Epidemiologie akutních virových respiračních onemocnění Doc. MUDr. A. M. Čelko,, CSc. Univerzita Karlova 3. LékaL kařská fakulta Odd. Epidemiologie Centrum preventivního lékařství
CÍLE Podat základní informace o ARO a chřipce a možnosti její prevenci očkováním: Chřipka jako zdravotní, sociální a ekonomický problém Očkování proti chřipce
Klinická klasifikace ARO Infekce horních cest dýchacích Infekce středn edních cest dýchacích Akutní virová rhinitis Croup - epiglottitis Akutní virová faryngitis - laryngitis Akutní virová laryngitis - tracheitis Akutní virová otitis - laryngotracheobronchitis Infekce dolních cest dýchacích Akutní virová tracheobronchitis Akutní virová bronchitis Akutní virová bronchiolitis Akutní virová pneumonie
Přehled virů vyvolávaj vajících ch ARO Virus Sérotypy Orthomyxovirus influenzae A, B, C Myxovirus parainfluenzae 1, 2, 3, 4 Respiratorně Syncytialní virus 1 Adenoviry 1-41 Rhinoviry asi 120 Coronaviry asi 12 Enteroviry - Coxsackie A 10, 21, 24 - Coxsackie B 1-6 - Echoviry 1, 11, 19, 20,, 22 - Enterovirus 68
Klinické syndromy vyvolané respiračními viry Agens Influenza virus typy A, B typ C RS virus Parainfluenza viry typy 1,2 typ 3 typ 4 Adenoviry typy 1, 2, 3, 5 typy 3, 7, 14 typy 3, 7 typy 6, 7, 19 typy 8, 19 typy 4, 7, 21 Rhinoviry všechny typy Klinický syndrom Chřipka, Pharyngitis,, Bronchitis, Pneumonia Nasopharyngitis, Konjunktivitis Bronchiolitis, Pneumonia, Nasopharyngitis Croup Bronchiolitis, Pneumonia Nachlazení Akutní febrilní pharyngitis Pharyngokonjunktiváln lní horečka Pneumonia Konjunktivitis Epidemická keratokonjunktivits Akutní respirační onemocnění u vojenských nováčků (USA) Nachlazení,, Akutní virová rhinitis Coronaviruses typy 229E, OC43, B814 Nachlazen azení,, Akutní virová rhinitis Coxsackie A typy 1-6, 1 8, 10, 22 Vesikulárn rní pharyngitis (Herpangina) typ 10 Lymphonodulárn rní pharyngitis Coxsackie B typy 1, 2, 3, 5, 6 Epidemická pleurodynie (Bornholmská n.) Echovirus typy 1, 6 Epidemická pleurodynie
Chřipka Epidemická chřipka zůstz stává velkým nekontrovatelným morem lidstva. Její vážnost spočívá v rychlosti s jakou se epidemie vyvíjí, vysoké morbiditě a závaz važností komplikací, zejména virovými a bakteriáln lními pneumoniemi Infekční agens: Orthomyxovirus influenzae Orthomyxovirus influenzae Orthomyxovirus influenzae typ A typ B typ C - subtyp H1N1 - subtyp H2N2 - subtyp H3N2 Typ viru je určov ován n antigenními vlastnostmi antigenně stabilního nukleoproteinu
Chřipkový virus elektronová mikroskopie
Řez virem chřipky
Chřipka Influenza A se dělíd na subtypy podle povrchových glykoproteinů: - Hemaglutinin H - Neuraminidasa N Tři subtypy hemaglutininu (H1, H2, H3) and dva subtypy neuraminidasy (N1 N1 a N2) jsou známé mezi viry chřipky A. Antigenní shift je objevení se úplně nového subtypu. Shifty vznikají v nepravidelných intervalech pouze u typu A a jsou odpovědné za pandemie. Antigenní drifty jsou malé antigenní změny jedného nebo obu povrchových glykoproteinů a jsou odpovědné za každoročné epidemie a regionální výskyt. Influenza A subtypy - jsou spojovány s pandemiemi a rozsáhlými epidemiemi Influenza B - vyvolává rozsáhl hlé i regionáln lní epidemie Influenza C - vyvolává lokalizované epidemie a sporadické případypady
Čína
Periody dřívějšíd prevalence virů chřipky typu A Virus Antigenní subtyp Prevalence A/Japan/305/57-like H2N2 1890-1901 A/Hong Kong/68-like H3N2 1902-1917 A/Swine Swine/1973/31-like Hsw1N1? 1918-1928 A/PR/8/34 H0N1 1929 1933-1943 A/FM/1/47 H1N1 1947-1957 A/Japan/305/57 H2N2 1957-1968 A/Hong Kong/68 H3N2 19681-1978 A/New Jersey/8/76 Hsw1N1? 1976 A/USSR/90/77 H1N1 1977 - A/ Hong Kong H5N1 1997
Chřipkov ipková vakcína pro sezónu 2005-2006 2006 Podle doporučen ení WHO A/ A/New Caledonia/20/99(H1N1) A/California California/7/2004(H3N2) B/Shanghai Shanghai/361/2002
Cílové populační skupiny pro speciáln lní očkovací programy Osoby nad 65 let věkuv Obyvatelé domovů důchodců,, LDN, domovů s pečovatelskou službou a jiných zařízen zení ubytovávaj vajících ch osoby s chronickými onemocněními mi bez ohledu na jejich věkv Dospělí a děti d s chronickými nemocemi respiračního nebo kardiovaskulárn rního systému včetnv etně dětí s astmatem Děti a dospělí potřebuj ebující pravidelnou lékal kařskou péči p i nebo hospitalizaci v průběhu předchozp edchozího roku pro chronické metabolické nemoci (včetn etně diabetes mellitus), renáln lní dysfunkce hemoglobinopatie,, nebo v imunosupresi Děti a dospívaj vající ( 6 měsícům -18 let ) v dlouhodobé terapii salicyláty a proto v možném m riziku rozvoje Reyeova syndromu
Protivirové preparáty proti chřipce A Specifická aktivita proti virům m chřipky typu A Amantadine hydrochloride Rimantadine hydrochloride Tyto preparáty interferují s replikačním cyklem typu A (ale ne typu B) chřipkových virů. Oba léky l mají přibližně 70-90% účinek v zabránění onemocnění vyvolaném m kmeny typu A chřipkových virů,, když se podávaj vají profylakticky před a během b epidemického období. Amantadine a Rimantadine snižuj ují závažnost a trvání příznaků a symptomů chřipky A, když se začnou podávat během b 48 hodin od začátku onemocnění. Rezistence chřipkových virů typu A na Amantadine a Rimantadine se můžm ůže e objevit příp terapeutickém m použit ití.. (zkřížen ená rezistence)
Doporučen ení pro užíváníu Amantadinu a Rimantadinu Profylaxe K dosažení maximálního účinku musí být lék užíván denně po celou dobu prevalence chřipky v dané oblasti. Chemoprofylaxe - indikace u osob v imunodeficienci, zejména u osob vpokročilém stádiu HIV onemocnění. Chemoprofylaxe by měla být vhodným opatřením u osob ve velkém riziku s kontraindikací očkování. Chřipková vakcina je kontraindikována u osob s vážnou anafylaktickou hypersensitivitou k vaječným proteinům i jiným složkám obsaženým ve vakcině. Doporučené dávkování: děti 1-9 let 5mg/kg/den ve dvou denních dávkách 10-64 let 100 mg dvakrát denně >65 let <100 mg/den Terapie Amantadine a Rimantadine mohou snižovat závažnost a zkracovat délku trvání chřipky typu A, když se začnou podávat do 48 hodin od začátku onemocnění. Délka léčby: 5-7 dní Dávkování: stejné jako při profylaktickém podávání
Protivirové preparáty proti chřipce A a B Nová třída neuraminidázových inhibitorů Zanamivir Oseltamivir Zanamivir (Relenza) léčba i profylaxe chřipky A i B dospělých a dětí nad 12 let prášek k inhalaci Dávkování: inhalace 2x denně pod dobu 5 dnů Cena: cca 700 Kč Oseltamivir (Tamiflu) léčba i profylaxe chřipky A a B osob nad 18 let tobolky Chemoprofylaxe nenahrazuje očkovo kování
Epidemiologie Reyeova syndromu Reyeův syndrom, poprvé popsán n v r. 1963, je vzácn cné, akutní život ohrožuj ující onemocnění,, charakterizované zvracením a letargií které mohou progredovat v delirium a kóma. Reyeův syndrom se nejčast astěji vyskytuje u dětíd zotavujících ch se z virové infekce, zejména chřipky a planých neštovic. Onemocnění bývá často popisováno jako bifázick zické. Dítě onemocní akutním m virovým onemocněním, m, např. chřipkou nebo planými neštovicemi. Jak se symptomy onemocnění začínaj nají ztrácet, objeví se náhln hlá změna vědomí a objeví se intenzivní zvracení.
Epidemiologická definice Reyeova syndromu 1. Akutní nezánětliv tlivá encefalopatie s Microvesikulárn rní tukovou metamorfosou jater potvrzenou pitvou nebo ALT, AST nebo NH3 více v než trojnásobn sobně vyšší 2. Jestliže e je vyšet etřován n mozkomíš íšní mok, můžm ůže obsahovat maximáln lně 8 leukocytů v mm3 3. Nesmí existovat žádné jiné vysvětlen tlení pro neurologické a jaterní abnormality
Reyeův syndrom Klinická patologie Metabolické poruchy Hepatomegalie Sérové transamnináz- zvýšen ené Dehydratace Prothrombinový čas - zvýšený Acidoza Hypotenze Zvýšen ená krvácivost Patologie v metabolismu amk, Renáln lní nedostatečnost nost - metabolismu elektrolytů Edém m mozku - metabolismu tuků Tuková metamorfoza jater (pankreatu)
Viry izolované ve vztahu k Reyeovu syndromu Virus Type Adenovirus 2, 3 Coxsackie A 9, 10 Coxsackie B 1, 4, 5 Cytomegalovirus Dengue 1 Echo 8, 11 Epstein-Barr Herpes simplex Influenza A, B Mumps Parainfluenza 1, 2, 3, 4 Poliomyelitis 1 Reovirus 1, 2, 3 Respiratory syncytial Rotavirus Rubella Vaccine Rubeola Wild, vaccine Varicella - zoster
Epidemiologické charakteristiky Reyeova syndromu Věková distribuce Reyeův syndrom je pediatrická klinická jednotka, ale potvrzené případy pady byly popsány od neonatáln lního období až po dospělost. Věková distribuce koresponduje se specifickým attack rate souvisejícího virového onemocnění (Chřipka ipka B, Chřipka A, Varicella) ) a je obyčejn ejně 5-9 let. Mortalita a Incidence Od dob prvních zpráv v o Reyeovu syndromu smrtnost výrazně poklesla, ale nyní zůstává stabilní kolem 303 0 %. Incidence poklesla z 0.9 / 100 000 osob mladší ších 18 let v 80. létech l na téměř 0. 0 / 100 000 osob nyní. Předchozí virová infekce Nejvyšší hláš ášená incidence Reyeova syndromu byly pozorována během b primárn rní aktivity virů chřipky B, chřipky A (H1N1) a viru planých neštovic. Sérologické a virové izolační techniky prokázaly řadu jiných virů souvisejících ch s onemocněním, m, předchp edcházejícím m rozvoji Reyeova syndromu.
Etiologie Reyeova syndromu Interakce virus-hostitel hostitel-exogenní toxin zůstává nejpřijateln ijatelnější hypotézou etiologie Reyeova syndromu. Salicyláty jsou třídou t exogenních toxinů,, které pravděpodobn podobně hrají zásadní roli v etiologii Reyeova syndromu. Je známo hodně detailů podporujících ch tuto hypotézu, ale epidemiologické a metabolické struktury předpoklp edpokládané interakce zůstávají neznámé. Nepřítomnost zánětlivz tlivé odpovědi di organismu a široká škála biologických a epidemiologických rozdílů mezi různými r viry spojovanými se syndromem naznačuj ují, že e virová infekce je pouze první stadium další ších jevů. Tato kombinace následnn sledních jevů rezultuje v metabolické změny manifestující se jako Reyeův syndrom. Reyeův syndrom se tedy zdá být multifaktoriáln lním onemocněním m, vznikajícím m jako výsledek možných interakcí řady různých r faktorů,, zahrnující také virové infekce a některn která farmaka.
Ptačí chřipka
Typy hemaglutininu chřipkov ipkového viru
Infekce lidí virem ptačí chřipky 1997-2005 Kmen Geogr.. lokalizace Rok H5N1 H9N2 H7N2 H7N7 H5N1 H5N1 H9N2 H7N2 H7N3 Klinika Hong Kong 1997 18 případp padů chřipky, 5 úmrtí Čína 1999 2 nefatáln lní případy pady u dětíd Virginia 2002 1 asymptomatický případpad Holandsko 2003 7 případp padů chřipky, ipky, 1 úmrtí,, 78 případů konjunktivitídy Hong Kong a Čína 2003 2 případy p pady chřipky, 1 úmrtí Thajsko, Vietnam, Kambodža 2003-5 88 případp padů chřipky, 50 úmrtí Hong Kong 2003 1 nefatáln lní případ pad chřipky New York 2003 1 nefatáln lní případ pad chřipky Kanada 2004 konjunktivitídy
Protiepidemická opatřen ení v Hong-Kongu 1997
Kumulativní počty hláš ášených pravděpodobných podobných případů SARS STÁT Počty nahlášených případů Počet úmrtí Austrálie 6 0 Kanada 251 43 Čína 5327 349 Čína, Hong Kong 1755 299 Čína, Taiwan 346 37 Francie 7 1 Německo 9 0 Itálie 4 0 Mongolsko 9 0 Filipiny 14 2 Singapur 238 33 Thajsko 9 2 Spojené státy (USA) 27 0 Vietnam 63 8 Celkem 8096 774