Možnosti měření kvality psychiatrické péče pomocí rozboru farmakoterapie

Podobné dokumenty
e-preskripce a bezpečnost pacienta

Trendy rizik lékových interakcí u klientů Zdravotní pojišťovny Škoda v letech

ISPOR 11th Annual International Meeting Philadelphia May 20 24, Prokeš, INFOPHARM a.s.

Finanční limity na léky

Lékové interakce u diabetiků v České republice PharmDr. Josef Suchopár MUDr. Michal Prokeš Hradec Králové, 7.června 2008

Zlepšování kvality preskripce antibiotik intervenčními programy

Omezení spotřeb léků v ČR v roce 2006 Na čem jsme ušetřili?

Obecné aspekty lékových interakcí

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Graf č. 1 Vývoj trhu s léky v ČR

Rozsah a význam informací o lékových interakcích

Dostávali v roce 2006 čeští pacienti se silnou bolestí méně léků?

Znáte všechny své léky? Zjistěte, zda je užíváte správně! PharmDr. Jiří Skalický, PhD. výbor pro zdravotnictví, Poslanecká sněmovna PČR

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů

STAV POZORNOSTI K LIEKOVÝM INTERAKCIÁM. A SPÔSOB ICH REŠENIA V ČESKEJ REPUBLIKE

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

a také společným nebezpečím

Rozbory preskripce ATB: Je třeba zohlednit věk pacientů?

Celkové výdaje na zdravotnictví a osobu v paritě kupní síly (údaje v ) v roce 2002.

Účelná a bezpečná farmakoterapie v zařízení sociálních služeb Projekt Senior

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Aktuální údaje ze zdravotnictví

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Principy akreditace v následné a dlouhodobé péči. MUDr. David Marx, PhD. Spojená akreditační komise, o.p.s.

Potenciální lékové interakce

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ NA ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE. Praha,

A PROJEKT SHELTER V ČR

Léková politika v ČR. MUDr. Michal Prokeš PharmDr. Josef Suchopár INFOPHARM a.s.

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health

Spotřeba alkoholu v České republice

Regulační opatření v systémech veřejného zdravotního pojištění k omezení nárůstu výdajů na léky

Základní fakta o českém zdravotnictví v mezinárodním srovnání

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Fluorochinolony a riziko prodloužení QT intervalu Finální text SPC a PIL odsouhlasený PhVWP v prosinci 2010

CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady

Postoje lékařů k problematice biosimilars v oblasti revmatologie, gastroenterologie a dermatologie

Muchomůrka zelená muchomůrka hlíznatá nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu

a také společným nebezpečím

Racionální preskripce léků dle VZP

Jak dál v českém zdravotnictví?

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

Řízení kvality ve zdravotnickém zařízení, role externí kontroly

Spolupráce lékař-lekárník Inspirace z Velké Británie. Kornélia Chrapková

Výdaje na základní výzkum

Psychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Rizika lékových chyb. Pavel Rozsíval Dětská klinika FN Hradec Králové Katedra pediatrie, Univerzita Karlova, LF v Hradci Králové

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

Spotřeby a náklady na ATB používaná v humánní medicíně v ČR a jejich základní vyhodnocení podle metodiky ECDC

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Přípravek BI ve srovnání s přípravkem Humira u pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou lupénkou

Regulační mechanismy v lékové politice

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Specifika péče o nemocné po transplantaci srdce

Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu a nealkoholových drog v letech

erecept Státní ústav pro kontrolu léčiv

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Spotřeba antidepresiv v České republice ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi

Utilizácia liekov včechách do r. 2009

Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období

GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ

MZ A POHLED NA LÉKOVÉ INTERAKCE. PharmDr. Alena Tomášková 24. únor 2015

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

Zkušenosti s pilotním projektem a praktické využití regionálního reportingu v Kraji Vysočina

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí

Kategorie PZS: A fakultní a velké nemocnice akutní péče

Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014

FINANČNÍ PRŮZKUM POTENCIÁLNĚ ZÁVAŽNÝCH LÉKOVÝCH INTERAKCÍ ROK 2013 A 2014

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Evropský antibiotický den aktivita Evropského centra pro kontrolu a prevenci infekčních onemocnění (ECDC)

ZDRAVOTNICKÁ ČÁST. Transplantace orgánů. 1. Existuje zákon o transplantacích v Izraeli? A. ANO B. NE

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Od opia k melatoninu aneb Práce s nespavým pacientem

Využívání léčby pro uživatele drog včr v l

Zdravotní péče v segmentu lůžkové péče v roce 2019 a dále z pohledu SZP ČR. Ing. Ladislav Friedrich, CSc. prezident SZP ČR

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Úzkost u seniorů. Stres, úzkost a nespavost ve stáří. Úzkost a poruchy chování ve stáří. Sborník přednášek z Jarního sympozia 2011

Statistická ročenka 2006

ZAJIŠTĚNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE, POHLED VZP

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Kategorie PZS: S specializované nemocnice / centra

Podpora účelné farmakoterapie v Evropě a ČR

Zdravotní sestry a závislost na tabáku

Kategorie PZS: S specializované nemocnice / centra


Očekávaný vývoj regulace volně prodejných přípravků a léků na předpis z pohledu Ministerstva zdravotnictví a připravované změny

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Pozitivní seznamy léčiv v ambulantní praxi: Fikce nebo potřebná pomůcka?

KLINICKÉ STUDIE v oblasti vzácných onemocnění. MUDr Beata Čečetková, PhD

Transkript:

Možnosti měření kvality psychiatrické péče pomocí rozboru farmakoterapie MUDr. Michal Prokeš, PharmDr. Josef Suchopár INFOPHARM a.s.

Obsah sdělení Měření kvality ve zdravotnictví Rozbory preskripce lékařů v zahraničí Porovnání spotřeb léků užívaných v psychiatrii ve vybraných zemích Slabé stránky preskripce léků u nás a možnosti zlepšení

Jak lze měřit kvalitu zdravotní péče? Kvalita struktury ZZ: Odbornost lékaře a sester, přístrojové vybavení, akreditace, pravidelné kontroly přístrojů (glukometr, sterilizátor), licence Kvalita procesu poskytování zdravotní péče: Počet preventivních prohlídek vč. onkologické prevence Zda a jak často je postupováno podle guidelines, důvody jiných postupů Čekací doby, komunikace s pacientem, vlídnost personálu, snaha zlepšování péče Kvalita výsledků: Kolik % hypertoniků je dostatečně kompenzováno, glykosylovaný hemoglobin u diabetiků, proočkovanost populace

Nejsnáze získané údaje zpravidla nemají velkou vypovídací hodnotu Kvalita struktury Kvalita procesu Kvalita výsledků Vypovídací hodnota + ++ +++ Pracnost zjištění + ++ +++ Výjimka z tohoto pravidla: Rozbor preskripce léčiv V ČR mají pojišťovny databáze s veškerou hrazenou preskripcí: bez velké námahy kvalitní údaje! Jedná se o ukazatel kvality procesu

Každý praktický lékař ve Velké Británii pravidelně dostává rozbor preskripce Náklady Počet balení Cena/balení

Ve VB jsou detailní informace o preskripci lékařům poskytovány 2 x ročně Vždy srovnání se všemi lékaři téže odbornosti a všemi lékaři daného území Trendy Vaší preskripce za poslední 2 roky 20 nejnákladnějších léčivých přípravků Vaší preskripce 20 nejnákladnějších lékových skupin Vaší preskripce Kdybyste místo 10 nejnákladnějších patentových přípravků předepisoval generika, ušetřil byste Kolik procent generik předepisujete ve vybraných lékových skupinách Indikátory správné preskripce Analýza preskripce podle lékových skupin

Indikátory správné preskripce indikátor správné preskripce: inh. steroidy/steroidy+bronchodilatátory hypnotika/anxiolytika

Speciální část rozboru ve VB: ATB Cena 5 denní léčby Náklady lékaře za čtvrtletí V-PNC Amino-PNC Chráněné amino-pnc Cefalospor. Tetracykliny Makrolidy

Ukázka rozboru antibiotik v ČR u konkrétního praktického lékaře Chino Makro S+T Cef-II Cef-I Vaše praxe Odb. 001 Chrán-PNC V-PNC 0% 20% 40% 60% 80% Součástí statistiky by měla být interpretace výsledků

Co lze čekat od rozborů preskripce Praktický lékař Psychiatr Nemocnice Země S kým srovnávat Se všemi PL Se všemi psychiatry Se všemi nemocnicemi S ostatními srovnatelnými zeměmi Kvalita srovnání Zpravidla dobrá, složení populace podobné Zpravidla nejistá, jiné složení populace pacientů Zpravidla nejistá, jiné spektrum pacientů, péče Velmi dobrá

Preskripce léků v psychiatrii ve vybraných zemích Zdroje informací: Drug Consumption in Norway. Norsk Medisinaldepot, Oslo, Norsko, 2005; Australian Statistics on Medicines, Commonwealth Department of Health and Family Services, Canberra, Austrálie 2005; Statistika léčiv údaje o jejich spotřebě 2006, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Praha, Česká republika 2006; Data MCR, Bratislava, Slovenská republika, 2006; Nordic Statistics on Medicines, Uppsala, Sweden, 2006; osobní komunikace Polsko, Maďarsko, SRN, Rakousko, 2006.

Porovnání struktury spotřeby antipsychotik (bez tiapridu) 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 ČR Švédsko Austrálie* Norsko* Finsko SRN Rakousko Slovensko Maďarsko Dánsko* Polsko DDD/1000 obyvatel/den fenothiaziny thioxanteny butyrofenony a difenybutylpiperidiny antipsychotika 2. generace Údaje za rok 2005, údaje označené * za rok 2004

Podíl antipsychotik atypických a 2. generace 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ČR Švédsko Austrálie* Norsko* Finsko SRN Rakousko Slovensko Maďarsko Dánsko* Polsko Údaje za rok 2005, údaje označené * za rok 2004

Porovnání struktury spotřeby antidepresiv 70 60 DDD/1000 obyvatel/den 50 40 30 20 10 0 n.a. ČR Švédsko Austrálie* Norsko* Finsko SRN Rakousko Slovensko Maďarsko Dánsko* Polsko tricyklická antidepresiva SSRI inhibitory MAO ostatní antidepresiva Údaje za rok 2005, údaje označené * za rok 2004

Podíl antidepresiv ze skupiny SSRI 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% n.a. 0% ČR Švédsko Austrálie* Norsko* Finsko SRN Rakousko Slovensko Maďarsko Dánsko* Polsko Údaje za rok 2005, údaje označené * za rok 2004

Porovnání struktury spotřeby anxiolytik 60 DDD/1000 obyvatel/den 50 40 30 20 10 0 ČR Švédsko Austrálie* Norsko* Finsko SRN Rakousko Slovensko Maďarsko Dánsko* Polsko diazepam alprazolam ostatní anxiolytika Údaje za rok 2005, údaje označené * za rok 2004

Porovnání struktury spotřeby hypnotik 60 DDD/1000 obyvatel/den 50 40 30 20 10 0 ČR Švédsko Austrálie* Norsko* Finsko SRN Rakousko Slovensko Maďarsko Dánsko* Polsko benzodiazepinová benzodiazepinům podobná * ostatní hypnotika Údaje za rok 2005, údaje označené * za rok 2004

Porovnání struktury spotřeby nootropik a stimulancií 35 DDD/1000 obyvatel/den 30 25 20 15 10 5 psychostimulancia nootropika 0 ČR Švédsko Austrálie* Norsko* Finsko SRN Rakousko Slovensko Maďarsko Dánsko* Polsko Údaje za rok 2005, údaje označené * za rok 2004

Porovnání struktury spotřeby antidementiv DDD/1000 obyvatel/den 6 5 4 3 2 1 ostatní antidementiva inhibitory acetylcholinesteráty 0 ČR Švédsko Austrálie* Norsko* Finsko SRN Rakousko Slovensko Maďarsko Dánsko* Polsko Údaje za rok 2005, údaje označené * za rok 2004

1. Závěr pro ČR Struktura spotřeby antipsychotik se výrazně posunula ve prospěch 2. generace Struktura spotřeby antidepresiv se výrazně posunula ve prospěch SSRI a začal posun ve prospěch jiných antidepresiv Trvale klesá spotřeba nootropik (o cca 40 % za posledních 5 let)

2. Závěry ze srovnání Nižší podíl antipsychotik 2. generace než ČR má pouze Polsko a SRN Spotřeba antidepresiv v ČR je přibližně poloviční než ve skandinávských zemích, Austrálii nebo Rakousku Nižší spotřebu antidementiv než ČR má pouze Slovensko a Maďarsko

Proč provádět rozbory preskripce jednotlivých lékařů? Aby zdravotní pojišťovny ušetřily? přímo pokuta lékařům, kteří draze předepisují? nepřímo postrašit lékaře před poskytováním nákladné péče? Abychom zvýšily kvalitu poskytování zdravotní péče pacientům? Abychom snížili nekvalitu (příliš riziková preskripce)? Abychom lékařům pomáhali lépe alokovat finanční prostředky, které jsou omezené? Arbiter pro interpretaci výsledků rozborů?

Teorie regulace: Každý potřebuje zpětnou vazbu VÝCHOZÍ STAV: Něco je špatně AKCE ZPĚTNÁ VAZBA ZMĚNA STAVU: Je něco lepší..? Lékař, respektive lékaři jsou zpravidla nejlepšími interprety zjištěných odchylek v preskripci, potřebují však pomoc rozbor preskripce jako zpětnou vazbu

Struktura problémů a chyb při preskripci v USA nevhodná dávka 19,5% lékové interakce 45,8% kontraindikace podání 27,9% multiplicity 0,9% duplicity 3,2% kojení 0,6% těhotenství 2,1%

Indikátory nekvality preskripce lze užít i v psychiatrii Léky nevhodné ve stáří (tzv. Beersova kritéria) Polypragmazie, duplicity Potenciálně nebezpečné kombinace léků, léky kontraindikované v těhotenství a při kojení

Vývoj preskripce interagujících léčiv u klientů ZPŠ Význam 2001 2002 2003 2004 2005 Kontr 5 356 709 666 909 612 971 755 1 031 832 1 093 4 5 697 8 784 10 370 12 291 14 636 Vysvětlivky: Kontr. současné podání je kontraindikované 5 klinicky velmi významná interakce 4 klinicky významná interakce

Nejčastěji předepisované kontraindikované kombinace 2001-2005 Simvastatin Selegilin Selegilin Selegilin Thioridazin + Amiodaron Klarithromycin Promethazin Fluoxetin Dosulepin Fluoxetin Sotalol 1 073 217 172 131 121 105

70 60 50 40 30 20 10 0 Amitriptylin Fluoxetin: Pátá nejčastější velmi záv.li 60 40 64 2001 2002 2003 2004 2005 Fluoxetin inhibuje odbourávání amitriptylinu na CYP2D6 U některých pacientů výrazný vzestup biolog. dostupnosti amitriptylinu Jedna studie prokázala průměrně dvojnásobný vzestup, druhá vzestup nezaznamenala, byla popsána kasuistika úmrtí na předávkování amitriptylinem Současné podání je možné jen za pečlivého sledování pacienta

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: Sestava lékaře s upozorněním na lékové interakce Pojišťovna dokáže lékařům podat informace, u kterých pacientů k rizikové preskripci dochází

Lékařům s identifikací rizikových kombinací léků může pomoci počítačový program

Užívání léčiv potenciálně nevhodných u starších nemocných Fialová D, Topinková E, Gambassi G et al, JAMA 2005; 293: 1348-1358 Nežádoucí účinky léků jsou 5. nejčastější příčinou smrti u hospitalizovaných pacientů v USA Tři seznamy nevhodných léčiv: Beers 1997, McLeod 1997, Beers 2003 Epidemiologické studie v USA a v Kanadě: Užívání potenciálně nevhodných léčiv u klientů ošetřovatelských ústavů až ve 40% u osob žijících doma ve 14 37% Fialová a kolektiv sledovali prevalenci těchto léčiv ve vybraných zemích Evropy

Prevalence užívání léčiv potenciálně nevhodných ve stáří při užití všech tří kritérií 45% 40% 35% 41% 30% 25% 20% 20% 26% 21% 15% 15% 15% 14% 13% 10% 5% 0% Vse CR IT Fin Nor Isl VB NL Dan 6%

Prevalence 5 nejčastěji užívaných nevhodných léčiv v procentuálním vyjádření CR IT Fin Nor Isl VB NL Dan n= 428 412 187 388 405 289 198 400 pentoxifylin 20 1,2 1,1 ND ND ND ND ND diazepam 5,6 2,7 5,3 4,9 0,7 0,3 4 2 amiodaron 4 5,1 0 0 1,7 2,1 1 0 amitriptylin 0,5 5,1 4,8 2,1 1,7 3,1 1 0 tiklopidin 0,2 8,3 ND 0 0 0 ND 0 ND: Lék není v dané zemi schválen k používání

Shrnutí a závěr Lékaři v ČR se snaží pro psychiatrické pacienty předepisovat moderní léky předepisují též léky s klinicky málo významným účinkem (vazodilatancia, nootropika) ne vždy se vyvarují rizikové preskripce Proto je zapotřebí aby pojišťovny poskytovaly jednotlivým lékařům speciální rozbory jejich preskripce aby lékaři sami porovnávali rozdíly a hodnotili rizika V rámci postgraduální výuky lékařů je třeba pomáhat rozbory preskripce interpretovat a využívat je k implementaci guidelines je vhodné lékařům rizika preskripce připomínat Kvalitu i nekvalitu preskripce měřit lze. Lékaře však odměňovat za účast na programech zlepšování kvality péče, nikoli přímo za lepší statistické výsledky