikoli obecné úvahy, vaše představy nebo spekulace. 7.4 Jaké konfliktní nebo nežádoucí dopady pro CS nebo veřejné výdaje vznikly? Poznámka: Zde objasníte, zda v důsledku Vašeho řešení byla CS vystavena konfliktním nebo nežádoucím dopadům, jaké to mělo důsledky, jak jste je řešili (nebo je řešila CS). Konfliktní nebo nežádoucí dopady jsou takové, kdy díky Vašim řešením ztratila CS nějaký předchozí přínos nebo změnila svoje chování nežádoucím způsobem, který vyvolal další náklady došlo tedy např. k úspoře jednoho druhu nákladů, ale vznikly náklady nové. 7.5 Má realizované řešení systémový charakter (tj. vede k dlouhodobé změně chování a podmínek života CS s menšími nároky na veřejné zdroje)? Poznámka: Systémový charakter inovace znamená, že řešení je udržitelné při daném nastavení pobídek. Např. pokud se x % nákladů na provoz věznice věnuje ročně na podporu reintegrace před propuštěním a po propuštění v rozsahu je možné dosáhnout u x % vězňů snížení recidivy o x %. Podporu je nutno poskytovat po dobu v rozsahu x hodin po dobu x měsíců před propuštěním a x měsíců po propuštění. Systémovost objasňujete na stávajícím (realizovaném) řešení, nikoli na nějakém novém řešení, které dále rozvíjí řešení stávající (takový další vývoj můžete objasnit v části 11). Dejte si pozor na charakteristiky systémovosti, ta neznamená, že dané řešení je účinné pro celou CS, ale pouze pro její část se srovnatelnými charakteristikami, která se účastnila Vašeho řešení. Pouze pokud tato část byla dostatečně reprezentativní (výběr účastníků byl tedy zcela náhodný a zcela náhodný byl také výběr Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 13 z 17

účastníků kontrolní skupiny) a testování zahrnovalo dostatečně dlouhou dobu, je možno systémovost řešení chápat jako platnou pro celou CS. 7.6 Jaké jsou předpoklady (podmínky) pro upscaling řešení po skončení projektové podpory? Poznámka: Zde objasníte, co konkrétně znamená upscaling (rozsah, formy realizace) Vaší inovace a jaké jsou podmínky tohoto upscalingu po skončení projektové podpory. Např. podmínkou upscalingu (zvýšení počtu zapojených osob v dané věznici nebo dalších věznicích) může být pokračování podpory v rozsahu na osobu, tato podpora bude vyšší/nižší než stávající podpora (proč). Financování podpory je předpokládáno (zajištěno) ze soukromých zdrojů (x %), veřejných zdrojů (x %), dalších zdrojů (x %). Upscaling řešení znamená, že jeho postupy budou rozšířeny jako daný inovační model (prokázaná teorie změny), nikoli tedy, že bude rozšířena jenom část inovačního řešení. 8. Změny dosažené u cílové skupiny Charakteristiky (problémovosti) podpořené cílové skupiny Poznámka: Zde uvádíte Vaše poznatky o účastnících projektu na základě analýzy jejich výchozího stavu. Vůči tomuto výchozímu stavu porovnáváte dosažený cílový stav na konci projektu (viz bod 8.3). Informace o účastnících projektu jsou v této části (oproti části 3) prezentovány na individuální úrovni podpořených účastníků Vašeho projektu a zaměřují se na charakteristiky, jejichž změna byla cílem inovace (např. v části 3 je CS charakterizována podle typu postižení, jehož změna není cílem inovace). Pokud je počet účastníků vyšší než 10, v této části uvedete pouze shrnující základní informace (na individuální výsledky odkážete do Analýzy výchozího stavu). 8.1 Jakými metodami byly vyhodnoceny charakteristiky problémovosti CS? Poznámka: Zde uvádíte metody, jaké jste použili k hodnocení charakteristik problémovosti Vaší CS, tedy účastníků projektového řešení. 8.2 Jak se změnily charakteristiky CS ve srovnání s výchozím stavem? Poznámka: Zde srovnáte cílový stav Vaší CS s výchozím stavem, uvedete, kdy jste srovnání provedli. Pokud je počet hodnocených účastníků větší než 10, zde uvádíte pouze shrnující komentář a na individuální výsledky odkážete do přílohy analýzy cílového stavu, která je součástí ZEZ. 8.3 Jak je prokázáno, že ke změnám charakteristik CS došlo díky inovačnímu řešení? Poznámka: Toto je velmi důležitá část, kdy prokazujete (v závislosti na dostupnosti dat) čistý impakt Vašeho inovačního řešení, tj. např. že k vykázanému zlepšení charakteristik CS nedošlo díky jiným faktorům/vlivům (výběr méně problémových účastníků projektu, kteří by dosáhli úspěchu i bez poskytnuté podpory, dosažení úspěchu díky jiným organizacím/programům/motivacím). Průkaznost efektů projektu podporuje sledování kontrolní skupiny za podmínky, že je co nejvíce podobná charakteristikám skupiny, která prošla projektem. Je třeba zdůraznit význam čistého impaktu, který je pro prokázání přínosu inovace klíčový. Není tedy možné výsledky Vašich účastníků projektu, pokud nebyli zcela náhodně vybraní z dané CS, považovat za výsledky platné pro celou CS. Účastníci projektů v pilotáži obvykle zahrnují nějaký výběr z CS a tento výběr má oproti celé populaci CS jiné, zpravidla lepší charakteristiky. Dochází potom k tomu, že působení impaktu daného inovačního řešení je měřeno na části populace CS, která má větší schopnost nahrazení (tj. našla by řešení i bez projektové podpory nebo s podporou, která je již k dispozici). Např. pokud 70 % vězňů recidivuje, je nutno prokázat, že dosažená úspěšnost díky projektu (tj. snížení recidivy) nezahrnuje zbývajících 30 % vězňů, kteří by nerecidivovali i bez podpory. Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 14 z 17

8.4 Jsou dosažené změny lepší/horší než očekávané a proč? Poznámka: Zde objasníte případné rozdíly vykázaných změn a jejich příčiny oproti Vašim předpokladům a důvody, proč Vaše předpoklady byly odlišné. 8.5 Pokud změny nejsou prokazatelné na konci projektového řešení, kdy budou prokazatelné? Poznámka: Vzhledem k velmi krátké délce realizace projektů v dané výzvě je nutno objasnit, v jakém období předpokládáte prokazatelnost změn a jak zajistíte sledování vývoje účastníků projektu po skončení podpory (finančně, personálně). 8.6 Jak bude zajištěno sledování cílové (případně kontrolní) skupiny po skončení projektového řešení? Poznámka: Zde uvádíte, jak zajistíte sledování cílové/kontrolní skupiny, v jaké míře je sledování možné, případně co by sledování vyžadovalo. Buďte realističtí, neslibujte, co nemůžete splnit. 9. Udržitelnost řešení Předpokládaný vývoj inovačního řešení po skončení podpory Poznámka: V této části vycházíte zejména z kapitoly 4 EP a formulujete předpokládaný vývoj Vašeho řešení bude pokračovat ve stávajícím rozsahu, rozsah se zmenší nebo naopak zvýší, případně dojde rovněž ke kvalitativním změnám. Předpokládaný rozsah konkretizujte např. počtem nových účastníků. 9.1 Jaké kroky byly realizovány pro udržitelnost řešení? Poznámka: Zde uvádíte konkrétní kroky, které slouží k udržitelnosti řešení. Nejde o publicitu Vašeho projektu, ale o konkrétní opatření pro udržitelnost inovace, jejichž efekt bude měřitelný a prokazatelný (viz otázka 9.2). 9.2 Jaké jsou měřitelné efekty těchto kroků (dosažené, předpokládané), tj. jaká je pravděpodobnost udržitelnosti řešení (zahájení dalšího projektového cyklu)? Poznámka: V návaznosti na odpověď 9.1 objasníte měřitelné efekty kroků na udržitelnost řešení, tedy co se konkrétně podařilo zajistit (nebo předpokládáte, že se podaří zajistit). 9.3 Jaké jsou podmínky udržitelnosti, jak jsou tyto podmínky naplněny na konci projektu? Poznámka: Jaké jsou podmínky, aby Vaše řešení bylo udržitelné, tj. fungovalo i po skončení projektové podpory (pro danou CS, pro nové účastníky řešení atd.) v době ukončení podpory. 9.4 Jaká jsou rizika udržitelnosti a jak jsou tato rizika řešena/ řešitelná? Poznámka: Objasníte, jaké hrozby mohou znemožnit pokračování (rozvoj) inovačního řešení. 9.5 Jaká je poptávka po vytvořeném řešení a jak byla tato poptávka identifikována/prokázána? Poznámka: Objasněte, kdo poptává Vaše inovační řešení, a to se zcela konkrétními údaji název organizace, forma projevení poptávky (např. smlouva, zakázka). Informace o poptávce po řešení musí být prokazatelné/ověřitelné. Jde o poptávku po vytvořeném inovačním modelu řešení, nikoli po jeho dílčích aspektech. 9.6 Jaké jsou celkové a jednotkové náklady inovačního řešení po skončení podpory? Poznámky: Náklady uvádějte pro řešení v předpokládaném rozsahu specifikovaném v úvodu části 9. Významnou doplňující informací je srovnání předpokládaných nákladů a nákladů hrazených z projektové podpory. Pokud dojde ke změně (snížení, zvýšení) oproti nákladům projektové podpory, objasněte důvody. Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 15 z 17

9.7 Z jakých zdrojů budou náklady hrazeny a v jaké míře jsou zdroje jejich hrazení zajištěny? Poznámka: Zdroje pokrytí nákladů uvádějte co nejkonkrétněji a ve vztahu k cílům výzvy, tj. zda půjde o krytí ze zdrojů veřejných nebo neveřejných. Uveďte, jak je pokrytí nákladů zajištěno. 10. Udržitelnost výsledků Předpokládané výsledky udržitelné po skončení podpory Poznámka: Uveďte, jaké výsledky inovačního řešení (outcomes) předpokládáte po skončení projektové podpory. Výsledky by neměly skončit s ukončením podpory, ale dále pokračovat tím bude prokázána úspěšnost inovace. Příklad: Udržení recidivy účastníků projektu na úrovni 0 % do konce sledování (36 měsíců po skončení projektu). 10.1 Jaký je kvalifikovaný odhad udržitelnosti dosažených výsledků a na čem je tento odhad založen? Poznámka: Na základě jakých údajů udržitelnost odhadujete a jak dlouhá bude tato udržitelnost. Jaké jsou případně podmínky/rizika této udržitelnosti a jak jste schopni je řešit. 10.2 V jakém horizontu nebo za jakých podmínek je možno udržitelnost výsledků považovat za zajištěnou? Poznámka: Objasněte, jak dlouho trvá, než dosažené výsledky lze považovat za udržitelné s vysokou mírou pravděpodobnosti, případně za jakých podmínek je tato doba dostatečná. 10.3 Jak bude prokázána udržitelnost výsledků po skončení projektové podpory? Poznámka: Jakým způsobem budete udržitelnost výsledků prokazovat, zejména pokud ztratíte bezprostřední kontakt s účastníky řešení. 11. Perspektivy inovačního řešení Předpokládané charakteristiky další fáze řešení Poznámky: V této části specifikujete, jak se bude Vaše řešení dále vyvíjet, pokud další vývoj předpokládáte. Pokud pouze bude pokračovat dosažený stav, tj. Vaše řešení bylo jednorázové a časově omezené, řešení perspektivu (systémový charakter) nemá, tuto část dále nevyplňujete (neodpovídáte na podotázky). 11.1 Jaké parametry vývoje řešení jsou předpokládány v horizontu 12-24 měsíců po skončení stávající podpory? Poznámky: Charakterizujte základní parametry řešení v navazujícím období, případně podmínky/rizika dosažení těchto parametrů. 11.2 Jak se zkušenosti ze stávající realizace inovačního řešení díky poskytnuté podpoře projeví v dalších etapách řešení? Poznámka: Uveďte, zda budete v dalších etapách řešení postupovat jiným způsobem oproti již realizovanému přístupu a objasněte proč. 11.3 Pokud by byl k dispozici navazující podpůrný grant, jakým způsobem by bylo vhodné ho využít pro upscaling nebo systémovou změnu stávajícího řešení? Číslo vydání: 1 Datum: 2. 11. 2015 Strana: 16 z 17