Prášková metalurgie. Výrobní operace v práškové metalurgii



Podobné dokumenty
VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

ŘEZNÉ MATERIÁLY. SLO/UMT1 Zdeněk Baďura

Mgr. Ladislav Blahuta

Polotovary vyráběné práškovou metalurgií

Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny

OTĚRUVZDORNÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY. Jan Suchánek ČVUT FS, ÚST

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával.

KONVENČNÍ FRÉZOVÁNÍ Zdeněk Zelinka

Lisy působí na tvářený materiál klidným tlakem a prokovou materiál v celém průřezu. Oproti bucharům je práce na nich bez rázů a bezpečnější.

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

Informationen zu Promat 1000 C

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace

Rozdělení ocelí podle použití. Konstrukční, nástrojové

Prášková metalurgie. 1 Postup výroby slinutých materiálů. 1.1 Výroba kovových prášků. 1.2 Lisování pórovitého výlisku

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Řezné podmínky při broušení

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008

8. Třískové obrábění

Neželezné kovy a jejich slitiny. Al, Cu, Ti, Mg, Ni, Mo, Sn, Pb a jejich slitiny

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

Konstrukční, nástrojové

CZ.1.07/1.5.00/

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ _ N E K O V O V É T E C H N I C K É M A T

STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE PŘEDNÁŠKA 7

Charakteristika. Použití VLASTNOSTI MOLDMAXXL FYZIKÁLNÍ ÚDAJE

V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury.

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

A Sloupkové stojánky. B Broušené desky a lišty. C Transportní a upínací elementy. D Vodící prvky. E Přesné díly. F Pružiny. G Elastomery H FIBROCHEMIE

Základní informace o wolframu

Mgr. Ladislav Blahuta

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. Nové trendy v povrchových úpravách materiálů chromování, komaxitování

Koroze. Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí

HCR1325 Obrábění oceli zapichováním a upichováním. Nové produkty pro obráběcí techniky. Březen 2015

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Tř ebešíně 2299 p ř íspě vková organizace zř ízená HMP

Polotovary vyráběné tvářením za studena

Tváření za tepla. Jedná se o proces, kdy na materiál působíme vnějšími silami a měníme jeho tvar bez porušení celistvosti materiálu.

Metalurgie neželezných kovů Slévárenství Část 2 Ing. Vladimír Toman

POZEMNÍ KOMUNIKACE II

3.3 Výroba VBD a druhy povlaků

Měrná jednotka Rok 2004 Rok 2003 Index

C Cr V Mo Mn Si 2,30% 14,00 % 9,00 % 1,30% 0,50% 0,50%

A Polyuret. tmely Weicon

TECHNOLOGIE POVRCHOVÝCH ÚPRAV. 1. Definice koroze. Soli, oxidy. 2.Rozdělení koroze. Obsah: Činitelé ovlivňující korozi H 2 O, O 2

Pájení. Ke spojení dojde vlivem difuze a rozpustnosti pájky v základním materiálu.

Nikl a jeho slitiny. Ing. David Hrstka, Ph.D. -IWE

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY

KOMPOZITNÍ MATERIÁLY

D 2 KONSTUKCE PÍSTU HLAVNÍ ROZMĚRY PÍSTŮ

C Cr V Mo W Mn 0,55 % 4,55 % 1,00 % 2,75% 2,15% 0,50%

Ruční zpracování kovů, zaškrabávání

Aplikace 90 W. Pneumatické brusky s kleštinovým upínáním VŠEOBECNÉ POUŽITÍ ROZSÁHLÝ VÝBĚR ZE SORTIMENTU VYSOKOOTÁČKOVÁ BRUSKA

PVD povlaky pro nástrojové oceli

Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování

Elektrotermické procesy

Supertvrdé řezné materiály a jejich efektivní využití. Josef Vintr

STROJNÍ KOVÁNÍ Dělíme na volné a zápustkové.

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

HSS Technické frézy z HSS (Ø stopky 6 mm)

Silly putty ( inteligentní plastelína ) V USA za II.sv.války jako možná (neúspěšná) náhrada nedostatkové pryže (kyselina boritá + silikonový olej)

Moderní způsoby vrtání, vrtání magnetickou vrtačkou, nové typy vrtáků

PRÁŠKOVÁ METALURGIE. Progresivní technologie s velkou úsporou kovové substance a energie

KATALOG NÁSTROJŮ PRO OBRÁBĚNÍ

VÝROBA TANTALOVÝCH KONDENZÁTORŮ V AVX LANŠKROUN. AVX Czech Republic, Dvořákova 328, Lanškroun, Česká republika

Nástrojové oceli. Ing. Karel Němec, Ph.D.

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

Od specialistů na vysoce vyspělou keramiku

MMC kompozity s kovovou matricí

Vysoká efektivita s kvalitou HSS

Požadavky na technické materiály

1 Moderní nástrojové materiály

Plastická deformace a pevnost

ASX445 NÁSTROJE NOVINKY. Stabilní čelní frézování při vysokém zatížení B017CZ. Čelní fréza Aktualizace

Měrná jednotka Rok 2003 Rok 2002 Index

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Obrábění titanu a těžkoobrobitelných slitin soustružením. Jakub Diviš

ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI

BRUSKY. a) Brusky pro postupný úběr materiálu - mnoha třískami, přičemž pracují velkým posuvem a malým přísuvem.

Chemie. Charakteristika předmětu

CZ.1.07/1.1.30/

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Japonsko, Kajima Corp., PVA-ECC (Engineered Cementitious Composites)ohybová zkouška

PRODUKTIVNÍ OBRÁBĚNÍ OCELI P91

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.

Potenciální zdroje kritických surovin v ČR RNDr. Petr Rambousek RNDr. Jaromír Starý. Cínovec - odkaliště

Ranger. Ranger. Nastavitelný systém pro čelní zapichování. Vlastnosti. Výhody

5.7 Vlhkost vzduchu Absolutní vlhkost Poměrná vlhkost Rosný bod Složení vzduchu Měření vlhkosti vzduchu

Vliv tepelných vlastností tenkých vrstev na třískové obrábění tvrdých těžkoobrobitelných ocelí

TECHNOLOGIE I. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář Degradace nízkolegovaných ocelí v. abrazivním a korozivním prostředí

ZÁKLA L DY Y OB O RÁBĚNÍ Te T o e r o ie e ob o r b áb á ě b n ě í n, z ák á lad a n d í n d r d uh u y h třísko k v o éh é o h o obrábění

Pístové spalovací motory 2 pohyblivé části motoru

Řezné materiály www. www t. u t n u g n a g loy o. y c. z c

STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky

Elektrotechnika a elektronika Elektrická výstroj vozidel Test. Ing. Jan Hurtečák

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Pájení a lepení

Strojní obrábění. 1 obráběná plocha; 2 obrobená plocha; 3 řezná plocha

Vlastnosti V 0,2. Modul pružnosti Součinitel tepelné roztažnosti C od 20 C. Tepelná vodivost W/m. C Měrné teplo J/kg C

pro nástroje ze slinutých karbidů, přesné broušení, broušení.

:kých :kých. ,., Jr .AR-E~I TV" ~~avstrojírenskétechnologie ~~ FSIVUTvBrne. , v,, TV ARENI A NAS TROJE. Ao. Prof. Ing. Milan Forejt, CSc.

Transkript:

Prášková metalurgie Výrobní operace v práškové metalurgii

Prášková metalurgie - úvod Prášková metalurgie je obor zabývající se výrobou práškových materiálů a jejich dalším zpracováním (tj. lisování, slinování, dokončovací operace). Výhodou práškové metalurgie je získání výrobků se speciálními vlastnostmi (žárupevnost, otěruvzdornost apod.) nebo výrobků s vysokou porezitou. Využití práškové metalurgie ve specifických případech: kovy s vysokou teplotou tavení Mo, W, Ta, Nb. velmi rozdílné teploty tavení, žádná nebo malá rozpustnost komponent v tekutém stavu. velké rozdíly v měrné hmotnosti ložiska z kovu a grafitu, disperzní slitiny.

Prášková metalurgie - úvod materiály se špatnou slévatelností nebo obrobitelností. pro technologie s velkou hospodárností (min. odpady) malé součástky ve velkých sériích. Počátky sériové výroby s využitím PM: 1930 výroba ložiskových pouzder (využití pórovitosti), samomazná ložiska (prášky z bronzu +grafitový prášek nebo vtlačování oleje do pórů) II. světová válka v Německu se z práškového železa vyráběly těsnící a vodící kroužky dělových střel.

Základní výrobní pochody Základní výrobní pochody v PM tvoří: 1. Výroba a úprava prášku 2. Lisování (tvarování) prášku do tvaru výrobku 3. Slinování (spékání) výlisků 4. Konečná úprava (kalibrování, kování, pájení) Na vlastnosti prášku má vliv tvar, velikost, stav povrchu, chemická čistota => výsledná cena. Výchozí surovinou jsou prášky čistých kovů nebo jejich sloučenin (oxidy, karbidy, nitridy,..) a nebo nekovové prášky (grafit).

Příprava prášků Způsoby přípravy kovových prášků: I. Mechanické a- drcení a mletí tuhého kovu (mlýny kulové, vířivé, vibrační..), b rozprašování tekutého kovu). a) b) II. Chemické a fyzikálně-chemické (chemická nebo elektrochemická redukce, kondenzace z plynné fáze,..) vysoká čistota prášku.

Úprava prášků Před dalším zpracováním je třeba prášky upravit! Třídění dle velikosti zrna (přeséváním, vyplavováním, promýváním apod.). Magnetické čištění z feromagnetických prášků dojde k odstranění nemagnetických příměsí. Tepelné zpracování např. žíhání na měkko. Redukce k odstranění povrchových oxidických vrstev. Míchaní pro výrobu směsi z různých prášků o různém chem. složení a různé velikosti částic, přidávání příměsí a plastifikátorů.

Lisování prášků Požadovaného tvaru, rozměrů výrobků z prášků se dosáhne zhutňováním. Při vývoji nových technologií je snaha dosáhnout homogenity zhutnění v celém objemu, (tj. minimální pórovitosti). Metody zhutňování se dělí na dvě skupiny : a) zhutňování s použitim tlaku lisovani (a - jednostranné, b - dvoustranné, c - všestranné)

Lisování prášků Další metody s použitím tlaku - izostatické lisování, lisování explozí, válcování, protlačování, kování). princip válcování - b) zhutňování bez použiti tlaku - volné slinování prášku ve formě, vibrační tvarování, keramické lití. Účelem lisování je dát kovovému prášku nebo směsi přibližný tvar výrobku a relativní hustotu. Objem, který zaujímá sypné těleso, je vyplněný póry, kterých bývá více jak 50 % (často 70 až 85 %). Při různé velikosti

Stádia lisování prášků Stádia lisování prášků I. Etapa (1 - zásyp, 2 - přemisťování částic) Při přemisťování částic se překonává odpor vzniklý třením částic o sebe. II. Etapa (3 až 5 zhutňování vlivem deformace částic) Částice mění svůj tvar, vyčerpáním plasticity se částice rozrušují.

Slinování Pevnost práškových polotovarů vyrobených obvyklým způsobem tvarování za studena je nevyhovující! Optimálních vlastností lze dosáhnout slinováním (tj. tepelným zpracováním při homologických teplotách 0,65 až 0,80 složky s nejvyšší teplotou tavení). Slinování je difúzní proces T, čas. Výrobky, u kterých je přípustná porezita se slinují obvykle 1x.

Dokončovací operace Kalibrování a případné opracování (vysoké rychlosti, minimální úběr materiálu) - např. broušení. U pórovitých součástí zaplnění pórů kovem, parafínem, olejem. Pokovování ve vakuu.

Slinuté karbidy Velmi významné slinuté karbidy: Využití - pro výrobu nástrojů pro obrábění. (břitové destičky nástrojů, pěchovací a lisovací nástroje), součásti vystavené otěru. Hlavní složku tvoří karbidy Ti, W, Ta + pojivo Co (při slinování v kapalné fázi vyplňuje póry). Obrábění je problematické využívá se broušení nebo elektroerozivních způsobů opracování. Konečná úprava povlakování CVD, PVD (TiN,..)

Postup výroby slinutého karbidu

Další směry rozvoje PM Rozvoj v oblastech: náhrada za plasty, výroba součástí na bázi hliníku, zvýšení pevnosti strojních součástí, dosažení zvýšené houževnatosti, kování součástí z práškových polotovarů, využití pro výrobu valivých ložisek a ozubených kol, výroba superslitin pro součásti motorů letadel.

Závěr Literatura: [1] Askeland, D.R. The Science and Engineering of Materials. Chapman & Hall, 1996. [2] Ptáček a kol. Nauka o materiálu I a II. CERM, 2003, 520+396 s. [3] Hluchý, M., Kolouch, J. Strojírenská technologie 1. Scientia, 2007, 266 s. [4] Vondráček, F. Materiály a technologie I, SNTL 1985, 244 s. [5] internet < http://ime.fme.vutbr.cz/studijni opory.html >