A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Roz ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika Vladimír Bartovic, fieditel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Institut pro evropskou politiku EUROPEUM Praha Srpen 2014 Pfiíbûh roz ífiení Návrat do Evropy Návrat do Evropy byl jedním z hlavních hesel sametové revoluce, jeï odstartovala 17. listopadu 1989 proces politické, ekonomické a sociální transformace v tehdej ím âeskoslovensku. âeské království jako souãást Svaté fií e fiímské nebo Rakouského císafiství i první âeskoslovenská republika vïdy patfiily k západnímu politickému a kulturnímu svûtu. Vnucená orientace na v chod bûhem komunismu v letech 1948 aï 1989 nebyla ãeskému národu blízká, a proto se okamïitá zmûna orientace ze Sovûtského svazu na tehdej í Evropská spoleãenství stala naprosto pfiirozenou reakcí národa na novû nabytou svobodu a zbavení se v chodního hegemona. Vstup do tehdej ích Evropsk ch spoleãenství se hned na zaãátku procesu demokratick ch zmûn stal pfiedmûtem celonárodního konsenzu. PASOS je mezinárodní síè think-tankû 28 zemí v Evropû a stfiední Asii. Tû nov 1699/3, 110 00 Praha 1, Czech Republic Tel: +420 2223 13644 Email: info@pasos.org www.pasos.org PASOS 2014, ISBN 978-80-87804-07-0 Projekt je financován z programu Evropské unie Evropa pro občany. Obsah této publikace je výhradní odpovědností autorů.
âeskoslovensko jiï v roce 1991 podepsalo Evropskou dohodu neboli asociaãní smlouvu s Evropsk mi spoleãenstvími (ES), jejímï cílem bylo upevnûní politick ch vztahû s âeskoslovenskem a také postupná ekonomická integrace s ES. Koneãn m a vytouïen m cílem pro zemi pak mûlo b t ãlenství v ES. KvÛli rozdûlení spoleãného státu musela b t asociaãní smlouva podepsána s jiï samostatnou âeskou republikou znovu, coï se stalo jiï devût mûsícû po jejím vzniku, konkrétnû 4. fiíjna 1993. Dohoda vstoupila v platnost 1. února 1995, kdy se âeská republika stala asociovanou zemí Evropské unie. V prûbûhu cel ch 90. let byla âeská republika spolu se Slovinskem premiantem regionu stfiední a v chodní Evropy. Vyznaãovala se politickou stabilitou a byla schopna pomûrnû rychle zreformovat svoji ekonomiku, která se pfieorientovala na trhy západních zemí. JiÏ v roce 1995 se jako první zemû z regionu se stala ãlenem Organizace pro hospodáfiskou spolupráci a rozvoj (OECD). Po summitu v Kodani v roce 1993, jenï pfiislíbil zemím stfiední a v chodní Evropy moïnost získat ãlenství v EU a stanovil také jeho podmínky, se zemû soustfiedila na pfiístupov proces do Evropské unie. PÛvodní oãekávání, Ïe vstup bude otázkou nûkolika málo let, se v ak nakonec ukázala jako nereálné. Vyjednávání a vstup do EU âeská republika o ãlenství v Evropské unii poïádala jako jedna z posledních zemí regionu v lednu 1996. Evropská komise o rok pozdûji pfiijetím programu Agenda 2000 pfiipravila podmínky pro vstup nov ch zemí po roce 2000 a zvefiejnila posudky o pfiipravenosti jednotliv ch kandidátsk ch zemí, kde doporuãila Radû otevfiít s âeskou republikou vyjednávání o vstupu do EU. Tato vyjednávání âeská republika zahájila spolu s dal ími pûti zemûmi tzv. Lucemburské skupiny (âeská republika, Polsko, Maìarsko, Estonsko, Slovinsko a Kypr) v roce 1998. Samotn proces vyjednávání trval ãtyfii roky a nakonec byl uzavfien najednou s deseti kandidátsk mi zemûmi v prosinci 2002 opût na summitu v Kodani. Na vyjednávacím procesu bylo zajímav ch nûkolik aspektû. Ne lo o klasická vyjednávání protoïe pozice obou stran byla daná âeská republika chtûla vstoupit do urãitého spolku s dan mi pravidly a musela je akceptovat. Vyjednávání se vedla hlavnû o urãit ch pfiechodn ch obdobích a nûkolika málo v jimkách na splnûní cílû, jeï byly nároãné z hlediska ãasového nebo finanãního, nebo mohly zpûsobit ohroïení stability hospodáfiství zemû nebo naopak jednotného vnitfiního trhu EU. âeská republika si tak vyjednala pfiechodná období zejména v oblasti Ïivotního prostfiedí nebo prodeje pûdy a domû obãanûm EU a Evropská unie naopak zavedla pfiechodná období na dotace zemûdûlcûm nebo na omezení volného pohybu pracovních sil. Pfiistoupení k EU také znamenalo nutnost pfiijetí celého právního fiádu Evropské unie. âeská republika musela pfiijmout stovky zákonu a dal ích legislativních i nelegislativních opatfiení. Tento proces sebou nesl nutnost hlubok ch reforem, aby zemû obstála na jednotném vnitfiním trhu EU. 2
DÛsledky vstupu Jak jiï bylo zmínûno, otázka ãlenství v Evropské unii byla záleïitostí celonárodního konsenzu. Podporu mûla u v ech parlamentních politick ch stran s v jimkou Komunistické strany âech a Moravy (KSâM), která ov em také nezaujala jasn protievropsk postoj. Pro vstup do EU se v té dobû s vût í ãi men í mírou entusiasmu vyslovili také v ichni ãelní pfiedstavitelé âr. V prvním a do dne ní doby i posledním celostátním referendu v historii âeské republiky konaném v ãervnu 2003 se pfies 77 procent voliãû pfii volební úãasti 55 procent vyslovilo pro vstup âr do EU. âeská republika se pak stala spolu s devíti dal ími zemûmi ãlenskou zemí EU 1. kvûtna 2004. Pfiístupov proces do Evropské unie a samotn vstup trvale zmûnil politick a ekonomick charakter âeské republiky. Zemû se stala ãlenem klubu, jenï je obecnû povaïován za prostor stability, demokracie a prosperity. âlenstvím tak dokonãila jeden z cílû sametové revoluce, jímï byl zmínûn návrat do Evropy. Samotn pfiístupov proces pfiedstavoval vyãerpávající cviãení z hlediska nutnosti zmûny mnoïství legislativy a zavedení mnoha nutn ch ekonomick ch reforem. JiÏ první volby do Evropského parlamentu potvrdily, stejnû jako ve vût inû dal ích zemí stfiední a v chodní Evropy, urãitou únavu obyvatel z tohoto procesu. Volební úãast dosáhla pouh ch 28 procent a volby znamenaly drtivou poráïku âssd (získala necel ch 9 procent hlasû), jeï zemi do EU pfiivedla a jeï tehdy byla vládní stranou. Bûhem prvních let v Evropské unii se obyvatelé âr postupnû stávali standardními obãany EU. Zaãali vyuïívat moïnosti, jeï EU sv m obãanûm poskytuje. Zejména ãlenství v Schengenské zónû znamenající zru ení hraniãních kontrol a postupné zru ení omezení na voln pohyb pracovních sil zafiadily âeskou republiku mezi plnoprávné ãleny EU. Zatímco otázka ãlenství byla pfiedmûtem celospoleãenského konsenzu, jiï samotné aspekty evropské politiky jimi nejsou. Euroskeptick diskurz po vstupu do EU získal svého zastánce a vûdce v tehdej ím prezidentu âeské republiky Václavu Klausovi a zejména krize, jeï zaãala v roce 2009 a trvá v podstatû aï dodnes, pfiinesla nárûst euroskeptick ch nálad i mezi obyvateli. Zatímco mladí lidé si pomûrnû dobfie uvûdomují v echny v hody, které ãlenství v EU pfiiná í, jako jsou zejména svoboda pohybu, moïnost studovat i pracovat ve kterékoli jiné ãlenské zemi EU, star í generace obãanû se domnívá, Ïe z tûchto v hod pfiíli neprofituje. Podle prûzkumu agentury STEM realizovaného od roku 2000 je aktuální spokojenost âechû s ãlenstvím v EU na úrovni 46 procent, naopak nespokojen ch s ãlenstvím v EU je 44 procent dotázan ch. Nejvy í úroveà míry spokojenosti lidí s ãlenstvím âr v EU agentura namûfiila v únoru 2009, bûhem pfiedsednictví âr v EU 69 procent. V roce 2010 zaãala spokojenost obãanû prudce klesat, aï dosáhla svého minima na úrovni 41 procent v dubnu 2012. 3
Zdroj: STEM UÏ bûhem pfiístupového procesu v letech 1998 2003 pfiitekly do âeské republiky pfiímé zahraniãní investice ve v i 1,08 bilionu Kã (v roce 1997 byl pfiíliv zahraniãních investic 41 miliard, v roce 1998 jiï 120 miliard a v roce 1999 jiï 219 miliard Kã) a dal ích 1,32 bilionu Kã pak pfiiteklo mezi lety 2004 2013. Zahraniãní investice a evropské fondy pfiispûly k rychlému rozvoji ãeské ekonomiky a zv ení Ïivotní úrovnû obyvatel. Od vstupu do Unie aï do vypuknutí svûtové finanãní a hospodáfiské krize v roce 2009 pfiedstavoval prûmûrn roãní rûst HDP v âeské republice 4,1 procent. âeská republika také dostala od Evropské unie od roku 2004 pfiibliïnû 610 miliard Kã, dal ích 270 miliard by je tû mûla dostat z minulého programového období z let 2007 2013. Pfiesto zemû nebyla pfiíli úspû ná v cíli pfiibliïování se ekonomické úrovni star ch ãlensk ch zemí EU. Pomûr hrubého domácího produktu na obyvatele v âr vûãi celé EU pfiedstavoval v roce 2004 78 procent a v roce 2012 dosáhl 81 procent. Neuspûla také snaha sníïit regionální rozdíly v rámci zemû. Zatímco region Prahy patfií mezi 10 nejvyspûlej ích regionû EU, ostatní ãeské regiony nedosahují ani úrovnû 75 procent prûmûru EU (nejchud í region Severozápad dosahuje pouze úrovnû 63 procent). Vliv âeské republiky na rozhodování v EU Prvních nûkolik let svého fungování v Evropské unii se âeská republika a její reprezentace postupnû uãila, jak m zpûsobem EU a rozhodování v ní funguje. Zejména pfiedsednictví âr v Radû EU v prvním pololetí roku 2009 pak politickou reprezentaci a státní aparát pfiinutilo vûnovat se evropské politice jako primární klíãové oblasti politiky. Pfiedsednictví âeské republiky probíhalo je tû pfied vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, kdy role pfiedsedající zemû byla mnohem podstatnûj í vzhledem k neexistenci stálého pfiedsedy Evropské rady nebo Rady pro vnûj í vztahy. V ichni ãelní pfiedstavitelé zemû byli pfiímo intenzivnû vtaïeni do tvorby evropské politiky a to bylo reflektováno také v médiích. Pfiedsednictví navíc probíhalo v tûïk ch podmínkách dan ch jak externími faktory, kter mi byla zaãínající finanãní a 4
ekonomická krize, plynová krize zapfiíãinûná rozpory mezi Ruskem a Ukrajinou a konflikt v Palestinû, tak interními, kter mi byla vnitropolitická krize, jeï vyvrcholila pádem vlády v polovinû pfiedsednictví. Studie 1 realizována Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM v roce 2009 potvrdila, Ïe âeská republika (s v jimkou období pfiedsednictví) je jen v jimeãnû schopna b t tzv. agenda setter, tj. tím, kdo v rámci EU pfiichází s nov mi iniciativami a návrhy. V naprosté vût inû oblastí je tzv. agenda taker, tj. pasivním pfiíjemcem iniciativ jin ch zemí nebo institucí EU. Rozhovory s vysok mi státními úfiedníky potvrdily, Ïe tato situace se od té doby pfiíli nezmûnila. Politická reprezentace, jeï zemi vedla v minul ch letech, v ãele s b val m prezidentem Václavem Klausem a b val m premiérem Petrem Neãasem, byla v EU vnímána negativnû vzhledem k ãastému odmítání iniciativ, jeï mûly v EU jinak irokou podporu. Zejména odkládání ratifikace Lisabonské smlouvy a nepfiistoupení âeské republiky k Fiskálnímu kompaktu znamenalo urãitou izolaci a marginalizaci vlivu âeské republiky na rozhodování v EU. âeská republika tak byla za pfiedchozí politické reprezentace obecnû vnímána jako zemû spí e s negativním pfiístupem k prohlubování evropské integrace, o ãemï (vedle odmítání zavedení spoleãné mûny nebo bankovní unie) svûdãí také její neochota zapojit se do nûkter ch projektû posílené spolupráce (daà z finanãních transakcí nebo harmonizace rozvodového práva). Co se t ãe samotného rozhodování v Radû EU, âeská republika byla po Polsku druhou z nov ch ãlensk ch zemí v poãtu men inov ch stanovisek, kdyï z celkového poãtu 564 hlasování 2 estkrát hlasovala proti a osmkrát se zdrïela hlasování. Tento údaj má ov em velice omezenou vypovídací hodnotu jelikoï hlasování, u kter ch hrozí zamítnutí návrhu, pfiedstavují ménû neï 10 procent jejich celkového poãtu. Z hlediska zapojení âeské republiky do koalicí podobnû sm lejících zemí je zemû také spí e pasivní koalic se úãastní, ale málokdy se pokusí o jejich formování. V mnoha oblastech (energetika, vnitfiní trh, regionální rozvoj, atd.) jsou nejpfiirozenûj ím partnerem âeské republiky zemû Visegrádské ãtyfiky: Polsko, Slovensko a Maìarsko. Tyto zemû pravidelnû na rûzn ch úrovních (kupfiíkladu pravidelné setkávání premiérû pfied zasedáními Evropské rady) debatují svá stanoviska k jednotliv m evropsk m politikám, pfiesto není potenciál jejich spolupráce zdaleka vyuïit. Z hlediska jin ch koalic je potfiebné zmínit zapojení âr do skupiny zemí podporujících politiku koheze. Zde se âeská republika bûhem jednání o víceletém finanãním rámci spojila s 12 dal ími zemûmi EU, jeï nejvíce benefitují z kohezní politiky, aby zabránila v znamnému poklesu v dajû na tuto politiku pro období let 2014 2020 3. V oblasti zahraniãní politiky âr tradiãnû patfií mezi zemû podporující dal í roz ifiování Evropské unie, jakoïto i v chodní dimenzi její Evropské sousedské politiky a také mezi zemû, jeï akcentují roli lidsk ch práv a podpory demokracie v zahraniãní politice. Minulá politická reprezentace vidûla jako svého nejbliï ího spojence v EU Velkou Británii, kdy se po jejím vzoru neúãastnila Fiskálního kompaktu nebo 1 Not Your Grandfather s Eastern Bloc: The EU New Member States as Agenda Setters in the Enlarged European Union; country study Czech Republic, autor: Vûra iháãková, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, Open Society Institute Sofia, 2009; ke staïení: http://eupi.osi.bg/fce/001/0070/files/czechrepubliccountryreport_osi- Sofia_EuPI_April2009_.pdf (datum staïení: 10.7.2014) 2 Hlasování v Radû EU od 14.7.2009 do 25.4.2014 3 Zde je pak zajímavé zmínit paradox, Ïe âeská republika zároveà patfiila do skupiny zemí, která lobovala za niï í rozpoãet Evropské unie. 5
Paktu pro Euro Plus. Toto vidûní v ak nemûlo racionální zdûvodnûní, jelikoï jsou postavení a zájmy Velké Británie a âeské republiky v mnoh ch ohledech zásadnû odli né. Nová politická reprezentace se v otázce nejbliï ích spojencû pfieorientovala spí e na Nûmecko a Rakousko, tradiãním spojencem zemû zûstalo Slovensko. Omezen vliv âr na rozhodování v EU vnímají i obãané, kdyï podle prûzkumu vefiejného mínûní 4 jen 23 procent obãanû âr si myslí, Ïe je zemû schopna hrát v evropské politice aktivní roli a prosazovat své stanoviska. Bûhem ãeského pfiedsednictví v roce 2009 toto ãíslo dosahovalo v e 53 procent. Na druhou stranu prûzkum agentury MEDIAN ukázal, Ïe aï 59 procent âechû si myslí, Ïe pozice a vliv âeské republiky v Evropské unii je lep í neï pozice a vliv ostatních stfiedo- a v chodoevropsk ch zemí, jeï vstupovaly do EU spoleãnû s âeskou republikou. âe i také nepfiipisují nedostatek vlivu diskriminaci ze strany EU (pouze 10 procent), ale neschopnosti ãesk ch politikû (89 procent). Vliv v Evropské unii zemû neprosazuje pouze prostfiednictvím hlasování v Radû nebo v Evropském parlamentu, ale také prostfiednictvím zastoupení sv ch obãanû na vrcholn ch politick ch nebo úfiednick ch pozicích v rozhodovacích orgánech EU. V tomto ohledu âeská republika, stejnû jako ostatní ãlenské zemû ze stfiední a v chodní Evropy, v raznû zaostává. V minulém volebním období Evropského parlamentu zastupovalo âeskou republiku 22 europoslancû, patfiících ke ãtyfiem politick m skupinám: Skupina progresivní aliance socialistû a demokratû v Evropském parlamentu (âssd), Skupina Evropsk ch konzervativcû a reformistû (ODS), Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (KSâM) a Skupina Evropské lidové strany (KDU-âSL). 4 STEM Trendy 3/2014 6
Kromû spí e ceremoniální funkce místopfiedsedy EP (Oldfiich Vlasák ODS) a administrativní funkce kvestora (Jifií Ma talka KSâM) nebyli ãe tí europoslanci v ãele Ïádného z v borû Evropského parlamentu. Pouze EvÏen To enovsk z ODS se stal místopfiedsedou V boru pro prûmysl, v zkum a energetiku (ITRE) a Milan Cabrnoch (ODS) byl v ãele meziparlamentní delegace (pro spolupráci EU s Gruzií, ÁzerbájdÏánem a Arménií). Studie think tanku Evropské hodnoty 5 také uvádí, Ïe ãe tí europoslanci byli pod evropsk m prûmûrem a dokonce i pod prûmûrem poslancû z jin ch zemí stfiední a v chodní Evropy ve vût inû mûfiiteln ch indikátorû jejich aktivity. V souãasném volebním období zastupuje âeskou republiku v Evropském parlamentu 21 poslancû. Oproti minulému volebnímu období jsou ãe tí europoslanci rozdûleni do esti politick ch skupin. Kromû v e zmínûn ch skupin jsou âe i zastoupeni i ve skupinû Aliance liberálû a demokratû pro Evropu a ve skupinû Evropa svobody a pfiímé demokracie. Za âeskou republiku byli zvoleni poslanci ze tfií nov ch stran: TOP 09 jeï se zafiadila po boku KDÚ-âSL do frakce Evropské lidové strany, Politické hnutí ANO 2011 do frakce Aliance liberálû a demokratû pro Evropu a strana Svobodní do frakce Evropa svobody a pfiímé demokracie. Oproti minulému volebnímu období v ak zaznamenali obrovsk úspûch ve volbách do vedení v borû EP. Pavel Svoboda z KDU-âSL se stal pfiedsedou V boru pro právní záleïitosti (JURI), âesko získalo místa dal ích esti místopfiedsedû v borû a jednoho místopfiedsedy podv boru. Kromû euroskeptické strany Svobodní získali pozice ve vedení v borû v echny politické strany zvolené za âr. Jedin m ãesk m obãanem ve vrcholné funkci v EU je komisafi tefan Füle, jehoï portfoliem je politika roz ifiování a Evropská politika sousedství. Ov em toto nelze pokládat za úspûch, vzhledem k pravidlu, Ïe kaïdá ãlenská zemû EU má svého komisafie. âeské republice chybí také zastoupení ve vrcholn ch úfiednick ch funkcích. V rámci generálního sekretariátu Rady má âeská republika zastoupení v podobû vedoucího kanceláfie generálního tajemníka Rady a v podobû dvou fieditelû. Îádn z ãesk ch obãanû nefiguruje na pozici generálního fieditele anebo fieditele odboru ani v Evropské komisi, ani v Evropském parlamentu. Pro Evropskou komisi pracuje v úfiednick ch pozicích celkem 313 âechû 6, coï je mnohem ménû neï ve srovnateln ch ãlensk ch zemích jako je Maìarsko (390) nebo Portugalsko (396). Nejvût ím problémem ov em je, Ïe âesku se nedafií prosazovat úfiedníky do vy ích pozic. V nejvy í kategorii úfiedníkû (AD16) má âr pouze jednoho obãana, zatímco Portugalsko tfii. V pûti nejvy ích kategoriích (AD12-AD16) je rozdíl je tû markantnûj í, âechû v nich pracuje 18, zatímco PortugalcÛ 260. Je moïné argumentovat, Ïe tento obrovsk nepomûr je dûsledkem krátkého ãlenství âr v EU, kdy se je tû ãe tí úfiedníci nemûli moïnost dostateãnû prosadit v kariérním rûstu. Ov em âeská republika pokulhává i ve srovnání s men ím Maìarskem, které vstupovalo do EU ve stejnou dobu a pfiesto má v této kategorii úfiedníkû zastoupení vût í (23). 5 http://www.evropskehodnoty.cz/wpcontent/uploads/2014/04/jak_pracovali_cesti_europoslanci_evropske_hodnoty.pdf (datum staïení 14.7.2014) 6 http://ec.europa.eu/civil_service/docs/europa_sp2_bs_nat_x_grade_en.pdf (datum staïení 14.7.2014) 7
Aktivní obãanství Poslední volby do Evropského parlamentu v kvûtnu 2014 potvrdily slab zájem obãanû o Evropskou unii, kdy volební úãast dosáhla jen 18,2 procent, coï byla po Slovensku druhá nejniï í zaznamenaná úãast v rámci 28 ãlensk ch zemí Unie. Volební úãast byla také o zhruba 10 procent niï í neï pfii prvních dvou volbách v roce 2004 a 2009, kdy dosáhla zhruba 28 procent. Podle prûzkumu agentury STEM 7 jsou pfiíãinami nízké volební úãasti zejména nezájem o EU (78 procent), nedostatek informací o práci europoslancû (75 procent), nepochopení toho, co ãlenství v Unii pfiiná í (76 procent), nepochopení kompetencí Evropského parlamentu (75 procent) a fakt, Ïe média nedokázala vysvûtlit dûleïitost voleb (60 procent). Lidé naopak nepovaïují za zásadní ostatní moïné dûvody rekordní neúãasti, jak mi jsou dlouhodobé postoje Václava Klause k EU, nedostatek vhodn ch kandidátû do Evropského parlamentu, patné volební kampanû stran anebo fakt, Ïe se lidé necítí Evropany. Dal í prûzkum realizovan agenturou MEDIAN 8 prokázal, Ïe âe i se necítí b t dobfie informováni o ãinnosti Evropského parlamentu a práci ãesk ch europoslancû. Pouze 1 procentu âechû je informováno velice dobfie a pouze dal ích 13 procent spí e dobfie, zatímco 37 procent âechû se cítí b t informováno velice slabû a 49 procent spí e slabû. Alarmující je také skuteãnost, Ïe aï 68 procent âechû si neumí vybavit jméno ani jednoho europoslance. Pro srovnání ve stejném prûzkumu realizovaném na Slovensku si jméno Ïádného europoslance nevybavilo pouze 32 procent SlovákÛ. Zajímavé je také zmínit vztah mezi znalostí europoslancû a vnímáním vlivu ãlenství v EU na Ïivot v âr. Respondenti, ktefií si nevybavili jméno Ïádného europoslance, vnímají dopady ãlenství spí e negativnû (jenom 35 procent pozitivních odpovûdí), zatímco respondenti, ktefií si vybaví jména dvou europoslancû, ho vnímají pfieváïnû pozitivnû (52 procent respondentû). V tomto pfiípadû ov em existují dvû vysvûtlení, a sice Ïe vût í informovanost vede k pozitivnûj ímu vnímání Evropské unie a také, Ïe obãané, ktefií vnímají EU negativnû, nemají zájem o vût í informovanost. 7 http://stem.cz/clanek/2968 (datum staïení 14.7.2014) 8 10 years in the EU: Attitudes of Czechs and Slovaks Towards the European Union, MEDIAN, 2014, www.median.cz 8
Probûhnuv í volby do Evropského parlamentu naopak nepotvrdily obavy z vysoké podpory euroskeptick ch stran, kdy uspûla pouze jedna z nich Svobodní, jeï tûsnû pfiekroãila pûtiprocentní hranici pro získání mandátu. I kdybychom mezi euroskeptické strany zafiadili i ODS a KSâM (které se ov em jako euroskeptické samy neprofilují), tyto tfii strany získaly dohromady pouze 6 mandátû z celkov ch 21. Tento volební v sledek má dvû moïná vysvûtlení. Zaprvé se zdá, Ïe obãané nepovaïují evropská témata za nosná pfii svém rozhodování o politické podpofie a v evropsk ch volbách hlasují podobnû jako ve volbách do národního parlamentu. A zadruhé, Ïe obãané, ktefií nepodporují ãlenství âr v EU, se rozhodli volby radûji ignorovat neïli se jich úãastnit. 9
Absenci informovanosti, která se zdá spoleãnû s obecn m nezájmem o EU hlavní pfiíãinou nízké volební úãasti âechû ve volbách do Evropského parlamentu, potvrzuje také prûzkum Eurobarometru 80 9, ve kterém 45 procent âechû uvedlo, Ïe rozumí fungování Evropské unie, zatímco opaãn názor vyslovilo 52 procent obyvatel. Je nutno zmínit, Ïe se jednalo o jeden z nejhor ích v sledkû v rámci celé Evropské unie. Podle stejného prûzkumu pouze 27 procent âechû uvedlo, Ïe se cítí b t dostateãnû informováno o evropsk ch záleïitostech, zatímco aï 71 procent uvedlo opak. Konkrétním dûsledkem absence základních informací o EU je fakt, Ïe podle prûzkumu agentury PPM Faktum 10 pouze 32 procent âechû vûdûlo, Ïe poslanci Evropského parlamentu jsou voleni pfiímo, zatímco vût ina obyvatel si myslela, Ïe jsou nominování vládou, prezidentem nebo vybíráni ze ãlenû Parlamentu âr. Jakým způsobem jsou voleni členové Evropského parlamentu? (n = 1001, data v %) 8 16 32 Jsou přímo voleni občany ČR Jsou vybírání ze členů Parlamentu ČR 22 23 Jsou nominováni vládou Jsou nominování prezidentem Těžko říci PrÛzkum Eurobarometru 80 také odhalil, Ïe aï 61 procent âechû Evropské unii nedûvûfiuje, zde se v ak pohled âechû nevymyká evropskému prûmûru, jenï je na úrovni 58 procent. Zajímavé v sledky nabízí srovnání dûvûry, kterou obãané âeské republiky projevují vûãi evropsk m a národním institucím. Podle prûzkumu Eurobarometru 80 âe i dûvûfiují více evropsk m institucím neïli národním. Zatímco ãeskému parlamentu dûvûfiuje pouze 12 procent respondentû, Evropskému parlamentu témûfi tfiikrát tolik 45 procent respondentû. Podobn v sledek zjistíme, kdyï srovnáme dûvûru k ãeské vládû s dûvûrou k Evropské komisi. Této dûvûfiuje 42 procent respondentû, zatímco ãeské vládû pouze 16 procent. âe i mají obecnû kritick pohled na dal í smûrování jak âeské republiky, tak Evropské unie, i kdyï opût jsou mnohem kritiãtûj í ke své vlastní zemi. Podle 61 procent respondentû âeská republika nejde dobr m smûrem. To samé si o Evropské unii myslí 47 procent respondentû. Je tû markantnûj í je rozdíl ve vnímání demokracie a jejího fungování v âeské republice a v Evropské unii. Zatímco v pfiípadû Evropské unie vûfií v její demokratické fungování 49 procent a nevûfií 45 procent obãanû, u âeské 9 Eurobarometer 80, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb80/eb80_anx_en.pdf (datum staïení 20.7.2014) 10 PrÛzkum byl zadán SdruÏením pro podporu otevfiené spoleãnosti PASOS a byl konán v záfií 2013. 10
republiky je pomûr obrácen ve fungování demokracie v âr vûfií pouze 34 procent respondentû a nevûfií aï 65 procent. Z pohledu aktivního obãanství je také dûleïité zmínit evropskou obãanskou iniciativu, kterou zavedla do evropského práva Lisabonská smlouva. Tato moïnost Ïádat prostfiednictvím petice, aby Evropská komise v rámci sv ch kompetencí navrhla právní pfiedpis, âechy pfiíli nenadchla. Ani jedna ze tfií iniciativ, jeï úspû nû sesbírala milion potfiebn ch podpisû v rámci Evropské unie, nebyla v âeské republice úspû ná. Nafiízení, 11 jímï se sbûr podpisû fiídí, stanovuje pro âeskou republiku minimální poãet 16.500 podpisû. Ani v jednom z uveden ch tfií pfiípadû nebyl v âesku sesbírán dostatek podpisû. Naproti tomu u mnohem men ího Slovenska získaly potfiebn poãet podpisû (9.750) v echny tfii iniciativy. Název iniciativy âr SK Jeden z nás 12 11968 31951 Voda a hygiena jsou lidská práva 13 7575 20988 Stop vivisekci 14 5172 13359 Nízkou úãast âechû lze opût vysvûtlit velice slabou informovaností. Podle prûzkumu agentury PPM Factum 15 sly elo o moïnosti úãastnit se Evropské obãanské iniciativy 16 procent âechû. Stejné mnoïství jich také projevilo ochotu inciativy se zúãastnit. Podle stejného prûzkumu se iniciativy jiï zúãastnilo 5 procent âechû. Toto ãíslo je v ak pravdûpodobnû v raznû nadsazeno, jelikoï pûtiprocentní participace z pfiibliïnû 8,5 milionu âechû star ích 18 let by znamenala, Ïe se pod nûjakou z iniciativ jiï podepsalo kolem 425 tisíc obyvatel, coï je vzhledem k faktu, Ïe tfii ukonãené iniciativy získaly v âr dohromady ménû neï 25 tisíc podpisû, absolutnû nereálné. Závûry a doporuãení Deset let ãlenství âeské republiky v Unii lze hodnotit pomûrnû úspû nû. Zemû se plnû integrovala do jednotného vnitfiního trhu, postupnû se nauãila, jak v Evropské unii probíhá rozhodování a úspû nû také zvládla své první pfiedsednictví v Radû EU. Posledním zb vajícím krokem k jejímu úplnému ãlenství zûstává pfiijetí spoleãné evropské mûny Eura, tak jak jiï uãinily i dal í zemû 16, jeï vstupovaly do Evropské unie spoleãnû s âeskou republikou. Vzhledem k ekonomickému oïivení, stabilizaci eurozóny a 11 Nafiízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ã. 211/2011ze dne 16. února 2011o obãanské iniciativû; http://eurlex.europa.eu/legal-content/cs/txt/pdf/?uri=celex:02011r0211-20131008&from=cs 12 Iniciativa na zákaz a zastavení financování aktivit, které pfiedpokládají zniãení lidsk ch embryí pfiedev ím v oblastech v zkumu, rozvojové spolupráce a vefiejného zdraví. 13 Iniciativa na zavedení lidského právo na vodu a hygienu do evropské legislativy a podporu zaji Èování vody a hygieny jako základní vefiejné sluïby pro v echny. 14 Iniciativa na zru ení smûrnice 2010/63/EU o ochranû zvífiat pouïívan ch pro vûdecké úãely, a pfiedloïení nového návrh, kter ukonãí pokusy na zvífiatech. 15 PrÛzkum byl zadán SdruÏením pro podporu otevfiené spoleãnosti PASOS a byl konán v záfií 2013. 16 Slovinsko, Malta, Kypr, Estonsko, Slovensko, Loty sko a od 1. 1. 2015 také Litva. 11
faktu, Ïe âeská republika by nemûla mít problémy s plnûním kritérií pro zavedení eura, by si zemû mûla co nejdfiíve stanovit cílové datum pfiijetí spoleãné mûny a zaãít ãinit konkrétní kroky v tomto smûru. âeská republika se v Evropské unii ne vïdy zachovala jako ãiteln a zodpovûdn partner. AÈ jiï lo o dlouhé otálení s ratifikací Lisabonské smlouvy, nebo o odmítnutí podepsat Fiskální kompakt, jednalo se vïdy o kroky, které zemû nedokázala sv m partnerûm dûvûryhodnû zdûvodnit a kvûli kter m se ãastokrát dostávala do pozice outsidera. Z hlediska ekonomick ch i politick ch zájmû by âeská republika mûla patfiit do jádra Evropské unie a b t jedním z motorû evropské integrace, zûstávat bokem není z hlediska jejích zájmû dûvûryhodnû zdûvodnitelné. Bûhem deseti let ãlenství se zemi nepodafiilo razantnûji zv it úroveà své ekonomiky smûrem k prûmûru Evropské unie. Mûla by se proto po vzoru úspû nûj ích zemí jako je Slovensko nebo pobaltské zemû orientovat na opatfiení, jeï jí v budoucnu pfiinesou vy í ekonomick rûst. Z hlediska vlivu v Evropské unii se zemû s v jimkou pfiedsednictví a nûkolika málo iniciativ v zahraniãní politice nemûïe chlubit tím, Ïe by byla schopna otevírat nová témata a prosazovat své iniciativy. KvÛli své velikosti âeská republika nikdy nebude lídrem ve v ech oblastech evropsk ch politik. Mûla by si v ak zvolit nûkolik témat, jejichï advokátem se mûïe stát, a zde pfiicházet s nov mi iniciativami. V âeské republice doposud chybûla platforma pro diskuzi a definování strategick ch zájmû zemû v Evropské unii. Touto platformou by se mûl stát Národní konvent o EU 17, jeï bude o tûchto zájmech diskutovat za úãasti nejvy ích pfiedstavitelû zemû, politikû, administrativy, zástupcû byznysu, odborû, odborníkû a dal ích pfiedstavitelû obãanské spoleãnosti. Vláda by mûla b t také mnohem aktivnûj í v prosazování sv ch kandidátû do vy ích úfiednick ch a politick ch funkcí v orgánech EU. Zlep it se musí také komunikace mezi ãeskou vládou a parlamentem, ãesk mi zástupci v evropsk ch institucích a ãesk mi europoslanci. Kupfiíkladu slovensk eurokomisafi se celkem pravidelnû úãastní zasedání slovenské vlády, která tak má neustál aktuální pfiehled o dûní v Bruselu z první ruky. âeská vláda musí b t také mnohem aktivnûj í v lobování u témat, jeï se t kají zájmû zemû jako takové, pfiípadnû zájmû ãesk ch subjektû 18. Extrémnû nízká úãast ve volbách do Evropského parlamentu, miziv zájem o Evropskou obãanskou iniciativu a mnoho prûzkumû vefiejného mínûní dokazuje, Ïe âe i o Evropskou unii nejeví pfiíli velk zájem, nedûvûfiují jí, a jsou pomûrnû skeptiãtí ohlednû ãlenství âeské republiky v Unii. PrÛzkumy i rozhovory 19 s obãany potvrdily, Ïe hlavní pfiíãinou tohoto negativního trendu posledních let je neporozumûní Evropské unie a nedostatek informovanosti. Vláda by proto mûla obnovit informaãní kampaà o záleïitostech EU ve stejné intenzitû, jak tomu bylo pfii vstupu do EU a v prvních pûti letech ãlenství, vãetnû grantového mechanizmu, kter umoïní financování informaãních aktivit o EU pro rûzné cílové skupiny obyvatel. 17 Národní konvent by mûl poprvé zasednout na podzim 2014. 18 Kupfiíkladu, Slovensko a Rumunsko, jeï mají podobné problémy jako âeská republika s vyãerpáním evropsk ch fondû z minulého programového období, si vyjednaly prodlouïení lhûty k jejich ãerpání o jeden rok. âeská republika se o to zaãala pokou et pfiíli pozdû a málo intenzivnû, a proto neuspûla. 19 Rozhovory byly realizovány v rámci projektu realizovaného SdruÏení pro podporu otevfiené spoleãnosti PASOS Enlargement and Citizenship: Looking to the Future prostfiednictvím tzv. citizens' taskforce. 12