Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha
Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak rozvinutých zemích.
V současnosti je ve světě už více lidí obézních než osob trpících hladem. V konci roku 2011 přesáhl počet obézních hranici 1,1 mld.
Na základě posledních údajů zkracuje obezita život o cca 7 let. Obezita demotivuje jedince při realizaci pohybových aktivit a snížená zdatnost znamená další zkrácení délky života o cca 2 roky.
Dopady nadváhy nebo obezity Objektivní: Cca 80% pravděpodobnost diabetu, Cca 80% pravděpodobnost hypertenze, Přetížení pohybového aparátu, Předčasná únava, nezřídka nižší pracovní výkonnost. Subjektivní: Neestetický zjev, Nezájem o pohybové aktivity, Často snížené sebevědomí, posměch.
Obezita je v prvé řadě problém vzdělání a informací a až v druhé řadě medicínský.
Obezita v dospělosti má jednoznačně původ v dětském věku.
Příčinou nadváhy nebo obezity je nepřizpůsobení příjmu energie jejímu výdeji ΔE = E příjem E výdej V posledních dvou desetiletích příjem stagnuje nebo klesá, výdej klesl o cca 30%.
Celkový příjem energie je ve vztahu se základním metabolismem krytí základních životních funkcí v klidu (BMR) Při sedavém životním stylu je E přij rovna cca 1,2*BMR
Energetický výdej je tvořen dvěma základními komponentami bazálním metabolizmem a energií potřebnou pro pohyb (práce, volnočasová pohybová aktivita, jiné aktivity).
Z řady šetření u nás i ve světě se ukazuje, že v rozvinutých zemích příjem energie stagnuje nebo dokonce klesá (Bunc et al., 2004, Brettschneider & Naul, 2007). Je třeba připomenout, že snižující celkový příjem energie ještě neznamená, že kvalitativní skladba výživy odpovídá současným poznatkům.
Písemnictví se shoduje v tom, že pouze 2 až 5% všech případů nadváhy nebo obezity má objektivní zdravotní příčinu. Zbytek je jednoznačně důsledek nevhodného životního stylu (Bunc, 2008; Brettschneider & Naul, 2007).
Genetická závislost nadváhy nebo obezity se pohybuje okolo 50%. Naopak platí, že jsou li obézní oba rodiče je předpoklad, že z cca 75% budou obézní i děti. U jednoho rodiče je pravděpodobnost nadváhy nebo obezity dítěte okolo 50%.
Potvrdila se významná genetická závislost realizovaných pohybových aktivit u dětí. U aktivních obou rodičů s je předpoklad, že z cca 75% budou aktivní i děti. U fyzicky aktivního jednoho rodiče je pravděpodobnost aktivity dítěte okolo 50%.
Jak posoudit vhodnou hmotnost? Nejjednodušší je stanovit tzv. BMI nebo česky koeficient tělesné plnosti hmotnost (kg) BMI = -------------------- výška 2 (m)
Normy pro hodnocení hmotnosti vyžívající BMI a %BF Klasifikace BMI %BF (kg.m -2 ) (%) Podváha <18.4 <16.0 Norma 18.5-24.9 16.1-23.0 Nadváha 25.0-29.9 23.1-28.0 Obezita 30 nebo více 28.1 nebo více
Procentuální výskyt nadváhy a obesity hodnocené dle BMI nebo pomocí (%BF) ve věku 13 let v některých evropských zemích (WHO 2004, Bunc 2007) Země Nadváha Chlapci Nadváha Děvčata Obesita Chlapci Obesita Děvčata Ukraina (BMI) 5.0 2.9 0 0.2 Rakousko (BMI) 13.3 10.1 1.7 0.9 Aglie (BMI) 13.4 12.9 4.4 1.3 Německo (BMI) 11.9 7.2 2.6 1.1 Řecko (BMI) 17.5 10.4 2.8 1.7 Malta (BMI) 24.7 18.1 9.1 5.4 ČR (BMI) 10.3 6.4 1.4 0.7 ČR (%BF) 18.3 19.0 10.8 11.4
Průměr ±s D procenta tělesného tuku (%BF) a procento výskytu obezity a nadváhy u českých chlapců = 1486 Věk (roky) N Chl %BF (%) Chlapci Obezita (%) Nadváha (%) 6 160 22.4±4.1 8.0±1.0 15.0±3.1 7 168 21.4±3.8 8.3±1.1 15.6±2.4 8 166 20.4±4.4 8.6±1.2 16.2±2.6 9 162 20.1±3.6 9.4±1.0 16.8±3.1 10 165 19.9±3.2 9.8±0.9 17.0±2.6 11 168 19.5±3.0 10.2±1.3 17.4±2.4 12 164 18.2±3.1 10.6±1.6 17.9±2.6 13 166 17.9±2.9 10.8±1.8 18.3±2.7 14 167 18.0±2.8 11.0±2.0 19.0±3.0
Průměr ±s D procenta tělesného tuku (%BF) a procentuální výskyt obezity a nadváhy u českých děvčat = 1209 Věk (roky) N Děv %BF (%) Děvčata Obezita (%) Nadváha (%) 6 143 24.5±4.0 8.0±1.5 16.0±2.1 7 144 23.1±3.8 8.3±1.4 16.4±2.1 8 141 22.8±3.9 8.7±1.6 16.8±2.2 9 146 22.3±3.6 9.6±2.0 17.0±2.4 10 140 21.9±3.3 10.0±2.1 17.3±2.1 11 142 21.3±3.1 10.4±2.0 17.7±1.8 12 146 20.3±3.0 10.9±2.3 18.2±1.9 13 144 20.9±2.6 11.4±1.9 19.0±2.1 14 143 21.4±3.0 12.0±1.7 19.5±2.0
Klesající celkový výdej energie v průběhu dne nebo týdne je to důsledkem technického pokroku na straně jedné a sníženého zájmu o pravidelně realizované pohybové aktivity na straně druhé. Nezájem je často důsledkem nevhodných pohybových návyků, mezi které je třeba zařadit i nevhodnou nabídku, která nerespektuje aktuální rozvoj jedince a jeho předchozí pohybovou zkušenost.
Rozhodující je zvýšení energetického výdeje. Dlouhodobě účinně ovlivňovat nadváhu nebo obezitu je možné jen změnou životního stylu.
Na základě našich šetření se ukazuje, že týdenní objem pohybových aktivit klesá z hodnot okolo 7.7 hodiny u dětí mladších deseti let na hodnotu okolo 2.1 hodiny u dětí starších obojí včetně školní TV.
Pravidelně (tedy alespoň) 3x týdně při trvání jednoho tréninku cca 30 min) se hýbe cca 16-18% lidí. Když se nehýbeme co je tedy objektivní příčinou, když téměř všichni vědí, že přiměřený pohyb je žádoucí.
AŽS Fitness Zdraví PA
Výkon Genetika Trénink
V případě jedinců s nadváhou nebo obezitou se často setkáváme s tvrzením, že mají snížené předpoklady pro pohybové zatížení. Snížení předpokladů může být: Vrozené genetická podmíněnost, Získané vesměs důsledek nevhodného životního stylu.
Základní otázka zní: Jsou genetické předpoklady pro pohyb u osob s nadváhou nebo obezitou nižší než u jedinců s normální hmotností?
Pohybová aktivita je realizována svalovou činností. Posouzení předpokladů pro svalovou činnost je možné různými metodami. V praxi použitelnou neinvazivní metodou je stanovení tělesného složení posouzení beztukové hmoty FFM.
Stanovení tělesného složení je vždy závislé na metodě, kterou k těmto účelům použijeme. Základní problém spočívá v predikční rovnici, která z naměřené fyzikální veličiny počítá požadované parametry. Rovnice je závislá nejen na pohlaví a věku, ale i na distribuci tělesného tuku nepřímo na trénovanosti.
Neexistuje obecná predikční rovnice neexistuje obecně použitelná metoda stanovení tělesného složení.
Celková hmotnost (BM) ECM BF FFM BCM BM = FFM + BF FFM = BCM + ECM
Tělesné složení je v základním modelu dvousložkové BM = BF + FFM Molekulární model FFM = ECM + BCM; ECM = ECF + ECS Pro srovnání mezi sporty nebo jedinci se používá poměr ECM/BCM
Závislost zdatnosti (VO 2max /kg) na %BF 85 VO2max/kg (ml) 80 75 70 65 y = -1.0293x + 81.391 R 2 = 0.493 60 4 6 8 10 12 14 16 18 %BF (%)
Průměrné hodnoty %BF u různě trénovaných osob Muži (%) Ženy (%) Vytrvalci 6-9 8-12 Lyže běh 7-11 9-12 Biatlon 8-10 10-12 Sprint 8-12 10-14 Fotbal 8-12 11-15 Tenis 10-13 12-15 Lední hokej 12-16 14-18 Plavání 12-16 16-20 Netrénovaní 10-16 16-22
Průměrné hodnoty koeficientu ECM/BCM u různých skupin osob lišících se trénovaností Muži Ženy Hokej 0,58 0,69 Sprint 0,62 0,67 Fotbal 0,64 0,70 Lyže běh 0,67 0,70 Biatlon 0,68 0,71 Tenis 0,70 0,74 Vytrvalci 0,71 0,75 Plaváni 0,72 0,76 Netrénovaní 0,76 0,80
Svalové předpoklady pro realizaci pohybové aktivity nejsou ovlivněny stavem nadváhy nebo obezitou jedince. Nadváha a obezita je ve valné většině případů dána životním stylem. Morfologické předpoklady pro pohybovou zátěž jsou u osob s nadváhou nebo obezitou stejné jako u jedinců s normální hmotností.
Základní parametry návrhu pohybové intervence Forma Intenzita Doba trvání Frekvence Kontrola efektu Stanovení termínu kontroly
Základní předpoklady návrhu Zdravotní stav Vysvětlení či znalost pojmů Pohybová anamnéza Aktuální úroveň zdatnosti Pohybová způsobilost Hodnotová orientace Vztah k pohybu v nejbližším okolí
Bezpečnost pohybového zatížení Je třeba mít vždy na paměti, že neexistuje naprosto bezpečné pohybové zatížení. Základní zásadou je, že nesmí být ohrožen zdravotní stav.
Děkuji za pozornost