PhDr. Olga Jablečníková Kontaktní a poradenské centrum závislostí STAGE 5 PROGRESSIVE O.S.
Filosofický background? K čemu? První spor: medicínsky vs. terapeuticky Druhý spor: fenomenolog vs. postanalytik Teorie fikčních světů: úhel pohledu na II.spor Změna symbolické praxe: úhel pohledu na I. spor Téma traumatu z výše uvedených úhlů pohledu Otázky
Naše praxe vycházejí z filosofických metodologíí (z nějakého vztahování ke světu) Čas od času se u nich zastavit neuškodí Reflexe základů specifickéknow how profesionála (komplexní kontakt se svojí vědou) Prostředek inovativních přístupů k praxi
Medicínský pohled Terapeutický pohled Nemoc Chronická a progredující Do jisté míry vyléčitelná Ale v podstatě na celý život F 1x.20 v současnosti abstinuje/remise Buněčnápaměť, fatálnízměny v organizaci mozku, atd. Popření morálního selhání poukazem knemocnosti resp. k neodpovědnosti? LÉČBA/STABILIZACE Bio psycho socio ( + spirit) Poukaz ke komplexnosti problematiky Vymanění z medicínského prizmatu Definice podstaty z deskripce projevůa zasažených resp. k terapii předurčených oblastí (proto terapeutická ) Reakce na medicínskou společná koexistence TERAPIE/NÁVRAT K ROVNOVÁZE
Nestojí proti sobě v rivalitě, ale v prizmatech, které používají k zorientování se v problematice Teoretický rámec je vysoce funkční je součástí terapie/léčby. Teoretickévýchodisko alibi lege artis léčebnému postupu Teoretické východisko filosofická metodologie první volby
Závislost (viz definice WHO): Je chronická a progredující porucha, která se odehrávána pozadípřirozenétouhy člověka po změněprožívání. Problémem tedy nenívnějšíaspekt, ale stav mysli sním spojený, tedy vazba na uspokojenískrze vnějšízdroj. Cožpřerůstáv závislost ve chvíli, kdy existuje reálnánutkavánaléhavost vjednáníi přes zjevnou škodlivost a abús se stávádominantní činnostíkuspokojení. Jedná se o proces pozvolný a daným jedincem jen omezeně reflektovaný. Od určitého momentu závislý zaměň ěňuje změnu prožíváníza změnu reality samotné. Úměrně hloubce poruchy vnímání reality se aktivují obranné mechanismy jedince.
S kruhovým mechanismem vzniku závislosti nelze než souhlasit S jednou poměrně podstatnou připomínkou: realita samotná je obtížně postižitelný pojem Vycházíz fenomenologického vztahováníke světu: počítás podstatou/základem přístup k nepochybné,objektivní,nezprostředkovanéevidenci (názor věci samé), ke které je potřeba se v rámci úzdravy/léčby/terapie vracet.
Termín převrat od Jaroslava Peregrina/Sellars : základ jazyka principielně odpovídá základu světa /novopozitivisté Fenomenologové metaforu základu obrací: Svět mánezprostředkovanýzáklad, ke kterému se jazyk jen přibližně blíží Svět je nějak doopravdy K tomuto základu/doopravdy se dostaneme skrze provedení fenomenologické analýzy - metodologie první volby, která lze provést pod jednotlivými paradigmaty Fenomenologie: tradičnídoména terapeutických přístupův adiktologii
Popřeme li MZ a zvoláme společněs postanalytickou tradicí: Neníjedna realita a jeden svět, ale mnohost realit a světů, kteréjsou nám k dispozici pouze skrze symbolický systém (systém popisu -např. jazyk), který je nadřazen tomu co je popisováno.? Symbolický systém: mentálníprostor vztahu výraz význam (dospíváník významům) myslitelný a testovatelný v určitém diskursivním universu. Otevřeme inovativníteoretickévýchodisko ovlivňujícílege artis postup a metodologii.
Komparace metodologických východisek Společné: Překročení klasické a novo pozitivistické filosofie Proti pozitivistickému atomismu staví holismus Kritika kontinuálního a kumulativního procesu vývoje vědeckého myšlení. Metodologický anarchismus x FA
FE: poznání= poznáníposledních základů PA: poznání = tvorba světových verzí a zpráva o světě Svět není tvarován jazykem Rozdíl mezi strukturou jazyka a strukturou světa Existence předjazykové zkušenost Z hlediska poznání je PJZ zásadní Existence absolutního světa Počátek filosofování: z vnitřku Od podstaty k popisu od cok jak Nazření věci samé je možné Svět másám o soběpodobu: přirozená zkušenost Obrat k jazyku resp. k symbol. popisu Můžeme poznat něco jiného, ale ne jinak než skrze jazyk Předjazykovázkušenost je v jazykovém světě obsažena Z hlediska poznáníje zásadnípopis světa/organizace symbolů Systém popisu je nadřazen, tomu co je popisováno- jak nadřazeno co Neexistuje nic prvotního Nikde za jednotlivými verzemi nenínic co by bylo samo o soběsrozumitelné - Svět nemá žádnou podobu sám o sobě
Marek Douša
Terapie by se bez fenomenologickéesence mohla octnout v agónii Bez prožitku není terapie, systém popisu nestačí Zároveň respekt: ke konstituční vlastnosti jazyka, resp. k sémantické úloze Světy jsou tvořeny pomocí symbolů a to z ničeho k mnoho verzevnatosti světa Co člověk to verze na sobě jsou nezávislé, závisí jen na způsobu popisu (na jejich organizaci, která je zahrnuje) způsob vztahu ke světu = systém popisu, kt. mi umožnífakt individuovat Můj svět - můj popis - mé uchopení věcí nic z toho není nikde univerzálně dané Střední cesta hledána téměř zákonitě - hermeneutika FS = kompromis mezi absolutní mnohostí světů a hledání jednotného základu
FIKČNÍSVĚT = sémantický jev umístěný na ose ZOBRAZENÍ(symbol, popis)--------------svět(podstata) Vývoj teorie fikčnosti: od rámce jednoho světa k rámcům možných světů Rámec jednoho světa existuje jen jedno universum diskursu = AKTUÁLNÍ SVĚT Fikčnost řešena pomocí teorie mimeze (podobnosti)- moc to nefungovalo Potřeba více světů než jen toho aktuálního Universum diskursu: oblast reference, tzn. kam je odkazováno/v rámci čeho je odkazováno Rámec Jednoho světa TO CO JE (aktuálnísvět) Rámec Možných světů TO CO BYLO, BUDE, JE VEDLE
Založení na rámci MOŽNÝCH SVĚTŮ Náš aktuální svět je obklopen nekonečnem MOŽNÝCH SVĚTŮ Universum diskursu není omezeno na aktuální svět, ale zahrnuje nespočet ne-aktualizovaných světů Myšlení o MS není metafyzické Sémanticky jsou MS totální stavy věcí Netestují se pravdivostí existence resp. skutečností Označují to co BYLO, BUDE nebo JE VEDLE aktuálna Možný svět = autorská duševní konstrukce, ve které přirozeně splývá vnitřní reprezentace se stavem věcí v dosahu smyslu Psychoterapie není cesta k podstatám, k přirozenému světu, ale potenciální prostor otevřený mezi možným světem a skutečností tedy fikčnísvět svého druhu
Prostor pro vysvětlení fantazie Fantazie x neskutečnost Fikce x nepravda Fikčnísvěty majíjasný ontologický status Fikční reprezentace Fikční svět je alternativa, ze kterélze vstoupit do světa reálných možností Fikčnísvět jepodmínkou pro reflektivitu a pro bezpečné testování reality Zakládáse zde vznik oblasti prožívánístojícímimo testovánírealitou, mimo svět kde se ptáme, zda něco je či nenípravda, oblasti kde nenízkoumáno, zda příslušík vnitřnímu či vnějšímu světu Vavrda 2005 Pokud toto člověk neumí, je odsouzen k životě s tvrdými daty.
Fikčnísvět = kontext psychoterapie Prostor mezi skutečnostía hrou = prostor pro ověřovánía autentifikaci Volně dle Slavík 2001 Světy zobrazení představy motivace emoce zážitky re-konstrukce prožitky Fikční světy -Uspokojeníz re konstrukce -Reálnáemoce ve fikci
Pohyb na hraněreality a fikce vede člověka ke konfrontaci s procesem utvářenísmyslu svého vlastního života a to prostřednictvím souběžného procesu, totiž procesu utváření smyslu díla. N. Bourriaud Postproduction: Culture as Screenplay: How Art Reprograms the World.
Mým cílem: poodstoupit od dilematu medicínsky či terapeuticky podívat se na závislost a nezávislost (resp. na přechod od závislosti do nezávislosti) prizmatem změny symbolického systému (postanalýza), resp. diskursivním universem možných světů(fs) Opuštěníkonceptu léčby jako cesty TAM a ZPĚT - Léčba/terapie/stabilizace není návrat k realitě termín ZMĚNA Návrh rozšířit pohled na závislost o optiku symbolicko systémového přístupu s oporou v: postanalytických východiscích, teorii fikčních světů narativním výzkumu která má potenciál uznat, že ZMĚNA JE MOŽNÁ a částečně oslabit teorie o nevyléčitelnosti, progresi a chronicitě
Vztah klient terapeut: fikční vztah? Klientův příběh jako narativ svého druhu? Komedie, romance, tragédie, ironie..? A nebo TO vůbec nejde vyprávět? Změna interpretačních rámcůzávislosti a nezávislosti jako řetězec neaktualizovaných stavů v diskursu možných světů? Nemotivovaný klient klient na jiném rozhraní, jinéreality a jiného fikčního světa, resp. spíše jinak motivovaný klient? Terapeut jako ten, kdo disponuje know how místa posledních základů? Toho čeho je třeba dosahovat a klienti pořád vzdorují Tady a teď+ opravdovost vztahu nebo svět s vlastnísémantikou mimo reálně existující a pravdou testovatelné aktualizace?
Je vzpomínka, představa, fantazie, imaginace, vyprávění životního příběhu zakotveno v aktuálním světě je to reálné??? Trauma jako specifickádemonstrace teorie FS: film, černobíláfotka? A nebo daleko za rozhraním reality a fikce???
Lenka, 24 let, závislost na opiátech cca 6 let,nynírok abstinuje, pokračuje v doléčovánís tématy: závislostnívztahy, nízkésebevědomí, neustálý tlak na výkon, snaha o narovnání vztahů se sestrou(dvojče) a matkou V dvanácti letech uvádí zneužití nevlastním otcem: sestra nebyla doma, otec měužpřed tím opakovaněosahával, smrděl, měla jsem strach, klepala jsem se zimou, kdyžměten večer zatáhl do koupelny, ale vlastnějsem nevěděla co bude..pochopila jsem ažkdyžměnutil sahat na svůj ztopořený penis zamkl, ale naštěstíjsme měli skleněnédveře..rozbila jsem je a utekla k sousedům, ti zavolali policii a mámě. A on se pak zastřelil, takže ho našli v našíkoupelněv louži krve
Na rodinnéterapii (přítomna matka, sestra) se příběh odvíjíz jiného pro terapeuta překvapivého úhlu. Matka se sestrou mluvío traumatizaci Lenky následovně: Matka: našla jsem ji ustrašenou, ubrečenou schovanou ve skříni, měla přes sebe jen ručník a nemluvila strašnědlouho nic neříkala,měla jsem dojem, že to trváhodiny, nevěděla jsem co vlastněse stalo Petra (sestra) je ale prej vyrušila, utekla k sousedům a zavolala mi do práce. Nic jsem nechápala, doma byla Lenka zamčenáve skříni, Honza nikde motala se mi hlava, vše bylo jako ve zpomaleném filmu, nevěděla jsem co je skutečnéa co ne Sestra: nakonec jsme se dozvěděli od jeho mámy, že jel na chatu a prej při čištěnízbraněse to stalo, těžko teda asi, my víme jak to bylo, zabil se sám, asi je to tragédie.
Lenka lže? Trauma: I.Max. zesílena MS mizímožnost FS II. Max. zeslabena MS zůstává pouze fikce skutečno Mimosvětová spojitost fikce
O. Jablečníková: Návrh výzkumného projektu pro přijímací řízení do doktorského studia v roce 2009 N.Goodman: Jazyky umění, Academia, 2007 N.Goodman: Způsoby světatvorby, Archa, 1996 M. Merleau Ponty: Oko a duch a jinéeseje, Obelisk, 1971 L.Doležel: Heterokosmica. Fikce a možné světy, Karolinum, 2003 M. Petříček: Úvod do současné filosofie, Hermann a synové, 1997 K. Kalina: Základy klinické adiktologie, Grada, 2008 K. Nešpor: Návykové chování a závislost, Portál, 2003 W.V.O.Quine: Od stimulu k vědě, Filosofia, 2002 W. Sellars: Význam jako funkčníklasifikace. J. Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhékolo, Filosofia, Praha, 1998, 83-106 R.Rorty: Zkoumáníjako rekontextualizace -antidualisticképojetíinterpretace, Filosofický časopis 42, 1994, 358-379 J. Slavík: Mezi světem reálných možnostía fikčními světy, dostupné: (2.11.2009) http://209.85.129.132/search?q=cache:jenl- MSbTDIJ:pf.ujep.cz/files/KVK_FRVS/KVK_slavik_prednaska_frvs.pdf+fik%C4%8Dn%C3%AD+sv%C4%9 Bty+slav%C3%ADk&cd=5&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a V. Vavrda: Otázky soudobé psychoanalýzy, Lidové noviny, 2005 N. Bourriaud: Postprodukce,Tranzit, 2004
Prezentace ke stažení na našem webu: www.progressive-os.cz