Animátoři: Daniela Petříčková, 2. ročník, NŠ Michaela Čápová, 2. ročník, NŠ Odborné vedení a konzultace: Mgr. Zuzana Pechová Termín realizace a škola: 16. prosince 2010 ZŠ Kaplického Liberec, 2.A Historie Doubí Cíl: Seznámit ţáky s historií městské části Doubí Prameny: www.nasedoubi.cz Organizační formy: hromadný výklad, samostatná a skupinová práce ţáků Úkol: Seznámit ţáky s historií městské části Doubí pohádkovou formou, rozvinout jejich fantazii a nechat je vyzkoušet netradiční ztvárnění dubového listu. Dílčí metody: výklad rozhovor dramatizace netradiční technika zpracování Očekávané výstupy RVP: Ţák umí stručně pohovořit o historii Doubí. Zná čtyři informace o dubu. Rozezná zmíněné rostliny a ţivočichy. Vymezí a lokalizuje region na mapě. Obsahová doména (tematický okruh): Místo, kde ţijeme Číslo a početní operace Lidé a čas Komunikační a slohová výchova Rozmanitost přírody Práce s drobným materiálem Příprava pokrmů
Klíčové kompetence: Kompetence k učení (nové informace o historii Doubí) Kompetence komunikativní (rozhovor s průvodcem programu) Kompetence sociální a personální (vzájemná spolupráce) Kompetence pracovní (výtvarné zpracování) Interdisciplinarita: Projekt propojuje tyto vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace (povídání o historii) Člověk a jeho svět (informace z místa, kde ţáci navštěvují školu popř. bydlí) Člověk a svět práce (práce s drobným materiálem) Umění a kultur (výtvarné zpracování) Matematika a její aplikace (počítání příkladů se slepičkou) Čas: Dvě vyučovací hodiny (2krát 45 minut) Pomůcky: Loutka Dubínek Kouzelné koberce Obrázky Zrníčka s příklady a slepičky Rozstříhaná básnička Přírodní materiály Mapy Dubové listy Čokoláda Štětce a kelímky Scénář animace: 1. vyučovací hodina: a) seznámení s projektem Daniela (2 min) b) příchod Dubínka + motivace Michaela (3 min) c) vyprávění pohádky na kouzelných kobercích + aktivity na kouzelných kobercích viz. pohádka Daniela, Michaela (40 min) 2. vyučovací hodina: a) výtvarné zpracování listů Daniela, Michaela (30 min) b) společné hodnocení animace (5 min) c) vyplnění dotazníků (5 min)
POHÁDKA Milé děti, mé jméno je Dubínek a byl jsem vyslán z pohádkové říše, abych vám povídal o dávných časech. A to o časech tak dávných, kdy jste ještě nebyli na světě! Ani vaše maminky a tatínkové, ba dokonce ani vaše babičky a dědečkové nebyli na světě. Čeká nás daleká cesta! Takţe si zamkněte pusinky a můţeme začít. 1.koberec: Děti, víte, jak se jmenuje tato část Liberce, kde se právě teď nacházíme? Kdopak z Vás v této části bydlí? Víte, proč se jí říká právě Doubí? Doubí se jí říká po dubovém porostu, kterého tu v dávných dobách bylo moc! A právě v těchto dobách jsem se já narodil. Víte, děti, něco o dubu? Duby jsou dlouhověké stromy, které rostou hrozně pomalu. Mají tvrdé dřevo, krásné listy a jejich plodem je ţalud. Kdyţ jsem byl ještě malý Dubínek, byly duby úplně v celém údolí mezi Ještědským pohořím a Jizerskými horami. aktivity: 1) Ţáci dostanou k prohlédnutí obrázky dubu jako stromu, jeho listů a ţaludů. 2) Ţáci ve skupinkách po třech (popřípadě po dvou) mají za úkol sloţit rozstříhanou básničku o dubu (viz. příloha 1). 2. koberec: První lidé sem přišli kdysi dávno hlavně proto, ţe tu bylo hodně zvěře, kterou oni lovili. Lidé byli moc šikovní a začali si tu stavět dřevěné domečky. Celé dny pracovali. Ţivili se hlavně chovem různých domácích zvířat, obchodováním, pěstováním obilí a lnu, který potom zpracovávali a tkali z něj látky. Lidé si v Doubí začali stavět svá obydlí podél cesty, která vedla z Liberce do Turnova. Nejprve si je stavěli ze dřeva a později z cihel. Postavili tu celé ulice z domečků, ale i školy, obchody a také domy, kde se tkal len. aktivity: 1) Dubínek čte pohádku o Kuřátku v obilí (viz. příloha 2), při básničce si ţáci prohlíţí obrázky jednotlivých druhů obilí.
2) Ţáci mají ve skupinkách za úkol sloţit rozstříhaný obrázek zvěře a identifikovat ji. 3. koberec Celé dny lidé pracovali. Ale postavili si tu jeden velký dům, kde se společně scházeli. Říkali mu Dělnický dům. Právě zde se sešla skupinka lidí a ti se rozhodli, ţe budou hrát divadlo. Říkali si ochotnický divadelní spolek Karla Čapka. Víte, děti, kdo to byl Karel Čapek? Karel Čapek byl spisovatel (takţe psal kníţky), dramatik (psal divadelní hry), novinář (psal články do novin) a bratr Josefa Čapka, kterého jistě znáte, protoţe Vám z jeho kníţky Povídání o pejskovi a kočičce paní učitelka čte pohádky. Karel Čapek napsal například knihu Dášeňka ţivot štěněte. aktivita: 1) Ţáci mají za úkol ve skupinkách vymyslet příběh o Dášence. 4. koberec Lidé v Doubí hodně chovali zvířátka. A to především slepice a krávy. Představte si, ţe tu lidé chovali aţ několik tisíc slepic, to bylo rámusu! To kvokání mi zní v uších ještě dnes! aktivita: 1) Ţáci mají za úkol ve skupinkách rozřadit zrníčka s příklady ke svým slepičkám (dle výsledků příkladů). Není to tak dávno, co zde lidé postavili dálnici z Turnova do Liberce. Tam jezdí auta rychle! V ten samý čas se i naše Doubí připojilo k městu Liberci, a proto jsme teď jeho částí. Lidé zde postavili další domy, celá panelová sídliště, školu i školku. Ale to vy jistě víte, neboť v té škole se právě nacházíme. aktivita: 1) Ţáci si prohlíţejí mapy Liberce a Doubí. Společné opakování poznaných informací.
příloha 1 Jak roste strom Starý dub uţ nejmíň posté vysvětluje, jak se roste: "Narovnej se! Drţ se vzpříma! Kořeny ti drţí hlína. Svítí slunce? Nastav listy! Prší? Sláva! Budeš čistý. Trocha slunce, trocha deště, povyrosteš, snaţ se ještě. Ještě kus a ještě kousek, větve do koruny pnou se. Pro letošek uţ to stačí, uţ uneseš hnízdo ptačí."
příloha 2 Kuřátko v obilí Jak to bylo, pohádko? Zabloudilo kuřátko za zahradou mezi poli pípá, pípá, noţky bolí. Ve vysokém obilí bude večer za chvíli. "Povězte mi, bílé ovsy, kudy vede cesta do vsi!" "Jen se zeptej ječmene, snad si na to vzpomene." Kuře bloudí mezi poli, pípá, pípá, noţky bolí. "Pověz, milý ječmínku, jak mám najít maminku?" Ječmen syčí mezi vousy: "Ptej se pšenic, vzpomenou si!" Kuře pípá u pšenic, nevědí však také nic: "Milé kuře, je nám líto, ptej se ţita, poví ti to!" Kuře hledá ţitné pole, ale to je dávno holé. A na suchá strniska vítr tiše zapíská: "Vţdyť jsi doma za chalupou. Slyšíš? V stáji koně dupou, kocour v stodole tiše vrní - a tvá máma za vraty zob, zob, zobá bílé zrní s ostatními kuřaty." "Děkuji ti, ţitné pole!" "Pozdravuj tam ve stodole!" "Koho, milé políčko?" "Zrno i to zrníčko! Ať se ke mně zjara hlásí, vychovám z nich nové klasy!" A tak mámu za krátko, našlo také kuřátko.