R O Z H O D N U T Í Veřejná vyhláška

Praha: 19.09.2012 Obecní úřad Zbečno Číslo jednací: 112088/2012/KUSK-DOP/HOL Zbečno čp.7 Spisová značka: SZ_112088/2012/KUSK 270 24 Oprávněná úřední osoba: Michal Holub l. 137 Značka: DOP/HOL R O Z H O D N U T Í Veřejná vyhláška Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor dopravy, jako věcně a místně příslušný správní orgán podle 10 a 11 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) a odvolací orgán podle 89 odst. 1 správního řádu, r o z h o d l za postupu podle 90 odst. 1 písm. b) správního řádu o odvolání podatele: Martina Dykasta, nar. 03.12.1971 a Ing. arch. Gabriely Dykastové, nar. 06.08.1971, oba bytem Zbečno čp. 82, 270 24 Zbečno, proti rozhodnutí Obecního úřadu Zbečno, při výkonu silničního správního úřadu podle 40 odst. 5 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních komunikacích ), kterým rozhodl ve věci návrhu podle 141 odst. 7 správní řád, s odkazem na postup podle 142 správní řád tak, že návrh deklarovat ve správním řízení podle 142 správního řádu existenci či neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace podle 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích na části pozemkových parcel č. 103/5 a 154 v k.ú. Zbečno, a to s odkazem na rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, ze dne 30.11.2011, č.j.: OR- 156/2011-212-8, které nabylo právní moci dne 21.12.2011, se zamítá, t a k t o : odvoláním napadené rozhodnutí se ruší a věc se vrací prvoinstančnímu orgánu k novému projednání. Označení dalších účastníků řízení podle 27 odst. 1 a odst. 2 správního řádu: Marie Fialová, nar. 14.03.1945, Zbečno čp. 79, 270 24 Zbečno Marie Hlaváčová, nar. 11.12.1924, Zbečno čp.79, 270 24 Zbečno Zdeňka Kartinová, nar. 05.06.1951, Pod Nemocnicí čp.2138, 269 01 Rakovník O d ů v o d n ě n í : Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor dopravy (dále jen odvolací správní orgán ), přezkoumal soulad napadených rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, se závaznými a platnými právními předpisy a posoudil úplnost dokazování z pohledu povinností uložených správnímu orgánu těmito předpisy. Odvolací správní orgán z předložené spisové dokumentace zjistil, že Obecní úřad Zbečno, jakožto věcně a místně příslušný správní orgán I. stupně, vydal dne 01.02.2012 rozhodnutí pod č.j.: 528/OÚ/2011, kterým bylo rozhodnuto, návrh deklarovat ve správním řízení podle 142 správního řádu existenci či neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace podle 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích na části pozemkových parcel č. 103/5 a 154 v k.ú. Zborovská 11 150 21 Praha 5 tel.: 257 280 137 fax: 257 280 627 holubm@kr-s.cz www.kr-stredocesky.cz

Č.j.:112088/2012/KUSK-DOP/HOL strana 2 / 5 Zbečno, a to s odkazem na rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, ze dne 30.11.2011, č.j.: OR-156/2011-212-8, které nabylo právní moci dne 21.12.2011, se zamítá. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání Martinem Dykastem a Ing. arch. Gabrielou Dykastovou, oba bytem Zbečno čp.82, 270 24 Zbečno. Po podrobném prostudování podání a související spisové dokumentace odvolací správní orgán posoudil předmětnou věc takto: Spisová dokumentace není vedena v souladu s ustanovením 17 správního řádu, spisová dokumentace neobsahuje doklad či interní předpis v souladu s ustanovením 15 odst. 2,4 správního řádu, jaká úřední osoba může provádět úkony tohoto konkrétního správního řízení. Spisová dokumentace neobsahuje doručenku či jiný doklad o doručení oznámení o zahájení řízení účastníkům řízení podle 27 odst. 1 správní řádu. Spisová dokumentace neobsahuje doručenku či jiný doklad o doručení rozhodnutí účastníkům řízení podle 27 odst. 1 správní řád a rozhodnutí není opatřeno doložkou o vypravení, dále odvolání manželů Dykastových není opatřeno datem doručení na Obecní úřad Zbečno, z těchto důvodů není možno přezkoumat zda je odvolání přípustné, opožděné nebo nepřípustné. Prvoinstanční správní orgán nesplnil povinnost vyrozumět písemně všechny účastníky o skončení dokazování a současně je výslovně poučit o jejich právu seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, dle ustanovení 36 odst. 3 správní řád, toto ustanovení upravuje základní procesní práva účastníků. Dle ustanovení 68 odst. 2 správního řádu, je obligatorní náležitosti výrokové části rozhodnutí, kromě právně určitého vymezení předmětu řízení a právního ustanovení, podle něhož bylo rozhodováno, rovněž označení účastníků řízení podle 27 odst. 1 správního řádu, jejichž zájem na předmětu řízení by měl být nejsilnější, do této kategorie patří i vlastníci pozemkových parcel, u kterých se určuje právní vzah, rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu tuto náležitost neobsahuje. Podle ustanovení 141 odst. 1 správního řádu, ve sporném řízení správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv (část pátá) a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občasnkoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů. Podle ustanovení 141 odst. 7 správního řádu, rozhodnutím ve sporném řízení správní orgán návrhu zcela, případně zčásti vyhoví, anebo jej zamítne, popřípadě ve zbylé části zamítne. Podle ustanovení 142 odst. 1 správního řádu, správní orgán v mezích své věcné a místní příslušnosti rozhodne o žádosti každého, kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv, zda určitý právní vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo. Podle usanovení 142 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. podle odstavce 1 správní orgán nepostupuje, jestliže může o vzniku, trvání nebo zániku určitého právního vztahu vydat osvědčení anebo jestliže může otázku jeho vzniku, trvání nebo zániku řešit v rámci jiného správního řízení. Podle ustanovení 142 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. pro dokazování v řízení o určení právního vztahu platí ustanovení 141 odst. 4 obdobně.

Č.j.:112088/2012/KUSK-DOP/HOL strana 3 / 5 Podle ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Podle ustanovení 2 zákona o pozemních komunikacích, se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace. Podle ustanovení 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Z výše uvedené právní úpravy lze tedy bez dalšího dovozovat, že komunikace bude mít charakter účelové pozemní komunikace, a to ex lege, bude-li naplňovat zákonem vymezené pojmové znaky pozemní komunikace, vymezené v ustanovení 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a zároveň pojmové znaky účelové pozemní komunikace, vymezené v 7 odst. 1 věta první zákona o pozemních komunikacích. Pokud správní orgán v pozici místně příslušného silničního správního úřadu posuzuje v rámci řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí podle ustanovení 142 správního řádu, zda určitá komunikace je účelovou pozemní komunikací, musí primárně zkoumat naplnění výše uvedených zákonných kritérií a dále se zabývat dalšími kritérii existence veřejně přístupné účelové komunikace, které upravuje judikatura Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a nálezy Ústavního soudu.podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22.12.2009, č.j.: 1 As 76/2009-60, dostupný na www.nssoud.cz, obecné užívání určitého statku, typicky právě veřejné cesty, je tradiční institut veřejného práva, které je v současné době vymezeno také v 19 zákona o pozemních komunikacích. Pro obecné užívání, tedy nevýlučné užívání statku odpovídající jeho určení, je charakteristické, že oprávnění k takovému užívání vzniká předem neurčenému okruhu uživatelů, tedy nejde o soukromá práva konkrétních osob k věci cizí (věcná břemena), a vzniká přímo ze zákona, na rozdíl od užívání zvláštního, které bývá vázáno na vydání určitého individuálního správního aktu (viz Hendrych D. a kol.: Správní právo. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, str. 326 a násl.). V tomto duchu je obecné užívání upraveno i v 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, podle něhož smí každý, s výjimkou zvláštních, zákonem stanovených případů, užívat bezplatně pozemní komunikace, a to obvyklým způsobem, k účelům, ke kterým jsou určeny, a při respektování předpisů o provozu na pozemních komunikacích. Toto oprávnění svědčí každému uživateli jakékoli veřejné cesty, tedy i veřejně přístupné účelové komunikace, byť se taková komunikace, pokud je z hlediska občanského práva samostatnou věcí, nebo pozemek, k němuž v opačném případě náleží, nachází v soukromém vlastnictví. Podle ustálené judikatury (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1868/2000, ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1911/2000, a ze dne 7. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2191/2002, dostupné na www.nsoud.cz, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. 5 As 20/2003 64, dostupný na www.nssoud.cz, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2007, č. j. 6 Ans 2/2007 127, publikovaný pod č. 1486/2008 Sb. NSS, a nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06, dostupný na http://nalus.usoud.cz) je třeba zákon o pozemních komunikacích vykládat v souladu s čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod tak, že veřejně přístupná účelová komunikace nemůže vzniknout proti vůli vlastníka dotčeného pozemku. Jestliže však vlastník s jejím zřízením souhlasil, jsou jeho soukromá práva v takovém případě omezena veřejnoprávním institutem obecného užívání pozemní komunikace, které nemůže být vyloučeno jednostranným úkonem vlastníka, jenž takový

Č.j.:112088/2012/KUSK-DOP/HOL strana 4 / 5 souhlas udělil, ani jeho právními nástupci. Veřejnou cestou se tedy pozemek stává jeho věnováním obecnému užívání, ať již vlastníkem výslovně projeveným nebo konkludentním (vlastník obecné užívání trpí a neklade mu překážek). Rovněž komunikace, u níž sice již nelze zjistit, zda byla některým z předchozích vlastníků obecnému užívání věnována, jež však byla jako veřejná cesta užívána odnepaměti z naléhavé komunikační potřeby, je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Novodobá judikatura v tomto ohledu navazuje již na rozhodovací praxi předválečného Nejvyššího správního soudu (srov. rozhodnutí Boh. A 10017/32). Ke vzniku veřejně přístupné účelové komunikace tedy není třeba správního rozhodnutí ani není podstatné, jak je příslušný pozemek, na němž se komunikace nachází, veden v katastru nemovitostí či jak byl evidován v minulosti. Podstatné je, zda tento pozemek splňuje veškeré znaky veřejně přístupné účelové komunikace uvedené v 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, tedy zda jde o dopravní cestu, určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. To, zda je pozemek účelovou komunikací, je třeba posoudit podle současného zákona o pozemních komunikacích, neboť tento zákon nemá žádné přechodné ustanovení, ze kterého by bylo možno dovodit, že právní poměry komunikací zřízených za platnosti dřívějších předpisů je třeba posoudit podle těchto předpisů. Lze shrnout, že vedle nezbytného souhlasu vlastníka je podmínkou veřejného užívání soukromého pozemku též existence nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby. Z dnešních hledisek posuzování legitimních omezení základních práv se totiž jedná o nezbytnou podmínku proporcionality omezení. Zjednodušeně řečeno, existují-li jiné způsoby, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajištění komunikačního spojení nemovitostí), aniž by došlo k omezení vlastnického práva, je třeba dát před omezením vlastnického práva přednost těmto jiným způsobům. Podmínkou vydání deklaratorního rozhodnutí podle ustanovení 142 odst. 1 správního řádu je podání žádosti, řízení podle tohoto ustanovení je řízení o žádosti. Samotná žádost, byť by měla všechny formální i obsahové náležitosti, nestačí aby správní orgán vydal deklaratorní rozhodnutí o existenci či neexistenci právního vztahu. Žadatel musí v řízení prokázat, že vydání deklaratorního rozhodnutí v určité věci je nezbytné pro uplatnění jeho práv. Prvoinstančním správním orgánem pak bylo rozhodováno podle ust. 141 odst. 7 správního řádu tak, že návrh deklarovat ve správním řízení podle 142 správního řádu existenci či neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace podle 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích na části pozemkových parcel č. 103/5 a 154 v k.ú. Zbečno, a to s odkazem na rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, ze dne 30.11.2011, č.j.: OR-156/2011-212-8, které nabylo právní moci dne 21.12.2011, se zamítá. Z výše uvedené právní úpravy je pak zcela zřejmé, že ustanovení 141 odst. 7 správního řádu se týká zcela jiného řízení a to řízení sporného, které má svou specifickou úpravu provedenou právě v ustanovení 141 správní řádu. Řízení o určení právního vztahu je upraveno v ustanovení 142 správního řádu, a dle tohoto ustanovení by měl správní orgán vydat deklaratorní rozhodnutí o existenci nebo neexistenci účelové komunikace. Z uvedeného tedy není vůbec zřejmé, o jaké řízení se v daném případě jednalo. Pakliže došel správní orgán k závěru, že jde o řízení podle ustanovení 142 správního řádu, pak také mělo být dle tohoto ustanovení rozhodováno a správní orgán měl rozhodnout v mezích své věcné a místní příslušnosti o tom, zda určitý právní vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo, zjednodušeně řečeno, správní orgán měl vydat deklaratorní rozhodnutí o existenci či neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace. Rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu trpí nedostatkem skutkových zjištění, je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, rozhodnutí nedává smysl, který by svědčil o skutkových a právních důvodech, které pohnuly správní orgán k vydání rozhodnutí.

Č.j.:112088/2012/KUSK-DOP/HOL strana 5 / 5 Odvoláním napadené rozhodnutí je třeba považovat z hlediska hmotně i procesně právního za vadné. Prvoinstanční orgán správní řízení vedl v rozporu se závaznou úpravou zákona o pozemních komunikacích a zároveň v rozporu s procesní úpravou podle správního řádu. Obecní úřad Zbečno je vázán právním názorem odvolacího orgánu. P o u č e n í : Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat (ustanov. 91 odst. 1 správního řádu). Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů. Michal Holub odborný referent silničního hospodářství Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne:... Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí. Obdrží : Mgr. Jiří Gregůrek, advokát, Husovo nám. čp.82, 266 01 Beroun Mgr. Jan Olšiak, Šanov čp.40, 270 31 Senomaty Marie Hlaváčová, Zbečno čp.82, 270 24 Zbečno Zdenka Kratinová, Pod Nemocnicí čp.2138, 269 01 Rakovník Obecní úřad Zbečno, čp. Zbečno 7, 270 24 Zbečno (s žádostí o vyvěšení dokumentu na úřední desce a o zpětné zaslání dokumentu s potvrzením o vyvěšení pod dobu 15 dní)