Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz
Cílem přednášky je: Poukázat na význam podnikové sféry v procesu zapojování ČR do jednotného evropského trhu; (inovace po vstupu ČR do EU) Tato přednáška byla vytvořená v rámci projektu ESF pod názvem Zkvalitnění vzdělávání a zvyšování kompetence manažerů v rámci magisterského studijního programu Ekonomika a management na Fakultě podnikatelské VUT v Brně (CZ.04.1.03/3.2.15.2)
Změny v podnikatelském prostředí ČR po vstupu do EU Loajalita k právu ČR (Evropský soudní dvůr-instituce s nejvyšší interpretační pravomocí); Ochrana evropských práv českých podnikatelů; Možnost využívání svobod evropského trhu pro občany a podniky naši země; (až na sjednané dočasné výjimky);
Změny v podnikatelském prostředí ČR po vstupu do EU Odstranění celní hranice pro obchod se zbožím a službami uvnitř EU; Plná odpovědnost za škodu způsobenou vadným výrobkem spotřebiteli kdekoliv v EU; Podniky musí být připraveny na mimořádné vyšetřovací pravomoci Evropské komise;
Změny v podnikatelském prostředí ČR po vstupu do EU Nezákonnost státní pomoci (kromě sektoru MSP); Zajištění vykonatelnosti rozsudků obecných soudů jiných členských zemí EU ve věcech občanských a obchodních; Podřízení ČR tržním a cenovým mechanismům společné zemědělské politiky EU;
Přínosy a náklady zapojení ČR do vnitřního trhu EU Problematika přínosů a nákladů má několik úrovní; Úroveň makroekonomická Úroveň českého podnikatele
1. Přínosy a náklady z makroekonomického pohledu A) Mezi dlouhodobé ekonomické přínosy patří: Exportní možnosti ČR Příliv zahraničního kapitálu Finanční pomoc ze strukturálních fondů Zlepšení základních ekonomických ukazatelů
Exportní možnosti Rozšíření vnitřního trhu EU o zhruba 500mil.obyvatel; ČR se postupně začleňuje a stává se účastníkem mnoha obchodních smluv (se třetími zeměmi); Zvýhodněný přístup na trhy nedostupné nebo těžko přístupné;
Příliv zahraničního kapitálu ČR přitažlivou zónou pro zahraniční investice; Zvýšení důvěryhodnosti ČR; Zahraniční investoři anticipuji přijetí ČR do EU;
Finanční pomoc ze strukturálních fondů ČR může aspirovat na získání příspěvku ve všech případech; Finanční pomoc je vázaná tím, že nová členská země se bude zpravidla polovinou podílet na výdajích a že celkový transfer nepřekročí 4% jejího HDP;
Zlepšení základních ekonomických ukazatelů Zvýšení soukromých investic (PZI;vyšší domácí investice); Růst mezd (růst spotřeby); Růst dovozu a vývozu; Všechny tyto faktory vyvolávají vyšší přírůstky HDP a tím přispívají ke snižování ekonomického rozdílu mezi ČR a průměrem zemí EU
B)Nákladová stránka z makroekonomického pohledu Náklady při přebírání zásad společné obchodní politiky; Náklady při harmonizaci zásad v oblasti pracovních vztahů a sociální obrany; Náklady při přebíraní zásad v oblasti ochrany životního prostředí;
Přebíraní zásad obchodní politiky Neočekávají se zde problémy, integrace již postoupila (mimo obchodu se zemědělskými výrobky), obchod je zbaven cel, kvót a dalších bariér; Obchodní orientace ČR -70% na země EU;
Harmonizace zásad v oblasti pracovních vztahů a sociální ochrany Složitost v přejímání sociální legislativy; Náklady pro podnikatelské subjekty; Požadavky nejsou rozloženy rovnoměrně- mohou ovlivnit konkurenceschopnost podniků;
Přebíraní zásad v oblasti ochrany životního prostředí Celkové náklady v této oblasti do desítek miliard korun; Náklady pro podniky, ale i veřejné rozpočty (centrální i místní); ČR žádá o přechodné období; Z dosavadního vývoje lze vidět, že podíl veřejných zdrojů na těchto investicích klesal;
Závěr Náklady na přizpůsobení v sociální a ekologické oblasti může zvýšit náklady podnikové sféry v průměru o 0,5% (snížení průměrné roční rentability nákladů asi o pětinu proti současnému stavu); Udržení rentability bude vyžadovat uhrazení tohoto zvýšení nákladů jinými úsporami;
2. Přínosy a náklady z podnikového pohledu Úspěšné zapojení ČR do vnitřního trhu EU je úzce spojeno s podnikovou sférou; Důležité je, aby managementy podniků pochopily, že jde o velkou příležitost, která je ale spojena také s mnohými riziky; Přesná identifikace obou těchto stránek je životně důležitá pro přežití českého podniku;
Které firmy nemají šanci uspět? Firmy, které odmítají orientaci na náročného evropského zákazníka; Firmy profitující z nedokonalého právního prostředí; Firmy stojící na provoz zatěžujícím životní prostředí; Firmy nezapojené do informační společnosti;
Firmy malého nebo středního rozměru, které nenabízí unikátní výrobek nebo službu; Firmy, které odmítají nebo neumějí komunikovat s institucemi na místní, národní nebo mezinárodní úrovni; Firmy, které odmítají myslet evropsky;
Závěrem lze říct, že Žádnými makroekonomickými ukazateli nelze přínos našeho členství kvantitativně změřit a vyjádřit; Existuje však celá řada dalších výhod, které mají spíše kvalitativní charakter (např. mezinárodní postavení a bezpečnost)
Shrnutí neekonomických přínosů Posílení mezinárodního postavení ČR a její bezpečnosti; Trend k posílení vnitropolitické stability ČR; Rozšiřování práv českých občanů; Získání práva pro ČR podílet se na rozhodování Unie a ovlivňovat její politiku;
Děkuji za pozornost