VAKUOVÁ FYZIKA A TECHNIKA FJFI ƒvut v Praze Úloha #1 ƒerpání rota ní olejovou výv vou Datum m ení: 7.11.2014 Skupina: Pá 14:30 Jméno: David Roesel Krouºek: FE Spolupracovali: Schönfeldová, Vy²ín Klasikace: 1 Pracovní úkoly 1. Sledujte erpání uzav eného objemu rota ní olejovou výv vou (ROV) s uzav eným a otev eným proplachováním, a to od atmosferického tlaku aº po p ibliºný mezní tlak. Ze závislosti lnp = f(t) ur ete erpací rychlost. 2. Ur ete erpací rychlost z m ení proudu plynu (mikrobyretou) p i konstantním tlaku. Prove te pro t i hodnoty tlaku od 5 do 20 Pa. 3. Ur ete, jak ovliv uje efektivní erpací rychlost hadice mezi ROV a recipientem. 4. Ocejchujte termo lánkový vakuometr v rozsahu 6 aº 30 dílk skláp cím kompresním vakuometrem McLeod (cca 10 bod ). 5. M ením tlakového spádu (termo lánkovým vakuometrem a McLeodem) a proudu vzduchu (mikrobyretou) ur ete vodivost kovové trubice ( = 8,5 mm, l = 100 cm) pro vstupní tlaky od 5 do 50 Pa. Ur ete vodivost trubice výpo tem a výsledky srovnejte. 2 Úvod Rota ní olejová výv va (ROV) je mechanická transportní výv va. Rota ní olejové výv vy typicky dosahují tlak v ádu jednotek Pascal bez proplachování, s proplachováním potom tlak o dva ády vy²²ích. V rota ních olejových výv vách se dosahuje pom rn vysokého kompresního pom ru, coº m ºe pro plyny s vysokou kritickou teplotou vést k jejich zamíchání do oleje, který se tím znehodnotí, jelikoº se pak z oleje v neºádaných místech aparatury plyn m ºe op t uvol ovat. Zabra uje se tomu pouºíváním tzv. proplachování, které vede k tomu, ºe se výstupní ventil otevírá d íve, neº by stihlo vlivem tlaku dojít ke kondenzaci par. V experimentu se budeme snaºit ov ovat, ºe proplachování opravdu zvy²uje mezní tlak výv vy o jeden aº dva ády. 3 Vypracování 3.1 Teoretický úvod 3.1.1 ƒerpací proces ROV ƒerpáme-li pomocí rota ní olejové výv vy recipient a sledujeme-li tlak, vyuºijeme následující vztahy: q = ps = p dv dt = V dp dt, (1) kde q je zdroj plynu (net snost), V erpaný objem, p tlak a t as. Snadnou úpravou se pak dostaneme k nální podob vzorce S = V 1 dp d ln p = V. (2) p dt dt 1
Z teorie pro nás bylo také d leºité v d t, ºe dotyky po sob klouzajících ástí a výstupní ventil nejsou dokonale t sné a olej jimi prolíná, coº nevadí za provozu, kdy je neustále hnán ven z výstupu. Pokud by ale rota ní olejová výv va neb ºela a ve vstupním hrdle by z stal sníºený tlak, byl by olej nasáván rozdílem tlak a mohl by se dostat aº do erpaného objemu, coº by vedlo ke zne i²t ní aparatury. Po jejím vypnutí bylo tedy t eba rota ní výv vu zavzdu²nit vhodným p epnutím jejího ventilu. 3.1.2 M ení erpací rychlosti p i konstantním tlaku Dále budeme pot ebovat m it efektivní erpací rychlost p i konstantním tlaku. Vycházíme p itom z kontinuity proud ní, tedy z rovnosti mezi proudem plynu erpaného rota ní výv vou a proudem plynu napou²t ného do aparatury. Zapí²eme-li tuto rovnost matematicky, dostáváme S EF (p) p = q = p A δv δt, (3) kde δv je objem vzduchu odsátý z mikrobyrety za as δt, p tlak v míst ur ování efektivní erpací rychlosti S EF, q proud vzduchu a p A atmosferický tlak. Hodnoty pom ru δv budeme ur ovat vzorcem δt δv δt = l τ 4,75 10 2 [cm; s; cm3 ], (4) s uvedeným na mikrobyret. Veli ina l je délka, o kterou vystoupala kapalina v mikrobyret za as τ. 3.1.3 Vliv hadice na erpací rychlost St ední volnou dráhu molekuly ve vzduchu za normálních podmínek m ºeme ur it ze vztahu l s = 6,6 10 3 1 p [m; Pa], (5) kde p je tlak. Pravd podobná rychlost pohybujících se ástic v p je denována jako 2kT v p = m, (6) kde T je teplota, m je hmotnost ástice. Vztah pravd podobné rychlosti v p a st ední rychlosti v s je v s = 1,128 v p. (7) Hmotnost ástice vzduchu m ºeme získat za znalosti molární hmotnosti molekul vzduchu M m a Avogadrovy konstanty N A pomocí vzorce m = M m N A. Hodnotu molární hmotnosti molekul vzduchu uvaºujeme M m = 28,96 g mol 10 1. Dosadíme-li tento vzorec do vztahu (7) a ten následn do (6), získáme pro st ední rychlost ástice vztah 2RT v s = 1,128, (8) M m kde R je plynová konstanta. Vodivost trubice, která je dlouhá l a má pr m r, m ºeme za podmínek viskózn molekulárního proud ní vypo ítat podle empirického vzorce [2] [ C = π 2 π + 1 2 + 2,057 ] ls 4 l 128 l s 3 2 + 3,095 v s. (9) ls 2
3.1.4 M ení pomocí McLeodova manometru M ení tlaku McLeodovým manometrem je p ímé a platí vzorec uvedený v dokumentaci p ístroje u experimentu 133,3 lh p = [Pa; mm; mm], (10) 1100 l kde l je vzdálenost mezi vrchem uzav ené trubice a hladinou v ní a h je rozdíl hladin. 3.1.5 M ení vodivosti trubice Pro vodivost trubice C s tlaky na koncích p 1 a p 2 platí q C =, (11) p 1 p 2 kde q je proud plynu, který je dán vztahem q = p A δv δt, (12) kde veli ina δv je dána vztahem (4). δt Pr m rný tlak p s v trubici lze ur it ze vztahu p s = p 1 + p 2, (13) 2 kde p 1 je tlak na vstupu a p 2 tlak na výstupu trubice. 3.2 Postup m ení 3.2.1 ƒerpací proces ROV Zkontrolovali jsme, ºe aparatura je sestavena dle schématu na Obr. 1. Aparaturu jsme od²roubováním rychlospoje, který spojoval recipient s Piraniho manometrem, napustili vzduchem na atmosferický tlak. Poté jsme ji uzav eli, spustili Piraniho manometr a zapnuli ROV. V okamºiku otev ení ventilu, který vedl z ROV do recipientu, jsme za ali m it as. Sledovali jsme, jak se s asem m ní tlak v recipientu a zaznamenávali jej. Totéº m ení jsme provedli pro ROV s proplachováním. 3.2.2 M ení erpací rychlosti p i konstantním tlaku ƒerpací aparaturu jsme nechali zapojenou dle schématu na Obr. 1. Aparaturu jsme vy erpali pomocí ROV bez proplachování a snaºili se za pomoci jehlového ventilu docílit konstantního tlaku 5 Pa. Po ustálení tlaku jsme odaretovali mikrobyretu a m ili as, za který vystoupil olej v mikrobyret na hodnotu 10 cm. Celé m ení jsme zopakovali je²t pro konstantní tlak 10 a 20 Pa. 3.2.3 M ení pomocí McLeodova manometru Pro cejchování termo lánkového vakuometru jsme p estavili aparaturu dle schématu na Obr. 1. Místo Piraniho manometru jsme umístili termo lánkovou m rku a místo, kde byla p vodn termo lánková m rka, jsme uzav eli kovovou záslepkou. Vy erpali jsme aparaturu a jehlovým ventilem jsme op t nastavili konstantní tlak na 9 dílk termo lánkového vakuometru. Oto ili jsme McLeod v vakuometr a ode etli hodnoty hladin. Celé m ení jsme provedli je²t desetkrát v rozmezí od 9 do 22 dílk. 3.2.4 M ení vodivosti trubice Aparaturu jsme sestavili podle schématu na Obr. 2. Jehlovým ventilem jsme nastavili konstantní tlak na termo- lánkové m rce, poté jsme oto ili McLeodovým vakuometrem a ode etli hodnoty. Dále jsme odaretovali mikrobyretu a m ili as, za který olej vystoupil na hodnotu 10. M ení jsme provedli je²t pro 5 dal²ích hodnot tlak. 3
Obr. 1: Schéma erpací aparatury pro m ení erpacího procesu ROV a a její erpací rychlosti - p evzato z [2]. Obr. 2: Schéma aparatury pro m ení vodivosti trubice p i viskózn molekulárním proud ní - p evzato z [2]. 3.3 Nam ené hodnoty 3.3.1 ƒerpací proces ROV Nam ené hodnoty jsou uvedeny v Tab. 1 a zobrazeny v grafech na Obr. 4 a 5. Objem aparatury byl V = 11,35 l. Pomocí tování hodnot získaných p i erpání ROV bez proplachování v asovém rozmezí t = 0 250 s jsme získali sm rnici d(ln p) = ( 0,038 ± 0,001). (14) dt ƒerpací rychlost jsme poté ur ili pomocí rovnice (2) jako S uz = (0,43 ± 0,02) l s 1 (15) s chybou dle (6.4). Pro erpací rychlost s proplachováním pak v asovém rozmezí t = 0 350 s vy²la sm rnice tu a erpací rychlost tedy podle vztahu (2) jako s chybou dle (6.4). d(ln p) dt 3.3.2 M ení erpací rychlosti p i konstantním tlaku = ( 0,033 ± 0,001) (16) S ot = (0,37 ± 0,02) l s 1 (17) Nam ená data jsou uvedena v Tab. 2. Hodnotu atmosferického tlaku jsme brali z [3] jako p A = 101670 Pa. Hodnoty δv jsme ur ili dle vztahu (4). Efektivní erpací rychlost jsme poté spo etli za pomoci vztahu (3). δt 3.3.3 Vliv hadice na erpací rychlost Délku a pr m r trubice spojující ROV s recipientem jsme brali jako l = (70 ± 1) cm a = (1,9 ± 0,1) cm (chybu odhadujeme). Pro p t hodnot tlak v rozmezí p = 5 25 Pa jsme vypo ítali st ední volnou dráhu l s ze vztahu (5). Z vypo tené hodnoty jsme zjistili, ºe se nejspí²e jedná o viskózn molekulární proud ní. Ze vztahu (8) jsme stanovili st ední rychlost molekul vzduchu pro teplotu T = 293 K, která inila v s = 463 m/s. Pro dané tlaky jsme ur ili vodivost C vm této trubice pomocí vztahu (9). Vypo ítané hodnoty jsou uvedeny v Tab. 3. Závislost vodivosti trubice na tlaku v recipientu je vynesena v grafu na Obr. 6 a proloºena lineárním tem. 3.3.4 M ení pomocí McLeodova manometru Nam ená data jsou uvedena v Tab. 4 a vynesena do grafu Obr. 7. Tlak p jsme spo ítali pomocí vzorce (10). 4
3.3.5 M ení vodivosti trubice Nam ená data se nachází v Tab. 5. Na Obr. 8 je vynesena závislost nam ené a vypo ítané vodivosti kovové trubice na st edním tlaku. Hodnotu tlaku p 1 na vstupu trubice jsme spo ítali ze vzorce (10), hodnotu tlaku p 2 na výstupu jsme pak brali z hodnot získaných cejchováním termo lánkového vakuometru. St ední hodnotu tlaku jsme získali pomocí vzorce (13). Hodnoty nam ené vodivosti C nam jsme získali ze vztahu (11). Vodivost C vm jsme vypo ítali vztahem (9). 3.4 Diskuse 3.4.1 ƒerpací proces ROV P i sledování erpání uzav eného objemu jsme zjistili, ºe rota ní olejová výv va dosahuje s proplachováním hor²ích tlak neº bez n j a to zhruba o jeden a p l ádu. To p esn odpovídá na²emu p edpokladu, který íká, ºe hor²í tlak vlivem proplachování je cenou za nezne i²t ní oleje látkami, které by se do n j p i vy²²ích tlacích zamíchaly. I p es odpovídající rozdíl ád tlaku p i zapnutém a vypnutém proplachování musíme konstatovat, ºe jsme nedosáhli p edpokládaných tlak. U rota ní olejové výv vy by bylo rozumné o ekávat tlak kolem 1 Pa, av²ak na²e zaznamenané minimum bylo t sn pod hodnotou 5 Pa. Jedním z d vod mohly být net snosti v aparatu e, které mohly být p ítomny jiº p ed na²ím p íchodem k experimentu. Dvakrát za experiment nám vypadlo z n kterých spoj t sn ní a je moºné, ºe jsme zp sobili men²í net snost jeho nedostate ným o i²t ním. Dal²í nezanedbatelný d vod bylo mírné p eto ení (p enastavení) Piraniho m rky, která na za átku experimentu p i atmosferickém tlaku ukazovala nesmysln nízký tlak, takºe ji bylo nutno vedoucím praktika jemn p enastavit. Tlak, kterého jsme dosáhli, tedy nem ºeme nazývat tlakem mezním. Lineární proloºení nam ených dat jsme d lali na úseku 0 250 sekund od zapnutí výv vy, jelikoº po tuto dobu p sobil pr b h závislosti ln p = f(t) lineárn. Námi ur ená erpací rychlost by se rozhodn drobn zm nila v p ípad, ºe bychom zm nili interval, na kterém jsme hodnoty tovali. Celou první ást jsme navíc m ili na pom rn nep esném Piraniho vakuometru, který nám dovoloval ode ítat s rozumnou spolehlivostí pouze n které hodnoty a p i automatickém p epínání rozsah se n kdy zasekával. Chyby nam ených hodnot tedy m ºou být v t²í, neº ty námi ur ené. 3.4.2 M ení erpací rychlosti p i konstantním tlaku P i m ení erpací rychlosti p i konstantním tlaku jsme zjistili, ºe efektivní erpací rychlost S EF roste se stoupajícím tlakem, nikoliv v²ak lineárn. Nam ené hodnoty by ²ly proloºit parabolickou k ivkou, ale vzhledem k malému mnoºství ur ených hodnot by to nem lo valný smysl. Poda ilo se nám ov it, ºe efektivní erpací rychlost byla pro kaºdý tlak niº²í neº ta, kterou jsme ur ili v první úloze. V jednom ze t í p ípad se n kterým z nás zdálo, ºe pohyb oleje v mikrobyret nebyl konstantní, ale nepoda ilo se nám tento jev znovu reprodukovat. Nejsme si také jisti, na kolik p i v t²ích erpacích rychlostech ovlivnil rychlost stoupání oleje jeho zbytek z p ede²lého m ení na spodku trubi ky. 3.4.3 Vliv hadice na erpací rychlost Z grafu na Obr. 6 je zcela patrné, ºe v p ípad viskózn -molekulárního proud ní roste vodivost trubice s tlakem lineárn. Dle na²ich výpo t se zdá, ºe by vodivost hadice mezi recipientem a rota ní olejovou výv vou m la být dost vysoká na to, aby p íli² neovliv ovala erpací rychlost. Pokud bychom za ROV umístili výv vu, která by byla schopna dosáhnout ádov lep²ích tlak, bylo by moºné, ºe by vodivost hadice sniºovala S EF v limit aº k hodnot S EF C. 5
3.4.4 M ení pomocí McLeodova manometru Vzhledem k tomu, ºe oto ení jehlového ventilu m lo jistou latenci, nepoda ilo se nám p i m ení pomocí McLeodova manometru ustálit tlak na ºádné z hodnot. Ve výsledku jsme m ení provád li tak, ºe jsme otev eli ventil natolik, aby se tlak m nil co nejpomaleji a ekali jsme, neº ru i ka dojede na polohu, ve které jsme cht li tlak ustálit. V ten moment jsme rychle provedli ode tení hodnot a postup s mírnou zm nou nato ení jehlového ventilu opakovali. P esnost m ení by ²la zvý²it v p ípad, ºe bychom v novali ustálení tlaku v t²í mnoºství asu. V jednom momentu jsme zapomn li oto it McLeod v manometr do p vodní polohy a nechali jsme klesnout tlak v aparatu e, coº m lo za následek nahromad ní rtuti v levé trubi ce manometru. Opravování tohoto problému nás n jakou dobu zdrºelo, ale p edpokládáme, ºe jsme nijak neovlivnili ºádná z následujících m ení. K nep esnostem v²ak mohlo docházet p i ode ítání ze stupnic, konkrétn p i p esném stanovování polohy hladiny v kapilá e. 3.4.5 M ení vodivosti trubice Vodivost trubice jsme ur ili výpo tem a m ením a m ºeme íct jen to, ºe se hodnoty shodují ádov (jak je patrné z grafu na Obr. 8). Vzhledem k nedostatk m popsaným v p edchozích bodech v²ak ádovou shodu povaºujeme za dobrou. Pro p esn j²í porovnání by stálo za to provést cejchování termo lánkového vakuometru n kolikrát, jelikoº jsme p i n m brali hodnoty za absolutn p esné a adekvátn tomu jsme je místo tu v grafu na Obr. 7 propojovali. P i tomto m ení navíc d lalo n kolik lidí na experimentu nezávisle na sob a je moºné, ºe kaºdý m il svoji ást v jiném momentu. 4 Záv r Sledovali jsme erpání uzav eného objemu rota ní výv vou (ROV) s uzav eným a otev eným proplachováním, a to od atmosferického tlaku aº po tlak, který se ustálil na dostate n dlouhou dobu (nem ºeme ho nazvat mezním). Ze závislosti ln p = f(t) jsme ur ili erpací rychlost jak pro uzav ené S uz = (0,43 ± 0,02) l s 1, tak pro otev ené S ot = (0,37 ± 0,02) l s 1 proplachování. Ur ili jsme erpací rychlost z m ení proudu plynu (mikrobyretou) p i t ech r zných hodnotách konstantního tlaku. Ur ili a diskutovali jsme, jak hadice mezi ROV a recipientem ovliv uje efektivní erpací rychlost. Ocejchovali jsme termo lánkový vakuometr v rozsahu 6 aº 30 dílk skláp cím vakuometrem McLeod (cca 10 bod ). M ením tlakového spádu (termo lánkovým vakuometrem a McLeodem) a proudu vzduchu (mikrobyretou) jsme ur ili vodivost kovové trubice pro n kolik vstupních tlak. Vodivost trubice jsme ur ili výpo tem a výsledky jsme tabulkov i gracky srovnali. 5 Pouºitá literatura [1] Kolektiv KF, Chyby m ení [Online], [cit. 19. prosince 2014] http://praktikum.fj.cvut.cz/documents/chybynav/chyby-o.pdf [2] Král, J.: Cvi ení z vakuové techniky, Vydavatelství ƒvut, Praha, 1996 [3] ƒhmú: Aktuální informace o po así na území ƒeské republiky, [online], [cit. 19. prosince 2014], http://pr-asv.chmi.cz/synopy-map/pocasisp.php?ukazatel=stanice&pozadi=&pozadi=mapareg&graf=ano 6
P ílohy 6 Statistické zpracování dat Pro statistické zpracování vyuºíváme aritmetického pr m ru: jehoº chybu spo ítáme jako x = 1 n x n i, (6.1) i=1 σ 0 = 1 n (x n(n 1) i x) 2, (6.2) i=1 kde x i jsou jednotlivé nam ené hodnoty, n je po et m ení, x aritmetický pr m r a σ 0 jeho chyba [1]. P i nep ímém m ení po ítáme hodnotu s chybou dle následujících vztah : u = f(x, y, z,...), (6.3) x = (x ± σ x ), y = (y ± σ y ), z = (z ± σ z ),..., kde u je veli ina, kterou ur ujeme nep ímo z m ených veli in x, y, z,... Pak u = f(x, y, z,...), ( f ) 2 σ u = σx x 2 + ( ) f 2 σy y 2 + u = (u ± σ u ). ( ) f 2 σz z 2 +..., (6.4) 7
6.1 Tabulky a grafy t 1 [s] p 1 [Pa] t 2 [s] p 2 [Pa] 0,00 1E+05 0 1E+05 19,55 5E+04 21,31 5E+04 32,58 2E+04 38,51 2E+04 46,56 1E+04 55,29 1E+04 61,92 5E+03 72,44 5E+03 84,62 2E+03 96,92 2E+03 104,73 1E+03 118,23 1E+03 123,23 5E+02 140,04 5E+02 144,63 2E+02 169,82 2E+02 163,68 1E+02 222,75 1E+02 192,36 5E+01 659,41 9E+01 231,11 2E+01 297,79 1E+01 674,90 5E+00 1602,40 5E+00 Tab. 1: Nam ené hodnoty p i erpání ROV bez proplachování a s ním; p 1,2, t 1,2 jsou hodnoty tlaku a asu bez proplachování resp. s proplachováním. p [Pa] τ [s] l [cm] δv/δt [mm 3 /s] S EF [cm 3 /s] 5 159,3 10 3 61 10 34,5 10 14 140 20 14,1 10 34 171 Tab. 2: Nam ené hodnoty pro výpo et efektivní erpací rychlosti S EF ; p je tlak, τ je as, za který olej v mikrobyret vystoupil o délku l a δv je objem vzduchu odsátý z mikrobyrety za as δt. p [Pa] l s [mm] C vm [dm 3 /s] 5 1,32 2,1 10 0,66 3,3 15 0,44 4,6 20 0,33 5,8 25 0,26 7,1 Tab. 3: Vypo ítané hodnoty pro získání vodivosti trubice C vm ; p je tlak, l s je st ední volná dráha a C vm je vodivost trubice p i viskózn molekulárních podmínkách. 8
10 5 Naměřené hodnoty bez proplachování Naměřené hodnoty s proplachováním 10 4 10 3 p [Pa] 10 2 10 1 10 0 0 5 10 15 20 25 30 t [min] Obr. 3: Graf závislosti poklesu tlaku na ase p i erpání ROV bez proplachování a s proplachováním. 12 10 Naměřené hodnoty f(x)=(-0,038±0,001)x+(11,1±0,2) 8 ln p [Pa] 6 4 2 0 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 t [s] Obr. 4: Graf závislosti ln p na ase p i erpání ROV bez proplachování, graf je proloºen lineárním tem v oblasti t = 0 250 s. 9
14 12 Naměřené hodnoty f(x)=(-0,033±0,002)x+(11,1±0,2) 10 ln p [Pa] 8 6 4 2 0 0 100 200 300 400 500 600 700 800 t [s] Obr. 5: Graf závislosti ln p na ase p i erpání ROV s proplachováním, graf je proloºen lineárním tem v oblasti t = 0 250 s. 9 8 Naměřené hodnoty f(x)=(0,2509±0,0002)x+(0,806±0,003) 7 6 C [cm 3 /s] 5 4 3 2 1 0 5 10 15 20 25 30 p [Pa] Obr. 6: Graf závislosti vodivosti trubice mezi ROV a recipientem na tlaku v recipientu. 10
l [mm] h [mm] p [Pa] n [ ] 7,0 5,0 4 22 8,0 6,0 6 21 9,0 7,0 8 20 10,0 8,0 10 19 11,0 9,0 12 18 11,5 9,5 13 17 12,0 10,0 15 16 12,5 10,5 16 15 14,5 12,5 22 13 16,0 14,0 28 11 20,0 18,0 44 9 Tab. 4: Nam ené hodnoty pro cejchování termo lánkového manometru McLeodovým manometrem; l je vzdálenost mezi vrcholem uzav ené trubice a hladinou v této trubici v McLeodov vakuometru, h je rozdíl hladin v tomto vakuometru, p je tlak v recipientu m ený McLeodovým vakuometrem a n je po et dílk na termo lánkovém vakuometru. 25 Naměřené hodnoty 20 n [-] 15 10 5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 p [Pa] Obr. 7: Cejchování termo lánkového manometru; n je po et dílk termo lánkového manometru a p je tlak nam ený McLeodovým vakuometrem. 11
l [mm] h [mm] p 1 [Pa] n [ ] p 2 [Pa] τ [s] δv/δt [mm 3 /s] p s [Pa] C vm [cm 3 /s] C n [cm 3 /s] 6,5 6,5 4 19 10 138,4 3 7 98 56 7,5 7,5 5 18 12 112,2 4 9 111 61 8,0 8,0 6 16 16 67,6 7 11 128 70 11,0 11,0 12 11 28 32,5 15 20 190 96 13,0 13,0 18 9 44 17,9 27 31 268 100 Tab. 5: Nam ené hodnoty pro výpo et vodivosti kovové trubice; l je vzdálenost mezi vrcholem uzav ené trubice a hladinou v této trubici v McLeodov vakuometru, h je rozdíl hladin v tomto vakuometru, p 1 je tlak na za átku trubice m ený McLeodovým vakuometrem, n je po et dílk na termo lánkovém vakuometru, p 2 je tlak na konci trubice ur ený z cejchování termo lánkového manometru, τ je as, za který olej v mikrobyret vystoupil o 10 cm, δv je objem vzduchu odsátý z mikrobyrety za as δt, p s je st ední tlak v trubici, C n je nam ená vodivost a C vm je vypo ítaná vodivost. 300 Vypočítané hodnoty Naměřené hodnoty 250 200 C [cm 3 /s] 150 100 50 5 10 15 20 25 30 35 p [Pa] Obr. 8: Graf závislost nam ené a vypo ítané vodivosti kovové trubice na st edním tlaku p s. 12