Farmaceutické inovace. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Farmakologický ústav 2. LF UK

Podobné dokumenty
CO ROZHODUJE O TOM JAKÝ DOSTANEME LÉK V CENTRU?

CE N TRO V A P E ČE A INOVATIVNÍ LE ČIVE

Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

CE N T R O V A P E CĚ A INOVATIVNI L E CǏVE P R I PRAVKY

CE N TRO V A P E CĚ A INOVATIVNI LE CǏVE

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

2019 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Tomáš Doležal ANEB JAKÝ JE/BUDE ROK 2018 A JAK SI NAPLÁNUJEME ROK 2019?

Co nám může přinést (nejen datové) propojení zdravotního a sociálního rozpočtu

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Hodnocení segmentu centrové léčby z dat plátců zdravotní péče. Společné pracoviště ÚZIS ČR a IBA MU

VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ Z POHLEDU STÁTNÍHO ÚSTAVU PRO KONTROLU LÉČIV

FARMAKOEKONOMICKÉ ANALÝZY A

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

75,9 71,9 21,8% 20,7% 20,7% 21,4% absolutně -mld. Kč připadající na 1 obyv. (tis. Kč) % z celk. výdajích na zdravotní péči

VSTUP NOVÝCH INOVATIVNÍCH LÉKŮ NA TRH

Centrová péče je v centru pacient?

Centrové léky v České republice. Mgr. Filip Vrubel ředitel odboru farmacie

Úhrady zdravotnických prostředků je možná inspirace v systému úhrad léčivých přípravků?

Legislativní záměry týkající se vysoce inovativních léčiv a léčiv na vzácná onemocnění

Ekonomické dopady vstupu biosimilars v ČR

Léčba vzácných onemocnění

FARMAKOEKONOMIKA v kostce Jak se jí daří v ČR?

Umíme využít potenciál generik? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. Revmatologický ústav Praha Klinika revmatologie 1. LF UK

MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Projekt realizovali. Projekt podpořili. Odborný garant

NÁKLADNÁ PÉČE CENTROVÁ PÉČE VZP ČR. Ing. Jiří Mrázek, MBA ředitel odboru úhrad VZP ČR INMED 2016

Rizika v činnostech farmaceutických společností 2016 XI. konference

Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

Sociální a ekonomické dopady muskuloskeletálních onemocnění v České republice iniciativa Fit for Work Europe

Léčba vzácných onemocnění -výzvy a rizika. Tomáš Doležal Institut pro zdravotníekonomiku a technology assessment

Centrová péče o pacienty s cystickou fibrózou: situace v ČR

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví

Daří se nám provádět transparentní lékovou politiku? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie

Predikce vývoje centrové léčby a vliv biosimilarizace trhu

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Biosimilars - příležitost pro udržitelný vývoj

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec

Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění..a možný přínos moderní léčby

Co nového přináší úhradová vyhláška Ing. Robert Sýkora, MHA Corporate Affairs Director, GlaxoSmithKline

Výhledy tendrů a poptávek jako řešení pro financování zdravotnictví v České republice

VÝZNAM GENERICKÉHO PRŮMYSLU. 25.září 2018 Martin Mátl, výkonný ředitel ČAFF

OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE Z POHLEDU VZP

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Predikce dostupnosti nákladné péče ? 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace

Dopady úhradového systému na nemocniční péči a výhledy do budoucna. Ing. Robert Sýkora, MHA Corporate Affairs Director, GlaxoSmithKline

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

DRG a hodnocení kvality péče aneb bez klinických doporučených postupů to nepůjde

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Vysoce inovativní léčivé přípravky a jejich vstup do systému situace ČR. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj inovativní léčby v České republice. MUDr. Mgr. Jindřich Kotrba

HTA nelékových technologií Tomáš Doležal

Výhled na rok co nás v lékové politice možná čeká

OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE Z POHLEDU VZP

Možnos& vyhodnocování zdravotnických prostředků na principech HTA. Tomáš Doležal Ins$tut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Koncept úhrad v roce Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Kancelář zdravotního pojištění I Health Insurance Bureau

Úhrady zdravotnických prostředků současná situace a budoucí vývoj

Léčba vzácných onemocnění - výzvy a rizika. Tomáš Doležal Insttut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Zhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004

Efektivní právní služby

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Finanční stabilita systému veřejného zdravotního pojištění. MUDr. Pavel Frňka, DMS SZP ČR

Chřipka - neviditelný nepřítel: zvýšíme proočkovanost u indikovaných pacientů na 75%? Jan Kynčl Státní zdravotní ústav Praha

APLIKACE CENOVÝCH A ÚHRADOVÝCH MECHANISMŮ VERSUS LÉČIVA PRO VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ

2018 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

RMG = nutná součást dalšího zlepšování péče o pacienty s MM

Stav a ambice českého zdravotnictví 2017

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

Specifika posuzování onkologických léčiv v České republice. Hambálek J. ČFES Bratislava

Všechno co jste kdy chtěli vědět o onkologii, ale báli jste se zeptat. David Feltl Fakultní nemocnice Ostrava

PÉČE POSKYTOVANÁ NA SPECIALIZOVANÝCH PRACOVIŠTÍCH CENTRECH SE ZVLÁŠTNÍ SMLOUVOU ČERVEN MUDr. HANA ŠUSTKOVÁ, VZP ČR

Farmakoekonomika karcinomu prsu s ohledem na trastuzumab v adjuvanci

Očkování chronicky nemocných

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

Financování a regulace (nejen) zdravotní péče v roce 2018 pohledem Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Transkript:

Farmaceutické inovace Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Farmakologický ústav 2. LF UK

OSNOVA Inovace a jak je definovat Co od inovací očekáváme? Farmaceutické inovace v ČR jak se k nim chováme? Příklady přínosů inovativní léčby prodloužení života (onkologie maligní melanom, karcinom ledviny) zvýšení kvality života a zařazení do společnosti (dětský hemangiom, lupénka) znovunalezení práceschopnosti a produktivity (roztroušená skleróza, revmatoidní artritida)

CO PŘINÁŠÍ INOVACE? Záleží na perspektivě pohledu pacientům: snížení mortality (předčasné úmrtí), snížení morbidity/nemocnosti (=hlavně kvalita života, komplikace, hospitalizace) a zabránění invalidity/ztráta produktivity, schopnosti pracovat zdravotnímu systému: snížení výskytu komplikací/hospitalizací, vyšší efektivita sociální systému: úspora nákladů (invalidita, pracovní neschopnost, dávky v nemoci, aj ) celé společnosti: zvýšení práceschopnosti/produktivity = přímý ekonomický přínos pro společnost prodloužení let života ve zdraví (HYE)

PODÍL LÉČIV NA PRODLOUŽENÍ DÉLKY ŽIVOTA (NĚMECKO) Mezi lety 2001/2007 vzrostla očekávaná délka života z 78,5 na 79,9 roku (+1,4 roku) Z 1/3 má na tom podíl přístup k novým léčivům (cca 0,5 roku) Státy s vyšší spotřebou léčiv měli větší prodloužení délky života a snížení mortality I při poklesu počtu nem. lůžek z 902 na 823/100 000 obyvatel Lichtenberg 2012

VZTAH MEZI NÁKLADY NA PÉČI A VÝSLEDKY Státy, které investují do zdravotnictví větší finanční prostředky, dosahují lepších výsledků zdravotní péče Existuje přímý vztah mezi indikátory výkonu zdravotního systému a výdaji GRAF: Vztah mezi výdaji na zdravotnictví a 5-letým přežitím na zhoubné nádory Zdroj: iheta 2013

FARMACEUTICKÉ INOVACE V ČR

CO MUSÍ NOVÉ LÉKY V ČR SPLNIT Jsou regulované maximální cenou výrobce (průměr tří nejnižších zemí v koši 19 EU států) a maximální úhradou ze zdravotního pojištění (založené na úplně nejnižší ceně v EU) Mohou být zařazeny do skupiny s generickými léky a dostat úhradu na úrovni nejnižšího generika Je přísně posuzována účinnost a bezpečnost Ve většině případů je jejich úhrada/použití omezena na úzké skupiny pacientů ve srovnání s registrací EMA Musí předložit farmakoekonomické analýzy a dostat se pod hranici ochoty platit (náklady na získaný QALY) Zdravotní pojišťovny požadují omezení počtu léčených pacientů/finanční stropy, při jejich překročení hradí léčbu výrobce

VSTUP TECHNOLOGIÍ/INTERVENCÍ DO SYSTÉMU V ČR Jen léky přichází do systému úhrady ze zdravotního pojištění transparentně a je hodnocena jejich účinnost, bezpečnost, náklady a nákladová efektivita U léků se také aplikuje hranice ochoty platit transparentní systém léky zdrav. prostředky přístroje intervence /výkony částečně NE NE NE NE pravidla ANO minimálně NE minimálně NE vakcíny /prevence důvody k (ne)zařazení poměr náklady /přínosy ANO NE NE NE NE ANO NE NE NE NE HTA částečně NE NE NE NE

JAK SE DOSTANE LÉK K PACIENTŮM EVIDENCE (RCT, jiná) Registrace (EMA, SUKL): HTA proces Ne/Zařazení do úhrady Souhrn údajů o přípravku Preskripční/ indikační omezení

NOVÉ LÉKY SE K ČESKÝM PACIENTŮM DOSTÁVAJÍ S VELKÝMI OMEZENÍMI Prakticky všechny léky jsou pro účely úhrady omezeny oproti svým registrovaným indikacím SUKL/zdravotní pojišťovny zužují indikace pacientů a tím snižují náklady Ne vždy se jedná o klinicky racionální kroky zdroj: Access to innovative cancer drugs in Poland in comparison with selected European Union countries and Switzerland; EY April 2015

NÁKLADY NA S/CENTROVÉ LÉKY (2009-2015) 9 8 7,71 7,085 7 6,459 6 5 5,075 5,406 5,592 5,919 4,53 5,174 4 3,681 3,135 3 2,505 2 1,293 1 0,62 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 VZP SZP

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ 2001-2015 Podíl S-léčiv na výdajích zdravotních pojišťoven 7% 6% 5% 4% 3% 2% 6% 5% 5% 4% 4% 4% 3% 3% 1% 0% 2008 2010 2012 2014 2016 2018 Rok 2016-258 mld. Kč

VZESTUP NÁKLADŮ NA CENTROVÉ LÉKY JE ZPŮSOBEM RŮSTEM POČTU PACIENTŮ (VZP) Mezi lety 2009/2015 se zvýšil počet léčených pacientů v centrech o 50%, náklady zůstávají konstantní, přestože jsou nové léky nákladnější 30000 25000 20000 15000 16861 17871 19085 20136 21358 23473 26114 350000 300000 250000 200000 150000 300990 302501 293005 293951 302416 301836 295244 10000 100000 5000 50000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Počet léčených pacientů centrovou léčbou (VZP) Průměrné náklady na jednoho pacienta (CZK) v centrech nákladné léčby

POMALÝ PROCES PŘÍSTUPU PACIENTŮ K NOVÝM LÉKŮM ČR má jeden z nejdelších časů od registrace nového léku k jeho zpřístupnění pacientům ISPOR 2016 QuintilesIMS 2017

LÉKY NEJSOU EKONOMICKÝM PROBLÉMEM ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Podíl výdajů na léky soustavně klesá a zároveň se zvyšuje podíl nákladů na ústavní/nemocniční a ambulantní péči ÚZIS Zdravotnická ročenka 2015

PŘÍKLADY

PRODLOUŽENÍ ŽIVOTA (PŘÍKLAD I.) Maligní melanom = jeden z nejzhoubnějších nádorů s velmi špatnou prognózou V ČR každoročně diagnostikováno 1 500 osob Nová cílená biologická terapie, která ovlivňuje imunitní systém ( imunoterapie ) Nivolumab, panitumumab Snížení pravděpodobnosti úmrtí téměř o 60% Robert C, et al. Nivolumab in Previously Untreated Melanoma without BRAF Mutation. N Engl J Med 2014; 17th November

PRODLOUŽENÍ ŽIVOTA (PŘÍKLAD II.) Cílená terapie metastazujícího zhoubného nádoru ledviny (ročně v ČR postihne 3 000 osob) v posledních letech několik inovativních léků dnes možnost léčit až třemi liniemi Dánský registr DARENCA: mezi lety 2006/2010 prodloužení střední doby přežití téměř o půl roku (5,7 měsíce; z 11,5 na 17,2 měsíce) Soerensen AV, et al. Improved overall survival after implementation of targeted therapy for patients with metastatic renal cellcarcinoma: Results from the Danish Renal Cancer Group (DARENCA) study-2. European Journal of Cancer (2014) 50, 553 562

(IDIOPATICKÁ) PLICNÍ FIBRÓZA DÉLKA I KVALITA ŽIVOTA Pacient, který není dobře léčen a nemoc pokračuje, umírá velmi brzy (měsíce) obr. 1 Touto nemocí trpí v ČR cca 2 000 pacientů Při akutním vzplanutí dušnosti mu kvalita života klesne o 20% ve srovnání se stavem, kdy je již chronicky zhoršena o cca 20% Nové léky jsou schopny snížit počet vzplanutí o více než 60% - obr. 2 Tím prodlužují život a zvyšují jeho kvalitu léčba je schopna přidat až půl roku kvalitního života navíc (tj. + 0,5 QALY) Lee 2014 Richeldi 2014

CYSTICKÁ FIBRÓZA - DÉLKA I KVALITA ŽIVOTA Smrtelné nevyléčitelné genetické onemocnění délka života cca 35 let Mutace v genu pro CFTR protein; 1/3 000 novorozenců Chronický zánět dýchacích cest s exacerbacemi, infekcemi až postupně plicní selhání, poruchy slinivky, apod. Nová léčba pro omezený počet pacientů, zlepšující funkci CFTR bílkoviny + 15,8 QALY Ramsey 2011 Dilokthornsakul 2016

CHRONICKÉ ZÁNĚTLIVÉ NEMOCI - KVALITA ŽIVOTA Revmatická (např. revmatoidní artritida) a kožní onemocnění (např. lupénka) snižuje kvalitu života o desítky procent na škále 0-100% Biologické cílené léky (monoklonální protilátky) jsou schopny velmi rychle navrátit kvalitu života, pokud není léčba zahájena příliš pozdě VALUE OUTCOMES: Projekt účinnosti, kvality života a pracovní produktivity anti-tnf léčby revmatoidní artritidy, psoriatické artritidy a psoriázy. 2016

PRACOVNÍ AKTIVITA/PRODUKTIVITA ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA Podíl ekonomicky aktivních osob je v populaci pacientů léčených biologickými léky srovnatelný s běžnou populací Pacienti ve vyšší míře využívají částečné úvazky

ZMĚNA PRACOVNÍ PRODUKTIVITY PO 3 MĚSÍCÍCH BIOLOGICKÉ LÉČBY Po zahájení biologické léčby roste pracovní produktivita ve všech sledovaných indikacích (RA, PsA, PS) Zásluhou biologické léčby významně klesají náklady na ztrátu produktivity (částky jsou ve statisících Kč na jednoho pacienta) VALUE OUTCOMES: Projekt účinnosti, kvality života a pracovní produktivity anti-tnf léčby revmatoidní artritidy, psoriatické artritidy a psoriázy. 2016

DEFINICE INOVACE VE 3 KROCÍCH A. Prostá inovace = nový postup je lepší (účinnější, bezpečnější) než ten stávající B. Žádaná inovace = Ad. A + existuje vysoká nenaplněná potřeba (např. předčasné úmrtí, mnoho komplikací, hospitalizace, snížení kvality života) C. Žádaná nákladově efektivní inovace = Ad. A + B + nový postup je zároveň ekonomicky akceptovatelný za jednotku produkce zdraví (QALY, rok života)

ZÁVĚRY Náklady na inovativní léčbu mírně rostou a ještě porostou (= realita, stárnutí populace, nezdravé chování) Jejich vstup do úhrady je přísně limitován nejnižší cena/úhrada v EU přísně hodnocené přínosy hranice ochoty platit opožděný vstup (SŘ = cca 16 měsíců) Pokud budeme limitovat vstup/objem, budeme snižovat kvalitupéče Je třeba změnit naše zdravotnictví z orientace na objem na orientaci na výkon/výsledky volume-based value/based Principy úhrada za výsledek/výkon (HTA) je nutné aplikovat i na jiné oblasti (přístroje, zdravotní prostředky, výkony, preventivní postupy, apod.)

Děkuji za pozornost