Odbor ekonomických analýz Prosinec 2011 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2010
Za MPO zpracovaly: Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti, Sekce průmyslu a energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: odbor ekonomických analýz Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Kapitola CZ-NACE 10, 11 Kapitola CZ-NACE 13 Kapitola CZ-NACE 14 Kapitola CZ-NACE 15 Kapitola CZ-NACE 16 Kapitola CZ-NACE 17 Kapitola CZ-NACE 18 Kapitola CZ-NACE 19 Kapitola CZ-NACE 20 Kapitola CZ-NACE 21 Kapitola CZ-NACE 22 Kapitola CZ-NACE 23 Kapitola CZ-NACE 24 Kapitola CZ-NACE 25 Kapitola CZ-NACE 26 Kapitola CZ-NACE 27 Kapitola CZ-NACE 28 Kapitola CZ-NACE 29 Kapitola CZ-NACE 30 Kapitola CZ-NACE 31 Kapitola CZ-NACE 32 Kapitola CZ-NACE 33 Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Ing. Františka Vránová, MPO Ing. Františka Vránová, MPO Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Věra Kratochvílová, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Václav Knor, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Ing. Martina Trkanová, MPO Ing. Martina Trkanová, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Ing. Martin Voříšek, MPO Ing. Martin Voříšek, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO, Ing. Ivan Neumaier, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO
OBSAH Obsah Seznam použitých zkratek 9 Metodické vysvětlivky 11 I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) 13 I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu 13 I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE 14 I.3 Hlavní ekonomické ukazatele 16 I.3.1 Cenový vývoj 16 I.3.2 Základní produkční charakteristiky 17 I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady 21 I.3.4 Výkonová spotřeba 23 I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje 24 I.5 Zahraniční obchod 26 I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu 26 I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 27 I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu 28 1. CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů 31 1.1 Charakteristika oddílu 31 1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 32 1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 33 1.3.1 Cenový vývoj 33 1.3.2 Základní produkční charakteristiky 33 1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 36 1.3.4 Výkonová spotřeba 37 1.4 Zahraniční obchod 38 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 38 1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 39 1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 40 2. CZ-NACE 13 - Výroba textilií 43 2.1 Charakteristika oddílu 43 2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 44 2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 44 2.3.1 Cenový vývoj 44 2.3.2 Základní produkční charakteristiky 45 2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 47 2.3.4 Výkonová spotřeba 49 2.4 Zahraniční obchod 49 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 49 2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 50 2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 51 3. CZ-NACE 14 - Výroba oděvů 53 3.1 Charakteristika oddílu 53 3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 53 3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 54 3.3.1 Cenový vývoj 54 3.3.2 Základní produkční charakteristiky 54 3
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 4 3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 57 3.3.4 Výkonová spotřeba 58 3.4 Zahraniční obchod 59 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 59 3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 60 3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 61 4. CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků 63 4.1 Charakteristika oddílu 63 4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 64 4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 64 4.3.1 Cenový vývoj 64 4.3.2 Základní produkční charakteristiky 64 4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 66 4.3.4 Výkonová spotřeba 68 4.4 Zahraniční obchod 68 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 68 4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 69 4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 70 5. CZ-NACE 16 -Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 73 5.1 Charakteristika oddílu 73 5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 73 5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 74 5.3.1 Cenový vývoj 74 5.3.2 Základní produkční charakteristiky 74 5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 76 5.3.4 Výkonová spotřeba 77 5.4 Zahraniční obchod 78 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 78 5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 78 5.5. Shrnutí a perspektivy oddílu 79 6. CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru 81 6.1 Charakteristika oddílu 81 6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 81 6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 82 6.3.1 Cenový vývoj 82 6.3.2 Základní produkční charakteristiky 82 6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 84 6.3.4 Výkonová spotřeba 85 6.4 Zahraniční obchod 86 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 86 6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 86 6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 87 7. CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 89 7.1 Charakteristika oddílu 89 7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 89 7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 90 7.3.1 Cenový vývoj 90 7.3.2 Základní produkční charakteristiky 90 7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 92 7.3.4 Výkonová spotřeba 93 7.4 Zahraniční obchod 94 7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 94
Obsah 7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 94 7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 95 8. CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 97 8.1 Charakteristika ododdílu 97 8.2 Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 97 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 98 8.3.1 Cenový vývoj 98 8.3.2 Základní produkční charakteristiky 98 8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 100 8.3.4 Výkonová spotřeba 101 8.4 Zahraniční obchod 101 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 101 8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 102 8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 103 9. CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků 105 9.1 Charakteristika oddílu 105 9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 106 9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 106 9.3.1 Cenový vývoj 106 9.3.2 Základní produkční charakteristiky 107 9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 109 9.3.4 Výkonová spotřeba 110 9.4 Zahraniční obchod 111 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 111 9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 111 9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 112 10. CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 115 10.1 Charakteristika oddílu 115 10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 115 10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 116 10.3.1 Cenový vývoj 116 10.3.2 Základní produkční charakteristiky 116 10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 118 10.3.4 Výkonová spotřeba 119 10.4 Zahraniční obchod 120 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 120 10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 120 10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 121 11. CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků 123 11.1 Charakteristika oddílu 123 11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 123 11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 124 11.3.1. Cenový vývoj 124 11.3.2. Základní produkční charakteristiky 124 11.3.3. Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 126 11.3.4 Výkonová spotřeba 127 11.4 Zahraniční obchod 128 11.4.1. Vývoj zahraničního obchodu 128 11.4.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 128 11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 129 12. CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 131 12.1 Charakteristika oddílu 131 5
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 6 12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 132 12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 133 12.3.1 Cenový vývoj 133 12.3.2 Základní produkční charakteristiky 133 12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 137 12.3.4 Výkonová spotřeba 139 12.4 Zahraniční obchod 139 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 139 12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 140 12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 141 13. CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 145 13.1 Charakteristika oddílu 145 13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 146 13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 146 13.3.1 Cenový vývoj 147 13.3.2 Základní produkční charakteristiky 147 13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 149 13.3.4 Výkonová spotřeba 151 13.4 Zahraniční obchod 151 13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 152 13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 153 13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 154 14. CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 157 14.1 Charakteristika oddílu 157 14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 158 14.3 Hlavní ekonomické ukazatele 159 14.3.1 Cenový vývoj 159 14.3.2 Základní produkční charakteristiky 159 14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 161 14.3.4 Výkonová spotřeba 163 14.4 Zahraniční obchod 163 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 163 14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 164 14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 165 15. CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 167 15.1 Charakteristika oddílu 167 15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 168 15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 169 15.3.1 Cenový vývoj 169 15.3.2 Základní produkční charakteristiky 169 15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 172 15.3.4 Výkonová spotřeba 174 15.4 Zahraniční obchod 174 14.5.1 Vývoj zahraničního obchodu 174 14.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 175 15.5. Shrnutí a perspektivy oddílu 176 16. CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení 179 16.1 Charakteristika oddílu 179 16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 180 16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 180 16.3.1 Cenový vývoj 180 16.3.2 Základní produkční charakteristiky 180 16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 183
Obsah 15.6.4 Výkonová spotřeba 185 16.4 Zahranični obchod 185 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 185 16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 186 16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 187 17. CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 189 17.1 Charakteristika oddílu 189 17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 190 17.3 Hlavní ekonomické ukazatele 190 17.3.1 Cenový vývoj 190 17.3.2 Základní produkční charakteristiky 190 17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 192 17.3.4 Výkonová spotřeba 194 17.4 Zahraniční obchod 194 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 194 17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 194 17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 195 18. CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 197 18.1 Charakteristika oddílu 197 18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 199 18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 199 18.3.1 Cenový vývoj 199 18.3.2 Základní produkční charakteristiky 199 18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 202 18.3.4 Výkonová spotřeba 203 18.4 Zahraniční obchod 203 18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 204 18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 204 18.5 Významné události, výroba a registrace vozidel, legislativa 205 18.6 Shrnutí a perspektivy oddílu 210 19. CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 213 19.1 Charakteristika oddílu 213 19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 214 19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 214 19.3.1 Cenový vývoj 214 19.3.2 Základní produkční charakteristiky 215 19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 217 19.3.4 Výkonová spotřeba 218 19.4 Zahraniční obchod 219 19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 219 19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 219 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 220 20. CZ-NACE 31 - Výroba nábytku 225 20.1 Charakteristika oddílu 225 20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 225 20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 225 20.3.1 Cenový vývoj 226 20.3.2 Základní produkční charakteristiky 227 20.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 228 20.3.4 Výkonová spotřeba 228 20.4 Zahraniční obchod 229 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 229 20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 229 7
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 230 21. CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl 233 21.1 Charakteristika oddílu 233 21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 234 21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 234 21.3.1 Cenový vývoj 234 21.3.2 Základní produkční charakteristiky 235 21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 237 21.3.4 Výkonová spotřeba 238 21.4 Zahraniční obchod 239 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 239 21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 239 21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu 240 22. CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení 241 22.1 Charakteristika oddílu 241 22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 241 22.3 Hlavní ekonomické ukazatele 242 22.3.1 Cenový vývoj 242 22.3.2 Základní produkční charakteristiky 242 22.3.3. Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 244 22.3.4 Výkonová spotřeba 245 22.4. Shrnutí a perspektivy oddílu 245 8
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK b.c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CEFIC Evropská rada chemického průmyslu CLP Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. CPIV Evropská organizace sklářských průmyslů CZ-CPA Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností; zavedená s účinností 1. ledna 2008 (data podle této klasifikace jsou zveřejňována od roku 2009) ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond EIA proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie FSC certifikační systém, který vznikl v r. 1993 z iniciativy zástupců mezinárodních ekologických organizací HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. KLASA MPO MSP MZe OECD OKEČ jinde neuvedené Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a inspekce. Značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu SZIF. Ministerstvo průmyslu a obchodu malé a střední podnikání Ministerstvo zemědělství Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Odvětvová klasifikace ekonomických činností 9
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ON osobní náklady OPPP Operační program podpory podnikání OPPI Operační program podnikání a inovace p.b. procentní bod PEFC Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. PRV Plán rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 REACH registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) SNS Společenství nezávislých států SZIF Státní zemědělský intervenční fond UPH účetní přidaná hodnota VV a S vlastní výrobky a služby WTO Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl 10
METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2005 až 2010, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již třetí rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev. 1.1. Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování CZ-NACE první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Český statistický úřad si vymezuje právo, aby data zveřejněná v této publikaci za rok 2009 byla považována za předběžná, a to až do uzavření statistických šetření za rok 2010. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace jsou jak roční statistické výkazy P5-01 (vyplňují fyzické a právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku), tak roční statistické výkazy P4-01 (vyplňují fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku). Jedná se tedy o spojení dvou statistických šetření, na jejichž základě vznikla časová řada vybraných produkčních ukazatelů za roky 2005 až 2009. Veškeré údaje za uvedené období vycházejí z dat přebíraných od ČSÚ. K výpočtu údajů za rok 2010 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena v dalším vydání Panoramy daty z ročního šetření ČSÚ po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od 1. 1. 2004 Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r. 2008 pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r. 2009 shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. 11
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Celkový počet zaměstnanců zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c). je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců meziroční změna ročního průměru v časové řadě tří let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10-32 odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/ vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10-32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem. Produkční charakteristiky: údaje k 17. 8. 2010 Zahraniční obchod: údaje k 21. 4. 2010 12
I. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (SEKCE C) Zpracovatelský průmysl I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) patří v České republice k rozhodujícím zdrojům tvorby hrubého domácího produktu. V roce 2010 činil podíl ZP na hrubé přidané hodnotě (HPH) 23,3 % v běžných cenách (po korekci ČSÚ ze začátku října 2011) a byl tak o 0,6 procentního bodu vyšší než v roce 2009. Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu se díky ekonomickému oživení meziročně zvýšil o 2 p.b. na 89,6 %, zároveň o stejný podíl klesl v energetice (na 7,5 %), zatímco podíl v těžbě a dobývání stagnoval na předchozí úrovni (2,9 %). Do těchto strukturálních změn se významnou měrou promítla zvýšená domácí i zahraniční poptávka, přičemž podíly stouply hlavně v exportně orientovaných oddílů, zejména ve výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29) a ve výrobě počítačů (CZ-NACE 26). Tržby ZP, po jejich výrazném propadu v roce 2009 o více než 16 %, v roce 2010 výrazně vzrostly (o 17,1 %) na 3 206,4 mld. Kč, avšak za dosud rekordním rokem 2007 (3 317,9 mld. Kč) zaostaly o 3,4 p.b. Vedoucí postavení v rámci ZP si na tržbách za prodej VV a S v roce 2010, stejně jako v předchozích letech, udržela výroba motorových vozidel s podílem 20,4 %. Podíl žádného z dalších zpracovatelských oddílů však již nepřekročil 10% hranici, přičemž nejvíce se jí přiblížila Výroba počítačů, elektronických a optických zařízení CZ-NACE 26 (podíl 8,9 %), Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 28 (podíl 8 %) a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ-NACE 25 (podíl 7,3 %). Na opačném konci žebříčku v roce 2010 figurovaly oddíly, které patří dlouhodobě k oddílům útlumovým: Výroba usní a souvisejících výrobků CZ-NACE 15 (podíl 0,1 %) a Výroba oděvů CZ-NACE 14 (podíl 0,3 %). V roce 2010 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vzrostly oproti předešlému roku v šestnácti ze třiadvaceti sledovaných oddílů ZP. Nejvyšší meziroční růst vykázaly tyto oddíly: Opravy a instalace strojů a zařízení CZ-NACE 33 (+119,5 %), Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů CZ-NACE 19 (+38,8 %), Výroba elektrických zařízení CZ-NACE 27 (+37,4 %) a Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 (+33,4 %). Přes ekonomické oživení klesly meziročně tržby sedmi oddílů zpracovatelského průmyslu, přičemž velký pokles zaznamenaly: Výroba oděvů CZ-NACE 14 (-22,6 %), Výroba nábytku CZ-NACE 31 (-11,9 %) a Výroba usní a souvisejících výrobků CZ-NACE 15 (-8,4 %). Oddílem s nejvyšším podílem na tržbách je Výroba motorových vozidel CZ-NACE 29, který vykázal velmi solidní meziroční nárůst (+19,4 %). Nejvyšší podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě (ÚPH) si dlouhodobě udržuje oddíl Výroba motorových vozidel CZ-NACE 29 (17,1 %, v roce 2009 to bylo 15,1 %). Hranici 10 % ještě překročila Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků CZ-NACE 25 (10,3 %) a nejvíce se jí přiblížila Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 28 (9,6 %). Přes příznivý hospodářský vývoj i nadále pokračoval pokles počtu zaměstnaných osob ve ZP. V porovnání s rokem 2009 poklesl o 1,4 % na 1 051 776 osob a byl tak o 14,1 % nižší (173 086 osob), než v dosud rekordním roce 2007, kdy v ZP pracovalo celkem 1 224 862 lidí. Pouze ve čtyřech oddílech se tento ukazatel meziročně zvýšil, z toho nejvíce u oddílu Opravy a instalace strojů a zařízení CZ-NACE 33 (+25 705 osob, tj. nárůst o 57 %), ve Výrobě motorových vozidel CZ-NACE 29 (+5 339 osob) a ve Výrobě elektrických zařízení CZ-NACE 27 (+1 262 osob). Naopak největší pokles počtu zaměstnaných osob vykázaly v roce 2010 oddíly: Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 28 (-8 400 osob), Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků CZ-NACE 23 (-5 052 osob) a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ-NACE 25 (-4736 osob). Tento pokles většinou souvisel s rušením některých podnikatelských subjektů (například ve sklářském průmyslu). Hospodářské oživení se příznivě promítlo i do obchodní výměny, která v porovnání s rokem 2009 výrazně vzrostla. Kladné saldo ZP dosáhlo v roce 2010 rekordního objemu 237,8 mld. Kč a oproti předchozímu roku vzrostlo o 13,7 mld. Kč. Obrat (vývoz + dovoz) ve sledovaném období dosáhl hodnoty 4 462 mld. Kč a v porovnání s rokem 2009 se zvýšil o 721,5 mld. Kč (+19,3 %), přičemž vývoz stoupl o 18,5 % (+367,6 mld. Kč) a dovoz o 20,1 % (+353,9 mld. Kč). Oživení české ekonomiky a také samotného zpracovatelského průmyslu způsobil, že příliv přímých 13
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU zahraničních investic (PZI) v roce 2010 vzrostl oproti předcházejícímu roku na více než dvojnásobek a do země přiteklo 129,5 mld. Kč. Největší položku PZI představovaly reinvestované zisky (82,6 mld. Kč), naopak výrazně méně bylo investováno do základního kapitálu (27,8 mld. Kč), zatímco do ostatního kapitálu, do něhož spadají přijaté a poskytnuté úvěry, to bylo 19,2 mld. Kč. Rozhodujícím investorem bylo, stejně jako v roce 2009, Rakousko (investice za 28,3 mld. Kč), před Polskem (26,5 mld. Kč) a Nizozemskem (21,7 mld. Kč). Dominantní podíl na PZI měly reinvestované zisky, kde nejvíce investic směřovalo do služeb a výzkumu a výrazný příliv zaznamenal i zpracovatelský průmysl (26,5 mld. Kč). Podle údajů agentury Czechinvest se čtyři investoři z pěti zaměřili na výzkum a vývoj nebo strategické služby a jen každá pátá investice směřovala do výroby, přitom ještě v roce 2007 výrobní projekty dominovaly. Lze tedy konstatovat, že z hlediska konkurenceschopnosti se struktura PZI v ČR vyvíjí v posledních letech příznivě. Objem PZI směřujících z ČR do zahraničí činil v roce 2010 celkem 32,5 mld. Kč, přičemž rozhodující objem směřoval ve formě ostatního kapitálu do Nizozemska ( 87 % z celkové částky). Z hlediska oddílové struktury zpracovatelského průmyslu investovaly naše společnosti nejvíce do oddílů výroby atrozvodu elektřiny, plynu a tepla (21,8 mld. Kč). Zpracovatelský průmysl ČR se v posledních letech díky relativně příznivému hospodářskému klimatu rozvíjel dynamicky, což lze doložit jak na dlouhodobém růstu jeho tržeb, tak jeho obchodní výměny. Zlom v příznivém vývoji nastal v roce 2008, kdy se ve druhé polovině roku začaly projevovat první symptomy ekonomické recese, kdy tržby ve ZP oproti 2007 poklesly o 1,4 %, účetní přidaná hodnota o 4,7 % při mírném snížení počtu zaměstnaných osob. Výrazný propad nastal v následujícím roce 2009, kdy tržby meziročně klesly o 16,3 %, účetní přidaná hodnota o 14 % a počet zaměstnaných osob se snížil rovněž podstatně a to o 12,7 %. Podobný vývoj byl zaznamenán i v drtivé většině členských zemí EU, přičemž podle Eurostatu v roce 2009 v Evropské unii klesla průmyslová výroba meziročně o téměř 14 % (v ČR o 13,4 %). V roce 2010 se ve vývoji zpracovatelského průmyslu projevily výrazné známky oživení, přičemž ČR profitovala zejména z obnovy ekonomického růstu v Evropské unii a z čilého mezinárodního obchodu. To mělo zásadní dopad na domácí ekonomiku, kde podstatné zlepšení přineslo růst tržeb ve ZP oproti roku 2009 o více než 17 %, nárůst objemu účetní přidané hodnoty o 9,2 %, to vše při poklesu zaměstnaných osob o 1,4 %. Tento trend se pozitivně promítl do ukazatele produktivity práce z ÚPH, který meziročně stoupl o téměř 11 % a do hrubého operačního přebytku (v b.c.), který se zvýšil o více než 17 %. Výrazně narostla rovněž obchodní výměna, kde obrat zahraničního obchodu ZP (vývoz + dovoz) stoupl proti roku 2009 o 19,3 %. Obecně lze konstatovat, že ČR se s následky krize dokázala vyrovnat poměrně rychle a klíčovou roli zde sehrál právě zpracovatelský průmysl, jako významný zaměstnavatel a plátce daní. Ukázalo se totiž, že recesi nejrychleji překonaly ty evropské a mimoevropské země, pro něž je typický vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP, mezi něž se řadí i Česko. Také v prvním pololetí roku 2011 v zásadě pokračoval příznivý vývoj z předchozího roku. Z údajů ČSÚ, které jsou k dispozici za organizace s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v 1. pololetí 2011 se meziročně zvýšily o 13 %, tržby z přímého vývozu stouply o necelých 19 %, počet pracovníků vzrostl o necelá 4 %, ukazatel produktivity (měsíční tržby na zaměstnance v b.c.) se zvýšily o necelých 9 %. Dynamický růst ZP táhnou stejně jako v uplynulém roce hlavně klíčové oddíly v čele s výrobou motorových vozidel (nárůst tržeb o 18,3 %), výrobou strojů a zařízení (+16,6 %), zatímco poměrně značný propad tržeb vykazuje výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů ( 11,8 %). Ve zbytku roku lze očekávat zpomalení, což potvrzují i zářijové odhady Evropské komise (nárůst HDP o 1,7 %) a rovněž slábne optimismus v hodnocení vývoje ve 2. pololetí, kdy podniky více vnímají rizika ve vývoji zakázek a snižují svá očekávání ohledně nových investic, zaměstnanosti a růstu mezd. Přesto lze usuzovat, že meziroční růst tržeb ve ZP ČR dosáhne kolem 8 10 % a dostane se tak zhruba na úroveň před nástupem recese. I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace NACE-CZ V souladu s revidovanou klasifikací ekonomických činností CZ-NACE, podle které se statistické výsledky zveřejňují od roku 2009, se sekce C dělí na celkem 24 oddílů, což je patrné z tabulky I.1. Podíl 14
Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle oddílů CZ-NACE 2 místa Zpracovatelský průmysl jednotlivých oddílů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb je uveden v grafu I.1, přičemž oddíl 12 Výroba tabákových výrobků není uveden v důsledku ochrany důvěrných dat. SEKCE C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Oddíl Název 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Pozn: Oddíl CZ-NACE 12 není do dalšího hodnocení průmyslových a finančních ukazatelů zpracovatelského průmyslu zařazen s ohledem na ochranu důvěrných dat. 22 20,4 % 20 18 16 14 12 8,9 10 8,0 7,0 7,3 8 6,6 6,0 5,6 5,2 6 4,7 3,4 3,5 4 2,6 1,7 1,2 1,7 1,2 1,5 2 0,3 0,9 0,9 1,3 0,1 0 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 oddíly zpracovatelského průmyslu Pozn.: údaje na bázi běžných cen Pramen: rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ Graf I.1Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2010 Jak je patrné z grafu I.1 nejvyšší podíl na tržbách ZP připadl v roce 2010, stejně jako v roce předchozím, na oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel a to 20,4 %. Tento oddíl má v ZP jasnou dominanci. Podíly na tržbách dalších zpracovatelských oddílů nepřekračují deset procent, přičemž další příčky patřily oddílům CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (podíl 8,9 %), CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (podíl 8 %), CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (7,3 %) a CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (podíl 7 %). Naopak nejnižší podíl na tržbách v roce 2010 vykazují stagnující 15
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU nebo útlumové oddíly: CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků, tedy kožedělný průmysl (podíl 0,1 %) a CZ-NACE 14 Výroba oděvů (podíl 0,3 %). Příznivý vývoj v ZP ČR lze konečně dokumentovat i na výsledcích 17. ročníku TOP 100 nejvýznamnějších firem české ekonomiky 2010. V hodnocení podle tržeb se na první místo po roce vrátila Škoda auto, a.s. (tržby v objemu 220 mld. Kč, tj. nárůst o 17,1 %), která vystřídala ČEZ (tržby 198,8 mld. Kč - nárůst o 1,2 %), hranici 100 miliard korun ještě překonaly dvě společnosti: RWE Transgas, a.s. (tržby 118,3 mld. Kč - nárůst o 15,8 %) a Foxconn CZ, s.r.o. (tržby 110,2 mld. Kč - nárůst o 30,9 %). Tržby první desítky nejvýznamnějších podniků loni vzrostly o 12 %, přičemž čtyři z nich jsou z oddílů ZP, dva z oblasti energetiky. V žebříčku vývozců v roce 2010 dominovala Škoda Auto, a.s. (198 mil. Kč), před společností Foxconn CZ, s.r.o. (110,1 mld. Kč) a RWE Transgas, a.s. (68,5 mld. Kč). V první desítce se ze zpracovatelských podniků ještě umístily např. Agrofert holding, a.s. (45,9 mld. Kč) automobilka Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, a.s.. (44,7 mld. Kč), Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. (41 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s. (31,7 mld. Kč). V žebříčku podle vytvořené přidané hodnoty je jasným lídrem ČEZ, a.s. (127,5 mld. Kč), před Škoda Auto, a.s. (71,6 mld. Kč) a a.s. České dráhy (21,9 mld. Kč). Ze zpracovatelských firem figurují v první desítce Agrofert Holding, a.s. (18,4 mld. Kč) a Siemens Group ČR (9,1 mld. Kč). V TOP 100 podle počtu zaměstnanců patří první místo s.p. Česká pošta (35 903 osob) a hned za ní na místě druhém až čtvrtém se nacházejí ČEZ, a.s. (32 627 osob), Škoda Auto, a.s. (24 711 osob) a Agrofert Holding, a.s. (24 224 osob) a na osmé příčce Siemens Group ČR (10 708 osob). V žebříčku největších firem regionu střední a východní Evropy, podle výše tržeb v miliardách eur za rok 2010, jsou v první desítce dva naši zástupci a to na třetím místě Škoda Auto, a.s. (8,7 mld. EUR) a na pátém ČEZ, a.s. (7,86 mld. EUR). První dvě příčky patří velkým chemických společnostem a to PKN Orlen Polsko (tržby 20,9 mld. EUR), jehož součástí je i Unipetrol a.s. a MOL Maďarsko (tržby 15,53 mld. EUR). Tržby v roce 2010 rostly nejvíce průmyslovým firmám v Moravskoslezském kraji (+26,8 %), druhým nejúspěšnějším byl v tomto směru Pardubický kraj (+21 %) a na třetím místě Ústecký kraj (+18,8 %). Naopak ve třech krajích, v Olomouckém, v Jihočeském a v Praze, tržby meziročně poklesly. Jinak se regionální struktura ZP v posledních letech mění jen minimálně. Nejvyšší podíl na tržbách a přidané hodnotě si dlouhodobě drží Středočeský kraj před dalšími regiony s vyspělým průmyslem (Moravskoslezský, Ústecký a hlavní město Praha). Závěr žebříčku tvoří kraje s nejnižší populací a méně rozvinutým průmyslem (Karlovarský, Západočeský, Vysočina a Jihočeský). I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Rozhodující roli ve vývoji cen průmyslových výrobců v roce 2010 sehrály nákladové faktory, především drahá ropa, jejíž cena v závěru roku překročila 90 USD za barel. Přenos cen průmyslových výrobců do spotřebitelských cen však byl v podmínkách vlažné spotřebitelské poptávky jen omezený. Ceny průmyslových výrobců rostly celoročně prakticky ve všech státech EU-27, v tuzemsku však bylo toto tempo, pod úrovní EU, tj. nižžší o 2,3 p.b. a oproti eurozoně bylo nižší o 1,7 p.b. Tabulka I.2 - Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 2010 Název Kód CZ-CPA průměr od počátku roku 2008 2009 2010 Výrobky zpracovatelského průmyslu C 103,2 94,4 101,5 Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Pramen: ČSÚ 16
Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zpracovatelský průmysl Zaměstnanci Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů Pozn: údaje na bázi běžných cen Pramen: rok 2010 - vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ 0 5 10 15 0 5 10 15 20 0 5 10 15 % % % Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů ZP v roce 2010 I.3.2 Základní produkční charakteristiky Z tabulky I.3 je zřejmé, že počet podniků v rámci ZP ČR od roku 2006 neustále roste a v roce 2010 dosáhl nového maxima 159 790 subjektů (+2,3 % proti roku 2009). Nejvíce nových podniků přibylo v oddíle CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (+1 237), výraznější nárůst počtu dále zaznamenaly oddíly CZ-NACE 31 Výroba nábytku (+618), přestože tržby zde meziročně klesly o 12 %, a CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+494). V dalších oddílech byly meziroční přírůstky podniků většinou malé, ve čtyřech odvětvích se naopak počet podniků snížil, z toho nejvíce v oddíle CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (-149) a v oddíle CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (-99). Z tabulky I.4 je vidět, že v roce 2010 celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ZP vzrostly, ve srovnání s předchozím rokem, o více než 17 % (v roce 2009 to byl naopak pokles o více než 16 %). Přitom sedm ze 23 oddílů zaznamenalo meziroční snížení tohoto ukazatele, z toho největší v oddílech CZ-NACE 14 Výroba oděvů (-28,4 %), v CZ-NACE 13 Výroba textilií (-22,6 %) a v CZ-NACE 31 Výroba nábytku (-12 %), tedy vesměs v těch oddílech, které musí čelit silné zahraniční konkurenci a mají problémy s odbytem. Váha těchto sedmi oddílů je však v celkových tržbách ZP, s výjimkou výroby potravinářských produktů, nízká a výpadek jejich tržeb více než kompenzují oddíly, jimž se v roce 2010 mimořádně dařilo. Platí to zejména o oddílech: CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (meziroční růst tržeb o téměř 120 %), CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (+38,8 %), CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (+37,4 %) a CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (+33,4 %). Ve výrobě motorových vozidel, jejíž podíl na tomto ukazateli je zdaleka nejvyšší, se díky rozmachu automobilového průmyslu zvýšily tržby meziročně o 19,4 %. Dynamický růst tržeb se příznivě promítl i do dalšího finančního ukazatele účetní přidané hodnoty (viz tabulka I.5), jejíž celkový objem meziročně vzrostl o více než 9 %, ovšem z nižšího základu. V tomto případě nutno mít na zřeteli, že se tento ukazatel ještě zdaleka nepřiblížil dosud rekordnímu objemu z roku 2007 (cca 813 mld. Kč) a byl zhruba o 10 % nižší. Účetní přidaná hodnota se snížila oproti roku 2009 v devíti odvětvích. Citelný meziroční pokles tohoto ukazatele byl zaznamenán v kožedělném prů- 17
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU myslu CZ-NACE 15 (-44,5 % ), v oddíle Tisk a rozmnožování nahraných nosičů CZ-NACE 18 (-27 %), ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 (-16 %) a ve výrobě nábytku CZ-NACE 31 (-14 %). Tento propad ovšem vyrovnaly oddíly, kterým se v roce 2010 velmi dařilo, zejména CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (nárůst o 24 %), jejíž podíl na celkové ÚPH je nejvyšší (přes 17 %), dále CZ-NACE 20 (+43 %) Výroba chemických látek a chemických přípravků a CZ-NACE 19 (+88 %) Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů. Za celý zpracovatelský průmysl je možno pozitivně hodnotit vývoj ukazatele počet zaměstnaných osob (viz tabulka I.6). Ten se sice meziročně snížil u většiny oddílů, ale ve čtyřech případech poměrně výrazně stoupl. Zvláště výrazný nárůst byl zaznamenán v oddíle CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+25 705 osob). V automobilovém průmyslu vzrostl počet zaměstnanců o 5 339 osob, avšak v oddíle CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení to bylo pouze +34 osob. V oddíle CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení vzrostl tento ukazatel o 1 262 zaměstnanců. Významný meziroční pokles počtu zaměstnaných osob vykázaly následující oddíly: CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (-8 400 osob), CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (- 5 052 osob), CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (-4 736 osob), a CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (-3 828 osob). Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech 2005-2010 (tis. Kč) CZ-NACE 10 5 633 5 571 5 559 5 582 6 082 6 225 CZ-NACE 11 1 006 986 1 001 1 027 1 143 1 231 CZ-NACE 13 2 408 2 301 2 313 2 296 2 331 2 305 CZ-NACE 14 8 377 7 936 7 825 7 918 8 375 8 421 CZ-NACE 15 1 030 987 947 926 959 933 CZ-NACE 16 27 371 27 060 27 319 27 328 27 875 28 323 CZ-NACE 17 761 744 755 762 807 836 CZ-NACE 18 7 859 8 469 9 518 9 614 9 611 9 811 CZ-NACE 19 20 19 19 22 18 21 CZ-NACE 20 1 505 1 503 1 498 1 500 1 560 1 732 CZ-NACE 21 125 121 126 128 137 122 CZ-NACE 22 3 375 3 355 3 421 3 529 3 654 3 697 CZ-NACE 23 6 074 5 920 5 961 5 966 6 113 6 184 CZ-NACE 24 644 657 690 715 800 854 CZ-NACE 25 35 561 35 069 36 006 37 183 38 079 39 316 CZ-NACE 26 3 491 3 531 3 583 3 609 3 685 3 738 CZ-NACE 27 15 611 15 300 15 371 15 090 15 262 15 163 CZ-NACE 28 6 232 6 186 6 203 6 267 6 279 6 130 CZ-NACE 29 1 066 1 084 1 116 1 155 1 206 1 231 CZ-NACE 30 391 382 378 394 459 512 CZ-NACE 31 4 669 4 576 4 498 5 213 5 881 6 499 CZ-NACE 32 8 016 7 863 8 006 7 969 8 161 8 241 CZ-NACE 33 7 225 7 267 7 461 7 554 7 761 8 255 ZP celkem 148 458 146 893 149 578 151 753 156 245 159 790 18
Zpracovatelský průmysl Tabulka I.4 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005-2010 (tis. Kč) CZ-NACE 10 223 493 280 219 059 116 231 873 065 233 336 334 217 045 664 213 150 430 CZ-NACE 11 55 502 786 56 820 079 64 370 866 63 375 432 60 839 961 54 949 629 CZ-NACE 13 49 747 396 50 345 063 51 167 876 45 122 917 37 454 554 38 225 625 CZ-NACE 14 20 029 078 19 796 438 19 312 755 17 815 594 14 211 794 11 005 345 CZ-NACE 15 5 827 132 5 962 412 5 777 527 5 371 245 5 076 975 3 637 571 CZ-NACE 16 73 686 367 83 371 604 93 677 621 88 612 234 76 585 088 82 277 612 CZ-NACE 17 54 643 748 54 518 093 61 011 726 55 854 802 48 753 168 55 112 485 CZ-NACE 18 37 999 507 40 868 241 44 941 379 46 952 437 41 548 478 37 266 347 CZ-NACE 19 97 396 518 104 821 164 96 506 963 121 176 583 78 732 163 109 246 473 CZ-NACE 20 129 467 734 141 556 377 138 992 121 142 937 768 111 875 320 149 279 759 CZ-NACE 21 24 948 819 26 217 619 27 550 570 27 242 000 27 207 109 28 416 762 CZ-NACE 22 168 520 367 202 498 455 223 725 569 208 958 941 171 825 056 193 293 025 CZ-NACE 23 132 072 513 142 915 237 151 678 229 148 750 802 117 964 630 111 832 082 CZ-NACE 24 206 894 898 221 039 141 231 934 376 233 123 661 140 292 175 179 703 118 CZ-NACE 25 225 612 341 251 137 916 280 900 952 293 115 383 226 471 317 233 717 983 CZ-NACE 26 188 400 851 232 738 403 258 712 421 270 320 095 234 294 592 284 617 331 CZ-NACE 27 140 515 359 173 643 088 191 093 378 186 354 077 154 447 201 212 139 878 CZ-NACE 28 209 608 494 245 989 287 295 140 754 288 670 511 224 944 592 257 431 716 CZ-NACE 29 496 789 654 574 091 354 642 615 717 583 224 109 547 624 755 653 841 493 CZ-NACE 30 19 759 060 24 711 398 35 429 008 37 557 676 43 070 724 47 923 891 CZ-NACE 31 37 128 809 37 668 593 40 405 055 38 609 344 31 596 227 27 830 655 CZ-NACE 32 37 175 711 39 760 568 42 678 358 43 101 017 40 184 906 43 260 990 CZ-NACE 33 60 888 228 71 897 757 78 976 478 84 958 326 76 430 862 167 825 040 ZP celkem 2 708 952 009 3 029 353 956 3 317 853 476 3 271 606 761 2 738 224 010 3 206 409 838 mezir. ind. (b.c.) x 111,8 109,5 98,6 83,7 117,1 Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005-2010 (tis. Kč) CZ-NACE 10 45 639 244 45 018 109 49 428 705 48 877 251 53 750 900 50 795 658 CZ-NACE 11 19 509 818 20 260 497 21 217 745 21 294 002 21 143 934 19 181 460 CZ-NACE 13 14 833 776 14 940 277 15 450 798 12 690 613 11 905 754 11 184 883 CZ-NACE 14 8 132 782 9 568 075 7 933 414 7 421 624 6 145 542 5 180 366 CZ-NACE 15 2 088 957 2 337 219 2 275 067 1 974 398 1 877 339 1 041 347 CZ-NACE 16 21 198 195 24 630 381 26 025 663 24 462 782 20 850 520 21 387 722 CZ-NACE 17 13 602 519 14 078 267 16 132 456 14 603 063 12 884 956 14 084 941 CZ-NACE 18 11 612 082 13 111 552 13 581 516 14 439 200 13 077 551 9 577 294 CZ-NACE 19 5 661 952 4 492 066 4 163 835 5 336 474 2 198 987 4 218 179 CZ-NACE 20 31 090 346 32 546 864 32 802 394 28 597 109 22 487 576 32 059 600 CZ-NACE 21 9 733 462 10 500 528 10 378 107 10 186 846 10 143 510 9 519 605 CZ-NACE 22 43 935 138 51 758 466 58 201 139 53 316 065 49 952 573 52 625 445 CZ-NACE 23 49 787 253 52 317 889 58 152 287 52 752 680 42 114 309 39 582 141 CZ-NACE 24 42 293 266 49 498 910 57 916 002 46 574 634 21 034 365 24 320 591 CZ-NACE 25 70 428 474 80 787 265 85 829 488 90 688 726 71 039 050 75 007 048 CZ-NACE 26 20 131 174 28 639 072 21 564 849 24 236 230 16 052 600 20 272 464 CZ-NACE 27 39 747 073 46 856 706 50 020 406 49 627 039 45 313 520 57 927 052 CZ-NACE 28 58 508 748 70 980 050 79 715 755 80 293 222 68 483 399 69 702 091 CZ-NACE 29 99 681 791 117 543 348 129 947 916 110 969 843 100 504 976 124 645 576 CZ-NACE 30 6 390 157 7 135 384 10 143 438 12 652 899 14 505 467 15 446 282 CZ-NACE 31 10 986 066 10 892 734 11 537 992 11 548 727 10 141 852 8 752 529 CZ-NACE 32 15 386 191 17 688 341 16 289 087 16 422 671 16 431 387 16 309 238 CZ-NACE 33 20 713 533 25 918 754 29 831 978 32 897 229 30 808 063 41 189 490 ZP celkem 667 082 027 754 989 335 812 965 759 775 017 614 666 867 397 728 459 192 mezir. ind. (b.c.) x 113,2 107,7 95,3 86,0 109,2 19
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 2005-2010 (osob) CZ-NACE 10 109 218 104 132 102 690 99 376 96 587 92 759 CZ-NACE 11 16 872 16 414 16 480 16 449 15 404 14 298 CZ-NACE 13 41 914 39 328 37 262 33 520 25 893 24 196 CZ-NACE 14 33 729 30 381 27 943 24 464 19 922 17 161 CZ-NACE 15 9 100 8 714 7 657 7 008 5 801 5 220 CZ-NACE 16 44 622 44 919 44 751 43 844 39 015 35 682 CZ-NACE 17 20 850 21 066 21 848 20 981 18 769 18 118 CZ-NACE 18 20 420 20 870 21 451 21 951 19 396 17 618 CZ-NACE 19 3 111 3 020 2 851 2 866 2 757 2 653 CZ-NACE 20 31 216 29 782 30 161 30 405 27 729 27 618 CZ-NACE 21 9 930 9 783 10 009 9 839 9 735 9 291 CZ-NACE 22 75 404 81 712 86 569 87 104 74 417 74 135 CZ-NACE 23 71 415 69 775 68 535 65 466 53 349 48 297 CZ-NACE 24 57 217 56 056 56 513 55 004 45 856 42 362 CZ-NACE 25 134 864 137 092 144 282 149 708 128 293 123 557 CZ-NACE 26 40 899 43 408 45 958 49 962 40 960 36 545 CZ-NACE 27 80 187 83 430 87 773 87 832 74 872 76 134 CZ-NACE 28 123 547 128 179 134 198 134 948 113 243 104 843 CZ-NACE 29 140 212 145 347 153 510 156 846 134 641 139 980 CZ-NACE 30 15 008 15 391 16 133 16 972 18 448 18 482 CZ-NACE 31 29 973 29 534 29 271 27 453 24 462 20 917 CZ-NACE 32 32 681 32 914 32 186 32 688 30 352 29 917 CZ-NACE 33 39 858 43 767 45 802 45 857 45 177 70 882 ZP celkem 1 183 683 1 196 178 1 224 862 1 221 583 1 066 195 1 051 776 mezir. ind. (b.c.) x 101,1 102,4 99,7 87,3 98,6 % 128 120 112 104 96 88 80 Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP Pozn: údaje na bázi běžných cen Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2005 2010 (v %, meziročně) Po výrazném zvyšování osobních nákladů (viz tabulka I.7) v letech 2006 až 2008 přinesl nepříznivý rok 2009 logicky pokles tohoto ukazatele (meziročně to bylo o 10,7 %) a pouze ve třech případech meziroční nárůst. V oddílech Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů CZ-NACE 19 a Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků CZ-NACE 21 byl nárůst zanedbatelný a výraznější byl jen v oddíle Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení CZ-NACE 30 (+19,1 %). V roce 2010 se ukazatel osobních nákladů zvýšil celkově o 3,7 %, avšak pouze v šesti z 23 sledovaných oddílů. Nicméně se jednalo o takové oddíly, které jsou pro ZP ČR rozhodující. Platí to zejména o oddílech CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+74,4 %) a CZ-NACE 29 (+10,8 %), v dalších čtyřech 20